(16.10 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Teď představím naše pozměňovací návrhy. K sněmovnímu tisku 411, to je ústavní návrh zákona, jsem připravil jménem našeho klubu celkem čtyři pozměňovací návrhy. Od toho, který nám vyhovuje nejvíce, až po ten, který se nejvíce blíží návrhu vlády. A pracuji tam s dvěma parametry. První je změna z 55 % na 50 % HDP. To jsou první dva návrhy. Třetí a čtvrtý variantně zachovávají hodnotu dluhu veřejných rozpočtů vůči HDP ve výši 55 %.
A druhá změna - zase je tam variantně promítnutá, že místo té bruselské, gumové definice ve dvou variantách navrhujeme, aby vláda měla povinnost předložit návrh vyrovnaného či přebytkového státního rozpočtu. Když to zjednoduším, první pozměňovací návrh říká: vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet v okamžiku, kdy dosáhneme té hodnoty. Hodnota je 50. Druhý návrh říká: nechávat tu bruselskou formulaci a současně říká, hodnota je 50 %. Třetí variantní návrh říká: zachovejme vládou navrženou hodnotu 55 % a k tomu navrhujeme vyrovnaný nebo přebytkový státní rozpočet. A čtvrtá varianta, to už opravdu je sama mez, kam my můžeme ustoupit. Je to v ústavním zákonu. Zachováváme hranici 55 % HDP, jak navrhuje vláda, a zachováme bruselskou gumovou definici, co má vláda v takovém okamžiku předložit.
Myslím si, že to je velký krok směrem k vládní koalici. A pokud zejména členové sociální demokracie myslí vážně svá slova o tom, jak i oni si přejí finanční ústavu, tak v jednom ze čtyř návrhů se můžeme potkat a můžeme najít dostatečnou většinu pro přijetí tohoto zákona.
Pokud v těchto čtyřech pozměňovacích návrzích přesouváme dluhovou brzdu z normálního zákona do ústavního, tak logicky u normálního zákona přichází můj pozměňovací návrh, který otázky dluhové brzdy z toho zákona vyjme. Nemůžeme je mít ústavním i v normálním zákonu.
A k tisku 413, tam je pouze pozměňovací návrh technického charakteru, který posouvá účinnost. Nic jiného není.
Až skončím své vystoupení, všechny svoje návrhy předám panu zpravodaji. Jsou uvedeny v systému. V podrobné rozpravě je načtu.
Abych to shrnul. Občanská demokratická strana považuje finanční ústavu za důležitou věc. To přijetí je pro nás tak důležité, že jsme připraveni k velkým ústupkům a kompromisům, protože i ta samotná hodnota i v těch podle nás horších parametrech je lepší než nemít žádnou finanční ústavu. Ale neděláme to pro to, že to po nás chce Brusel a EU. My jsme o tom přesvědčeni, že to je dobře, protože to je dobře pro Českou republiku. V době, kdy jsme s tím přišli poprvé, tak se nám mnozí z politických konkurentů a z politických soupeřů smáli. Následně, zejména eurohujeři, když zjistili, že podobnou směrnici přijala EU, tak najednou se k tomu hlásí. Ale hlásí se jenom slovně. Tady je konkrétní návrh, konkrétní krok směrem k vládnímu návrhu a věřím, že ho nezahodíte. Pokud nebudete ochotni přemístit dlouhou brzdu z normálního do ústavního zákona, tak to není žádná finanční ústava. Je to nějaký normální finanční zákon, který může kdykoliv změnit běžná většina. To znamená většina přítomných v okamžiku hlasování. A pokud takový návrh zákona nevrátí ani Senát nebo prezident, tak k tomu nepotřebujete ani 101 hlas v Poslanecké sněmovně. Pokud ovšem najdeme kompromis v jednom z těch čtyř. A ty varianty jsou pro nás logicky jedna, dvě, tři, čtyři. V tomto pořadí jsou pro nás nejvíce vyhovující, říkáme to otevřeně. Jsme připraveni zákony podpořit, i když projde pro nás ta nejméně výhodná varianta pozměňovacího návrhu, to znamená největší kompromis směrem k vládní koalici.
Pokud nepřijmete ani to, milí kolegové ze sociální demokracie, a mluvím k vám, tak jasně ukážete to, co já si myslím dlouho, že vy slovně chcete fiskálkompakt a chcete finanční ústavu, ale prakticky ji vlastně nechcete. Když jsme vyjednávali o prvním návrhu zákona ještě v dobách naší vlády, tak jsem použil takový bonmot na vyjednávání s tehdejším expertem sociální demokracie, dnes s ministrem průmyslu a obchodu, po těch debatách. Vy, sociální demokraté chcete fiskálkompakt, a nechcete ho plnit, ty parametry. My jako občanští demokraté chceme plnit parametry kvůli ČR, a nechceme fiskálkompakt. To jsou paradoxy české politiky. Tak to prostě je. A pokud využijete naší nabídky a podané ruky, tak mě přesvědčíte, že jsem se mýlil. Že jsem byl vůči vám příliš příkrý a že i členové sociální demokracie skutečně nějakou finanční ústavu chtějí přijmout.
Pokud ovšem setrváte na svém stávajícím názoru, že ústavní zákon o finanční ústavě je vlastně jenom nadpis, tak to se na nás nezlobte, takovou hru s vámi hrát nebudeme. Dávat nadpis do ústavy je... Možná se to líbí Jiřímu Dienstbierovi, ale nám se to skutečně nelíbí a v takovém případě naše hlasy získat nemůžete. A v takovém případě naše hlasy nezískáte.
Myslím, že jsem jasně dokumentoval, že to není pouhá kritika a že přinášíme kompromisy. A věřím, že si před třetím čtením, ať už bude kdykoliv v tomto volebním období, najdeme čas ke společnému jednání a že jeden z pozměňovacích návrhů v bodě 411 přijmeme. Pak logicky musíme přijmout i ty de facto technické úpravy ve sněmovních tiscích 412, 413.
Děkuji za pozornost a v podrobné rozpravě se k pozměňovacím návrhům samozřejmě přihlásím.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi poslaneckého klubu ODS. Dalším řádně přihlášeným je pan ... Pardon, s přednostním právem pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, dovolil bych si jenom trochu zareagovat na pana předřečníka, pana kolegu Stanjuru. Trošku mě překvapil s limitem 55 %, že teď to trochu zpochybňuje. Protože vím vyjádření, když jsme byli na schůzce, tak jejich vyjádření bylo, že samozřejmě by byli raději pro přísnější, ambicióznější. Ale že toto není hlavní důvod, pro který by nemohli dodat hlasy pro ústavní zákon.
On tady hovořil o pojmu dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí. To není nic imaginárního, co jsme si vymysleli. Dovolil bych si tady odcitovat: Pojem dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí navazuje na terminologii používanou přímo v aplikovatelných právních předpisech EU. Vychází z článku 140 Smlouvy o fungování EU, kde jsou vymezena kritéria pro přijetí společné měny, přičemž dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí je patrný ze stavu veřejných rozpočtů nevykazujících nadměrný schodek ve smyslu článku 126 odst. 6 smlouvy. To je 3 %. To se týká deficitu rozpočtu. A 60 %, to se týká zadlužení, tedy nadměrné schodky veřejných financí.
Myslím, že je to naprosto jasný pojem. To není nějaký pojem, který visí ve vzduchu a nikdo by si podle něho neuměl nic představit. Ano, je to tak, jak jsem přečetl.
Znovu bych zopakoval, že sociální demokracie, a teď můžu hovořit i za celou koalici, má zájem, abychom přijali ústavní zákon. Ano, ten má svoji váhu. Nelze ho tak snadno měnit, to je pravda. Ale pokud se nám nepodaří hlasy sehnat - a já chci, abychom jednali. Myslím si, že je třeba jednat dále a dospět k nějaké buď dohodě, anebo potom k nedohodě. A pak samozřejmě budeme mít pouze pravidla, která se dají, ano, to je pravda, snadno potom nějakým způsobem měnit. Záleží, jaká reprezentace bude zrovna u vesla, když to takto řeknu.
Chci říci, že současná vládní koalice se chová rozpočtově odpovědně. Chci připomenout, že snižujeme deficity rozpočtu. Snižujeme zadlužení. A o tom hovoří jak poměry k hrubému domácímu produktu, tak i v absolutních číslech. Takže nás nikdo obviňovat nemůže, že nemáme snahu se chovat rozpočtově odpovědně. Chceme se chovat rozpočtově odpovědně. Chceme samozřejmě k tomu přijmout i příslušnou legislativu.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče. ***