Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

258.
Informace ministra dopravy o postupu a stavu přípravy staveb
dopravní infrastruktury, které nezískaly výjimku v platnosti posouzení
vlivu na životní prostředí (EIA)

abychom mohli konat sloučenou rozpravu. Žádám, aby se ujal slova pan ministr dopravy Dan Ťok, který je pověřeným členem vlády a zároveň uvede informaci ministra dopravy o postupu a stavu přípravy staveb dopravní infrastruktury, které nezískaly výjimku z platnosti posouzení vlivu na životní prostředí. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ve vztahu ke stavbám, které mají stanovisko EIA dle zákona číslo 244/1992 Sb., pro které se nepodařilo s Evropskou komisí dojednat výjimku, máme již od května, konkrétně 11. května 2016, vládou schválený jednoznačný postup. Přijetím tohoto usnesení vláda rozvázala investorům ruce a umožnila minimalizovat zdržení, které u jednotlivých staveb nastane v souvislosti s dopady zákona číslo 39/2015 Sb., kterým byl zákon o EIA novelizován. Tímto usnesením vláda souhlasila s tím, aby paralelně s opakováním procesu EIA probíhaly všechny nezbytné kroky směřující k ukončení přípravy daných staveb - projektování, výkupy pozemků, zajišťování ostatních stanovisek. Nové stanovisko EIA bude dle těchto vládou schválených principů vydáno k technickému řešení, které vychází z aktuálního stupně projektové dokumentace. Nebude tak nezbytně nutné zkoumat rozdílné varianty vedení v území, což by přípravu velmi oddálilo.

Pro zajišťování podkladů nyní Ředitelství silnic a dálnic hodnotí došlé nabídky na uzavření rámcové smlouvy, tak aby zajišťování podkladů mohlo být maximálně flexibilní. Vybrané nejpřipravenější záměry již mají zajištění podkladů pro opakování EIA rozpracováno včetně probíhajících revizních biologických průzkumů, které na těchto stavbách běží už od letošního jara.

Věřím, že opakování procesu EIA, jakkoliv zní nepopulárně, nepřinese do procesu přípravy zásadní časové zdržení, neboť současně se v přípravě těchto staveb potýkáme i s jinými překážkami, které řešíme paralelně. U menších a nekomplikovaných staveb na silnicích první třídy je navíc možné ukončovat posouzení pouze po provedení zjišťovacího řízení, což je proces ve srovnání s plnohodnotnou EIA výrazně rychlejší.

Vláda v usnesení číslo 430 ze dne 11. května 2016 uložila Ministerstvu dopravy pravidelně v intervalu dvou měsíců předkládat přehled investorské přípravy dopravních staveb se stavebními náklady nad 300 milionů korun se stanoviskem EIA vydaným dle zákona 244. V současné době je na vládu předkládán materiál s aktualizovanými informacemi k projektové přípravě jednotlivých staveb k 11. září roku 2016.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi dopravy Danu Ťokovi. Nyní podle dnes nově nebo opět schváleného pravidla budeme postupovat tím způsobem, že nejdřív se vysloví navrhovatelé těchto bodů a poté zpravodaj a poběží rozprava. To znamená nejdříve Zbyněk Stanjura, poté Karel Šidlo, kolega Laudát a potom přihlášený do rozpravy Leo Luzar.

Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké odpoledne. Je tady taková ospalá atmosféra, tak já se to pokusím trošku rozčísnout.

Kdybychom žili v ideálním světě, tak tyto dvě úřední zprávy obou ministrů jsou naprosto dostačující a dál k tomu nemusíme vystupovat.

Jedna věc, mluvil o ní pan ministr Brabec, nepochopil jsem, proč jsme jednali o deseti stavbách, pak je ve finále staveb devět. Speciálně jsem upozorňoval já i František Laudát na problém s TEN-T u prodloužené Rudné - všechno je domluveno, všechno je vyjednáno, Brusel s tím souhlasí. Beru to jako opak.

Pan ministr Brabec uvedl jednu nepřesnost ve svém vystoupení. Není pravda, že Ředitelství silnic a dálnic chtělo jít touto cestou, která byla zvolena. To prostě není pravda. Ředitelství silnic a dálnic do posledního dne bojovalo o to, aby i prodloužená Rudná byla v seznamu staveb. Mám na to písemné doklady. Myslím, že to potvrdí pan ministr Ťok. Rozhodnutí neudělal investor, Ředitelství silnic a dálnic, ale Ministerstvo dopravy. Z Prahy vědí lépe, jak to bude fungovat v Ostravě.

Mně to připadá mimořádně riskantní. To, jak popsal pan ministr Brabec, tak to může pokračovat, to má naprostou pravdu. Ale také máme nějakou historii té stavby. Já jsem podepisoval dodatek se zhotovitelem, jako jsem podepisoval s panem ministrem Ťokem v jeho bývalém zaměstnání, když jsme dělali křižovatku na R35. Já jsem podepisoval dodatek k té první části I/11, to znamená Mokré Lazce - hranice okresu Opava. Tam jsme s panem ministrem už ťukali a otevírali jsme ten úsek. A v té době jsem uzavřel takový dodatek, že po té prodloužené už by se mělo dávno jezdit. To uvedení do provozu mělo být současně. V té době nám sliboval zhotovitel, že maximální rozdíl bude 30 dnů. A od Mokrých Lazců po hranice okresu Ostrava už jezdíme. Nově je tam povolená rychlost 110, což je v pořádku, nový bezpečný úsek. Nejenže to zrychlilo trasu a odlehčilo to těm nejvíce zasaženým obcím, jako byly Hrabyně a Velká Polom, ale taky se výrazným způsobem zvýšila bezpečnost.

Pak jsme dostali šanci, jak ty dlouholeté problémy s jedním odpůrcem stavby - je třeba říct, který využívá, a má na to plné právo, všechny možnosti našeho právního řádu. Má k tomu občanské sdružení, které je taky jeho. Vy jste všude zjemňovali podmínky pro činnost občanských sdružení. My jsme tam chtěli nějaké minimální počty, místní příslušnost, to všechno navrhoval pan poslanec Zahradník, tak jste všechno, všechno...

Pokud se to povede a nikdo se neodvolal, no tak výborně. Opravdu tady vás pochválím a řeknu: Viděli jsme, my v našem kraji jsme to viděli zbytečně černě. Ale minimálně pan ministr dopravy - nevím, jestli psal i vám, pane ministře Brabče - ale pan ministr dopravy ví, že mu psal hejtman kraje, a tam jsme v opozici, takže to vůbec neříkám politicky, který s tím rozhodnutím nesouhlasil. Psalo mu sdružení, naše město, vidím pana kolegu Opálku, zakládalo Sdružení I/11- I/57, taky s tím nesouhlasilo. Podle mých informací Ředitelství silnic a dálnic s tím nesouhlasilo. Ministerstvo dopravy si vybralo teoreticky rychlejší, a může se to stát i v praxi, to se teprve uvidí, ale podle našeho názoru, lidí, kteří tam žijeme, kteří s tím dotyčným člověkem neúspěšně vyjednávají léta, riskantnější cestu.

A hlavně v tom harmonogramu, který jste popsal, co by se stalo, kdyby se zvolila ta druhá cesta? To bych rád slyšel. Co jste vlastně ušetřili teoreticky? Protože kdyby to bylo v tom nařízení vlády, tak jak bylo slíbeno - já to skutečně nesu tak, že jsem se nechal nachytat, a když ptáčka lapají, hezky mu zpívají. Zazpívali mi, že klíčová stavba v Moravskoslezském kraji nebude potřebovat novou EIA a to zdržení nebude, tak jsem tomu uvěřil, když mi tak hezký zpívali páni ministři. A nevím žádný důvod, zatím jsem neslyšel, kromě toho, a to je pravda, že se Ministerstvo dopravy rozhodlo jinak. Ale proč? A zkuste nám namodelovat případ, že by ta stavba zůstala v tom nařízení vlády, a dát nějaký časový harmonogram a pak to porovnat. To je první věc.

Docela komické bylo, jak na té tabuli jsou vždycky zkracovány ty body, tak ty body byly napsané - tento bod, který jsem navrhl já, se jmenoval "stavby s EIA" a ten druhý bod "stavby bez EIA". A ono je to přesně naopak, ale to je spíše jenom kouzlo toho, když se zkracují názvy bodů.

Já dlouhodobě tvrdím, a bohužel moji nástupci v tom takhle nepokračovali, že máme dvě, dvě klíčové infrastrukturní stavby na silnicích - R35, která po nějakém zbytečném zdržení měla to štěstí, že se do nařízení vlády dostala, a silniční okruh kolem Prahy, což je podle mě mnohem přesnější výraz, než když se mu říká Pražský okruh, protože Pražský okruh evokuje v obyvatelích České republiky, že je to nějaká městská záležitost hlavního města Prahy, a říct, že Pražákům nic nedáme, je docela populární v mnoha krajích. Ale ta stavba je klíčová pro celou českou infrastrukturu, samozřejmě pro Středočechy. To řešení, podle mě úsměvné, jak se část pražských politiků snaží vymístit ten problém z Prahy do středních Čech, aniž by to měli ve středních Čechách domluvené, když sleduji ty zatím mediální přestřelky, kam pošleme kamiony delší než 12 metrů, je to ten typický problém, já jsem ho nazval problém sousední ulice. Všichni s tím souhlasí, potřebné to je, ale ne u nás. Uděláme to u toho souseda. Takže to je problém.

Já považuji - ať se na mě pan premiér nezlobí, není tady - za vrcholně nezodpovědné říct, že v roce 2019 se bude jezdit po úseku Pražského okruhu, já to říkám zjednodušeně, nebo že se začne stavět v roce 2019 mezi brněnskou a hradeckou dálnicí, ať to řeknu zjednodušeně. Neříkám úsek 511. To prostě není pravda, to je pohádka pro dospělé. Kdo se chce nechat opít rohlíkem, ať tomu věří. Doporučuji jinou věc. Najděte si tiskové zprávy Ministerstva dopravy vždycky z toho podzimu roku, které stavby budou zahájeny v příštím roce. A najděte si zprávy z roku 2015, 2016 a teď zpráva, co se zahájí příští rok. A co zjistíte? Možná se mění den v tom měsíci, určitě se mění datum té tiskové zprávy, ale obsah je takřka stejný. Slibem nezarmoutíš. Takže stavby, které vláda chce příští rok slavnostně zahájit, to samé nám říkala loni i předloni u mnohých staveb.

Korektní vystoupení obou ministrů, musím říct, že byla korektní. Zapomněli říct něco jiného - že hasí požár, který sami založili, bohužel. Já jsem včera říkal v jiné debatě, že nám se smrskla debata o evropské politice na čerpání a zachraňování miliard. To je poměrně plochá debata, ten problém je mnohem větší. Proč jsme si nevyjednali výjimky pro všechny stavby, když máme tolik spojenců v Evropské unii a když tato vláda patří do toho hlavního proudu? Kde jsou ti naši spojenci? Proč nám do toho mluví? Co je jim po tom, jestli máme EIA podle starého, jestli minulé, nebo předminulé verze toho zákona? Tomu já vůbec nerozumím. A že si to necháme líbit. Tomu skutečně nerozumím.

Ale já říkám, pokud by to byl pouze úřední proces bez možnosti vstupu, řekl bych, zejména ideových odpůrců stavby - vždycky říkám, nebo ne vždycky, často říkám, že mnohdy projektanti trasy navrhovali necitlivě a mohli odhadovat, kde bude nějaký oprávněný odpor veřejnosti, těch, kteří tam bydlí a kteří tu situaci znají. Takže ono to není jakoby černobílé úplně. Ale současně dávat tu obrovskou možnost tolikrát vstupovat do toho procesu je prostě chybné. A je to chyba všech vlád, které tady byly, aby zase se neřeklo takové to oblíbené: no co jste tady dělali vy? Za prvé tato vláda už je tam tři roky. Sami si vzpomeňte, kolikrát jsme slyšeli ve vystoupení ministra dopravy, ministerského předsedy, ministryně pro místní rozvoj, že se chystá nová legislativa. Tu stavební zákon, úplně nový, revoluční, zjednodušující, tu zákon o liniových stavbách, který bude stejný jako v Německu. No to jsou všechno jenom slova.

Příští měsíc bude tři roky od voleb. Kolik tisků máme k dispozici k projednání? Žádný. Je reálné očekávat schválení nového stavebního zákona do konce volebního období? Není. Je reálné očekávat schválení zákona o liniových stavbách do konce volebního období? Není. Ale to nevadí, přesto bychom na něm měli pracovat, protože podle mě to není úplně politická věc, pokud ovšem nenasadíte zelené brýle, zelený ideologický pohled na svět, který vlastně říká: vystupte z aut, jezděte MHD. To je mimochodem taky dnešní problém Pražského okruhu a toho, že dvě vládní strany tam sedí v koalici se zelenými, kteří podle mě z ideových a ideologických důvodů brání této stavbě. A místo abychom my ostatní se snažili najít nějakou shodu na tom, jak zjednodušíme - a já říkám, že základní princip je, že dotčená veřejnost může vstoupit do toho procesu pouze jednou.

Velmi pragmatický obecně je vstup správních soudů do zásad územního rozvoje kraje či města. To mi připadá mimořádně nešťastné. Nevím, jestli pan ministr Ťok, ale já jsem rád jezdil na jižní Moravu jako ministr dopravy, protože vždycky se na vás sesypou, co všechno chtějí, jakou stavbu, logicky, a tam se mohlo říct: já bych vám hrozně rád pomohl na té jižní Moravě, máte pravdu, ale bohužel nemáte zásady územního rozvoje, do té doby logicky investorská organizace nemá šanci získat ani územní rozhodnutí, ani stavební povolení, máte domácí úlohu. A nemám odvahu tvrdit, že jižní Morava měla nejhorší zásady územního rozvoje v porovnání se všemi kraji. Měli jenom smůlu. Měli proti sobě nejvíc kvalifikované protivníky, kteří nakonec ten soudní spor vyhráli. Otázka je, zda je to dobře.

A tohle bychom měli debatovat, i s tím, že třeba to paragrafované znění neschválíme v tomto volebním období. Ale mohli bychom mít nějakou základní politickou shodu. Já myslím, že jsme schopni ji najít všichni kromě těch zelených, tam jsem velmi skeptický, ale dobře, nejsou tady, nebudou tady, takže to se nic nemění. A na tom bychom pracovat mohli.

Já příliš nevěřím těm lex specialis, tomu zákonu o liniových stavbách, protože je hrozně složité, hlavně retroaktivitu jak posoudit. Ano, u nových nápadů by to možná pomohlo, ale u těch, které jsou už v běhu, se obávám oprávněně a logicky, že by to příliš nepomohlo, že by to mohlo být vykládáno jako buď přímá, nebo nepřímá retroaktivita. Ale já jsem to říkal, když jsme schválili tu poslední novelu zákona EIA - dobře, devět staveb, resp. devět akcí, dvanáct staveb, abychom byli přesní, to je dobře. Ale co těch devadesát? Nebo možná osmdesát osm, ať mě nechytáte za slovo. Co tam? A víte, jaký je výsledek. Jezdíte letos po těch cestách. My obecně, a říkám my všichni, máme jakoby za úkol, když dostanu nějaké peníze, tak je musím utratit. Nedej bože, abych nevyčerpal peníze! Velmi často z našeho pohledu - a na to je čas na podrobnou debatu buď v hospodářském výboru, nebo v podvýboru pro dopravu - měníme svodidla tam, kde bychom nemuseli. Ta nová svodidla vypadají úplně stejně jako ta stará, žádnou změnu tam nevidíme. Takže se masivně investuje do oprav, opravy nejsou koordinované. Když jedete autem, tak se ocitnete v pasti, a pak jedete 160 km z Opavy do Brna tři a půl hodiny, když máte štěstí. Natrefíte za těch 160 km na osm dopravních uzávěr, některé jsou řešeny podle mě naprosto chybně, typu, kdy se sjíždějí tři pruhy a jsou tam semafory. A máte třicet minut na místě a ta obec, ve které se to děje, tím samozřejmě trpí. Pro znalce severní Moravy a Moravskoslezského kraje je to Hradec nad Moravicí.

Takže to je pak nepřímý efekt toho, že se nám nedaří - zase říkám nám, abyste to zase nevnímali tak konfrontačně - připravit ty klíčové stavby. Na tom asi shoda je. Jenom nesmí vláda, premiér a ministr dopravy objíždět každý kraj a v každém kraji tvrdit, že zrovna ta jejich stavba je ta priorita. V okamžiku třinácti priorit žádnou prioritu nemáte.

Já doporučuji, abychom tohle pravidelně kontrolovali, abychom pravidelně dostávali zprávu, jak ty práce pokračují, jak u těch devíti staveb, tak u těch ostatních devadesáti, které to štěstí neměly. Abychom začali intenzivně pracovat na zjednodušení stavebního zákona, když to řeknu takhle, případně jiných předpisů, které k tomu budou potřeba, a abychom si stanovili dvě klíčové priority na silnici: R35 a silniční okruh kolem Prahy. To si myslím, že jsou dvě stavby, které nám chybí nejvíce. Ta první zásadním způsobem odlehčí D1 a ta druhá zásadním způsobem pomůže nejenom hlavnímu městu, ale všem nám, kteří pokračujeme za Prahu a potřebujeme Prahu objet, a ne vjíždět do Prahy. A pokud to bude priorita, tak jsme podle mě schopni najít možná i nějaké speciální legislativní řešení pro ty dvě stavby, protože ty opravdu potřebujeme.

To je ten hlavní důvod, proč jsem navrhoval tyto body. Myslím, že problematika je naprosto provázaná, proto je fajn, že máme sjednocenou debatu. A opakovaně v oblasti dopravy nabízíme spolupráci a opakovanou reakcí je nezájem. Já si myslím, že možná v dopravě se politika dělat nemá. Říkám, máme plno jiných témat a s těmi si my jako občanští demokraté vystačíme. Když vidím pana ministra, a jeho představa, jak nám budou jeho úředníci kontrolovat kotle, je zrovna ideový zásadní střet o domovní svobodu a tam se můžeme přít. Ale v přípravě a realizaci klíčových infrastrukturních staveb bychom se přít neměli a nemáme. Navíc tady nejsou spory o tom, kudy ty komunikace mají vést. Trasy jsou stabilizované, všichni víme, kde to má být. Jenom se nedaří to připravit a zrealizovat.

A podotýkám, problémem skutečně nejsou peníze. A to už roky nejsou problémem peníze. Problémem jsou nedostatečně připravené stavby, které mají za prvé legislativní důvody a za druhé chybná politická rozhodnutí zejména ministra Bárty. Nebojím se to pojmenovat takhle úplně přesně, protože zastavit přípravu a průběh staveb bylo chybné politické rozhodnutí. A podle mě neochota každé vlády stanovit dvě tři prioritní akce, a ty ostatní prostě musí počkat. Já tomu rozumím, každý jsme z nějakého regionu, nebo každý z nás považuje stavbu v tom svém regionu za nejdůležitější. Ale ty dvě, o kterých jsem mluvil, na tom bychom se podle mě shodnout mohli, protože silniční okruh kolem Prahy je vlastně pro všechny, minimálně se to týká dvou krajů, Prahy a středních Čech, a R35 zajímá všechny kraje od Moravskoslezského, Olomouckého, Hradeckého, Pardubického, a tak bych mohl pokračovat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zbyňku Stanjurovi. Nyní Karel Šidlo jako navrhovatel druhého bodu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, členové vlády, dovolte mi, abych na úvod svého vystoupení poděkoval všem kolegům a kolegyním, kteří podpořili zařazení bodu, který je momentálně na tabuli, do programu této schůze, a dokonce se podíleli na pevném zařazení na dnešní den. Věřím, že všichni z hlediska zdůvodnění zařazení těchto bodů pochopili, nakolik je situace vážná, a teď nemíním pouze to, kolik staveb má či nemá EIA, ale z hlediska našeho národního hospodářství. Protože řekněme si, jsme závislí na exportu, ale na druhé straně stavebnictví v České republice pomalinku a pomalinku zhasíná. Velké firmy hledají zakázky v zahraničí. A když vezmeme čísla, která zveřejnil Český statistický úřad v nedávné době, tak je to poměrně tristní pohled, že za sedm měsíců letošního roku stavebnictví kleslo o 39 % a inženýrské stavitelství, kam patří dopravní stavby, dokonce o 43 %. Týká se to jak státního, tak i municipálního sektoru. Je to skutečně tristní výsledek. Svědčí to o tom, o čem tady před chvilkou hovořil kolega Stanjura. Proto jsem rád, že ta debata byla taky spojena, abychom se nevraceli ve dvou bodech ke stejnému, protože budou zaznívat podobné argumenty.

Je to skutečně tristní, protože stavby připraveny nejsou. A když člověk pozorně sledoval vývoj letošního roku na konci prvního pololetí, kdy jsme projednávali novelu zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, tak oba dva páni ministři, kteří už dneska hovořili, jak ministr životního prostředí, tak ministr dopravy, nás, zástupce jednotlivých politických subjektů, ubezpečovali, že společným úsilím udělají vše pro to, aby tam, kde jsme ztratili platné rozhodnutí EIA, bylo získáno co nejrychleji, a prioritní budou stavby, které mají souhlas ve výjimkách vyjednaných Evropskou unií.

Dovolím si tady připomenout jednu věc. Jsem poměrně životní optimista. Možná i přes to dlouhé působení v politice, tady v Poslanecké sněmovně, jsem ještě ochoten věřit některým slibům ministrů. A musím se tady opravdu nechtěně vrátit k tomu, co říkal pan ministr dopravy v roce 2015. Dovolte mi to odcitovat, protože to jsou čísla, která je třeba si zapamatovat. Na fóru českého stavebnictví v roce 2016 řekl v 2015 pan ministr dopravy, že v roce 2016 bude začato 223 kilometrů dálnic v České republice. Krátce poté v rozhlase prohlásil, že do konce roku 2017 se začne stavět celkově 400 kilometrů dálnic, a měly v tom být i rychlostní komunikace a silnice první třídy, to znamená nové stavby. Letos byla zahájena prosím jenom jedna jediná stavba, a to část D3 mezi Bošilcem a Ševětínem o délce - zdůrazňuji - 8 kilometrů. Na příští rok pan ministr ve svém vlastním tiskovém prohlášení ze 16. srpna slibuje zahájení budování pouze - to je upravené číslo - 141 km dálnic. Dokončení klíčových, jako je Pražský okruh, o kterém zde bylo hovořeno, D52 na hranice s Rakouskem, D35 na Hradec Králové jsou podle mého názoru zcela v nedohlednu, to znamená ani ty kilometrické délky těchto komunikací se nemohou započítávat, přestože slíbeny byly.

Jsem přesvědčen, že svědčí o určitém přehnaném optimismu pana ministra, když to nechci nazvat jinak, v jeho vyjádřeních i to, že skutečnost posledních tří let od roku 2013 do roku 2016 - byla zahájena stavba pouze necelých 35 kilometrů nových dálnic. Porovnejte si to s vyhlášením. Porovnejte si to s čísly. A to je první důvod, proč jsem požádal o zařazení tohoto bodu. Protože když si tato čísla vezmete a dozvíte se z tisku a z informací ministra, že v podstatě, myslím teď ministra životního prostředí, že ty stavby, které byly námi schváleny pod slibem, že bude intenzivně pracováno s přípravou dalších staveb, se příloha sníží o jednu stavbu - prodloužená Rudná v Moravskoslezském kraji - a nakonec slíbený Pražský okruh, kde byla tvrdá podmínka všech politických subjektů, že se na něm musí pokračovat i za cenu vkládání vlastních zdrojů a nečerpání evropských zdrojů, které souvisí s programem operačního programu Doprava II, tak jsem byl přesvědčen, že tyto dvě stavby, které jsou v současné době s velkým otazníkem, zda vůbec k jejich realizaci dojde, vyvolávají současně s těmi prohlášeními a s těmi fakty, které dosud máme, velkou obavu, že vůbec k tomu dojde.

K tomuto tématu jsem zvedl ještě jeden problém a to je to, že nám bude slíbeno, že bude docházet k intenzivnímu jednání mezi Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem dopravy, aby byla získána potřebná, znovuobnovená posouzení vlivu na životní prostředí, proto to je ten bod 258, kde jsou bez výjimky v platnosti EIA, a že na nich bude jednáno tak, že se postupně budeme dovídat, jak jejich realizace přípravy bude probíhat.

Od těchto slibů uplynuly více než tři měsíce. Když jsme jednali na hospodářském výboru, dostali jsme sice formu tabulky, kde byly dány určité sliby formou holubů na střeše, protože je tam příliš mnoho neznámých. Je tam otázka optimistická varianta, pesimistická varianta, a my jsme ani nevěděli, co ta pesimistická ve skutečnosti znamená, protože ani ta nebyla realistická. A je velkým problémem, jestli se vůbec dopracujeme k tomu, abychom některou tu stavbu skutečně... překonali přípravné práce, vybrali dodavatele a skutečně reálně tu stavbu zahájili. Já si myslím, že ty dvě specifické a klíčové stavby, která jedna byla vyřazena z desítky (nesrozumitelné) urychleného jednání, druhá je zatím velkým otazníkem, protože jsem byl velmi překvapen včerejším vyjádřením Magistrátu Prahy včetně Středočeského kraje, že to je pro ně prioritní stavba, stavba 511, protože na hospodářském výboru zaznělo z úst jejich zástupce úplně něco jiného, což pobouřilo kolegu Laudáta, že jsem myslel, že bude na prášky. Protože to byla situace skutečně vážná, když Praha vám prohlásí, že ta stavba není její problém, že to je problém vlády a ŘSD, to je pro mě zcela tristní záležitost, když se bezprostředně týká vlastního intravilánu, resp. mírného extravilánu Prahy, protože jde o dálniční obchvat. To si myslím, že té situaci vůbec nepomáhalo, navíc ještě více štěpilo názory, které byly na hospodářském výboru průřezem politického spektra v podstatě sjednoceny.

Jsem přesvědčen, že včerejší prohlášení to napravilo. Dokonce i nějaký rádobypokus o to blokovat průjezd kamionové tranzitní dopravy, která má být tím důvodem, který ovlivní urychlení projednávání a možná zahájení těchto prioritních staveb. Přesto ale, jak jste se mohli dočíst v bodu programu a v mém úvodním zdůvodnění, mně šlo i o ty další stavby, protože Česká republika kromě těchto určitých priorit čeká i na další stavby. A tady mě velmi intenzivně zajímá, jak Ministerstvo dopravy připravuje v přesném harmonogramu podávání žádostí o obnovení stanoviska EIA, aby mohla pokračovat příprava těch staveb. Jakým způsobem ty stavby připravuje v časovém horizontu, zejména z důvodu toho, zda na to bude, či nebude možno čerpat finanční prostředky, které připraví stát. Případně, jestli se budou moci zapojit prostředky Evropské unie, protože to jsou stavby důležité.

Chápu, že pro celou republiku je dálniční obchvat mezi D1 a Běchovice asi tou největší špičkou, aby se nesváděla kamionová a osobní doprava zpátky do centra města, aby jezdila po obvodu. Tak chápu, že v každém regionu, a správně to tady zaznělo, máme svoje další prioritní stavby. A já musím jako Západočech přiznat, že na mě působí úplně strašným dojmem situace, kdy my při vyjednávání s Dolním Bavorskem a Horní Falcí měli obrovský náskok v přípravě staveb dopravní infrastruktury, ať silniční, nebo železniční, a dneska jsme v situaci, že německá strana je na hranicích České republiky, bude otevírat nové silniční komunikace, zkapacitněné silniční komunikace, a na naše původní, kde nemáme ani obchvat Babylonu, momentálně si hrajeme na obchvat Staňkova, ale to je stavba, která má tři a půl kilometru a neřeší celou I/26, a tady bych mohl vyjmenovat další stavby, tak nám Němci přivedou kolem 17 000 vozidel denně a z toho bude skoro 10 000 kamionů. Nevím, jakým způsobem naše dopravní infrastruktura je schopna toto zvládnout, pokud nebudou řádně dokončeny všechny přípravné práce, nebudou dokončeny projekty, nebude zajištěno financování a nebude reálný čas změnit tuto dopravní infrastrukturu novou výstavbou. Jsem přesvědčen, že bez nových stop, a to je právě obsah i těch rychlostních komunikací, případně prvních tříd, určitě jsou v tom systému TEN-T, protože tamtudy intenzivní doprava jde, Evropa je zná, a mně strašně vadí, že toto neumíme. A podle časového harmonogramu, jak jsme viděli aspoň u těch dvou staveb, nepřipadá v úvahu těch dalších 88 pokračování úspěšné přípravy.

Proto si v podrobné rozpravě potom připravím určité usnesení a požádal bych o jeho podporu. A věřím, že páni ministři, tak jak předkládají vládě, by měli ctít i Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky a pravidelně nám jako kontrolním orgánům předkládat informaci o tom, jak příprava staveb, vlastní realizace a zajištění financování postupuje. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karlu Šidlovi. A abyste věděli, že mám všechno poznamenáno, tak podle toho, jak jsme schválili postup, nyní vystoupí zpravodaj k oběma tiskům František Laudát a pak s tím už v rozpravě faktické poznámky kolegů Kolovratníka, Pilného, Semelové, Urbana. A řádná rozprava je na tabuli, tzn. kolega Leo Luzar, Petr Bendl, Jan Zahradník a Michal Kučera. Takže na každého z vás se jistě dostane.

Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já jsem si připravil celé - a to už se mně smějí, že mám složky. Na problematiku EIA, problematiku mýtného na dálnicích a vybraných úsecích silnic I. třídy. Byl mi připraven obrovský výběr z toho, co sliboval ministr dopravy, co říkal vicepremiér vlády Andrej Babiš, pokud se týká speciálně dopravní infrastruktury. Ale vzhledem k tomu, že skutečně tady z toho nechci dělat předvolební kovbojku a doslova se vysmívat, tak zkusím trošku na serióznější notu.

Víme o tom, že - a dokonce v teorii nebo ve filozofii postmoderní společnosti existuje něco, přímo se tam operuje s termínem "teror aktivních menšin". V případě výstavby infrastruktury, nejenom dopravní, ono se to už rozšířilo téměř na vše, tak vlastně jsme svědky toho, že výstavba základní dálniční sítě, tam je to nejvyhrocenější, a dneska se o tom bavíme, tak fakticky je zastavena. Pokud bychom budovali, nebo spíš nebudovali stejným tempem, tak opravdu jsme už ostudou nejenom možná Evropy, střední Evropy, ale celého světa. Kdejaká banánová republika problémy nemá a my ty problémy máme. Je mně líto, že zřejmě teď celkem je to možná pochopitelné, nicméně že je volební kampaň a tak, takže pan Babiš, a je to jeden z důvodů, proč jsem chtěl, abychom se tady zabývali resortem dopravy, nakonec se to zúžilo na tento problém, a jak vidím přihlášené diskutující, tam je první a velmi zásadní krok, aby se něco hýbalo. Ale trošku mně hýbe žlučí pan vicepremiér Babiš, který jezdí po republice a říká věty, které prostě jsou prachobyčejnou lží směrem k veřejnosti. Nicméně ono stačí vždycky, když se podíváte na peníze, tak oni vám řeknou všechno.

Takže podle vicepremiéra stavíme o sto šest, všude jsou zlaté časy. Nicméně my jsme dostali do hospodářského výboru 10. srpna dopis od prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví, který nás upozornil na naprosto katastrofální situaci, a bylo to velmi krátce poté, už zřejmě naznal, že jeho členové už velmi pění nad tím, v jakém stavu je realizace dopravních staveb. A vlastně vyšel z toho, že Český statistický úřad zveřejnil velice jasná čísla. A já vám tady zopakuji, jenom upozorňuji, že zářijová čísla byla ještě tristnější.

Jednak za první pololetí letošního roku se stavební produkce meziročně v červnu propadla opět dvouciferně. Pokud si vzpomínám, bylo to 14 %, nebo 14,5 %. Ztráta od počátku roku, propad je 10 %. Co se týká veřejných zakázek, tak pane ministře dopravy, co jste nastartovali, když meziročně došlo k poklesu zakázek ve stavebnictví za sedm měsíců o 39 % a v inženýrském stavitelství, které je jakýmsi ukazatelem, co se bude dít, tak dokonce o plných 43 %? Samozřejmě je to jednak podíl, protože naše stavebnictví je bohužel velmi moc provázáno nikoli se soukromým, ale s veřejným sektorem, tak samozřejmě nemám čísla, která by rozdělila, co se týká krajské a komunální sféry a co náleží státu. Nicméně stát v tom hraje pořád nějakou klíčovou roli.

K tomu municipálnímu sektoru a k velmi tristnímu zážitku s politiky hlavního města Prahy, speciálně s jedním, ale když se tam koukám na to, jak se vyvíjelo jednání o zítřejším zastupitelstvu, tak se stávající vládní reprezentací na pražské radnici, k tomu se ještě trošku vrátím.

To, že ekonomika roste a stavebnictví jde do tohoto propadu, je velmi tristní. A já tady nebudu citovat - ostatně dostaly ho všechny politické strany, a jak je tady v přípisu, tak ho dostal i ministr dopravy, a jestli se nemýlím, tak i ministr životního prostředí.

Nebudu tady probírat záležitost těch deseti prioritních staveb. Já vám jenom chci říct, že kusé informace, které slýchám o jednání vlády ve věci výjimek pro těch deset, dneska už jen devět prioritních staveb, jak se to má s Evropskou unií. Předpokládám, že buď ministr životního prostředí, nebo ministr dopravy tady kápnou božskou.

Chtěl bych vědět - já jsem se obrátil na základě jakési nepotvrzené informace ještě při poslední sněmovně v červenci tohoto roku zatím neformálně na premiéra Sobotku, proto jsem chtěl, aby tady byl, že má existovat údajně nějaký dopis předsedy Evropské komise Junckera, že povoluje, nebo souhlasí s těmi deseti výjimkami. Nicméně celková výjimka končí v okamžiku, kdy nebude dodržena česká nebo národní nebo evropská legislativa. Takže bych byl rád, pokud by bylo odpovězeno na toto, zda ta informace je pravdivá, či není. Pokud není, tak asi muselo dojít k tomu, že dneska je nějak písemně stanoveno a vymezeno, pro co tato výjimka a jak platí.

Za další. Chtěl bych zcela jasnou odpověď. My zase dostáváme v hospodářském výboru, a marně i příslušníci vládní koalice se rozčilují nad tím - a nemáme jasné informace, jak se věci mají s novelou stavebního zákona. Na tom projednávání hospodářského výboru, což nebylo nic jiného než plnění doprovodného usnesení Sněmovny, které jste tady mimochodem z těch přítomných přijali jednomyslně, nebo možná při jednom zdržení, které bylo ve věci toho jednoho úseku Pražského okruhu, té stavby 511, padaly skutečně z řad koaličních politiků naprosto zoufalé návrhy, že vlastně bez toho, že bude zákon o liniových stavbách, se nic nevyřeší. No, jestli chceme čekat na zázrak, tak se nedočkáme. Prostě čtyři roky budou pryč a vy, vaše vláda, páni ministři a nepřítomný pane premiére, budete mít podle mého odhadu nejhorší možné výsledky, pokud by se braly čtyři roky. Já to přepočítám potom na konci od roku 1970, kdy začínala výstavba dálnic a rychlostních silnic v České republice, pokud tedy dneska sloučím tyto dvě kategorie.

Jenom si vás dovoluji upozornit, že v roce 2014, kdy jste vládli - ale dobře, je nějaký doběh -, jste otevřeli z nových staveb - protože veřejnost sice bere, že opravíte nějaké silnice, ale ona čeká, Babiš slibuje a vy slibujete kvalitativní zlom - jste otevřeli 7,3 km tehdy ještě rychlostní silnice z Hrádku nad Nisou na státní hranice, to je ten tah na Žitavu. Za další. V loňském roce jste otevřeli z těch čtyřpruhovek, pokud se nemýlím, a když tak mě, pane ministře dopravy, doplňte, 4,1 nebo 3,1 km té dneska už dálnice na Karlovarské silnici, kde se nikdo nestačí divit, kdy na rovném úseku začíná najednou z ničeho nic v polích 4kilometrový úsek a zase záhy končí prakticky, jestli se nemýlím, víceméně v původní stopě ta silnice. Ne že by to nebylo potřeba, protože Karlovy Vary dlouho sní o tom, že budou připojeny z Prahy čtyřpruhovou silnicí. Nesdílel jsem Prachařův názor, který zastavil všechny přípravy a prozkoumával, že by stačila třípruhovka, aby se lidi dál zabíjeli i za dvě stě let. No nic. Takže to je další věc.

Já tady potom budu chtít, abychom hlasovali o usnesení, kterým bychom důrazně požádali vládu, aby přišla už konečně bez ohledu na to, že se ve vládě hádáte s paní ministryní pro místní rozvoj, nebo nehádáte, nevím, nejste schopni se domluvit na vypořádání připomínek, abyste přišli s novelou stavebního zákona. Jestliže toho nejste, můžeme se pokusit o hledání konsenzu ve Sněmovně.

Za další. Pan zástupce životního prostředí a pan ministr myslím slibuje také další novelu EIA, takže aby to pořád nebyly sliby a pořád se to někam neposouvalo, tak také bych chtěl, abychom ohraničili důraznou žádost, kdy tedy dorazí do Sněmovny novela zákona - řeknu zkráceně zase - EIA.

Za další. Budu chtít navrhovat, pokud to neudělají předkladatelé tohoto bodu, abychom to, co jsme udělali pro 511 na Pražském okruhu, měli minimálně se čtvrtletní frekvencí informace o přípravě všech silničních staveb, alespoň silničních. Všech. A čtvrtletně. Protože skutečně sliby padají, tak jak tady o tom mluvil kolega Karel Šidlo, pod stůl jeden za druhým.

Velmi bych byl rád, aby skutečně výrazně - zase spíš tady mluvil o tom kolega Stanjura. Já se obávám, že buď nevíte, nebo jste si nedělali - a teď mluvím k oběma ministrům - rozbory právní bezpečnosti přípravy těch staveb. Já jsem samozřejmě - a prostě přerazím hnutí ANO, které si údajně mělo dát do toho dodatečně vyráběného volebního programu to, že chce stavbu 511 vymístit na území Středočeského kraje, tak já skutečně se velmi obávám toho, aby - byť jsem příznivcem toho, aby ta 511 byla v té stopě, která je dneska navrhována, protože cokoli jiného je nejenom špatně z hlediska času, katastrofálně špatně, platí jak zásady územního rozvoje, tak územní plány obou dotčených krajů. A samozřejmě tam už čtyřicet, padesát, možná šedesát let se dělaly prověřovačky postupně různých koridorů různě. Nicméně zásadní záležitost tam je, že Pražský okruh není pro objízdnou dopravu. On je zhruba z nějakých - za mé éry se uvádělo číslo 75 až 80 % je přenesení vnitroměstských vztahů. To znamená, to, co chce současná vládní reprezentace, nebo tedy městská reprezentace v hlavním městě, říká jinými slovy možná nevědomky Pražákům: ta zbytná doprava v tom vnějším kordonu, urbanizovaném kordonu HMP, zůstane. Tudíž ovšem velmi se obávám vzhledem k tomu, co tam předvedl jeden z jejich zastupitelů na hospodářském výboru, že riziko nějakým způsobem neprověřit a neudělat EIA nebo alespoň neaktualizovat k těm dalším variantám, aby to náhodou potom nebylo zase soudně napadeno a správní soud neposlal tu přípravu do bodu nula.

Dámy a pánové, já jenom vám tady chci říct - a nebudu už protahovat své vystoupení, byť to bylo možná trošku na přeskáčku, že jsem výrazně změnil svůj přístup, protože my jsme jako opozice připraveni pomáhat, jak tady zaznělo. Jsem velmi nervózní z kolapsu přípravy dopravních staveb, z kolapsu toho, že se nestaví. Skutečně jsme připraveni spolupracovat. Ale spolupracovat se dá pouze v případě, že máme nad čím. A my v tuto chvíli nemáme novelu stavebního zákona, nemáme novelu EIA. A na rozdíl od pana Prachaře, který mně z televize vzkazuje, jak to, že jsem ještě nenapsal zákon o liniových stavbách... Já ho psát nebudu. Zákony tohoto typu vznikaly, ať už to bylo v Německu, nebo ve Francii, ve zcela jiné době, před desítkami let. Ty státy si vyjednaly výjimky. A prosím, neukájejte se přístupy, které jsou dávno překonané a nemají šanci podle mého obstát.

Není možné nejdřív postavit stavbu, a pak řešit majetkové věci. Jestli chce někdo takto ohýbat Ústavu, tak si myslím, že zbytečně marníte čas.

Já bych byl rád, aby nám pan ministr dopravy konkrétně předložil konkrétní manažerská opatření, jak začne fungovat ŘSD. Nic nemám proti jeho generálnímu řediteli, nicméně prostě pořád nevidím tu kvalitativní změnu, aby skutečně příprava staveb podle stávající legislativy běžela precizně, bez chyb, o které se potom opírají často i tedy ty menšiny, aktivní menšiny, které pak znemožňují zájem drtivé většiny. Takže to bych velmi naléhavě o to požádal. A já prostě vidím, že čas běží a neděje se v tomto nic.

Takže dámy a pánové, jak jsem avizoval, a byl bych docela rád, abyste se oba vyjádřili a konečně nám začali říkat skutečný, reálný stav věcí, i to, co se děje na vládě při projednávání. Nemá smysl, aby v takto klíčové věci, kde nabízíme součinnost, nebudeme nic blokovat, tak abychom se to dovídali podloudně. To je nedůstojné. Jen upozorňuji, že s velkou pravděpodobností toto programové období, ve kterém dostáváme peníze na dopravní stavby zřejmě již v tomto rozsahu naposledy, možná úplně naposledy, tak čas běží a hrozí, že toho moc nepostavíme, nebo to bude utraceno na, s prominutím, drobnosti, které nepřinesou kvalitativní zlom, a příště už si to budeme hradit z národních zdrojů. A to by byla situace, která by nás dostala možná potom do opačného gardu. To, co my jsme na rozdíl od současné pražské politické reprezentace řešili v minulých desetiletích, že stavby jsme měli připraveny a neměli jsme na ně finanční zdroje. A bohužel, já se obávám, a tohle je snad ta největší noční můra, která je při pohledu na to, jak se toto programové období reálně u nových staveb vyvíjí.

Takže děkuji za pozornost zatím.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezký dobrý podvečer, milé kolegyně, milí kolegové. Děkuji panu předsedovi Laudátovi. Nyní tu mám faktické poznámky. S první faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Pilný, po něm paní poslankyně Marta Semelová, pan poslanec Urban, pan poslanec Kolovratník. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, nejsem si jist, jestli plénum Poslanecké sněmovny tady má rozebírat jednotlivé stavby. Nevím, které jsou prioritní, nevím, jestli je to Pražský okruh, nebo stavby v západních Čechách, nebo prodloužená Rudná. Pokud to budeme dělat, dojdeme k stejně frustrujícímu výsledku, jaký byl na hospodářském výboru, když jsme probírali tu stavbu 511. Navíc tam vůbec nebyli zástupci Prahy, protože jeli pronajímat pandy. To mi nedává smysl. Jestli se má Poslanecká sněmovna jako plénum něčím zabývat a měla by k tomu přijmout usnesení, tak jsou to zásadní věci. Některé budu jmenovat.

První věc tu už byla zmíněna. Je opravdu potřeba připravit jednotné stavební řízení. To už nám dluží stavební zákon atd., ale nic se v tom neděje, a bez toho se ty věci prostě nepohnou a budou se opakovat v kruhu.

Dále je potřeba sestavit vyjednávací tým do Bruselu pod vedením premiéra, který jasně řekne, že jednou ze zásadních priorit České republiky jsou dopravní stavby a že je potřeba, aby Česká republika si v rámci své národní legislativy upravila příslušné zákony, jak stavební EIA, tak aby tyto stavby mohly být postaveny. A to, že to je zásadní požadavek, který podmíní eventuálně třeba i další účast České republiky v Evropské unii. Je potřeba už nasadit velmi razantní politiku a nenechat si vyhrožovat stále infringementem nebo ztracením dotací.

A také by se Poslanecká sněmovna, a bylo to tady už zmíněno, měla zabývat tím, co se stane, až dojdou evropské peníze. Kdo ty silnice bude stavět, kdo je bude udržovat, z jakých prostředků. To je zásadní problém, a jestliže ho budeme řešit až v roce 2020, tak nikam nedojdeme.

Dále je potřeba odstranit bariéry, které brání stavbám. Je jich víc, jednu jsme dneska odstranili, to byly ty problémy, které jsou s inženýrskými sítěmi pod stavbami, které nejsou ve vlastnictví těch, kteří je staví.

To jsou základní kroky (předsedající upozorňuje na čas), kterými by se měla Poslanecká sněmovna zabývat a přijmout příslušné usnesení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Paní poslankyně Semelová a její faktická poznámka, připraví se pan poslanec Milan Urban, po něm pan poslanec Kolovratník a pan poslanec Kučera. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážené dámy a pánové, chtěla bych jen reagovat na to, co tu zaznělo ohledně jednání hospodářského výboru. Jako zastupitelka hlavního města Prahy jsem byla poněkud šokována, když jsem se dozvěděla o tom, že by zástupce Prahy nechtěl nějak spolupracovat na tom, aby Pražský okruh - konkrétně stavba 511 byla urychleně vyřešena. Musím říci, že v Zastupitelstvu hlavního města Prahy je shoda na tom napříč politickým spektrem, že je to skutečně prioritní stavba, na kterou navazují další komunikace. Vím, že proběhlo jednání i mezi primátorkou a náměstkem pro dopravu a zároveň se středními Čechami na tom, aby se udělalo všechno možné pro to, aby došlo k dalšímu postupu. Je připraven pro zítřejší jednání zastupitelstva i harmonogram a usnesení, kde by měla vzniknout skupina nebo odborná pracovní komise, která by na tom pracovala tak, aby to bylo ve prospěch Prahy i středních Čech. Takže můžu říct, že na Zastupitelstvu hlavního města Prahy určitě 511 podporujeme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Milan Urban a jeho faktická poznámka, po něm pan poslanec Kolovratník a pan poslanec Kučera. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Ministři dopravy, a to už dlouho, mají zřejmě v náplni práce lakovat věci narůžovo. Protože doprava, ať chcete, nebo nechcete, prostě tou politikou bohužel je. A jestli ti ministři nebudou mluvit trochu reálněji a bránit tomu, aby se zaplevelovala, zaplevelovala a zaplevelovala pravidla, aby se stavět mohlo, tak samozřejmě z toho nevybředneme. Ten ministr dopravy, on za to totiž nemůže, že se nestaví. Může být geniální. Ani za to nemůže ředitel ŘSD a mohl by tam být diamantový ředitel ŘSD. Za to můžou ta pravidla. Ta pravidla, která jsme schválili i my. Pravidla, která jsme si nechali vnutit, nebo jsme je tady ještě, ta evropská, dál a dál zpřísňovali.

Podepíšu se pod to, co tady říkal Ivan Pilný. Dokud se nezmění pravidla, tak ministři dopravy prostě stavět nebudou. Budou lakovat ty věci narůžovo, protože vždycky jsou nějaké volby a je potřeba, aby to vypadalo trochu líp, než je ta realita. Ale oni nejsou ministři dopravy ti, které máme kritizovat za to, že se nestaví. Prostě jsou tady jiní, kteří vytvořili pravidla, podle kterých se stavět v České republice nedá. To, že se tady vyjadřuje několikrát dotčená veřejnost, odkudkoli z Evropské unie, k tomu, co tady máme stavět, a běží na to soudy atd., je na to navázán ten antibyznys, o kterém všichni víme, tak to prostě neumožňuje stavět normální stavby, které můžeme tisíckrát nazvat prioritní. Ale ministr dopravy prostě za to nemůže.

Jediné, o co se musíme pokusit, je ta pravidla trochu změnit, protože doprava je a musí být prioritou České republiky v rámci Evropské unie. Tedy naprosto souhlasím s tím, co tady řekl Ivan Pilný. Pojďme společně mluvit o tom, jak alespoň v rámci možností uzpůsobit pravidla, abychom tady něco vůbec postavit mohli. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Urbanovi. Pan poslanec Kolovratník, prosím, po něm pan poslanec Michal Kučera.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý podvečer. Já v té faktické poznámce budu mluvit možná trochu podobně jako Milan Urban, i když mě napadá reagovat na předchozí vystoupení Zbyňka Stanjury, Františka Laudáta, Karla Šidla, takových opozičních velikánů v dopravě, jako recitovat báseň po Jaroslavu Seifertovi, ale pokusím se o to.

V té své řeči jsem za prvé chtěl krátce fakticky reagovat na Zbyňka Stanjuru, který tu teď není, a poprosit o fakta a konkrétní data, a ne podpásové informace, protože jsem zaznamenal ve vystoupení poslance Stanjury zmínku o tom, že D35 z mého regionu, z východních Čech, se do toho seznamu dostala nějakou náhodou. No samozřejmě to není pravda. Kolega Stanjura to ví moc dobře. D35 je jedna z hlavních staveb a oba přítomní páni ministři mi jistě potvrdí, že s ní prostě bylo počítáno, že má tu nejvyšší prioritu.

A tady chci jenom podotknout, a mohl bych být také zlý u téhle silnice, zabývám se v regionu její historií, mohl bych hovořit o Ivo Tomanovi, členovi ODS, který byl vládním zmocněncem pro výstavbu této silnice, a pokud vím, tak s ní neposunul ani o píď. Mohl bych mluvit o Vítu Bártovi, který ty stavby zastavoval, ale nebudu to dělat. A navážu právě na Milana Urbana, který mi krásně nahrál. Já jsem rád, když jsme udělali tady ve Sněmovně loni výbornou zkušenost, kdy jsme bez ohledu na stranické průkazky se domluvili na té rychlé novele zákona č. 416, týkající se hlavně výkupů pozemků, pod tím návrhem jsme byli podepsáni jak opoziční, tak koaliční poslanci. S tou iniciativou během loňského léta, je to něco přes rok, za námi kolegové přišli a domluvili jsme se vlastně během jednoho měsíce.

Takže i já za sebe chci deklarovat tuhle snahu o spolupráci a věřím, že když páni ministři přítomní za námi, za poslanci z hospodářského výboru, přijdou, jsme schopni udělat tu dohodu a jsme schopni i rychlými a malými legislativními úpravami jim v té jejich práci pomoct. Myslím, že česká infrastruktura si to stoprocentně zaslouží. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan poslanec Michal Kučera s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuji za slovo. Já budu reagovat tady na slova svého předřečníka pana předsedy Pilného. Já bych to všechno podepsal, kdyby to řekl před dvěma lety. To, že pan premiér měl jednat v Bruselu, to je jasné. A měl jednat ale v době, kdy jsme schvalovali tento zákon. Měl vyjednávat podmínky, za jakých bude platný. Dokonce možná ještě předtím, než to přišlo do Sněmovny. Tehdy tam měl být premiér. Možná že by tam i byl, kdyby nás pan ministr Brabec celou dobu neuváděl v omyl, že se stavět bude. Já tady cituji jeho slova: "Je to mantra, že nebudeme stavět. Není to pravda, budeme stavět i tak. Je to kompromis mezi rezorty, Svazem průmyslu a dopravy, Hospodářskou komorou." Možná že tehdy, kdybychom si skutečně přiznali a nelhali do kapsy, že schválením tohoto zákona se nepostaví ani kilometr silnice, ani kilometr dálnice v následujících letech, tak jak jsme mimochodem tady na to tady upozorňovali několikrát, tak v tu dobu mohl vyrazit premiér Sobotka do Bruselu, mohl politicky vyjednávat a mohl skutečně najít nějaký kompromis. Já si myslím, že těch dohod, které v Bruselu probíhají, je celá řada, a určitě by našel možnost, jak ten kompromis udělat třeba výměnou za něco jiného, i když to samozřejmě není úplně vždy šťastné.

Zazněla tady slova o sloučeném řízení. To samozřejmě je také jedna z možností. Ale tehdy nám to bylo slibováno před těmi dvěma lety, dokonce ministr Brabec vyzýval, ať ho z toho můžeme zkoušet příště, až tady bude, tak možná, že ho můžete vyzkoušet na klubu, proč ještě v tuto chvíli toto sloučené nebo jednotné povolovací řízení není. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Pilný. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Pilný: Já děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych jenom vaším prostřednictvím chtěl upozornit pana poslance Kučeru, aby si přečetl příslušná usnesení hospodářského výboru a výboru pro evropské záležitosti, která jsem inicioval a která byla v té době podávána a která přesně to, co tady říkám, chtěla. Bohužel se nic nestalo. Jenom pro... Stejná slova, která říkám tady, jsem opakoval už před těmi dvěma lety, možná že to je i víc. Ale bohužel se nekoná.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. To byla zatím poslední faktická poznámka. Nyní řádně přihlášený do obecné rozpravy, pan poslanec Leo Luzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, přiznám se, ani jsem nečekal, že na mě dojde řada díky množství faktických poznámek a hlavně díky výtečné argumentaci mých předřečníků v této věci. Po vyslechnutí těch připomínek jsem nabyl dojmu, že je Ministerstvo dopravy zakleté. Buď má zakletou židli ministr, anebo koberec před tou židlí je zakletý, protože je to x-tý ministr dopravy, který před sebou vleče tento problém výstavby. Ty analýzy tady byly, nebo byl pokus tyto analýzy řešit.

Zaznělo tady, že máme špatnou legislativu. Tady se ale musím ptát, kdy jindy, než když jsou všichni tři dotčení ministři z jedné politické strany, by měl být nalezen konsenzus tohoto postupu. Chybí mi tu samozřejmě paní ministryně místního rozvoje. Ale všichni tři dotčení, kteří tu legislativu důležitou pro tyto liniové stavby mají ve svých gescích, jsou z jedné strany a měli by najít tuto dohodu. A jestliže nejsou schopni tuto dohodu najít, tak by do toho teprve měl vstoupit nějaký představitel, třeba pan ministr financí coby předseda, popřípadě celá vláda. Ale zaráží mě, že právě odvolávka na to, že máme špatné zákony, nám již tři roky brání, když o tom víme ty tři roky, tyto zákony řešit. Zvlášť když jsou z jedné strany. Toto považuji za jemný alibismus, který tady zazněl.

Otázka Evropské unie a výmluvy na Evropskou unii, je to výmluva. My jsme přece věděli, jaké předpisy platí, a pokud jsem slyšel poslední tři roky tady, tak všichni ministři do toho Bruselu jezdili, všichni ministři odtamtud přijížděli se sliby, které nám tady předkládali, a všichni ministři, kteří tam jezdí, nikdy neřekli: My jsme v koncích, Brusel s námi vyběhl, my potřebujeme silný kalibr, my potřebujeme toho premiéra, protože my ministři nejsme schopni toto řešit. To tady nikdy nezaznělo, a pokud mám tu informaci, ani na vládě nikdy nezaznělo, že by ministr přiznal: Se mnou v tom Bruselu se nikdo nebaví. Já potřebuju pomoc silného kalibru. Najednou to zaznívá jako omluvný argument, že ten premiér tam nejel a nebojoval. Druhý takový argument, který považuji za jemně alibistický.

Třetím argumentem, který tady ještě nezazněl, a možná se k němu dostaneme, je zákon o veřejných zakázkách, který protahuje stavby, jejich řešení, jejich zadávání. Přednedávnem jsme tu schvalovali novelu zákona o veřejných zakázkách. Když jsem upozornil na tyto problémy, hovořil jsem o tom, že tady existuje Úřad pro ochranu veřejné soutěže, který by právě u těchto složitých staveb, které zadávají přímo ministerstva, měl být ten poradní orgán, který by pomohl. Možná by dneska nemusel projednávat odvolání vůči mýtnému systému a podobně. Tehdy jste to vy, kolegové, zabili, protože tento úřad má dost velkou lobby mezi vámi, a byla by to navíc práce pro něho a on se jí zřekl, nechtěl ji činit, byť mnozí v zákulisí říkali, že by to nebylo špatné. Protože kdo jiný je odborníkem než tento úřad, aby poskytl servis odborný, pomoc ministrovi a ministerstvu, aby si nemuselo najímat drahé právníky, kteří nakonec ve svém důsledku nezmůžou nic?

Zazněly tady otázky, ke kterým se připojím. A to je otázka priorit. Já tady budu - můžu říct ani ne výjimečně - souhlasit s kolegou Stanjurou. Tato republika má dvě stavby, které potřebuje. On je tady pojmenovává. Opravdu odlehčení dálnice D1 spojením Prahy s Ostravou přes Hradec Králové. A ač... (Hlas ze sálu.) D35, a odlehčení D1 jsem říkal pro kolegu, aby nekřičel přes sál. A obchvat Prahy. Ač Ostravák, a tady to taky zaznělo, bych mohl říct, že na Praze mi nezáleží. Záleží mi na ní, protože sem docela často jezdím. Tyto dvě stavby by měly být možná v konsenzu realizovány urychleně. Ale mluví se o nich strašně dlouho - a tady do toho vstupuje, jak už tady zaznělo, ta ekologická lobby. Ale nechci to rozebírat.

Chci se zaměřit na to, co tady zaznělo, jaká je vlastně časová úspora toho, že jsem vyjmuli těch deset staveb, popřípadě tu jednu stavbu jsme z tohoto seznamu vyňali. Já předpokládám, že pan ministr dopravy ještě nám k tomu řekne své. Ale přiznám se, zazněl tu i argument, proč vytahujeme jednotlivé stavby, že nejsme odborníci a že tyto stavby tady omíláme, aniž bychom byli schopni sami posoudit jejich důležitost. Omyl. My jsme to tady nezanesli, tyto stavby. To zanesli odborníci z Ministerstva dopravy. Tento seznam, který nám tady předložili, a sotva jsme ho schválili, už nebyl platný. Už našli nějakou jinou cestičku, aniž by se uráčili dopředu říci, že možná tam budou výjimky, popřípadě nějaké změny.

Já si dovolím říci, že ta dotčená stavba, prodloužená Rudná, která tady zazněla, pokud by zůstala v těch výjimkách, by byla průjezdná v roce 2017, čili příští rok by se po ní jezdilo. To je možná úsměvné. Ale používám tady dopis, který poslal hejtman Moravskoslezského kraje panu premiérovi, kde se o tom zmiňuje, že to je ukazatel, který tady měl být, a asi ty firmy, které tu stavbu staví, to tak slíbily. Pan ministr je z takové firmy a myslím, že když sliboval tehdy jako představitel stavební firmy představitelům kraje, že tehdy a tehdy ta stavba bude, že si nevymýšlel. Takže já to beru jako relevantní údaj, že v roce 2017 by se po této cestě mělo jezdit, pokud by zůstala v těchto deseti stavbách. Jsem zvědav, jestli pan ministr řekne, že tím, že byla vyřazena z této stavby, bude rok 2017 dodržen. Jaká bude tedy ta úspora? Tuto otázku kladu a budu rád, když mi pan ministr na ni odpoví.

Možná by tady tato debata vůbec nevznikla, kdyby Ministerstvo dopravy dodrželo minimálně slušný úřední postup v rámci projednávání. Tady si dovolím už vypomoci a citovat z dopisu hejtmana Moravskoslezského kraje předsedovi vlády: "Vážený pane předsedo vlády, výše uvedený krok bohužel vznikl bez elementární konzultace s námi. Je to krok, který byl učiněn o nás bez nás a proti nám. Nezbývá nám než konstatovat, že tento návrh v žádném případě nepřispívá k atmosféře oboustranné důvěry mezi zodpovědnými resorty a námi."

To je základ toho problému. Proč Ministerstvo dopravy, když už tedy se rozhodlo jít jinou cestou, to nekonzultuje s místními, zvlášť dotčenými? Proč to nechává v rozhodování Prahy, svého ministerstva? Tady si myslím, že je ten kámen úrazu, který vybudil tuto debatu, která tady dnes probíhá. Prostě nějaký úředník, který dostal dobrý nápad, v uvozovkách, dle jeho názoru, který prosadil na vládě, toto jaksi pozapomněl konzultovat s těmi, kterých se to týká, to znamená s představiteli Moravskoslezského kraje, zvlášť když to bylo týden, čtrnáct dní, tři týdny potom, co tato Sněmovna schválila zařazení těchto staveb. A to považuji za flagrantní porušení řekněme minimálně lidské slušnosti, když už ne úředního postupu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Luzarovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Ona je tady taková smutná atmosféra, možná je to dílem i proto, že je z toho materiálu, který jsme si ani nemohli přečíst, protože to je pouze asi informace ústní, není tam ani číslo tisku a podobně, takže to nemá váhu toho, aby se veřejnost dozvěděla, že tu máme nějaký podklad, ke kterému bychom měli šanci se vyjadřovat. Já myslím, že to je bohužel, a je složité dneska se hádat, a možná zbytečné, o tom, kdo to zavinil, jestli ministr životního prostředí Brabec, nebo ministr dopravy Ťok, či některý z jeho předchůdců, či pan premiér. Podstatný je výsledek. Ten výsledek práce, resp. nepráce, znamená, že se stavby zastavují, že věštíme z křišťálové koule, kdy asi tak ty nové stavby opravdu fyzicky budou, a že je jasné, že se budeme muset vracet prostě na začátek.

To jsou fakta, se kterými nikdo nepohne, a nikdo si nemůže být jistý, to tady padlo několikrát, aby říkal, že v roce 2019 začneme nějakou stavbu, nebo v roce 2023, to už jsem také četl, kde premiér říká, co všechno se nepostaví. To jsou všechno imaginární věci, které bohužel v roce 2023 už budou zajímat ty, kteří budou sedět tady a nadávat na nás, že jsme v tomto ohledu udělali málo.

Přesto ale tady je nutné připomenout, protože se tu bavíme o dopravních stavbách a o dálnicích, ale ještě nikdo nevzpomněl železnice, nikdo nevzpomněl dopravní stavby na řekách, vodní dopravní infrastrukturu, která se tím zastavuje. Speciálně pro Severočechy, ale i pro Prahu je splavnění Labe a Vltavy zcela určitě zajímavé téma. I to všechno půjde na začátek stejně jako železniční dopravní infrastruktura, rychlodráha a podobně. To se všechno bude vracet. A budeme se vracet léta zpátky.

Pan předseda hospodářského výboru tady na jednu stranu říkal, proč to projednáváme tady teď v Poslanecké sněmovně, ale na druhou stranu si odpověděl, že když udělali usnesení ve výboru příslušném, že se vlastně nic nestalo. Tak kde už jinde to tedy projednat a alespoň si k tomu něco říci než na jednání pléna Poslanecké sněmovny a pokusit se přinutit kompetentní lidi, aby sebou více pohnuli a dělali i v situaci, kdy je mléko rozlité, alespoň něco?

Já v závěru toho, co chci říci, navrhnu usnesení, kde doufám, že napříč politickým spektrem, pokud jsme o tom přesvědčeni, že takovouto informaci máme dostávat pravidelně, a podotýkám písemnou informaci, abychom měli nějaké podklady, a jestli se pak jednotlivé výbory, výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, hospodářský výbor, výbor pro evropskou integraci, neboť jde i o evropské peníze, či ostatní výbory, rozpočtový atd., tím budou chtít zabývat, nic jim v tom nebrání. Ale myslím si, že bychom měli přijmout usnesení, kterým zavážeme vládu, aby předložila - a já za sebe říkám nejpozději na první řádné jednání Poslanecké sněmovny v příštím roce písemnou informaci o tom, jakým způsobem pokračuje projednávání a příprava klíčových staveb a jestli už třeba náhodou někde se nepodařilo něco, že začneme s realizací. I když jak tady říkal předřečník pan kolega Luzar, ten zákon o veřejných zakázkách ty klíčové stavby nezdržuje (směje se), protože v téhle fázi ještě bohužel dlouho nebudou. My potřebujeme mít alespoň stavební povolení nebo územní rozhodnutí, než začneme hledat dodavatele stavby, a k tomu máme opravdu tedy jaksi velmi daleko.

K tomu, co tady padlo. Já si nemyslím, že premiér potřebuje tým. On ho má, ale nekoná. V tom je podle mě hluboký problém, se kterým nejsme schopni nikdo z nás příliš nic moc udělat. A to, že evropské peníze dojdou, je v podstatě jasné. Tohle je poslední finanční období, kdy nám někdo na naši dopravní infrastrukturu dá nějaké významné prostředky, když je otázka, co bude s Evropou za sedm let, nebo za šest, nebo za pět, kolik už zbývá na ukončení finančního období. Nicméně všem musí být jasné, jaká je odpověď na otázku, kde se vezmou peníze na dopravní infrastrukturu. Z vlastních prostředků, ze státního rozpočtu, bez evropských peněz. Takto natvrdo, naplacato ta situace stojí, a proto tady i z opozice říkáme, že jsme připraveni hledat jakákoliv řešení, která povedou k tomu, aby se stavělo co nejdříve tam, kde už v podstatě bylo vše podstatné dojednáno.

Umím si za sebe i představit takovou výjimečnou situaci, kterou kdysi použila Poslanecká sněmovna, kdy byl přijat výjimečný zákon, na základě kterého bylo možné postavit část D5 kolem Plzně. Umím si představit, že jakýsi lex dopravní infrastruktura okruhu kolem Prahy, abych také mluvil přesně, protože se nejedná o pražský okruh, ono to pak v lidech vyvolává pocit, že to projednává Praha, že to je záležitost Prahy. Byl to ve valné většině vždycky středočeský krajský úřad, kdo projednával a dával povolení na jednotlivé části pražského okruhu.

Ale to není podstatné. Podstatné je, aby okruh byl co možná nejdříve, neboť i v jednotlivých obcích a městech se staví. A dopravní infrastruktury to budou mít do budoucna těžší a těžší. A chceme-li využít tuto strategickou polohu, kterou Česká republika má, pak bychom měli pomoci klíčovým dopravním stavbám, aby byly realizovány co nejdříve. Jestli to je R35 a okruh kolem Prahy, nebo jestli k tomu ještě patří D3 nebo D6 či jiné dopravní stavby, to si myslím, že by mělo být zájmem vlády, aby takovýto konsenzus hledala a nabízela řešení, možná jako ministr dopravy a ministr životního prostředí. To podotýkám, protože bez něj to nepůjde. A zároveň se přimlouvám za to, aby tam nebyly jen silnice a dálnice, ale aby tam byly stavby, které odlehčí dopravní infrastruktuře, jako je železnice a jako je vodní dopravní cesta. O té mluvíme také strašně dlouho.

Zkomplikovali jsme si situaci přijetím zákona o vlivu staveb na životní prostředí. A je to chyba, škoda, zbytečná práce tisíců lidí, kteří se podíleli na přípravě staveb a teď, řeknu, zapláčeme nad výdělkem, nebo oni, protože se budou muset s projednáváním vracet zpátky. A staré, už projednané a vypořádané věci se objeví znovu na stole a potrvá to mnohem déle, než to trvalo doposud. To tady už koneckonců říkal každý, tak to nechci opakovat u jednotlivých věcí.

Přimlouval bych se a navrhuji usnesení Poslanecké sněmovny: "Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR žádá vládu ČR o předložení písemné informace o pokračování příprav a realizaci dopravních staveb na prvním jednání Poslanecké sněmovny v roce 2017." Jestli to uložíme vládě, či ministrovi, je v podstatě jedno. Ale trvám na tom, aby to bylo písemné, abychom se měli o co opřít. A také ve svých regionech argumentovat v případě, že se věci posunou, či posouvat nebudou.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím o text návrhu usnesení. A poprosím, aby se pan poslanec k němu přihlásil v podrobné rozpravě.

Dalším řádně přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, považuji za svou povinnost také se vyjádřit k tomuto problému, k tomuto bodu, protože jsem aktivně vystupoval při procesu projednávání tohoto zákona o posuzování vlivu na životní prostředí.

Také si vzpomínám spolu s kolegou Pilným, jak jsme se poprvé seznámili s podnětem od Evropské komise na změnu zákona tehdy platného. Bylo to někdy zjara roku 2014 a výbor pro evropské záležitosti - a tady se musím skromně přihlásit ke spoluautorství usnesení, které jsme tehdy s kolegou Pilným napsali - výslovně varoval vládu ČR před tím, že bude-li přijat zákon o EIA v takové podobě, jak tehdy bylo požadováno, tak to zablokuje stavění silnic, dálnic i ostatních dopravních, ale i jiných velkých staveb v ČR a významně to ovlivní naši konkurenceschopnost a hospodářský rozvoj. Toto usnesení bylo přijato. Dá se dohledat v zápisech z výboru, ale vláda, bohužel ani Sněmovna si z ní žádné poučení nevzaly. Zákon byl přijat v takové podobě, v jaké byl. Navzdory tomu, že jsme varovali před tím, co může přinést. Opomenutí jednat s Evropskou komisí a dojednat to, že nebude uplatněna retroaktivita. Že se nebudeme vracet ke starým, platným posouzením. Nikdo z významných činovníků, ani premiér, ani jeden z ministrů nejezdili do Bruselu a nevyjednávali s Bruselem, s Evropskou komisí výjimky pro již platná posouzení podle EIA.

Máme situaci, jakou máme. A teď se to snažíme nějak hasit. Musím říci, pro mne jako pro Jihočecha je klíčová stavba dálnice D3. Náš kraj je jeden z krajů, který není napojen na evropské dopravní sítě. Chybí nám dálnice D3. Dálnice má, dá se říci, v tuto chvíli tři neuralgické body. Byl postaven obchvat Tábora. Funguje a odlehčuje významně městům Sezimovu Ústí, Soběslavi, Plané nad Lužnicí. Výrazně zjednodušuje život obyvatel, který byl velmi těžký, když silnice I. třídy č. 3 vedla skrz jejich města. Staví se také nyní trasa směrem od Veselí, od Bošilce k severnímu okraji Českých Budějovic. Ta je v procesu. Snad bude v řádném čase někdy koncem příštího roku, možná toho dalšího, dostavěna.

Pak jsou tady tři takové neuralgické body. Řekl jsem, za prvé je to obchvat Českých Budějovic. Tak tady snad nám Komise výjimku dá. My jsme tady schválili velmi silnou většinou usnesení Sněmovny, nebo dokonce bych řekl nějakou zákonnou normu, že žádáme o udělení výjimek.

Pak je zde propojení severního okraje Jihočeského kraje. Tedy od Mezna do Prahy. Tady je situace taková, že tam máme EIA, máme zásady územního rozvoje, ale bohužel není tam takový široký občanský konsenzus pro dálnici, jako je v jižních Čechách. Nyní tam vzniká podle mých informací nové sdružení obcí namířené proti stavbě dálnice D3. Proti její současné trase. Snaží se prý vymýšlet nějaké nové trasy. Údajně v čele sdružení stojí bývalá ředitelka pražského nebo středočeského ŘSD. Teď to jméno mi vypadlo, ale to nevadí. Tam je to nahnuté. My už bychom snad, nechci to ani jako vlastenec český říct, ale skoro bychom už rezignovali na to, že budeme někdy ku Praze jezdit. To vypadá, že je odsunuto až někam donekonečna.

A pak je zde obchvat Budějovický. O tom jsem už hovořil. A pak je zde to, co pro nás Jihočechy je klíčové, a to je napojení na naše jižní sousedy. Na naši jižní hranici, tedy od Českých Budějovic do Dolního Dvořiště. Tady nás všechny šokuje a překvapuje, jak dobře staví naši sousedé. Tam za krátký čas několika málo let vzniklo dálniční propojení od Lince k Unterweitersdorfu, jeho dálniční první stanice, až do Freistadtu. Krásná dálnice nejenom bych řekl účelová, účelná, ale troufnu si říci i estetická. Je v provozu. Rakušané se vyjádřili sami, že skončí ve Freistadtu, protože kdyby pokračovali až do Wullowitz, tedy do Dolního Dvořiště u nás, tak to by museli být blázni.

To jsou tři takové základní úseky. Je to Třebonín - Kaplice nádraží, Kaplice nádraží - Nažidla, Nažidla - Dolní Dvořiště. Asi 25 km dálnice. To slovo Nažidla - mi vždycky trochu mrazí v zádech. Přijel jsem do toho místa v době, kdy uplynula necelá hodina po strašlivé autobusové nehodě, kdy tam zahynulo 19 lidí. My jsme si všichni říkali, že dálnici musíme dostavět. Že už jenom kvůli obětem, které tam každý možná týden jsou. Každých sto metrů je pomníček nějaký. To bylo v roce 2003. A není to tak, není hotovo. Nejenom to, ale dokonce i samotné stavění je ohroženo. Samotná myšlenka, záměr je ve velikém ohrožení.

Vláda v tom směru nekoná nebo podle mne koná špatně. A neříkám jenom tato vláda. Vlády předchozí. Slyšel jsem už sliby o tom, že dálnice v jižních Čechách bude dostavěna 2007. Pak říkal tehdejší premiér Špidla v roce 2010. To jsou termíny minulosti, které nebyly naplněny. A teď slyšíme další čísla 2021, 2022. A máme velké pochybnosti.

Proč máme takové pochybnosti? Já si docela i mohu myslet, že vláda, protože má peníze a protože my jsme celkem na jihu Čech byli připraveni až do maléru s EIA, tak by se mohlo stavět. Ale teď se EIA musí dělat na tomto úseku celá znova. Jak jsem četl ve zprávě ŘSD, kterou jsme dostali na jednání Sdružení pro D3, které se konalo včera na Krajském úřadu Jihočeského kraje, tak se začínají dělat geologické průzkumy jako podklad pro nová posouzení EIA. Dobře. Přistupme k tomu, že ta posouzení začneme dělat. Každý občan si říkal dobře, tahle vám propadla, tak si začněte dělat nová posouzení, začněte si je dělat znova. Ale my jsme dali v našem zákoně - a já se znova k tomu musím vracet a připomenout obrovskou moc ekologických aktivistů. Mají moc kdykoliv do procesu EIA vstoupit, ten proces zastavit a učinit jej vlastně nevratným, ukončeným. A musí se zase znova.

Další otázka je, a to je podle mě, bych řekl, klíčová otázka - podle nového zákona jsou rozhodnutí o posouzení vlivů na životní prostředí konečná. To znamená, že když nedej bože by nějaké jiné posouzení, jiní ekologové, jiní úředníci rozhodli, že ta stavba prostě neodpovídá a má špatný vliv na životní prostředí, nezískali bychom ten posudek, tak je konec. To není doporučující stanovisko, to je závazné stanovisko. Co budeme dělat? Máme trasu mnoho let připravenu, má širokou občanskou podporu. V jižních Čechách není obec, která by nějak protestovala. Není tam až na pár zelených ekologů nikdo, kdo by trasu dálnice zpochybňoval. Co budeme dělat? Vrátíme se zpátky na začátek a budeme hledat nějakou jinou trasu? Co si počneme? To je otázka, kterou tento zákon prostě nastolil.

Proto se připojuji k těm, a myslím, že kolega Pilný to tady zmínil, kteří volají po tom, aby urychleně vláda připravila novelu zákona o posouzení vlivů na životní prostředí, která by postavila ekologické a jiné nevládní organizace do postavení, které bude srovnatelné s postavením jiných občanů, aby jim bylo vzato právo jakoukoliv stavbu výrazně zablokovat, a tím ovlivnit život jiných obyvatel. Samozřejmě se připojím k tomu a podpořím návrh usnesení, které předložil kolega Bendl. To je usnesení spíš administrativního rázu, které nám umožní být dobře informováni. Ale přesto nebudu předkládat nějaký návrh. To myslím, že ani by nemělo podle mě žádný efekt. Jenom se s tím apelem obracím na zde přítomné ministry: Prosaďte na vládě, aby zákon o EIA doznal zásadní změny vůči všemocným ekologickým aktivistům. A samozřejmě vyzvěme všichni my tady, poslankyně a poslanci, premiéra vlády ČR, aby osobně jednal o našich zájmech v Bruselu, aby prosadil v Bruselu, že stavění dálnic je hlavní rozvojovou prioritou ČR. S tím by měl pan premiér do Bruselu opakovaně jezdit a tento zájem naší republiky by tam měl zastávat.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zahradníkovi. Dalším do obecné rozpravy řádně přihlášeným je pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuji za slovo. Já už budu velice krátký, protože plno toho tady bylo řečeno a s drtivou většinou toho, co tady řekli mí předřečníci, musím naprosto souhlasit. Já se chci stejně jako oni přihlásit k tomu, že je důležitý konsenzus, to znamená shoda napříč politickým spektrem, k tomu, abychom viděli, které stavby máme stavět, které jsou prioritní a na které máme skutečně napřímit to úsilí.

Já se obávám na rozdíl od svých kolegů, kteří tady vystoupili, že to nemohou být stavby dvě. Ty příklady jsme viděli už teď v diskusi. Samozřejmě když se jedná o prioritách, tak samozřejmě vystoupí zástupce Moravskoslezského kraje, protože priority a Moravskoslezský kraj jedno jest, to myslím v dobrém, to nemyslím ve špatném, a samozřejmě logicky vystoupí kolega z jižních Čech, který nám říká, jaká je důležitost dálnice D3.

Chci říct, že pokud máme definovat prioritní stavby, tak by priority měly skutečně respektovat i krajské potřeby, to znamená, měly by respektovat potřeby v jednotlivých krajích. Pokud jsme si dovolili definovat deset, potažmo potom devět prioritních staveb, kde bude zkrácená EIA, a schválili jsme si to dokonce samostatným zákonem, tak nevidím jediný důvod, proč bychom si nemohli definovat prioritní stavby podle počtu krajů, to znamená, aby každý dotyčný kraj byl ve své podstatě uspokojen a věděl, že na něj myslí jak tahle Sněmovna, tak samozřejmě se řeší i jeho problémy. To znamená, já vyzývám, ano, pojďme se dohodnout, pojďme udělat konsenzus, pojďme stanovit priority, ale priority prostě nemohou být logicky dvě, protože to jenom přinese další dohady. Ty priority musí respektovat minimálně počet krajů.

A samozřejmě jak se tady mluvilo o D35, jak tady mluvil kolega Zahradník o D3, já tady mohu stejně tak promluvit o dálnici D7, která se dnes naprosto oprávněně nazývá silnicí smrti. Tuším v minulém týdnu zase další tři mrtví na obchvatu Loun, nebo za Louny, což je asi jeden z nejtragičtějších úseků. Chci říct, že tento úsek měl být začít stavěn v roce 2018. Bylo na to všechno připraveno, byly na to dokonce peníze v rozpočtu. Podle vyjádření ministra dopravy, které dnes mám a samozřejmě které respektuje onu situaci, to znamená, já ho v tom nějakým způsobem neviním, tak v roce 2017 se pro obchvat Loun začne zpracovávat projektová dokumentace. To znamená, že celý ten proces začne úplně znova.

Dálnice D7 nemá stejný problém, jako má dálnice D3. To znamená, je tam konsenzus, je tam shoda. Je tam shoda všech samospráv, je tam shoda všech občanů, nejsou tam žádné protesty aktivistů ani kohokoliv jiného. Všichni chtějí tuto dálnici dostavět a zprovoznit. Všichni jsou si vědomi tragických následků, které tam jsou dnes a denně. Chci upozornit, že Ústecký kraj je jeden z nejpostiženějších regionů ČR a mělo by být v zájmu této Sněmovny těmto regionům pomáhat. Nemůžeme jim pomáhat pouze tak, že tam vlijeme peníze sociálně slabým. To, proboha, nám prosperitu nepřinese! Prosperitu nám přinese pouze to, když kraj napojíme na další regiony tak, aby ekonomika se skutečně na těch kolech mohla rozjet. Samozřejmě není to jediná cesta k prosperitě, ale jeden ze základních kamenů.

Už budu pomalu končit. Tragický stav přípravy a výstavby dálnice D7 bych chtěl dokumentovat tím, že je tam další úsek, který měl být stavěn v příštím roce a v příštím roce se zahájí, a to je obchvat Panenského Týnce. V příštím roce se zahájí teprve projektová dokumentace. Příští týden bude zahájena výstavba úseku, který bude Postoloprty - Bitozeves. To je 19. 9. Chci říct, že tento úsek byl vysoutěžen za pana ministra Bárty. Vysoutěžen za pana ministra Bárty! Teď, 19. 9. roku 2016, se začne stavět. To považuji za naprosto tragické selhání při organizaci a výstavbě této silnice.

To znamená, na závěr bych chtěl skutečně vyzvat, pojďme si definovat priority. Vyzývám k tomu. Priority nemohou být dvě. Jenom to přinese zlou krev. Nechť to jsou priority, které respektují i kraje. Respektují kraje, které mají výrazné sociální problémy a které s tou komunikací spojují svou budoucnost, tak jako je Ústecký kraj.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Milan Urban. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Urban: Omlouvám se, ale ještě dvě minuty se pokusím o vaši trpělivost.

Tohle přece není o prioritách jednotlivých staveb. Peněz je dost, ale musíme umožnit, aby ŘSD, resp. jiné organizace ty stavby mohly opravdu realizovat. To není o tom, kterou stavbu dřív a kterou potom. Musíme změnit pravidla, podle kterých se může, resp. nemůže v České republice stavět. Ta EIA, ta nová EIA v podstatě neumožňuje nic stavět minimálně v nějakém rozumném čase a je potřeba ji změnit. Je potřeba změnit celý systém povolování těch staveb a to je asi sedm ministerstev nejméně plus spousta dalších institucí. A když nezměníme pravidla, tak nemá smysl říkat - a já vás chápu, že samozřejmě hájíte regionální zájmy, a nepřu se o to, kdo má pravdu, jaká priorita. Ale když změníme pravidla, tak se může celkem rychle začít stavět všechno. Protože dnes to není otázka finančních prostředků. Je to otázka toho, že prostě pravidla, která máme pro stavby tohoto významu, současná pravidla neumožňují ty stavby rychle zahájit a rychle realizovat.

Jestli by se tady měla schválit nějaká priorita, tak to je ta priorita, že Poslanecká sněmovna chce, žádá atd. o to, aby pravidla pro výstavbu dopravní infrastruktury minimálně byla změněna, a co nejrychleji, a to jak v souvislosti s jednáním české vlády, tak samozřejmě v souvislosti s jednám české vlády v Bruselu. A to tady bylo několikrát řečeno. Jinak to nepůjde. Jinak si tady můžeme debatovat o tom, že D3 nebo jiná silnice je větší prioritou, ale podle mého názoru největší prioritou je změnit pravidla. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S faktickými poznámkami pan poslanec Kučera, pan poslanec Stanjura a pan poslanec Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já víceméně s panem kolegou Urbanem souhlasím. Já s tím jednoznačně vyslovuji souhlas. Ano, pojďme to takhle udělat. Ale než změníme pravidla, tak to bude konec našeho volebního období, to bude dalších několik let. Podívejme se prosím, jak dlouho tady probíhají poměrně jednoduché zákony. Tento zákon bude poměrně dost složitý, nebude jednoduchý. A mezitím prostě musíme stavět.

To, o čem tady mluvím já, o těch prioritách, je to, že prostě napřeme všechny dostupné kapacity, ať to jsou projekční, ať to jsou administrativní či jiné, k tomu, abychom urychlili ty procesy, abychom urychlili projektovou dokumentaci, abychom urychlili povolovací procesy, abychom urychlili výstavbu. O tom tady já mluvím. Ty věci, prosím vás, mohou běžet paralelně. Jedna druhou nevylučuje. Pokud budeme čekat na změnu pravidel, tak na obchvatu Loun - nechci být příliš emotivní - tam budou zase další desítky mrtvých.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pan poslanec Stanjura a jeho faktická poznámka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Jenom dvě krátké repliky na to, co říkal pan poslanec Urban. Peníze zatím jsou a máme maximálně šest let. A jestli tuto dobu nevyužijeme k tomu, jak změníme financování, tak prostě za šest let už peníze nebudou. To se může paradoxně stát, že budeme mít šuplíky platných povolení a nebudeme mít peníze, což to nikam neposune, jenom se to otočí, ten důvod proč ne.

A druhá věc, kterou může udělat pan premiér hned - rozhodnout, kdo připraví změny pravidel. Ten resortismus je dlouhodobý nešvar českého vládnutí. Ten souboj o to, které ministerstvo to napíše, to je přesně příklad - doprava něco napíše a MMR hlavně protestuje proti tomu, že to píše doprava a ne MMR. A mohl bych pokračovat v obráceném gardu, a tak dále. A to se dá rozhodnout hned. To si může rozhodnout vláda a říct "toto je člen vlády a je zodpovědný za to, aby připravil návrh zjednodušení těch pravidel" a my to budeme respektovat. Není jednoduché v souboji těch resortů udělat pořádek. Ale na to nepotřebuje pan premiér ani Sněmovnu, ani nic jiného, jenom rozhodnutí. Poradit se, najít toho nešťastníka, který to bude mít na starosti, protože to bude skutečně složité. Odpor a křik těch ideologických odpůrců staveb bude obrovský. Pokud se toho zalekneme my všichni, tak nic nepostavíme.

A jenom na okraj debaty o té Evropě. Vzpomeňte si, co jsme říkali. Pan ministr Babiš říkal, než schválíte EIA, nebudeme stavět. A my jsme mu říkali naopak - schválíme EIA a nebudeme stavět. Posuďte sami po roce a něco, když jste ten zákon schválili, kdo měl pravdu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S faktickou poznámkou pan poslanec Bendl. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Když jsem poslouchal významného poslance za sociální demokracii, bývalého ministra Milana Urbana, tak jsem si říkal - teď hledám slušný výraz - co tomu tedy vlastně brání? Tady pan poslanec Pilný, předseda hospodářského výboru bojuje za to, abychom měli dopravní infrastrukturu co nejrychleji - významný poslanec hnutí ANO. Sociální demokracie říká: Pojďme něco udělat. Tak tady podle mě asi nemluvil nikdo z lidovců, tak možná za to můžou jenom lidovci, že se nestaví a že jsme přijali pravidla, jaká jsme přijali, a zákony, které zabránily tomu, abychom mohli stavět.

Tak zkusme si tedy říct dobře, tak teď už tedy začneme a vezmeme to za ten správný konec. Řekneme si, že to je fakt priorita a že pro to zkusíme něco udělat, i když času už je vlastně málo. Zlomí se krajské volby, teď všichni budete jezdit po kampaních, budou Vánoce a od ledna už tady skoro nikdo nic neudělá. Šest měsíců je legislativní proces, volby v podstatě za dveřmi. Takže buďto se stane něco v průběhu těchto dvou měsíců a něco významného sem přinesete - vy máte možnost ovlivnit vaše vládní kolegy daleko víc než my, opozice. Protože to nám ještě všichni budou říkat: to říkáte, protože jste v opozici. Tak s tím tedy pohněte a něco sem přineste. Za nás určitě budeme konstruktivní, protože máme fakt zájem, aby se v tom něco udělalo. Řada z nás je kvůli tomu dlouho v politice. Pan kolega ministr Brabec, poslanec - kdysi jsme spolu prosazovali dopravní spojení a železniční spojení Praha - Letiště Ruzyně - Kladno. A EIA zastavuje i tenhle proces! Vždyť to je šílené! (Upozornění na časový limit.)

Prosím tedy, zkuste ta slova, která jste tu říkali, vzít vážně.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: S faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Pilný. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Chtěl bych jenom konstatovat, že každý má nějakou úlohu. Tady pan poslanec Urban a já jsme byli vyzváni k něčemu, co nám tedy nepřísluší, protože takhle složitý zákon, který musí začínat v Bruselu změnou pravidel, to se nedá dělat na úrovni národní. To je potřeba nejdříve vybojovat, aby se to mohlo dělat na národní úrovni. To je přece úloha vlády a premiéra, aby tohle udělal, aby se připravily zásadní parametry pro to, abychom mohli přijmout národní legislativu. Ale tohle přece nemůže tady dělat nějaká poslanecká komise nebo něco takového. To není náš úkol. Náš úkol je toto monitorovat a vyzývat, a zatím zbytečně, vládu, aby konala. Dokud se nevymaníme z pravidel Bruselu, tak opravdu nic nepostavíme a tu národní legislativu nepřijmeme.

Vím, že ten proces bude složitý, že se budeme o to dohadovat. Ale tady přece nejde o to, kdo je pravice nebo levice, protože všichni, všichni v této Sněmovně, se domnívám, chceme stavět, protože víme, že to je priorita. Ale máme tam rozdělené úlohy, tak je konečně plňme.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: S další faktickou poznámkou pan předseda Stanjura, po něm pan poslanec Laudát, po něm pan poslanec Šidlo. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Myslím, že pan kolega Bendl to myslel tak, abyste použili svého politického vlivu ve svých vládních stranách, ne abyste to psali. Myslím, že všichni rozumíme, že to není ani na poslaneckou iniciativu, ani na návrh z opozice.

A k tomu, co jste říkal o tom Bruselu, pane předsedo Pilný prostřednictvím pana místopředsedy. Já s vámi souhlasím. Ale včera jsme opětovně vyzývali v jiném bodě k tomu, aby se sešli zástupci rozhodujících politických sil a snažili se definovat, co jsou společné české národní zájmy, které pak budeme prosazovat - a to je bezesporu jeden z nich. My o tom mluvíme dlouhodobě. Takže my jsme na tu debatu připraveni. A máte pravdu, takovouhle schůzku nemůže svolat opozice. Poradu k českým národním zájmům musí svolat premiér, to prostě jiná možnost není. A na to jsme připraveni a myslím, že jsme si toho vědomi.

Ale - a víte, že jsme k Bruselu poměrně kritičtí - na druhé straně není to tak úplně pravda, protože jinde ta pravidla mají jednodušší než my. Ne že by měli jednoduchá, to netvrdím, ale jednodušší. Když jsme brali tu EIA, tak já jsem říkal a kritizoval pana ministra, že si vybral ty nejtěžší a nejsložitější a jsme ještě papežštější než papež a bruselštější než Brusel. A je to velmi často u různých zákonů, připomínám zákon o významné tržní síle. Z každého státu jste vybrali to nejhorší a spojili jste to dohromady a vždycky jste řekli: ale tohle je taky tam a tohle je taky tam - a to je všechno pravda, ale když to spojím dohromady, tak neudělám nic.

Proč jste neslyšeli na naše oprávněné výhrady nezvyšovat právo ideologických odpůrců bojkotovat stavby? Na to jste neslyšeli. Já vím, že vám tato hlučná menšina zatleskala. Pan ministr se vyhnul titulu Ropáka roku. Vy byste o něj měl bojovat, pane ministře! Anebo aspoň pan ministr dopravy, jeden z nich by to měl dostat. Pak řeknu: začínají to dělat dobře. Jinak to nejde. Takhle budeme vstřícní, vstřícní, ale nic nepostavíme. (Předsedající: Čas!)

Ta výzva byla k tomu, abyste využil svého politického vlivu. Nic jiného, nikdo po vás nechce, abyste to psali ve svém poslaneckém pondělku nebo někdy jindy.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan poslanec Laudát a jeho faktická poznámka, po něm pan poslanec Šidlo, poté pan ministr s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Já jsem stoupenec toho, abychom vždycky ve všem podnikli konkrétní kroky. Takže dávám procedurální návrh, protože mám připravené usnesení a mám tady návrh usnesení od kolegy Bendla, avizoval Karel Šidlo, že dá také nějaký návrh, abychom tento bod doprojednali, to znamená, abychom o něm jednali mandatorně a hlasovali i případně po 19. hodině, protože tady ještě vidím přípravu pana ministra životního prostředí k odpovědím.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se obávám, pane kolego, že váš návrh je nehlasovatelný, protože Poslanecká sněmovna zasedá do 21 hodin a hlasovat nemůže po 19. hodině pouze o zákonech a mezinárodních smlouvách. Toto není zákon, můžeme o něm jednat až do 21, tedy i hlasovat.

 

Poslanec František Laudát: Dobře, omlouvám se, beru zpět.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan poslanec Šidlo a jeho faktická poznámka. Poté pan ministr Brabec s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo. Já jenom velice stručně reakci na kolegu Pilného. Mám takový pocit, že Poslanecká sněmovna má jeden zásadní úkol a to je kontrola exekutivy. Nemůžeme to shrnovat pouze na to, že se nám mění legislativa, ale já jsem pro to, abychom jednoznačně kontrolovali vládu a abychom kontrolovali jednotlivé ministry, jestli svoje role plní. Dneska ty body byly otevřeny právě proto, že jsme ztratili důvěru v to, že bude dán jednoznačný harmonogram a jednoznačné plnění úkolů, na které jsme dostali sliby ohledně výstavby dopravní infrastruktury. To je také naše role jako Poslanecké sněmovny. A exekutivní návrhy v podobě návrhů zákonů, které jsou potřeba pro naplnění jednotlivých cílů, to je základně také povinnost ministerstev a ministrů a jejich legislativních odborů. Já bych nerad, aby v těchto tak důležitých zákonech tady fungovala skutečně zase nějaká poslanecká iniciativa, zase nějaké, řekl bych, změny, které nemohou najít zásadní podporu ve spektru a nebudou v souladu např. s tím, co je vyjednáno v Evropské unii. Moc bych si přál, aby skutečně Sněmovna plnila svoji roli a vyžadovala po vládě a po ministrech plnění jejich slibů, závazků a toho také, co si dali za cíle během svého volebního období.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Šidlovi. S faktickou poznámkou pan ministr, po něm pan předseda Kalousek. Nebo pan ministr nechce faktickou poznámku? V tom případě má přednost faktická poznámka pana předsedy Kalouska. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Jen krátkou reakci na pana poslance Šidla. Že Poslanecká sněmovna má kontrolní pravomoc nad vládou České republiky, která se Poslanecké sněmovně zodpovídá, to je dikce z Ústavy. Otázka je, zda jsme si toho všichni vědomi a zda to dodržujeme. Dnes první místopředseda vlády, předseda hnutí ANO, člen Poslanecké sněmovny řekl, že členové Poslanecké sněmovny jsou banda zoufalců, kteří nevědí, kde je reálný život. A pokud pan poslanec Pilný stojí za názory svého šéfa, tak se nemůžeme divit, že tímto způsobem politická divize Agrofertu přistupuje k úkolům Poslanecké sněmovny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S přednostním právem pan ministr. Upozorňuji pana ministra, že pokud skončím všeobecnou rozpravu, bude mít ještě závěrečné slovo. Prosím, pane ministře.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo. Já asi budu o něco kratší než pan kolega Ťok, proto vystupuji dřív. Budu velmi konstruktivní, nebo se budu snažit být velmi konstruktivní. Nechci se opravdu a nebudu se už vracet do minulosti, co kdo zavinil, a děkuji všem těm kolegům, kteří říkali, že to nechtějí udělat taky, protože si myslím, že to není v této chvíli podstatné, protože bychom se dostali mnoho let zpátky a to není cílem. Já začnu od těch věcí, které jsou připravené a které budou relativně brzy ve Sněmovně a kde se porveme určitě o tu materii.

Ta první věc je novela stavebního zákona nebo nový stavební zákon, který by měl být příští týden ve vládě. Tento týden byl přerušen, příští týden se na vládu vrací. Byl tam teď s několika rozpory, ale my děláme všechno pro to, abychom ty rozpory vypořádali. Už tato novela stavebního zákona v sobě má to koordinované jednotné řízení územní a stavební a některé ty prvky, které jsme určitě všichni chtěli a také slibovali.

Stejně tak vzniká novela zákona EIA, je to vlastně transpozice směrnice EIA. Je k ní samozřejmě asi tisíc rozporů, resp. návrhů závažných připomínek z jednotlivých resortů. Je to novela, která samozřejmě vzniká pod bedlivým dozorem Evropské komise, a to říkám bez jakékoli ironie. A znovu budeme paralelně jednat. A já tady jednoznačně slibuji, že půjdeme na tu maximální mez, a ocením veškerou podporu Sněmovny a budeme určitě potřebovat veškerou podporu i z vlády, včetně premiéra, na projednání té novely, protože bude velmi složitá. Jenom připomínám, že ta novela, kterou jsme přijali - teď nemyslím tu mimořádnou novelu stovky, ale ta novela 39/2015 -, je v Bruselu vnímána jako velký ústupek České republice. Tady je vnímána jako pravý opak. A někde mezi tím se pohybujeme. Takže já naprosto beru to, co říkal pan kolega Pilný, a budu rád za každou podporu, která v této věci bude.

To budou klíčové normy - stavební zákon příští týden na vládě, novela zákona EIA, budeme všechno dělat pro to, aby se do vlády dostala do konce října, takže obě tyto normy by měly být ve Sněmovně ještě do konce letošního roku a budeme se o nich bavit. Tyto novely mají v sobě samozřejmě řadu věcí, po kterých se tady volá, a já rozhodně udělám všechno pro to, abychom je dostali do stavu, který bude konsenzuální, protože jinak to nemá smysl.

Já bych na Pražském okruhu, tady bych právě na něm ukázal, jak se trošku oddělila ta materie od té slupky kolikrát i mediálního nánosu, kdy jsme slyšeli, že tím, že to vypadlo z toho prioritního seznamu, tak to není prioritní stavba. No proboha, je to prioritní stavba! Bohužel vypadla ze seznamu prioritních staveb Evropské komise z pohledu financování, protože neměla územní rozhodnutí, které dvakrát ztratila v uplynulých několika letech. Toto je realita. Ale bohužel také se stalo, a pan kolega Laudát to může potvrdit, že je tam určitá bitva městských částí Prahy, z nichž některé městské části podepisují dopisy do Bruselu a říkají, že ta zvolená varianta pětsetjedenáctky je špatná a že by měla být zvolena jiná. To nám fakt nepomáhá v tom Bruselu, když se je snažíme přesvědčit prostě o tom, že je tam konsenzus České republiky nebo Prahy. Praha to dobře ví, také se s tím snaží bojovat. A dneska jsme našli základní soulad, základní souhlas nad tím, jakou cestou jít, a už několik měsíců nebo tři čtvrtě roku, nebo dokonce už rok jedeme z pohledu Ministerstva životního prostředí jaksi v krizovém režimu schvalování všech věcí, a teď myslím toho praktického schvalování, protože, kolegyně, kolegové, nezlobte se, ale ono se, byť to ve Sněmovně tak nevypadá, tak samozřejmě na těch věcech se dělá velmi intenzivně prakticky. A my jsme schválili už desítky, a dokonce stovky projektů podle zákona 100, na které také byly ty výjimky, a ty se schvalují jako na běžícím páse, jenom se o tom nemluví, protože nepovažujeme za významné vás zdržovat s tou informací, že něco běží. Ale asi je to možná chyba.

Takže Pražský okruh je jednoznačně prioritní stavba i pro Ministerstvo životního prostředí a my jsme jasně řekli, že pokud to bude na nás, tak ani o den nezdržíme lhůtu, která bude jako nejmenší kumulativní součet všech správních lhůt, z nichž už ji nemůžeme podkročit pod šest měsíců na vydání stanoviska EIA, jakmile tu dokumentaci dostaneme.

Nechci se tady vyjadřovat ke všem. Nechci zdržovat. Byly tady některé dotazy. Na část jsem snad odpověděl.

Pan kolega předseda Stanjura se ptal na to, jaký je časový rozdíl mezi seznamem těch deseti staveb, teď tedy devíti, kdyby tam ta prodloužená Rudná byla. On o tom určitě ještě bude hovořit pan kolega Ťok. Ale tam hrozilo poměrně akutní nebezpečí, že právě ten projekt nesplňoval to jedno kritérium, že nebyl na tom TEN-T, tak by snadno mohl být zpochybněn celý ten seznam. A v tu chvíli samozřejmě, samozřejmě by prostě... on se ten seznam nedá úplně zpochybnit, to nařízení, ale dalo by se zpochybnit v rámci stavebního povolení, v rámci stavebního řízení. A to je ten problém.

Vážené kolegyně, kolegové, není to tak, že před EIA, před tou novelou, to všechno fungovalo skvěle. Možnost napadnout ten proces tu byla vždycky, ať už v územním řízení, nebo ve stavebním řízení. A já se znovu těším na debatu, která bude kolem novely zákona EIA, protože dneska jsme řešili takový rozpor, který se týká dotčené veřejnosti a příslušnosti dotčené veřejnosti. A já tady znovu opakuji: Ano, považuji to, že může někdo z Aše vstoupit do řízení v Ostravě, jako naprostou nelogičnost odporující zdravému rozumu. Jenže to vyplývá z Aarhuské úmluvy a jsou na to judikáty Evropského soudního dvora. A teď mi řekněte, co s tím asi tak mám dělat? Jako ministr členského státu Evropské komise.

A kolega z TOP 09 teď odchází, ale kolega Kučera (jmenovaný se zastavil u dveří, aby si vyslechl řečníka) je mnohdy hlásná trouba nevládních organizací v některých jiných věcech, tedy ekologických organizací, ale na druhé straně tyto ekologické nevládní organizace nám to taky hezky solí v Bruselu u DG Envi někdy, a částečně právem, částečně neprávem.

Takže pane kolego - vaším prostřednictvím (řečník se otáčí na předsedajícího) -, vy se taky těžko rozkrojíte na dvě půlky, protože dobře víte, že celá řada věcí, které jdou proti té novele nebo proti těm věcem, jsou mnohdy bohužel, pochází z Čech, pošlou se do Bruselu, Brusel je přeloží do angličtiny a pošle nám je zpátky jako svůj názor. (Poslanec Kučera vrtí nesouhlasně hlavou a odchází ze sálu.) To je realita. Všichni ji známe. Všichni ji známe! Obtížně se s ní srovnává, protože oni mnohdy drží ten měšec. Ale už se na to nechci samozřejmě vymlouvat a vymlouvat se na to nebudu. Slíbil jsem, že budu kratší.

K Petrovi Bendlovi. Petře prostřednictvím pana předsedajícího, splavnění Labe s tím vůbec nesouvisí. Splavnění Labe nemá EIA 20 let. Plavební stupeň... Tam jsou prostě jiné problémy. A bohužel to bylo zase tou připraveností staveb. A to bych rád zmínil. Kdyby státní správa taky nedělala celou řadu chyb v přípravě staveb, kterou potom samozřejmě ti stěžující si využívali velmi umně, tak bychom taky byli dál a ty stavby by byly dávno postavené a nemuseli jsme dneska řešit to, co řešíme. Takže důvodů, proč jsme se do tohoto stavu dostali, je hodně a já se k nim nechci vracet. (Ohlasy zprava.)

Závěrem tedy, protože určitě zase vyvolám smršť nějakých poznámek a jsem na to připraven - jo mimochodem ropáka, v tom jsem byl třetí, jestli se nemýlím. Ale já si úplně nemyslím, že by měl ministr životního prostředí usilovat o ropáka. (Se smíchem.) Ale je to vždycky prostě o tom nastavení, protože...

A teď jenom ještě k panu předsedovi Stanjurovi vaším prostřednictvím, pane předsedající. Pane kolego, není to pravda, není to pravda, že my jsme si na sebe ušili nějakou kombinaci nejhorších variant. Opravdu to není pravda. A slovy vašeho bývalého předsedy bych řekl, je to jenom velmi falešné, protože slovenská EIA je daleko horší. Slovensko přijalo novelu EIA naprosto liberální vůči všem organizacím. Tam to může žalovat každý, každá fyzická osoba. Těch lidí jsou tisíce. Prosím, my jsme kombinovali všechny modely - rakouské, německé a další - a snažili jsme se jít cestou toho nejlepšího. Naopak problémem je to, že to, co v tom Německu nebo Rakousku nebo jinde prostě funguje, tak tady je to bráno jako záminka se do toho nabourat. Asi máme jinou než tu západoevropskou morálku a těch raketýrů a dalších je tady hodně. Ono to tady zaznělo. Systém not in my backyard, tedy ano, ale ne na mojí zahradě, nebo ne na mém dvorku, to tady prostě funguje. Každý by chtěl stavět dálnice, každý by chtěl průmyslové zóny, ale nedej bože, aby mi vedly za barákem. Vy jste to sám řekl a je to pravda. A teď jde o to, kde povedeme tu hranici, a ta hranice je podle mého názoru jednoznačná. Dejme veřejnosti právo se vyjádřit, ale jednou a dost. A to je cílem jednotného povolovacího řízení, tak jak je navrženo. Prostě nevyjadřujte se třikrát. Když se vám to nelíbí, někdo to posoudí, odvolá, máme tu možnost odvolání, rozhodne o tom soud. Konec hlášení, odjezd. To je to. To je podle mého názoru celé to kouzlo a tam směřujeme. Tam směřujeme. A z toho mě zkoušejte. A tam opravdu směřujeme. A všechny naše kroky ve stavebním zákoně i v novele EIA směřují tímto cílem.

Takže jenom bych se bránil tomu, není pravda, že se nic neděje. Celá řada projektů prostě jede, jede úspěšně. A pan ministr Ťok určitě i ukáže, že se staví, ne že se nestaví. Ale to, že to jde pomaleji, ano, máte pravdu. Já jsem z toho taky otrávený a udělám všechno pro to, abychom ty věci v rámci nějakého evropského legislativního rámce, a budeme se určitě prát jak eskymáčtí psi za to, abychom ty věci posunuli až na samou hranu, tak se snažíme je dělat.

Děkuju vám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S faktickou poznámkou pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo. Je to faktická poznámka, nebo řádná přihláška? Faktická. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Pan ministr se z Ferdy mravence stává eskymáckým psem. Ale kvůli tomu jsem se nepřihlásil.

Pane ministře, to, co jste řekl, to je fakt blázinec. Buď jste mi lhal tehdy, nebo dneska. My s Františkem Laudátem jsme vás upozorňovali, že problematická v seznamu deseti staveb je prodloužená Rudná mimo jiné proto, že je problematické (nesrozumitelné) TEN-T. Vy jste řekl: V pohodě. A dneska řeknete: Tam je problém, problematika TEN-T. Tehdy jste řekl, že to je v pohodě. Upozorňovali jsme dopředu. To je jedno. To je jenom poznámka. Takže jste lhal buď tehdy, nebo dneska. Sám si vyberte, co je pravda. Obě dvě tvrzení nemohou být pravdivá současně. A, nebo B. Nemůže být A a současně B.

Za druhé, vy tak autoritativně říkáte, jak bude rozhodovat Ministerstvo životního prostředí, abyste ve třetí větě řekl, že to je výkon státní správy. Vy na to máte nulový vliv jako ministr. Tak nám neslibujte něco, co nejste schopen zabezpečit. Ne proto, že byste nechtěl nebo neuměl, ale protože ze zákona nemůžete. Můžu říct konkrétní příklad. Bavili jsme se tady I/68 Třanovice. Nejdřív neformálně. Mám tam písemnou interpelaci z 1. července. A není nic hotovo, protože přenesený výkon státní správy tu stavbu zastavil. Taková je realita. Dneska se tam nestaví. Zeptejte se těch, kteří tam žijí a kteří tam jezdí.

A to Slovensko. Vždycky posuzujme psanou a realitu. Víte, jak se stavěla dálnice na Slovensku? Víte, kolik v té době, když to začali stavět, kolik měli pozemků? Já nechci, abychom u nás takhle stavěli. Tak nám to neříkejte jako příklad, jak je to horší. Tam se s nějakým vlastnictvím vůbec nemazali. A stavěli.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. To byl zatím poslední přihlášený do všeobecné rozpravy. Jestliže se nikdo další nehlásí do všeobecné rozpravy, končím všeobecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova. Pan ministr má zájem. Prosím, pane ministře. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, mám tady poznámku, zkusím krátce reagovat na to, co tady bylo řečeno. Budu se snažit být krátký. Na začátek bych chtěl ocenit pozitivní atmosféru toho jednání a spíše nabídky ke spolupráci. Já se jí určitě chopím a rád ji využiji, v tomto případě určitě. Nicméně bych pár věcí buď dovysvětlil, nebo uvedl na pravou míru.

Za prvé se vrátím k prodloužené Rudné. Byl jsem vyzván panem předsedou Stanjurou, prostřednictvím pana předsedajícího, abych vysvětlil, co se tam děje, proč se tam děje. My jsme při tom jednání, na které navazujete, vskutku říkali, a ona je to stále pravda, že Evropská komise nemá s prodlouženou Rudnou problém ne proto, že není na TEN-T síti, ale že je jí potřeba dostavět zhruba 200 až 400 metrů. Takže platí, že Evropská komise s tím problém nemá.

Problém je jiný. A proč jsme tedy přistoupili k tomu a navrhli, aby se to udělalo zjišťovacím řízením, které nám prošlo? Ten problém je opravdu v tom, že jsme chtěli tu stavbu urychlit. Chtěli jsme ji posunout dál. V podstatě co nás dneska čeká? Zjišťovací řízení řeklo, že není potřeba EIA, tím pádem jsme dneska v procesu. Běží lhůta na odvolání. Máte pravdu, že pravděpodobně onen chronický stěžovatel se odvolá. Nicméně to by se stalo i v tom druhém procesu. On by se odvolal prostě proti vydání stavebního povolení nebo proti jakémukoliv úkonu, který by se tam udělal. Jinými slovy to, že jsme zahájili proces zjišťovacím řízením, tak jsme to urychlili zhruba o dva měsíce, protože kdyby to šlo v tom seznamu, tak to projde, nicméně to odvolání tam bude úplně stejné. Tady jde jenom o to, jestli správní soud, a já doufám, že neudělá, že nedá předběžné opatření, protože jinak pokračujeme, stavíme, jedeme dál, ty další záležitosti se vyřeší.

Podle mých informací se s tím stěžovatelem stále jedná. My už jsme mu přislíbili, že zvýšíme nad normu poměrně výrazně protihlukové stěny a uděláme další kroky. Takže my si pořád myslíme, že ten proces prostě je lepší. Ten důvod, o kterém mluvil pan ministr Brabec, je, že pokud by se ten stěžovatel odvolal proti seznamu deseti staveb, ve kterých by prodloužená Rudná byla, a ta nesplňuje jednu podmínku toho TEN-T, tak by se nám mohlo stát, že by kvůli této jedné stavbě nám spadl celý ten seznam a mohl by být problém tohoto typu. Proto Ministerstvo dopravy přišlo s tímto návrhem. Pokud by se ukázalo, že to nejde jinak, tak my samozřejmě můžeme dát ještě do toho seznamu deseti staveb i prodlouženou Rudnou. Je otázka, jestli by to pomohlo. Ale tady já věřím tomu, že se zachová zdravý rozum a že nepřijde předběžné opatření a že prodlouženou Rudnou zahájíme co možná nejdřív a že bude dostavena dříve, než kdyby zůstala v těch deseti prioritních stavbách. Ale to ukáže budoucnost.

Já bych se chtěl ještě vrátit k dalším věcem. Bylo tady řečeno opravy, že se tady opravuje bezhlavě a utrácejí peníze, které nejsme schopni utratit evropsky. Ona to není pravda. Ta pravda je trošku jinde. Situace je taková, že systém oprav má svůj vlastní systém. A ten systém je velmi jednoduchý. Prostě pokud máte silniční, dálniční síť a chcete, aby zůstala ve stejném kvalitativním stavu a nedegradovala, tak musíte ročně opravit pět procent této sítě. V České republice je to notabene zhruba pět miliard ročně. Co se dělo v posledních deseti letech? Prostě se neopravovalo. Do oprav se dávala maximálně tak miliarda a my ten deficit prostě doháníme. Že teď opravujeme hodně, to je pravda. Ale pokud bychom neopravovali, tak síť bude dále degradovat a dostaneme se do mnohem horší situace. A já si myslím, že je vidět, že se opravuje a že ty věci prostě pokračují dále.

Pak tady zaznělo od pana poslance Šidla o tom, co jsme naslibovali a že nic neděláme, a taky o tom, že stavebnictví zhasíná a že je tady naprostá tragédie. Já bych se vrátil k tomu stavebnictví a k té statistice. Víte, posuzovat statistiky je báječná záležitost, a myslím si, že je potřeba se taky podívat na základnu. Jestli jako základnu máte rok, ve kterém jsme dokončovali veškeré stavby z minulého programovacího období, kde bylo čerpání asi 96 mld. ročně, v rozpočtu tohoto roku máme přes 70, takže tam je 20 mld. rozdílu, tak prostě ten optický pokles je samozřejmě tragický. Ano, máte pravdu v jedné věci. Stavební firmy dneska nemají na tři až pět zaplněné zásobníky práce, protože ty projekty tady dlouhodobě nebyly. Ale to není chyba nás, že nevypisujeme zakázky. My máme zakázek zhruba za 60 mld., které teď prošly a procházejí vládou a budou se soutěžit. Takže práce nachystána je. A víte, on tady existuje ještě jeden velký paradox. Tady všichni volají, a pan Matyáš je toho příkladem, jaká je šílená situace, že nemáme lidi a musíme propouštět. Když jsem chtěl po stavebních firmách, ať postaví na dálnici D1 a na dalších prioritních stavbách, kde pracují, druhou směnu, tak mě poslali pryč, že nemají lidi. Takže jestliže někdo křičí, že nemá práci a musí propouštět, tak ho vyzývám, ať postaví druhou směnu a pracuje tam intenzivněji. Protože když mi tam bude jedna směna pracovat 12 hodin, tak neudělá víc práce. Já tam chci vidět dvě směny. Ale to jenom k tomu.

Co se týče zahajovaných úseků: ano, některá čísla v roce 2015 počítala s tím, že se nám podaří EIA rychleji. Nepodařila. Nicméně já bych tady ukázal tabulku, zejména tímto směrem. (Ukazuje tabulku směrem doleva.) Podívejte se, tady jsou délky zahajovaných úseků staveb v jednotlivých letech. V roce 2010, já to přečtu, 15,8 km. V roce 2011 nula, v roce 2012 nula, v roce 2013 42,8. V roce 2014 nula, v roce 2015 je to 60, 2016 73 a 2017 to bude 193 km. Takže není to tak, že by se nezahajovalo a nic nedělalo. Prostě ta práce tady je a bude.

A ještě bych se rád vrátil k otázce, která tady byla mnohokrát řečena. Já tady prostřednictvím pana předsedajícího děkuju za zcela jasná slova panu Urbanovi, protože má pravdu. Víte, česká společnost je, a já jsem to chtěl vyčítat hlavně médiím, ale mám pocit, že to je celá, trošku schizofrenní. Z jedné strany jsem kritizován za to, že nedostatečně stavím, a jak to, že už ty dálnice nejsou. Ale na druhé straně se tady dočítáme spousty hlubokých lidských příběhů, že někoho chceme vyvlastnit. Že on byl zvyklý tady bydlet a my ho chceme dát pryč, protože tam má vést ta ošklivá dálnice. A já mám pocit, že bychom se opravdu měli dostat do situace, kdy budeme schopni si prosadit veřejný zájem.

Tady se o tom hodně mluví, ale my máme jedno z nejkomplikovanějších stavebních řízení. A nejenom pro dálnice, ale podívejte se, když zkusíte něco postavit, třeba i rodinný domek. Co všechno musíte provést na to, abyste mohli tím procesem projít. Ano, EIA udělala komplikaci. Ta komplikace je, že se veřejnost může vyjádřit. Ale ta veřejnost se může vyjádřit v každém kroku. Podívejte se, ještě než na to ministerstvo je schopno sáhnout, máte zásady územního rozvoje kraje, které nám vytyčují základní cesty. No a ty už jsou napadány. A tam to není záležitost ministerstva nebo ŘSD nebo kohokoliv jiného, tam je to záležitost krajů. A tady je graf, který ukazuje, jakým způsobem probíhá stavební příprava. (Ukazuje.) Prostě ta situace je šíleně komplikovaná. Dneska do stavebního řízení mluví sedm ministerstev. A já si myslím, že je potřeba opravdu koncepčně sáhnout i do kompetenčního zákona a celou situaci zjednodušit a zprůzračnit. My tady máme starost o to, jak vypadá stavebnictví, ale dneska stavebnictví nemá zastání v podstatě ani na jednom ministerstvu, anebo ho má na sedmi. To prostě taky není situace, která celou situaci řeší. Je to velmi složité.

Teď se rodí a na poslední vládě bylo začato projednávání novely stavebního zákona. Já doufám, že všechny připomínky projdou tak, jak mají. A já bych jenom chtěl připomenout a možná vás požádat, a byla tady nabídka ke spolupráci, tak pojďme spolupracovat na tom, že některé věci, které Sněmovna projednává - já teď vezmu článek, vyhlášku o hluku, který byl dneska propírán v novinách. A byl tam jmenován zásadní člověk, který tomu rozumí a který říká, jak je to všechno špatně, pan Firbas, který nám tu padesátdvojku blokuje už dlouhodobě a všechny ostatní stavby na jižní Moravě.

Tak pojďme si říct, co je opravdu důležité. A pokud je to důležité pro dopravní infrastrukturu a chceme jí pomoct, tak jí pomozme. Není to tak, že by dneska ŘSD nebo SŽDC nebo Ředitelství vodních cest prostě neměly dostatek ochoty pracovat, neměly dostatek peněz. My máme na přípravu staveb nejvyšší částku, která za dlouhou dobu je rozpočtována, která by byla utracena. Problém opravdu je v těch stovkách napadání a v tom, že pokud nemáte ten poslední metr čtvereční pozemku ve vlastnictví, tak prostě nemůže být vydáno stavební povolení. Takže pokud je tady ochota, my budeme určitě Sněmovnu informovat o našich krocích. Já jsem připraven Sněmovnu informovat tak, jak budeme informovat vládu. Na druhé straně pokud chceme opravdu něco zásadního udělat, a tady beru tu výzvu prostřednictvím pana předsedajícího na pana Bendla, tak udělejme lex okruh Prahy a řekněme, že tam prosadíme veřejný zájem. Nebo udělejme lex Děčín a prosaďme to zdymadlo, abychom splavnili Labe. Já bych to velmi přivítal. A myslím si, že je potřeba, abychom hledali cesty, jak to udělat.

Já jenom tady připomenu jednu věc, která tady zazněla. Tady zaznělo, že byl pro D5 udělán zákon. Je to pravda. Na druhé straně byl za chvíli Ústavním soudem zrušen, protože Ústavní soud měl nález, že zákonem se veřejný zájem nedá určit. Tak i v tomhle tom si musíme odpovědět, jak to bude fungovat.

Takže já vítám ochotu pomoct. Nabízenou ruku určitě rád přijímám. Jsem připraven i informovat Sněmovnu o krocích, které se dějí. Ale neberte to tak, jako že jeden geniální krok nebo jeden geniální zákon jednoho ministra všechno vyřeší. To je komplexní záležitost, která se tady komplexně dlouhou dobu neřešila. Je potřeba ji vyřešit, protože bez toho efektivně stavět nebudeme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi za jeho závěrečné slovo. Ptám se pana zpravodaje na závěrečné slovo. Není zájem.

Přistoupíme k podrobné rozpravě, do které se jako první přihlásil s faktickou poznámkou pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak s přednostním právem v této chvíli, ne s faktickou připomínkou.

Vystoupení pana ministra Ťoka mi přišlo, že je tři roky v opozici. Ne že bych s většinou toho, co říkal, nesouhlasil - pojďme, udělejme, navrhněme. Ale to je vaše práce, pane ministře prostřednictvím pana místopředsedy. Ne naše. My jsme jenom nabídli, že u takového projednávání jsme připraveni být aktivní a hledat takové legislativní řešení, které ty procesy obecně zjednoduší.

To vaše vysvětlení k prodloužené Rudné... Mně to hlava fakt nebere. ŘSD bylo proti zvolenému postupu. Je to tak, zeptejte se generálního ředitele. Zeptejte se lidí na závodě Ostrava. Já jsem se jich všech ptal, proč byli proti. Vy jako osvícený vládce Ministerstva dopravy nebo vaši lidé to rozhodli. Já budu rád, když za dva měsíce přijdu a řeknu, že jsem se spletl a vy jste to urychlili. Opravdu a nemám žádný problém s tím přijít a tady to na mikrofon říci. Jenom jste nedali na obavy nás, kteří v tom kraji žijeme a kteří tu stavbu a problémy s tou stavbou známe. A výmluva, že by to někdo mohl ve stavebním povolení... No to může i tak. Ani jedna ta varianta tomu nezabrání. My jsme chtěli jenom urychlit tento první krok a čas nás rozsoudí. My jsme jenom upozorňovali na rizika. Chtěl jsem se dozvědět důvody. Vy jste přesvědčení, že jste to zrychlili. No tak uvidíme, jestli se to povede. A já si přeji, aby se to povedlo. Ne že ne.

Ale ty kilometry, které jste ukázal, tak za prvé, když nastoupí někdo v roce 2013, nebo před koncem roku 2012, a čirou náhodou v roce 2013 bylo výrazně lepší číslo než v roce 2012, tak to nebyla zásluha toho, kdo tam přišel v prosinci. To se asi shodneme. Ale v čem se shodneme minimálně s panem poslancem Šidlem, vy jste to tak cudně přešel tím mlčením... On citoval vaši tiskovou zprávu, kolik vy zahájíte kilometrů v příštím roce. A spletl jste se asi zhruba o 400 %, jestli jsem tu trojčlenku zvládl. Tam to číslo bylo 220 něco. Vy jste nám ukázal 60? A máte odvahu přijít a zase to číslo posunout o rok dřív... A teď říkáte - v roce 2017 to bude 170... Ne, ne, ne, vy vždycky říkáte dálnice. Pak si najdeme ty tiskové zprávy, včera jsem si je četl v rámci přípravy - a říkám, tam se mění jenom datum. I seznam staveb je stejný. Ale to číslo nic neznamená. Zahájili jsme I/68 Třanovice? Zahájili. Stojí ta stavba dneska? Stojí. A máme odfajfknuté, že jsme osm nebo devět kilometrů zahájili. Bohužel díky výkonu státní správy, a tvrdím, že tohle rozhodování ministr není schopen ovlivnit a ani nemůže ze zákona, ta stavba stojí. Od jara. Já jsem o tom poprvé mluvil s panem ministrem životního prostředí v dubnu. Pak jsem poslal tu interpelaci, pak jsem dostal docela optimistickou odpověď, ale už byla formulovaná někým, kdo to zná, protože napsal: Posun v této akci může nastat pouze za předpokladu, že žádost byla kvalitně zpracována... Možná to trochu parafrázuji, ale takhle to bylo napsané. To znamená, už tam byla ta zadní vrátka. A ti úředníci, kteří o tom rozhodovali, ta zadní vrátka využili a ta stavba bohužel nejede. A kdo tam tu situaci zná, je to vlastně hlavní tah na Slovensko, tak ví, jak je to problematické. Každý den zpoždění je problematický. A pokud vím, pane ministře, vy jste tam stříhal tu pásku na začátku, ne? No na I/11 u Třince určitě. No ale já myslím, že ano. Je to skoro jedno. Důležitý není jen začátek, ale i to pokračování té stavby. A samozřejmě, a vy to víte moc dobře jako bývalý člen Skansky, že vznikají problémy a potřeby změnit něco v průběhu realizace. To tak je a to nemá cenu kritizovat. To je realita. A když na to státní správa reaguje nepružně, rigidně, alibisticky, protože všichni se bojí rozhodovat, no tak pak to všechno dlouho trvá.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Kučera, po něm s přednostním právem pan předseda Laudát. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já mám tu výhodu, že pan kolega už všechno řekl, co jsem chtěl říct já. Takže se zmíním možná o jedné jednotlivosti z projevu pana ministra dopravy a to je o tom, proč nejsme schopni pracovat na dvě směny. To je naprosto zásadní pochybení. A to, že máme pracovat na dvě směny, podle mě musí být součástí skutečně zadání zakázky. Nedivme se pak, že máme tak drahé silnice a dálnice.

Já jsem ve stavebnictví nepracoval. Pracoval jsem celou dobu ve strojírenství nebo v elektrotechnickém průmyslu. Pokud si někdo ve strojírenství koupí CNC frézku, která stojí několik milionů korun, tak se bude snažit, aby ta CNC frézka pracovala na tři nebo na čtyři směny. Já když vidím ty nastavené finišéry za x milionů korun, které v pět hodin zastaví práci, ty dozery, ty drahé pracovní stroje, tak pak se, pane ministře, nedivme, že máme tak drahý kilometr dálnice. (Velký hluk v sále.)

To znamená, že tady bych vás chtěl skutečně vyzvat, aby to byla jedna z vašich priorit, aby se u nás stavělo na dvě směny. Protože samozřejmě není to jen ta cena. Je to i rychlost výstavby, je to i doba, která omezuje a způsobuje nehodovost na těch úsecích.

Já chci připomenout dva naprosto tragické úseky, kde není výstavba nových, ale samozřejmě oprava, a to je silnice z Ústí nad Labem do Lovosic, kde se pro mě naprosto nepochopitelně dnes frézuje vozovka a opravuje se, když podle vašich slov někdy za dva měsíce má být zprovozněna dálnice D8, která absolutně uleví téhle situaci a tu kamionovou dopravu svede. A potom samozřejmě by mohla být opravena tahle ta silnice. Takže je to o řízení a schopnosti řídit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S právem pan zpravodaj František Laudát. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Já cítím, že se blížíme ke konci, nebudu tady už raději komentovat ty některé věci. Diskusi jste slyšeli, nebudu tady vyjmenovávat, kdo vystoupil kolikrát, to je asi nadbytečné, spíš bych obrátil vaši pozornost k návrhu usnesení.

Obdržel jsem tři návrhy. Jednak já jsem vám tady avizoval nějaký návrh, potom to je návrh Petra Bendla a Karla Šidla. Vzhledem k tomu, že v té informační části, co chceme po ministru dopravy, se velmi shodujeme, tak bych poprosil, jestli se umíme dohodnout na konsenzuálním znění, které se vám tu pokusím potom přečíst. Takže prosím poslouchejte a potom případně byste mohli vznášet protinávrhy nebo doplnění, rozšíření a další návrhy.

Za prvé by to byl apel směrem na vládu. Takže

Poslanecká sněmovna Parlamentu důrazně žádá vládu České republiky, aby

1. předložila novelu stavebního zákona, kontrolní termín prosinec 2016, termín leden 2017. - Zavádím tady praxi, nebo prostě pokus. Kontrolní termín je, že v případě, že to nevyjde, dostaneme písemnou informaci o tom, kde je problém, jestli není notifikace nebo se to někde zadřelo. Ten termín znamená, že přes to nejede vlak, a pak by nebylo splněno usnesení Sněmovny. To znamená pro stavební zákon kontrolní termín. Já vycházím z té diskuse s panem ministrem životního prostředí, paní Šlechtová tady není, tak to je její problém, takže vycházím z toho, co tady říkal, a jsou to termíny spíše velkorysé.

Takže za prvé, aby předložila novelu stavebního zákona, kontrolní termín 12/2016, termín 01/2017.

2. Důrazně žádá, pořád, aby byla předložena novela zákona č. 100/2001 Sb., EIA, kontrolní termín prosinec 2016, termín leden 2017.

A za další, teď prosím o pozornost, to by byl ten kompilát těch tří návrhů:

Poslanecká sněmovna žádá ministra dopravy, aby

1. jedenkrát za tři měsíce podal písemnou zprávu pro Poslaneckou sněmovnu o postupu přípravy staveb dopravní infrastruktury. /EIA, územní rozhodnutí, stavební povolení, majetkové vypořádání./

2. Součástí zprávy bude přehled termínů podaných žádostí o posouzení EIA na Ministerstvo životního prostředí a již vydaných platných stanovisek.

3. Další součástí bude přehled zajištění realizace těchto dopravních projektů, s tím, že - prosím pozor, já tam dávám termín již od listopadu, tzn. v listopadu 2016.

Takže toto je návrh, který vychází z těch tří návrhů, které tady zazněly. Samozřejmě je na panu kolegovi Bendlovi a Šidlovi, zda tedy by stáhli své návrhy a domluvili bychom se na tomto rozepsaném podrobném konsenzuálním návrhu.

To je z mé strany zatím všechno, jinak nikdo zatím s návrhem usnesením nebo doplněním nepřišel.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: S faktickou poznámkou přihlášený pan poslanec Bendl, po něm pan poslanec Pilný. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Já s tím návrhem, který přednesl zpravodaj, souhlasím a pro zjednodušení celé věci svůj návrh stahuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Pilný. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo. Já s tím také nemám problém, jenom ten monitorovací interval považuji za poměrně nešťastně zvolený, protože za tři měsíce se v těchto věcech obvykle nedozvíme nic, budeme dostávat obrovskou spoustu papírů. Takže pokud předkladatel trvá na těch třech měsících, tak navrhuji, aby se o tom hlasovalo zvlášť. Já bych tu lhůtu posunul na šest měsíců, protože v intervalu tří měsíců se opravdu nic nestane a budeme dostávat stohy papírů, o kterých nevím, co bychom s nimi dělali.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Mám to brát prosím jako protinávrh?

 

Poslanec Ivan Pilný: Záleží na předkladateli. Pokud ten interval prodlouží, tak já s tím souhlasím. Na šest měsíců. Jen ten monitoring.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane předkladateli, prosím, souhlasíte s tím, nebo o tom budu muset dát hlasovat zvlášť jako o protinávrhu, pokud pan poslanec Pilný to bere jako protinávrh? (Bez reakce.)

 

Poslanec Ivan Pilný: Já jsem nedostal odpověď na ten monitorovací interval, takže nevím.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Je to protinávrh pana poslance Pilného. (Zpravodaj nereaguje.)

 

Poslanec Ivan Pilný: Pokud předkladatel bude trvat na tom monitorovacím intervalu tři měsíce, tak dávám protinávrh, aby se o tomto hlasovalo zvlášť. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ano, o návrhu na lhůtu šest měsíců místo tří měsíce. Děkuji, to je protinávrh. Prosím, aby pan zpravodaj zaznamenal. Nyní má slovo pan poslanec Šidlo.

 

Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo. Já s návrhem zpravodaje souhlasím, ten svůj návrh stahuji. Trvám ale na tom, aby tam zůstaly tři měsíce, protože si myslím, že čtvrtletí je přesně ta doba, která pomůže jednoznačně rozkrýt, v jakém stadiu příprava a hlavně stanoviska EIA se nacházejí. Když dáme půl roku, opět za tři čtvrtě roku se tady sejdeme a nebude v podstatě nic. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Já také trvám na tom, že bychom o tom hlasovali, o těch šesti měsících, jako protinávrh. Ještě bych to předkladateli toho protinávrhu dal ke zvážení. Není to žádná šikana a týká se to ministra dopravy. Čtvrtletně. Buď to máme jako prioritu, nebo nemáme.

Nebudu tedy číst nebo chcete komplet celé usnesení znovu? (Hlasy z pléna: Ne.) Takže jenom tu informační část. Takže prosím:

Poslanecká sněmovna žádá ministra dopravy, aby

1. jedenkrát za tři měsíce, tzn. čtvrtletně, podal písemnou zprávu Poslanecké sněmovně o postupu přípravy staveb dopravní infrastruktury. /Informace by měla obsahovat informaci o EIA, tzn. o životním prostředí, územní rozhodnutí, stavební povolení a majetkové vypořádání. V jakém je to stavu, jestli se to posunuje, či nikoliv./

2. Na ministra dopravy. Součástí zprávy bude přehled termínů podaných žádostí o posouzení EIA na Ministerstvo životního prostředí a již vydaných platných stanovisek. To může být dokonce součástí toho prvního bodu. Je to důraz na tu EIA. Kolik bylo podáno žádostí, to jsou dvě čísla, a kolik bylo vydáno, tzn. to bude v koordinaci s Ministerstvem životního prostředí. Jednou za čtvrt roku. Dvě čísla.

3. Žádá ministra dopravy. Další součástí bude přehled zajištění realizace těchto dopravních projektů, což fakticky je jedna písemná komplexní zpráva za čtvrt roku.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Je to zatím všechno? Jsme v podrobné rozpravě, ptám se tedy, jestli se ještě někdo další hlásí do podrobné rozpravy. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Birke: Omlouvám se, jen jednu větu. Poprosil bych vaším prostřednictvím předkladatele návrhu usnesení pana kolegu Karla Šidla, jestli by vysvětlil to třetí usnesení, tak aby to bylo jasné, abychom věděli, o čem budeme hlasovat. Prosím na mikrofon. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Šidlo. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo. Já se pokusím. Přehled zajištění realizace těchto dopravních staveb. Tím je myšlena jednoduchá věc, protože vše, o čem jsme v předchozích bodech připravovali usnesení, je o tom, že to je příprava stavby, ale k realizaci stavby potřebujete ještě další věci, jako je stavební povolení, vyrovnání pozemků, a potřebujete k tomu i finanční zajištění investiční. A já bych rád v tom třetím bodě viděl, pane ministře, když jste se ptal, co v tom hledám, abychom tato fakta viděli. Protože my taky potřebujeme rozkrýt jednu podstatnou věc: Na čem to uvázlo. Jestli na vystavení EIA, jestli na stavebním zákoně a jestli na zákoně o veřejných zakázkách anebo na tom, že nemáme dostatečné finanční krytí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec František Laudát: Takže už je to jasné. Tak vzhledem k tomu, že jsem v rámci té kompilace dal ty podklady už do toho prvního bodu, EIA, stavebko a majetkové vypořádání, tak v tom posledním by se to potom změnilo pouze na to, že by tam byl přehled finančního zajištění realizace. Finanční zajištění, to byla jediná položka. Takže prosím, jestli nebudou další návrhy, s tím, že tady u toho první termín by byl v listopadu. Já jen upozorňuji, že všechna tato data má ŘSD i SFDI k dispozici.

Takže můžeme hlasovat. Chcete hlasovat po bodech?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, nemůžeme hlasovat. S dovolením, pane zpravodaji, od toho jsem tady já. Hlasovat budeme po ukončení podrobné rozpravy a po závěrečných slovech. Teď se ještě do podrobné rozpravy přihlásil pan ministr. Pan ministr si to rozmyslel. Pokud se nikdo další nehlásí do podrobné rozpravy, tak podrobnou rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova. Není zájem.

Teď vás prosím, pane zpravodaji, budeme tedy hlasovat o návrzích usnesení. Prosím, abyste přednesl jednotlivé návrhy.

 

Poslanec František Laudát: Předpokládám, že se bude hlasovat po bodech. Takže bod číslo 1 bude -

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Nejprve budeme hlasovat o protinávrhu pana poslance Pilného, aby se změnila lhůta ze tří měsíců na šest měsíců, pakliže na něm pan poslanec Pilný trvá. Poté budeme hlasovat o jednotlivých návrzích.

 

Poslanec František Laudát: Jestli je možné v tomto případě, aby řekl pan ministr dopravy své stanovisko ke třem nebo šesti měsícům. Dobře. Budeme hlasovat u informační části, která bude ale v hlasování poslední, nicméně protinávrh je informace jednou za šest měsíců, původní návrh je jednou za tři měsíce.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Nejprve vás všechny odhlásím. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. Budeme hlasovat o třech částech usnesení. Nejprve ale budeme hlasovat o protinávrhu pana poslance Pilného, který ve všech třech částech usnesení chce, aby daná zpráva, o které se v návrhu usnesení hovoří, byla předkládána jednou za šest měsíců, nikoliv jednou za tři měsíce.

 

Zahajuji hlasování o návrhu pana poslance Pilného, aby se tři měsíce změnily na šest měsíců. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování pořadové číslo 201, přihlášeno je 98 poslankyň a poslanců, pro 52, proti 36. Návrh byl přijat. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Jdeme na úvod usnesení. První bod: Poslanecká sněmovna Parlamentu důrazně žádá vládu České republiky, za prvé, aby předložila novelu stavebního zákona, kontrolní termín prosinec 2016, termín leden 2017. (Zpravodaj i ministr souhlasí.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o tomto návrhu usnesení. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování pořadové číslo 202, přihlášeno 100 poslankyň a poslanců, pro 88, proti 3. Návrh byl přijat. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec František Laudát: Za druhé: Poslanecká sněmovna Parlamentu důrazně žádá vládu České republiky, za druhé, aby novelu zákona č. 100/2001 Sb., EIA, předložila do Sněmovny. Kontrolní termín prosinec 2016, termín leden 2017. (Stanovisko zpravodaje i ministra je kladné.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o tomto návrhu usnesení. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování pořadové číslo 203, přihlášeno 101 poslankyň a poslanců, pro 90, proti 2. I tento návrh byl přijat. Poslední část prosím.

 

Poslanec František Laudát: Poslední část - předpokládám, že budete souhlasit, aby se hlasovalo dohromady v tom balíku.

Poslanecká sněmovna žádá ministra dopravy, aby jednou za šest měsíců podal písemnou zprávu pro jednání Poslanecké sněmovny o postupu přípravy staveb dopravní infrastruktury /EIA, územní rozhodnutí, stavební povolení, majetkové vypořádání/. Za druhé, že součástí zprávy bude přehled termínů podaných žádostí o posouzení EIA na Ministerstvo životního prostředí a již vydaných platných stanovisek. Za třetí, další součástí bude přehled finančního zajištění realizace těchto dopravních projektů. Termín listopad 2016 - to znamená první zpráva. (Stanovisko zpravodaje i ministra je kladné.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o tomto návrhu usnesení. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování pořadové číslo 204, přihlášeno je 102 poslankyň a poslanců, pro 88, proti 3. Návrh usnesení byl přijat. Končím projednávání tohoto bodu.

Přerušuji tuto schůzi. Končím dnešní jednání Poslanecké sněmovny. Přerušuji tuto schůzi do zítřka ráno, kdy budeme pokračovat bodem 259, odpovědi na písemné interpelace.

 

(Jednání skončilo v 19.26 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.