Úterý 18. října 2016, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Jan Bartošek)

2.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb.,
o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon),
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 785/ - druhé čtení

Tímto sněmovním tiskem jsme se zabývali dne 7. září tohoto roku na 49. schůzi Poslanecké sněmovny, kdy jsme jej na návrh předsedy ústavněprávního výboru poslance Jeronýma Tejce přerušili a odročili do příští řádné schůze. Je to usnesení Poslanecké sněmovny číslo 1321.

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, podrobně jsem ten návrh představoval zejména v prvním čtení a posledně, takže teď již jen velmi stručně.

Je to poměrně rozsáhlá novela insolvenčního zákona, která má tři hlavní cíle. Tím prvním je zamezení šikanózním insolvenčním návrhům, které trápí podnikatele. Tím druhým je zamezení některým nekalým praktikám, které využívají zločinecké skupiny známé jako insolvenční mafie. A konečně tím třetím je zjednodušení administrativy spojené se spotřebitelskými insolvencemi, tedy s těmi tzv. oddluženími, a zároveň i zamezení v činnosti tzv. oddlužovacích agentur.

To je úvodem asi všechno. Poskytnu prostor zpravodaji ústavněprávního výboru, aby vás seznámil s nejedním pozměňovacím návrhem, který byl podán. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán výboru pro sociální politiku. Usnesení výborů byla doručena jako sněmovní tisky 785/1 až 5. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj ústavněprávního výboru poslanec Jan Chvojka, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případně pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Nejsem si jist, že jsem schopen odůvodnit všechny pozměňovací návrhy a myslím, že ani podle jednacího řádu nemusím.

Nicméně přečtu usnesení ústavněprávního výboru ze 74. schůze ze dne 6. října 2016, kdy po vyjádření ministra spravedlnosti doktora Roberta Pelikána, Ph.D., zpravodajské zprávě poslance doktora Jana Chvojky, ne Ph.D., a po rozpravě ústavněprávní výbor za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh schválila. Za druhé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala k tomuto návrhu zákona tyto změny a doplňky - které máme všichni na svých stolech a v systému mají nějakých dvanáct stran. Ten zákon je poměrně komplikovaný a ta jednání se vedla asi na třech ústavněprávních výborech. Za třetí pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu. Za čtvrté zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona na schůzi v ústavněprávním výboru. Za páté zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní prosím zpravodaje výboru pro sociální politiku Víta Kaňkovského, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňující návrhy odůvodnil. Prosím.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne. Vážený pane předsedající, milé dámy, vážení pánové, vážení členové vlády, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením výboru pro sociální politiku ze 43. schůze, která proběhla dne 23. června 2016, k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 186/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, sněmovní tisk 785.

Po odůvodnění ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, zpravodajské zprávě poslance Víta Kaňkovského a po rozpravě výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon číslo 182/21006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, sněmovní tisk 785, s těmito změnami a doplňky - tady bych odkázal na sněmovní tisk 785/2. Za druhé zmocňuje zpravodaje výboru, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny a ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Do té eviduji dvě přihlášky. První vystoupí pan poslanec Borka a připraví se paní poslankyně Válková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Borka: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, zpravodajové nás seznámili s usnesením, které přijaly výbory a kterým se tedy mění zákon 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení. Vládní návrh zákona svou kvalitou snad odstartuje snižování méně kvalitních nových zákonů, a tím omezení počtu novel zákonů již přijatých. Vláda této republiky a potažmo příslušné ministerstvo by tak zareagovaly na úpěnlivé volání jak odborné veřejnosti, tak občanů této republiky o ustálení přijatých zákonných norem, neboť ve změnách se těžko orientuje odborník, natož laik.

V současné době je trendem podání nepravdivého insolvenčního návrhu, jež může zcela ochromit činnost právnické osoby, a poškodit tak její podnikání mnohdy i nenávratným způsobem, což může v krajním případě vést až k její likvidaci. Stejně tak mohou být postiženy i fyzické osoby, kdy nepravdivý insolvenční návrh může způsobit takto stižené osobě značné majetkové, ale i nemajetkové problémy. Obrana je sice možná, avšak zdlouhavá a důkazní situace je mnohdy nejednoznačná a problematická. Na svoji obranu může postižený nepravdivým, respektive šikanózním insolvenčním návrhem již v průběhu zahájení insolvenčního řízení v možnosti podat návrh na vydání předběžného opatření (?). Na základě tohoto návrhu může insolvenční soud podle § 82 odst. 2 insolvenčního zákona omezit z důvodů hodných zřetele způsobem stanovení předběžného opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů.

Další možností, jak se může postižený bránit postiženého subjektu (?), mají spíše refundační charakter směřující k náhradě újmy vzniklé postiženému podáním šikanózního insolvenčního návrhu a vedeným insolvenčním řízením. Jedná se zejména o žalobu na ochranu dobré pověsti, neboť šikanózním insolvenčním návrhem může být jak fyzická, tak i právnická osoba dotčena na své pověsti, dobrém jméně či ochranné značce. Touto žalobou se může dotčený subjekt domáhat vůči každému ochrany a žádat, aby se ten, kdo takovou poruchu či zásah způsobil, zdržel dalšího protiprávního jednání, aby zavedený stav byl odstraněn a ten, kdo takový zásah vyvolal či způsobil, se zdržel dalšího jednání, vydal bezdůvodné obohacení a nahradil vzniklou újmu či poskytl zadostiučinění.

Nedostačující ochranu před podáním věřitelských šikanózních insolvenčních návrhů, to je tedy před podáním návrhu na zahájení insolvenčního řízení s cílem jiného soutěžícího eliminovat z dalšího konkurenčního boje, navrhuje i Ministerstvo spravedlnosti (chybí sloveso?) například předběžným posouzením věřitelského insolvenčního návrhu nebo zvýšením horní hranice pokuty na 500 tisíc z původních 50 tisíc.

Dámy a pánové, výše naznačené možnosti obrany proti šikanózním insolvenčním návrhům lze však doposud uplatnit pouze cestou civilního práva, neboť trestní právo se touto cestou prozatím neubíralo. Navrhovaná novela, kterou jsem předložil, si tak klade za cíl tuto mezeru vyplnit. Jsem toho názoru, že právě trestněprávní ochrana před šikanózními insolvenčními návrhy bude mít efektivní generální preventivní účinek.

Pane ministře, dovolte, abych použil vaše slova při projednávání sněmovního tisku 886, který tato Sněmovna projednávala na minulé schůzi, a ocitoval vás. Učinit z toho zvláštní skutkové podstaty výrazně zvýší pravděpodobnost, že pokud k něčemu takovému dojde, tak jednak to má odstrašující efekt, protože v zákoně se potenciální pachatel dočte, že mu za to hrozí trest, a jednak se tím zjednoduší prokazování té trestné činnosti, a tím se zvýší pravděpodobnost, že to bude skutečně postiženo a že to nezůstane v teoretické rovině.

Tímto tedy oznamuji, že se později přihlásím ke svému pozměňovacímu návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Než udělím další slovo, přečtu omluvu. Od 16.45 do konce jednacího dne se omlouvá pan premiér Sobotka.

Jako další vystoupí paní poslankyně Válková.

 

Poslankyně Helena Válková: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, průběh projednávání novely insolvenčního zákona provází řada problémů, někdy i určitých zmatků. Názory se mění a postupně krystalizují. Právě proto mě to vedlo k závěru, že musím znovu uplatnit svůj pozměňovací návrh, který jsem původně stáhla, pak jsem musela ze schůze ústavněprávního výboru na chvíli odejít a v té době se ústavněprávní výbor postavil kladně k návrhu paní poslankyně Benešové, což mě donutilo opět se vrátit k mému pozměňovacímu návrhu. V podrobné rozpravě se k němu samozřejmě přihlásím a uvedu příslušné číslo.

Teď mi jenom dovolte tři poznámky.

Za prvé. Důvod, který mě hlavně vedl k tomu, že ten pozměňovací návrh byl připraven a zadán do systému a dnes znovu zadán, je, že jsem přesvědčená, že vládou navržený systém ustanovování insolvenčních správců, jak byl posléze akceptován ústavněprávním výborem v podobě pozměňovacího návrhu paní poslankyně Benešové, by vedl k nepřípustné, nebo nevhodné a nežádoucí regionalizaci insolvenčního práva, a to za situace, kdy už nyní existují velmi zásadní rozdíly v postupech a rozhodovací praxi soudů napříč kraji a sjednocující výklad, který by měl poskytovat vrchní soud, resp. vrchní soudy, zatím není dostatečný. Bohužel i rozhodnutí insolvenčních soudů v takzvané dohlédací činnosti nepodléhá přezkumu vyšších instancí, jak se můžeme dozvědět z příslušného ustanovení insolvenčního zákona. Takže navrhuji v článku 1 celý bod 6 zrušit.

Ještě bych k tomu doplnila, že se domnívám, že by mohlo dojít nejen k poškození dlužníků, ale i věřitelů, kteří by museli nově cestovat za insolvenčním správcem v rámci kraje, nikoliv jako dosud v rámci okresu. I tato zdánlivě podružná maličkost ukazuje na to, že návrh není úplně promyšlený a ve svých důsledcích může být i pro řadu dlužníků a věřitelů technicky velmi nepříjemný.

Poznámka druhá. Insolvenční zákon stále postrádá prostředky obrany proti zneužití výjimky, které je obsaženo v § 25 odst. 2, předsedou soudu, to znamená proti vydávání opatření o určení osoby insolvenčního správce tím způsobem, že je zcela potlačen zákonem stanovený algoritmus ustanovování správců. Jak víme na příkladu postupu Krajského soudu v Ostravě, místo toho, co je v zákoně zakotveno a z čeho by měly být naprosto výjimečně činěny výjimky, tak přichází standardní postup libovolného nahrazování a výkladu tohoto ustanovení ze strany předsedkyně krajského soudu v tomto konkrétním případě. Proto si myslím, že když už je otevřená novela insolvenčního zákona, měla by se precizovat příslušná ustanovení. Proto navrhuji určitá doplnění, na která odkážu v podrobné rozpravě.

A konečně do třetice. S ohledem na to, že zde existuje určitý precedens v širším smyslu slova, ne tedy cum grano salis, čili určitá analogie, návrh kárného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 4. května 2016 podaný podle článku 95 odst. 2 Ústavy České republiky a § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, kterým se doporučuje ustanovení § 160 odst. 2 zvážit a případně zrušit, tak navrhnu v podrobné rozpravě, aby § 160 odst. 2 byl právě z důvodu jeho protiústavnosti zrušen. Může na to samozřejmě existovat jiný právní názor, který bude poukazovat na to, že citované rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího správního soudu nelze 1 : 1 aplikovat na tento případ. Já se nicméně domnívám, že lze, takže v podrobné rozpravě se přihlásím i k této změně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Poté se do podrobné rozpravy přihlaste.

Já se táži, zda ještě někdo další chce vystoupit v obecné rozpravě. Nikoho nevidím. V tom případě končím obecnou rozpravu. Táži se na závěrečná slova, v tento moment pana navrhovatele. Prosím.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji. Já jen velice stručně okomentuji otázku přidělování věci, kde skutečně na ústavněprávním výboru došlo, tak jak se tam měnila většina, k přijetí poněkud kontradiktorních návrhů. Byl bych velice rád, kdyby se nakonec Sněmovna dokázala ustálit na rozumném kompromisu, který podle mého názoru představuje ten návrh, jak přišel z vlády. Už to byl ústupek z toho, co jsme původně chtěli, co je dnes prezentováno návrhem paní poslankyně Benešové, a myslím, že ty další varianty jdou zase příliš daleko.

Přece jen pro vaši představu. Dnes vlivem toho, jak je nastaveno rozdělování insolvencí nebo oddlužení, tak desítky procent těch věcí napadají asi deseti velkým insolvenčním správcům nebo společnostem insolvenčněsprávcovským a každé takové oddlužení, které jim napadne, tak potom znamená jistý příjem několika set korun po dobu pěti let, takže už dnes tu opravdu vzniká významná kumulace příjmů několika málo subjektů. A pokud bychom vlastně vyprázdnili tu novelu od toho posunu v těchto věcech, tak by kumulace jenom pokračovala a měla by myslím devastující účinky na celé prostředí insolvenčního soudnictví u nás. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Táži se pana zpravodaje, zda si chce vzít závěrečné slovo. Není tomu tak. Nyní tedy zahajuji podrobnou rozpravu, do které eviduji dvě přihlášky. První má pan poslanec Vondráček a připraví se pan poslanec Tejc. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Já jsem využil toho, že písemný pozměňovací návrh, který jsem předložil, má podrobné odůvodnění, a nevystoupil jsem v obecné rozpravě. Přesto bych chtěl na vysvětlenou říci, že v rámci kvalitní diskuse v ústavněprávním výboru byl také dán prostor veřejnosti a zástupcům justice, soudcům. Vyšlo najevo, že v rámci novelizace dochází k určitým terminologickým posunům a nesrovnalostem. Ministerstvo spravedlnosti na tyto podněty reagovalo a zpracovalo pozměňovací návrh, který jsem následně já načetl do systému, stal jsem se adoptivním tatínkem tohoto pozměňovacího návrhu, který je v systému uveden pod číslem 5095. Tímto bych se k němu rád přihlásil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy pan poslanec Tejc. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu pod číslem 5074, který je spíše legislativně technický a reaguje na debatu, kterou jsme měli s experty z Ministerstva spravedlnosti. Doplňuje se jedno slovo do pozměňovacího návrhu, který jsem předložil a který byl přijat ústavněprávním výborem a měl by řešit otázku výhledu likvidity při podání a jednání o insolvenci daného podniku. Doplňuje se do § 131 slovo stavu mezi slova k výkazu a likvidity. Takže skutečně spíše technická věc, ale určitě zásadní pro to, aby ten zákon byl srozumitelnější. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní paní poslankyně Válková. Připraví se pan poslanec Borka. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Takže já se hlásím k svému pozměňovacímu návrhu, který je v systému vložen pod číslem 5099.

Navrhuji v článku 1 bod 6 zrušit, to zaprvé.

Zadruhé v článku 1 navrhuji vložit nové body 6 a 7. Bod 6 by zněl: V § 25 se na konci v odstavci 5 doplňuje věta: "Insolvenční soud ustanoví insolvenčního správce postupem podle odstavce 2, zjistí-li, že nebyl osvědčen žádný z důvodů uvedených v předchozí větě." A bod 7, který zní: "V § 26 se ve větě druhé slova "nebo že" nahrazují čárkou a za slova "není podjatý" se vkládají slova "nebo že nebyl osvědčen žádný z důvodů uvedených v § 25 odst. 5 věta první".

A konečně bod 3. Jak už jsem avizovala ve všeobecné rozpravě, v § 160 se zrušuje odstavec 2.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy pan poslanec Borka vystoupí v podrobné rozpravě.

 

Poslanec Jaroslav Borka: Vážené kolegyně, kolegové, dovolte, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu, který byl zanesen do systému pod číslem 5069 a týká se zavedení nové skutkové podstaty trestného činu podání nepravdivého insolvenčního návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Táži se, zda ještě někdo další se hlásí do podrobné rozpravy k vystoupení. Žádný návrh nevidím. Je-li tomu tak, končím podrobnou rozpravu. I v tomto případě se táži pana navrhovatele a pana zpravodaje, jestli si chcete vzít závěrečné slovo. Není tomu tak. Žádný jiný návrh nepadl, v tom případě končím druhé čtení tohoto návrhu a děkuji vám.

Přečtu omluvy. Dnes od 16.30 do 18 hodin z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Dobešová a dále od 16 do 19 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Ženíšek.

 

Otevírám další bod dnešního jednání a tím je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.




Přihlásit/registrovat se do ISP