(15.00 hodin)
(pokračuje Zaorálek)

Takže podobné typy jednostranných vyhlášení jsou něčím, co nám opakovaně připadá, že situaci nepomáhá, a naopak spíš tu atmosféru zhoršuje. Myslím si, že prostě máme tady dlouhodobě vyváženou pozici a těšíme se důvěře jak izraelské, tak palestinské strany. A víte dobře, že to, oč obecně usilujeme, je obnovení přímých rozhovorů, které jsou podle nás předpokladem řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Tolik z naší strany.

Chápu, že tady řadě poslanců leccos v té rezoluci vadí, ale opakuji, přímo jsme tentokrát zasáhnout nemohli. A prosazovat to, aby se podobným způsobem nepoužívalo Výkonné rady UNESCO, když se staneme členy, tak mohu říci, že se o to budeme snažit, aby podobné věci se nestávaly.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně Černochová s faktickou poznámkou? Je tomu tak? Ano.

 

Poslankyně Jana Černochová: Vejdu se do těch dvou minut.

Pan ministr zahraničních věcí tady nebyl přítomen při úvodním slově. Já jsem tam část toho, co on tady opakoval, říkala. Ale podstatná informace, o které nevím, jestli pan ministr zahraničních věcí ví, je, že sice je hezké, že země Evropské unie se zdržely, ale že to v důsledku toho, jak ony hlasují, podle jakého statutu hlasují, tak to znamená, že vlastně byly pro. Výkonná rada má 58 členů, schází se dvakrát ročně. Podle článku XIII odstavce 8 úmluvy budou rozhodnutí výboru přijímána dvoutřetinovou většinou členů přítomných a hlasujících. Většina členů výboru bude tvořit kvorum. To znamená, že do hlasujících se nepočítají delegace, jež se hlasování zdržely. Takže tady skutečně dochází k něčemu, co není úplně standardní v demokratické společnosti. Pokud tato organizace se za demokratickou mezinárodní organizaci považuje, tak je to na pováženou. A chtěla bych slyšet od pana ministra zahraničních věcí, jestli Česká republika bude iniciovat změnu tohoto statutu, v kterém skutečně je to hlasování absurdní.

Pokud chceme být znovu členy výkonné rady, nic proti tomu, ale skutečně to tady naráží na celou řadu těch nedemokratických postupů, které tady probíhají. Já bych chtěla vědět, kdy se Ministerstvo zahraničních věcí dozvědělo o tom, že se tato rezoluce chystá. A zajímalo by mě, co pan ministr zahraničních věcí s tím bude dělat dál. Nemůžeme přece čekat na to, až budeme možná, nebo nebudeme členy znovu výkonné rady, ale musíme dělat něco dnes.

Pokud ještě na nějakém stožáru v České republice je nějaké volné místo na nějakou vlajku, tak bych chtěla poprosit, abyste tam v odpoledních hodinách pověsili tu izraelskou.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pane ministře, ještě poprosím o strpení. Pan poslanec Šarapatka stáhl svoji faktickou, tak tím pádem můžete. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Byl bych nerad, aby tady vznikal dojem, že my se něco náhodou někde dovíme. My se tady těmto problémům a vztahu členských států Evropské unie i pozicím věnujeme v podstatě permanentně. Já jezdím do Bruselu nebo Lucemburku každých 14 dní a mohu vás ujistit, že tam pravidelně s členskými státy Evropské unie projednáváme právě třeba otázku izraelsko-palestinských vztahů a my v tom zaujímáme pozici neustále. To je něco, co se dá poměrně snadno doložit.

Když jsem tady uváděl chování členských států Evropské unie, tak jsem tady uváděl jenom jako určitý posun, ke kterému dochází. A to mohu dnes vykázat jako možná určitý výsledek rozhovorů, které na toto téma vedeme, kde se opakovaně snažíme i ty členské státy Evropské unie přesvědčit, že nemá cenu takovýto způsobem, politickými vyjádřeními, eskalovat situaci. Vy s tím nejste spokojeni, máte pocit, že se mohlo udělat víc, že to nestačí, ale kdybyste si to porovnali s minulým hlasováním, tak to určitý posun je.

Řekněme, že v Evropě jsou určité postoje. My jako Česká republika se snažíme prosazovat určitou pozici a já to měřím podle toho, do jaké míry se naše pozice stává všeobecně sdílenou. To je pro mne určitý výsledek. Tady k dramatickému zlomu těžko jsme schopni ostatní státy přesvědčit, protože každý má svůj názor a je pouze možné o tom vést politický dialog. A já se dívám na to, jak se ta pozice vyvíjí, a já ji vidím jako příznivější v tom, že se žádný z členských států dnes třeba pod tuto rezoluci přímo nepodepsal. A to je to jediné, co jsem tady chtěl říci. Že to není možná z vašeho pohledu ideální, to je možné. Chápete? Je to pro nás priorita zahraniční politiky. Česká republika se věnuje tomuto regionu a izraelsko-palestinskému usmíření a urovnání možná více než kterákoliv jiná středoevropská, východoevropská země. Nemyslím si, že tady by byla namístě otázka, kdy se tím začínáme zabývat nebo kdy jsme se něco dozvěděli. Je to pro nás priorita. Ale když to je priorita, tak to neznamená, že jsme schopni tu situaci posunout směrem, kterým bychom si přáli, v krátké době nebo nějakým dramaticky viditelným způsobem. Prostě tohle se musí měřit jinak.

A co se týče komunikace, já jsem tady zdůraznil, že máme permanentní komunikaci s oběma stranami, a já si cením toho, že máme korektní vztahy a že máme poměrně docela slušnou důvěru a že ten trend, který vidím, je projevem toho, že to, co říkáme, nepadá úplně na neúrodnou půdu.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Foldyna fakticky. Prosím, dvě minuty.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji vám, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, chtěl bych podpořit slova ministra zahraničí. Jsou upřímná. My se vždy snažíme hledat východiska v dialogu mezi Palestinci a Izraelci. Ale na druhou stranu musím velmi silně podpořit to, co tady říkala paní kolegyně Černochová. Chtěl bych, abychom hráli v této chvíli a v tomto okamžiku velmi rozhodující roli, protože není možné se zbavit odpovědnosti tím, že říkáme, že hrajeme dlouhodobě nějakou úlohu. My teď musíme odpovědět. V této chvíli je to strašně nutné a důležité. Tady se jedná o určité věci, které jsou principiálního charakteru.

Promiňte, že zase připomenu své velké téma. V loňském roce, kdy jsme měli svoje zastoupení, hlasovalo jakési Kosovo o tom, že převezme církevní památky na Kosovu, které patří srbské pravoslavné církvi. Bohužel čeští zástupci právě v UNESCO hlasovali pro to, aby se tak stalo. A díky tomu, že tam se rozhoduje dvěma třetinami, kdy Slováci hlasovali proti, Poláci se zdrželi, se takto nestalo. Já vás prosím, už neopakujme chyby, které jsme dělali. Ony nás pronásledují.

Plně podporuji to, co tady paní Černochová přednesla. (Potlesk.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Teď to vypadá, že dojde řada na pana poslance Korteho, který trpělivě čeká s řádnou přihláškou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Daniel Korte: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, vážím si vyjádření pana ministra, že kdybychom byli bývali v tom výboru, tak by Česká republika hlasovala proti. Ale musím říct, že si nevážím jeho mlčení. Je třeba pojmenovávat, co je pravda a co je lež. A je třeba to říkat nahlas, i když se to třeba v dané chvíli zdá nevýhodné.

Ale navážu spíše na obě dámy předřečnice. Delší dobu si kladu otázku, k čemu vlastně je instituce jako UNESCO. Již v dubnu 2014 v Ženevě sídlící nezávislá nevládní organizace United nations watch, která monitoruje činnost OSN a jejich agencií, vyzvala dopisem UNESCO, aby neprodleně zabránilo Hamásu, tedy hnutí islámského odporu, které je v mnoha státech pokládáno za teroristickou organizaci, v dalším demolování tři tisíce let starého přístavu v Gaze kvůli budování teroristického výcvikového tábora. K částečnému zničení starověkého přístavu Anthedon, jehož součástí jsou trosky římského chrámu a archeologické pozůstatky z doby perské, helénské, římské a byzantské, došlo paradoxně rok poté, co byla oblast nominována novým členským státem UNESCO, jinak nonexistentním státem Palestina, jako místo světového dědictví.

Zasedání UNESCO, které probíhalo v dubnu 2014, mělo na programu pět palestinských bodů, které velvyslanec USA Killion tehdy označil jako vysoce zpolitizované a mající za cíl vyčlenit Izrael. Na program jednání se nicméně diskuse o Hamásem prováděné demolici navrženého místa kulturního dědictví nedostala. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP