(10.00 hodin)
(pokračuje Šrámek)
Pan poslanec Kudela navrhl pozměňovací návrh, kdy u živočišné výroby se zvedá vratka na 90 % v reakci na to, v jaké krizi se dneska živočišná výroba nachází. Díky za to. Je to určitě záslužný návrh, nicméně je tam několik ale. "Ale" jsou hlavně v tom, že opět zavádíme dvě sazby na farmu, tedy bude 40 % na rostlinnou výrobu a 90 % na živočišnou výrobu. Opět bude možná docházet i k tomu, že někdo bude méně jezdit na poli a začne zase více jezdit ve stáji.
To mě přivedlo na myšlenku zavést jednu sazbu na farmu a zavést tři sazby, tedy vratku 40 %, 60 % a 90 %, a zavést takzvané kritérium intenzity živočišné výroby. Tedy ten, kdo má vyšší poměr živočišné výroby vůči rostlinné, dostane vyšší vratku než ten, který nemá téměř žádná zvířata, má například jenom bioplynku nebo pouze a jen rostlinnou výrobu. Princip spočívá v tom, že tato intenzita živočišné výroby se dnes dá měřit takzvanou VDJ na ha, neboli velká dobytčí jednotka na ha. Na VDJ se dají přepočítávat de facto všechna zvířata. Ten, kdo má zatížení VDJ na ha mezi 0 a 0,2, dostane 40 % vratky na celou formu, jak na rostlinnou, tak na živočišnou výrobu. Kdo má VDJ na ha mezi 0,2 až 0,4, dostane vratku ve výši 60 % jak na rostlinnou, tak na živočišnou. A kdo má zatížení VDJ na ha vyšší jak 0,4, což už jsou dobře hospodařící podniky, dostanou téměř devadesátiprocentní vratku.
Jenom pro vaši informaci, Česká republika má v průměru VDJ na ha necelých 0,53, pokud mám správné informace. V Německu mají 1 a Holanďané mají 1,7, tedy zatížení dobytčí jednotky na ha mají Holanďané třiapůlkrát vyšší. Holanďané nakonec vždycky byli jedni z nejlepších zemědělců.
Někdo by mohl namítnout, že se zároveň při nejvyšší vratce zvýší i vratka na rostlinnou výrobu, ale není to pravda, protože ten, kdo má vyšší zatížení VDJ na ha, tak mnohem více plochy, mnohem více zemědělské půdy musí věnovat takzvaným netržním plodinám, za které nic neutrží. Jsou to právě plodiny, které chceme, aby se pěstovaly na poli, a plodiny na krmení zvířat, tedy právě do živočišné výroby. Zvýšená vratka i na tu rostlinnou je de facto vratka do živočišné výroby. Bohužel tento princip nelze zavést zpětně.
Návrh pana poslance Kudely zaváděl zvýšenou vratku zpětně k 1. 1. 2016, bohužel tento můj princip nelze zavést zpětně, protože je třeba sjednotit evidenci zvířat a jasně definovat na farmu VDJ na ha a to zabere nějaký čas. Proto jsme připravili kompromisní návrh, komplexní pozměňovací návrh, který v sobě zahrnuje de facto dva pozměňovací návrhy, jak pozměňovací návrh pana poslance Kudely, tak pozměňovací návrh můj. Tedy současný návrh 40 a 90 % na živočišnou výrobu by platil od 1. 1. 2016 do 30. června 2017. Můj princip by fungoval od 1. července 2017 do konce roku 2018.
V mém původním návrhu byla i podpora menších farmářů, kteří by dostávali nejvyšší vratku do velikosti zemědělské plochy 89 ha, nicméně jedná se o diskriminaci. Navíc jsem ještě navrhoval, aby i ti farmáři, kteří na farmě něco vyrábějí a vozí například na farmářské trhy, měli nějakou možnost vratky spotřební daně právě z nafty, kterou spotřebují právě například jízdou na farmářské trhy či prodejem ve svém regionu. Bohužel ani to není možné, protože je to nepovolená podpora. Jedná se už de facto o maloobchod. Nicméně s panem ministrem jsme o tomto diskutovali a shodli jsme se na tom, že určitě připravíme a vymyslíme v rámci de minimis nějakou podporu právě pro farmáře menší, kteří na farmě něco vyrábějí a vozí na farmářské trhy. Možná že se k tomu i vyjádří. Věřím, že tento příslib v následující době nějakým způsobem dofinalizujeme.
Ještě mi dovolte zde zmínit finanční nároky komplexního pozměňovacího návrhu na veřejné rozpočty. V roce 2016 se odhadují ve výši 600 až 900 mil., v roce 2017 až na 1 mld. korun a v roce 2018 budou zvýšené náklady na spotřební daň mezi 1,3 až 1,4 mld. Vzhledem k nejistotám vývoje zemědělství v České republice a hlavně k nejistým dopadům, protože se jedná o úplně novou věc, na veřejné rozpočty bylo dohodnuto koaličně, že tento návrh bude platit pouze do 31. 12. 2018. Bohužel určitě bych se přimlouval pro to, aby nebyl omezen a vlastně fungoval na mnohem delší dobu. Nicméně je to shoda v koalici. Nejsem ministr financí ani zemědělství, takže jsme se nakonec na tomto kompromisu shodli.
Chtěl bych požádat všechny poslance o podporu tohoto komplexního pozměňovacího návrhu jak vlevo, tak vpravo. Nejedná se ani o levicový, ani pravicový pozměňovací návrh. Na ČT24 jsem slyšel, že se zase jedná o podporu těch velkých. Nejedná se ani o podporu velkých agropodniků. Ba naopak. Některé velké podniky nemají ani jedno zvíře, takže nebudou zvýhodněny, budou mít pouze a jen základní sazbu. Je to opravdu návrh pro všechny. Je to návrh pro ty velké, střední i malé zemědělce.
V podrobné rozpravě se tedy přihlásím k pozměňovacímu návrhu pod č. 4928.
Na závěr bych ještě požádal a podal procedurální návrh, aby na konci obecné rozpravy před zahájením podrobné rozpravy bylo hlasováno o tomto komplexním pozměňovacím návrhu, který by byl brán jako základ pro další projednávání namísto původního návrhu zákona tisku 839/0.
Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: I já děkuji, pane poslanče. Jenom malou opravu. Obávám se, že v obecné rozpravě toto nelze. Lze to v podrobné rozpravě, protože v podrobné rozpravě se načítají, a tím se hlásíte k pozměňovacím návrhům. Prosím, máte slovo.
Poslanec Pavel Šrámek: Já jsem dostal z legislativy informaci, že pokud se jedná o komplexní pozměňovací návrh, který bude nahrazovat původní návrh, je možno na konci obecné rozpravy o něm hlasovat a všechny ostatní pozměňovací návrhy se potom budou vztahovat k tomuto komplexnímu pozměňovacímu návrhu a už ne k tomu původnímu vládnímu návrhu. Pokud na konci obecné rozpravy Sněmovna schválí tento komplexní pozměňovací návrh jako základ, pak tyto pozměňovací návrhy k tomu budou vztahovány. Pokud ho neodhlasuje, pak budou všechny pozměňovací návrhy včetně tohoto komplexního hlasovány odděleně ve třetím čtení a budou se vztahovat k původnímu vládnímu návrhu. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Ano, pane poslanče. Já jsem se teď poradila s legislativou, omlouvám se, máte pravdu. Takže si to poznamenám a budeme o vašem návrhu hlasovat před ukončením obecné rozpravy.
Nyní prosím dalšího v pořadí. Eviduji faktickou poznámku pana poslance Šarapatky. Prosím, máte slovo.
Poslanec Milan Šarapatka: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené dámy a pánové, já bych jednak chtěl podpořit návrh pana kolegy Šrámka a chtěl bych jenom krátce zareagovat na jeho slova, kde označil stávající systém za nemocný. Já se domnívám, že tomu tak skutečně je, protože mám konkrétní zkušenost. Ve vsi, odkud pocházím, jsem chtěl od farmáře, který pěstuje stovky ovcí, koupit jehně pro své přátele. (Poslanec Kováčik upozorňuje, že ovce se chovají.) Chová, omlouvám se. A bylo mi řečeno, že on ovce nemá ani na vlnu, ani na kůži, ani na maso, on je má na dotace. Takže jenom tak. Děkuji. ***