(9.50 hodin)
(pokračuje Plíšek)
Já chci z tohoto místa i u toho tisku, a navrhnu to i u toho dalšího, navrhnout opakování druhého čtení. A řeknu vám proč, už jsem o tom hovořil. Je to zejména ono zřízení Úřadu pro dohled na politickými stranami, který má mít patnáct lidí, patnáct zaměstnanců, a těchto deset kmenových zaměstnanců a pět jmenovaných, kteří budou tvořit vedení, těchto patnáct pracovníků nebo zaměstnanců bude kontrolovat 212 politických stran. Je jasné, že to bude personálně poddimenzované a budou snahy zbytňovat a navyšovat pracovníky tohoto úřadu, anebo outsourceovat, vyvádět některé služby na jiné subjekty.
Co ale je z mého pohledu fatální, že zřízení tohoto úřadu je zásahem do Ústavy České republiky, která hovoří o svobodné soutěži politických stran. A najednou prostým zákonem, nikoli zákonem ústavní povahy, ústavním zákonem, tady zřídíme úřad, který bude mít nad těmito stranami docela široké kompetence, bude moci vstupovat do činnosti politických stran, do volební kampaně, a byť tam bude forma soudního přezkumu vůči jeho rozhodování, tak jak známo, ve volební kampani jsou některé kroky už neopakovatelné a pak už nenapravitelné, i kdyby k tomu soudnímu přezkumu nakrásně následně došlo. A protože bohužel nebyla dána jasná ústavněprávní analýza, zda tento úřad můžeme prostým zákonem zřídit, zda tento úřad, který bude politicky obsazován, tzn. nějaká většina v Poslanecké sněmovně a Senátu, si obsadí vedení tohoto úřadu a ten bude potom kontrolovat a vystupovat vůči těm 212 politickým stranám, možná 210, pokud např. budou mít dvě politické strany v obou komorách většinu, tak to rozhodně nezajistí tzv. nezávislost tohoto úřadu, o které se tady hovoří. Myslím si, že současné kontrolní nástroje vůči politickým stranám jsou daleko objektivnější a daleko srozumitelnější.
Takže já s ohledem na to, abychom se ještě zamysleli nad povahou tohoto úřadu, který má být politicky obsazován a který bude mít rozsáhlé kompetence, navrhuji, abychom opakovali druhé čtení u tohoto návrhu. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Taky děkuji. Řádně, nebo fakticky, pane poslanče? (Odpověď mimo mikrofon.) Potom až po panu poslanci Bendovi. Nejprve pan poslanec Benda, potom pan poslanec Farský.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, dovolte i mně stručné vyjádření a pak jeden dotaz na ministra, a to jak se postaví k bloku A1 pozměňovacích návrhů ústavněprávního výboru, protože tam by mě zajímalo stanovisko Ministerstva vnitra, abychom si případně tady ještě mohli v obecné rozpravě, v rozpravě ve třetím čtení, říci, jaké jsou výhody a jaká jsou rizika. Protože původně bylo sděleno negativní, jen teď nevím, jak vláda po hlasování ústavněprávního výboru bude navrhovat svůj postoj.
Snad stručně k historii celého návrhu zákona. Všichni cítíme, a to už řadu let, že nějaká regulace volebních kampaní by byla užitečná, že množství peněz, které do volebních kampaní tečou, a tečou mnohdy velmi sporným způsobem, zvyšuje nedůvěru v politiku. Současně dobře víme, že žádná geniální regulace, která všechno vyřeší, neexistuje. Spojené státy se snaží regulovat 200 let a dobře víme, že po každé další novele se najde další způsob, jak to obcházet, jakým způsobem přivádět ty tzv. měkké peníze, které slouží jenom na podporu, a další věci.
Stejně tak prezidentská volba, která byla první volbou, ve které byly limity na volební kampaň, nám ukázala, že jednak tyto limity jsou překročitelné, a to v podstatě beztrestně, a jednak že jsou kandidáti, kteří přes všechny transparentní účty a vyprávění najednou skončí volební kampaň ve vysokých dluzích a teprve posléze, když jsou jmenováni do vysokých ústavních funkcí, tak jsou tyto dluhy za ně nějakým zázračným způsobem zaplaceny. Takže si nedělejme iluze, nikdo, ani my, ani veřejnost, že tento návrh zákona něco spasí, že nějakým zásadním způsobem vyřeší otázku financování volebních kampaní.
Přesto si myslím, že je dobré k němu přistoupit, že je dobré nějaké limity na financování volebních kampaní říci a že je dobré alespoň částečně eliminovat rizika, která vycházejí z toho, co jsem se právě snažil popsat, a to z naprostého obcházení návrhu zákona prostřednictvím jiných subjektů.
My dlouhodobě nejsme nadšeni ze zřízení nového úřadu. To říkám na rovinu. Vím dobře, že to nemá úplně jednoduché řešení. V rámci minulé vlády ještě s Věcmi veřejnými jsme velmi složitě vymýšleli, jak by bylo možné regulaci volebních kampaní a financování politických stran zřídit bez zřízení nového úřadu. Nakonec ten model byl navrhován Nejvyšší kontrolní úřad s tím, že sankce by uděloval někdo jiný, ale uvědomuji si, že takový model má taky nějaká úskalí a nějaké problémy.
Současně úřad, nedělejme si vůbec nikdo žádné iluze, že bude nějaký dramaticky nezávislý, to vidíme dnes a denně, že nic jako nezávislé úřady neexistuje, že je to vždycky tak, že se tam tzv. volí strašně nezávislí lidé, ale vždycky někomu fandí a vždycky se nějakým způsobem chovají. Já osobně a myslím, že celý poslanecký klub ODS, podpoříme v tom druhém návrhu zákona návrh pana poslance Hovorky, který přenáší působnost úřadu na předsedu Poslanecké sněmovny. Myslím si, že to je správné řešení, že prostě předseda Poslanecké sněmovny odpovídá - teď to není o důvěře, kterou mám v tohoto předsedu Poslanecké sněmovny, ve kterého důvěru mám, ale že obecně a systémově předseda Poslanecké sněmovny vždycky odpovídá většině, která existuje v dolní komoře, že dolní komora je nakonec tím, kdo je klíčovým způsobem odpovědný za fungování politických kampaní, a že je možná lépe než si hrát na nějaký nezávislý úřad říci ano, podobně jako je to v některých západních zemích. Je to předseda Poslanecké sněmovny, který tuto klíčovou kompetenci má.
Přesto, pokud takový návrh neprojde, jsem připraven návrh zákona podpořit, protože chápu, že nějaké řešení kontrolního mechanismu se nalézt musí, a nebude-li v této Sněmovně většina, která by podpořila instituci předsedy Poslanecké sněmovny, pak nezbude asi nic jiného, než aby to byl nějaký úřad.
Chtěl jsem ale ještě - prosím pana ministra, jestli by bylo možné to sdělení, jak se zachová ministerstvo, resp. vláda, jaké dá stanovisko k tomu bloku pozměňovacích návrhů z ústavněprávního výboru, které se pokoušejí řešit financování volebních kampaní prostřednictvím třetích subjektů, které nejsou ani přes politickou stranu, ani přes politický institut, které jsou regulovány, ale přímo zasahují do volební kampaně, přímo se účastní volební kampaně, a v původním vládním návrhu zákona by z jakékoli regulace vypadaly. Pokládám to za veliký problém, protože pak dramaticky zregulujeme politické strany, ale kohokoli, kdo se prohlásí ať už formou občanského sdružení, spolku, nebo i ekonomického subjektu za podporovatele nějaké politické strany, neregulujeme vůbec, ten si může dělat v kampani, co chce. Jediné, co bude muset uvést, je, že on je zadavatelem takové reklamu, to už se udělalo v té prezidentské volbě a to je tady promítnuto, ale žádná jeho regulace neexistuje. Já si myslím, že pokud se snažíme, aby politické kampaně byly korektnější, aby bylo jasné, kolik do nich směřuje peněz a odkud do nich ty peníze směřují, tak pak je fér, abychom řekli, že každý, kdo se zúčastní politické kampaně, musí být registrován a podléhá nějakým pravidlům bez ohledu na to, jestli se zrovna jmenuje politická strana nebo politický institut nebo jestli se schovává za něco jiného. A tady bych velmi poprosil pana ministra, jestli by nám ještě před skončením rozpravy eventuálně řekl stanovisko k tomuto bloku, aby se s takovým stanoviskem případně dalo ještě v rozpravě polemizovat.
Děkuji za pozornost. ***