(11.50 hodin)
(pokračuje Brabec)

Dohoda dále zavádí periodické globální vyhodnocování stavu plnění dohody a závazků smluvních stran a také formuluje globální adaptační cíl posilující adaptační kapacitu a odolnost zemí vůči negativním projevům změny klimatu, vymezuje rámec opatření na vnitrostátní úrovni a také oblast spolupráce s rozvojovými zeměmi.

Ratifikací Pařížské dohody se Česká republika připojí k úsilí států o účinnější naplňování cílů Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Rovněž podpoří prosazení požadavku dlouhodobě uplatňovaného společně s Evropskou unií a jejími členskými státy, aby se závazky vztahovaly na všechny významné producenty emisí skleníkových plynů, tj. vedle Spojených států nebo Japonska a Ruské federace také např. na Čínu, Indii, Indonésii, Brazílii nebo Mexiko, protože je třeba si uvědomit, že Evropská unie není lídrem, resp. není největším znečišťovatelem z pohledu skleníkových plynů a celkové emise Evropské unie se pohybují někde kolem 12 až 13 %, kdežto např. emise Číny kolem 24 % celkových globálních emisí, Spojených států kolem 20 %.

Dohoda vstoupila v platnost již 4. listopadu letošního roku, tedy po necelém roce od jejího přijetí v Paříži. A musím konstatovat, že to bylo dříve, než asi mnozí čekali. I to poukazuje na význam, který je této dohodě přikládán mezinárodním společenstvím, a to včetně států, které nebyly účastníky a nepřipojily se ke Kjótskému protokolu, tedy předchůdci Pařížské dohody.

Dohodu podle posledních informací již ratifikovali oba největší světoví emitenti skleníkových plynů, tedy Čína a Spojené státy, a je mi jasné, že v debatě bude otevřena otázka, jakým způsobem s ní naloží Spojené státy po zvolení nového amerického prezidenta. To je otázka určitě relevantní. Ale chci tím říct, že zatím se k dohodě připojilo víc jak sto států a tyto státy představují téměř 80 % světových emisí CO2 už teď, v současné době. Momentálně dohodu ratifikovalo 14 států Evropské unie, mj. už také Maďarsko, Slovensko, Polsko, tzn. i země, které v rámci V4 upřímně řečeno nebyly zrovna lídry v prosazování těchto opatření, Slovensko ratifikovalo tuto dohodu v rámci jednoho dne po schválení vládou následně hned ve sněmovně.

Závěrem bych chtěl říct, vážené kolegyně, vážení kolegové, že určitě budeme diskutovat o smyslu této dohody. Ale já si myslím, že smysl je jediný - bez ohledu na to, zda můžou být spekulace, do jaké míry se ta antropogenní lidská činnost podílí na rychlejším oteplování naší planety, zda to je z 80 %, nebo 70 %, nebo 50 %, na což existují různé vědecké názory, je zcela jasné, že se na něm lidská činnost podílí. Já jsem svým původním vzděláním geolog, takže jsou to věci, o které mám zájem i mimo svou práci. A z těch minulých geologických období je naprosto jasné, že takto rychlé oteplování planety je výjimečné. Znamená to, že by svět - a děje se to touto Pařížskou dohodou - měl být solidární při dodržování klimatických závazků a Česká republika by neměla stát stranou tohoto procesu.

I s ohledem na výše uvedené a také na rychlost ratifikace v ostatních zemích bych vás chtěl, vážené kolegyně, vážení kolegové, požádat o zkrácení lhůty projednání návrhu ratifikace Pařížské dohody v souladu s ustanovením § 91 jednacího řádu na třicet dní. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane ministře. Prosím, aniž bych chtěl zpochybňovat vaše úvodní slovo, aby návrh zazněl ještě v obecné rozpravě.

Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Robin Böhnisch. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, milí studenti, dovolte mi v krátkosti také zpravodajskou zprávu k Pařížské dohodě. Kdybychom byli pozitivněji naladěná země a pozitivněji naladěný parlament, tak by to asi byla záležitost celodenní, ale myslím, že my si vystačíme v našem aktuálně vymezeném čase. Dovolte mi tedy několik faktů.

Pařížská dohoda byla přijata 12. prosince 2015 na mezinárodní klimatické konferenci v Paříži. Dohoda je prováděcí smlouvou k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu. Dohoda nahrazuje současný Kjótský protokol.

Vláda vyslovila souhlas se sjednáním dohody 11. dubna 2016. Ministr životního prostředí ji podepsal jménem České republiky 22. dubna v New Yorku. Ve stejný den se signatáři stala Evropská unie a její členské státy. Ke dni 22. září dohodu ratifikovalo 60 smluvních stran včetně největších producentů skleníkových plynů, USA a Číny. Aktuálně je těch zemí už více. Ratifikace na půdě Evropské unie a v jednotlivých členských státech už probíhá. Dohodu už ratifikovaly některé státy sousední i státy V4 - první Maďarsko v květnu 2016.

Dohoda chce zlepšit provádění Rámcové úmluvy OSN a přispět k udržení nárůstu průměrné globální teploty pod hranicí alespoň 2 °C v porovnání před průmyslovou revolucí a udržení nárůstu průměrné globální teploty o 1,5 °C.

Dohoda ukládá smluvním stranám povinnost stanovit si vnitrostátně stanovené příspěvky ke snížení emisí skleníkových plynů a plnit je. Tyto národní příspěvky se mají každých pět let revidovat s tím, že ten následující má být vyšší než předešlý. Doporučuje smluvním stranám zachovávat zásobníky skleníkových plynů, myšleno např. lesy, a provádět opatření s cílem snížit emise vyvolané odlesňováním a degradací lesů. Zakotvuje základní zásady pro mechanismus na podporu provádění mitigačních a adaptačních opatření. Potvrzuje povinnost rozvinutých států poskytovat finanční prostředky na mitigační a adaptační opatření v rozvojových zemích.

Poprvé se jasně připouští, a to je důležité, že hospodářská situace v rozvojových zemích se vyvíjí a některé jsou již schopné podílet se na financování ochrany klimatu. Ukládá smluvním stranám, aby zajistily v oblasti změny klimatu vhodná opatření v oblasti vzdělávání, přístupu k informacím a aktivním zapojení veřejnosti.

Ustavuje se Výbor pro kontrolu plnění závazků. Dohoda je otevřena k podpisu po dobu jednoho roku, tj. do 21. dubna 2017.

Pařížská dohoda řeší problematiku, kterou v Evropské unii upravují předpisy tzv. klimaticko-energetického balíčku, které jsou již implementovány v právu České republiky. Implementace Pařížské dohody si ovšem vyžádá dílčí úpravy práva EU v dané oblasti.

Pokud jde o společný vnitrostátní stanovený redukční příspěvek, k němuž se Česká republika jako člen Evropské unie přihlásila, vychází ze společného cíle Evropské unie a jejích členských států, který byl již přijat Evropskou radou v říjnu 2014.

Dohoda je mezinárodní smlouvou, jejíž ratifikace vyžaduje podle Ústavy České republiky souhlas Parlamentu a následně ratifikaci prezidentem republiky. Počítá se s povinným příspěvkem do rozpočtu dohody, který bude obdobný jako příspěvek u Kjótského protokolu, přičemž příspěvek do rozpočtu dohody bude hrazen z rozpočtové kapitoly 315, tedy Ministerstvo životního prostředí.

Tolik tedy několik důležitých poznámek k obsahu.

Osobní poznámka. Díky tomu, jak jsem sledoval přípravu COP21 v Paříži v loňském roce a mluvil jsem tu o pozitivně naladěných zemích a pozitivně naladěných parlamentech, musím smeknout před diplomacií Francouzské republiky, která se připravila na COP21 neuvěřitelně dokonale. Francouzští diplomaté zvládli změnit názory řady rozvíjejících se ekonomik tak, že ty se přihlásily a podepsaly závazky rovnající se závazkům Evropské unie, nikoliv některých dalších rozvojových zemí, uvedu např. Filipíny, kde došlo k téhle razantní změně v přístupu k Pařížské dohodě.

Aktuálně probíhá COP22 v Marrákeši v těchto dnech, kde se naši maročtí přátelé snaží rozhýbat celou řadu závazků, které byly přijaty právě v Paříži v loňském roce. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP