Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jaroslava Pokorná Jermanová)

15.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb.,
o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 839/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr zemědělství Marian Jurečka. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji, vážená paní předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.

Cílem předkládaného návrhu zákona je rozšířit daňové zvýhodnění minerálních olejů, které jsou spotřebovávány v rostlinné výrobě, i na minerální oleje, které jsou spotřebovávány při vybraných činnostech živočišné výroby a produkci zvířat. Návrh zákona má zajistit, aby bylo osobám podnikajícím ve vybraných činnostech živočišné výroby a produkci zvířat umožněno uplatnit nárok na vrácení spotřební daně z minerálních olejů, které pro vybrané činnosti živočišné výroby a produkci zvířat spotřebovaly. Konkrétně se jedná o chov skotu, prasat, drůbeže, ovcí nebo koz za účelem výroby, získávání a zpracování živočišných produktů nebo produkce chovných a plemenných zvířat uvedených druhů hospodářských zvířat. Zavedení tohoto instrumentu přispěje alespoň částečně ke snížení rizikových faktorů projevujících se v současné době v živočišné výrobě a produkci zvířat. Vrácení části spotřební daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto minerální oleje pro živočišnou výrobu splňuje všechny podmínky stanovené nařízením komise Evropské unie č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s čl. 107 a 108 smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem. Podpora však musí být oznámena do dvaceti pracovních dnů ode dne nabytí platnosti tohoto návrhu zákona.

Vládní návrh projednal zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na své 34. schůzi dne 31. srpna 2016 jako garanční výbor a svým usnesením doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky schválit vládní návrh zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Ve dnech 31. srpna a 7. září 2016 projednal vládní návrh zákona na své 45. schůzi i rozpočtový výbor, který svým usnesením doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky schválit tento vládní návrh zákona ve znění přijatého pozměňovacího návrhu.

Přijaté pozměňovací návrhy zemědělského výboru jsou v souladu s koncepcí předkladatele, přispějí ke zkvalitnění vládního návrhu zákona, a proto s nimi souhlasím. Při projednávání vládního návrhu zákona v zemědělském výboru byl projednáván i pozměňovací návrh, který mj. předpokládal vrácení daně ze spotřebovaných minerálních olejů podle chované velké dobytčí jednotky na jeden hektar obdělávané zemědělské půdy. Tento pozměňovací návrh byl upraven a byl podán jako komplexní pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání zemědělskému výboru jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán rozpočtovému výboru. Usnesení výborů byla doručena jako sněmovní tisky 839/1-3.

Prosím, aby se slova ujal zpravodaj zemědělského výboru poslanec Petr Kudela, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Kudela: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, projednáváme sněmovní tisk 839, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. Cílem předkládaného vládního návrhu zákona je rozšířit daňové zvýhodnění nakoupených a spotřebovaných minerálních olejů, které jsou spotřebovány v rostlinné výrobě, i na minerální oleje, které jsou spotřebovány při vybraných činnostech živočišné výroby a produkci zvířat. Jedná se tedy o tzv. zelenou naftu.

Vývoj zavádění a rušení zelené nafty. Známe tři období, ve kterých byla či je vratka daně, tzv. zelená nafta, zavedena. Náležitosti vedení evidence o nákupu a spotřebě minerálních olejů upravuje prováděcí vyhláška č. 202/2014. Pro snadnější komunikaci správce daně s daňovými subjekty zveřejnil odbor spotřebních daní Celní správy vnitřní pokyn, kterým se sjednocuje postup správců daně při administraci vratky ze zelené nafty. Součástí vnitřního pokynu je seznam činností v zemědělské prvovýrobě, na které lze vratku ze zelené nafty uplatnit. Celní správa na svých webových stránkách pro žadatele zpřístupnila tiskopisy daňového přiznání pro uplatnění nároku na vrácení daně podle zákona č. 57/2003, o spotřebních daních, a pokyny pro jeho vyplnění.

Vratka části spotřební daně minerálních olejů je v praxi zavedená a využívaná forma podpory v zemědělství působících subjektů. Dohled nad oprávněním čerpání vratky spotřební daně provádí Celní správa. Žadatel pro přiznání vratky daně musí vést podrobnou evidenci druhu provedené činnosti, datum činností, na kterém půdním bloku, dobu činnosti, označení stroje, celkovou spotřebu apod. Je to celkem složitý a náročný proces uplatňování této vratky spotřební daně, nicméně u velkých zavedených firem je tato evidenci stejně vedena, u menších subjektů zase se zjednodušuje nižším objemem provedených prací.

Jestliže spotřební daň u motorové nafty a minerálních olejů pro pohon je využívaná pro správu a údržbu silnic apod., potom je namístě si říci, jestliže zemědělec provádí zemědělskou činnost na pozemcích, v tuto dobu nemůže ničit komunikace, které jsou z té spotřební daně tyto opravovány.

Dosud byla vratka zavedena pouze pro činnosti navázané na rostlinnou výrobu. Nyní projednáváme návrh, aby se spotřební daň vracela také u vybraných činností v živočišné výrobě. Konkrétně se jedná o chov skotu, prasat, drůbeže, ovcí, koz za účelem výroby, získávání a zpracování živočišných produktů.

Na jednání zemědělského výboru byly předloženy celkem tři pozměňovací návrhy. Pozměňovací návrh můj, poslance Kudely, který rozšiřoval vratku spotřební daně podle obsahu biosložky v motorové naftě. Návrh poslance Pavla Šrámka, který jednak navrhoval zavedení vratky také na dopravu produktů z místa výroby na trh a také diferencoval vratku podle počtu chovaných dobytčích jednotek. Třetí pozměňovací návrh, který byl předložen, navrhoval, aby se vratka spotřební daně také vracela ve vybraných činnostech v chovu ryb. Zemědělský výbor pozměňovací návrhy projednal a přijal usnesení, ve kterém doporučuje Poslanecké sněmovně, aby sněmovní tisk 839 přijala ve znění přijatých pozměňovacích návrhů na jednání zemědělského výboru. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Pane zpravodaji, já vám děkuji a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Miroslav Kalousek, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Dámy a pánové, rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně tento návrh přijmout s jedním pozměňovacím návrhem týkajícím se přechodného a závěrečného ustanovení, které upravuje účinnost zákona tak, že vstoupí v účinnost první den následujícího měsíce po dni vyhlášení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji tři přihlášky. S první prosím k mikrofonu pana poslance Šrámka, připraví se pan poslanec Bendl a po něm pan poslanec Kudela. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Šrámek: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Dámy a pánové, vládo, dovolte mi zde představit komplexní pozměňovací návrh číslo 4928 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon 353/2003 Sb., sněmovní tisk 839, tzv. zelená nafta. Dovolte mi několik faktů předem a hlavně vysvětlit důvody, které mě vedly k tomu, proč jsme podali komplexní pozměňovací návrh, a abych tuto problematiku tedy komplexně vysvětlil.

V poslední době je hodně skloňované slovo živočišná výroba, krize v živočišné výrobě, nízké ceny mléka. Mnozí tvrdí, že krize živočišné výroby probíhá teď, a já tvrdím, že krize živočišné výroby trvá již posledních 25 let. Dovolte mi pár stručných čísel. V roce 1990 jsme měli stav skotu na úrovni 1,3 milionu kusů. Dnes, v roce 2016, 362 tisíc, zatímco naši sousedé v Německu počty téměř nezměnili za 30 let. Dokonce v poslední době Evropská komise připravila tzv. balíček na snížení produkce mléka, kdy pokud zemědělec částečně zlikviduje své stádo a sníží produkci mléka, dostane dotaci čtyři koruny na litr. Stavy prasat klesly ještě daleko více. Dnes dovážíme již 60 procent vepřového masa a v poslední době ceny začaly stoupat. Samozřejmě ceny v poslední době začaly stoupat proto, že dlouhá léta se sem vepřové maso dováželo za dumpingové ceny a v momentě, kdy import dosáhl určité dominance na trhu, tak i ti dovozci, tedy ti importéři nebo exportéři z jiných zemí, si konečně chtějí začít realizovat svoje zisky. Tak to ostatně probíhalo i v jiných oblastech zemědělství, např. v ovocnářství, zelenině i v bramborách. Dumpingové ceny opravdu likvidují naše prvovýrobce. Řekl bych přímo, že se dneska dokonává vlastně výsledek privatizace z 90. let, kdy mnoho zpracovatelů zkrachovalo a prvovýrobcům u těchto zpracovatelů zůstalo mnoho pohledávek, mnoho peněz z druhotné platební neschopnosti.

Při vstupu do Evropské unie byly vyjednány snad ty nejhorší podmínky ze všech deseti nových zemí, hůře na tom bylo snad už jenom Slovensko. Česká republika se bohužel nestala součástí evropské společné zemědělské politiky, ale troufám si tvrdit, že pouze odbytištěm výrobků nebo přebytků ze staré patnáctky, tedy z bývalé evropské patnáctky, a začal další útlum živočišné výroby, útlum klíčových komodit pro potravinářský průmysl.

Někteří si řeknou: Co bychom se starali o zemědělství a výrobu potravin a potravinovou soběstačnost, když si levnější potraviny dovezeme? Což říkají mnozí ekonomové, kteří si ale bohužel nevidí ani na špičku nosu. Vůbec si neuvědomují souvislosti s krajinou, s kvalitou půdy. Ale hlavně to, že nízké ceny budou trvat vždy jen do určité míry a po získání v dané kategorii určité dominance na trhu ceny raketově vzrostou. Vzpomeňme si např. na ovoce, zeleninu nebo na česnek. Jsme přece průmyslovou zemí, zemědělství, to je minulost, dnes je průmysl 4,0, budoucnost je v IT technologiích, řeknou si mnozí. Ale Holanďané a Němci, kteří jsou také velkou, silnou průmyslovou velmocí, tam živočišná výroba přímo kvete a výroba potravin také. Například Holanďané vyrábějí osmkrát více mléka na hektar než my v České republice. My v České republice jsme v mléce soběstační a bohužel přebytky ze západních zemí se za dumpingové ceny vozí k nám.

Co je tedy hlavní, klíčový problém našeho zemědělství? Tvrdím, že je to špatná struktura, nevyváženost zemědělské výroby, enormní nárůst rostlinné výroby na úkor živočišné a nesmyslná podpora často nicnedělajících tzv. zemědělců.

Již v prvním čtení jsem zde mluvil o tzv. systému SAPS, který jsme zavedli při vstupu do Evropské unie. Tento systém přijaly i ostatní země, je to tzv. platba na plochu, a ve všech ostatních zemích, např. i v Řecku, kde to bylo asi nejdramatičtější, dramaticky poklesla živočišná výroba. A dnes Řecko dováží přes 80 procent potravin. Samozřejmě z bývalé patnáctky. Dneska dovážíme už i přes 40 procent mléčných výrobků, a když se podíváte do obchodů, tak české máslo tam skoro už nevidíte, vidíte jen francouzské a německé. Tedy tvrdím, že nadměrný systém SAPS dlouhodobě vede k nevyváženému zemědělství, k brutálnímu poklesu živočišné výroby a výroby citlivých a pracných komodit. To má samozřejmě za následek i nesmyslný nárůst cen půdy, cen nájmu. A protože téměř 80 procent zemědělské půdy je dnes v nájmu, tak zemědělec se stává de facto jen průtokovým ohřívačem peněz z Evropské unie, kde velké množství končí právě u majitelů pozemků, kteří nemají vůbec nic společného se zemědělstvím. Tedy většina těch peněz nekončí v zemědělství.

Nicméně dalším klesáním počtu hospodářských zvířat nám klesá i kvalita půdy. Chybí organická hmota na polích, zvyšuje se eroze půdy a riziko sucha. Půda nezadržuje vodu v krajině, zvyšuje se riziko lokálních záplav a extrémního sucha. To vše si spojte dohromady a vůbec vás nepřekvapí, že dnes dovážíme přes 50 procent potravin a 80 procent lidí žijících na venkově dojíždí za prací do měst, protože živočišná výroba zaměstnává pětkrát více lidí než výroba rostlinná. Celý systém je tedy nemocný. A tento komplexní pozměňovací návrh, který jsme podali, by měl částečně vyléčit, ale opravdu jen částečně vyléčit, jakési distorze v českém zemědělství.

Někteří tady budou určitě namítat, že dochází k daňové distorzi. Proč mají zemědělci dostávat vratku daně, když ostatní podnikatelé tuto výhodu nemají? Ano, to je určitě pravda. A kdyby bylo na mně, tak já bych většinu dotací a většinu těchto daňových výhod zrušil. Ale zrušil bych je všude. Zrušil bych je samozřejmě u nás, ale hlavně v západních zemích. Pokud tyto výhody mají zemědělci v západních zemích a v zemích okolo nás, jako je Německo, Polsko a Rakousko, musíme je mít bohužel i my, protože jde o konkurenceschopnost zemědělství. O konkurenceschopnost zemědělství, i když z této daňové distorze nemám radost.

Dovolte mi tedy shrnout situaci ohledně tzv. zelené nafty. Dnes to funguje tak, že zemědělci dostávají 40 procent vratky spotřební daně na rostlinnou výrobu a nula procent na živočišnou výrobu. S tím jsou spojeny velké administrativní náklady, protože vy musíte pracně dokazovat, jaké práce jsou v rostlinné výrobě a jaké práce jsou v živočišné výrobě, takže de facto máte v podniku a farmě dvě vratky a musíte velmi striktně rozlišovat, které práce byly na polích a které ve stáji. Samozřejmě dochází i k tomu, že více strojů jezdí na poli než těch, které jezdí ve stáji, protože samozřejmě ta motivace k získání vratky je velmi silná.

Novela zákona předložená ministrem zemědělství tuto situaci částečně vyřešila a zavádí 40 procent vratky do živočišné výroby, čímž zavádí jednu vratku na celou farmu, což je samozřejmě obrovská výhoda v tom, že to bude méně administrativně náročné a prostě bude jedna sazba na celou farmu a nebude docházet ke spekulacím či podvodům.

Pan poslanec Kudela navrhl pozměňovací návrh, kdy u živočišné výroby se zvedá vratka na 90 % v reakci na to, v jaké krizi se dneska živočišná výroba nachází. Díky za to. Je to určitě záslužný návrh, nicméně je tam několik ale. "Ale" jsou hlavně v tom, že opět zavádíme dvě sazby na farmu, tedy bude 40 % na rostlinnou výrobu a 90 % na živočišnou výrobu. Opět bude možná docházet i k tomu, že někdo bude méně jezdit na poli a začne zase více jezdit ve stáji.

To mě přivedlo na myšlenku zavést jednu sazbu na farmu a zavést tři sazby, tedy vratku 40 %, 60 % a 90 %, a zavést takzvané kritérium intenzity živočišné výroby. Tedy ten, kdo má vyšší poměr živočišné výroby vůči rostlinné, dostane vyšší vratku než ten, který nemá téměř žádná zvířata, má například jenom bioplynku nebo pouze a jen rostlinnou výrobu. Princip spočívá v tom, že tato intenzita živočišné výroby se dnes dá měřit takzvanou VDJ na ha, neboli velká dobytčí jednotka na ha. Na VDJ se dají přepočítávat de facto všechna zvířata. Ten, kdo má zatížení VDJ na ha mezi 0 a 0,2, dostane 40 % vratky na celou formu, jak na rostlinnou, tak na živočišnou výrobu. Kdo má VDJ na ha mezi 0,2 až 0,4, dostane vratku ve výši 60 % jak na rostlinnou, tak na živočišnou. A kdo má zatížení VDJ na ha vyšší jak 0,4, což už jsou dobře hospodařící podniky, dostanou téměř devadesátiprocentní vratku.

Jenom pro vaši informaci, Česká republika má v průměru VDJ na ha necelých 0,53, pokud mám správné informace. V Německu mají 1 a Holanďané mají 1,7, tedy zatížení dobytčí jednotky na ha mají Holanďané třiapůlkrát vyšší. Holanďané nakonec vždycky byli jedni z nejlepších zemědělců.

Někdo by mohl namítnout, že se zároveň při nejvyšší vratce zvýší i vratka na rostlinnou výrobu, ale není to pravda, protože ten, kdo má vyšší zatížení VDJ na ha, tak mnohem více plochy, mnohem více zemědělské půdy musí věnovat takzvaným netržním plodinám, za které nic neutrží. Jsou to právě plodiny, které chceme, aby se pěstovaly na poli, a plodiny na krmení zvířat, tedy právě do živočišné výroby. Zvýšená vratka i na tu rostlinnou je de facto vratka do živočišné výroby. Bohužel tento princip nelze zavést zpětně.

Návrh pana poslance Kudely zaváděl zvýšenou vratku zpětně k 1. 1. 2016, bohužel tento můj princip nelze zavést zpětně, protože je třeba sjednotit evidenci zvířat a jasně definovat na farmu VDJ na ha a to zabere nějaký čas. Proto jsme připravili kompromisní návrh, komplexní pozměňovací návrh, který v sobě zahrnuje de facto dva pozměňovací návrhy, jak pozměňovací návrh pana poslance Kudely, tak pozměňovací návrh můj. Tedy současný návrh 40 a 90 % na živočišnou výrobu by platil od 1. 1. 2016 do 30. června 2017. Můj princip by fungoval od 1. července 2017 do konce roku 2018.

V mém původním návrhu byla i podpora menších farmářů, kteří by dostávali nejvyšší vratku do velikosti zemědělské plochy 89 ha, nicméně jedná se o diskriminaci. Navíc jsem ještě navrhoval, aby i ti farmáři, kteří na farmě něco vyrábějí a vozí například na farmářské trhy, měli nějakou možnost vratky spotřební daně právě z nafty, kterou spotřebují právě například jízdou na farmářské trhy či prodejem ve svém regionu. Bohužel ani to není možné, protože je to nepovolená podpora. Jedná se už de facto o maloobchod. Nicméně s panem ministrem jsme o tomto diskutovali a shodli jsme se na tom, že určitě připravíme a vymyslíme v rámci de minimis nějakou podporu právě pro farmáře menší, kteří na farmě něco vyrábějí a vozí na farmářské trhy. Možná že se k tomu i vyjádří. Věřím, že tento příslib v následující době nějakým způsobem dofinalizujeme.

Ještě mi dovolte zde zmínit finanční nároky komplexního pozměňovacího návrhu na veřejné rozpočty. V roce 2016 se odhadují ve výši 600 až 900 mil., v roce 2017 až na 1 mld. korun a v roce 2018 budou zvýšené náklady na spotřební daň mezi 1,3 až 1,4 mld. Vzhledem k nejistotám vývoje zemědělství v České republice a hlavně k nejistým dopadům, protože se jedná o úplně novou věc, na veřejné rozpočty bylo dohodnuto koaličně, že tento návrh bude platit pouze do 31. 12. 2018. Bohužel určitě bych se přimlouval pro to, aby nebyl omezen a vlastně fungoval na mnohem delší dobu. Nicméně je to shoda v koalici. Nejsem ministr financí ani zemědělství, takže jsme se nakonec na tomto kompromisu shodli.

Chtěl bych požádat všechny poslance o podporu tohoto komplexního pozměňovacího návrhu jak vlevo, tak vpravo. Nejedná se ani o levicový, ani pravicový pozměňovací návrh. Na ČT24 jsem slyšel, že se zase jedná o podporu těch velkých. Nejedná se ani o podporu velkých agropodniků. Ba naopak. Některé velké podniky nemají ani jedno zvíře, takže nebudou zvýhodněny, budou mít pouze a jen základní sazbu. Je to opravdu návrh pro všechny. Je to návrh pro ty velké, střední i malé zemědělce.

V podrobné rozpravě se tedy přihlásím k pozměňovacímu návrhu pod č. 4928.

Na závěr bych ještě požádal a podal procedurální návrh, aby na konci obecné rozpravy před zahájením podrobné rozpravy bylo hlasováno o tomto komplexním pozměňovacím návrhu, který by byl brán jako základ pro další projednávání namísto původního návrhu zákona tisku 839/0.

Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: I já děkuji, pane poslanče. Jenom malou opravu. Obávám se, že v obecné rozpravě toto nelze. Lze to v podrobné rozpravě, protože v podrobné rozpravě se načítají, a tím se hlásíte k pozměňovacím návrhům. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Šrámek: Já jsem dostal z legislativy informaci, že pokud se jedná o komplexní pozměňovací návrh, který bude nahrazovat původní návrh, je možno na konci obecné rozpravy o něm hlasovat a všechny ostatní pozměňovací návrhy se potom budou vztahovat k tomuto komplexnímu pozměňovacímu návrhu a už ne k tomu původnímu vládnímu návrhu. Pokud na konci obecné rozpravy Sněmovna schválí tento komplexní pozměňovací návrh jako základ, pak tyto pozměňovací návrhy k tomu budou vztahovány. Pokud ho neodhlasuje, pak budou všechny pozměňovací návrhy včetně tohoto komplexního hlasovány odděleně ve třetím čtení a budou se vztahovat k původnímu vládnímu návrhu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Ano, pane poslanče. Já jsem se teď poradila s legislativou, omlouvám se, máte pravdu. Takže si to poznamenám a budeme o vašem návrhu hlasovat před ukončením obecné rozpravy.

Nyní prosím dalšího v pořadí. Eviduji faktickou poznámku pana poslance Šarapatky. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Milan Šarapatka: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené dámy a pánové, já bych jednak chtěl podpořit návrh pana kolegy Šrámka a chtěl bych jenom krátce zareagovat na jeho slova, kde označil stávající systém za nemocný. Já se domnívám, že tomu tak skutečně je, protože mám konkrétní zkušenost. Ve vsi, odkud pocházím, jsem chtěl od farmáře, který pěstuje stovky ovcí, koupit jehně pro své přátele. (Poslanec Kováčik upozorňuje, že ovce se chovají.) Chová, omlouvám se. A bylo mi řečeno, že on ovce nemá ani na vlnu, ani na kůži, ani na maso, on je má na dotace. Takže jenom tak. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím dalšího v pořadí, tím je pan poslanec Bendl, který je řádně přihlášen do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, paní předsedající. Kolegyně, kolegové, nejprve ještě reakce na pana kolegu Šarapatku, aby si nemyslel, že tím zákonem se něco změní. Někdo bude moct mít dál ovce na dotace. Naopak ještě když si udělá OSVČ nebo něco podobného, ještě mu dají vratku na to, že jim přiveze seno, případně nějaké krmení. Na to pozor. V tom se opravdu nic nezmění. Ten pozměňovací návrh neřeší v podstatě vůbec nic. To jsem chtěl jenom trochu vaše nadšení zchladit, protože tak to je.

Nejprve musím říct a znovu zopakovat, že v případě, že by přišla vláda se zelenou naftou pro všechny, tak to podpoříme. Kdybychom měli snížit daňové zatížení nafty pro celou veřejnost a podnikatelskou obec atd. atd., tak o tom není vůbec debata. Jsme pro. Myslíme si, že na to i ekonomicky Česká republika má. Včera se tady v interpelacích debatovalo o tom, jak stát není schopen utrácet finanční prostředky ve velkých investicích. Mluvili jsme o tom, jak bude složité některé velké projekty vůbec začít stavět. A stát je na tom dneska relativně dobře a není důvod případně uvažovat (neuvažovat?) o tom, že by se míra zdanění pohonných hmot, nebo řekněme té nafty, nesnížila. V minulosti, není to tak dávno, jsme pro to hlasovali dokonce i s některými vládními poslanci. Ten návrh bohužel neprošel.

Musím ale zopakovat princip, který tady dílem zmínil pan kolega Šrámek, který nám vadí, a to je ta disproporce a zvýhodňování jedné části podnikatelské veřejnosti vůči druhé s tím, že je složité už dnes zelenou naftu zkontrolovat, jestli nedochází k jejímu zneužívání. Přichází další a další papírování a podobně. A stává se to obráceně bičem vůči podnikatelskému sektoru uvnitř zemědělství. Tím spíš si myslíme, že prostě tyto disproporce je potřeba odstranit a neprohlubovat další rozšiřování zelené nafty.

Bylo tady zmíněno tuším zpravodajem, možná to říkal i ministr, že to má sloužit především chovatelům ovcí, koz, prasat, skotu a tak dále. A pan kolega Šrámek tady říkal, že živočišná dneska dostává v podstatě nula na vratkách a rostlinná 40 %. Ono to není tak úplně pravda, protože ti, co mají živočišnou a mají i rostlinnou, tak se jich to týká a jsou to smíchané nádoby. Pro ty, co mají živočišnou a nemají půdu, zjednodušeně řečeno, z těch vyjmenovaných ovcí, koz, prasat, skotu jsou to především prasata, a bude se to týkat především firem, které mají chov prasat ve svém ranku. A to doufám, že všichni ti, kterých se to tady týká a jsou v konfliktu zájmů, se přihlásí. Nedívám se proto na pana kolegu Šrámka (stojí před řečništěm), ale všichni ti představitelé firem, kteří mají ve svém ranku chov prasat, by měli říct, že jsou v konfliktu zájmů, neboť se jich to týká. Už proto jsem přesvědčený, že se nezbavíme spekulací, že to je zase nahrávka velkým firmám, řeknu jedné firmě, která prostě v České republice v zemědělství dominuje, a to si doufám nikdo z nás, nebo aspoň většina z nás tady nepřeje. Někteří možná ano.

Z tohoto důvodu zde prostě musím navrhnout ve druhém čtení zamítnutí návrhu tohoto zákona, ač samozřejmě budeme pilně rozebírat i ten komplexní pozměňovací návrh, bude-li Poslaneckou sněmovnou přijat jako základ v podávání pozměňovacích návrhů. Zatím se tak nestalo.

Chtěl jsem reagovat i na to, co tu padlo, že krizi živočišné výroby tady máme 25 let. Myslím, že to období je mnohem delší, že bychom objektivně měli přiznat, že tady bylo období, kdy režim sebral lidem majetky, a že to o žádném ejchuchu v oblasti zemědělského sektoru nebylo, a že nejde o 25 let, ale že jde o dobu nepoměrně delší. A ti starší z nás pamatují, jak to vypadalo v masnách a podobně, když si chtěl člověk koupit nějaké maso, musel mít kamaráda, který dobře prodával jízdní kolo, aby ho vyměnil za lepší kousek masa, nebo vůbec nějaký. Myslím, že není potřeba na tuhle dobu vzpomínat. A tím spíš pan kolega Kováčik mi určitě potvrdí, že tehdy maso bylo opravdu jenom z protekce. A sehnat svíčkovou, to byla katastrofa. A že bychom se tedy čísly v tomto ohledu chlubit neměli.

K těm prioritám taky nemohu vzpomenout (nevzpomenout?) - byla hrubá chyba, a v tom s vámi souhlasím a bylo pro mě vždycky nepochopitelné, že podpora živočišné výroby nebyla prioritou na období 2007 až 2013. Ale je potřeba si to vyříkat se všemi těmi, kteří tehdy nesli odpovědnost za zemědělský sektor a nasměrovali systém poskytování dotací tak, jak jej nasměrovali. A dneska pláčeme nad rozlitým mlékem. To musím prostě připomenout, protože to není ještě stále někomu jasné.

K tomu poměřování se s Německem a sapsovým systémem. Před třemi lety jsme o této situaci mluvili se všemi nevládními organizacemi, podotýkám se všemi včetně Agrární komory, včetně ostatních významných nevládních organizacích, a všechny potvrdily, že chtějí tento systém, že chtějí sapsový systém. To tady říkám veřejně a padlo to na kulatém stole u ministra, je to určitě někde v zápise. Proto jsme jako Česká republika společnými silami tento systém dále rozvíjeli a podporovali, přestože se liší od bývalé patnáctky, ale tehdy se všichni přiklonili k tomu, že je tento systém průhlednější a jednodušší a že bude lépe u něj ještě po nějakou dobu zůstat. A myslím si, že v případě, že by se měl měnit, pak jenom na další finanční období. V tomhle období asi nemá vůbec smysl hrát si s touto myšlenkou, protože nevěřím tomu, že jsme schopni to v Evropské unii za dané situace nějak pozměnit.

Nicméně musím říct, že chceme-li tu chválit systém, který mají Němci, Holanďané atd., tak musím připomenout, že cena půdy v Německu je minimálně trojnásobná v přepočtu na koruny než v České republice. A říkám minimálně. Proto je to také ten důvod, že často holandské společnosti tady koupily půdu, chovají dobytek, odchovají mladý skot a odvezou si ho zpracovat k sobě, protože náš zpracovatelský průmysl prostě není konkurenceschopný a jim se vyplatí absolvovat i tyhle vzdálenosti a nakonec zpracovat to maso někde jinde.

K tomu komplexnímu pozměňovacímu návrhu zvyšovat vratku podle výše zatížení. Bojím se, že ten systém bude tak komplikovaný a tak neukontrolovatelný, protože samozřejmě záleží taky na tom, jak se to VDJ bude počítat. Jestli to bude k nějakému datu, nebo jestli to bude k nějakému množství, protože víme, že se počet chovaného dobytka v průběhu roku mění podle toho, jak se rodí, anebo podle toho, jak jde dobytek na jatka, a bude klíčové říci, z čeho ta základna vlastně vychází. Aby se v tomto neděly žádné protekcionality. Aby se hledalo řešení, které bude obecně přijatelné a které bude spravedlivé pro všechny.

Vzhledem k tomu, že tenhle návrh to neobsahuje, pokud vím, tak bychom měli vědět, jak je to vlastně myšleno s tímto. Jak uchopíme VDJ, ke kterému datu a času a množství atd. to budeme brát? Protože tím, jak se veličina v průběhu roku mění, tak to není úplně jasné a může to někomu pomáhat a někomu to může výrazně škodit.

Ještě si dovolím říct poznámku k tomu 31. 12. 2018. Jestli já slyším od podnikatelského sektoru často nějaké připomínky, tak to je: Neměňte tak často pravidla hry! Pořád nám měníte pravidla, pořád nové papíry, nové povinnosti, nové dokumenty atd., atd. V okamžiku, kdy řekneme tohle je jenom na chvíli, znamená to, že si bude muset zemědělský sektor potom zase zvykat na nějaký jiný systém. Přijde, někdo ho bude muset měnit nebo ho bude prodlužovat atd. A jestliže v obecném podnikatelském sektoru není ta potřeba vidět na léta dopředu tak veliká, protože ve strojírenství určitě nežijí tím, co se jim urodí za dva nebo za tři roky, na rozdíl od zemědělství, pak je daleko citlivější měnit pravidla hry často uvnitř sektoru zemědělského. Myslím si, že je určitě na debatu, protože 31. 12. 2018 je za dveřmi z pohledu zemědělce, v podstatě. Příští rok budou volby. To se šest měsíců předtím nic nestane, šest měsíců potom se nic de facto nestane, nebude tady možnost přijmout nějakou reakci na ten systém. Proto spíš nabízím argumenty proč si s tím časem tolik nehrát a nedefinovat ho přesně. Spíš jej nechat být a podle zkušenosti, jak se ty věci budou vyvíjet, pak případně na situaci reagovat.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji vám, pane poslanče. Eviduji dvě faktické poznámky. S první prosím k mikrofonu pana poslance Šrámka, po něm pan poslanec Kováčik. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Šrámek: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dovolte mi jen stručně reagovat, proč jsem právě řekl, že za posledních 25 let. Dovolte mi jenom zde citovat trendy zahraničního agrárního obchodu. Pokles produkce vybraných komodit způsobil silnou závislost na dovozu. Saldo agrárního zahraničního obchodu Česka je dlouhodobě záporné. Naposledy bylo kladné v roce 1993. Aktuální data za zahraniční obchod 2016 potvrzují samozřejmě tento vývoj.

Nicméně dovolte mi ještě zareagovat na ty praktické věci. Tedy počet VDJ se bude počítat k poslednímu dni v měsíci. A rád bych tedy zareagoval na to, že všichni chtěli SAPS. Kdo to byli všichni? Občané České republiky, kteří nechtěli být závislí na dovozu potravin, to určitě nebyli. Byl to určitě prostě někdo, majitelé půdy a hlavně zemědělci, kteří toho nechtěli moc dělat. Protože SAPS jsou prostě výhodně pro ty, kdo zaměstnávají méně lidí, mají méně starostí, nemají žádná zvířata, pro ty je to samozřejmě výhodné. Takže ti všichni chtěli SAPS. Ale jsem přesvědčen, že kdyby tomu česká veřejnost rozuměla, pořádně, tak 90 % občanů České republiky to chtít nebude. Tady ti všichni byli jenom tito.

A co se týká ceny půdy. Cena půdy v poslední době samozřejmě stoupá a nájmy také. Je to samozřejmě hlavně právě díky systému SAPS. Cena půdy v Německu je sice vyšší, ale je zajímavé, že například dotace na hektar např. ve Francii, tzv. SAPS, jsou skoro třikrát nižší. A ty podpory jsou právě diferencované právě na zvířata, na farmu, na různé výroby atd. U nás prostě 70 % peněz, které protečou zemědělstvím, tak jdou na SAPS. A část z nich končí u majitelů pozemků. Tedy nekončí vlastně v zemědělství! Takže peníze, které jsou určeny na SAPS, nejsou do zemědělství, ale často jenom pro ty majitele prostřednictvím nájmů, vysokých nájmů dneska již, takže nekončí v zemědělství. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a poprosím pana poslance Kováčika také s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji, paní předsedající. Paní a pánové, byl jsem panem kolegou Bendlem vyzván, abych potvrdil situaci v zásobování v dobách před listopadem 1989, v dobách předpřevratových. Víte, pane kolega Bendl říkal, že něco pamatuje, já taky. Ale padesátá léta, pane kolego prostřednictvím paní předsedající, přece jenom nepamatujeme ani jeden. Tak, jak to vypadalo v obchodech. Nepamatujeme. Leda, že by nám bylo hrubě přes 70.

Ano, v 50. letech nebylo maso a jiné potraviny v celé Evropě! Hubená poválečná léta, kdy bylo zemědělství zdecimováno druhou světovou válkou, skutečně znamenala nedostatky v zásobování potravinami obecně, masem taktéž, v celé Evropě. Nejen v Československé socialistické republice. Resp. Československé republice. Socialistická byla až od šedesátého. Potom ovšem potvrzuji, že když přicházel převrat, jedna z největších kritik na socialistické zemědělství byla, že zemědělství je přebytkové. (Hovoří hlasitě, důrazně.) Že vyrábíme více, než spotřebováváme. Že soběstačnost je více než 100 %. A že je tudíž třeba vrátit se zpátky k malým farmám a vrátit se zpátky k tomu, co bylo kdysi dávno, idylického. A tak ten výsledek je a bohužel se na té situaci podílel i pan kolega Bendl ve funkci ministra, že máme stavy zvířat, např. mluvím o živočišné výrobě, v dojnicích na 40 % stavu roku 1989, atd., atd. Nebudu všecka čísla jmenovat. Potvrzuji to, co tady řekl pan kolega Šrámek.

A na závěr. Tento návrh zákona má uhasit požár, který v živočišné výrobě způsobil mj. i pan kolega Bendl. Takže bych poprosil, pojďme hlasovat a nechme toho natahování se o věcech, které dávno každý ví. (Upozornění na čas.) Snad jen někdo málo neví. Děkuji. (Potlesk z lavic KSČM.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: S faktickou poprosím k mikrofonu pana poslance Bendla. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Chci poděkovat panu kolegovi Kováčikovi za vystoupení. Bylo opravdu skvělé. A vždycky, když to takto natvrdo slyším, tak si říkám, že stojí za to, abychom tomu, co tady bylo před rokem 1989, že to tady pořád ještě je, že je třeba tomu bránit. Evidentně, evidentně se některým stýská.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Kudelu, který je řádně přihlášen do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Kudela: Paní předsedající, dobrý den. Chtěl bych taky krátce zareagovat na proběhlou rozpravu.

Žádné další papíry se nezavádějí, protože kdo nechce papírovat, samozřejmě nemusí. Kdo papírovat chce, má nárok na vratku spotřební daně, tak mu vratka spotřební daně bude umožněna.

Já jsem do systému načetl tři pozměňovací návrhy. Při vybraných činnostech zemědělské výroby, např. při štěpkování náletů kolem polí, kolem lesů, je možno uplatnit vratku spotřební daně také na štěpkování. Nicméně pro činnosti v lesní výrobě tato vratka není umožněna. Proto jeden z mých pozměňovacích návrhů se týká také rozšíření vratky spotřební daně na vybrané činnosti při pěstební činnosti v lesnictví.

Při jednání zemědělského výboru pan poslanec Kott navrhl, aby byla vratka spotřební daně také umožněna pro podnikatele v rybníkářství a při chovu ryb, takže i tento pozměňovací návrh mám připravený.

A třetí můj pozměňovací návrh, který v podrobné rozpravě načtu, se týká právě administrativy, kdy dnes je nutné, aby oprávněný, který má zájem o vratku spotřební daně, toto uplatňoval pravidelně co dva měsíce. Toto opatření je administrativně náročné pro žadatele, a proto navrhuji, aby bylo umožněno žádat vratku spotřební daně dvakrát ročně, tedy co půl roku.

Tohle jsou mé tři pozměňovací návrhy, které jsou připraveny ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu pana poslance Šrámka, a já se k nim přihlásím v podobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a prosím dalšího řádně přihlášeného a tím je pan poslanec Fiedler. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já ty ryze odborné debaty opravdu nechám na kolezích, kteří evidentně se v této problematice pohybují, a je to jejich parketa, ale chtěl bych zde zmínit jednu věc. Nevím, jestli pan ministr teď vnímá. My jsme tady v prvním čtení měli nějaké dotazy, které jsem měl osobně já na to, jak se budou vykazovat nároky na odpočet, a vy jste, pane ministře prostřednictvím paní předsedající, prezentoval, že to bude na základě nějakých paušálů. My jsme to projednávali na rozpočtovém výboru, kde jste nebyl pravděpodobně z pracovních důvodů přítomen a zastupoval vás náměstek, tak ten výklad na to byl zcela odlišný. Mě tedy velmi zarazilo, že to, co jste vy prezentoval tady v prvním čtení ve Sněmovně, se diametrálně odlišovalo od toho, jak mi to bylo vysvětleno náměstkem na rozpočtovém výboru - kolega Šrámek tomu byl přítomen -, jak se budou vykazovat nároky na odpočet u živočišné výroby. Velmi mě překvapilo, že předkladatel, ministr, uvádí tak diametrálně odlišný výklad toho, tak jak jste mi odpověděl, díval jsem se ještě před chvilkou do stenozáznamu z prvního čtení tady ve Sněmovně, a potom na rozpočtovém výboru. Je to minimálně zarážející pro mě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné dopoledne. Já vám děkuji, pane poslanče, za váš příspěvek a táži se, zda někdo další se ještě hlásí do obecné rozpravy. Pan ministr. Prosím.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Já bych chtěl odpovědět panu poslanci Fiedlerovi prostřednictvím pana předsedajícího. Je to tak, že zemědělec vždycky musí vést evidenci, na co tu naftu spotřeboval. Toto stanovuje vyhláška. Nicméně já jsem hovořil o tom, že Celní správě chceme dát a budeme dávat vodítka pro to, zhruba pro jaké typy činností v rámci živočišné výroby, kde jsou asi ty normativy, kolik se nafty může spotřebovat, a pokud výrazně zemědělec jde nad tyto činnosti, tak aby Celní správa věděla, že se na tyto věci má detailněji podívat. Ale to je věc, která je řekněme formou nějaké metodické spolupráce, nikoliv toho, že to můžeme napsat do vyhlášky. Takto to není možné. Takto Evropský soudní dvůr asi před osmi lety tyto normativy, které byly dříve přímo napsány v legislativě, neumožnil tuto věc. Takže je to opravdu tak, že zemědělec to musí prokazovat. Ale my víme na základě propočtů z našeho Výzkumného ústavu zemědělské techniky, jaké - orientačně - spotřeby při těch kterých typech činností může zemědělec zhruba spotřebovat v praxi.

Tolik moje odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Táži se ještě pro pořádek, zda se někdo hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím. V případě, že je tomu tak, končím obecnou rozpravu a táži se, zda pan ministr nebo pan zpravodaj chcete závěrečné slovo v tuto chvíli. Není tomu tak.

Nyní přistoupíme k hlasování o procedurálním návrhu pana poslance Šrámka a já vás požádám, abyste procedurální návrh zopakoval, a já o něm dám hlasovat. Prosím.

 

Poslanec Pavel Šrámek: Můj procedurální návrh spočíval v tom, abychom hlasovali o tomto komplexním pozměňovacím návrhu, který by byl brán jako základ pro další projednávání namísto původního návrhu zákona, tisku 839/0.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: A požádám vás o číslo.

 

Poslanec Pavel Šrámek: Číslo pozměňovacího návrhu je 4928.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: 4928. Děkuji. Myslím, že všichni slyšeli váš procedurální návrh, a vzhledem k tomu, že se jedná o procedurální návrh, dám o něm hlasovat bez rozpravy. Nejprve vás všechny odhlásím. Požádám vás, abyste se znovu opět přihlásili svými kartami.

 

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento procedurální návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 238, přihlášeno je 114 poslankyň a poslanců, pro návrh 113, proti nikdo. Já konstatuji, že s tímto procedurálním návrhem byl vysloven souhlas.

 

Nyní tedy budeme pokračovat dál podrobnou rozpravou. Zahajuji podrobnou rozpravu a jako první se přihlásil pan poslanec Kudela, připraví se pan poslanec Kalousek. Prosím.

 

Poslanec Petr Kudela: Vážený pane předsedající, jak jsem uvedl v obecné rozpravě, přihlašuji se ke svým pozměňovacím návrhům, které jsem uvedl do systému pod čísly 4932, 4938 a 4941. Jak jsem již uvedl, tyto pozměňovací návrhy se týkají rozšíření vratky spotřební daně na vybrané činnosti v rybníkářství, na vybrané činnosti v lesnictví a také upravují lhůtu, ve které je potřeba podávat žádosti o přiznání vratky spotřební daně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Kalousek a připraví se pan poslanec Šrámek. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Dámy a pánové, než se vyjádřím ke svému pozměňovacímu návrhu, dovolte mi, abych ocenil slova zpravodaje zemědělského výboru pana poslance Kudely, který ve své zpravodajské zprávě zdůraznil, jak systém zelené nafty je výrazně komplikovaný a náročný. To je skutečně pravda. Už mi tam chyběla jenom ta druhá pravdivá věta: a protože je tak komplikovaný a náročný, tak pro něj všichni budeme hlasovat, protože jedním z hlavních cílů této vlády je zvyšování administrativní náročnosti a jeden z mála cílů, který se opravdu podaří splnit.

Já jsem podal do systému pozměňovací návrh číslo 4819, který vycházel z obdobné filozofie, kterou tady přednesl pan poslanec Šrámek, a tedy ze snahy, aby byli mnohem méně zvýhodněni zemědělci z Prahy, kteří berou dotace pouze ze svých pozemků, aniž by se věnovali opravdu zemědělské výrobě. V mém pozměňovacím návrhu je rovněž zaveden termín velká dobytčí jednotka a odstupňováno zvýhodnění podle poměru velké dobytčí jednotky vůči počtu hektarů. Vzhledem k tomu, že návrh pana poslance Šrámka je zpracován legislativně pečlivěji a v podstatě sleduje stejnou filozofii a navíc ho teď Sněmovna schválila jako hlavní podkladový materiál, tak situaci nechci komplikovat a svůj pozměňovací návrh 4819 stahuji a prosím, aby nebyl zařazen do pozměňovacích návrhů ve třetím čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. A nyní tedy pan poslanec Šrámek a připraví se pan poslanec Bendl. Prosím.

 

Poslanec Pavel Šrámek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Přihlašuji se ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu, který jsem vložil do systému pod číslem 4928. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Bendl. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Já chci jenom pro třetí čtení potom navrhnout zamítnutí návrhu tohoto zákona.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Táži se, zda někdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím, v tom případě končím podrobnou rozpravu a táži se pana ministra nebo pana zpravodaje na závěrečná slova, zda si chcete vzít. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Petr Kudela: Vážený pane předsedající, já jenom zrekapituluji, že jsme odsouhlasili ve druhém čtení to, že jako základ pro podávání pozměňovacích návrhů bude brán pozměňovací návrh 4928 pana poslance Šrámka. V podrobné rozpravě také poslanec Kudela načetl tři pozměňovací návrhy - 4932, 4938 a 4941, pan poslanec Kalousek stáhl svůj pozměňovací návrh, pan poslanec Šrámek načetl svůj pozměňovací návrh 4928, to je ten komplexní pozměňovací návrh, a pan poslanec Bendl navrhl zamítnutí zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Vzhledem k tomu, že žádné další návrhy nepadly, tak končím druhé čtení tohoto návrhu.

Přečtu omluvy. Z dnešního jednání se omlouvá od 12 hodin pan poslanec Kořenek z pracovních důvodů. Opravuji omluvenku paní poslankyně Bohdalové, ta se omlouvá od 11.30. Dále dnes, v pátek 16. září, z celého jednacího dne z osobních důvodů se omlouvá paní poslankyně Soňa Marková, dále z pracovních důvodů od 9.30 do konce jednacího dne se omlouvá paní poslankyně Balaštíková, dále od 13 hodin z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec Havíř a dále od 13 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Klaška.

 

Budeme pokračovat podle schváleného pořadu. Otevírám další bod a tím je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.