(15.00 hodin)
(pokračuje Klán)
Už je tady další můj zážitek, o který se s vámi podělím, který jsem zažil ohledně zákazu kouření na zastávkách. Poměrně často jezdím vlakem, u nás byla výluka, přijel autobus a čekali jsme na zpožděný osobní vlak. Stáli jsme na nástupišti, kde byla velká červená cedule Zákaz kouření. A teď tam všichni stáli, asi padesát lidí, a z toho dvacet si jich tam zapálilo cigaretu. Myslíte si, že to někdo řešil? Nikdo to neřešil, ani ten průvodčí, ani ti nekuřáci. Všem to bylo jedno. Průvodčímu se ani nedivím, protože ten by v lepším případě dostal vynadáno, co je mu do toho, a v horším by třeba skončil v kolejišti. To je takový extrémní případ. Ale toto v realitě opravdu takhle je. To jsem opravdu zažil a takhle to funguje. Zase je to opět formální zákaz.
My tady tvoříme mnoho formálních zákazů, které řeknou "ano, všechno je zakázáno", a ono se to pak jaksi převtěluje do tvrzení "co je zakázáno, je nakonec povoleno". A pak, ve finále zakázané ovoce přece nejvíce chutná. Když něco budeme opravdu striktně zakazovat, tak se to bude stejně porušovat, speciálně v tomto případě. Nepopírám, že kouření vlastně škodí zdraví, to je bez diskuse, ale já se na to dívám z hlediska regulací, to znamená těch správních regulací, aby byly vymahatelné. Já si myslím, že ministerstvo jde dobrým úmyslem, ale podle mého názoru se to bude stejně míjet účinkem. Pokud tady někdo používá příměr s Irskem, uvědomte si, že v Irsku žijí jiní lidé, je to jiná mentalita. To je také třeba vzít v potaz. Kulturní tradice, kulturní historii je potřeba vzít v potaz.
Pokud jsme tady něco povolovali, dlouhodobě povolovali, ať už je to za první republiky, kdy kouření bylo in, nebo se to nějakým způsobem do roku 2005 regulovalo, a pak se to nechalo být úplně s volným průběhem, a nyní chceme přijít s úplně nejtvrdší restrikcí, tak budeme opět papežštější než papež. Mně přijde opravdu v tomto případě nelogické, že jdeme touto cestou naprostého tvrdého zákazu všeho. To je prostě špatně.
Já tady ukazuji na pohledy, že i dobře myšlená regulace se nakonec míjí účinkem. Tady platí i jedno tvrzení, že i cesta do pekel často bývá dlážděna dobrými úmysly.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Slovo má pan poslanec Kostřica, připraví se pan poslanec Vondráček.
Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážená vládo, poslankyně a poslanci, dovolte, abych vás seznámil se svými pozměňovacími návrhy, které vám byly distribuovány v podobě pozměňovacího návrhu 5008 a 5009 v elektronické podobě.
V úvodu mi dovolte, abych vyjádřil poděkování panu ministru zdravotnictví a jím vedenému týmu, že se skutečně rozhodl nějakým způsobem řešit protikuřácký zákon. Budu se zmiňovat zejména o protikuřácké části, protože svým zaměřením jsem chirurg, který pracuje s onkologicky nemocnými pacienty zejména v oblasti hlavy a krku, která jako taková je poměrně nejvíce vystavena nebezpečí vzniku závažných poruch z důvodu kouření.
Já bych si dovolil přihlásit se k několika pozměňovacím návrhům, které bych chtěl v krátkosti uvést. Je jich celkově devět, ale budu se snažit, abych vás informoval v co v nejkratší době, abych neztrácel váš a náš cenný čas.
První by byla tato část - zákaz kouření v restauracích, to znamená úplný zákaz ve vnitřním prostoru, to znamená označení zahrádky. V § 18 písm. 1 odst. k) zní, že v prostoru provozovny stravovacích služeb se zákaz nevztahuje na vnější prostor provozovny stravovacích služeb nebo jeho část, pokud (provozovatel) tento prostor této provozovny ke kouření vyhradí, označí zjevně graficky viditelnou značkou kouření povoleno a zajistí, aby z prostoru ke kouření vyhrazenému nedocházelo k pronikání kouře do míst, kde je kouření tímto zákonem zakázáno.
Hlavním účelem tohoto zákazu je zajištění na jedné straně ochrany před pasivním kouřením, na druhé straně zajištění možnosti a práva na bezpečnost a ochranu zdraví pro práci zaměstnanců pracujících v této provozovně. Jeho význam spočívá též v prevenci kouření dětí a podpoře odvykání závislých kuřáků, kteří se rozhodli s tímto zlozvykem přestat. Tento návrh umožňuje vznik čistě kuřáckého vnějšího prostoru, takzvané zahrádky. Oproti původnímu stávajícímu návrhu je rozdíl v tom, že vnější prostor bude muset být označen jako nekuřácký. Jde o to, aby automaticky nebyly všechny prostory, které jsou vnější, považovány za nekuřácké. Hlavní pozitivní vliv této varianty vidím tam, kde se jedná třeba o zahrádky, které jsou v blízkosti sportovních zařízení, případně dětských koutků, zejména tam, kde celá řada mladých sportovců, fotbalistů si jde odpočinout po zápase do zahrádky, aby se občerstvili, a v tom okamžiku jsou vystaveni kouři z cigaret jejich fanoušků, otců a podobně. Myslím si, že toto je věc, která by byla velmi příznivá, a navíc by ještě byla takovým určitým stimulem k tomu, aby nevznikal špatný příklad dospělých, kteří by měli působit na tyto děti.
Tento návrh byl už projednán 25. května 2016, kdy se z důvodu předchozího schválení kolizního pozměňovacího návrhu pana kolegy Marka Bendy tedy úplný zákaz kouření vypustil. Kolizní pozměňovací návrh do vládního návrhu tehdy zapracován nebyl. Je podle mého názoru velmi žádoucí, zejména jestli skutečně Ministerstvo zdravotnictví chce, aby se omezilo kouření, aby se neopakovala situace z tohoto období, aby Poslaneckou sněmovnou byl nejprve prohlasován nejpřísnější návrh a postupně se postupovalo v případě jeho neschválení k úlevám. Jedině tak jde zabránit tomu, aby nedošlo k tomu, jak jsem se tady zmínil, aby byly umožněny i ty nejpřísnější varianty.
Ještě je potom trochu problematický zákon, který byl schválen většinou jednoho hlasu, a to se jedná o kouření vodních dýmek. Já bych doporučil, aby tam bylo právě vymezeno, že se mohou tyto vodní dýmky kouřit pouze tam, kde je k tomu vyhrazen speciální prostor, protože jinak vzniká nebezpečí, že tyto vodní dýmky bude možno kouřit kdekoliv, a přitom je známo, že kouř a škodlivé účinky vodních dýmek si v ničem nezadají s běžnou cigaretou, jsou případně ještě mnohem horší.
Jako druhou část bych chtěl zmínit zákaz kouření na vnitřním pracovišti. To je část 15., která by se označila jako část 16. Navržený zákaz kouření na vnitřních pracovištích naplňuje mimo jiné mezinárodněprávní závazek České republiky, článek 8 Rámcové úmluvy WHO o kontrole tabáku, kterou musíme naplnit podle tohoto závazku do 30. 8. příštího roku.
Praxe z dnešních restaurací, ale i jiných pracovišť, kde zaměstnavatel sám svým vnitřním předpisem výslovně nezakázal kouření, ukázala, že to tato právní úprava před pasivním kouřením nezajišťuje. Absence přímého a úplného zákazu kouření způsobuje problémy spočívající například ve sporech o prostory vymezení pracoviště konkrétního zaměstnance a v tom, že se povinnost nekouřit vůbec nevztahuje na osoby, které zaměstnanci nejsou, například na hosty restaurace. Zaměstnavatelé se tak do budoucna vystavují velkému riziku odpovědnosti za újmu na zdraví způsobenou zaměstnancům.
Navrhuje se proto zakázat kouření ve vnitřním prostoru pracovního prostoru v zákoně, kde bude ve spojení s § 3 zákoníku práce jasně stanovena skutečně vymahatelná povinnost zaměstnavatele zajistit dodržování zákazu kouření a povinnost zaměstnanců i třetích osob tento zákaz respektovat. Dále bych chtěl navrhnout, aby pravomoc kontrolního orgánu pro tento případ měly též orgány ochrany veřejného zdraví a Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce. Kontrola dodržování tohoto zákona bude probíhat stejně jako stávající kontrolní činnost těchto orgánů. ***