(15.10 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Pokud jde o tu další věc, která se týká státní sociální podpory, novela přináší možnost, aby se rodiče mohli sami rozhodnout, v jaké výši a po jakou dobu budou čerpat rodičovský příspěvek ze systému státní sociální podpory. Maximální měsíční rodičovský příspěvek stoupne až na 70 % vyměřovacího základu příjmu, tedy do úrovně mateřské. Tento krok umožní zejména matkám dřívější návrat do zaměstnání. Dnes je to tak, že pokud lze alespoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině peněžitou pomoc v mateřství v částce převyšující 7 600 korun, rodič může volit výši rodičovského příspěvku do části peněžité pomoci v mateřství, maximálně však 11 500 korun měsíčně. Nově tedy dojde ke zrušení současného omezení horní hranice měsíční výše rodičovského příspěvku a bude možné čerpat dávku až do výše cca 32 000 korun. Celková částka rodičovského příspěvku ve výši 220 000 tisíc korun bude moci tak být vyčerpána za kratší dobu než v současnosti. Celkem tedy to zrychlení může být až na šest měsíců u těch nejvyšších hranic.
Čili tolik velmi stručně k dotazu pana poslance Sedi. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji. Pane poslanče, chcete položit doplňující otázku? Prosím.
Poslanec Antonín Seďa: Vážený pane předsedo vlády, děkuji za vaše konkrétní odpovědi. Jsem rád, že sleva na dani roste. Mluvil jste o programovém prohlášení vlády České republiky. Já jsem tam také našel z hlediska konkrétní podpory rodin s dětmi pouze snižování daňového zatížení. Chtěl jsem se zeptat, zda vaše vláda připravuje do konce svého funkčního období nějaké další změny, které by vedly k podpoře rodin s dětmi, a to nejenom třeba v daňové oblasti. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o reakci.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já můžu uvést ještě některé konkrétní příklady. První věc je otázka úplného zrušení podmínky sledování docházky dítěte do předškolních zařízení. V současnosti je sledována docházka u dětí mladších dvou let. Tyto děti mohou pobývat v předškolním zařízení maximálně po dobu 46 hodin v kalendářním měsíci. Tato podmínka by měla být zcela zrušena a bude se sledovat jen řádná péče o dítě v rodině.
To, co je důležité také z pohledu rodin s dětmi a předškolní péče, je vlastně postupné rozšíření záruk, že je možné umístit dítě do předškolního zařízení, tzn. postupně se snižuje hranice, ve které je záruka poskytována z hlediska věku dítěte. My se snažíme také investovat finanční prostředky do rozšíření kapacit základních a mateřských škol. Na rozdíl od minulosti naše vláda poskytuje dotační programy, které mohou získávat obce právě do této oblasti, což si myslím, že prakticky už za ty poslední dva roky výrazně přispělo k tomu, aby se tyto kapacity rozšířily. Čili to je jeden z dalších příkladů.
Chci jenom připomenout, že v souladu s naším programovým prohlášením jsme také zavedli porodné i na druhé dítě a zvýšili jsme hranici nároku, tedy hranici příjmu, do kterého je možné vůbec porodné v České republice získat, až na 2,7násobek životního minima. Čili to si myslím, že byl další krok, kterým jsme reálně vyjádřili vyšší podporu rodin s dětmi.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Grospiče, aby přednesl svoji interpelaci. Připraví se paní poslankyně Váhalová. Prosím, máte slovo.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane předsedo, dovolte, abych se vás zeptal při dnešních interpelacích na dvě otázky.
V současné době probíhá v České republice rozsáhlé vojenské cvičení v rámci Severoatlantické aliance, jehož součástí je i Česká republika. Účast na tomto cvičení by měla být projednána Poslaneckou sněmovnou pod tiskem číslo 703. Nicméně ještě k této situaci nedošlo. Jsem si vědom, že článek 43 dává alternativní možnosti a nepodmiňuje tuto věc jednoznačně nutným souhlasem ani jedné z komor Parlamentu České republiky, byť jim dává rovnocenné postavení, tzn. obě komory Parlamentu se mohou k této otázce vyslovit, a má se za to, že se vysloví, buď pokud si osvojí tento návrh tím, že s tím souhlasí, nebo nesouhlasí. Toto rozhodnutí, pokud by k němu došlo, by bylo podmiňující ve vztahu k vládě.
Chci se vás zeptat, jak nahlížíte jako předseda vlády na situaci, v níž se ocitla v současné době Česká republika i pozice vaší vlády ve vztahu k tomu, že Senát Parlamentu České republiky se jednoznačně nevyjádřil, pouze vzal tuto informaci na vědomí, a Poslanecká sněmovna České republiky sice obdržela tuto informaci, nicméně nikoliv okamžitě, protože vláda o ní rozhodla v prosinci loňského roku a Ústava ukládá v článku 43 povinnost vládě informovat bezprostředně a informace došla do Parlamentu České republiky s více jak měsíčním zpožděním. A navíc si ji osvojil v této situaci i jeden z výborů Parlamentu České republiky, a rozhodnutí pléna Parlamentu České republiky, Poslanecké sněmovny konkrétně, jako jedné z komor, je teprve před námi. (Předsedající upozorňuje na čas.) Mám tedy za to, že v této souvislosti je potřeba zaujmout pozici vlády České republiky.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, pokud jde o plán letošních vojenských cvičení, tak vláda ten plán schválila v prosinci loňského roku a předložili jsme ho Sněmovně i Senátu podle informací, které mám k dispozici, v lednu letošního roku. To znamená, vláda podle mého názoru jednala v souladu s tím, co by měla učinit, tzn. předložili jsme ten plán na začátku letošního roku. Bohužel Poslanecká sněmovna se jím ještě jako celek nezabývala, a pokud vím, projednávání je navrženo až na pořad zářijové schůze.
Co tedy říká naše legislativa? Ta říká, že o účasti na vojenských cvičeních rozhoduje vláda podle čl. 43 odst. 5 písm. b) Ústavy. O takových svých rozhodnutích je povinna neprodleně informovat obě komory Parlamentu. To, kdy Parlament rozhodnutí vlády vezme na vědomí, je výlučně v jeho pravomoci a vláda nemá možnost toto jakkoli ovlivnit. Čili to rozhodnutí z pohledu Ústavy přísluší vládě České republiky. Vláda o této věci rozhodla tím, že projednala a schválila plán vojenských cvičení. Poskytla tuto informaci neprodleně Parlamentu, ale podle mého názoru Parlament, jak to vyplývá z legislativy, buď vezme tuto informaci na vědomí, nebo se k ní nevyjádří. Ale to neznamená, že by rozhodnutí vlády mělo být jakýmkoli způsobem zpochybněno, protože ta klíčová povinnost, která je stanovená v legislativě, říká, že vláda má informovat Parlament o této věci.
Podle čl. 43 Ústavy Parlament rozhoduje svým závazným usnesením o těchto otázkách: Rozhoduje o vyhlášení válečného stavu, je-li Česká republika napadena nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení. Parlament rozhoduje o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem. A dále Parlament vyslovuje souhlas a) s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a b) s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vládě. A vláda rozhoduje o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, a to nejdéle na dobu 60 dnů - a opět je zde specifikováno, v jakých případech vláda o tomto rozhoduje.
V těch pravomocích, abych to znovu připomněl, které jsou určeny vládě, vláda také rozhoduje o účasti ozbrojených sil na vojenských cvičeních mimo území a účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky. Jsem přesvědčen, že o legálnosti těch cvičení nemůže být pochyb, protože byla schválena vládou v prosinci roku 2015 a následně byl informován Parlament.***