Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Bartošek)

262.
Ústní interpelace

Ústní interpelace jsou určené předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády. Dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády pana Bohuslava Sobotku či na vládu České republiky a poté na ostatní členy vlády. Vzhledem k tomu, že premiér Bohuslav Sobotka je omluven, budou interpelace poslanců na ostatní členy vlády následovat bezprostředně po vyčerpání interpelací na předsedu vlády.

Nyní tedy dávám slovo poslankyni Věře Kovářové, která byla vylosována na prvním místě, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Bohuslava Sobotku. Připraví se poslankyně Pavla Golasowská. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Budu interpelovat předsedu vlády ve věci takzvané hradní partičky.

Vážený pane premiére, název mé dnešní interpelace je nezvyklý a dalo by se také říci, že překračuje běžné meze. Zvolila jsem jej právě proto, že běžné meze velmi výrazně překračuje také to, co se v poslední době děje na Pražském hradě. Co hradní partičce, lidem kolem prezidenta Zemana, při vší úctě k úřadu hlavy státu vytýkám? Za prvé vytýkám to, že zostudili Českou republiku pozdním příjezdem na pohřeb prezidenta Kováče. To je neuvěřitelné selhání, které jen podtrhují následné výmluvy na vše možné i nemožné. Položil někdo mluvčímu prezidenta nebo kancléři Mynářovi jednoduchou otázku: Proč jste nepočítali s určitou časovou rezervou? Handrkování s řízením letového provozu o pět minut je prostě nedůstojné. Další z kousků z poslední doby, které prezidentské kanceláři vytýkám, má na svědomí právě pan mluvčí. Kvůli setkání ministra kultury s dalajlámou veřejně hovoří o ministrově odvolání, o tom, že by neměl být členem vlády. Ptám se, kde to jsme, že si mluvčí může dovolit takové - nebojím se říci - drzé výroky. Dalo by se pokračovat, ale myslím, že to není třeba, tím spíš, že tu dnes nejste, bohužel, z pochopitelných důvodů.

Pane premiére, co uděláte pro to, aby nehoráznosti, ke kterým v Kanceláři prezidenta republiky dochází, přestaly? Výstřelky mluvčího a organizační neschopnost lidí kolem prezidenta Zemana Českou republiku nejen navenek, ale i uvnitř, poškozují. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Golasowská, připraví se paní poslankyně Chalánková. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Přeji krásné odpoledne, kolegyně, kolegové. Budu interpelovat pana premiéra ve věci dovozu čínské oceli.

Vážený pane nepřítomný premiére, již dvakrát jsem interpelovala ministra průmyslu a obchodu v otázce dovozu levné čínské oceli, nicméně se mi nedostalo konkrétní odpovědi. Proto se, pane premiére, ptám vás.

Hrozba dovozu oceli z Číny ohrožuje pracovní trh v celé Evropě. V Moravskoslezském kraji by levný dovoz oceli z Číny mohl ohrozit až 15 tisíc pracovních míst v hutních podnicích a až 45 tisíc míst v souvislosti s návaznými službami na hutní průmysl. Dovoz dumpingového čínského zboží by tak ohrozil české a potažmo i evropské ocelářství a následně by je mohl úplně zlikvidovat.

Vážený pane premiére, proto mám na vás tyto dotazy:

1. Jak aktivně se zapojuje Česká republika do rozhodování o udělení statusu tržní ekonomiky Číně a jaké konkrétní kroky podniká?

2. Co brání tomu, aby pro Čínu platila stejná pravidla trhu jako pro nás, včetně ekologických aspektů?

3. V případě, že bude zlikvidován ocelářský průmysl, jste připraveni na obrovskou nezaměstnanost, která v Moravskoslezském kraji, který průmysl živí, vznikne?

Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně, za vaši interpelaci. Nyní vystoupí paní poslankyně Chalánková a připraví se pan poslanec Okamura. Prosím.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Vážený pane předsedo vlády, koncem května zaslal prezident České republiky Poslanecké sněmovně svůj návrh smlouvy s Norskem o spolupráci v řízeních ve věcech ochrany dětí. Druhého června jsem se obrátila na ministryni Marksovou, jejíž resort je podle Ministerstva zahraničních věcí gestorem této smlouvy, s dotazem, jak hodlá postupovat. Nicméně z odpovědi paní ministryně ze dne 1. července je zřejmé, že se k návrhu nehlásí a domnívá se, že gestorem by mělo být Ministerstvo spravedlnosti.

Ponechám nyní stranou, že paní ministryně, která se snaží pod svá ochranná křídla stáhnout agendu týkající se dětí, najednou dává od dětí ruce pryč, a táži se vás, pane předsedo jako nadřízeného ministrů zahraničních věcí, spravedlnosti i práce a sociálních věcí, kdo je či kdo má být gestorem této smlouvy.

Vážený pane předsedo vlády, budete se tedy tímto návrhem prezidenta republiky zabývat, nebo jste jej uložili k ledu a doufáte, že se na něj už nikdo nikdy nebude ptát? A pokud jde o mrtvý dokument, může jej vláda zveřejnit?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy vystoupí pan poslanec Okamura a připraví se pan poslanec Karamazov se svou interpelací. Prosím.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, prezident republiky označil povolební čachry s hejtmanskými posty jako zradu na voličích. Chápu, že ČSSD nehodlá pustit dotační byznys ze svých rukou a povolební jednání je plně v rukou stran, které mají šanci převálcovat vítěze voleb. Stávající volební systém prostě nahrává stranickým čachrům a ignoruje přání voličů.

Vloni jsem jménem našeho hnutí Svoboda a přímá demokracie, SPD, ve Sněmovně předložil návrh řešení, návrh zákona o přímé volbě a odvolatelnosti politiků, konkrétně starostů, hejtmanů, primátorů, který by vše vyřešil. Vaše vláda však náš návrh zamítla. Na základě našeho návrhu by se vítězný lídr stal hejtmanem nebo primátorem nebo starostou a byl by zároveň pod přímou kontrolou občanů. Poté co tento princip přijalo také Slovensko, je Česká republika poslední země v regionu, která nemá přímou volbu a odvolatelnost starostů a hejtmanů, tedy tam, kde mají nějaké hejtmany nebo župany. Mám pocit, že i české Ministerstvo vnitra někdy v dávné minulosti takovou změnu připravovalo.

Pane premiére, chápu, že vy ze zásady žádný sebelepší zákon či myšlenku od nás neschválíte a už vůbec ne návrhy směřující k demokracii, protože vám nikdy nemůže jít o zájem občana, ale jen o politikaření a vlastní politický prospěch. Ale můžete mi říct, pokud to tedy vnitro někdy v minulosti připravovalo, proč jste změnu volebního zákona stopli a případně proč nepřipravíte návrh vlastního zákona o přímé volbě a odvolatelnosti politiků, tak jako je tomu v mnoha vyspělých státech světa?

Významný britsko-rakouský filozof Karl Raimund Popper se kdysi v minulém století vyjádřil v tom smyslu, že to zásadní v demokracii není to, že mohu někoho zvolit, ale to, že ho mohu odvolat. A já k tomu dodávám toto: přímá odpovědnost, politika vůči občanovi odlišuje demokracii od diktatury nebo třeba od stranické oligarchie, která panuje v České republice. Odpovězte mi proto na rovinu a bez vytáček. Vy sám osobně jste pro to, aby byli politici na všech úrovních odvolatelní?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Karamazov, připraví se paní poslankyně Chalánková.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Vážený pane premiére, při 49. schůzi jsem se vás v rámci interpelací ptal na postoj české vlády k rozhodnutí Velké Británie o vystoupení z Evropské unie. Byl jsem rád za vaši odpověď, že si je česká vláda vědoma důležitosti vzájemné spolupráce mezi Velkou Británií a dalšími evropskými zeměmi. Koneckonců jak sama řekla nová britská premiérka Theresa May, Velká Británie opouští Evropskou unii, nikoliv Evropu. V mezidobí od mé poslední interpelace však bylo možné zaznamenat hlasy některých evropských politiků volajících po setrvání Skotska, které se v referendu vyslovilo proti brexitu.

Domnívám se ovšem, že jakákoliv případná snaha o zachování skotského členství v Evropské unii by se fakticky rovnala snaze o roztříštění Velké Británie a znamenala by zcela nepřípustné vměšování se do vnitřních britských záležitostí. Ptám se vás proto, pane premiére, zda se v této souvislosti připojujete k francouzskému prezidentovi Hollandeovi, který rezolutně odmítá, aby Evropská unie vyjednala se Skotském jakoukoliv separátní dohodu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám děkuji za vaši interpelaci. Nyní tedy paní poslankyně Chalánková, připraví se pan poslanec Okamura. Prosím.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Vážený pane předsedo vlády, dne 3. srpna jsem se na vás obrátila s prosbou, abyste osobně intervenoval u norské ministryně pro děti a rovnoprávnost ve prospěch rodiny Michalákových. Norská ministryně již loni v zimě veřejně uznala, že norský systém péče o děti má závažné nedostatky a přislíbila nechat zpětně přezkoumat vybraný vzorek případů, kdy v Norsku došlo k odebrání dětí. Požádat ji, aby do tohoto vzorku byl zařazen i případ Michalákových, by českou vládu vůbec nic nestálo. Je to minimum, které jste mohl a stále můžete učinit. Nerozumím tomu, proč jste se v odpovědi omezil na nicneříkající nezávazné fráze a klišé a na moji žádost jste prakticky vůbec neodpověděl.

Pan předsedo vlády, obrátíte se na norskou ministryni s žádostí o administrativní hloubkový přezkum postupu Barnevernu v případě sourozenců Michalákových? A pokud ne, proč? V čem je problém, čeho se bojíte? Pouze na okraj podotýkám, že před 14 dny se štrasburský soud rozhodl zabývat hned sedmi případy stížností na Norsko, které se týkají Barnevernu. Oznámil je norské vládě. I proto tento týden ministryně Horne znovu avizovala změny v systému norské sociálně-právní ochrany dětí a přiznala, že k těmto změnám vede mezinárodní tlak a protesty.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. A nyní tedy s poslední interpelací na předsedu vlády vystoupí pan poslanec Okamura. Prosím.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, Turci opětovně bombardují a vraždí kurdské bojovníky v Sýrii, kteří v první linii bojují s islamisty, tedy s těmi, kteří nám v celé Evropě, ale i konkrétně v České republice, oficiálně vyhlásili válku a stojí za vražděním v celé Evropě. Žádám vás, pane premiére, o odpověď, jaký je oficiální postoj české vlády k tomu, co dělá Turecko, které je na jedné straně člen NATO, a tedy náš údajný spojenec, a na straně druhé vojensky i materiálně dlouhodobě podporuje naše nepřátele a vraždí naše spojence. Současně vyzývám českou vládu, aby protestovala jak na půdě Evropské unie, tak i v rámci NATO a žádala jednání spojeneckých zemí v rámci NATO, které by si měly uvědomit, kdo je a není spojenec, koho členové NATO mohou, anebo nemají bombardovat. Oceňuji, že česká vláda není striktně nenávistná k legitimní vládě Sýrie jako zbytek Evropské unie, a Syřané to ocenili velmi hmatatelně tím, že Češi budou jediní z Evropské unie, kteří se budou moci podílet na poválečné obnově.

V této souvislosti tu je ale i další partner s obrovským nevyužitým potenciálem a to jsou Kurdové, kteří jsou dnes v první linii v bojích s islamisty. Prosím vás o otevřenou a jednoznačnou odpověď: Jste vy a česká vláda pro podporu nároku Kurdů na autonomii, a to v Turecku, Sýrii a Iráku? Nebo alespoň v jedné z těchto zemí? Byla by česká vláda ochotna setkat se se zástupci kurdské vlády v syrské Rodžavě? Kurdové v Iráku a Sýrii ovládají obrovská území a jsou reálnou neopominutelnou silou a spolupráce s nimi má nejen morální hodnotu, ale i obrovský ekonomický potenciál, protože kurdská území jsou velmi bohatá na cenné nerostné suroviny a naopak potřebují pomoci ve výstavbě jak občanské, tak průmyslové infrastruktury.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám.

Vzhledem k tomu, že jsme vyčerpali přihlášky na interpelace na předsedu vlády, budou nyní následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády. Požádám paní poslankyni Janu Černochovou, aby přednesla interpelaci na ministra vnitra Milana Chovance, a tím zahájila blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se paní poslankyně Golasowská. Prosím.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo.

Vážený pane nepřítomný ministře Chovanče, armáda má v následujících letech v plánu nabírat tisíce lidí do profesionálního sboru i aktivní zálohy. Také policie chce podle materiálu s názvem Rozvoj Policie České republiky v letech 2016 až 2020 posílit do roku 2020 o 4 000 nových příslušníků. A lidé chybí i u městských policií, hasičského sboru, ve vězeňské službě. Dle odhadu je nutné na jednoho přijatého policistu či vojáka oslovit celkem 16 zájemců. V dlouhodobém průměru je pak nutné počítat s tím, že posílení o tisíc lidí znamená, že každý rok musí kvůli každoroční přirozené odchodovosti výcvikem projít něco mezi 1 600 a 2 000 lidmi. Takže pokud se má policie letos rozrůst o 850 policistů a armáda o 1 000 vojáků, bude zapotřebí, aby výcvikem a zařazením prošlo asi 1 700 policistů a 1 800 vojáků. To je 3 500 lidí. Pokud by neplatil poměr 1:16, jeden rekrut z 16 oslovených, ale třeba jen 1:12, musí jenom policie a armáda letos oslovit nejméně 42 000 lidí. K tomu je nutné ještě připočítat další složky vojenské i civilní, které oslovují podobný segment pracovního trhu.

Chci se vás tedy proto zeptat, jakými kroky chcete zlepšit a zefektivnit nábor nových policistů, jak probíhá deklarovaná rekrutační činnost do služeb Policie České republiky. Skutečně se plní vaše nekoncepční koncepce rozvoje Policie České republiky do roku 2020? A chce policie nabídnout jako přidanou hodnotu, která bude určující pro vstup nových lidí do jejich řad, něco nového, něco, co nikdo nenabízí? Spolupracujete na zlepšení náboru i s dalšími resorty: Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, s Ministerstvem obrany? Co společný meziresortní registr pro uchazeče o práci v bezpečnostních a ozbrojených složkách státu? Nebyl by on řešením?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, stihla jste to krásně v čase. Odpověď dostanete písemně od pana ministra. (Poslankyně žádá o doplňující otázku.) Jestli chcete čas na doplňující otázku, prosím.

 

Poslankyně Jana Černochová: Ano, děkuji. Já jsem bohužel nevěděla, že tady pan ministr nebude, takže jsem si připravila i doplňkovou otázku, kdy chci pro dokreslení problému uvést: Jsem starostka na Praze 2, kde na Obvodním ředitelství II máme v dnešní době podstav - 73 příslušníků nám chybí, 25 lidí je na škole, takže kolem minus 100 policistů. Chci se pana ministra zeptat, jestli se soustřeďuje spíše na naplněnost základních útvarů, nebo mu jde o naplněnost útvarů celorepublikových kriminálek nebo toho nového NCOZ.

Víte, tady nastává problém, že si vlastně - odpusťte mi to slovo - jednotlivé útvary vykrádají lidi. To znamená, když vzniklo NCOZ, tak řada policistů z kriminální policie odešla nebo odchází právě k tomuto novému útvaru. A to si myslím, že je špatně, že ten pyramidový systém by měl být nastavený jinak. Dokud se nezaplní místa na těch dolních patrech té pyramidy, tak by se to nemělo posouvat nahoru, protože jinak nebudeme skutečně mít nikoho v ulicích.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní paní poslankyně Golasowská a připraví se paní poslankyně Chalánková. Prosím.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji. Vážená paní ministryně, interpeluji vás ve věci financování neziskových organizací. Neziskové organizace se každým rokem potýkají s problémem financování. Každý rok žádají o peníze na provoz formou dotačních titulů a už řadu let je situace stejná. Začátek občanského roku je pro mnohé z nich katastrofou, mnohé z nich si berou úvěry, aby mohly zaplatit práci svých zaměstnanců. U těch menších není výjimkou, že zaměstnanci jsou několik měsíců bez mzdy.

Kraje, které finance neziskovkám rozdělují, často argumentují tím, že finance z MPSV pro neziskový sektor přicházejí pozdě a ony je nemohou dříve rozdělit. Proto se vás, paní ministryně, ptám: Je si MPSV vědomo skutečnosti, že neziskovky dostávají finanční dotace každý rok s velkým zpožděním, někdy až dokonce v dubnu či v květnu? A pokud ano, co dělá MPSV k nápravě tohoto systému? Druhá otázka: Jak spolupracuje MPSV s kraji ohledně zajištění financí pro neziskový sektor, aby jeho zaměstnanci a služby nežili v existenční nejistotě? A třetí otázka: Je naděje, že se v příštím roce systém financování pro tuto oblast změní ve prospěch neziskových organizací?

Děkuji za vaše odpovědi.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za vaši interpelaci a požádám paní ministryni, aby vám odpověděla. Prosím.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, poslankyně a poslanci, ano, my si toho jsme vědomi. Ráda bych připomněla, že ten systém, kdy ty dotace rozdělují samy kraje, je poměrně nový. Byl zaveden až za této vlády. A tady bych teď chtěla zdůraznit, že dřív nešlo vyplatit finanční prostředky dříve, protože se muselo čekat na finanční vypořádání z předchozího roku. Nicméně teď se změnila příslušná vyhláška, která není našeho ministerstva, ale Ministerstva financí, a tam už ta podmínka není. To znamená, že počítáme s tím, že právě už v lednu, nebo pro rok 2017 to vyplatíme zálohově, vyplatíme to během ledna. Samozřejmě jsou tam některé obecné podmínky, které musí být splněny, jako že státní rozpočet na následující rok musí být schválen do konce roku 2016 a že Ministerstvo financí nám ty prostředky zašle včas. Ale to by samozřejmě mělo být splněno každopádně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Táži se, zda paní poslankyně bude mít doplňující otázku. Je to v pořádku, tak děkuji.

A nyní paní poslankyně Chalánková, připraví se paní poslankyně Šánová.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Vážená paní ministryně. Koncem června jste společně s ředitelem Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí pracovně navštívili Norsko a jednali zde s norskou ministryní pro děti a rovné příležitosti Solveig Horne a se zástupci Bufdiru, to jest norského ředitelství pro děti a rodinu. O této skutečnosti jsem se bohužel nedozvěděla ani od vás, ani od doktora Kapitána, ale od norské ministryně Horne, která zjevně vůbec nevidí důvod vaši schůzku tajit.

Chci se vás tedy zeptat za prvé: O čem jste jednala s norskou ministryní? Za druhé: Využila jste této příležitosti a zmínila jste se jí, popřípadě po dohodě se svými ostatními vládními kolegy, o možnosti sjednat bilaterální smlouvu o spolupráci ve věcech péče o děti, jak ji navrhl prezident České republiky? Za třetí: O čem jednal doktor Kapitán s představiteli Bufdiru? A za čtvrté: Nakolik se jednání týkalo případu sourozenců Michalákových?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám za vaši otázku a požádám paní ministryni o odpověď. Prosím.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Tak já opět děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, poslankyně a poslanci, ano, tato návštěva byla stejná jako jiné moje oficiální návštěvy. To není žádné tajemství, a rozhodně to tajemství opravdu být nemělo. Samozřejmě že předmětem toho jednání byla i kauza rodiny Michalákových.

Co se týče té smlouvy s Norskem, jak jste se vlastně už ptala, nebo jste interpelovala pana premiéra, my se domníváme, že tato smlouva je naprosto nadbytečná, protože nezapomeňte, že Norsko - teď se nepamatuji, jestli od června, nebo od července - přistoupilo k Haagské úmluvě, a tím pádem podle našeho názoru je to dostatečné. A ta bilaterální smlouva, tak jak byla navržena, neměla obdoby s jinou zemí. Je opravdu nadbytečná a to jsme takto i řekli na jednání s panem ministrem Zaorálkem panu prezidentovi.

My jsme se dohodli na tom, že norská strana nám (zprávy?) o případech, které se týkají rodičů, kteří jsou občany České republiky, případně dětí, které jsou občany České republiky, že nám je bude zasílat, což z té norské strany byl pokrok a my jsme to kvitovali jako dobrý základ budoucí spolupráce. Dále jsme znovu zopakovali naše pozice k případu dětí Michalákových a zopakovali jsme tu pozici, která je již obsažena v písemném stanovisku, kterým Česká republika vstoupila do řízení v tomto případě v Norsku. Tam jsme především zdůraznili, že česká strana za prvé nemá relevantní informace o tom, že byla dostatečná práce s biologickou rodinou, a také jsme tam vyjádřili nesouhlas s tím, že rodiče byli zbaveni svých práv.

Já se domnívám, že to je to nejdůležitější. A ty informace nejsou vůbec nové. Myslím, že paní poslankyni Chalánkové jsou dávno známé. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Paní poslankyně se chystá na doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Chtěla bych paní ministryni poděkovat. Určitě částečně ty odpovědi jsou přínosné. Chtěla bych jenom upozornit, že ta Haagská úmluva, o které jste hovořila, se nevztahuje zpětně na tyto případy, což by byl právě rozdíl od té prezidentské smlouvy. A stejně jako pana premiéra se vás chci zeptat, jestli je tedy možné tento prezidentský návrh smlouvy bez všeho dalšího zveřejnit. To je jedna věc.

Co jste mi pověděla o případu kauzy Michalákových, ano, četla jsem pozici České republiky. Odpověď norské strany u soudu byla, že právo na rodinný život - které se domnívám, že je v tomto případě porušeno - je plně vyřešeno tím, že děti žijí v pěstounských rodinách. To opravdu odporuje mezinárodněprávním úmluvám, kterými je Norsko vázáno. Uvidíme tedy dál. Ten nesouhlas jste vyjádřili pouze ústně, těch možností je víc.

Já chci věřit tomu, že se Česká republika připojí k Evě Michalákové při dalším projednávání tohoto případu u Evropského soudu pro lidská práva, kam bezpochyby tento případ doputuje. (Předsedající: Vás čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Paní ministryně se nechystá odpovědět? Dobře.

V tom případě půjdeme dál a požádám o interpelaci paní poslankyni Šánovou, a připraví se pan poslanec Šidlo. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Šánová: Dobrý den, vážení přítomní.

Vzhledem k tomu, že v médiích v poslední době opět proběhlo téma diferenciace sazeb pojistného v závislosti na počtu dětí, tak se vás, vážená paní ministryně, chci zeptat, zda jste skutečně přesvědčena o tom, že tato diferenciace je ten pravý nástroj na zvýšení porodnosti v České republice či na podporu rodin s dětmi. Proč se snažíte dle mě zcela iracionálním vynaložením času vašeho i vašich úředníků o něco, co už je v našem právním řádu upraveno, zejména v zákonu o dani z příjmů v § 35 a následujících, kde jsou upraveny slevy na dani a daňová zvýhodnění na děti, a to bez jakékoli diskriminace určitých skupin občanů či rodin? Kde berete tu jistotu, že děti rodičů, které chcete dnes zvýhodnit, budou v budoucnu přispívat právě do našeho důchodového systému? Tato vaše snaha určitě neovlivní ani rodiny s vysokými příjmy. Ostatně tato skupina již požívá výhodu zastropování svých příjmů ve vztahu k důchodovému pojištění, takže je již dnes zvýhodněna právní úpravou spočívající v daňové degresi.

A konečně bezdětní. Skutečně je chcete trestat v případě realizace svého záměru? Uvědomujete si, že tento okruh občanů nečerpá žádné výhody v tomto směru? Nečerpá mateřskou dovolenou, rodičovskou dovolenou, a to ani finančně, ani časově. Zatímco matka se dvěma dětmi čerpá v průměru tři až pět let těchto dovolených, žena bezdětná tuto dobu pracuje a státu odvádí sociální, zdravotní a daně. Nutno na tomto místě podotknout, že ve většině případů není bezdětnost jejich volbou, ale jejich neštěstím.

Můj dotaz zní: Víte již, kolik korun by tento váš nápad stál státní pokladnu? Kdo by jej administroval a zda byste nemusela přijímat další úředníky na své ministerstvo? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Paní ministryně, požádám vás, abyste odpověděla. Prosím.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Vážený pane předsedající, poslankyně a poslanci, tento námět k té takzvané diferenciaci sazeb pojistného vzešel z naší důchodové komise. A úplně na začátek bych ráda řekla, že to, co proběhlo v médiích, takové to znevýhodnění bezdětných již na základě připomínkového řízení bylo upraveno. Takže ta informace tam byla vlastně zastaralá. Nicméně musím připomenout, že tady existoval takový daňový systém, kde bezdětní byli zatíženi daněmi více než ti, kteří mají děti.

Co se týče toho, že bezdětní nic nečerpají z našeho systému. My si musíme uvědomit, že celá ta filozofie vychází z toho, že ti, kdo tady mají děti, jsou na tom finančně nesmírně biti a oni táhnou naší budoucí generaci. Generaci, která tady bude platit důchody, bude platit daně.

Jestliže pochybujeme o tom, jestliže si řekneme, že třeba část těch dětí se vystěhuje, bude žít v jiné zemi a platit pojištění jinde, to bychom jim ale nesměli dát vůbec nic. To bychom jim nemuseli dávat ani ty daňové slevy. To je úplně stejný princip. Prostě rodiny s dětmi tady nesou skutečně velkou zátěž na výchově budoucí generace, která je nesrovnatelná s tím, když je někdo bezdětný. Ať už je bezdětný dobrovolně, nebo nedobrovolně, tak těm lidem zbývá mnohem více peněz než těm, co ty děti mají. Nicméně ten návrh, který půjde do vlády a na koaliční radu, je dán tak, že pro bezdětné a ty, co mají jedno dítě, se nic nemění a pak se zvýhodňují lidé se dvěma, třemi, čtyřmi a více dětmi.

A opakuji, že tyto slevy jsou jenom pro ty, kdo pracují, kdo to pojištění odvádějí. To znamená, že pro lidi, kteří nepracují, to nedává smysl. A ano, tam ty varianty dopadu na státní rozpočet jsou a já, upřímně řečeno, to tady nemám napsané, ale mám pocit, že to bylo něco jako 2 až 3 mld. Jestli si to správně pamatuji.

Takže je to určitě k diskuzi. Bude se o tom v rámci koaliční rady dále diskutovat, ale musím říci, že u nás od roku 1989, když se podíváme na výdaje státu na podporu rodin s dětmi, ty výdaje velice klesly. Teď se tak s bídou dotahujeme na situaci na začátku devadesátých let.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, paní poslankyně, položte doplňující otázku.

 

Poslankyně Zuzana Šánová: Chtěla bych jenom - to už snad není ani otázka. Chtěla bych jenom doplnit. Pokud máme v důchodovém systému málo peněz, proč se Ministerstvo práce a sociálních věcí tolik brání zrušit zastropování? To znamená, poskytnout úlevu těm nejbohatším?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jestli je položena otázka, děkuji za ní a nyní promluví paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Toto je výsostně politická otázka. Myslím si, že co se týče sociálně demokratických členů a členek vlády, my se tomu určitě nebráníme. Domnívám se ale, že bychom s tím narazili v této koalici.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za odpověď. Nyní vystoupí s interpelací pan poslanec Karel Šidlo a připraví se pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím.

 

Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo, pane místopředsedo.

Vážený pane ministře, obracím se na vás se žádostí o sdělení informací ve věci projektu takzvaných vlakopůjčoven. Jedná se o záměr Ministerstva dopravy založit státní půjčovny vlaků pro trh veřejné osobní železniční dopravy. Záměr vašeho ministerstva vyvolal nejen zájem sdělovacích prostředků, ale především nesouhlas a velké množství připomínek ze strany odborné veřejnosti včetně železničních odborů a Asociace krajů i dalších institucí.

Proto mi dovolte položit tři otázky. Za prvé: Připravuje vaše ministerstvo projekt vlakopůjčoven? Druhá otázka: Je vytvořen ministerstvem nějaký harmonogram, postup, včetně přípravy legislativy k realizaci tohoto projektu? A třetí otázka: Existuje stanovisko Ministerstva dopravy k vlakopůjčovnám? Pokud ano, mohu jej od vás obdržet písemně? Děkuji za vaše odpovědi.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám za věcné otázky a požádám pana ministra, aby vám odpověděl.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v rámci operačního programu Doprava je pro ministerstvo i kraje důležitá možnost využití evropských prostředků na obnovu vozidlového parku v železniční dopravě. Česká strana již při projednávání dokumentace OPD Evropské komisi garantovala, že z dotace pořízený vozidlový park bude po celou dobu své ekonomické životnosti provozován v rámci smluv o veřejných službách. Ministerstvo dopravy pro oblast jím objednávané nadregionální dopravy rozpracovává variantu, že vozidla budou pořízena přímo objednatelem. Tento postup je v souladu s programem schváleným vládou, kde byli jako příjemci schváleni objednatelé a dopravci. Vlastnictví vozidel objednatelem zároveň ve svých požadavcích z července letošního roku preferovala i Evropská komise pro tento způsob pořizování vozidel.

Co se týče krajských projektů, není pravdou, že by dotace z OPD byly podmíněny požadavkem na využití státem vlastněných vozidel. Vlastnictví vozidel objednatelem není v podmínkách Evropské unie nové. Objednatel získaná vozidla na základě nájemní smlouvy poskytne dopravcům zajišťujícím veřejné služby. Nejde tedy o žádnou půjčovnu.

Z hlediska finančních toků je mechanismus výhodný v tom směru, že poskytnutí dotace snižuje odpisy a finanční náklady, které byl objednatel nucen vynaložit v rámci závazku veřejné služby. Nebudu tady už číst všechno, co mi nachystali. Zkusím odpovědět na ty vaše tři dotazy.

Za prvé. Když se bavíme o tomto projektu, spíše si dáváme otázku, jestli chceme, nebo nechceme využít evropské peníze pro zlepšení vozového parku. Pokud nechceme a vláda a politická reprezentace rozhodne, že nechceme, tak nemáme o čem jednat a dáme ty peníze do infrastruktury. Pokud se nám to zdá jako vhodný systém, navrhneme způsob, jakým by se to dělalo, ale pouze pro ty otevírané tratě, pro nic jiného. A myslím, že jsou to dvě. A je to potom otázka pořízení vozidel. Ten materiál se na ministerstvu chystá. Zatím nešel do žádného připomínkového řízení. Je to materiál, který si potřebujeme vydiskutovat doma. Jakmile bude vydiskutován, budeme ho debatovat na malé tripartitě s odboráři. Jednání malé tripartity je domluveno na 1. listopadu. Jakmile ten materiál bude prodiskutován, bude určitě k dispozici ostatním.

Jenom bych chtěl říct, že tento způsob vláda schválila ve svém usnesení. Bude chtít to usnesení revokovat, tak se k němu samozřejmě můžeme vrátit.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Chcete položit doplňující otázku pane poslanče? (Ano.) Prosím.

 

Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za tu odpověď. Sice jste mě zcela neuklidnil, protože já jsem na jednání podvýboru pro dopravu a hospodářského výboru zaznamenal trochu jiné informace od pana náměstka Němce. A mě to trošku rozrušilo. Protože jsem sice chápal, že to má být průtok evropských peněz k pořizování vozidel, ale na druhé straně se mi nelíbil způsob, jak to má být zabezpečeno. Protože to souviselo i s tou širokou liberalizací služeb ve veřejné železniční dopravě, které souvisí s příchodem dopravců podle výběrových řízení jednotlivých krajů například v té regionální dopravě.

Tak když to nebude, trochu jste mě uklidnil. A snad položím ještě poslední zcela věcnou otázku. Jestli v současné době máte připraven, nebo bude-li v definitivní podobě připraven ten materiál, který hovoří o těch vlakopůjčovnách, jako materiál pro jednání vlády.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Já bych, vážený pane předsedající, vážené poslankyně, poslanci, za prvé neříkal vlakopůjčovny. Ona to není vlakopůjčovna a nehodláme dělat nějaké bezbřehé liberalizace.

Co se týče dotací pro kraje, my chystáme v rámci materiálu pro vládu každoroční zpráva o otevírání trhu, která je usnesením vlády požadována, tento materiál připravit. Měla by tam být výzva pro kraje v nějaké výši, kterou zveřejníme. My neříkáme, jak to mají kraje udělat, ale víme, že některé kraje to právě chtějí dělat způsobem, že budou pořizovat vlaky samy. A bude tam taky řešeno, jakým způsobem chceme přejít k otevírání oněch pěti úseků, které vláda už schválila. Nic jiného v tom nebude, žádné rozšiřování na více tratí není. Zprávy, které někdo zaručeně minulé prázdniny pouštěl do médií, nejsou prostě pravdivé.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další vystoupí se svou interpelací pan poslanec Ludvík Hovorka, připraví se pan poslanec Jan Zahradník. Prosím.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo.

Vážená paní ministryně, dne 8. září jsem vás interpeloval ve věci byznys jménem Scio. Vy jste mi sice poslala dvě strany textu, ale ty neobsahují ani jednu konkrétní odpověď na moje otázky.

Je to už více let, kdy jste dělala přijímací pohovor na vysokou školu. Přesto si vás dovoluji požádat, abyste si koupila jednu sadu testů od společnosti Scio a pokusila se udělat jeden test z matematiky, prověřila si organizaci a náležitost přijímacích zkoušek a pak mi odpověděla na moje otázky, které si dovolím položit znovu.

Považujete za správné, že ověřování znalostí studentů je z větší části ponecháno na tom, jak se studenti naučí zvládat testy, aniž by se jiným způsobem ověřily jejich skutečné znalosti a schopnosti?

Za druhé, že studentům jsou po úspěšném vyřešení úlohy z testu kladeny otázky, v nichž se neoznačuje správný výsledek, ale dále se porovnává hodnota výsledku?

Za třetí, délku časového limitu, který mají studenti k dispozici k řešení těch úloh, které dostávají v rámci testu?

Za čtvrté, ceny, za které se prodávají jednotlivé testy, přístupy k výsledkům a přístup k vyhodnocení výsledků?

Za páté, že zakladatelé firmy po svém odchodu z Ministerstva školství přenesli projekt budovaný za státní peníze do soukromé firmy a následně jim bylo svěřeno testování znalostí studentů v rámci přijímacích řízení na střední a vysoké školy?

Za šesté. Prosím rovněž o odpověď, kdo a v jaké výši platí společnosti Scio za služby spojené s přijímacími pohovory.

Vážená paní ministryně, doufám, že tentokrát mi odpovíte přímo sama na položené dotazy a neponecháte odpověď na úředníkovi, který si interpelaci ani nepřečte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy pan poslanec Zahradník a připraví se pan poslanec Horáček. Prosím.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, obracím se s interpelací na pana místopředsedu vlády a ministra financí Babiše. Chtěl bych se ho zeptat na rostoucí počet zaměstnanců, které zaměstnává stát.

V roce 2013, když končila vláda ODS, pracovalo pro stát celkově 413 595 lidí. Letos pro stát již pracuje 437 291 lidí, to je nárůst o 23 696 lidí. Ptám se první otázkou na pana ministra: Myslíte si, že je takovýto dramatický nárůst za tři roky ospravedlnitelný? Navíc pro příští rok dle státního rozpočtu je plánováno přijmout dalších 7 637 zaměstnanců. Celkem tím pádem bude pro stát pracovat téměř 445 000 lidí. Jedná se o masivní nárůst, který významně zatěžuje státní rozpočet.

Někdy se to zdůvodňuje tím, že se jedná o nabírání učitelů, policistů nebo vojáků. Ale když se podíváme na nárůst na ministerstvu pana ministra Babiše, kde pracují tedy primárně úředníci, i zde je patrný velký nárůst. Letos tam pracuje 25 516 lidí, pro příští rok je plánováno přijmout 604 nových zaměstnanců, tedy celkem navýšení na 26 120 lidí na Ministerstvu financí.

S novými nástroji, které pan ministr avizoval, jako je EET, bylo slibováno zjednodušení kontroly. Proč tyto jednodušší kontroly potřebují více úředníků, je moje další otázka. S tím také rostou i platové nároky. Ptám se tedy, zdali pan ministr se odhodlal k šikanování drobných podnikatelů pro to (upozornění na čas), aby mohl nabírat státní zaměstnance.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní tedy pan poslanec Václav Horáček a připraví se pan poslanec Karamazov.

 

Poslanec Václav Horáček: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, od 1. listopadu bude spuštěn dotační titul na výstavbu domovních čistíren odpadních vod, samozřejmě myslím v těch lokalitách, kde není možné situaci jinak zvládnout. V tom případě by mě zajímalo několik souvisejících dotazů.

Ve vaší tiskové zprávě je uvedeno, že od 1. listopadu budou žádat obce, dobrovolné svazky obcí, společnosti vlastněné z více než 50 % majetku obcemi, příp. některé spolky. Tento pojem mi není příliš srozumitelný - kterých spolků se to bude týkat, kdo je bude určovat apod.

Další kritérium je 30 % v té obci, že se musí k tomu přihlásit. Nicméně já se domnívám, že toto kritérium bude pro některé obce šibeniční, protože vím - a už se na mě občané obraceli v některých lokalitách, kde by skutečně chtěli přispět k životnímu prostředí, ale protože se to netýká fyzických osob a ta obec tu povinnost nemá si požádat, tak prostě na to nedosáhnou. Nedočetl jsem se také nikde, jestli je možnost zpětné vazby, tzn. že už to někdo buduje, jestli by na to mohl dosáhnout.

Pak mi už vůbec není jasné, jestli obce s tím takto souhlasily, protože u mnohých, hlavně u těch malých, musí přibýt zákonitě nějaká agenda, která se bude účtovat, tzn. fyzická osoba, obec a Ministerstvo životního prostředí. Tak by mě zajímalo, kdo bude kompenzovat nárůst těm obcím.

A nejvíc samozřejmě mě u tohohle bude zajímat, jestli ještě ministerstvo nezvažuje nějaká další určující kritéria, myslím tím ta procenta (upozornění na čas) nebo fyzická osoba. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Prosím, pane ministře.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, děkuji za dotaz.

Ten program je svým zaměřením docela revoluční, protože poprvé historicky se vlastně směřuje ta dotace - zdůrazňuji - z národních peněz, ne z evropských prostředků, do oblasti, která zatím nebyla kryta vůbec dotačně. To znamená, je tady pro zajímavost 1,5 mil. lidí v České republice, kteří nejsou dneska připojeni na centrální čistírnu odpadních vod, a v řadě případů je to právě v oblastech, kde ta centrální čistírna odpadních vod a kanalizace by se prostě nevyplatila, protože by byla příliš drahá ať už z technických, nebo z geografických podmínek, nebo právě proto, že tam je příliš málo ekvivalentních obyvatel.

Proto jsme po dlouhých debatách s experty, a to už se dostávám k vašim dotazům, také s obcemi - protože my už jsme vlastně letos připravili projekt Chytrá obec, který jsme vyhlásili, tam bylo 50 mil. korun. Přihlásila se nám právě řada obcí, které navrhovaly různé kombinace zadržování dešťových vod, nebo srážkových vod, a právě hospodaření s vyčištěnými odpadními vodami. A na základě debat s obcemi a se Svazem měst a obcí právě vznikly ty podmínky, jak těch 30 %, tak vlastně i to zaměření na tyto oblasti. To znamená, těmi žadateli opravdu mohou být obce nebo různé spolky. Takže tohle všechno nevzniklo tak, že bychom si dávali jakýsi aritmetický průměr, jestli to má být 70, nebo 20, nebo 50, a vyšlo nám z toho prostě 30. Ale vyšlo to právě z diskusí s těmi obcemi a s tím, že my jsme chtěli podpořit určité procento, které už dohromady má kumulativně nějaký zásadnější přínos na kvalitu vypouštěných odpadních vod, tedy ne jenom jednotlivé čistírny odpadních vod. A samy obce navrhly, že princip, kdy vlastně jsou...

Ona je to vlastně analogie kotlíkových dotací. Globálním grantem vlastně dáváme kraji kotlíkové dotace a kraj uzavírá smlouvu s jednotlivými občany. A tady v menším je analogie v tom, že žadatelem by byla obec. Vedení obce by vlastně bylo určitým způsobem zodpovědné za koordinaci, to znamená, že sežene alespoň těch 30 % obyvatel, kteří dnes nejsou připojeni na nějaký stokový systém, což v některých případech mohou být jednotky obyvatel, v některých případech třeba desítky obyvatel. Hlavně je to pro menší obce, nebo pro části obcí. A z toho také vzniklo tohleto číslo. To je také důvod, a skutečně obce s tím nemají problém, naopak jim to připadá jako dobrý způsob, že vstoupí mezi poskytovatele dotace, tedy stát, a tu fyzickou osobu, která o to bude žádat obec. A například obec bude také garantem funkčnosti těch čistíren, protože dneska je tam jakýsi centrální monitorovací systém, kde ty čistírny budou napojeny na nějaký v uvozovkách velín, který bude hlásit jejich funkci. A vlastně tam potom tím garantem pro nás nebude fyzická osoba, protože těch mohou být samozřejmě stovky nebo tisíce, ale bude právě obec.

Takže všechny odpovědi na vaše otázky vznikly po debatě s obcemi. V této chvíli neuvažujeme o tom, že bychom tam financovali již rozestavěné nebo realizované domácí čistírny odpadních vod. A na spolky vám odpověď ještě dodám, tam si nejsem jistý. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Chci se zeptat: bude doplňující otázka? Bude. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Horáček: Děkuji za odpověď. Ledacos se vyjasnilo. Já tedy ještě jednu konkrétní. Určitě jste se Svazem měst a obcí nebo s obcemi projednávali... Teď řeknu konkrétní případ. Jsem z Železného Brodu, šestapůltisícové město, má sedm satelitů, to je nespojených částí. A těch 30 % se bude vypočítávat z 6 500 obyvatel, anebo z části obce, která má 200? (Ministr Brabec ze své lavice odpovídá: Z části.) Takže z části obce. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Rovnou jste obdržel odpověď od pana ministra.

Nyní tedy požádám o interpelaci pana poslance Karamazova a připraví se pan poslanec Karel Rais. Prosím.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Vážený pane ministře zemědělství, jedním z významných právních předpisů spadajících do působnosti vašeho ministerstva je zákon o myslivosti, zákon, který upravuje způsob péče o zvěř, její lov a řadu souvisejících otázek. Bezesporu klíčovou otázkou, kterou myslivecká veřejnost citlivě vnímá, je přitom minimální výměra honiteb, na níž lze právo myslivosti vykonávat. Ta podle stávající úpravy činí 500 hektarů. Jinými slovy, každý, kdo chce myslivecky hospodařit, musí tak činit na souvislých pozemcích o rozloze nejméně 500 hektarů. Toto číslo, troufám si říci, má své logické odůvodnění. Péče o zvěř není totiž činností nahodilou, nýbrž dlouhodobou a vyžadující nejen znalost zvěře, nýbrž i jejího chování a také znalost území, v němž se zvěř pohybuje. Jedině tehdy, kdy mají myslivci na dotčeném území sledovat chování týchž jedinců zvěře, mohou také posoudit, jaké konkrétní dopady jejich činnost má.

Chci se vás proto v této souvislosti zeptat, zda v případě připravovaného nového zákona o myslivosti bude vaše ministerstvo i nadále požadovat minimální výměru honiteb o rozloze 500 hektarů. Osobně se domnívám, že jakékoli nižší číslo by pouze způsobilo, že zvěř bude natolik migrovat mezi sousedními honitbami, že jakákoli dlouhodobější péče o ni bude naprosto vyloučena. Takový stav by byl samozřejmě dlouhodobě neudržitelný. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Odpověď vám bude doručena písemně.

Nyní tedy požádám o interpelaci pana poslance Karla Raise a připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím.

 

Poslanec Karel Rais: Dobré odpoledne. Vážený pane místopředsedo vlády, navázal bych na naši disputaci z 30. června letošního roku, kdy jsme se bavili o informačním systému vědy a výzkumu. Mezitím jsem četl řadu velmi optimistických informací. Na druhou stranu co já mám informace, tak vidím, že ten systém je pouze schopen poskytnout pasivní přístup ke starým datům. A je otázka, jakou má funkcionalitu.

Rád bych slyšel odpověď na otázku, jaká je vlastně dnešní reálná situace v provozu informačních systémů věda a výzkum, který shrnuje rivové body, podle kterých univerzity dostávají peníze, a ty rivové body, to jsou body za kvalitu, které odrážejí jakýmsi způsobem kvalitu vědeckého výstupu. Čili by mě zajímalo, jaká je ta reálná situace, které funkcionality má informační systém dnes v provozu a kdy vlastně bude běžný uživatel schopný ukládat údaje z roku 2015 do informačního systému. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Požádám pana vicepremiéra o odpověď. Prosím.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, všechny čtyři součásti informačního systému jsou již funkční a informační systém jako celek plní informační a kontrolní funkce podle zákona. Zákonná míra je tedy splněna. Do modulů CEA a VES je možné vkládat nové nebo upravovat starší záznamy již od července tohoto roku. Moduly CEP a RIV umožňují přijímat dávky ve formátech XML a VAV od poloviny teď října s tím, že data, která ještě neumíme přijímat, se dají převést třeba do XML a pak jsou schopna tam uložit. Řada vysokých škol ale používá pro správu výsledků systém osobní bibliografická databáze OBD, který umožňuje export do formátu právě XML a VAV, a tyto dávky je možné do informačního systému vkládat.

Pro ostatní, kteří tento nebo jiný podobný systém nemají, se připravuje vkládací aplikace, která je nadstavbou vlastního informačního systému. Je to tedy něco nad rámec zákona, ale je to určitý komfort, na který byly třeba vysoké školy zvyklé. Takže na tom se pracuje a tato aplikace bude přístupná nejpozději do poloviny listopadu, přičemž se vlastně jedná o jediné nefungující plně portfolium, které bylo před zahájením práce na novém systému.

Příští a následující týden máme plánováno setkání s uživateli informačního systému, kde jim bude fungování představeno, kdy s nimi bude probíráno, jaké tam jsou eventuálně problémy, vysvětlit jakékoli nejasnosti a zajistit případné připomínky. Dostali jsme připomínky například i od Univerzity Karlovy. Ty zpracováváme. V žádném případě nemůžeme vyloučit, že se tam něco objeví. Takže my jsme jenom rádi za to, když nám ty připomínky přicházejí, a velmi úzce spolupracujeme s několika různými institucemi, které spolupracují na tom vývoji, aby byl komfortní pro uživatele.

Nový informační systém je nyní provozován na infrastruktuře Úřadu vlády a je vyvíjen zaměstnanci Úřadu vlády při polovičních nákladech proti minulosti. Navíc pro uživatele by se měla snížit právě i administrativní náročnost. Takže na tom pracujeme. A vlastně každý týden už bychom se měli ještě posunout.

Takže mám-li to shrnout, jediné, co je, že ještě nejsou všechny formáty schopné přijímat, ale lze je převést. A na tom ostatním pracujeme a mělo by to být do konce listopadu s tím, že pro nás je výzvou, abychom dokázali z informačního systému udělat databázi, která bude v podstatě propojena například s Technologickou agenturou, s Grantovou agenturou tak, aby to bylo všechno průchodné. A na tom budeme pracovat v těch dalších měsících.

Takže v takovém je to stavu. Stará data se prohlížet dají. A pokud je jakýkoli problém, tak jsme schopni okamžitě to dodat, popřípadě pomoci s realizací.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane poslanče, vaše doplňující otázka.

 

Poslanec Karel Rais: Vzhledem k tomu, že jsem nedostal odpověď na otázku, kdy tam najdu data z roku 2014, pardon, 2015 - data z 2014 tam jsou, to jsem se díval dneska dopoledne - takže to jsem z toho upřímně řečeno nepochopil. Takže na tohle bych docela rád věděl. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Prosím, pane vicepremiére.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Mělo by to být v několika týdnech dostupné, protože vlastně hodnocení 2015 by mělo být hotové do konce roku plus minus několik dnů, týdnů. Nelze vyloučit, že to bude třeba v lednu. Ale chtěli bychom to do konce roku. To znamená, všechna data tam již fyzicky mají být. Takže by to měla být otázka dnů, kdy by se v tom mělo dát pracovat. Pokud by byl jakýkoli problém, tak se ozvěte a vyřešíme to.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní požádám paní poslankyni Kovářovou a připraví se paní poslankyně Havlová. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, jedním z témat krajských voleb, a to nejen ve Středočeském kraji, byla výstavba obchvatu měst, která se bohužel dlouhodobě nedaří. Rozhodně ne tak rychle, jak by bylo žádoucí. Se starostou Dolních Břežan Věslavem Michalikem jsme se shodli, že pokrok bude jen obtížně realizovatelný beze změny fungování Státního fondu dopravní infrastruktury. Konkrétně jde například o to, že Státní fond dopravní infrastruktury by měl podporovat výkup pozemků pro výstavbu obchvatů na silnicích II. třídy.

Jaký je váš názor na tuto změnu? Jste ochoten ji podpořit? Je realizovatelná? Pokud ne, co jí brání? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a požádám pana ministra Ťoka o odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení páni poslanci, úvodem bych rád uvedl, že podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, je vlastníkem silnic II. a III. třídy kraj, na jehož území se silnice nacházejí. Podle zákona o SFDI je možno z prostředků SFDI vykupovat pozemky pro novostavby silnic II. a III. třídy. Tyto finanční prostředky jsou poskytovány vždy se souhlasem vlády. Jedná se o strategické stavby s celorepublikovým významem. Pro úplnost dodávám, že podle pravidel pro financování oprav silnic II. a III. třídy pro rok 2016 lze finanční prostředky poskytnout pouze na opravy, rekonstrukce a modernizace silnic II. a III. třídy.

V připravovaných pravidlech pro financování oprav silnic II. a III. třídy pro rok 2017 se zvažuje možnost využít finanční prostředky SFDI také pro financování výkupu pozemků pod stávající infrastrukturou, ale závisí to na finančních možnostech rozpočtu SFDI. V letošním roce byla pro financování oprav, rekonstrukcí, modernizaci silnic II. a III. třídy ve vlastnictví krajů vyčleněna z rozpočtu SFDI celková částka 3 mld. Z této částky bylo dosud ze strany krajů vyčerpáno cca 1,3 mld., což je zhruba 43 % finančních prostředků.

A co se týče vaší otázky. Víte, původně záměrem legislativce při zřizování SFDI bylo, aby tento fond měl na starosti tranzitní komunikace, to jsou komunikace dálničního typu a I. tříd. Co se týče krajů, tak kraje by měly financovat výstavbu dvojek a trojek z rozpočtového určení daní, které by měly preferovat to, co kraj potřebuje, a tam, kde to potřebuje. Jinými slovy využívat peníze SFDI bez toho, že by se mohutně napumpoval penězi, aby tyto věci mohl taky financovat, nelze.

Minulé vedení Asociace krajů říkalo, že by chtěli pravidelný příspěvek z tohoto fondu a že přijdou s nějakým koncepčním řešením. Zatím jsem takové koncepční řešení neviděl.

Osobně si myslím, že by se ty věci měly rozdělit. Jestliže vlastník jsou kraje, tak kraje by měly dostat v rozpočtovém určení daní dostatečné peníze. A teď je jen otázka možná politické debaty, zdali ty peníze by měly být účelově vázány na investice do komunikací, anebo je to otázka svobodné vůle zvolených zástupců kraje, jestli si řeknou, kam ty peníze pošlou, co udělají. Jestliže v minulosti preferovaly jiné náklady nebo jiné cíle, které chtěly profinancovat, než byly silnice, a ty vždycky počkaly, tak teď říkat, že ten problém má vyřešit znovu stát, asi není úplně to pravé ořechové.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, paní poslankyně, vaše doplňující otázka.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Říkal jste, že zkrátka a dobře původní záměr SFDI byl ten na tranzitní komunikace. Vzhledem k tomu, že nárůst dopravy je opravdu obrovský a nárůst potřeby výstavby obchvatů je také obrovský, zda by stát v tomto případě neměl krajům pomoci, protože ony na to skutečně nemají peníze. Zda byste se tedy nemohli zamyslet, jakým způsobem by se dalo krajům takto pomoci, protože změna rozpočtového určení daní je opravdu komplikovaná.

V této souvislosti jsem se ještě chtěla zeptat: S problematikou pozemních komunikací se na vás obrátilo Sdružení místních samospráv. Objednali se k vám na schůzku a vy jste ji deset minut před zahájením bez omluvy a zdůvodnění zrušil. Znamená to tedy, že Ministerstvo dopravy nemá zájem jednat s obcemi a městy a organizacemi, které je zastupují, o tomto tématu? Nebo šlo o politováníhodný exces? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Prosím, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, jenom jedno zamyšlení. Víte, problém těch obchvatů měst je samozřejmě velký. On je i na jedničkách, je i na dvojkách. A je to bohužel věc, která se koncentruje teď v tomto období. Protože já si pamatuji, že před 10, 15 lety všechna města říkala: My žádný obchvat nechceme. My chceme, aby doprava jezdila přes naše město, protože tady máme naše podnikatele, kteří tady mají obchody, a my chceme, aby zákazníci, kteří projíždějí městem, tam zastavili a dělali jim tržbu. Pak se to v jednom okamžiku přehodilo a všechna města říkají: My chceme obchvat. Takže těch okamžitých požadavků je teď prostě přehršel a těžko se to řeší.

Co se týká schůzky, o které jste mluvila - já si toho nejsem vědom. Jsem si vědom jediné schůzky, kterou jsem takto zrušil kvůli pracovním důvodům. Ale to byla schůzka, kterou se mnou chtěl pan europoslanec, a vůbec se neměla týkat obchvatů. Takže že bych s někým já nechtěl jednat, o tom si nejsem úplně jistý.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní požádám paní poslankyni Havlovou a připraví se pan poslanec Holeček. Prosím.

 

Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo, pane předsedající.

Vážený pane ministře, dostala se ke mně taková zpráva, a proto bych na vás měla tento dotaz: Jak je možné, že společnost, která zajišťuje veřejnou službu, což meziměstská doprava je, může vlastnit firma s tzv. anonymními akciemi, když od roku 2014 je zákonem toto zakázáno? Jedná se o společnost Dopravní a stavební holding, a. s., a tomu patří ČSAD v Karviné, Havířově a Frýdku-Místku. Navíc to není jediný problém, který je spojen s touto společností. Další zvláštností je, že tato firma dostávala dotace v roce 2013 ve výši 280 mil. korun, kterou jsme zjistili podle závěrečné zprávy z roku 2013. A také dostala 98 mil. z regionálního dotačního programu.

Zajímalo by mě, jestli tato společnost dostává dále dotace, a všechna tato zjištění jsou velmi znepokojivá vzhledem k tomu, že se jedná o veřejnou službu. Čekám na vaši odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a požádám vás, pane ministře, abyste odpověděl na interpelaci.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Vážená paní poslankyně Havlová prostřednictvím pana předsedajícího, já mám pro vás velmi stručnou a rychlou odpověď, a to že společnost Dopravní a stavební holding, a. s., neobdržela ze státního rozpočtu kapitoly 327 na Ministerstvu dopravy v období od roku 2014 žádné dotace.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím paní poslankyni.

 

Poslankyně Olga Havlová: Přesto má tato firma povinnost uveřejnit svoje finanční věci a nedala za tři roky zprávu o financování.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Prosím, pane ministře, vaše odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, s tím já ale nemohu nic udělat. To je soukromá firma a je to záležitost toho, jak se chová na trhu a jak plní své povinnosti. To neumím ovlivnit.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane poslanče, vaše interpelace. Připraví se pan poslanec Kaňkovský.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený pane ministře, v Ústeckém kraji se v těchto dnech povídá krátký a hořce výstižný vtip, jestli jste ho slyšel. Stavba D8 už se zase dala do pohybu, bohužel to ale nehlásí silničáři, ale geologové. Ukázalo se totiž, že ujíždějící svah, který byl obsahem mých minulých interpelací, není zdaleka jediným problémem dokončované dálnice D8. Na stole nám teď leží problém nesrovnatelně větší a to je most u Prackovic, který se každým dnem propadá. Pilíře prackovické estakády, tedy vlastně dvou mostů vedle sebe, jelikož pro každý dvoupruh dálnice je tam jeden, se propadají do země, protože nejsou dostatečně hluboké.

Ptám se vlastně neustále na to samé. Dálnice se má otevřít 16. prosince. Všichni tam do úmoru makají na tom, aby se tento termín stihl. A já se ptám: Stihne se to? Nehrozí náhodou to, že v prosinci D8 slavnostně otevřete, ale pak se v tichosti zavře, aby se mohlo měřit, zkoumat a opravovat a opravovat?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. I v tomto případě požádám o odpověď pana ministra dopravy. Prosím.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Vážený pane poslanče Holečku prostřednictvím pana předsedajícího, jenom trochu k tomu, co se stalo na dálnici D8. Na dálnici D8 Ředitelství silnic a dálnic monitoruje velmi pečlivě celé území, které je samozřejmě územím, které není úplně stabilní. To jsme od začátku věděli. Věděli to všichni. Já bych chtěl říct, že překvapivě na tomto území se shodli všichni spolupracující geologové kromě těch, kteří se shodli na tom, jaký je problém, že dálnice tudy vést může a že dálnice bude bezpečná, pokud se udělají všechna opatření.

To, co jsem já vyhlásil v nedávné minulosti, že se nám ten svah začal pohybovat, ano, bylo kolem toho spoustu dohadů. Já jsem ty dohady chtěl zastavit. Nedal se do pohybu svah. Chtěl bych jenom vysvětlit, to, co se dalo do pohybu, je ten násep, který jsme na svahu udělali. A tím, že začínáme dělat kroky ke stabilizaci svahu, který hrozil, že by mohl být nestabilní, děláme tam štěrkové odvodnění, děláme tam sondy a další věci, tak ten svah tím, že ho odvodňujeme, se prostě začíná pohybovat a jedna část valu, která zrovna je u konce mostu, vykázala také pohyby. My jsme se rozhodli, že uděláme další kroky. Odbagrovali jsme část náspu. Nahradíme ho lehčím materiálem, aby to přetížení nebylo tak velké. Ukázalo se, že kroky, které děláme, už mají pozitivní vliv, protože pohyb se tam zastavil, nebo zastavuje, už se to blíží k normální situaci. Při posledním jednání, které jsme tam měli, jsme se shodli, že pokud se nestane něco úplně nového a mimořádného, tak všechny práce, které by vedly ke zprovoznění toho úseku nikoliv 16., ale 17. prosince, tak by měly být úspěšné, a já jsem přesvědčený, že tento úsek dálnice zprovozníme.

Chtěl bych tady dodat, nezprovozníme ho jako v uvozovkách Potěmkinovu vesnici, aby se to tam projelo a zase se to zavřelo. Bude to definitivní zprovoznění. Samozřejmě budou ještě probíhat paralelně další kroky k sanování území podle toho, jak si to bude vyžadovat situace. Ale nemělo by to mít na provozuschopnost dálnice žádný vliv.

To, čeho jsem chtěl svým prohlášením zhruba před třemi týdny říci a dosáhnout, je utnout debaty a taková ta povídání o tom, jak se věci daří nebo nedaří. Chtěl jsem hlavně říct, že v tomto a v každém případě je pro nás nejdůležitější bezpečnost silničního provozu. To znamená, pokud by byly jakékoliv pochybnosti, že by tam mohlo dojít k nějakým problémům, tak bych chtěl garantovat, že nebudeme s ničím hazardovat. Víc než dodržení termínu je pro nás bezpečnost na dálnici. Ale jsem přesvědčený podle stávajících informací, které máme, že kroky, které začalo ŘSD a zhotovitelé na této dálnici pro stabilizaci dělat, vedou k těm cílům, které jsme očekávali. Jsem přesvědčen, že se to 17. prosince spustí.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane poslanče, vaše doplňující otázka.

 

Poslanec Radim Holeček: Výborně, děkuji panu ministrovi. Já se totiž velmi těším na to, až pojedu po D8, snad aspoň poslední rok mandátu to vyjde. Těším se vlastně od samého začátku.

Jenom jeden krátký dotaz. Vy jste tady mluvil o náspu, který ujíždí, ale vůbec jste se nezmínil o mostu. Je vám známo, že jsou tam pilíře? Poslední zprávy jsou, že je vadnost pilířů. Takovou zprávu vy nemáte?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Já jsem se bavil o náspu. Jsou tam dva náspy, aby to dobře kopírovalo svah a zatížení nebylo velké. Takže jsou dva oddělené vedle sebe. Násep končí založením mostu. Je to jeden pilíř z mostu. Tím pádem, že násep se pohnul a tlačí na pilíř, tak samozřejmě na něj má vliv. Není to otázka špatného založení, je to otázka dalších kroků. Faktem je, že na základě toho, jak to bylo projektováno, a znalostí v té době jsme přesvědčeni, že řešení je dobré. Co uděláme vzhledem k pohybu svahu, který nikdo nepředpokládal, uděláme přikotvení. Ale tady bych chtěl říct jednu věc. Debaty o tom, kdyby byly hluboké pilíře až na horninu, která tam tedy nota bene je jenom vápenec, takže není žádná pevná, ale i kdyby byly hluboké a chytlo se to do skály, tak vám mohu garantovat, že neexistuje pilíř, kdy by se ten svah rozjel, že by ho neustřihl. Debaty o tom, že to mělo být nějaké hluboké a že to mělo být jinak, jsou sice hezké. V České republice každý Čech rozumí stavění lépe než kterýkoliv odborník. To mě nepřekvapuje. Myslím si, že je to v rámci toho, co se tam děje.

Tady bych chtěl říct jednu věc. Na málo stavbách se shodnou projektanti, stavebníci i geologové. Na této stavbě se shodli všichni. To, že někdo z boku říká, že je všechno špatně, který ani nedělá v geologické službě, která opravdu věci řeší, to je zase typická věc České republiky. Ale já jsem přesvědčený, že tady se nám opravdu povedlo, že všichni mluví stejným jazykem.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Kaňkovský. Připraví se pan poslanec Kostřica. Prosím.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Milý nepřítomný pane ministře, v červnu 2015 zahájila svou činnost komise pro problematiku očkování, která vznikla na základě rozsáhlé diskuse, jež zde byla při projednávání novely zákona o ochraně veřejného zdraví. Zároveň, a to je třeba zdůraznit, jde také o témata, která jsou velmi živě diskutována mezi rodiči dětí. Parlament České republiky potvrdil svým legislativním postupem, že v očkování vidí důležitou součást ochrany zdraví, zároveň ale nezanedbatelná část zákonodárců dala najevo, že vnímá hlasy veřejnosti po změnách, které by si systém očkování v naší zemi zasloužil, a já patřím mezi ně. Výrazem toho, že případné změny potřebují zodpovědnou odbornou diskusi a teprve potom politické rozhodnutí, byl právě vznik zmíněné komise. Uplynulo více než 15 měsíců od jejího ustanovení a já se vás, pane ministře, ptám, jaké jsou výsledky činnosti k dnešnímu dni. A budu konkrétní.

Ve druhém čtení jste vy zde na tomto místě kvitoval můj návrh na vyřešení jedné oblasti, kterou velmi často kritizují rodiče, a to je povinnost předložit potvrzení o očkováních na zotavovací akce dětí, jako jsou letní tábory. Řešení, které jsem zde navrhovalo s kolegou Davidem Kasalem, spočívalo v navázání této povinnosti na preventivní prohlídky dětí. Slíbil jste zde na tomto místě, že by to bylo možné vyřešit do tří měsíců. Den, kdy jste zde hovořil, byl 28. dubna 2015.

Komise dostala k řešení i další témata. Tím nejdůležitějším je dle mého názoru zřízení fondu na odškodnění následků povinného očkování. I zde existoval příslib, že legislativní řešení bude rychlé. A v neposlední řadě je to diskuse kolem počtu povinných očkování, sledování nežádoucích účinků, problematika očkovacího kalendáře atd.

Pokud je mi známo, do této doby k žádnému viditelnému pokroku v řešení sporných otázek kolem očkování nedošlo. Chci vás proto, pane ministře, požádat, abyste nás seznámil se současným stavem přípravy legislativního řešení fondu (předsedající upozorňuje na čas) na odškodnění následků očkování i dalších témat, které komise má k projednání. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní požádám pana poslance Kostřicu a připraví se pan poslanec Okleštěk. Prosím.

 

Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, chtěl jsem se vás zeptat na jednu věc. V současné době probíhá rozsáhlá rekonstrukce dálniční sítě, rekonstrukce silnic první, druhé i třetí třídy, mnohdy k nemalé radosti a pochopení českých řidičů. Chtěl jsem se zeptat na jednu věc. Celá řada těchto dálničních sítí není opatřena nějakým systémem, který by bránil pronikání divoké zvěře. Chtěl jsem se na to zeptat, protože jenom velmi malá část je opatřena plotem, který je svým způsobem také kontroverzní, protože pokud někde třeba ta vysoká zvěř pronikne za tento plot, pak je odsouzena k fatálnímu konci, mnohdy i té posádky.

Chtěl jsem se zeptat, jestli neuvažujete o moderním, novém způsobu, což jsou takové solární pulsní ultrazvukové sloupky, které plaší tu zvěř, a jeden sloupek stačí až na 32 metrů dálnice, což je nepoměrně levnější než nějaká varianta výstavby tady tohoto plotu nebo jiných zabezpečovacích systémů. Navíc je tento systém funkční bez obsluhy po dobu jednoho roku, a pokud je ještě spojen se solárním napájením, pak na dobu pěti roků. Chtěl jsem se zeptat, jestli o tom uvažujete, a pakliže ne, z jakého důvodu. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jedním z úkolů Ředitelství silnic a dálnic České republiky jakožto majetkového správce dálnic a silnic první třídy je ochrana nejenom samotné pozemní komunikace, ale také všech jejích uživatelů před vnějšími vlivy, které by mohly narušit bezpečnost a plynulost provozu na dálnicích a silnicích první třídy. Jedním z těchto vnějších vlivů je zvěř, především ta migrující.

Ředitelství silnic a dálnic České republiky pro ochranu jím spravovaných pozemních komunikací převážně používá tzv. pachové ohradníky, v rámci jejich dlouhodobé aplikace usiluje o jejich neustálé vylepšování. V současné době je většina tzv. pachových ohradníků plně biologicky odbouratelná. Současně se na silnicích nižších tříd testovaly elektronické odpuzovače. Tyto elektronické odpuzovače jsou účinné stejně jako pachové ohradníky, avšak vykazují značně vysokou pořizovací cenu s nutnou následnou likvidací. O jejich využití v současné době Ředitelství silnic a dálnic neuvažuje.

Cílem Ředitelství silnic a dálnic České republiky je realizace stoprocentního oplocení dálnic a vybraných úseků silnic první třídy, které protínají migrační koridory zvěře, neboť právě oplocení je stoprocentním nástrojem k zamezení přístupu zvěře na pozemní komunikace. Pachové ohradníky jsou hojně používány nejen v České republice, ale také v okolních státech, a to jako nepříliš nákladná varianta odpuzování zvěře od pozemní komunikace. Každopádně je tato varianta vhodná na úseky prvních tříd a nižších tříd, nikoliv na dálnice, kde se nám jeví jako osvědčený, avšak nákladný prostředek zabránění střetu zvěře s projíždějícími silničními vozidly oplocení. V uplynulých letech došlo k oplocení značné části nejenom dálnic, ale také dnes již bývalých rychlostních silnic, nyní dálnic druhé třídy. Na druhou stranu je nutné uvést, že případné poškození oplocení je nutné opravit vždy rychle, neboť se stává jakýmsi vstupem zvěře na chráněnou pozemní komunikaci, která se pak pro tuto zvěř stává pastí.

Je pochopitelné, že se zvěři nedá úplně zabránit v přirozené migraci, a ani tuto činnost nelze považovat za ohleduplnou vůči životnímu prostředí. Ideálním řešením, jak ochránit pozemní komunikace a její uživatele od styku se zvěří, je efektivní budování ekoduktů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan poslanec nemá doplňující otázku, dobře.

Nyní požádám pana poslance Oklešťka a připraví se pan poslanec Koníček. Pana poslance nevidím, v tom případě požádám pana poslance Koníčka o interpelaci a připraví se pan poslanec Vácha. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane ministře, v nedávné době jste se několikrát vyjádřil v médiích k činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu. Pro Deník 9. října: "ČSSD mají šéfa Senátu, Sněmovny, Nejvyššího kontrolního úřadu, který dělá zpolitizované kontroly." Pro Mladou frontu Dnes 29. září: "NKÚ permanentně zneužívá pan Kala, dělá účelově kontroly proti nám."

Od roku 2006, kdy kontrolní výbor vznikl, projednal desítky kontrolních závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu a za celou dobu jsem se nesetkal s takovým hodnocením, jako jste vyslovil vy. Uvědomujete si, pane ministře, že svými prohlášeními poškozujete dobré jméno státní instituce? Jaké máte pro tato svá prohlášení podklady? Bohužel jsem se již několikrát sám setkal s vašimi ústními prohlášeními, která jste v písemných podkladech úplně popřel. Dokonce jsem vás kvůli tomu i interpeloval a ptal se vás, kterému Babišovi je možné věřit. Tomu, co mluví do médií, nebo tomu, co píše poslancům. Očekávám, že ve své odpovědi se budete opět vymlouvat, že je to vytržené, že jste to tak nemyslel. Já vás ale žádám, abyste svá tvrzení v písemné odpovědi doložil.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan vicepremiér vám jistě písemně odpoví.

Nyní požádám pana poslance Váchu a připraví se pan poslanec Hovorka. Prosím.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo. Pane ministře, rád bych znal váš názor na situaci kolem letecké záchranné služby v Jihočeském kraji. Kraj investoval nemalou částku z veřejných prostředků na vybudování heliportu na letišti a stejně i v nemocnici a vaším rozhodnutím by měla nově letecká záchranná služba být provozována Armádou České republiky. Ta ale bohužel nemá techniku, která by mohla operovat z letiště v Českých Budějovicích. Její vrtulníky jsou asi tak dvakrát těžší, a tedy nemohou létat z Českých Budějovic, a údajně nemohou ani přistávat v nemocnici. Budou létat z Bechyně, pravděpodobně přistávat někde jinde a pacienti budou muset být převáženi sanitkami. Takže ten přesun lékařské záchranné služby na armádu může ohrozit účinnost této služby.

Chtěl bych se tedy zeptat, jaký je současný stav věci. Jestli stále platí vaše rozhodnutí převést leteckou záchrannou službu pod Armádu České republiky, jestli je šance zařadit jižní Čechy mezi ty kraje, kde by leteckou záchrannou službu provozoval provozovatel s vhodnými vrtulníky, jestli jste schopni vybavit armádu, pravděpodobně v součinnosti s Ministerstvem obrany, vhodnými vrtulníky tak, aby mohly operovat z letiště v Českých Budějovicích a přistávat na heliportu v nemocnici v Českých Budějovicích. Děkuji vám předem za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní požádám pana poslance Hovorku, připraví se pan poslanec Rais. Prosím.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, jednal jsem se starosty obcí a oni mají značné výhrady vůči tomu, jakým způsobem se nastavuje zákon o financování nebo nástroje financování regionálního školství, kdy poměrně velmi komfortně jsou nastaveny podmínky pro malotřídky a školy pouze s prvním stupněm, ovšem nedostatečně jsou nastaveny podmínky pro financování k plně organizované škole se všemi ročníky, kdy v každém ročníku je jenom jedna třída. Zde Ministerstvo školství vychází z toho, že uhradí základ pedagogické práce od průměrné naplněnosti 17 žáků na třídu. Není však jasné, zda i při těch 17 bude reálně na nenárokové složky platu a kolik. Venkovské školy žádají snížení minimálního počtu žáků na 15. Ministerstvo školství sice uvádí, že není proti, ale že to je politická otázka. Muselo by se jít cestou změny vyhlášky. Přinese to zvýšení nákladů, ale při zřejmé neochotě změnit vyhlášku nemá ministerstvo jistotu, že žáci ze zrušených škol budou mít kam nastoupit.

Já se domnívám, že byste, paní ministryně, měla vyslyšet varování starostů i místních samospráv a snížit minimální počet žáků ve třídě na 15. Je to i z toho, že v současné době se pohybujeme na vlně demografického -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, váš čas. Já vás požádám, položte otázku.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Čili je velmi velký počet škol, které by mohly být zrušeny. Chci se proto zeptat, jestli uvažujete o tom, že změníte příslušnou vyhlášku a stanovíte minimální počet žáků ve třídě na 15. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní pan poslanec Rais, připraví se paní poslankyně Kovářová.

 

Poslanec Karel Rais: Dobrý den. Vážená paní ministryně, interpeluji vás ve věci chyby ve vysokoškolském zákonu, jejíž neřešení může mít dopad na tisíce studentů a studentek vysokých škol v řádu dvou až tří let. Jedná se o špatně formulované přechodné ustanovení zákona v rámci jeho poslední novely účinné od 1. 9. tohoto roku, novely, která se dotvářela na Ministerstvu školství právě pod vaším vedením. Vysokým školám byly automaticky prodlouženy stávající akreditace studijních oborů o tři roky, tj. do konce srpna 2019. Jenže to má háček. Takto prodloužené akreditace nebude možné dále prodloužit ani na dostudování studentů, neboť se jedná o akreditace studijních oborů, které byly novelou zákona jako celek zrušeny nebo zanikly. Tisíce studentů tak nemusí být schopny svá studia dokončit, případně se nevyhnou přestupům do jiných studijních programů než do těch, kde začaly studovat.

Vážená paní ministryně, ministerstvo pod vaším vedením situaci neřeší, a to i přes to, že na problém již několikrát v minulosti upozorňovala Rada vysokých škol. Jistě musíte uznat, že nastalá situace nemá řešení z pohledu vysokých škol ani studentů nastupujících ke studiu. Bývalá Akreditační komise nestihla projednat velké množství žádostí o prodloužení akreditací a vlivem dalšího z přechodných ustanovení všechna tato řízení lidově řečeno spadla pod stůl. Nový akreditační úřad ještě nemá ustanoveny seznamy hodnotitelů, a tak fakticky nemůže akreditovat nikdo.

Vážená paní ministryně, žádám vás jako poslanec i jako člen akademické obce z progresivních univerzit v ČR, aby Ministerstvo školství co nejdříve zjednalo nápravu a navrhlo novelizaci příslušného ustanovení zákona. Žádám vás proto o podrobnou informaci, jak bude Ministerstvo školství v této věci dále postupovat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové, panu poslanci bude odpovězeno písemně.

Další interpelaci, jednadvacátou, přednese paní poslankyně Věra Kovářová, která bude interpelovat přítomného pana ministra dopravy Dana Ťoka ve věci prezidentovy cesty na Slovensko. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený přítomný pane ministře, pokud vím, byl jste požádán prezidentem republiky o prověření okolností jeho cesty na Slovensko na pohřeb prezidenta Kováče, která, jak známo, dopadla ne moc slavně. Jen připomínám, že ostudu za pozdní příjezd se prezidentská kancelář pokouší připsat Řízení letového provozu, které ale podle dostupných informací na zpoždění vinu nenese. Ze strany Kanceláře prezidenta republiky jde jen o zamlžování skutečného stavu věci. Ale uznávám, že může jít jen o můj dojem, byť vytvořený na základě četby řady textů, a proto bych se zeptala přímo vás, pane ministře. Můžete nám sdělit, k jakému výsledku jste na základě žádosti prezidenta Zemana dospěl? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ano, byl jsem požádán, abych se podíval na naše rezortní organizace, zejména tedy Řízení letového provozu, na průběh této cesty. Dal jsem úkol jak pracovníkům ministerstva, tak jim, aby celou situaci analyzovali. Já ty materiály mám připraveny, budu je prezentovat v sobotu panu prezidentovi a jistě chápete, že si vyhradím, abych nejdříve informoval pana prezidenta, a pak o té věci informoval veřejnost i poslance. Takže dejte mi čas. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: (Posl. Kovářová si nepřeje doplňující otázku.) Na to paní poslankyně zjevně nemá co říct. (Pobavení.) Ano. Děkuji panu ministrovi.

Dvaadvacátou interpelaci paní poslankyně Olga Havlová stahuje, přikročíme k třiadvacáté interpelaci. Paní poslankyně Jana Černochová bude interpelovat pana ministra obrany Martina Stropnického, taktéž přítomného, ve věci vojenského zdravotnictví I. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, po měsíce jsme mohli sledovat přetahovanou pánů ministrů Babiše a Němečka o leteckou záchrannou službu. Už tak pozdě vypisovaný tendr na zajištění letecké záchranné služby byl napaden ministrem financí s tím, že on ví nejlépe, jak se má tato služba provozovat, a že je drahá. Po měsících dohadů nakonec došlo ke kompromisu - ještě pozdějšímu vypsání výběrového řízení, snížení počtu stanovišť provozovaných soukromníky, zkrácení období do dalšího tendru, změny systému a rozšíření oblasti spravované armádou a policií, čímž dojde k prodražení systému.

Pane ministře, vysvětlete mi prosím, jaké výhody jsou toho, co jste společně napáchali. Nějak mi to stále nevychází, ať počítám, jak počítám.

Pro shrnutí. Armáda s policií budou zajišťovat zcela zbytečně, protože to už k výcviku nepotřebují, stanoviště v jižních Čechách a na jižní Moravě. Armáda provozuje leteckou záchranku mnohem dráže než soukromé subjekty, jak prokázalo i vyšetřování policie a analýzy Ministerstva obrany, už jenom proto, že provozuje vrtulníky vyšší váhové kategorie. Ještě před několika měsíci jste říkal, že armáda bude létat v jižních Čechách z Plané, kde nechal kraj postavit heliport za 60 mil. korun. Nemluvil jste pravdu. Nakonec budou vojáci létat z Bechyně a heliport zůstane opuštěn. Myslím, že je to dobrý námět pro NKÚ, aby se na to podíval, jak stát svým nekoncepčním postupem zmařil 60milionovou investici kraje. (Hovoří se stupňující se rychlostí.)

I stranický expert na leteckou záchrannou službu kolega Brázdil z ANO se několikrát nechal veřejně slyšet, že armáda provozuje civilní leteckou záchrannou službu v rozporu se zákony a mezinárodními úmluvami. Nějak tomu nerozumím. On vás, svého stranického kolegu, o tomto svém stanovisku neinformoval? Prosím, vysvětlete mně i mým kolegům, co je na dohodnutém kompromisu efektivní. Můžete mi prosím také sdělit, jaké dopady bude mít v příštích čtyřech letech rozhodnutí rozšířit vojenskou záchrannou službu do dalšího kraje na schopnosti vrtulníkového letectva?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já velmi děkuji paní poslankyni. Pokud absolvovala kurz rychločtení, skvělé. Gratuluji.

Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já nechci polemizovat o tom - zase už se to opakuje, používá se slovo lež, nebo mluvit nepravdu. Mně se to nějak zajídá se v tomhle přetlačovat.

Ale jedna věc je naprosto průkazná, a to je to, že letecká záchranná služba, jak to bylo nastaveno myslím v 90. letech, je jedna z nejdražších ve střední Evropě. To je prostě fakt. Vychází na víc - neberu ani snad Slovensko, ale snad dokonce i Rakousko. No a prostě z toho vznikl relativně výnosný byznys. Na ten byznys se potom napočítalo a nainvestovalo řekněme i to zázemí, včetně těch helioportů. Můžeme si říkat, proč byly postaveny na tu váhu, na kterou byly postaveny, protože možná kdyby byly postaveny na váhu vyšší, tak mohly být použity strategicky i v případě nějakých jiných potřeb, nejenom potřeb zdravotních.

Chci říci, že to řešení, jak to také připravoval pan kolega Němeček, to znamená, že chtěl vyhlásit výběrové řízení někdy osm nebo devět měsíců předtím, než předchozí smlouvy přestaly platit, a byly důvodné obavy, že se do toho nemůže přihlásit nikdo jiný, než kdo to doposud provozoval, čili by to bylo patrně výběrové řízení zvláštní, řekněme eufemisticky, no tak byla snaha tu situaci řešit nějak systémově a v omezeném čase. Tak byla dohodnuta tato kompromisní varianta, že policie to rozšíří o jednu oblast nebo kraj a armáda o kraj druhý, s tím, že byly vybrány tak, aby se minimalizovaly nějaké problémy.

Chci zdůraznit, že to je na dobu určitou, že to je na dobu, než vznikne nový koncept, který má připravit meziresortní pracovní skupina do konce tohoto roku, který by celou situaci letecké záchranné služby řešil koncepčně a dlouhodobě a s největší pravděpodobností i v rámci nějakého státního subjektu. Poté by se, čili po těch čtyřech letech, by se armáda vrátila zpátky do toho svého, v uvozovkách, kraje, kde působí doposud, tak aby v rámci svých schopností neztratila právě tuto schopnost, o jejíž užitečnosti určitě není sporu. My se teď snažíme na ty čtyři roky najít řešení co nejméně složité, co nejpraktičtější, co nejlevnější.

Z toho, co jsem řekl, vyplývá, že investice, které kraj - teď budu mluvit o tom, který se týká armády, to znamená Jihočeský kraj -, že zmařeny nebudou v žádném případě, budou využity v budoucnosti. To, že my bychom provozovali na základě upřesněných podmínek, které jsou v Jihočeském kraji, leteckou záchrannou službu z Bechyně, má, dovolím si říci, samé výhody, protože když se podíváme na mapu zásahů za poslední období nebo za poslední dobu, zjistíme, že kromě dvou letních měsíců, kdy je tam vyšší koncentrace potřeby zásahů kolem rekreační oblasti Šumava a Lipno, tak do značné míry převažují zásahy právě v severní části Jihočeského kraje, čili blíže letišti Bechyně.

O tom, že všechna řešení mají své výhody a své nevýhody, určitě nemusím dlouze hovořit. My na rozdíl od komerčních subjektů jsme schopni působit 24 hodin, čili i v noci, což u těch soukromých subjektů není. To, že vrtulník Sokol má úplně jinou kapacitu a jiné možnosti i lékařského zásahu během přepravy a je nástrojově úplně jinak vybaven než komerční vrtulník, je další věc, která mluví pro to, že rozhodně nikdo nehazarduje s lidskými životy. Pokud vím, tak v případě dvou nemocnic je akorát problematické použití příslušného helioportu vrtulníkem Sokol, i tam jsou ale už specifikovány prostory, kde ten vrtulník může bez větších problémů nebo bez problémů přistát a kde je dosažitelnost té nemocnice zcela bezprostřední.

Ta záležitost má ještě spoustu různých detailů. Musel bych tady pro to mít nepoměrně větší časový prostor. (Předsedající upozorňuje na čas.) Chci zdůraznit, že to je přechodné řešení a že se potom armáda vrátí k působení, jak bylo doposud zvykem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Já bych doporučila panu ministrovi, aby požádal své kolegy z Ministerstva obrany, aby mu vyjeli monitoring jeho slov. Skutečně řekl, že se bude létat z jižních Čech z Plané.

Víte, častokrát slyšíme, že kapacity vrtulníkového letectva armády jsou nedostatečné. Přesto si dovolujeme takový luxus, že se ještě rozšiřují úkoly o provozování civilní záchranky. Mně to smysl nedává. Chtěla bych vědět, jak bude tato služba naplněna personálem, k jakým dojde omezením, a hlavně by mě zajímalo, zda máte někde spočítáno, že vámi zvolené řešení je pro stát výhodnější.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře o doplňující odpověď. Máte slovo.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedající. Já se přiznám, že se musím omluvit, že jsem nezaslechl celý seznam těch úkolů. Já si to potom stáhnu tady z toho záznamu. Ale nevím přesně s těmi náklady, jestli jste, paní poslankyně prostřednictvím pana předsedajícího, myslela náklady v přechodné době, nebo jakýsi odhad výsledných nákladů při novém řešení.

Jinak co se týče kapacity, tak to jsme schopni pokrýt, nemáme s tím žádný problém.

O sokolech bylo rozhodnuto, že půjdou generálních oprav, čili my je budeme mít k dispozici, máme je k dispozici a technicky nám to nedělá žádné potíže.

Vím, že tahle odpověď není vyčerpávající, čili jestli se můžeme dohodnout na nějakém písemném doplnění odpovědi, tak bych vám ji připravil. Děkuji.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji a stahuji třicetpětku, aby to pan ministr věděl a nemusel tady čekat, protože mezitím už ho nikdo neinterpeluje.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji za tuto informaci. Pan poslanec Vladimír Koníček ve své 24. interpelaci bude interpelovat nepřítomného ministra financí Andreje Babiše ve věci nevyužitých licencí. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane ministře, při jednání kontrolního výboru dne 3. září 2015 jste poslance kontrolního výboru ubezpečoval, že situaci s nevyužitými licencemi SAP na Ministerstvu financí řešíte a podáte trestní oznámení. Když jsem po vás dne 22. června 2016 žádal informaci o stavu podaného trestního oznámení, s lehkostí sobě vlastní jste mi oznámil, že žádné trestní oznámení nebylo podáno. Požádal jsem vás o zaslání dokumentů, které vedly k vašemu rozhodnutí trestní oznámení nepodávat, to bylo 26. srpna, a doposud jsem žádný takový dokument neobdržel.

Celková částka zaplacená za nevyužité licence výrazně překročila 300 mil. korun. To znamená, že tady stát nakoupil licence, které nepoužívá, a každý rok za takové nepoužívané licence platí 25 mil. korun. Celková škoda, jak ji vyčíslilo Ministerstvo financí, je opravdu více než 300 mil. korun. 60 mil. korun za nic bylo zaplaceno za období, kdy jste ministrem už vy. Je to ten důvod, proč jste nepodal trestní oznámení?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Sám jsem zvědavý, jak bude panu poslanci odpovězeno písemně.

Pan poslanec Radim Holeček bude interpelovat dále ministra spravedlnosti Roberta Pelikána ve věci registru přestupků. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený pane ministře, interpeluji vás ve věci registru přestupků. Jako předseda podvýboru pro ochranu soukromí, který je a priori vždy podezřívavý proti všem registrům, jsem v tomto případě byl zpočátku ochoten přimhouřit oko. Domníval jsem se totiž asi mylně, že právě v problematickém ústeckém regionu by mohl registr částečně řešit problémy řetězení stejných přestupků. Nejsou to ani tři týdny, a už se na tento registr valí velký počet stížností. Poté co jsem mluvil s několika starosty v našem regionu, mohu pouze konstatovat, že z nového registru nebyli nadšeni. Říkají, že radnicím to pouze přidá práci, recidivisté ty pokuty stejně platit nebudou, radnice je nakonec budou muset odepsat. Úředníci musí stále zasílat urgence a výzvy k zaplacení a města to stojí čas a peníze.

Tudíž, pane ministře, prosím, zvažte, má takový zákon smysl, a pokud má, ptejte se na těch radnicích, kde se s tím lidé setkávají v opravdové praxi.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. Pane ministře, prosím, budete se ptát na radnicích?

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, odvážím se odpovědět zlidovělým výrokem "pláčete hezky, ale na špatném hrobě". Došlo tu k jistému nedorozumění. Ministerstvo spravedlnosti dostalo nevděčný úkol ten registr řekněme v šibeniční lhůtě zprovoznit a provozovat prostřednictvím rejstříku trestů. To je ovšem to jediné, co s ním máme společného. Otázka přestupků, a tedy i úprava existence registru přestupků, zvážení potřebnosti toho registru je věcí Ministerstva vnitra. My jsme prostě dostali tento úkol, ten jsme splnili. Jsem hrdý na to, že jsme opravdu dokázali nemožné a registr zprovoznili v té zákonem předvídané lhůtě, ačkoliv původní ředitel rejstříku trestů za mnou přišel a řekl, že to prostě není možné. Jsem rád, že to funguje, a máme s tím spoustu práce. Ale i kdybych chtěl, nemám žádnou pravomoc k tomu jakkoliv tu úpravu měnit. Omlouvám se za to.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Svou odpovědí vyčerpal interpelujícího i téma.

Prosím, 26. interpelaci přednese taktéž na pana ministra spravedlnosti Roberta Pelikána paní poslankyně Jitka Chalánková ve věci Lanzarotské úmluvy. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Vážený pane ministře, dne 27. května loňského roku dala Sněmovna svůj souhlas k ratifikaci Úmluvy Rady Evropy o ochraně dětí proti sexuálnímu vykořisťování. Tato takzvaná Lanzarotská úmluva vstoupila pro Českou republiku v platnost letos od 1. září, tedy před šesti týdny. Během prvního i druhého čtení jste výslovně ujistil Sněmovnu, že úmluva je - cituji - již dnes plně plněna, její ratifikací tedy České republice nevzniknou žádné nové povinnosti, které by musela splnit tím, že by něco promítala do svého právního řádu. Obdobné ujištění dal zahraničnímu výboru váš náměstek Petr Jäger. Nyní byl Sněmovně předložen pozměňovací návrh číslo 4506 k návrhu novely trestního zákoníku, sněmovní tisk 588, který s odvoláním právě na nutnost provést ustanovení Lanzarotské úmluvy v českém právním řádu prolamuje povinnou lékařskou mlčenlivost a nově kriminalizuje pouhé neoznámení trestného činu pohlavního zneužívání. Mezi tímto pozměňovacím návrhem a vašimi vyjádřeními je zjevný rozpor a já bych ráda měla ve věci zcela jasno.

Vážený pane ministře, můžete mně i celou Sněmovnu ještě jednou výslovně ujistit, že Lanzarotská úmluva nevyžaduje žádné další změny českých zákonů a že uvedený pozměňovací návrh jde nad rámec jejich požadavků? Mimochodem nestačilo by, aby lékaři měli pouze možnost, ale nikoliv povinnost oznamovat trestné činy na dětech? Jsem připravena předložit návrh novely zákona o zdravotních službách, který by toto umožnil. Ale nutit lékaře oznamovat pouhé podezření a neoznámení dokonce kriminalizovat považuji za silně přehnané. Tento návrh, o kterém jsem hovořila, mám k dispozici.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, mohl bych odpovědět jediným slovem: ano. Skutečně jsme přesvědčeni o tom, že úmluva nevyžaduje, aby došlo k zavedení této povinnosti, či dokonce ke kriminalizaci jejího nesplnění, a z tohoto důvodu také ten pozměňovací návrh nikterak nepodporujeme. Domníváme se, že nejenže se neopírá ve skutečnosti o Lanzarotskou úmluvu, ale zároveň jej považujeme i za věcně nesprávný, neboť se obáváme, že by mohl vést k tomu, že se těm poškozeným nedostane ani lékařské pomoci, a to proto, že tu bude obava právě z nahlášení takového chování. Domníváme se, že pro trestněprávní ochranu zcela dostačuje, že lékař v rámci svého uvážení bude moci doporučit buď zákonnému zástupci, nebo dítěti samému, aby se samo obrátilo na policii, popřípadě mu s tím nějak pomoci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Paní poslankyně má doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Velmi děkuji, pane ministře. Hovoříme stejnou řečí. Mám doplňující otázku. Vážený pane ministře, Sněmovna loni na jaře maximálně urychlila projednávání úmluvy. Uvedl jste tehdy, že prodléváme s ratifikací, tak je velice důležité z hlediska naší mezinárodní image, abychom co nejdříve konečně tuto smlouvu ratifikovali.

K tomu dvě otázky. Za prvé: Proč Úmluva do dnešního dne nebyla vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv? A za druhé: Má Ministerstvo spravedlnosti nějaké poznatky, zda se tuto velmi důležitou úmluvu v dohledné době konečně chystají ratifikovat i Norsko a Velká Británie, respektive znáte důvody, proč tak Norsko a Velká Británie dosud neučinily? Je v tomto směru vyvíjen na Norsko a Velkou Británii nějaký tlak obdobný tlaku, který byl před ratifikací vyvíjen na Českou republiku?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji. Nejprve poznamenám, že ratifikační listina byla uložena u depozitáře 2. 5. 2016, to znamená, na té mezinárodní scéně již je známo a zřejmé, že jsme úmluvu ratifikovali. Přiznám se, že v tuto chvíli nevím, proč dosud nebyla publikována ve Sbírce. Zjistím to a dodatečně vás budu informovat. Zrovna tak osobně nevím, proč oba zmíněné státy dosud úmluvu nepodepsaly. Zase zjistím, zda o tom něco neví Ministerstvo, a s nadhledem a morálním kreditem země, která již ratifikovala tuto úmluvu, zajisté budeme tlačit i na tyto země. (Poslankyně Chalánková mimo mikrofon: Děkuji.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. On je takový stručný a efektivní.

Další interpelaci přednese paní poslankyně Pavla Golasowská, která bude interpelovat přítomnou ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou ve věci rozdělování potravinových balíčků. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, interpeluji vás ve věci rozdělování potravinových a hygienických balíčků. Je chvályhodné, že MPSV pamatuje na chudé a jejich obtížnou situaci alespoň částečně řeší formou potravinových a hygienických balíčků. Nicméně z rozhovorů s institucemi a organizacemi, které balíčky rozdávají, vyplývá, že k této činnosti neexistuje přesná metodika a pevná kritéria, pomocí nichž se pomoc rozdává.

Zde je několik podnětů k neefektivnosti rozdělování: Klienti mohou balíček získat opakovaně, pokud si obejdou několik výdejních míst. Balíčky zpeněžují. Vyberou obsah, který se jim líbí, a zbytek vyhodí. Odkládají řešení tíživé situace na pozdější dobu a spoléhají, že tato pomoc bude trvalá. A rozhodnutí, komu se tato pomoc poskytne, je pouze na daném pracovníkovi. Ve většině případů je tato pomoc demotivující, klientovi zbude víc peněz na alkohol, hazard a cigarety.

Vážená paní ministryně, ráda bych vám položila tyto otázky. Za prvé: Je si MPSV vědomo skutečnosti, že takto poskytovaná pomoc klienty neaktivizuje, ale naopak je učí, že dostávat potraviny zdarma je samozřejmost, a pokud ano, jak chce tuto situaci řešit? Za druhé: Jak probíhá kontrolní činnost ze strany MPSV k rozdělování potravin a kolik pracovníků ji provádí? A za třetí: Na jak dlouhé období je tato potravinová pomoc naplánována? Děkuji za vaše odpovědi.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, poslankyně a poslanci, já musím říci, že se vlastně poprvé setkáváme s informací, že by snad tato pomoc měla být nějak zneužita. Takže jestli má paní poslankyně ty zprávy, tak bychom je rádi získali, abychom to mohli prošetřit.

Je potřeba říci, že ta pomoc není distribuována přímo lidmi z Ministerstva práce a sociálních věcí, ale prostřednictvím partnerských organizací typu Charita České republiky, Armáda spásy, prostě prostřednictvím těch organizací, které dlouhodobě pracují s lidmi, kteří skutečně jsou v chudobě. A vlastně je to na těchto organizacích, aby určily, komu ty potravinové balíčky dají. Já sama jsem byla přítomna jednomu vlastně z prvních předání, které se odehrávalo v azylovém domě v Plzni. Dostávaly to tudíž maminky, které tam jsou, samoživitelky. A je také dobré si říct, že ty balíčky jsou trošku jiné, jestli jsou určeny třeba opravdu lidem bez domova, anebo třeba právě maminkám samoživitelkám. V balíčku třeba pro ty samoživitelky jsou takové věci jako mouka, rýže, myslím nějaké luštěniny, nevím, třeba jedna masová konzerva, sušené mléko. Ten balík pro tu jednu jednotku nebo pro jednu maminku není nijak jako velký. Je to, já nevím, takhle objemově tady ukazuji rukama. (Naznačuje velikost balíčku pohybem rukou.) To znamená, že představa, že by třeba ty maminky vykšeftovaly mouku nebo kilo rýže, je téměř nereálná, protože by za to moc nezískaly.

Samozřejmě nevylučujeme, že se nestane, že opravdu když oni to dají bezdomovcům, že ten člověk jde, prodá tu konzervu za dvacku a za to si koupí, já nevím, pět cigaret nebo čůčo. Musím říct, že cenová hladina nejlevnějšího alkoholu mi není známa, ale věřím, že za 20, 30 korun si ho asi pořídí. Ale v tom případě pokud to ta organizace zjistí, tak by samozřejmě měla pomoc tady tomu konkrétnímu člověku úplně zastavit.

A co se týče toho, zda ty lidi tím aktivizujeme, nebo naopak podporujeme v tom, aby zůstali pasivní. Zase opakuji, jsou to organizace, které s touto kategorií lidí dlouhodobě pracují. To znamená, že my jim důvěřujeme, že to dávají ve chvíli, kdy vědí, že pro ty lidi je to nutné, že v podstatě oni s nimi pracují. To není, že by jim to vydali, ale je to součást nějaké práce s nimi. A samozřejmě pak je kategorie bezdomovců, kde když je třeba zima, tak je také všechny chceme ubytovat ve stanu na Letné, aspoň aby nezmrzli. A těm to jídlo prostě dáme, protože už je to třeba kategorie, kterou k žádné aktivitě nevybudíme, ale budeme rádi, nebo nechceme, aby nám umřeli hlady nebo jedli odpadky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni a zároveň se nabízím, že rád paní ministryni poskytnu informace o cenové hladině nejlevnějšího alkoholu.

Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Já děkuji za odpověď a ještě bych měla doplňující otázky. Za prvé bych chtěla paní ministryni říct, že určitě se těším na spolupráci a určitě ty podněty, které jsem tady vyjmenovala, MPSV určitě poskytnu. Chci říct, že to byly podněty od zaměstnanců z úřadu práce, kteří tohleto zažívají a viděli to, takže to mám podložené.

A ještě bych se paní ministryně ráda zeptala, protože jsem se ptala, zda probíhá nějaká kontrolní činnost těch organizací, jakým stylem se ty potraviny poskytují, jestli je to oproti nějakému podpisu těch lidí a také na jak dlouhé období je tato potravinová pomoc naplánována. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Tak co se týče toho období, tak je to z evropského programu potravinové a materiální pomoci. A to trvá pokud vím do období... Teď to myslím končí v roce 2020 nebo 2022, teď si nejsem úplně stoprocentně jistá. A ty kontroly my po nich nechceme. Žádné podpisy ani jmenné seznamy, protože jednou z podmínek tady toho evropského programu je, že by neměl nijak stigmatizovat příjemce. Ale opakuji, já jsem třeba viděla v tom azylovém domě, tam je deset maminek, kterým oni to rozdají. A to samé, když oni pracují s těmi klienty, říkám typu Armáda spásy. Takže jak říkám, ty organizace jsou vybrané, ty, které jsou na trhu opravdu dlouhá léta, jsou renomované, takže my jim do velké míry důvěřujeme. A jak říkám, domnívám se, že věci jako kilo mouky, kilo čočky a kilo rýže nejsou úplně komoditami, které by byly extra atraktivní na trhu práce.

A co se týče poznatků z úřadů práce, tak tam nevím. Předáme si ty informace, ale nevím, jak zrovna úřady práce tady do toho vidí, jestli skutečně mluvíme o stejném typu pomoci, protože přes úřady práce tohleto nejde. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni za detailní odpověď.

Pan poslanec Jan Zahradník bude interpelovat nepřítomného ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ve věci letecké záchranné služby v Jihočeském kraji. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, já bych nejprve chtěl poděkovat paní kolegyni Janě Černochové, která bojuje za leteckou záchrannou službu v jižních Čechách, až by si zasloužila čestné občanství Jihočeského kraje.

Podklady pro mou interpelaci, se kterou jsem se chtěl obrátit na pana ministra Němečka, vycházejí z dopisu, který jsem dostal od pana premiéra, ve kterém je odpověď na moji interpelaci v této věci, ve věci letecké záchranné služby, z května letošního roku. V té odpovědi je několik odkazů na dobu za několik týdnů, nebo za dva tři měsíce. A já bych se býval rád zeptal pana ministra Němečka, jak tedy jsou tyto sliby dané panem premiérem plněny. Ale protože jediná otázka, se kterou bych se mohl na pana ministra Němečka teď obrátit, zdali tady bude příští týden, a já předpokládám, že bude, tak v tuto chvíli svou interpelaci stahuji a předložím ji v příštím týdnu v interpelačním čase. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Přeji hodně úspěchů, pane poslanče, kéž tady pan ministr je přítomen.

Pan poslanec Vladimír Koníček bude interpelovat v 29. interpelaci nepřítomného ministra financí Andreje Babiše ve věci zveřejňování SZÚ. Státního závěrečného účtu tím patrně myslíte. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vladimír Koníček: Ano. Vážený pane ministře, dne 13. února 2014 jsem vás interpeloval ve stejné věci, tedy ve věci zveřejňování státního závěrečného účtu. Před dvěma lety jste slíbil, že vše bude probíhat v souladu se zákonem číslo 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, kde § 30 ukládá správci kapitoly po projednání ve výborech Sněmovny zveřejnění závěrečného účtu kapitoly v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. Když se podíváte na web Ministerstva financí, tak kapitola 398 Všeobecná pokladní zpráva, je zveřejněna. Kapitoly 396 Státní dluh, a 397 Operace státních finančních aktiv taktéž. Ale pane ministře, samotná kapitola 312, tedy Ministerstvo financí za rok 2015, k nalezení není. Rozpočtový výbor ji projednal 8. června tohoto roku. Před dvěma lety jste slíbil, že Ministerstvo financí bude zákon dodržovat, a bohužel, neříkal jste pravdu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Panu poslanci bude odpovězeno písemně.

Paní poslankyně Jana Černochová bude interpelovat nepřítomného ministra vnitra Milana Chovance ve věci vybavenosti.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Vážený pane ministře, vaší pozornosti nemohly uniknout zprávy, o kterých nás již delší dobu informují nejen média, ale i samotní příslušníci policie, týkající se nepovedené zakázky na balistické vesty, problému s jejich počtem, praktickým využitím, kvalitou a podobně. Přitom právě na tomto místě o nedostatečné ochraně policistů, nevyhovující výstroji, výzbroji, platu a v některých případech i počtu padlo v minulosti hodně. Jistě máme všichni v paměti například vaše prohlášení po tragédii v Uherském Brodě nebo po teroristických útocích v Evropě, kdy jste deklaroval záměr zvýšit vybavenost a celkovou připravenost prvosledových jednotek policie.

Realita je bohužel někde jinde, a proto bych se vás ráda zeptala, proč dosud neexistuje smysluplná, plnohodnotná koncepce výstroje a výzbroje policie, která by jasně identifikovala, co který útvar potřebuje pro ochranu policistů v terénu. Kde je slibovaná bílá kniha nebo skutečná koncepce policie, která by jasně určila mantinely pro její další směřování? Je přece nutné, aby bylo zřejmé, jaký druh balistické ochrany policista zařazený do toho kterého útvaru potřebuje, a v jakém počtu. Nebo by podle vás takový přehled nebyl ku prospěchu zjednodušení akvizičního procesu a k zajištění vyšší bezpečnosti?

Vážený pane ministře, máte představu, do jaké míry funguje spolupráce vašeho rezortu s českými výrobci a třeba i s českými státními podniky, které spadají do oblasti zbrojního a bezpečnostního průmyslu? Měla jsem v poslední době možnost některé navštívit a bylo pro mě velmi milým překvapením, že v oblasti výzkumu a vývoje disponují řadou projektů využitelných bezpochyby i policií třeba právě v oblasti personální bezpečnosti, ale také v rámci takzvané ochrany měkkých cílů. Nedomníváte se, že by bylo potřebné spolupráci s těmito podniky rozvíjet nejen ze strany Ministerstva obrany, ale i ze strany Ministerstva vnitra, což by nesporně mělo oboustranný pozitivní efekt?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. A zda se pan ministr domnívá, či nedomnívá, se dovíme v písemné odpovědi.

Pan poslanec Radim Holeček bude interpelovat pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ve věci nedostatku lékařů v Ústeckém kraji. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený nepřítomný pane ministře, interpeluji vás kvůli problému, se kterým se potýkají nemocnice v Ústeckém kraji. Dlouhodobě marně shánějí zdravotnický personál. Využívají všechny možnosti, jak ho k sobě nalákat. Město Kadaň například nabízí jednorázový příspěvek 100 tisíc, vyšší plat, úhradu dalšího vzdělávání a ubytování zdarma. Přesto nikdo nereaguje. Když se někdo například z Prahy najde, vzdá to poté, co si zkusí zoufalé dopravní spojení na R7 nebo D8. Nemocnice v Litoměřicích jde cestou vyhledávání budoucích lékařů přímo na univerzitách. Zajímavou cestu zvolila nemocnice v Žatci, a to vlastní náborovou akci na Ukrajině.

Jelikož se vzděláváním cizinců dlouhodobě sám zabývám, velmi mě zajímá to, jak se k těmto náborovým akcím staví vaše ministerstvo. Co musí lékaři cizinci vědět a umět, jaké jsou zákonné rámce k nabírání lékařů cizinců, existuje-li například v daném případě možnost zkráceného vízového procesu, jak vypadá koordinace s Ministerstvem vnitra. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Bude mu odpovězeno písemně.

Třicátou druhou interpelaci přednese paní poslankyně Věra Kovářová, která bude přítomného ministra kultury Daniela Hermana interpelovat ve věci šikanózního chování OSA.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, včera mě na serveru seznam.cz zaujal článek pod názvem "Starosta se ozval proti zdražování hudby v kavárně. A přišla kontrola." Z článku Pavla Cypricha cituji: "Ochranný svaz autorský od Nového roku zdražuje. Restaurace, hospody i obce budou za muziku i televizi platit až o polovinu víc. Starosta obce Křižánky za to autorský svaz veřejně kritizoval. OSA vzápětí prozkoumala, jestli měla obec všechny platby v pořádku.

Křižánky platí Ochrannému svazu autorskému každý rok za televizi a projektor v obecní kavárně přes 10 tis. korun. Skoro každý týden v ní ovšem pořádají i jednorázové akce pro místní. Pokud při nich hraje muzika, je třeba platit i za ně. Když si starosta veřejně postěžoval na chystané zdražování, právě tyhle platby OSA zpětně zkontrolovala. Prošla zpětně několik měsíců a z údajů na webu a z facebooku Křižánek zjišťovala, kde obec v placení pochybila. 'Nakonec obci připadla jen jedna akce, a to Když tady hrál cimbál. Protože hráli jen lidové písničky, mysleli jsme si, že není potřeba tuhle akci s OSA řešit,' vysvětluje starosta Křižánek Jan Sedláček.

Prostor kavárny obec často také půjčuje místním spolkům. I na ty si autorský svaz posvítil. Některé ze sdružení tak budou nejspíš OSA doplácet také. Organizace čekaly, že když akci dělají bez vstupného a bez nároku na honorář, odvádět poplatek OSA nemusí. Podle předsedy představenstva autorského svazu Romana Strejčka je načasování hloubkové kontroly obce jen shodou náhod."

Vážený pane ministře, takové odvetné kontroly ze strany OSA považuji za skandální. Souhlasíte se mnou?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, paní poslankyně, kolektivní správci jsou povinni při výkonu kolektivní správy postupovat v souladu s právním řádem České republiky. To se týká nejen povinnosti vybírat pro zastupované autory odměny, na které mají nárok, ale samozřejmě i postupu při realizaci této povinnosti vůči uživatelům. K tomu, aby kolektivní správce mohl řádně plnit svou povinnost vybírat odměny, zaručuje mu k tomu autorský zákon nezbytná kontrolní oprávnění vůči příslušným uživatelům. Je proto oprávněn kontrolovat, zda jsou autorská díla užívána v souladu s autorským zákonem. To v praxi znamená kontrolovat, zda tam, kde je třeba uzavřít licenční smlouvu, byla tato smlouva uzavřena, zda jsou řádně a včas placeny sjednané odměny a podobně. Uživatelům autorský zákon recipročně ukládá povinnost takovéto ověřování kolektivním správcům umožnit a bez vážných důvodů neodmítnout poskytnutí k tomu potřebných informací. Toto stanoví i unijní směrnice o kolektivní správě práv.

Dohled nad kolektivními správci vykonává Ministerstvo kultury. Každý, kdo se cítí být postupem kolektivního správce poškozen, může se obrátit se stížností na Ministerstvo kultury, které postup kolektivního správce při výkonu jeho zákonných povinností prověří a v případě jejich porušení uloží kolektivnímu správci povinnost k nápravě, případně zákonem stanovenou sankci. Na tom nic nemění skutečnost, že v aktuálně řešené kauze stížností na nový sazebník OSA Ministerstvo kultury k prověřování, respektive k regulaci sazeb odměn, kompetenci nemá.

Pokud jde o aktuálně medializovanou kontrolu v obci Křižánky, podle vyžádaných informací od OSA nešlo o kontrolu na místě, ale o rutinní telefonické ověřování. Regionální zástupce OSA prováděl kontrolu hudební skupiny dohledáváním nenahlášených produkcí podle seznamu. Během této činnosti zjistil, že kapela hrála dne 6. srpna 2016 na taneční zábavě pořádané v obci Křižánky. Telefonicky kontaktoval obec za účelem zjištění podrobnějších informací. Zde mu bylo řečeno, že zábava je organizovaná místním Sdružením dobrovolných hasičů. Následně tedy telefonicky kontaktoval jejich zástupce, který mu za účelem uzavření licenční smlouvy doplnil počet účastníků a výši vstupného. Regionální zástupce dále dohledal přímo na webových stránkách obce, že se dne 7. května 2016 konala akce s cimbálovou muzikou. Přímo se starostou obce Janem Sedláčkem prostřednictvím telefonního hovoru dořešil počet účastníků na akci a výši vstupného opět za účelem uzavření licenční smlouvy.

To, že OSA v souladu s autorským zákonem vykonává kontrolní oprávnění, jí určitě nelze mít za zlé. Není v kompetenci Ministerstva kultury posuzovat, zdali se jednalo o rutinní kontrolu, nebo o cíleně zaměřenou kontrolu po veřejné kritice zdražování poplatků. Souhlasím s vámi, že přiměřenost poplatků je v přímé úměře s efektivitou jejich vybírání. A nemělo by být rozhodně v nepoměru.

Děkuji za váš zájem o tuto věc.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: A paní poslankyně opravdu má zájem o tuto věc i v doplňující otázce. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře, že jste si podrobně zjistil informace o této záležitosti. Chtěla bych jenom konstatovat, že s výší poplatků je to jako s daněmi. Jejich výše musí být přiměřená, tak aby je poplatník platit chtěl a nechtěl se své povinnosti vyhýbat. A skutečně jenom chci podotknout, že není náhodou, že OSA skokově navyšuje poplatky ještě před schválením zákona. Nikdo neměl problém s tím, když navyšovala přiměřeně. Ale to, co učinila nyní, z toho jen vyplývá, že je tam potřeba regulace. Protože tam, kde je monopol, stát musí regulovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pane ministře, máte zájem o doplňující odpověď? (Ano.) Prosím, pane ministře.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Ano, děkuji. Nemohu než souhlasit s tím, co paní kolegyně řekla, a určitě se společnými silami dostaneme k řešení, které bude všeobecně to nejlepší dosažitelné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane ministře, za tato slova.

Pan poslanec Ludvík Hovorka bude ve 33. interpelaci interpelovat nepřítomného ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ve věci posílení kompetence IPVZ při vzdělávání lékařů. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, děkuji vám za slovo.

Vážený pane ministře, během projednávání zákona o vzdělávání lékařů jsem předložil dvakrát pozměňovací návrh, který měl posílit kompetence Institutu pro postgraduální vzdělávání lékařů, IPVZ. Nejdříve jsem ve výboru pro zdravotnictví navrhl zakotvení IPVZ přímo do zákona o vzdělávání lékařů. Na základě výtek ministerstva, že v zákoně nemůže být přímo uvedena instituce IPVZ, že to není v souladu s legislativními pravidly, jsem pak ve druhém čtení předložil další pozměňovací návrh, který má zakotvit kompetence IPVZ k zařazování absolventů lékařských fakult do oborů a k atestačním zkouškám. Ani jeden můj návrh nezískal podporu od Ministerstva zdravotnictví a já se ptám proč. Proč ministerstvo nechce podpořit ani minimální logicky se nabízející návrh, že by zařazování absolventů do oborů a zkoušení vykonával IPVZ?

Přece tento institut byl v padesátých letech založen a za mnoho let prokázal, že svou práci dělal dobře, a lékaři byli a jsou s jeho prací spokojeni. Z diskuze, které se zúčastnilo 7 000 lékařů, se většina vyslovila pro zajišťování zařazování do oborů a ke zkoušení právě prostřednictvím IPVZ. Jestliže si novela zákona o vzdělávání lékařů klade za cíl napravit stav, který nastal po roce 2004, a odborná veřejnost, samotní lékaři, věří v nápravu a návrat podoby zákona před rok 2004, pak nerozumím tomu, že se Ministerstvo zdravotnictví brání těmto podnětům a brání se posílení kompetencí IPVZ, přestože za více než šedesát let své existence své kvality prokázal. Chci tedy vysvětlení, proč ministerstvo tyto kompetence nechce posílit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče, a zůstaňte u pultíku, neb vám byla vylosována i další interpelace, ve které máte interpelovat také pana ministra zdravotnictví ve věci zvýšení počtu míst na lékařských fakultách. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, já jsem 8. 9. interpeloval paní ministryni Valachovou ve stejné interpelaci a tehdy jsem dostal odpověď, která neobsahovala přesně odpověď na moji kladenou otázku. Dovoluji si tedy stejnou interpelaci přednést i vám.

Stále více studentů středních škol, a to i velmi nadaných absolventů gymnázií, je roztrpčeno nepřijetím na lékařské fakulty. Přitom je všeobecně známo, že začíná být velmi citelný nedostatek lékařů i vysokoškolsky vzdělaných nelékařů. Proto vám kladu otázku, proč vláda a Ministerstvo školství nezajistí větší počet míst na lékařských fakultách. Není důvodem nízkého počtu přijatých studentů vysoký počet zahraničních studentů, kteří studují za úhradu, na úkor počtu míst vyčleněných pro české studenty? Není v tomto případě řešením větší finanční pomoc fakultám ze strany ministerstva, aby nebyly závislé na příjmech od studentů-samoplátců ze zahraničí? Můžete mi prosím zjistit, kolik míst na lékařských fakultách se otevírá a kolik z toho je zablokováno pro zahraniční studenty, kteří většinou řady našich lékařů neposílí? Není něco špatného v komunikaci mezi Ministerstvem školství, Ministerstvem zdravotnictví, lékařskými fakultami, když na rostoucí poptávku a hrozící nedostatek lékařů není vláda schopna reagovat zvýšením počtu míst pro české studenty lékařských fakult? Děkuji za vaši případnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ne případnou, zcela jistou. Pan ministr vám je povinen odpovědět dle jednacího řádu Sněmovny.

My se dostáváme k 36. interpelaci. Paní poslankyně Věra Kovářová bude interpelovat paní ministryni Michaelu Marksovou ve věci veřejně prospěšných prací. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní ministryně, zaznamenala jsem postesk některých starostů ohledně institutu veřejně prospěšných prací, resp. ohledně snižujícího se počtu pracovníků, kteří pro jejich obce budou moci v rámci tohoto programu v nejbližší době pracovat. Je pravdou, že množství prostředků na platy těchto pracovníků se snižuje? Jaký je předpoklad pro příští rok? Ráda bych podotkla, že v rámci veřejně prospěšných prací se v obcích a městech skutečně vykoná mnoho veřejně prospěšného. Vážená paní ministryně, jak to s veřejně prospěšnými pracemi bude? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Paní poslankyně, neodcházejte nikam, neb paní ministryně není přítomna, takže vám bude odpovězeno písemně. A protože pan poslanec Radim Holeček stáhl svoji interpelaci, zbývá poslední interpelace, která je taktéž vaše, a budete taktéž interpelovat paní ministryni Michaelu Marksovou ve věci financování sociálních služeb. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní ministryně, už je to nějaký pátek, kdy jsem vás interpelovala ve věci financování sociálních služeb. V návaznosti jsem pak interpelovala i ministra financí Babiše. Z obou odpovědí jsem nabyla přesvědčení, že je na centrální úrovni problém, kterému čelí organizace poskytující sociální služby a který spočívá v pozdě přicházejících dotacích z veřejných rozpočtů, který tyto organizace musí řešit např. sháněním úvěrů, přičemž určitého zlepšení lze dosáhnout prostřednictvím kroků na krajské úrovni. O něco takového jsem se s inspirací v Karlovarském kraji pokusila ve středních Čechách a zdá se, že je to na dobré cestě. Přesto bych se ráda zeptala, zda vaše jednání s ministrem financí přece jen nepokročila a není naděje na řešení centrální, které by potíže organizací poskytujících sociální služby pomohlo zmírnit, když ne rovnou vyřešit. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak. A tím konstatuji, že jsme pro dnešní jednací den ukončili projednávání písemných interpelací. Děkuji vám, vy nemnozí, leč věrní. Děkuji panu ministrovi životního prostředí, kterému se ve sněmovně zjevně líbí, což mě jako místopředsedu Poslanecké sněmovny těší. Přijďte zas, pane ministře.

Hezký dobrý večer. Tato schůze Poslanecké sněmovny bude pokračovat zítra, tj. v pátek 21. 10., blokem třetích čtení. Jako první je na plánu bod číslo 180 hornická činnost. Děkuji a přeji hezký večer.

 

(Jednání skončilo v 16.55 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.