(15.00 hodin)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Mám pouze doplňující otázku, kterou už jsem jednou položil, a poprosím o jasnou odpověď pana premiéra. Pane premiére, připravuje se v současné době vláda i na tu eventualitu, že to výběrové řízení, které vlastně nebylo, a ten způsob, jaký vláda zvolila při smlouvě s Kapschem, může být antimonopolním úřadem shozen či napaden? Protože z mého pohledu je to nezákonný způsob. Co bude vláda dělat pak? Připravuje se i na takovou eventualitu a připravuje kroky k tomu, aby se mýto vybíralo dál i přesto, že smlouva, kterou s Kapschem Ministerstvo dopravy uzavřelo, může být antimonopolním úřadem zrušena? Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Poprosím pana premiéra o reakci.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Samozřejmě se teď skutečně nechci pouštět do spekulací, protože je to příliš vážná věc. To znamená, nechci teď hodnotit postup Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Nicméně mohu potvrdit, že tak jak byla vláda informována ze strany ministra dopravy, ministr dopravy měl příslušné posudky a měl příslušné argumenty pro to, aby odůvodnil svůj postup v této věci. Vláda tedy byla informována o tomto postupu. Vláda celou dobu trvala a trvá na tom, aby bylo připraveno otevřené technologicky neutrální výběrové řízení, které by bylo ještě zahájeno podle schváleného harmonogramu ve funkčním období této vlády, s tím, že to období nejvýše tří let, tak jak vyplývá z těch rozhodnutí učiněných Ministerstvem dopravy, by právě mělo být využito na to, aby proběhla tato otevřená soutěž a současně byla získána potřebná součinnost stávajícího provozovatele mýtného systému.
Čili já mohu pouze vycházet z toho, že ministr dopravy tento svůj postup vládě odůvodnil, a vycházel tedy ze stanovisek odborných posudků, které měl v této věci k dispozici. Vláda bude postupovat v jakékoliv situaci tak, abychom zajistili provoz mýtného systému a výběr finančních prostředků, který tady s tímto souvisí.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane premiére. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Karla Raise, aby přednesl svoji interpelaci. Prosím, máte slovo.
Poslanec Karel Rais: Dobré odpoledne. Vážený pane předsedo vlády, vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně a kolegové, předevčírem jsem byl připraven vystoupit v rámci řádné diskuse k bodu migrace se svým příspěvkem. Bohužel preferováním poslanců s přednostním právem nastala situace, kdy poslanci hnutí ANO, kteří v souvislosti s problematikou migrace a jejích možných následků založili v našem parlamentu platformu zákonodárců na obranu evropské kultury a jejích hodnot a tento mimořádný bod schůze prakticky vyvolali, neměli možnost vystoupit.
Měl bych řadu dotazů, na které bych samozřejmě rád znal odpověď pana předsedy, ale jsem limitován ve svém časovém příspěvku, takže se zeptám pouze na situaci - vztah Evropské unie a takzvaného demokratického vedení Turecka. Jedná se o dodržování smluv, které byly přijaty v březnu tohoto roku ohledně bezvízového styku. Většina z nás pořádně neví, zda Turecko plní, či neplní 72 podmínek podmiňujících bezvízový styk tureckých občanů v Evropské unii. Jaký je zájem vedení EU, zejména paní Merkelové o tuto smlouvu? Z mého pohledu je odpověď jasná. Paní Merkelová po volební prohře nemůže jednat jinak než ji jenom prosazovat. Paní Merkelová prohrála volby ve svém domácím volebním obvodu a musí mít zájem na zklidnění vlastních voličů, a proto bude chtít za jakoukoliv cenu zamezit přísunu dalších migrantů do jednotlivých států Německa, přestože vloni říkala zvládneme to, a nyní žádá pomoc celé Evropské unie. Je také zřejmé, že obdobně němečtí a francouzští politici z dnešních vládnoucích stran budou také podporovat schválení smlouvy EU a Turecka. Nám budou tvrdit, že všechny podmínky Turecko splnilo.
Proto mám dva následující dotazy a děkuji dopředu za odpověď. Za prvé. Existuje česká oficiální verze textu celé dohody a zejména zmiňovaných 72 podmínek podmiňujících bezvízový styk občanů Turecka a států? (Předsedající upozorňuje na čas.) Za druhé. Jakou máte možnost kontroly plnění obsahu a zejména kontroly plnění kvality jednotlivých podmínek podmiňujících bezvízový styk mezi EU a Tureckem? Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím všechny poslance, aby hlídali časový limit a nepřekračovali ho, protože obírají svoje kolegy o čas. Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, my jsme si vyžádali jako členové vlády tu dohodu mezi Evropskou unií a Tureckem, takže Úřad vlády v tuto chvíli pořizuje i české znění této dohody, tak aby ho členové vlády měli k dispozici. Já myslím, že nebude žádný problém, aby tato dohoda byla postoupena také členům Poslanecké sněmovny, abyste ji měli k dispozici. Byla to vlastně dohoda mezi Evropskou unií, to znamená orgány Evropské unie, a Tureckem jako takovým. Cílem té dohody, což je věc, kterou pokládám za důležité připomenout, bylo zajistit, že budou z Řecka do Turecka vraceni nelegální uprchlíci. Musím říci, že kdyby fungovala standardní readmise mezi Řeckem a Tureckem, tak by vlastně žádná taková dohoda potřebná nebyla. Čili máme tady problém, že vlastně předtím, než dohoda byla uzavřena, nefungovalo standardní navracení nelegálních uprchlíků z Řecka do Turecka prostě proto, že turečtí úředníci je nepřebírali. Řecko nebylo schopno zajistit detenci těchto lidí a oni vlastně volně dál pokračovali směrem do Evropy s těmi důsledky, které jsme viděli v loňském roce.
Cílem jednání s Turky bylo nastavit proces, kdy nelegální uprchlíci, kteří nedostanou v Řecku azyl, budou vraceni zpátky do Turecka, taky aby se snížila motivace těch lidí vůbec se z Turecka snažit do Řecka dostat. Tenhle mechanismus, byť lidí z Řecka do Turecka zatím oficiálně vráceno příliš nebylo, ale zafungoval. To znamená, preventivně vyslal signál, že nemá cenu platit pašerákům lidí za to, že vás převezou do Řecka, prostě proto, že v Řecku se nedostanete dál nejenom kvůli opatřením Řecka, ale také kvůli opatřením na hranicích dalších zemí, jako je Makedonie nebo Bulharsko, a je vysoce pravděpodobné, že vás vrátí do Turecka, zejména, zejména pokud jste uprchlíci, kteří nepřicházejí ze Sýrie nebo ze zemí, kde by byli přímo ohroženi na životě. To je teď momentálně situace, která je nastavená.
Vedle toho byly dohodnuty některé další věci. Byl dohodnut příspěvek pro Turecko na financování pobytu uprchlíků v Turecku. Turecko v tuhle chvíli hostí něco kolem 2 milionů uprchlíků ze Sýrie, což je velké množství a samozřejmě náklady spojené s integrací těchto lidí nejsou vůbec malé.
Druhá věc, která byla dohodnuta na základě požadavku Turecka, že bude tedy připravena otázka vízové liberalizace. Turecko původně deklarovalo, že je schopno splnit podmínky pro zavedení vízové liberalizace do poloviny letošního roku. To se nestalo. Následně tedy termín byl prodloužen tuším do října letošního roku, ale domnívám se, že ani k tomuto termínu Turecko ty podmínky nesplní, protože vývoj, ke kterému v Turecku dochází po nezdařeném vojenském puči, spíše Turecko vzdaluje, pokud jde o splnění podmínek, které by byly spojeny s vízovou liberalizací.
Současně Česká republika podpořila iniciativu některých dalších členských zemí Evropské unie, aby v jakékoliv dohodě, kterou v budoucnu bude Evropa uzavírat, pokud jde o liberalizaci vízového režimu, byla určitá záchranná brzda. To znamená, abychom dopředu už měli vyjednáno, že pokud by vízová liberalizace vedla například k tomu, že se výrazně bude zvyšovat počet lidí, kteří v důsledku vízové liberalizace přijedou do Evropy, budou tady žádat o azyl, nebo pokud by hrozilo ohrožení veřejného pořádku nebo bezpečnosti, tak bude možné ze strany Evropské unie ten režim vízové liberalizace pozastavit. Čili chceme, aby takováto pojistka byla ve všech dohodách, které budou uzavírány mezi Evropskou unií a jakoukoliv jinou zemí, pokud jde o liberalizaci vízového režimu. Jedná se tedy o víza na tři měsíce, ale my trváme na tom, aby podmínky byly splněny.
Jak je možné to kontrolovat? To je téma, kterým se opakovaně zabývají ministři vnitra na svých radách, to znamená, oni dostávají informaci o tom, jak ten celý proces probíhá, a samozřejmě že Česká republika v případě, že bychom měli pochybnosti o tom, že to je skutečně plněno, tak máme možnost si k tomu vyžádat potřebné informace a máme možnost s tím vyjádřit nesouhlas. V každém případě my se ve finále stejně jako ostatní země Evropské unie vyjádříme k tomu, jestli máme ty podmínky za splněné, nebo ne. A ten přístup bude striktní. To znamená, my přistupujeme k té věci striktně, trváme důsledně na splnění těchto podmínek. Nechceme tady žádnou benevolenci, nechceme cokoliv podcenit. A myslím si, že nic jiného ani není možné realizovat, protože skutečně Turecko je v tuto chvíli problematická země a my musíme v této věci postupovat velmi opatrně. ***