(18.40 hodin)
Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, poslanci. Já nevím, asi bude potřeba, pane ministře, abyste ke koaliční smlouvě vydali nějakou metodiku, protože tam je napsáno, že předložíme návrh na rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu tak, aby mohl kontrolovat veškeré výdaje veřejných rozpočtů při současném odstranění duplicit kontrolních systémů. To znamená, já ač to čtu zprava nebo zleva, tak to vnímám tak, že to mělo proběhnout současně, což se nestalo. A znovu opakuji, že tyto dvě věci, odstranění duplicit a rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, nespojil jako první Senát, ale jako první to spojila současná koalice ve své koaliční smlouvě. To chci, aby bylo jasné, a to, co je písemně napsáno a předkládám i podepsáno, hovoří jasně. To je první věc.
Co se týká toho návrhu ústavního zákona, tak já si nejsem vůbec jistý, že to usnesení Senátu říká, že nebudeme projednávat, dokud nedoputuje doprovodný zákon do Senátu. A i kdyby tomu tak bylo, tak tady už bylo jednou řečeno, kdo vládne v Senátu ústavní většinou, a kromě toho jenom prostá většina umožňuje revokaci usnesení. A pokud by se ukázalo, že v nějakém okamžiku už je doprovodný zákon k dispozici, a zároveň by se ukázalo, že existuje návrh na odstranění duplicit, tak není důvod, například kdyby byl přijat návrh pana kolegy Bendy, aby to usnesení bylo revokováno, pokud zní, jak vy jste říkal, čímž si vůbec nejsem jistý.
To jsou moje dva komentáře k tomu, co tady zaznělo. Jinak obecně si dovolím požádat ctěnou Poslaneckou sněmovnu, aby zamítnutí zákona potvrdila, to znamená, aby zákon neschválila, protože to je jediný logický a smyslný postup.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji za závěrečné slovo panu senátorovi. Přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 3 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Nejprve vás všechny odhlásím. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. Přivolám naše kolegy z předsálí. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy souhlasu 101 poslance. Kvorum je již nastaveno.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 610/7."
Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 31, přihlášeno je 147 poslankyň a poslanců, pro 34, proti 47. Návrh nebyl přijat. Konstatuji, že návrh zákona nebyl přijat.
Děkuji panu ministrovi i panu senátorovi.
Dalším bodem našeho jednání je bod 190, kterým je
190.
Návrh na zřízení vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny
k prověření činnosti příslušníků Policejního prezidia České republiky,
Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Policie České republiky
a Vrchního státního zastupitelství v Olomouci v souvislosti s reorganizací
ÚOOZ a ÚOKFK Policie České republiky k 1. srpnu 2016
Návrh na zřízení této vyšetřovací komise předložila skupina 81 poslanců. Současně tato skupina připravila návrh usnesení Poslanecké sněmovny, který vám byl rozdán na lavice. Prosím, aby se ujal slova pověřený zástupce této skupiny. Prosím, pane pověřený zástupce, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Roman Váňa: Pověřený zástupce Roman Váňa - pro stenozáznam.
Vážené dámy, vážení pánové, já si dovolím odůvodnit návrh na zřízení této vyšetřovací komise určitou rekapitulací událostí minulých dní a na začátek bych si dovolil jednu dobrou zprávu. Aktuální důvěra občanů v Poslaneckou sněmovnu je 28 %. Našli se dva občané, kteří důvěřují pouze Poslanecké sněmovně. Shodou okolností jsou to tedy policisté z Útvaru na odhalování organizovaného zločinu. (Slabý potlesk.) To neměl být vtip. V televizi požádali o slyšení před výborem pro bezpečnost, a to v minulém týdnu, v době, kdy delegace, výbor pro bezpečnost pod mým vedením, odjížděla na zahraniční dlouhodobě plánovanou služební cestu do Makedonie, shodou okolností s policejní tematikou, mimo jiné na setkání s českými policisty, kteří zajišťují ostrahu hranic makedonsko-řeckých. Vzhledem k tomu, že tato delegace byla mimo území republiky, využil místopředseda výboru Bronislav Schwarz své oprávnění, které vyplývá ze zákona o jednacím řádu, a po dohodě s dalšími šesti členy výboru pro bezpečnost svolal jednání tohoto výboru ve čtvrtek minulý týden.
Tady si dovolím jenom nepatrnou odbočku. Připomenul bych, že to ustanovení v jednacím řádu, že místopředseda svolává výbor v případě nepřítomnosti předsedy, pochází z roku 1995 a v té době myslím nebyl ještě ani internet a snad ani mobilní telefony, takže nepřítomnost předsedy byla snáze definovatelná než v dnešní době, kdy v podstatě kdekoliv na kontinentu je možné kohokoliv snadno zastihnout. Nicméně ten výbor byl svolán jednoznačně v souladu s jednacím řádem.
Po urychleném návratu delegace výboru pro bezpečnost, tak aby se členové mohli zúčastnit jednání výboru, přesto tedy řídil jednání výboru jeho svolavatel místopředseda, který předložil poslancům výboru návrh na slyšení oněch osob, které o slyšení požádaly. V té věci jsem jenom zaregistroval určitou výhradu pana státního zástupce Ištvana, který se ohradil proti interpretaci, že žádal o slyšení, s tím, že nežádal, že byl pozván. Nicméně výbor žádost projednal a výsledek víceméně známe, jak to dopadlo. Členové výboru neschválili navržený program.
Těch důvodů, proč jej neschválili, bylo několik. Jednak samotný způsob svolání, který budil určité pochybnosti a možná určitým způsobem snižoval váhu důležitosti toho jednání. Jednak také zvolený formát toho jednání, kdy měly být vyslechnuty pouze osoby podle svého vlastního výběru a nebyli pozváni ani zástupci Ministerstva vnitra ani Policie České republiky, vedl k výhradě některých členů, že takovéto jednání by nebylo objektivní, kdyby nebyly vyslechnuty všechny strany sporu. Program tedy schválen nebyl. A tak jak jsem měl možnost sedět vedle pana státního zástupce Ištvana a pana plukovníka Šlachty, i jim se zdála varianta vyšetřovací komise jako varianta vhodná, v tu chvíli snad vhodnější než jednání výboru pro bezpečnost, protože si uvědomili, že takové jednání je prostě jakýmsi pódiem pod tak nesmírným zájmem médií, že už to nebylo příjemné ani jim.
Já bych si v té souvislosti dovolil ještě upřesnit, možná vysvětlit informace, které zazněly v dnešních médiích ohledně mé interakce s panem plukovníkem Šlachtou. Já musím říct, že ta verze, tak jak byl dotazován pan plukovník Šlachta ohledně našeho hovoru o složkách, je pravdivá. Pan plukovník Šlachta skutečně nevedl se mnou rozhovor o tom, co jeho složky obsahují či neobsahují, a došlo tak k určitému posunu toho děje v tisku. Tak to tedy přesně nebylo. ***