(11.00 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Já myslím, že bychom se měli řídit úplně jiným principem, pane ministře, a to že velký byznys má stát dobře hlídat a malým a středním má otvírat dveře. A vy postupujete přesně naopak. Nejenom v tomto případě, ale v mnoha dalších. A je to hrozná škoda, protože prosperita České republiky může být dlouhodobě založena pouze na tom, že budou úspěšné malé, drobné a střední firmy. To jsou ti, kteří nečerpají investiční pobídky. To jsou ti, kteří nestudují, zda nepřenesou svou výrobu do jiné země jenom proto, že tam jsou zrovna nějaké nabídky vlády. To jsou ti, kteří tady vždycky zůstanou. Velmi často jsou to lidé, kteří zaměstnávají ostatní spoluobčany a jsou velmi cenní. Místo abychom jim otevírali dveře a nezatěžovali je v jejich těžkém úsilí o to dávat práci sobě a ostatním, tak jim neustále ztěžujeme podmínky. A tento návrh zákona je jednou z nich. Nikdo mi nevymluví, že text zákona pomáhá bojovat velkým proti malým.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní řádně přihlášen pan předseda Faltýnek. Prosím.
Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké dopoledne. Já jsem nechtěl vystupovat k tomuto zákonu, protože proběhla velká debata na zemědělském výboru několikrát. My jsme svolali vlastně, myslím, že to byl kolega místopředseda Velebný, k tomuto seminář nebo pracovní debatu všech zástupců, vinotékařů, vinařů, malých, velkých, středních, Svazu vinařů atd., kde se všechny tyto věci vydiskutovaly. A není úplně pravda to, co tady říkají kolegové přede mnou. Podívejte se na stanovisko Svazu vinařů, které podporuje tuto novelu zákona, která by měla pomoci českým a moravským vinařů ad jedna a ochránit spotřebitele ad dvě. To jsou dvě priority tohoto zákona. Svaz vinařů sdružuje 90 procent výrobců vína v České republice. Od malinkatých vinařů, kteří mají půl hektaru, až po velké vinohradníky a vinaře, kteří mají třeba dvě stě tři sta hektarů.
Takže buďme prosím v té debatě objektivní. Já rozumím té rétorice, která se tady vede, té politické rétorice, ale sem tam to proložme i nějakými relevantními údaji. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Faktickou poznámku má pan poslanec Stanjura, po něm pan poslanec Benda. Prosím.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Bohužel pan předseda Faltýnek nemá pravdu. Jsou dvě věci. Můžeme se bavit o tom, jestli nějaký dotační titul má smysl, nebo nemá, a potom... (Poslanec Faltýnek reaguje z pléna.) Já mluvím v té obecné rovině. Kdybyste mě nechal domluvit, tak pochopíte, o čem mluvím.
A druhá věc. Kdo reálně má šanci, ne teoreticky, ale prakticky na tu dotaci dosáhnout, například proto, jestli má kapacity tu poměrně složitou byrokracii zvládnout. V minulém bodě jsme mluvili o zelené naftě, a když jsme o zelené naftě mluvili minule, když se nejednalo o živočišnou, ale rostlinnou výrobu, tak jsme se podle mne všichni shodli na tom, jaká jsou ta data. A řekli jsme, že existují desítky procent zejména malých farmářů, zemědělců, kteří si pro tu zelenou naftu nechodí. Samozřejmě mohu použít jiný příměr a říct procento obdělávané plochy. To je samozřejmě pravda. To pak vypadá mnohem lépe. Ale tady na jasném příkladu u té zelené nafty pro rostlinnou výrobu je ukázáno, že to jsou desítky procent lidí, kteří prostě buď nemají kapacitu to zvládnout byrokraticky a podobně. Takže ten systém je pak nespravedlivý.
Pan předseda Faltýnek zapomněl říct, jistě neúmyslně, já ho z toho nepodezírám, že ne že vinaři nemají jednu profesní organizaci, ale dvě. A v té první, o které jste mluvil, jsou všichni velcí a někteří malí i nejmenší, to ani nijak nezpochybňuji. A v té druhé jsou zejména ti malí a ti se toho zákona bojí. Já jsem s nimi opakovaně mluvil. Cítí ten tlak, který my tady tlumočíme, že to není spravedlivé vůči všem, že to je pomoc velkým proti malým. Na tom nic není. Oni ty obavy cítí. Vy to podle mě víte stejně jako my, myslím, že mluvili i s vámi nebo s vašimi kolegy. A pokud část profesních skupin tuto obavu má, tak já myslím, že je třeba to tady formulovat a buď ji vyvrátit, což se podle mého názoru nepodařilo, anebo upravit návrh zákona tak, ať je spravedlivý ke všem.
Ono velmi často, když přistupujeme k regulaci trhu v kterémkoliv odvětví, tak nakonec zjistíte, že v pozadí toho -
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, váš čas, pane poslanče. Měl jste faktickou poznámku.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak se omlouvám. Já se přihlásím do řádné rozpravy. Nikdo jiný není.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Přihlaste se do řádné rozpravy, ale teď má faktickou poznámku pan poslanec Benda. (Poslanec Benda dává přednost poslanci Stanjurovi.) Dobře. Prosím, pokračujte.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Obecně. Mluvím o tom obecně. Jakmile do zákona uzákoníme nějakou regulaci trhu, skoro vždycky je nějaký dobrý důvod, který se mediálně prezentuje. Když se na to ale podíváte podrobněji, tak zjistíte, že - logicky, já to nikomu nevyčítám - je snaha části konkurence získat výhodné podmínky na úkor jiných subjektů na trhu. A můžeme se bavit. My jsme tady měsíce debatovali o souboji pojišťoven a pojišťovacích makléřů a takhle bych v každé oblasti našel konkrétní případ. Já říkám, já to nekritizuji. Je to logické, že tito lidé chtějí prosazovat své zájmy. Ale my bychom si to měli vždycky umět rozkrýt, pojmenovat to správně a klidně těm zájmům vyhovět, pokud jsme přesvědčeni, že nikomu jinému to neubližuje. A toto podle mého názoru není, tento návrh zákona. Myslím si, že se to dalo udělat tak, aby ti malí skutečně neměli obavy.
Zase jsme vyrobili tu nálepku, že co vinotéka, to podvodník. Dneska budou všichni kroutit hlavou, že to tak není. Ale podívejte se do mediálních vystoupení v minulých měsících k tomuto návrhu zákona. Švindluje se, švindluje s tím a nikdy jsem neslyšel - významně nízká část. Já netvrdím, že tam nikdo takový není. Jako v každém jiném lidském odvětví máte ty, kteří to dělají skvěle, průměrně, a pak ty, kteří například tu práci nedělají dobře, nebo dokonce úmyslně švindlují a je to na úkor těch zákazníků nebo klientů. Ale velmi často je legislativní odpověď, že dáme novou povinnost všem, že nezaměříme například činnost kontrolních orgánů tam, kde ty problémy vidíme, a vytváříme nové a nové kontrolní mechanismy, nové a nové regulace.
Sami dobře víme, a teď se nechci přít ani s kolegy, kteří obhajují ten návrh zákona, že je velmi těžké shodnout se na číslech a mít to číslo ověřené, co je to černý trh, co je to šedý trh, v kolika případech dochází k pančování. Všechno to jsou odhady. Jinak se to dělat nedá, jinak by se všichni museli přiznat, pak bychom to sečetli a pak bychom měli přesné číslo a mohli bychom vědět. Ale když se podíváte obecně a vrátíte se ke studiím, které dělají renomované zahraniční instituce, které taky odhadují velikost šedé ekonomiky, tak na tom nejsme špatně. To neříkám, že bychom s tím neměli bojovat a že bychom se neměli snažit, ať jsme na tom nejlépe ze všech. To je myslím legitimní snaha. Ale bohužel velmi často odpovědí této vlády a sněmovní většiny, protože v těch regulacích skoro vždy hlasuje s vládou i klub KSČM, tak přidáváte nové a nové povinnosti a velmi často se stane to, že ti poctiví mají nové povinnosti navíc, musí strávit víc času byrokracií, papírováním, úřadováním, a ti nepoctiví švindlují nadále.
My bychom se měli bavit o tom, jaké jsou efektivní nástroje, abychom skutečně ty dvě skupiny, tu velkou těch poctivých abychom nezatěžovali, a na tu malou, menší, abychom měli účinné kontrolní mechanismy a případně opravdu tvrdé tresty ze strany státu. Ale opakuji to naposled dneska, bohužel vláda, vládní většina a někteří další členové Poslanecké sněmovny volí ten jednodušší nástroj, plošnou restrikci, plošnou regulaci, plošné byrokratické překážky. A tento princip odmítáme.
Omlouvám se, že jsem mluvil konkrétně k tomuto návrhu zákona, ale zapadá to přesně do řady zákonů, že takto postupujeme. Je to legitimní názor, já ho nijak nezpochybňuji. Já nechci ani ironizovat ty, kteří ho zastávají, jenom říkám, že to je ta jednoduchá cesta, která nevede k dobrým výsledkům. Složitější je cesta opravdu udělat to, ať to těm poctivým neděláme těžší, už tak to mají těžké, a snažíme se najít účinné mechanismy na to, aby stát účinně a razantně bojoval proti těm, kteří neplní své zákonné povinnosti a šidí své zákazníky.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji dvě faktické poznámky. Poté dostane s přednostním právem slovo pan zpravodaj. Nyní první faktickou poznámku má pan poslanec Benda, po něm pan poslanec Bendl. Prosím.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, já čistě jako spotřebitel. Nikdy jsem nevlastnil ani hlavu vína, ale víno pravidelně kupuji. Jenom se ptám pana ministra, kolik bude v reálu znamenat tento návrh zákona zdražení pro spotřebitele. Kolik bude v reálu znamenat, že se zdraží v těch vinotékách? Je to pět procent, deset, patnáct? To je podle mě naprosto legitimní otázka. Nebavme se jenom vždycky o těch výrobcích, ale bavme se pokud možno i o těch spotřebitelích a řekněme jim, jestli uděláme tento krok, který vám zajistí to a to navíc, každý litr vína vás místo 65 korun bude stát 75 korun. Bylo férové tuto větu říct. ***