(19.20 hodin)
Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, také bych se přimlouval za zkrácení této lhůty, a to z toho důvodu, jak jsem řekl už v úvodním slově, že jsme se věnovali materii tohoto zákona velmi podrobně a opakovaně v předchozím projednávání. Myslím si, že drtivá většina argumentů tady zazněla a že nic nebrání tomu, aby stačila ta zkrácená lhůta k tomu, abychom si řekli ještě něco, co tam třeba nezaznělo nebo by mělo znovu zaznít. Děkuji předem.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Vzhledem k tomu, že vystoupil pan ministr, je rozprava otevřena. Eviduji dvě přihlášky s přednostním právem. Táži se pane předsedo, zda může vystoupit pan zpravodaj - nebo chcete vystoupit před ním? (Otázka na poslance Stanjuru: Chci vystoupit první.) Prosím, tak máte slovo. Hlásil jste se jako první.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Nevím, proč si stěžují poslanci, kteří chtěli jednat po 19. hodině. Já jsem pro to nehlasoval. Tak jste si to odhlasovali, tak si nestěžujte.
Když už máme otevřenou rozpravu, pane ministře, tak dovolte, abych zareagoval na vaše závěrečné slovo. Já bych už jinak nevystupoval, ani s přednostním právem, i když bych mohl. Ale když je normální rozprava, tak ano,
Vždycky řeknete takový kus pravdy. Vy jste vysvětlil, proč ten zákon je nedokonalý, že jste respektovali rozhodnutí Poslanecké sněmovny. Ale ne úplně. Takže jste vy osobně převzal osobně plnou zodpovědnost za ty nedostatky. Kdybyste to přijal se všemi pozměňovacími návrhy, tak máte pravdu a mohl byste říct já nic, to vy. Vy jste o tom hlasovali, a jak jste si to odhlasovali, tak po tom naschválu svých koaličních partnerů jsme to předložili. Ale vy jste si politicky vybrali jen některé pozměňovací návrhy, nebo všechny, které prošly, a jeden, pro který hlasovalo, já teď nevím, skoro 90 poslanců, jste se politicky dohodli. Ne odborně ani věcně. Tak myslím, že korektní informací je, že ty nedostatky, ty ostatní, a ty nelogické věci, o kterých mluvil pan ministr, jste ochoten akceptovat. Předkládá to vláda, vy jste tady za vládu, tak se prosím nevymlouvejte na Poslaneckou sněmovnu.
Těch 30 dnů je prostě málo, protože předpokládám, že nezazní jeden pozměňovací návrh v rámci projednávání. Vy už chcete za 30 dnů mít druhé čtení. My za to nemůžeme, že jste ten zákon napoprvé nezvládli, a vy se teď tváříte a hasíte něco, ještě s takovým tím nadšením - my to teď projednáme, teď už to je fakt priorita. Ale ten zákon už mohl být schválen. A díky tomu, že jste se v koalici nedohodli, což respektuji, a pamatuji si, jak je složité mnohdy pro koaliční poslance podporovat výsledný kompromis a ctít ty dohody.
Tak nevím. Já osobně, kolegyně a kolegové - teď to není pohled opozičního poslance, který ten zákon nepodporoval, a pan ministr věděl, že ho nebudeme podporovat - říkám: my jsme nepřekvapili při tom závěrečném hlasování.
Ale mně připadá nedůstojné Poslanecké sněmovny, že my nepřijmeme zákon, vláda nám v řádu jednotek dnů pošle s jedinou výjimkou to samé. Ještě má tu odvahu - a to fakt používám, protože je první den po prázdninách, tak volím mírný slovník - má tu odvahu nám to navrhnout v devadesátce. A teď se všichni usmíváte, vy, kteří to podporujete. Říkáte: tak teď už se to povede.
Když jsem říkal u volebního zákona zase ten samý argument: jsme v pasti. Ale do té pasti jste nás vehnali vy. A teď už jsme nemohli nic jiného dělat, než že jsme v pasti. Museli jste to rychle odhlasovat. A tam nebyl čas na to, abychom si vyjasnili, debatovali a případně to udělali znovu. Takže jednou to jde a jednou to nejde.
A mně přišlo docela úsměvné, když jsem sledoval vyjádření čelných politických představitelů Poslanecké sněmovny před touto schůzí, že v období, kdy kolem nás jsou tak závažné problémy - brexit, budoucí vývoj Evropské unie, problematická smlouva s Tureckem, víza ano, či ne, nesmyslné návrhy jednotné azylové a migrační politiky, nápady, že budeme platit peníze, když nebudeme chtít přijímat emigranty, na což máme plné právo -, tak vy vyhlásíte, že prioritou této schůze, možná celé podzimní sezóny Parlamentu, je protikuřácký zákon. A zapomínáte říct, že jste to už jednou pokazili, že se vám to úplně nepovedlo. Nakonec ministr a sociální demokraté ustoupili. Jinak se to nedá interpretovat, protože vím, jak kdo hlasoval. Tak nevím. Vašich 30 členů, nebo kolik bylo pro pozměňovací návrh Marka Bendy, najednou prozřelo a teď už vědí, v souladu se svým svědomím a osobním rozhodnutím, že udělali chybu. Tak takovou trošku komedii tady s námi hrajete.
Pak nejste ani schopni v rozpravě načíst zkrácení. Jak říkal pan zpravodaj, promluvilo osm lidí. Možná to pan zpravodaj nebo někdo mohl načíst. Tak tady hrajeme takové ty věci, že budeme znova otevírat rozpravu a budeme zase něco chytat na poslední chvilku.
Doporučuji to zkrácení lhůty neschvalovat. Dejte prostor pro poslance, aby mohli vypracovat a možná lépe zdůvodnit své pozměňující návrhy, aby vás přesvědčili, že ten původní návrh Marka Bendy byl smysluplný. Nikomu nevadil. Protože jestliže řeknete, že ten uzavřený prostor pro ty, kteří se tam chtějí uzavřít, je to jejich rozhodnutí - já bych tam určitě nevlezl. Ještě k tomu bez obsluhy. Tak všechny ty argumenty, které používáte, jsou najednou vyřešeny.
A najednou jenom proto, že vám kolegové z ANO řekli, že pro to hlasovat nebudou, nebo že se spletli, že vlastně nevěděli, pro co hlasují, a nebyli to žádní řadoví poslanci. Tady před sebou vidím prvního místopředsedu hnutí ANO, místopředsedu hnutí ANO. Ti to podpořili, aby pak prozřeli a ještě nám vykládali takový ten večerníček, a možná na ČT2 nebo na ČT Art už skončil.
Ale ten večerníček... Vzpomeňte si. Pan první místopředseda a předseda poslaneckého klubu byl přehlasován ve svém klubu. To bylo asi poprvé, a myslím, že naposled. To my známe všichni takové to, že se někdo nechá úmyslně přehlasovat, a pak říká - milí kolegové, sociální demokraté, nezlobte se, dělal jsem, co jsem mohl, ale ten klub jsem prostě v tomto okamžiku uřídit nemohl. Tam byla revolta. Já jsem to sice myslel dobře, ale nakonec to dopadlo jako vždycky.
Ale když to říká reprezentant tradiční politické strany jako pan předseda Faltýnek... Já vždycky zamáčknu slzu v oku. Dneska jsem viděl tiskovou konferenci. On říká "ty tradiční politické strany nám křivdí"! a zapomíná, že 18 let byl členem té tradiční politické strany. Tak jeho bývalí kolegové - nebo dvacet -, nebuďte na pana předsedu Faltýnka tak škaredí. Nedělejte mu ty podrazy a ty naschvály. Protože on přece jako dlouholetý člen tradiční politické strany to musí znát. Zejména uvnitř sociální demokracie. Tak mu to nedělejte. Buďte tak hodní. On pak chudák musí chodit na ten mikrofon, na nás všechny. A my pak jsem v jednom v jednom pytli s vámi, že jo? My jsme mu nic neudělali. My jsme s ním možná vládli v koalici v Prostějově, jestli se nepletu, a najednou jsme my taky ti zlí, kteří jemu a jeho stranickým kolegům... Pusťte si tu dnešní tiskovku. Tak ufňukanou jsem už dlouho neslyšel. Všichni nám škodí. No, ale pan ministr se směje, ale ustupuje. Výsledek je ten, že to na sociální demokraty zabírá a na nás ne.
Takže abych to zkrátil a vás nezdržoval. Abyste neřekli, že chci mluvit do 21., to tedy nechci. Nepodporujte zkrácení lhůty na 30 dnů, není to důstojné Poslanecké sněmovny. Nechte nám 60 dnů a pak si hlasujte, jak vám vaše svědomí dovolí a co vám vaše svědomí umožní.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ODS a od poslance Faltýnka.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy pan zpravodaj přihlášený do rozpravy. Prosím.
Poslanec Jaroslav Krákora: Dovoluji si navrhnout zkrácení lhůty mezi prvním a druhým čtením o 30 dnů, tedy na 30 dnů. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Táži se, zda se někdo další hlásí do obecné rozpravy. Nikoho dalšího nevidím. V tom případě končím obecnou rozpravu a ještě se táži, zda si chce pan navrhovatel a zpravodaj vzít závěrečné slovo. Není tomu tak.
Nyní přistoupíme k hlasování. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nevidím.
Eviduji žádost o odhlášení. Já vás tedy odhlásím a požádám vás o opětovné přihlášení vašimi kartami. Počet se stabilizoval.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přikázání výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu. Kdo je pro, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 40. Přihlášeno je 136 poslankyň a poslanců, pro návrh 133, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví jako garančnímu výboru. ***