(16.10 hodin)
(pokračuje Šlechtová)
Vyhláška také reaguje na údaje ze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 a zohledňuje dané nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie číslo 1315 z roku 2013 z 11. prosince 2013 o hlavních směrech Evropské unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě. Cílem je stanovit seznam aglomerací v rozsahu urbanizované městské zástavby, která splňuje kritéria zákona, pro které následně Ministerstvo zdravotnictví zpracovává takzvané strategické hlukové mapy a příslušné krajské úřady pro ně následně pořizují takzvané akční plány.
Takže ona je to opravdu velká hierarchie od Ministerstva zdravotnictví, naše vyhláška, následně kraje, následně obce. Pojetí, které nezohledňovalo vymezení aglomerace jako území městského charakteru s více než 100 tisíci trvale bydlícími obyvateli, bylo zneužitelné k obstrukcím při přípravě například vedení sítě TEN-T, to znamená ty hlavní proudy, to znamená klíčových záměrů dopravní infrastruktury v České republice.
Nyní mi trochu dovolte vyjádření prostřednictvím paní místopředsedkyně ohledně kritiky k této vyhlášce, což jsem také zpozorovala v médiích, a těší mě to, protože aspoň se o tom píše. Proti tomuto návrhu i v tomto předvolebním krajském období se objevilo mnoho zavádějících, nepravdivých informací. Například nové pojetí aglomerací, tak jak stanoví návrh vyhlášky, v žádném případě nesnižuje podmínky ochrany obyvatelstva proti hluku. Proces povolování dopravních staveb je vždy velice komplexní a ta vyhláška je pouze jedním dílčím předpisem. Také jsme se mohli dočíst, že vyhláška řeší stavebnětechnické provedení. Neřeší. Tato vyhláška neřeší žádným způsobem stavebnětechnické provedení, to znamená, zda povede silnice územím v tunelu, což jsem se také dočetla, že tato vyhláška to řeší - neřeší - u předmětných staveb a zejména pak v žádném případě nevede k redukci protihlukových opatření.
Také pokládám za důležité, aby z tohoto místa z mých úst zaznělo, že stát v žádném případě nerezignuje na ochranu obyvatelstva před negativními účinky hluku. Naopak, je to také naše priorita, zvlášť Ministerstva pro místní rozvoj, v oblasti stavebního zákona. Strategické hlukové mapování bude i nadále probíhat ve vymezených aglomeracích a tak jako dosud i v územích, které procházejí hlavní pozemní komunikace, například dálnice nebo silnice první třídy, hlavní železniční tratě a v okolí hlavních letišť.
Tak a nyní k otázce nehlukové mapování v Praze a ve středních Čechách. (Předsedající: Váš čas, paní ministryně.) Z vymezených aglomerací jsou nově vypuštěna některá katastrální území Prahy. Bylo to s nimi projednáno a vše to je ve vazbě na ten zákon o ochraně veřejného zdraví. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Paní poslankyně, chcete položit doplňující otázku? Je tomu tak. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Paní ministryně, děkuji za vysvětlení, aspoň pro mě moc polopatické nebylo. Je vidět, že ta problematika je složitá, a myslím, že úplně nesouvisí s předvolebním kláním, které momentálně probíhá. Chápu, že výstavba dálnic a ochrana zdraví prostě jsou obě dvě důležité věci.
Já bych byla moc ráda vzhledem k tomu, jaká je nervozita mezi obcemi, jako je třeba Jesenice, Dolní Břežany, Chýně a Říčany a mnoho dalších, zda by bylo možné, a ráda bych vás touto cestou požádala, zda by ještě před vypořádáním připomínek uplatněných v rámci meziresortního připomínkového řízení a samotným vydáním vyhlášky byla svolána schůzka za účasti představitelů dotčených samospráv, kde by se tento závažný problém dotýkající se zdraví a kvality života Středočechů i Pražanů mohl řádně prodiskutovat, a pokud možno i za vaší účasti či někoho z vašeho aparátu. Děkuji. Tady prosím předávám onu prosbu. (Poslankyně Kovářová předává dokument paní ministryni Šlechtové.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Paní ministryně, budete reagovat? Prosím.
Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Děkuji prostřednictvím paní místopředsedkyně paní poslankyni i za danou prosbu. Já se pokusím ještě trochu dovysvětlit, více detailně, přesně oblast Prahy a Středočeského kraje. Tady, jak už jsem zmínila, některá katastrální území vypadají z té vyhlášky. Souvisí to s tím zákonem o ochraně veřejného zdraví. Také je nutno poznamenat, že tato území neodpovídají právě danému ustanovení v tomto zákoně o ochraně veřejného zdraví v dané věci, to znamená, že se právě jedná o ta urbanizovaná území městského charakteru, která mají 100 tisíc trvale žijících obyvatel. Proto se mění i ta vyhláška. To znamená, kde to není, tak ta území vypadla z dané vyhlášky, kde všichni byli zvyklí, že byli v té staré, nebo stávající platné.
U obcí, které budou vypuštěny z vymezení aglomerace a neleží na jejich území ani hlavní pozemní komunikace například a dále hlavní železniční trať nebo se nenachází v blízkosti hlavního letiště, již skutečně nebude probíhat strategické hlukové mapování, ale nadále tam bude probíhat standardní posuzování vlivů hluku spojených s jejich provozem, což se dělá všude jinde. Je tedy potřeba také zdůraznit, že ta vyhláška vůbec nic nemění na požadavcích na vyhodnocení záměrů z hlediska vlivu hluku na zdraví obyvatel, na stanovování požadavků ochrany proti hluku a ani na protihlukových opatřeních. Zejména u dopravních staveb návrh vyhlášky neruší či neomezuje speciální posuzování.
V tuto chvíli mohu říci, že my počítáme, že připomínkové řízení bude končit 20. 9., na základě i těch připomínek došlých si vezmeme několik týdnů, abychom je vypořádali, a tady mohu říci, že plus minus v průběhu října bychom svolali dané jednání i se zástupci obcí. Protože já chci mít nejdříve všechny připomínky, abychom to řešili komplexně. Takže ano, jednání svoláme, kolegové, případně i já budeme přítomni. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne. Děkuji paní ministryni i paní poslankyni. Pátou interpelaci přednese pan poslanec Ludvík Hovorka, který bude interpelovat omluveného pana ministra Svatopluka Němečka ve věci neudržitelnosti úhrad podle § 16 a centrových léčiv. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, jak známo, zdravotní péče je hrazena podle zákona 48/1997, podrobná pravidla jsou stanovena v § 15. Ale existuje také možnost úhrady ve zvláštních případech, to je § 16, kdy příslušná zdravotní pojišťovna hradí ve výjimečných případech zdravotní služby jinak zdravotní pojišťovnou nehrazené, je-li poskytnutí takových služeb jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce. S výjimkou případů, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, je poskytnutí zdravotních služeb podle předchozího odstavce vázáno na předchozí souhlas revizního lékaře. Podle informací ze zdravotních pojišťoven v poslední době začíná být velký tlak na úhradu právě podle tohoto § 16 a podle mého názoru je toto vymezení v zákoně nepříliš přesné a vyžaduje upřesnění. Stejně tak dochází k raketovému nárůstu takzvaných nákladů v takzvaných centrech se zvláštní smlouvou, nebo chceme-li ,ve specializovaných centrech, kdy po uvolnění indikačních kritérií dochází k miliardovým nárůstům nákladů na zdravotní péči.
Chci se proto zeptat, jestli Ministerstvo připravuje a ještě v tomto volebním období do jeho konce předloží nějaký návrh na regulaci centrové péče a na zpřesnění § 16, aby se zabránilo nekontrolovaným růstům nákladů a aby se dosáhlo udržitelnosti nákladů na zdravotní péči. Děkuji za pozornost a těším se na případnou odpověď.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci, kterému bude odpovězeno písemně.
Šestou interpelaci přednese pan poslanec Simeon Karamazov, který bude interpelovat přítomného ministra spravedlnosti Roberta Pelikána ve věci statusu veřejné prospěšnosti. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Simeon Karamazov: Vážený pane ministře, v březnu letošního roku jsem se vás na tomto plénu dotazoval, v jaké fázi se nachází příprava zákona o statusu veřejné prospěšnosti. Zdůrazňoval jsem, že ačkoliv občanský zákoník se statusem veřejné prospěšnosti, a tedy potenciálně i s výhodami s ním spojenými počítá, prováděcí předpisy dosud chybí. Jsem potěšen, že jste dodržel slib daný v odpovědi na mou interpelaci a vaše Ministerstvo v květnu návrh zákona do meziresortního připomínkového řízení skutečně předložilo. V něm se v § 4 odst. 1 konstatuje, že veřejně prospěšnou je každá právnická osoba, jejímž cílem je přispívat k dosahování obecného blaha. Odstavec 2 téhož ustanovení pak vyjmenovává jednotlivé veřejně prospěšné účely, mezi něž se řadí například charitativní činnost či ochrana životního prostředí.***