(Jednání pokračovalo v 11.30 hodin.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, připomínám, že na naše další jednání máme již pevně zařazené body 240, 241, 242 a 165. Poté bychom případně projednali neprojednané body z bloku Zprávy, návrhy a případně body z bloku druhých čtení. Než přejdu k pořadu schůze, ještě upozorňuji, že zítra, v pátek 28. října, bude v prostorách Poslanecké sněmovny probíhat den otevřených dveří u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu. Důrazně na vás apeluji, abyste si veškeré materiály ze svých lavic uklidili, jinak budou skartovány.

K programu schůze se hlásí poslanec Zavadil. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Hezké dobré dopoledne dámy a pánové, kolegyně, kolegové, vážený pane předsedající, já bych chtěl navrhnout na program dne 9. listopadu jako první bod bod číslo 173, sněmovní tisk 592, o korporacích, který je také ve třetím čtení, takže bych vás požádal o podporu tohoto návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pardon, bod 173. Co to je za bod?

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Korporace.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zákon o korporacích.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: A sněmovní tisk 592.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: O korporacích - 9. 11. bod 173 jako první bod. Děkuji. Ptám se, kdo další se hlásí do pořadu schůze. Jestliže nemá nikdo nic k pořadu schůze, budeme hlasovat o návrhu pana poslance Jaroslava Zavadila, který chce 9. 11. jako první bod zařadit bod číslo 173, zákon o korporacích. Je tady žádost o odhlášení. Všechny vás odhlašuji, prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

 

Budeme hlasovat o návrhu pana poslance Zavadila. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, aby 9. 11. byl zařazen jako první bod bod číslo 173, zákon o korporacích? Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 224, přihlášeno je 96 poslankyň a poslanců, pro 57, proti 20. Návrh byl přijat. Tím jsme se vypořádali s pořadem schůze.

 

Prvním pevně zařazeným bodem našeho dnešního dopoledního jednání je bod číslo 240, kterým je

 

240.
Zpráva o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku
na území České republiky v roce 2015 (ve srovnání s rokem 2014)
/sněmovní tisk 831/

Tento materiál uvede ministr vnitra Milan Chovanec. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych stručně uvedl Zprávu o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku na území České republiky v roce 2015 ve srovnání s rokem předchozím.

Situace v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku zůstala v roce 2015 příznivá a dlouhodobě stabilizovaná. Stejně jako v předchozích letech nedošlo ani v roce 2015 k závažnému narušení veřejného pořádku. Výrazným tématem roku 2015 byla tzv. migrační vlna a teroristické útoky ve Francii v lednu a v listopadu, a to s celou řadou dopadů pro Českou republiku. V oblasti extremismu došlo k transformaci celé scény a růstu populistických politických hnutí a stran. Tato hnutí lákají příznivce na protimigrantskou a protiislámskou rétoriku, která se však výrazně neliší od krajně pravicových hnutí.

Z pohledu vývoje kriminality je pro rok 2015 charakteristický pokles registrovaných skutků. V roce 2015 bylo zaregistrováno celkem 247 628 trestných činů. Jedná se o nejnižší počet registrovaných trestných činů od roku 1991. Pokles trestné činnosti oproti roku 2014 činí 14,2 %. Celková objasněnost kriminality včetně dodatečně objasněných trestných činů dosáhla 50,9 %. Protože byl registrován pokles celkové kriminality, byl zaznamenán nepatrný nárůst mravnostní kriminality, a to o 2,3 %. Největší pokles registrovaných trestných činů byl v roce 2015 u krádeží prostých, a to minus 18,2 %, u krádeží vloupáním minus 30 %.

V České republice tedy klesá naprostá většina druhů tradiční kriminality, dochází však k přesunu kriminality do kyberprostoru. Důvodem je postupné přesouvání aktivit obyvatel do kyberprostoru, což využívá nová generace pachatelů trestné činnosti, kteří páchají trestnou činnost moderními metodami a elektronickými prostředky. Nárůst kyberkriminality je 15,5 % oproti roku 2014. Je to největší nárůst v jedné oblasti kriminality v České republice.

Počet stíhaných osob se snížil na 101 833, což je o 12 728 méně, a tedy procentuální vyjádření o 11,1 %. Škody způsobené trestnou činností se snížily o 1,8 mld. Policie České republiky řešila také více než 1 milion 300 tisíc přestupků, z toho 80 % těchto přestupků se týkalo porušení pravidel silničního provozu.

Pro doplnění uvádím aktuální informaci o vývoji zjištěné kriminality za první pololetí 2016. I tady dochází k dalšímu poklesu, a to zhruba o 11,4 % oproti srovnatelnému pololetí v roce 2015. Jedná se tedy o nejnižší počet zjištěných trestných činů za posledních deset let.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zprávu projednal výbor pro bezpečnost, jehož usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 831/1. Nyní prosím zpravodaje tohoto výboru pana poslance Václava Klučku, aby nás informoval o jednání výboru a přednesl usnesení Sněmovny. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, výbor pro bezpečnost na 32. schůzi uskutečněné dne 31. srpna 2016 usnesením číslo 125 vzal na vědomí Zprávu o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku na území České republiky v roce 2015. Pověřil předsedu výboru pro bezpečnost, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, a zároveň uložil zpravodaji výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky, což tímto činím.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Tomio Okamura. Prosím, pane poslanče. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP