Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

3.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 153/1994 Sb.,
o zpravodajských službách České republiky, ve znění
pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 855/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede předseda vlády Bohuslav Sobotka. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Dobrý den, vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci. Vzhledem k tomu, že jsem tento návrh zákona poměrně podrobně uváděl v rámci projednávání v prvém čtení, tak mi dovolte, abych byl tentokrát velmi stručný.

Cílem návrhu zákona - v zásadě jenom pro připomenutí - je posílit kontrolu všech tří zpravodajských služeb České republiky, tedy Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace a také Vojenského zpravodajství. Konkrétně se posílení kontroly navrhuje tím, že parlamentní kontrole bude do budoucna podléhat také Úřad pro zahraniční styky a informace. Kontrola zpravodajských služeb má být tímto způsobem do jisté míry sjednocena.

Další důležitou změnou, kterou tento návrh přináší, je dvouúrovňový systém kontroly zpravodajských služeb. Vedle zvláštních kontrolních orgánů prvního stupně, to znamená Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, bude zřízen i od vlády a Poslanecké sněmovny odvozený expertní kontrolní orgán druhého stupně, to znamená orgán nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky, který by měl být složen z důvěryhodných, bezpečnostně prověřených a veřejností respektovaných osob, jehož kontrole budou podléhat všechny tři výše uvedené existující zpravodajské služby České republiky.

Chci poděkovat výborům Poslanecké sněmovny, které se tímto návrhem zabývaly, a výbor pro obranu a výbor pro bezpečnost doporučily tento návrh zákona schválit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu premiérovi. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro bezpečnost jako výboru garančnímu. Dále byl přikázán výboru pro obranu a také ústavněprávnímu výboru jako výborům dalším. Usnesení výborů vám byla doručena jako sněmovní tisky 855/1 až 4.

Nyní prosím, aby se ujal zpravodaj výboru pro bezpečnost a výboru pro obranu pan poslanec Václav Klučka, informoval nás o projednání návrhu ve výborech a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Václav Klučka: Děkuji. Pane místopředsedo, nejdříve mně dovolte, abych vás seznámil s usnesením výboru pro bezpečnost 35. schůze uskutečněné dne 16. listopadu 2016, který je v daném okamžiku výborem garančním.

Výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po vyslechnutí úvodního slova náměstka ministra pro řízení sekce Legislativní rady vlády dr. Jana Kněžínka, PhD., po zpravodajské zprávě zpravodaje výboru Ing. Václava Klučky a po obecné a podrobné rozpravě

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon číslo 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, sněmovní tisk 855, vyjádřila souhlas ve znění těchto pozměňovacích návrhů.

1. V části první článek I se před novelizační bod číslo 1 vkládá nový novelizační bod číslo 1, který zní: "1. Do § 5 odst. 3 se písm. a) slova "a bezpečnost" zrušují." Dosavadní novelizační body číslo 1 až 4 se označují jako novelizační body číslo 2 až 5.

2. Za dosavadní novelizační bod číslo 3 se vkládá nový novelizační bod číslo 4, který zní: "4. § 14 zní. § 14: Poslanecká sněmovna je o činnosti zpravodajských služeb informována vládou prostřednictvím svých pro účely kontroly zpravodajských služeb zřízených zvláštních kontrolních orgánů (dále jen příslušný orgán). Zbylý novelizační bod se přečísluje.

II. Pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

III. Zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky, což tímto činím.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu zpravodaji a nyní prosím zpravodaje ústavněprávního výboru pana poslance Jeronýma Tejce, aby nás informoval o projednání návrhu v ústavněprávním výboru. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás informoval o tom, že jsme se zabývali tímto zákonem, a to poměrně podrobně, na schůzi výboru 3. listopadu, nicméně nedošlo k dohodě na pozměňovacích návrzích a ústavněprávní výbor přerušil projednávání tohoto tisku do příští schůze ústavněprávního výboru. Nicméně protože nejsme garančním výborem, tak jsme samozřejmě nenavrhovali, aby tento bod byl stažen z programu, a odkázali jsme všechny členy ústavněprávního výboru na možnost podání pozměňovacích návrhů ve druhém čtení. V tomto smyslu tedy naše usnesení nebrání projednání tohoto tisku a dokončení projednávání druhého čtení na této schůzi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Richard Dolejš. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Richard Dolejš: Vážený pane místopředsedo, vážený pane premiére, vážené kolegyně, vážení kolegové, já tuto novelu zákona o zpravodajských službách považuji za jednu z nejdůležitějších norem, kterou se zabýváme, a to především z hlediska fungování demokratického právního státu. Já jsem zaregistroval v té diskusi, že někteří kolegové zpochybňují smysl posilování parlamentní kontroly či parlamentní kontroly zpravodajských služeb jako takovou. S tímto pohledem nemohu souhlasit a odůvodním proč. Zároveň se pokusím upozornit na další neřešený problém, který souvisí s kompetencemi ohledně kontroly zpravodajských služeb, a ten směřuje k vládě. Připravil jsem v tomto směru pozměňovací návrh, který si osvojil výbor pro bezpečnost. To zde bylo zmíněno. Jsem rád, že ten pozměňovací návrh prošel na výboru napříč politickým spektrem. Proto si dovolím obsáhleji svůj postoj okomentovat, abychom byli schopni ty věci zasadit do nějakého kontextu, až se budete rozhodovat ve třetím čtení nejen o zákonu, návrhu novely zákona jako celku, ale i o zmíněném pozměňovacím návrhu.

Já bych chtěl zdůraznit, že novelu, kterou předložila vláda, považuji za potřebnou. A je to opravdu zásadní téma, protože je potřeba, aby jak vláda, tak Parlament reagovaly na postupné, v uvozovkách tiché posilování kompetencí a působnosti zpravodajských služeb. Ono by stálo za to uvést a připomenout některé příklady. Já se pokusím ty nejzásadnější.

V tomto volebním období byl povolen zpravodajským službám formou změny zákona přístup k informacím uchovávaným Generálním finančním ředitelstvím či informacím uchovávaným bankovním sektorem. Dále byl zpravodajským službám umožněn přístup k údajům v databázích účastníků veřejně dostupné telefonní služby. Nyní má Sněmovna na stole novelu zákona o Vojenském zpravodajství, kde se také posilují kompetence Vojenského zpravodajství, a to v oblasti kybernetické obrany, a to včetně možného monitoringu kyberprostoru. To jsou zásadní zásahy, které tato Sněmovna dělá, a proto by měla adekvátním způsobem reagovat, a to právě posilováním především parlamentní kontroly jako takové. Těch kompetencí, které se dávají zpravodajským službám, je samozřejmě daleko více. Dělala je i Nečasova vláda a vlády předchozí, ale nemá smysl vás zdržovat výčtem všech těchto aktivit.

Posilování kompetencí zpravodajských služeb má samozřejmě svoji logiku. Reaguje na bezpečnostní situaci, a to jak v oblasti boje proti terorismu, v oblasti boje proti korupci, ale také v již zmíněném boji v rámci kriminality v rámci kyberprostoru. To samozřejmě také přináší částečné oklešťování práv a svobod občanů a v demokratickém právním prostředí se jedná v tomto ohledu o velice tenký led. My bychom měli jako zákonodárci vyvažovat a vytvářet obranné mechanismy, aby nedocházelo ke zneužívání nastalé situace bezpečnostním a represivním aparátem státu. Pro další vývoj demokracie v zemi je tedy nezbytné na tyto jevy reagovat a posilovat, jak jsem zmínil, parlamentní kontrolu. Parlamentní kontrola by měla být pojistkou proti možnému zneužívání tajných služeb a měla by občany ochránit před možnými neoprávněnými zásahy zpravodajských služeb do ústavně garantovaných práv a svobod občanů.

Současná úprava je však nedostatečná a já bych chtěl hovořit z pozice bývalého předsedy stálé komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby a současného místopředsedy této komise. Po té zkušenosti, kterou za ta léta mám, bych konstatoval, že současný stav legislativy vede k formalismu a bezzubosti kontroly. Proto jednoznačně vítám předloženou normu, kterou vláda předložila a která reaguje na vývoj, jak jsem zmiňoval. Je to dle mého soudu zásadní krok vpřed v kontrole služeb a rozšiřuje možnosti a posiluje parlamentní kontrolu, a to právě zřízením zvláštního druhého stupně, expertního stupně, což vytváří parlamentním komisím a bude vytvářet, pokud to bude zřízeno, manévrovací prostor pro to, aby měly informace i z živých svazků, z živých kauz, a to ne konkrétní informace, ale informace o tom, zda nejsou porušovány zákony této země. Jsem přesvědčen, že pouze tímto způsobem jsme schopni odstranit zmíněnou bezzubost a vlastně impotenci parlamentní kontroly, kterou v této chvíli můžeme vnímat.

Druhá věc však souvisí s tím, já jsem to zmínil v úvodu, že to má druhý rozměr, a není to pouze rozměr parlamentní kontroly směrem ke zpravodajským službám, ale je to i otázka kontroly parlamentu směrem k vládě, protože když se podíváme do zákona o zpravodajských službách, tak z tohoto zákona jednoznačně vyplývá, že vláda odpovídá za činnost a koordinaci zpravodajských služeb. Proto má i ze současného zákona Poslanecká sněmovna ústavní právo a kompetenci kontrolovat v této věci vládu, nicméně bohužel za 22 let fungování tohoto zákona tato kompetence nebyla naplněna. Po zkušenosti z výkonu funkce předsedy stálé komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby vím, že je potřeba, aby se vláda zodpovídala poslaneckému orgánu, a to za prvé, jak nakládá s informacemi zpravodajských služeb, a také zároveň aby vláda poskytovala informace Sněmovně prostřednictvím těchto orgánů o činnosti zpravodajských služeb a zároveň aby tímto mechanismem se zamezilo možnému zneužívání tajných služeb jako takových.

Jak jsem zmínil, bohužel tento institut nebyl naplněn. My jsme v minulém volebním období jako stálá komise vedli jakousi kompetenční válku s Nečasovou vládou, kdy jsme tyto informace požadovali, ale bývalá Nečasova vláda bohužel nechtěla součinnost příslušnému kontrolnímu orgánu Sněmovny poskytnout a poukazovala právě na právní rozbory, které hovořily o tom, že příslušné parlamentní komise nejsou tím orgánem, kterým by příslušelo poskytovat informace o činnosti zpravodajských služeb. To, co tehdy komise vyžadovala po Nečasově vládě, nebyly pouze konkrétnější informace k pravidelným ročním zprávám BIS, ale také se to týkalo konkrétních kauz. Jako příklad mohu uvést kauzu údajného úniku informací z BIS do ABL, kde mimo jiné figurovalo jméno pana Janouška, a bohužel tam ta spolupráce s Nečasovou vládo byla nulová. My jsme se této bitvy nevzdali, nicméně Nečasova vláda padla, tím vlastně padly i aktivity komise směrem k této vládě, nicméně jsme přišli s legislativními aktivitami, které se týkaly právě pozměňovacích návrhů, které by uvedly v život ten zmíněný institut.

To znamená, ten problém je stále živý, protože legislativně dořešen nebyl, a týká se § 14 zákona o zpravodajských službách. Já bych si dovolil ten paragraf odcitovat, aby všem bylo jasné, o co jde, a také bych si dovolil odcitovat § 15, který jasně hovoří o kompetenci, která Sněmovně i ze současné legislativy z tohoto zákona vyplývá. Citace § 14: Poslanecká sněmovna je o činnosti zpravodajských služeb informována vládou prostřednictvím svého příslušného orgánu pro zpravodajské služby. Následuje § 15: Vláda informuje příslušný orgán jednou ročně a kdykoliv o to požádá o činnosti zpravodajských služeb a dále vždy při získání informací důležitých pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnosti a obrany ČR. Takže z té citace je zřejmé, že zákon kompetenci tedy dává, ale problém spočívá v tom, že tento paragraf nebyl naplněn.

Proto jsem si dovolil předložit pozměňovací návrh, který by toto řešil a který by vlastně změnil v § 14 formulaci, která tam je - příslušný orgán - na formulaci, která by dala jasnou kompetenci, která vyplývá z § 15 příslušným stálým komisím pro kontrolu činnosti BIS, Úřadu pro zahraniční styky a informace, který bude nově zřízen, a kontrolní komisi pro Vojenské zpravodajství. Takže pokud bychom schválili tento pozměňovací návrh ve třetím čtení, tak bychom napravili to, co 22 let Sněmovna nebyla schopna řešit, a uvedli bychom vlastně další rozměr kontroly Poslanecké sněmovny směrem k vládě do praxe.

Takže si vás dovoluji požádat, abyste si pamatovali to, co jsem říkal, až budeme hlasovat o příslušném pozměňovacím návrhu, abyste zvážili jeho podporu a zároveň abyste zvážili také podporu zákona jako celku. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Já se velmi omlouvám za renonc, ale pan zpravodaj Klučka je zpravodajem nejenom výboru pro bezpečnost, ale také výboru pro obranu. Prosím ještě, aby nás seznámil se zprávou o projednání ve výboru pro obranu. Omlouvám se za to. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane předsedo. To je to nejmenší teď v této chvíli vás seznámit s jednoduchým usnesením výboru pro obranu z 34. schůze ze dne 6. října 2016 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 153/ 1994 Sb., o zpravodajských službách ČR, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk č. 855.

Výbor pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po úvodním vystoupení náměstka pro řízení sekce Legislativní rady vlády JUDr. Jana Kněžínka a po zpravodajské zprávě a po rozpravě za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách ČR, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk č. 855, schválila; za druhé, pověřuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky, a ukládá předsedovi výboru, aby předložil usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji a ještě jednou se omlouvám. Budeme pokračovat v obecné rozpravě a tam je s faktickou poznámkou přihlášen pan poslanec Ivan Pilný. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, máme tady zase další zákon, který se týká problému tzv. kybernetické bezpečnosti. To, co mně trošku vadí, je to, že se začínají množit zákony a instituce, které se do tohoto problému dostávají. Nedávno jsme tady měli zákon z dílny Ministerstva vnitra, který jenom přejmenovával nějaké povinnosti správců těchto záležitostí. Máme tady Ministerstvo vnitra, které má nějaké speciální útvary na tohle, máme tady armádu, která zesiluje boj proti kybernetické bezpečnosti, je tady už teď Vojenské zpravodajství. Já trošku nevidím strategii státu, a mohl bych mluvit o dalších věcech - energetická bezpečnost atd., která s tím souvisí, nevidím tady nějakou ucelenou strategii státu v této oblasti. Kromě toho je potřeba zmínit také to, že my nejsme sami. Tyhle hrozby jsou globální a i EU připravuje celou řadu směrnic a měli jsme je třeba na výboru pro evropské záležitosti, které se toho týkají, a je potřeba je vzít v úvahu.

Kromě tohoto faktického problému se na to ale musíme podívat také z hlediska, které tady bylo zmíněno, a to je ochrana dat a také kontrola případného zneužití těchto věcí. A je to také důvěra v operátory a lidi, kteří provozují komunikační techniku, kteří potenciálně mohou ztrácet zákazníky právě proto, že ztratí důvěru ve služby, které jsou jim poskytovány. Já jsem rád, že diskuse o tomhle zákonu probíhá. Ale rozhodně to, co nevidím, nevidím nějakou ucelenou strategii, která by vedla a adresovala problém kybernetické bezpečnosti nejen v České republice, ale zároveň respektovala také to, že to není problém jedné země. Je to problém globální.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pardon, pane poslanče (Chalupo), ještě s faktickou poznámkou paní poslankyně Jana Černochová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych vaším prostřednictvím jenom ke kolegovi Pilnému chtěla sdělit, že projednáváme jiný zákon, než o kterém on hovořil. Projednáváme zákon, který se týká kontroly zpravodajských služeb.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Nyní je řádně přihlášen pan poslanec Bohuslav Chalupa. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Bohuslav Chalupa: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, navážu na to, co tady řekl kolega Dolejš přede mnou, i na to, co tady řekl pan kolega Pilný. Rozhodně se ocitáme ve zcela nové situaci a bude to časem čím dále, řekněme, horší, protože ten kyberprostor před námi otevírá možnosti, o kterých dneska toho zatím moc nevíme. A ty problémy, které nastanou, skutečně budou stále více a více zasahovat do našeho všedního života i do legislativy i do činnosti exekutivy atd.

Vzhledem k tomu, že projednáváme ten zákon a jsou tady jisté souvislosti, které si myslím, že by bylo dobré říct už dnes zde, tak nebudu reagovat na ten pozměňovací návrh, tak jak tady přednesl pan kolega Dolejš, ale budu reagovat na pozměňovací návrh, který uplatnil kolega Korte na výboru pro bezpečnost.

Ve stanovisku výboru pro bezpečnost je obsažen pozměňovací návrh navržený panem poslancem Kortem, kterým se mají z § 5 odst. 3 písm. a), jež vymezuje tzv. vnější působnost Vojenského zpravodajství, vypustit slova "a bezpečnost". Vojenské zpravodajství by pak mělo zabezpečovat informace mající původ v zahraničí důležité pro obranu České republiky, nikoli však již pro její bezpečnost. Předmětné písm. a) vymezující vnější působnost Vojenského zpravodajství je v této podobě v zákoně o zpravodajských službách od roku 2005, kdy se tam dostalo v souvislosti se zákonem o Vojenském zpravodajství, jeho doprovodným zákonem č. 290/2005 Sb. Autorem této změny tehdy byli poslanci Nečas, Vidím a Kladívko a v důvodové zprávě se můžeme dočíst, že důvodem této změny je zpřesnění vymezení působnosti Vojenského zpravodajství v oblasti jeho vnějšího zaměření s ohledem na vývojový charakter bezpečnostního prostředí a asymetrickou povahu bezpečnostních hrozeb. Je třeba uvést, že při projednávání tohoto tisku nebyla k této změně jediná námitka či komentář.

Pan poslanec Korte stejný návrh předložil v tomto volebním období již jednou, a to v červnu 2015 při projednávání tisku č. 400, kterým se rovněž měnil zákon o zpravodajských službách. Zdůvodňoval jej ve zkratce tak, že působnost Ministerstva obrany, a tedy i jeho zpravodajské služby má být jen v obraně a nikoli bezpečnosti, a že by tím tedy Vojenské zpravodajství snad mělo zasahovat někam, kam nesmí. Garanční výbor pro bezpečnost tehdy zaujal k tomuto návrhu negativní stanovisko a tento návrh byl touto Sněmovnou poměrem hlasů 22 ku 121 zamítnut. Nyní je tento návrh předkládán znovu a kupodivu tím samým výborem, který jej cca před rokem odmítl.

Je tedy namístě se ptát: Stalo se během tohoto roku něco, co by odůvodnilo takový obrat ve smýšlení? Mám za to, že se nestalo, a předpokládám tedy a doufám, že tento návrh bude opět odmítnut. Je totiž dost obtížné oddělovat bezpečnost a obranu. Každý stát si v rámci své bezpečnosti buduje schopnost obrany. Tyto dvě oblasti totiž nelze oddělit. Naopak spolu velmi úzce souvisí a jedna je součástí druhé. I proto je problematika obrany součástí ústavního zákona o bezpečnosti České republiky. Obě služby, které působí v zahraničí, jsou relativně malé a nikdy jedna ani druhá samostatně nemohou informačně pokrýt celý svět a všechny bezpečnostní hrozby, kterým jsme nebo budeme v budoucnosti vystaveni. Pokud je budeme schopni dobře úkolovat, tak aby k překrývání a k nějakým duplicitám nedocházelo, pak bude jejich možná překrývající se zahraniční působnost pro tento stát jedině přínosem. Vypuštění slova "bezpečnost" po více než deseti letech po tom, co tam bylo vepsáno, není tedy vůbec dobrý nápad. A to nejen proto, že v souladu s takto definovanou působností si Vojenské zpravodajství v zahraničí vybudovalo své nikoliv nevýznamné možnosti a schopnosti.

Na závěr dodávám, že i to, co jsem tady teď řekl, znovu souvisí s tím, co jsem tady už několikrát v Poslanecké sněmovně sděloval, a žádal jsem o podporu, tzn. že bychom se měli daleko víc zamýšlet nad otázkami a možnostmi koordinace zpravodajských služeb jako všech zpravodajských služeb, tak aby nedocházelo k onomu překrývání nebo ke špatné výměně informací. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Chalupovi. Dalším řádně přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Ivan Gabal. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Gabal: Dobrý den, děkuji vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, pane premiére, vládo. Velice stručně. Myslím, že to, co tady nezaznělo v dosavadních vystoupeních a co pro Sněmovnu je důležité, že jde o klíčový zákon, kterým jak vládní koalice, tak tato Sněmovna plní svůj závazek v reakci na některé předchozí děje v souvislosti s činností nebo problémy v činnosti zpravodajských služeb, a to zřízením druhého stupně kontroly, který bude nad kontrolou parlamentní a bude spolupracovat nebo pracovat na její požadavek. Jde tedy o hlubší kontrolu zpravodajských služeb, všech zpravodajských služeb. Považuji to za velice významný krok, protože při koaličních jednáních nebylo snadné partnery přesvědčit o tom, abychom tento krok podnikli. Více než rok pracovala skupina všech parlamentních stran na přípravě této legislativy a já bych všem chtěl poděkovat. Koordinátorem byl místopředseda vlády Bělobrádek. A pokud se nám podaří tuto věc dotáhnout, tak výrazným způsobem posuneme výkonnost i kontrolu našich zpravodajských služeb na novou úroveň. Samozřejmě ještě je poměrně dost práce, která nám chybí. Ale je důležité, abychom si uvědomili, že ze všech koutů tohoto parlamentu děláme významný krok, který se netýká kyberbezpečnosti nebo dalších věcí, ale který se týká kvalitativně nového stupně zpravodajských služeb.

Tolik na faktické upřesnění. A já bych byl rád a poděkoval bych všem, kteří se o tohle zasloužili. Doufám, že se podaří tuto novelu protlačit. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. To byl zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Pakliže se nikdo nehlásí, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova. Není zájem.

Přikročíme tedy k podrobné rozpravě a já zahajuji podrobnou rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. Pardon, pan zpravodaj nejprve s přednostním právem. Po něm pan poslanec Váňa. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane místopředsedo. Já využiji podrobné rozpravy k tomu, abych vás seznámil se dvěma docela jednoduchými pozměňujícími návrhy. Ten první se týká části první článku 1 bodu 3 se v § 12 odst. 3 vypouští. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označí jako odstavec 3 a 4. A druhý návrh: V části třetí se vypouští text označený jako varianta 2, to je čistě legislativně technická úprava.

K tomu prvnímu. Podle § 12i odst. 1 zákona o zpravodajských službách ČR má být sekretariát orgánu nezávislé kontroly zařazen do Kanceláře Poslanecké sněmovny. V ustanovení § 12i odst. 3 zákona se však má stanovit, že podrobnosti o postavení zaměstnanců sekretariátu orgánu nezávislé kontroly stanoví statut, který vydává vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny. Má-li být sekretariát orgánu nezávislé kontroly zařazen do Kanceláře Poslanecké sněmovny, znamená to, že příslušní zaměstnanci budou zaměstnanci Kanceláře Poslanecké sněmovny. Za těchto okolností nedává smysl schvalování zvláštního statutu. Postavení zaměstnanců sekretariátu orgánu nezávislé kontroly bude vyplývat z předpisů vztahujících se na Kancelář Poslanecké sněmovny. Úprava ve zvláštním statutu buď bude duplicitně opakovat to, co platí obecně pro všechny zaměstnance, nebo by s obecnou úpravou kolidovala a vznikly by určité nejasnosti. Proto tento pozměňovací návrh. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Nyní pan poslanec Váňa řádně přihlášený do podrobné rozpravy. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Roman Váňa: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych se přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který je v systému pod číslem 5311. Domnívám se, že vycházím s kolegou zpravodajem ze stejné situace, kdy jsme se na společném jednání výboru pro obranu a výboru pro bezpečnost s předkladatelem zákona dohodli na některých drobných technických úpravách. Část těchto úprav již pan zpravodaj jmenoval. Jsou obsaženy i v tom mém pozměňovacím návrhu.

Můj pozměňovací návrh obsahuje ještě další části, které jsou podrobně zdůvodněny v dokumentu, jehož číslo jsem právě konstatoval. Jenom pro upřesnění, jedná se ještě o jmenování předsedy toho zvláštního kontrolního orgánu, kde se upřesňuje způsob jmenování. V případě, že by tam došlo ke kolizi a nebylo zcela jasné, který z těch členů by to měl být, pak se říká, že by to měl být nejstarší člen v danou chvíli. A pak je tam ještě úprava, kdy paušální částka, odměna za členství v tomto orgánu, která je v zákoně uvedena, se nahrazuje vzorcem výpočtu tak, aby se nemusel měnit zákon v případě, že dojde k nějaké změně ve výši obvyklých platů.

Takže tolik jenom na upřesnění k mému pozměňovacímu návrhu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Váňovi. To byl zatím poslední přihlášený do podrobné rozpravy. Ptám se, jestli se někdo další hlásí do podrobné rozpravy. Pokud tomu tak není, podrobnou rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova pana premiéra, případně pana zpravodaje. Není zájem. Končím druhé čtení tohoto návrhu zákona.

Z osobních důvodů se z dnešního jednání Poslanecké sněmovny do konce jednacího dne omlouvá pan poslanec Miloš Babiš.

 

Přejdeme k dalšímu bodu a tím je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.