Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

10.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb.,
o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 783/ - druhé čtení

Paní ministryně je na místě. Požádám ještě zpravodajku výboru paní poslankyni Pavlínu Nytrovou... (Ke stolku zpravodajů ale usedá poslankyně Pastuchová.) Tak paní kolegyně Pastuchová. Protože jsme ve druhém čtení, nemusíme hlasovat o změně zpravodaje, je to věcí výboru.

Podotýkám, že jsme souhlasili s návrhem na opakování druhého čtení tohoto návrhu zákona. Jde o usnesení Poslanecké sněmovny 1395 ze dne 21. 10. letošního roku na 50. schůzi.

Ptám se paní ministryně, jestli má zájem vystoupit v úvodu tohoto opakovaného druhého čtení. Má zájem. Paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, poslankyně a poslanci, já jsem chtěla připomenout, že tento zákon byl poměrně nečekaně vrácen do druhého čtení v podstatě s tím, jako by existovala možnost nějakého nového pozměňovacího návrhu, nějakého geniálního řešení, na které jsme dosud v tom standardním legislativním procesu nepřišli. Já myslím, že jsem vše dostatečně zdůvodnila už v průběhu legislativního procesu. A jenom v tuto chvíli, pokud já vím, tak žádný nový pozměňovací návrh jsem já nezaznamenala. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni. A ptám se paní zpravodajky poslankyně Jany Pastuchové, jestli má zájem informovat nás o jednání výboru pro sociální politiku. Prosím, paní zpravodajko.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Já bych chtěla jenom říci, že byl opravdu vrácen tento zákon do druhého čtení a výbor pro sociální politiku po dohodě s vedením výboru k tomuto zákonu znovu nezasedal, protože nebyl předložen další pozměňovací návrh, a nebyl tedy důvod k tomu ho znovu projednávat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které je přihlášen pan poslanec Vilímec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, já jsem dnes podal do systému nový pozměňovací návrh, který nevím, jestli je geniální, to nedokážu posoudit, ale je to nové řešení problému, které není triviální. Je to otázka zneužívání hlavně doplatku na bydlení, které vede k byznysu s chudobou. Je to věc skutečně velmi závažná. Víme to všichni, starostové, komunální politici, ale samozřejmě i úřady práce a ministerstvo. Ten problém výrazně snižuje důvěru občanů ve stát, v dodržování státem nastavených pravidel.

Víte, já jsem v září byl pozván panem starostou jedné malé obce Semněvice na Horšovskotýnsku, je to v Plzeňském kraji, v Domažlickém okrese, na jednání, kde mi předal petici, kterou teď projednává petiční výbor, a to k neúnosnému stavu, který delší dobu v této obci panuje. Historie nějak proběhla, obytné domy, které původně patřily státnímu zemědělskému podniku, byly odkoupeny majiteli nemajícími vůbec vztah k té obci a byly pronajaty lidem, kteří fakticky výlučně žádají o dávky hmotné nouze z titulu doplatku na bydlení. V daném případě nejde ani o tzv. to substandardní bydlení, to nájemní bydlení, ale jsou to vlastně přímo byty určené k trvalému bydlení. Došlo tím k nadměrné koncentraci sociálně nežádoucích jevů do určité lokality a obec včetně pana starosty vůbec neví, jak situaci řešit. A je těžké mu nějak poradit v rámci stávající legislativy. Ano, v minulosti tyto obytné domy byly nabízeny k převodu obci, někdy v 90. letech. Obec o ně neusilovala, ale jen těžko to lze dnes někomu vyčítat a těžko trestat obec za to, že nějaké vedení před dvaceti lety o to neusilovalo.

Řešením obdobných situací, protože to není jediný případ, není to, že obce budou vykupovat veškeré bytové domy v rizikových lokalitách, ony na to taky nemají peníze, nebo jednotlivé byty. To skutečně dost dobře nelze. Řešení se musí najít jinde. A stát musí zabezpečit, aby konstrukcí vyplácení dávek v hmotné nouzi, především toho doplatku na bydlení, bránil vzniku lokalit s nadměrnou koncentrací sociálně nepřizpůsobivých jevů a vlastně nenapomáhal vzniku těchto lokalit.

Podle Ministerstva práce a sociálních věcí a především Ministerstva vnitra není stávající právní systém, stávající právní úprava, která zde vzešla z Poslanecké sněmovny, v souladu s Ústavou. Zatím nevím o tom, že by byl nějaký judikát Ústavního soudu. Vím o tom, že někteří starostové se obracejí v té věci na soudy. A proto jsem také i v tom předcházejícím druhém čtení, v tom prvním druhém čtení, předkládal určitý návrh ucelenější, který by dal obcím v samostatné působnosti alespoň nějaké právní nástroje, jak takové situaci buď úplně předcházet, nebo ji alespoň dále neeskalovat. Tento návrh, jak jsem přesvědčen, určitě nebyl v rozporu s Ústavou.

Přiznám se, že jsem taky nebyl úplně spokojen s účinností tehdy toho návrhu, který jsem předkládal, protože v zásadě možná by to vylepšilo situaci, ale tu situaci by to také například v Semněvicích nevyřešilo. Proto jsem i ve spolupráci, musím říci, se Svazem měst a obcí připravil, nebo tedy pozměnil původní koncept, který byl založen konkrétně na možnosti sdělit stanovisko krajské pobočce úřadu práce, stanovisko k lokalitám, kde dochází k nadměrné koncentraci těch sociálně nežádoucích jevů, tak aby se tam dále nevyplácely doplatky na bydlení. Změny v tom smyslu, že nyní tedy nově navrhuji, aby pověřené obecní úřady, to znamená v přenesené působnosti, nikoliv v samostatné působnosti, získaly oprávnění vydat opatření obecné povahy, jímž se vyhlašuje oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů. Opatření by se vydávalo na základě žádosti příslušné obce v samostatné působnosti, ale projednávalo by se v přenesené působnosti. Projednávalo by se vlastně ve správním řízení s dotčenými orgány státní správy. V případě vyhovění této žádosti by pak bylo vydáno opatření obecné povahy a doplatek na bydlení u nových žadatelů, protože u těch starších to řešit nelze, by prostě nově nevznikl. Jsem přesvědčen, že také tato úprava vyhovuje ústavním pravidlům, ale protože to není nějaký nápad v jakoby nějaké fantazii, ale bylo to skutečně docela podrobně projednáváno.

Ostatní body, které můj tehdy pozměňovací návrh obsahoval, zůstávají stejné. Taky jsou to obdobné body, jako podávala paní poslankyně Pastuchová. Jedná se tedy o zrušení tzv. motivačních plánů a také zkrácení legisvakanční lhůty pro účinnost snížení maximálně možné započitatelné hranice odůvodněních nákladů na bydlení u tzv. substandardních forem bydlení o 10 % na šest měsíců tak jako v případě jiných ustanovení předkládané novely tohoto zákona.

Když jsme projednávali na sociálním výboru kapitolu Ministerstva práce a sociálních věcí v rámci státního rozpočtu, tak na můj dotaz bylo řečeno, že se počítá na příští rok s doplatkem na bydlení - doufám, že jsem dobře slyšel - v celkové výši 6,9 miliardy korun. Sedm miliard korun! Aspoň takto odpovídal pan ekonomický náměstek, o jehož odborné erudici já nepochybuji. Možná že jsem to přeslechl, ale prostě ta částka mě hodně udivila a hodně vyděsila. Ať je to sedm, nebo je to pět, šest, nevím, tak je zjevné, že musíme nastavit účinný nástroj k tomu, aby se ten celkový finanční dopad toho doplatku na bydlení snížil a stávající situace byla řešitelná hlavně ve spolupráci s obcemi. Jejich občané totiž nesou - v těch Semněvicích jsem to mohl vidět - výrazné náklady především v rovině zásadního snížení komfortu jejich bydlení, snížení životních podmínek, které panují v té obci. Nedivím se, protože tam na tom jednání nakonec nebyl jenom pan starosta, ale pomalu celá jedna část obce. Nedivím se, že pak vzniká pocit, že stát nedokáže vynutit nastavená pravidla a vznikají velké konflikty, které vedou k nedůvěře vůči státní, ale obecně i veřejné správě.

Na přípravě - to jsem již zmínil - toho pozměňovacího návrhu se podíleli i legislativci ze Svazu měst a obcí České republiky. Posílal jsem to i legislativnímu odboru Sněmovny, nikoliv aby se díval na tu odbornou podstatu, ale aby odsouhlasil to, že je to legislativně správným způsobem vyhotoveno. Věřím, že to tak je, nebo aspoň jsem dostal zprávu, že po legislativní stránce nejsou námitky. Věřím, že jak paní ministryně, tak samozřejmě především poslanci a poslankyně vážně prostudují ten pozměňovací návrh a že se nad ním minimálně zamyslíte a zkusíte ho podpořit. Vládní návrh totiž bez ohledu na to - nechci tady rozvíjet nějakou debatu, kterou jsme vedli v tom prvním druhém čtení - vládní návrh totiž účinné nástroje současného a na mnoho místech kritického stavu nenabízí. O tom jsem naprosto přesvědčen. Namísto toho ten vládní návrh vyřazuje z rozhodovacího procesu obce v samostatné působnosti, tedy starosty, kteří znají místní podmínky a musí ty problémy sami řešit.

Takže věřím, že to je návrh, který minimálně je k diskusi, k vážné diskusi. Netroufnu si říci, že je to nějaký geniální recept, protože ten problém je velmi závažný a není lehko řešitelný, ale je to snaha, jak účinnějším způsobem než tak, jak navrhuje vláda nebo navrhuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, tyto problémy, které nejsou triviální, jsou vážné, jak tyto problémy řešit.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vilímcovi. Nyní pan poslanec Karel Fiedler v obecné rozpravě. Připraví se pan poslanec Miroslav Opálka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Dobrý podvečer. Děkuji za slovo, pane předsedající. Vystupoval jsem k tomuto bodu i v rámci třetího čtení, kde došlo k vrácení tohoto bodu. Posléze jsem se snažil tomuto problému věnovat. Udělal jsem kulatý stůl se zástupci Ministerstva spravedlnosti i práce a sociálních věcí potom, kteří přišli rovněž, a Ministerstva pro místní rozvoj. Ta problematika není úplně jednoduchá, nicméně alespoň částečně se podle mého názoru dá v tuto chvíli řešit.

Základní problém zneužívání tam je takový, že ty byty, které jsou pronajímány sociálně slabým, na ně ti občané, kteří v nich bydlí, inkasují příspěvky na bydlení nebo doplatky na bydlení, ale ne ve všech případech, ale častokrát se stává, že neskončí ty příspěvky a doplatky tam, kde mají, ale v rukou spekulantů, kteří jsou vlastníky těch bytů. Čili dochází k tomu, že stát zastoupený úřadem práce - opravdu se pozastavuji na tím, proč je to úřad práce, když vlastně zastupuje úplně jiné oblasti sociální - vyplácí tyto příspěvky a ty nedojdou tam, kam mají.

Teď jsme byli svědky toho, že v Chanově, kde jsem se byl podívat, prošel jsem si, jak vypadá sídliště Chanov, jak vypadá Janov, jak vypadají Obrnice, a viděl jsem tam ty důsledky tady tohoto, které vznikají, když do společenství vlastníků nebo do bytového domu se nastěhují lidé, kteří platí nájem těmto spekulantům s byty. Byli jsme svědky toho, že v Chanově došlo k demolici, ten dům nebyl společenství vlastníků, ten patřil obci, čili potažmo státu, a my jsme všichni nakonec zaplatili za demolici tohoto domu, jehož nájemníkům v historii byly vyplaceny nemalé částky jako příspěvky nebo doplatky na bydlení. Co bude ovšem s těmi byty, které nejsou státní, nebo těmi domy, které patří společenství vlastníků nebo družstvům? Ta družstva si s tím umí poradit. Tam paradoxně je velký rozdíl mezi družstevní formou vlastnictví a tou přímou osobní formou vlastnictví. Já se pozastavuji nad tím, proč někde potom dostanou ti vlastníci, nebo vlastník, to město, příspěvek od státu na likvidaci toho domu a jiní ne. Tady je nerovnost, nerovnost vlastnictví.

A také se pozastavuji nad tím, že když jsem si vyhledával k tomu nějaké informace, tak v tom Chanově, nebo to bylo v Mostě, teď si nejsem jistý, městský úřad odpustil dluhy ve výši, nevím, kolik to bylo milionů, 30 milionů nebo více, za energie a tyhle věci. Proč se to některým odpustí a některým ne? Tady pravice většinou bojuje za rovný přístup a svobodu, a tady dochází k diskriminaci těch, kteří si ty domy pořídili a nemohou rozhodovat o tom, kdo bude jejich sousedem.

Dostáváme se teď, zmiňuji trošku jiné téma. Tohle téma bylo zmíněno zástupcem Úřadu veřejného ochránce práv, a je to běžné v okolních zemích Evropské unie, kde spoluvlastníci se mohou vyjadřovat k tomu, kdo v těch domech bude bydlet s nimi, komu poskytnou spolupodíl a kdo je pro ně důvěryhodný a kdo ne. U nás tu možnost nemají, ale jsou pak povinni nést důsledky toho, když ten dotyčný člověk tam způsobí velké problémy.

Činil jsem dotaz, jestli na tom kulatém stole, který jsem zorganizoval, jestli zástupkyně Ministerstva práce a sociálních věcí, omlouvám se, jméno jsem už zapomněl, paní, která tam byla, jestli může podat informaci o tom, kolik kontrol je prováděno, jak je s těmito příspěvky a doplatky nakládáno. Nebyla schopna odpovědět, možná paní ministryně bude mít nějaké podklady. Nevím, jestli bude schopna odpovědět, nebo ne. Nicméně praxe je taková, že opravdu nemalé částky jsou dlouhou dobu vypláceny a efekt je asi takový, jako když mnoho let se neziskovým organizacím, které se zabývají romskou problematikou, vyplácejí příspěvky a výsledek je mizivý... Řeknu mizivý. A já si myslím, že i tady je mizivý výsledek toho, co se děje.

Zaregistroval jsem, že paní ministryně, ať mě opraví, jestli neříkám správné informace, navrhuje jednu z těch dvou položek, dávek zrušit, nevím jestli příspěvek, nebo doplatek. Ne, vrtí hlavou, že to tak není. Asi se k tomu paní ministryně potom vyjádří. Domnívám se, že snad není úplně nezbytně nutné přikračovat k legislativní úpravě. Stačilo by, kdyby opravdu úřady, které vyplácejí ty doplatky a příspěvky, si nechávaly předkládat relevantní podklady a informace o tom, jak je to s danými domy. Respektive kdyby do toho byly zapojeny bytové samosprávy, které jsou schopny podat relevantní informace, jestli s těmi příspěvky, které jsou nemalé, je nakládáno tak, jak má.

Já a několik mých kolegů z petičního výboru jsme si osvojili pozměňovací návrh, ke kterému se potom přihlásím v podrobné rozpravě, který se to snaží řešit tím, že v případě, že se zjistí, že ten dlužník, který neposílá ty dávky, které inkasuje, dále jako platby za energie, za dodávku tepla, vody, aby ty dávky byly poskytovány přímo těm samosprávám. Tím se totiž velmi omezí snaha těch spekulantů dělat politiku, kterou dělají a která ty domy přivádí až k bankrotu.

Když jsme měli výjezdní zasedání, byl jsem tam i s rozpočtovým výborem v Ústeckém kraji, tak jsem si domluvil to, měl jsem možnost si objet, jak vypadá Janov a Obrnice. Byl jsem úplně zděšen. Tam jsou velké bloky bytů, které jsou úplně prázdné. A jestli se budeme ptát, jestli si položíte otázku se mnou, kam se poděli ti nájemníci, kteří tam bydleli, ti lidé, kteří tam bydleli a kteří ty domy zdevastovali, úplně zdevastovali - oni se posunuli zase o kousek dál. A to, co se dělo tam, se děje na jiném místě. Zatím se to děje převážně nebo dominantně na půdě Ústeckého kraje, ale ti, kteří s tím mají zkušenosti, ti předsedové samospráv, říkají: Jakmile už tady nebudou mít kde tuto činnost provozovat, přesunou se do jiných krajů. A to je to, proč jsem se tím začal zabývat.

Očekávám, že ze strany předkladatele tady zazní nějaká informace a konkrétní návrh, co s tím dělat, aby k tomu zneužívání nedocházelo, protože informace, že ty věci jsou řešeny stávající legislativou, pro mě není akceptovatelná. Dopady a výsledky - pokud chcete, podívejte se na mé stránky, najdete tam fotky těch prázdných bloků domů, doslova část sídliště úplně prázdná. Byl jsem v domě, kde chyběly vchodové dveře, dveře od bytu, a představte si, v domě se topilo. Je to další objekt, který dojde k tomu, že ten provozovatel přivede dům až k bankrotu. Pozastavuji se nad tím, jak firmy, byla to jedna známá firma, která se zabývá obchodem s realitami a pronajímáním, nechala situaci dojít tam tak daleko. A vzhledem k tomu, že vím, že má byty i v jiných městech České republiky, já se opravdu vážně obávám, že pokud takto se chovala v Ústeckém kraji, bude se chovat i v krajích nebo místech jiných.

Počkám, doufám, že paní ministryně vystoupí dříve než v závěrečném slovu, abychom případně mohli reagovat na to, jaké informace sdělí nebo jak bude reagovat na to, co tady doposud zaznělo. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karli Fiedlerovi. Teď faktické poznámky. Paní poslankyně Rutová jako první. Omlouvám se, ale vaše přihláška byla v době, kdy už jsem pana kolegu Fiedlera vyzval ke slovu.

 

Poslankyně Miloslava Rutová: Krásný dobrý večer. Já se jmenuji Míla Rutová a jsem z Plzeňského kraje. Jsem zároveň členkou petičního výboru a byla jsem vyřizovat stížnost, petici občanů města Semněvice. A můžu potvrdit úplně zcela to, co říká kolega Vilímec, protože je to jedna velká hrůza. Ten starosta a mnoho jiných lidí, kteří v té obci žijou, jsou absolutně bezmocní, protože vyčerpali veskrze všechny možnosti, které jim dává platná legislativa. Nechala jsem si od Parlamentního institutu vypracovat, opravdu jestli všechno udělali, jak měli, a to tedy udělali. A mě napadlo, že tedy se ještě nesetkali s nikým z romských iniciativ, které mají spoustu neziskových organizací, které tedy tímto způsobem by měly pomáhat v takovýchto případech.

Oslovila jsem jednoho člověka, který údajně je v Legislativní radě vlády pro národnostní menšiny. Seznámila jsem ho s celou situací, sešli jsme se v mém poslaneckém dni. Mám takovou složku všech těch věcí z té obce. On se na to podíval a říkal: "No tak mi to dejte, já si to prostuduji, ale já chci honorář". Já jsem se zarazila a řekla: "Jak - honorář?" A on mi řekl: "No, nechci moc, tak 20 tisíc.".

Víte, tohle mě tedy opravdu dostalo, protože zároveň jsme na minulém petičním výboru vlastně schvalovali rozpočet vlády. Peněz, co jde do těchto aktivit, je taková síla, a vy to všichni víte. Opravdu by se s tím mělo něco dělat, protože my si neuvědomujete, co zažehneme nenávisti mezi bílými a černými, když to takto musím říci. A tady právě vzniká rasismus.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní kolegyně, přihlásila jste se k faktické poznámce.

 

Poslankyně Miloslava Rutová: Já se omlouvám. Já si příště vezmu delší čas, abych vás s tím seznámila dokonale. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nikdo vám nebrání přihlásit se do rozpravy. Máme ještě dvě další faktické poznámky. Kolegu Opálku požádám o posečkání. Nyní paní poslankyně Hana Aulická, potom pan poslanec Vozka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dovolte, abych vaším prostřednictvím reagovala na slova pana kolegy Fiedlera. Já jsem z Mostu. Jsem z Ústeckého kraje a tu situaci samozřejmě znám velice dobře. To, co jste tady říkal - z mnoha pohledů s vámi mohu souhlasit a souhlasím. Já jsem ve výboru pro sociální politiku důrazně apelovala na zástupce Ministerstva práce a sociálních věcí v rámci této novely, aby neřešili substandardní formu bydlení, tedy ubytovny, ale aby řešili právě standardní formu bydlení, tedy normálně byty.

Jde o to, že tento návrh vznikal při sepsání koaliční dohody, a když jsem apelovala na tento problém, který vzniká s byty - dnes je to okrajově bohužel jenom ty ubytovny -, tak mi bylo řečeno, že to prostě není na pořadu dne, nehledě na to, že paní ministryně i ostatní náměstci jsou v Ústeckém kraji pomalu jako doma, ale prostě to neměli v zadání.

Další věc. Vy tady hovoříte, nevymahatelné pohledávky že se odepisují a že prostě je to nespravedlivé. Jenom bych chtěla říci, samozřejmě média to umí říci a vy jste to bohužel řekl také velice špatně, jsou to pohledávky, které prostě město už nemá možnost jakýmkoli způsobem vymáhat. Jsou to většinou lidé, kteří zemřeli, nebo už se využily všechny možnosti, i exekuce, jak z nich dostat peníze. Tito lidé prostě už nemají - nebo my jako město z nich nemáme možnost ty peníze dostat. Proto se to odepisuje. Nejsou to žádné finance, které by město řeklo: my to tedy zaplatíme, nebo to odepíšeme a už to nechceme. Není to pravda. Město využije vždycky všechny možné prostředky k tomu, aby ty peníze dostalo zpátky v co možná největším počtu. Bohužel, jde to do milionů, ale je to i o tom, co máme v Mostě za skvadru lidí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní kolegyně, i vám uplynul čas k faktické poznámce. Nemohu jinak.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Takže to jen na vysvětlení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní tedy ještě dvě faktické poznámky, pan kolega Vozka, potom ještě faktická poznámka kolegy Fiedlera. Paní ministryně s přednostním právem po faktických poznámkách. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Vozka: Pane místopředsedo, paní poslankyně mě předběhla. Pan kolega Fiedler si zevšeobecnil některé informace z Ústeckého kraje, které úplně přesně na sídliště Chanov nefungují. Město skutečně odepisuje dluhy, které se nashromáždily, ale z 99 % za zemřelými občany. Jinak vedeme naprosto perfektní evidenci o tom, kdo co městu dlužil a dluží. Některé části jsou v podrozvahové evidenci, které prostě evidujeme. Ale nebudu tady řešit účetnictví.

Pokud bych mohl ještě reagovat na to, jaký je stav na sídlišti. Tak to sídliště patří městu. Město není tím, kdo zneužívá svého postavení, a nezvyšuje zatížení dávek, takže se nechováme jako soukromé subjekty v jiných případech, třeba na ubytovnách. Tolik na doplnění předchozího vystoupení paní poslankyně.

Ještě k vybydleným bytům. Je to už historie, protože dva domy, které jste viděl na sídlišti Chanov, už byly pobořeny a zlikvidovány, protože právě se nám na neznámá místa v republice ti lidé odstěhovali a nemáme informace o jejich pobytu a ty volné byty ještě ten den nebo následující den jiní obyvatelé tak zdevastovali, že už nejdou opravit, a ani je nechceme opravovat.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vozkovi i za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Fiedlera. Pak bychom se vrátili do rozpravy, kdy se hlásí pan kolega Opálka, po něm paní kolegyně Aulická. Předtím samozřejmě s přednostním právem paní ministryně. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Karel Fiedler: Já jsem rád, že paní ministryně se hlásí s přednostním právem a chce vstoupit do diskuse. Jen jsem chtěl zareagovat na kolegyni Aulickou. Já tomu rozumím, jak to tam bylo s městem, že to byla prostě situace neřešitelná. Víte, ale město jako správce zaplatilo dluhy dodavatelům. A u soukromých vlastníků domů, u těch společenství, to za ně nikdo nezaplatil. Oni to museli zaplatit sami a dostávají se do problémů. Oni nemají obecní rozpočet. Když to bylo nevymahatelné, tak to prostě to město - ono už to zaplatilo dříve a teď ty pohledávky odepsalo. A ta soukromá společenství vlastníků tuhle možnost nemají. Oni to musí zaplatit sami za sebe za ty dlužníky. A tady je obrovský rozdíl.

Že to byla situace velmi obtížně řešitelná, já jsem si toho vědom a asi město nemohlo udělat nic jiného, než udělalo. Já jen poukazuji na to a mám zájem na tom, aby se tento problém nevalil pořád dál, abychom tomu už udělali přítrž a tyto nové chyby nevznikaly. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Fiedlerovi za dodržení času k faktické poznámce. Nyní s přednostním právem paní ministryně Michaela Marksová. Prosím, máte slovo, paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo. Já se pokusím nějak maximálně stručně o pár poznámek, abychom věděli, o čem mluvíme.

Jsou tady dvě dávky na bydlení. V současné době každá je v jiném zákoně. Teď tady máme novelu zákona o hmotné nouzi. To se tedy týká toho doplatku na bydlení. Na ten vydáváme ročně něco pod 3 miliardy. Určitě na příští rok neplánujeme dvojnásobnou částku, to je nějaký omyl, nevím, kde by se to vzalo. Ten doplatek se netýká jenom ubytoven, ale je takovým symbolem vlastně pro ty nejchudší.

Co se týče toho, co dělá problémy, o čem tady mluvil pan poslanec Fiedler, v těch domech, v těch panelových domech, kde se do těch prázdných bytů, kde je spoluvlastnictví, stěhují problematičtí lidé na dávkách, tak to je tedy příspěvek na bydlení, ten je v zákoně o státní sociální podpoře. Zatímco ten doplatek na bydlení my už jsme v předchozí novele docela slušně regulovali a teď vlastně tahle novela přináší další regulaci, tak u toho příspěvku do toho vstupuje třeba občanský zákoník, vstupují do toho hygienické standardy, vstupují do toho právě ta pravidla, resp. která nejsou, jak mají, nebo spíše jak nemají v případě České republiky co říci k nově nastěhovaným lidem ti ostatní vlastníci. Toto je soubor opatření, který analyzovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí, protože už dávno víme, že to je problém. Ale bohužel, je tam řada opatření, která nejsou v gesci Ministerstva práce. Takže my jsme v létě připravili na vládu materiál, který úkoluje ostatní resorty, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo pro místní rozvoj, ale třeba i Ministerstvo zdravotnictví, protože když jsme, jak říkám, analyzovali ty věci, tak jsme prostě k mému úžasu třeba zjistili, že někdy v roce 2006 zmizely hygienické standardy na byty, takže v tuto chvíli když bychom my jako stát, jako úřad práce, chtěli říci "tohle je úplně zdevastovaný panelákový byt, do toho my vám nedáme ani korunu", tak my vlastně nemáme o co se opřít, když neexistují hygienické standardy. Je mi úplně nepochopitelné, že něco takového zmizelo. To znamená, že tohleto je poměrně komplikovaná věc, která není plně v rukách našeho rezortu, ale my jsme, jak říkám, předložili materiál na vládu. Ty ostatní rezorty tam úkoly mají.

To, co je nicméně v rukách a co se teď začíná dělat, je, že již dříve, aby bylo jasno, už existuje tzv. institut zvláštního příjemce. To znamená, že když dávka na bydlení by šla přímo do rukou tomu člověku, který v tom bytě bydlí, ten člověk nebude platit nájem a energie, tak už dneska to může úřad práce rovnou posílat majiteli nemovitosti nebo třeba té energetické společnosti. A diskutovalo se vlastně o tom, jak teď začaly vznikat ty problémy se společenstvími vlastníků, aby to tedy mohlo jít přímo na společenství vlastníků, kdy se neplatily ty energie atd., a to byl vlastně náš vnitřní metodický pokyn, kde odteď už by to, taky to není úplně, že by to mohlo fungovat rovnou, ale my jsme to ošetřili tak, že už teď vlastně od časného podzimu, vlastně už ve chvíli, kdy vy jste byli v Jirkově, tak to takto fungovalo ve Vrchlabí. Už to i mohlo fungovat v Ústeckém kraji, kde, tam mám pocit, že se jim spíš nechtělo zkoušet na úřadu práce jít do nových cest, ale teď už i tohle fungovat bude.

Co se týče těch kontrol. Kontroly probíhají, probíhají velmi intenzivně. Zintenzivnily se samozřejmě ve chvíli, kdy jsme mohli přijmout za naší vlády zpátky ty počty lidí na úřady práce, kteří předtím pracovali v rámci hmotné nouze na obcích, a po Drábkově reformě nejen že se to přesunulo na úřady práce, ale ubylo s tím vlastně asi přes tisíc lidí. Jenom teď z takového posledního článku přečtu pár čísel. V podstatě za dva roky, od srpna 2014 do září 2016, proběhlo asi 350 tisíc sociálních šetření po celé republice a ta úspora je vyčíslena na 138 milionů korun. A máme i čísla, kolik bylo odňato dávek, kolik bylo nepřiznáno dávek atd. To je možné předat. Je to i v tom článku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní ministryně. Dámy a pánové pěkný podvečer.

Nyní řádně přihlášený do obecné rozpravy je pan poslanec Opálka a připraví se paní poslankyně Aulická. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já bych chtěl připomenout, proč z třetího čtení byl vrácen tento tisk do druhého čtení. Ten problém totiž nastal v tom, že parlament schválil pozměňovací návrh, který dával právo obcím, aby se zapojily do rozhodovacích procesů, jestli s tím příspěvkem či doplatkem na bydlení, čili s kšeftem s chudobou, mají obce co činiti. Vzpomeňte si na reakce, které vznikly v Bohumíně, ale třeba i na dobré příklady, které vznikly v Karviné. Ty obce se proti tomu stavěly ze začátku dosti ostře, než přišly na to, že vlastně mají jediný nástroj, jakým způsobem donutit tyto občany k spolupráci. A protože byla obava, že to obce vezmou šmahem a že ze dne na den budeme mít na ulicích spoustu bezdomovců, tak přišlo Ministerstvo vnitra s tím, že se prostě tato část paragrafu vypustila. Pak byl střet ve vládě s tím, že se tam doplnilo, že obce se budou vyjadřovat. Ale vyjadřovat, nebo rozhodovat, to není totéž. A to byl ten spor, který vedl k tomu, že budeme hledat řešení.

Paní ministryně řekla, že na výboru nezazněl žádný pozměňovací návrh. Já bych to upřesnil asi tak. My jsme diskutovali ve vedení výboru, co s tím, a hledali jsme, jestli je nějaký autoritativní orgán, který rozhodne, jestli Ministerstvo vnitra postupovalo správně a jestli mělo vůbec právo takové rozhodnutí učinit, jestli to není v gesci Ústavního soudu. Byla učiněna určitá domluva, určitý postup, ale bohužel čas nás předběhl. Já jsem myslel, že pan předseda výboru požádá, aby tento tisk ještě nebyl dneska projednáván, ale je vidět, že politická vůle je jiná, takže jsme ve stejné situaci, jak jsme byli minule, a ve třetím čtení budeme ve stejné situaci, jako minule ve třetím čtení. Takže co s tím.

Všichni víme, a nakonec to bylo i ve volebních programech všech politických stran, že je tady obrovský kšeft s chudobou a že tady nedochází k zneužívání sociálních dávek potřebnými, ale zneužívání sociálních dávek majiteli domů a bytů. Čili privátem. Něco se učinilo, ale v podstatě kosmeticky. Takže půjdeme do nového volebního období se stejným problémem, pokud se situace nevyřeší novým zákonem o sociálním bydlení. Ale co ten návrh zákona o sociálním bydlení v této oblasti říká. Že o tom, co je a co není sociální byt, bude rozhodovat obec. A jestli stanoví, že tento byt bude po určitou dobu v režimu sociálního bydlení, tak Úřad práce, a tady podotýkám, že už v roce 2005 jsem žádal, aby se jmenoval tento úřad Úřad práce a sociálních věcí, když došlo k transformaci, tak ten Úřad práce potom vyplatí ty dávky. Jestli budou dvě, nebo jedna, nebo jedna z těch dvou, to už bude věcí zákona. Takže nechápu, proč se tak bráníme tomu, aby obce měly v té rozhodovací činnosti velkou pravomoc, když nakonec v tom novém připravovaném řešení jim tu pravomoc stejně dáváme.

Tak to jenom abychom si připomněli, proč se znovu tímto problémem zabýváme. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní řádně přihlášená paní poslankyně Hana Aulická. Prosím.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Já děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem se přihlásila ještě do řádné rozpravy, protože bylo málo času a myslím si, že ještě dobře říci něco k této problematice. Kolega Opálka řekl mnohé a myslím si, že mi vzal i hodně z témat, která jsem chtěla říct. Opravu se nacházíme v situaci, kdy si říkáme, jestli tato novela je opravdu tak důležitá ke schválení, nebo ne. Jak už jsem hovořila, mluvíme tu jenom například o substandardní formě bydlení a o paragrafu - vlastně oslabujeme ještě paragraf, který tady zmínil kolega Opálka, vůči tomu, jak se obec může vyjadřovat k výši doplatku nebo k doplatku na bydlení.

Ještě mi dovolte, on tady kolega Fiedler už není, vaším prostřednictvím, ale řekla bych ještě tady pár věcí, co se týče doplatků, jak tady hovořil, v případě přímo na vlastníky jednotek. Já musím říci, že v případě sdružení vlastníků jednotek není tento subjekt ani příjemcem dávky, ani pronajímatel a ani poskytovatel služeb. Orgán pomoci v hmotné nouzi ani nemá možnost ani zákonnou pravomoc, kterým by bylo možné zajišťovat a zjišťovat, zda pronajímatelé hradí své závazky vůči dalším subjektům. Jsou sice samozřejmě návrhy i z řad úředníků úřadů práce, které by vedly ke zlepšení celé situace, ale dovolte mi, abych je zde neříkala, protože chceme to udělat jinou formou v rámci postupu klubu KSČM a nemyslím si, že v této problematice bych měla radit asi Ministerstvu práce a sociálních věcí. Takže děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. S faktickou poznámkou paní poslankyně Adamová. Prosím.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji. Chtěla bych jenom za klub TOP 09 říci, že rádi podpoříme pozměňovací návrhy pana Vilímce i paní kolegyně Pastuchové, protože si myslíme, že opravdu by měla obec mít možnost se v rámci přidělování doplatku na bydlení k tomu vyjadřovat a neměli bychom se jim snažit odjímat tuto možnost, protože oni potom platí veškeré další náklady, které jsou s tím spojeny, jak už tady zaznělo i od dalších kolegů. Takže rozhodně v tomto směru podporujeme.

Co se týče pozměňovacího návrhu, který předkládá pan kolega Fiedler, tak protože jsem také členkou petičního výboru a zúčastnila jsem se výjezdního zasedání v Jirkově a vím, jaká je situace nejenom tam, ale i v dalších obcích, situace SVJ, která pak doplácejí na tyto sousedy, tak byť si myslím, že rozmělňovat ten zákon tak, že už budeme opravdu každou věc velice precizně specifikovat, budeme tady každý rok mít několik novel tohoto zákona, protože vždycky budeme o krok za těmi, kteří umějí v tom systému velice dobře chodit a operovat tak, aby jej zneužívali - mluvím teď především o spekulantech s byty a spekulantech, kteří vlastní ubytovny -, tak tentokrát bych udělala výjimku a tento návrh bych podpořila. Protože si myslím, že opravdu se musíme zastat i těch, kteří ne vlastní vinou se stanou sousedy lidí, kteří bohužel takto k sociálním dávkám a sociálnímu systému přistupují.

Tolik tedy jenom stručně shrnutí pozměňovacích návrhů a děkuji kolegům, že je předkládají.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Táži se, zda někdo další se hlásíte do obecné rozpravy. Nikoho nevidím. Je-li tomu tak, obecnou rozpravu končím a táži se paní zpravodajky a paní navrhovatelky, zda v tento moment chcete závěrečné slovo. Není tomu tak. Žádné návrhy nepadly, v tom případě zahajuji podrobnou rozpravu, do které eviduji tři přihlášky. A první vystoupí pan poslanec Vilímec, poté se připraví paní poslankyně Pastuchová. Prosím.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych se přihlásil k svému pozměňovacímu návrhu, který je veden pod sněmovním dokumentem 5302.

Jinak bych chtěl pouze doplnit, že pokud by býval výbor pro sociální politiku se zabýval opětovně ve druhém čtení tím zákonem, tak bych určitě tento návrh také předložil výborům. Možná že to byla škoda.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní paní poslankyně Pastuchová, připraví se pan poslanec Fiedler.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Chtěla bych se přihlásit opětovně k svým třem pozměňovacím návrhům, které jsou pod čísly 4829, 4846 a 4854. Jedná se o zrušení nadbytečného dokumentu motivačního plánu, který se tam dal, jak řekla kolegyně Adamová, jedná se o možnost obcí se podílet dále a ne je z toho vyjmout. A opětovně tam dávám návrh na to, aby část dávek byla vyplácena ve stravenkách. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. A nyní pan poslanec Fiedler.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji, já už jen stručně. Jen krátce řeknu, že obsahem pozměňovacího návrhu je to, že v případě, že nedochází k přeposílání plateb správcům bytových domů, tam dávám možnost, aby část příspěvků, které dostávají lidé, kteří v těch bytech bydlí, byla nasměrována přímo bytové samosprávě. Tímto se hlásím k pozměňovacímu návrhu poslanců Fiedlera, Junka, Bebarové Rujbrové, Pavla Plzáka, Pavlíny Nytrové, Milady Halíkové a Lea Luzara, který je ve sněmovním systému pod číslem 5218.

Děkuji kolegyni Adamové za podporu a věřím, že i Poslanecká sněmovna podpoří tento návrh, který alespoň částečně může přispět minimálně k omezení tohoto problému. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Táži se, zda někdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím, v tom případě podrobnou rozpravu končím. Táži se, zda paní ministryně nebo paní zpravodajka si chcete vzít závěrečné slovo. Není tomu tak. Žádné další návrhy nepadly, končím druhé čtení tohoto návrhu a děkuji vám.

 

Otevírám další bod a tím je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.