Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

256.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Budeme se řídit těmi interpelacemi. Měla by to být interpelace pana poslance Miroslava Grebeníčka na předsedu vlády, která je přerušena minulý týden z důvodu ukončení doby pro projednávání písemných interpelací. Budeme v ní pokračovat. Dále jsou tu interpelace na ministra dopravy Dana Ťoka od Jitky Chalánkové, Zbyňka Stanjury, na Roberta Pelikána od Karla Fiedlera, na Mariana Jurečku od Petra Bendla a na Richarda Brabce od Zbyňka Stanjury. To jsou interpelace, které jsou před námi.

Upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které cituji: "Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná."

Přistoupíme k jednotlivým písemným interpelacím. Interpelaci pana poslance Miroslava Grebeníčka ve věci postupu předsedy vlády a vlády jako celku v kauze vyslání ministra kultury vlády ČR Daniela Hermana na sjezd sudetoněmeckého landsmanšaftu v Norimberku, kde ministr zpochybňoval výsledky a důsledky druhé světové války a rozhodnutí vítězných mocností a právní akty přijaté k odsunu německého obyvatelstva, které nezachovalo věrnost Československé republice a neprojevilo aktivní odpor proti nacismu, jsme přerušili v rozpravě, kterou nebylo možné ukončit.

Nemám v tuto chvíli žádného přihlášeného. Ptám se tedy, kdo se hlásí do rozpravy. Pan poslanec Miroslav Grebeníček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Grebeníček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, někde jsem přečetl, že premiér Sobotka nedávno odhodil masku nevzrušeného úředníka a neváhal projevit jistou animozitu vůči Andreji Babišovi. Avšak vůči lidoveckému vicepremiérovi Pavlu Bělobrádkovi si nedovolil jediný osten. Dokonce prohlásil, že nezjistil jediný důvod, proč by měl žádat místopředsedu koaliční vlády Pavla Bělobrádka, aby zvážil výměnu lidoveckých ministrů. Když premiér nepotřebuje útočit, prý nasazuje svůj obvyklý styl, kterému dominuje šeď, plochost a nedořečenost. Mnozí pak z jeho skoupé zmínky o vyhovující práci lidoveckých členů koaliční vlády vyvozují, že takto skrytě vystrkuje holý zadek či dělá dlouhý nos na prezidenta Miloše Zemana, který by neměl nic proti tomu, aby Daniel Herman z vlády vypadl. Jiní ovšem tvrdí, že sociální demokracie přistoupila na koaliční aranžmá, které v podstatě činí z premiéra Sobotky trapnou figurku či pouhého manažera ministrů vlastní strany. A tak problémy neprivilegovaných vrstev dostávají na zadek a někteří vládní činitelé zapomněli sledovat, čím naši občané skutečně žijí. Nejde jenom o pronárodní akcent, ale také o mzdy, důchody a vymahatelnost práva. A v dnešní České republice je prý možné skoro všechno.

Potíž je v tom, že lidé, jako je premiér Sobotka, považují za obecně správné a platné jen to, co si myslí oni a jejich nohsledi. Jinak řečeno, dosavadní styl Sobotkovy koalice zjevně selhává, a to především proto, že je odtržen od života normálních lidí. Řadoví občané ty nahoře stále více vnímají jako seskupení mocných a bohatých, kteří obsluhují především sami sebe a své zahraniční protektory. Dovolím si také tvrdit, že pro naši republiku je smrtelně nebezpečné, když ve vládě, nebo dokonce v jejím čele jsou lidé, kteří zpochybňují základy českého státu.

Na rozdíl od postojů premiéra Sobotky vnímám ministra Hermana jako politika ve svých názorech konzistentního a do jisté míry i přímočarého. Nic na tom nemění skutečnost, že stojím na opačném břehu politické řeky. Ministr Herman se otevřeně vyznává dokonce i z toho, že jeho otec Zdeněk Herman, který úspěšně pracoval jako redaktor Lidové demokracie v Českých Budějovicích, je registrován v seznamech aktivních spolupracovníků Státní bezpečnosti, a to v kategorii tajný spolupracovník, agent i důvěrník, pod krycím jménem Cestovatel, s registračním číslem 02092.

Dámy a pánové, jsem tak trochu hrdý na to, že jsem v roce 2002 byl jedním ze spoluautorů a spolupředkladatelů návrhu usnesení Poslanecké sněmovny ve věci dekretů prezidenta republiky Edvarda Beneše. Od počátku svého působení ve vrcholné české politice jsem totiž podporoval takové kroky vedení státu či různých politických stran, které byly či jsou v souladu s národními zájmy a slouží zájmům míru a bezpečnosti ve státě i rovnoprávné spolupráci mezi národy. Zmíněné usnesení vzniklo tenkrát jako výsledek konsenzu všech politických stran zastoupených ve Sněmovně. Vzniklo spontánně mezi námi všemi jako výraz zneklidnění Sněmovny nad pokusy některých kruhů zejména v zahraničí znovu otevírat tragické projevy historie, komplikovat jimi současné mezinárodní vztahy a zneklidňovat naši veřejnost.

Toto usnesení je stručné a má následující podobu: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, odmítajíc snahy o otevírání otázek souvisejících s koncem a výsledky druhé světové války, vyzdvihujíc pozitivní význam Česko-německé deklarace a v ní vyjádřenou vůli nezatěžovat budoucnost politickými a právními otázkami pocházejícími z minulosti, potvrzujíc, že dobré sousedské vztahy a plnoprávné členství České republiky v Evropské unii patří k zahraničněpolitickým prioritám České republiky, vycházejíc z toho, že rozsah a podmínky restitučního zákonodárství jsou zcela a výlučně v pravomoci českých ústavních orgánů, prohlašuje, že

1. československé zákonodárství z let 1940 až 1946 včetně dekretů prezidenta republiky vzniklo podobně jako v jiných evropských zemích v důsledku války a porážky nacismu;

2. poválečné zákony a dekrety prezidenta republiky se realizovaly, byly konzumovány, v období po svém vydání a dnes již na jejich základě nemohou vznikat žádné nové právní vztahy;

3. právní a majetkové vztahy, které z nich vyplynuly, jsou nezpochybnitelné, nedotknutelné a neměnné.

Dámy a pánové, z přítomných 169 poslanců 169 hlasovalo pro, včetně Bohuslava Sobotky a Vladimíra Špidly. Nikdo tehdy nebyl proti, nikdo se hlasování nezdržel. Šlo tedy o akceptovatelné a jasné stanovisko, které sdílely všechny významné síly na české politické scéně, a to vůči veřejnosti domácí i zahraniční. O dva roky později mluvčí Evropské komise potvrdil, že pro Evropskou unii je otázka Benešových dekretů vyřešena a uzavřena. Evropská komise se pak odmítla vyjadřovat k trapným výrokům předsedy bavorské vlády Edmunda Stoibera.

Dámy a pánové, možná že si opět nyní někdo z vás povzdechne, ach, ta minulost už zase nám dýchá na paty. Ano, dýchá. Mám na mysli nejen opakované pokusy některých politických kruhů z Německa, Rakouska a Maďarska na mezinárodní úrovni přehodnotit události spojené s koncem druhé světové války, ale i některé české politiky, kteří jim v tom pomáhají. Kdybychom žili v normální době, museli bychom je už na základě pouhého empirického posouzení jejich prý bohulibých aktivit hledat v ústavech pro duševně zemdlelé.

Ne, nechci mistrovat historii, chci jen připomenout tezi, že první povinností každého ústavního či státního činitele je hájit na mezinárodním poli zájmy lidu, země, jejímž je představitelem, a také usilovat o to, aby v Evropě panoval klid a rodily se nové hodnoty života v humanismu, bez poručníkování bavorského ministerského předsedy a jeho sudetoněmeckých krajanů.

Ne, rozhodnutí vítězných mocností o odsunu provinivších se Němců nepadlo na základě akademických debat, ale nad hroby milionů lidských obětí. A válku nerozpoutal nikdo jiný než nacistické Německo. Je i nezvratným faktem, že naprostá většina sudetských Němců zůstala věrna Hitlerovi až do konce války. Ne, nemohu považovat odsun sudetských Němců za kolektivní trest. Nebyl namířen proti německým antifašistům a v Československu zůstala i po válce početná německá menšina. Ne, nepatřím mezi ty, kteří zlehčují průvodní jevy takzvaného divokého odsunu. Je mně ovšem jasné, že kdyby nepadlo to, co padlo v Mnichově, nebo kdyby nedošlo k Mnichovu, na kterém sudetoněmecké obyvatelstvo a jeho naprosto většinový prohitlerovský postoj měl lví podíl, nebyl by žádný odsun, ani řízený, ani divoký.

Za zmínku stojí i to, že spojenci souhlasili s odsunem německých menšin z Polska, Maďarska a Československa především proto, aby zabránili recidivě možnosti Německa někdy v budoucnosti zneužít svých menšin v pohraničí k rozpoutání dalších krizí, podobných té československé z roku 1938. Právě toto byl hlavní motiv, nikoliv nějaká česká pomstychtivost.

Dne 24. února 2004 byla ve Sněmovně schválena tato věta: Edvard Beneš se zasloužil o stát. Tento zákon, pro který spolu s poslanci sociální demokracie a KSČM hlasovalo i 19 občanských demokratů, byl předmětem ostrých útoků především ze strany lidovců. Sociální demokrat Zdeněk Jičínský je pak upozornil na to, že schválení zákona bude mít své vyznění směrem k hlasům ze sousedství, které Edvarda Beneše prohlašují za válečného zločince. A dnešní ministr za sociální demokracii Jan Mládek k tomu dodal, že přijetí zákona výrazným způsobem sníží nebezpečí průlomu restituční hranice.

Dámy a pánové, pamětníků čistek v českém a moravském pohraničí po roce 1938 i po roce 1945 rapidně ubývá. Většina jejich potomků už při ohlížení se zpátky zohledňuje nejen éru evropské integrace, ale i obsah česko-německé smlouvy z roku 1992 a Česko-německé deklarace z roku 1997. Oceňují i to, že Česká republika se zajímá především o budoucnost Evropy a tváří v tvář vážným rizikům dnešní doby hledá to, co nás v Evropě spojuje.

Jenže bývalí českoslovenští Němci se nikdy neomluvili těm tisícům občanů Československa, které vyhnali z našeho pohraničí. A neomluvili se ani za výrazný podíl na henleinovském rozbití naší republiky. Nutno ovšem dodat, že to různí Havlové, Vlkové, Nečasové, Graubnerové, Hermanové, Sobotkové a další čeští usmiřovatelé nikdy nepožadovali. Prý jde především o hospodářské zájmy a také o atraktivní spojence proti kancléřce Merkelové. A tak bavorský premiér Horst Seehofer a předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Berndt Posselt opět triumfují. Doba je prý složitá a není prý čas na romantiku. Ani na seriózní ochranu našich národních zájmů.

Nechť tedy i tuto problematiku posoudit v příštích volbách naši spoluobčané. Nechť voliči posoudí i podpis premiéra Sobotky pod skandálním prodejem podniku Ostravsko-karvinských dolů a bytů, nechť posoudí také divadlo, které Bohuslav Sobotka a jeho věrní hráli pro voliče kolem takzvaných církevních restitucí, aby je pak hanebně podvedli. A nechť posoudí i Sobotkovo nadbíhání sudetoněmeckému landsmanšaftu. Občané se mohou právem ptát, co lze ještě očekávat od člověka, který dává tak skandálně přednost udržení své osobní mocenské pozice před zájmy České republiky a jejích občanů.

To vše považuji za pádné důvody, proč nenavrhuji nyní žádné usnesení. Mně totiž stačí stanovisko Evropské unie, pro kterou je tato otázka uzavřená. Dámy a pánové, děkuji za pozornost. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miroslavu Grebeníčkovi. Ptám se, jestli se někdo hlásí do rozpravy? Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Pan poslanec Grebeníček v závěru svého vystoupení řekl, že nenavrhuje žádné usnesení, nebudeme tedy hlasovat.

Než se dostaneme k dalším interpelacím, dovolte mi ještě konstatovat omluvu paní ministryně Karly Šlechtové, která se omlouvá z důvodu zahraniční cesty. Paní poslankyně Golasowská se omlouvá v době od 14.30 hodin do konce jednání. Pan místopředseda vlády Bělobrádek se omlouvá od 17 hodin z pracovních důvodů. Pan poslanec Josef Vondrášek se omlouvá v průběhu celého jednacího dne ze zdravotních důvodů a pan ministr Jurečka se omlouvá dnes do 11 hodin z pracovních důvodů. To mě mrzí, protože tady máme jednu interpelaci na něj. Budeme se s tím muset vypořádat.

Ještě mi dovolte konstatovat náhradní karty. Pan poslanec Igor Jakubčík má číslo 22 a pan poslanec Radek Vondráček 31.

Budeme pokračovat druhou interpelací, a to interpelací paní poslankyně Jitky Chalánkové ve věci připravovaného grafikonu vlakové dopravy, sněmovní tisk 945. Připomínám, že pan ministr není přítomen, ale paní poslankyně Jitka Chalánková také není přítomna, takže tato interpelace propadá podle toho upozornění, které jsem četl na začátku.

Pan poslanec Zbyněk Stanjura je přítomen, pan ministr Ťok je omluven na celý den. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Váš návrh?

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Dobrý den. Navrhuji, abychom projednávání této interpelace přerušili do přítomnosti pana ministra Ťoka.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. O tom rozhodneme bez rozpravy v hlasování číslo 226, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro přerušení této interpelace do přítomnosti pana ministra. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 226, z přítomných 76 pro 52. Interpelace byla přerušena do přítomnosti pana ministra dopravy.

 

Další interpelace je interpelace pana poslance Karla Fiedlera na ministra spravedlnosti Roberta Pelikána. Jde o věc provádění a výsledků kontrol soudních exekutorů. Pan ministr Pelikán, jak jsem četl na začátku, je omluven. Pan kolega Fiedler je přítomen. Váš návrh, pane poslanče? Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Já už jsem v této věci interpeloval minulý týden zde přítomného pana premiéra Sobotku, nebo respektive k tomuto tématu. Pan premiér Sobotka na to dal odpověď, uvedl informace nové, které já jsem neměl. Já si myslím, že tento bod by si zasluhoval opravdu pozornost Poslanecké sněmovny, obzvláště v souvislosti s tím, že... což mi neumožňuje čas ústních interpelací, takže jsem nemohl minulý týden reagovat na pana premiéra, že je sice velmi hezké, že v akčním plánu vlády boje proti vyloučeným je zařazení tohoto bodu, nebo návrhu na řešení teritoriality exekutorů do června 2017, nicméně je evidentní, že to je pouze - pane premiére, nezlobte se, prostřednictvím pana předsedajícího - to je populistický návrh, ryze populistický návrh, protože všichni zde přítomní realisticky víme, že jestliže takovýto návrh bude předložen v červnu příštího roku, je, dovolím si říct, stoprocentně jisté, že nedojde k jeho projednání, schválení a nabytí účinnosti, že to spadne pod stůl. Já pokládám prezentaci takového akčního plánu za ryzí populismus.

Uvedl jsem tady informace, opět sněmovna, tak jak probíhají interpelace, je v podstatě ve třetinovém stavu. Tento bod by zasluhoval opravdu velkou pozornost, protože jak tady pan premiér uvedl tu informaci, že na dotyčného exekutora byl dán návrh kárné žaloby s finančním postihem 500 tisíc korun, nevím, kdo z vás to všechno zaregistroval, a Nejvyšší správní soud upustil od té finanční pokuty a pouze ho ústně napomenul. Já to pokládám za naprosto skandální a tragický stav, protože to není jeden případ. Takových případů s velkou pravděpodobností bude hodně. Nicméně pan ministr Pelikán není přítomen.

Já si dovolím znovu připomenout, že tady více než rok, už asi rok a čtvrt, jestli dobře počítám, leží novela senátní, pod kterou jsou podepsaní z větší části senátoři ČSSD, která by umožnila tento problém rychle a operativně otevřít a začít na něm pracovat.

Takže já dávám samozřejmě návrh na přerušení tohoto bodu a bude velmi zajímavé sledovat, jak se k tomu postaví vládní koalice. A já si dovolím znovu neříct, že ten návrh akčního plánu, ten termín červen 2017 pokládám za ryzí populismus, prázdné gesto, jak prostě věc zaplácnout, tvářit se před občany, že věc se řeší, i když víme, že k vyřešení v tomto volebním období není vůle. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Návrh procedurální na přerušení do přítomnosti pana ministra Roberta Pelikána rozhodneme v hlasování číslo 227, které jsem - pardon.

 

Poslanec Karel Fiedler: Podle legislativy upřesním, dávám návrh přerušení do přítomnosti ministra Pelikána.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prohlašuji hlasování číslo 227 za zmatečné.

 

Budeme rozhodovat v hlasování 228 o přerušení projednávání této interpelace do přítomnosti pana ministra spravedlnosti Roberta Pelikána.

Zahájil jsem hlasování číslo 228 a ptám se, kdo je pro přerušení. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 228. Z přítomných 78 pro 55, proti 1. Návrh byl přijat a přerušili jsme i tuto interpelaci.

 

Další interpelací je interpelace pana poslance Petra Bendla na ministra zemědělství Mariana Jurečku ve věci bydlení pro úředníky Ministerstva zemědělství. Jedná se o sněmovní tisk 971. Před chviličkou jsem konstatoval ráno neomluveného, nyní již omluveného ministra Jurečku. Ptám se pana poslance Bendla, jestli má zájem vystoupit. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Musím tedy říct, že se asi budu muset obrátit na pana premiéra. A nerad, pane premiére, v tomhle případě, protože celá tahle kauza jde za panem ministrem a on se jí zjevně vyhýbá. On se nejenom vyhýbá normálně jednáním Poslanecké sněmovny, má mnohem nižší na jednáních Sněmovny než premiér, než ministr financí. To nemá obdobu! A teď už se po druhé vyhýbá - a všichni víme, že je tady, že je v České republice, jenom zkrátka nechce odpovídat na nepříjemné otázky, jak to, že prostě nechal svému náměstkovi udělat nábytek za 367 tisíc do služebního bytu. Jak to bylo s tou zakázkou, jak to, že kupuje ledničky pro svého náměstka za téměř 50 tisíc korun atd. atd. To jsou prostě nehorázné věci, na které musí ten ministr odpovědět. A jestli se tomu vyhýbá, budu se muset obrátit na vás, pane premiére. Přestože vím, že ta kauza nejde za vámi. Ale mně nedávají ani relevantní informace, když to porovnávám s tím, co dostávali novináři za smlouvy, tak to vůbec nesedí s tím, co mi Ministerstvo zemědělství odpovídá v interpelacích.

Prosím o přerušení této interpelace do přítomnosti pana ministra. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. Má někdo zájem ještě vystoupit? Pokud ne, procedurálně tedy budeme hlasovat v hlasování číslo 229 o přerušení tohoto bodu do přítomnosti pana ministra zemědělství Mariana Jurečky, v hlasování číslo 229, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro přerušení projednávání této písemné interpelace. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 229, z přítomných 80, pro 56, proti jeden. Interpelace byla přerušena a budeme se jí zabývat příště, pokud bude přítomen pan ministr.

 

Šestou interpelací, se kterou nesouhlasil, je interpelace poslance Zbyňka Stanjury. (Neustálá vysoká hladina zvuku v sále. - Zvýšeným hlasem:) Prosím o klid, kolegyně a kolegové. Ve věci nařízení vlády 283/2016 Sb., o stanovení prioritních dopravních záměrů a aktuálního stavu připravenosti podkladů pro zrychlený režim EIA. Je to sněmovní tisk 972, interpelovaný ministr životního prostředí je přítomen a v tuto chvíli dávám...

Pane předsedo, malinkou chviličku, jenom než načtu nové omluvy, které byly doručeny. Omlouvá se pan poslanec Okleštěk z jednání dnešní schůze, dále pan poslanec Vít Kaňkovský na celý den, mezi 9. a 11. hodinou pan poslanec Uhlík.

Paní poslankyně Vlasta Bohdalová má náhradní kartu číslo 71.

A nyní už se budeme věnovat předmětné interpelaci. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, víte, že se dlouhodobě a opakovaně v Poslanecké sněmovně věnujeme problematice EIA. Nechci opakovat naše různé názory na nový zákon, resp. na novelu, která byla přijata v roce 2015. Má interpelace směřovala k tomu, v jakém stavu jsou vlastně ty prioritní stavby, kvůli kterým jsme novelizovali zákon o EIA. Já jsem použil poměrně nezvyklou metodu, kdy jsem stejné otázky poslal na Ministerstvo dopravy a Ministerstvo životního prostředí, resp. na oba dva ministry, protože dvě z těch čtyř otázek se vlastně týkají koordinace postupu těchto dvou ministerstev, jak Ministerstva dopravy, tak Ministerstva životního prostředí. Pak jsem požadoval aktuální stav žádostí ze strany Ministerstva dopravy a informaci, zda případně Ministerstvo životního prostředí požaduje další dodatečné podklady u jednotlivých staveb.

Když se podívám na ty dvě odpovědi, tak se bohužel shodují v tom, a tomu úplně nerozumím a možná by mi pan ministr Brabec, pokud bude vystupovat, mohl odpovědět, že vlastně nevznikl žádný metodický pokyn, který by jasně stanovil pravidla pro úspěšné projednání a vyřízení těch devíti prioritních staveb, a současně také nevznikla žádná společná pracovní skupina třeba na úrovni náměstků či podobně, která by tento postup koordinovala. Podle mě je to škoda, ale beru to jako fakt. Je to manažerský styl řízení, který mi nepřijde úplně vhodný. Tady za tu informaci děkuji, nic nenavrhuji.

Když jsem se ptal, jestli byly dodány všechny podklady ze strany Ministerstva dopravy a Ministerstva životního prostředí, tak tady jsem už dostal různé odpovědi. Ministerstvo dopravy mi odpovědělo - protože pan ministr Ťok tady nebyl, je to vlastně tatáž interpelace - že dodalo všechny podklady. Ministerstvo životního prostředí mi odpovědělo, že u šesti staveb z devíti byly dodány podklady. Tak by mě zajímal aktuální stav, protože není možné - díky tomu, že neexistují ty koordinační skupiny nebo metodický pokyn, tak pak se může stát, že když nebudeme spokojeni s rychlostí u některé konkrétní stavby, že se bude přehazovat zodpovědnost. A ty moje dotazy směřovaly jasně k tomu, abychom věděli, zda konkrétní ministerstva plní své úkoly, aby účel té novely - my jsme chtěli původně deset, to připomínám, pak jich tam je devět. Dneska nechci o prodloužené Rudné mluvit, to není předmětem této interpelace. Tak spíš jako aktuální informace pana ministra o tom, zda už Ministerstvo dopravy dostálo své povinnosti a skutečně dodalo všechny požadované podklady k tomu, aby mohlo Ministerstvo životního prostředí rozhodovat.

Já si myslím, že bychom si zasloužili, ale pokud možno písemně, a na tom se můžeme dneska domluvit, já nemusím psát písemnou interpelaci, písemnou informaci pro Poslaneckou sněmovnu o tom, jednak v jakém stavu je těch devět projektů, u dvou už je to vyřízeno, pokud mám dobrou informaci z tiskových zpráv ministerstva, a to je dobře, a jak vypadá těch dalších sedm. Ale co mě fakt zajímá a co nám leží na srdci, jsou ty ostatní stavby, které nejsou v tom prioritním režimu. Takže kdybychom byli schopni dostat někdy v lednu nějakou souhrnnou informaci, v jakém stavu to je k 11. 12. letošního roku, tak si myslím, že by to byla užitečná informace nejenom pro členy hospodářského výboru a podvýboru pro dopravu, ale pro všechny z nás, kteří se aktivně zajímáme o problematiku dopravy.

Chci jenom říct, že pokud pan ministr v zásadě, protože tam očekávám poměrně stručné odpovědi, odpoví stručně na ty dvě dodatečné otázky, které jsem tady položil, tak nebudu navrhovat vyslovení nesouhlasu, protože tohle já považuji skutečně za věc nepolitickou, za věc společného zájmu a myslím, že je naším zájmem, abychom postupovali co nejrychleji nejenom u těch devíti, ale i u těch ostatních staveb. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zbyňku Stanjurovi. O slovo se hlásí pan ministr životního prostředí Richard Brabec. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji, pane předsedající, za slovo. Dobré ráno, dámy a pánové. Děkuji za tu interpelaci. My se k ní dostáváme relativně pozdě, ale ne proto, že bych nebyl ochoten ji zodpovědět, ale jednou jsme se nepotkali s panem kolegou na interpelacích a minule zase na písemných interpelacích vyčerpaly čas jiné interpelace.

Já se hned dostanu k tomu metodickému pokynu a k té pracovní skupině. Já vás můžu, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, opravdu ujistit, že za prvé ta pracovní skupina, to bylo trošku nedorozumění a já jsem se potom zlobil na kolegy i na sebe, protože jsem podepsal něco, co jsem jenom rychle přelétl jako dopis, a ta pracovní skupina samozřejmě existuje. Ona existuje dokonce na dvou úrovních. Ona existuje na úrovni ministerské a náměstkovské, kde přímo s panem ministrem Ťokem a panem náměstkem Čočkem a s mým panem náměstkem Smržem to řešíme ad hoc v případě, že dostaneme z té úrovně pracovní, odborné, řekněme referentské nebo na úrovni ředitelů odborů informace, že něco zadrhlo. Úroveň řekněme ředitelská, ta je na úrovni odboru strategie u Ministerstva dopravy, odboru výstavby, to je pan ředitel Mátl, u ŘSD, a u mě je to samozřejmě odbor EIA, pan ředitel Doležal. Ti lidé spolu komunikují každý den, dokonce pod mým poměrně brutálním tlakem, a věřte, že byť na to nevypadám, dovedu vyvinout poměrně brutální tlak na své podřízené. Tak si volají několikrát denně a samozřejmě neustále diskutují především rozsah těch informací. Takže pracovní skupina opravdu existuje, schází se jednou za 14 dní, jsou z toho dokonce zápisy, ale to hlavní probíhá v tom průběhu, kdy si skutečně ti lidé volají a mailují neustále ad hoc, jakmile nastane nějaký problém.

Ten metodický pokyn - ono to bylo takové trošku možná na tom začátku nedorozumění, protože se hovořilo o metodickém pokynu spíš v podobě, že se ti lidé na začátku sejdou a řeknou si především z pohledu Ministerstva životního prostředí, jaký - a dokonce i písemně, ono něco takového je, ale nemá to charakter metodického pokynu, ale bylo jasně řečeno, a já jsem dokonce u těch jednání sám seděl, takže to mohu potvrdit, bylo jasně řečeno, jaký rozsah podkladů budeme chtít. On je totiž dán automaticky vlastně tím, co by mělo být předmětem toho závazného stanoviska, tedy vliv na jednotlivé složky životního prostředí a veřejného zdraví... (Hlasy z pléna.)

Posměváčky asi budu muset... už je nechám. Oni by stejně nedali pokoj.

Takže jedná se samozřejmě o vliv na... jsou tam hlukové studie, rozptylové studie, vliv na povrchové a podzemní vody, vliv na zemědělský půdní fond, vliv samozřejmě na flóru, faunu, na krajinný ráz a další věci. Těch složek je celkem deset.

A ten problém, a teď už se dostávám k tomu hlavnímu, vy jste správně uvedl, že tedy dva projekty už byly odsouhlaseny, závazná stanoviska byla vydána pro čtyřicetdevítku Hulín-Fryšták, to bylo 22. 11., a 30. 11 následně k záměru D1 Říkovice-Přerov s tím, že tady už je vidět, že my jsme opravdu striktně drželi ten termín maximálně dvou měsíců od dodání podkladů. Protože Ministerstvo dopravy, resp. ŘSD původně předložilo dokumentaci ke všem projektům.... (Otáčí na předsedajícího.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vám rozumím, pane ministře, a opravdu jsem přesvědčen, že na počet poslanců ve Sněmovně je tady nadměrný hluk. Vážené paní kolegyně, páni kolegové, kdo diskutuje něco jiného, tak prosím v předsálí!

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec A jsou to stále jedni a titíž. (Smích v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Lituji toho, že vaši straničtí kolegové vám dělají takové problémy, ale oni koaliční kolegové... Tak. Myslím, že už to bude dobré. Prosím, pane ministře, pokračujte.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji. A u těch dvou, resp. tří, projektů, protože my bychom dneska měli vydat stanovisko k D11 Hradec Králové - Smiřice, takže to je ten třetí projekt, dnes, alespoň podle mých informací ještě ze včerejšího pozdního večera, doufám, že to bude dnes, a opravdu to odpovídá tomu, co jsme slíbili, že jakmile dostaneme kompletní sadu podkladů, což v těch dvou projektech nastalo, tak jsme dokonce ještě dříve než v té lhůtě dvou měsíců to stanovisko vydali.

Problém nastal bohužel u těch dalších staveb, nebo u některých dalších staveb v tom, že se opravdu lišil názor Ředitelství silnic a dálnic, resp. Ministerstva dopravy, zda ty podklady jsou kompletní, protože ony byly třeba kompletní rozsahem, resp. spíš tou formou, že pokrývaly všechny složky, ale ne aktuálností. A tam nastal ten problém, kdy jsme prostě začali samozřejmě debatovat, protože my máme tu odpovědnost za to, aby to závazné stanovisko, protože bylo v pořádku, aby vyhovělo i případným odvoláním, aby vyhovělo případně i dotazům z Evropské komise, tak jsme požadovali aktualizaci některých podkladů. Hlavně se to týkalo rozptylových studií a hlukových studií. To jsme opravdu dostali. Takže mohu říct, že pokud vycházíme z toho, že bychom dnes vydali ten třetí projekt, tak na základě podkladů, které máme momentálně k dispozici, předpokládám, že bychom do konce roku vydali stanovisko k stavbě D3, obchvat Českých Budějovic, Úsilné-Hodějovice a Hodějovice-Třebonín, dále Otrokovice, D55, Otrokovice - obchvat jihovýchodní část a tu železniční stavbu Sudoměřice-Votice.

Co vychází potom na.. a my velmi tlačíme, aby to bylo nejpozději do konce ledna roku 2017, tak to by byl ten zbytek, tedy D48 Frýdek-Místek - obchvat. Tam byl relativně zatím největší deficit podkladů. A podle mých informací nebyly ještě ke včerejšku zcela kompletní, resp. zcela aktuální, D35 Opatovice-Ostrov a Opatovice-Časy. Takže vlastně tyto tři stavby by potom byly vydány a my děláme všechno pro to, aby to bylo nejpozději do konce ledna příštího roku. Takže šest do konce roku a tři do konce ledna příštího roku.

Jestli to tak stačí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru životního prostředí Richardu Brabcovi. Ptám se, kdo dál do rozpravy. Pan kolega Novotný. Omlouvám se, pan Kučera, to jsem nechtěl poplést. Prosím.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuji za slovo. Využil bych této příležitosti a zeptal se, jakým způsobem je postupováno v těch dalších stavbách, tzn. těch stavbách, které nejsou mezi těmi šťastnými deseti nebo devíti prioritní, tzn. těmi zbývajícími řádově 85, tuším, nebo více než 80. Na ně trošku v té euforii zapomínáme, nebo aspoň informačně ty informace netečou tak rychle, jak by třeba bylo dobré. Chtěl bych se tedy zeptat na to - samozřejmě dlouhodobě sleduji onu poměrně dost diskutovanou dostavbu dálnice D7, která je prioritní pro Ústecký kraj, ale nechci ji upřednostňovat před ostatními, myslím si, že tam jsou i další stavby, a to jsou různé obchvaty měst atd.

Takže ten můj dotaz směřuje tam, za prvé, jakým způsobem je postupováno u těch ostatních staveb, zda se tam také už objevují nějaké termíny, které by se daly někde prezentovat, případně jestli je možnost získat nějakou třeba takovou přehlednou tabulku, kde se počítá u jednotlivých staveb, kdy by EIA měla být vydána. To za prvé.

Za druhé bych se chtěl zeptat konkrétně právě na tu D7, tzn. zda je možno pracovat právě při získání povolení EIA podobným způsobem jako u těch prioritních staveb. Vím, že to není úplně možné, samozřejmě, ale minimálně ten úřednický přístup, to myslím v dobrém, se dá urychlit, některé věci se dají dělat paralelně, některé procesy se dají dělat rychleji tehdy, pokud tomu samozřejmě příslušní resortní ministři, resp. vláda dá dostatečný důraz.

To znamená ještě otázky dvě. První je na ty všechny stavby, které vypadly, nejsou prioritními, jestli jsou nějaká data. A druhá D7. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan poslanec Zbyněk Stanjura, poté pan ministr. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji panu ministrovi za odpovědi. Z toho, co říkal pan poslanec Kučera, tak vlastně ta první část bylo to, o co jsem poprosil pana ministra, že bychom mohli dostat někdy v lednu informaci o stavu ke konci roku, přijde mi to užitečné.

A druhá prosba je na základě toho, co říkal pan ministr, asi by bylo užitečné, aby někdy v únoru poslal souhrnnou zprávu k těm devíti prioritním stavbám členům Poslanecké sněmovny, ať nemusíme psát písemnou interpelaci, a když tu informaci budeme mít k dispozici kompletní, pak už my nebudeme muset psát interpelace a vy odpovídat. Myslím, že by to bylo užitečné. Jak říkám, mně ty odpovědi stačí, nebudu navrhovat vyslovení nesouhlasu, protože to byla informativní interpelace. Já jsem ty informace v tuto chvíli dostal.

Teď nevím, jak to udělat procedurálně, pane místopředsedo, protože vlastně ve stejné věci jsem interpeloval i pana ministra Ťoka a už považuji po té dnešní debatě za zbytečné, aby on k tomu vystupoval také a jakoby potvrzoval slova pana ministra životního prostředí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak vzít zpět ten svůj nesouhlas.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Ne, já jsem nemyslel nesouhlas, spíš aby se už ta interpelace nedostala příště vůbec na pořad, ta, kterou jsme dnes přeskočili. Ale když jsme schválili usnesení, tak to budeme muset vyřídit příště. Je mi to jasné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: No tak to příště rozhodnete jednoduše. (Hlásí se pan poslanec Šidlo.) Pan ministr je velmi shovívavý. Nyní tedy pan poslanec Karel Šidlo. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Jen krátkou technickou z důvodu toho, že bych chtěl navázat na kolegu Kučeru.

Pane ministře, je vůbec ve vaší možnosti nám říci, protože chci hovořit k těm zbývajícím stavbám, zhruba 85, které postrádají stanovisko EIA, závazné rozhodnutí, a musí se postupovat dál, jaká je vlastně kapacita vašeho oddělení EIA na to, kolik je schopno po dodání kompletních podkladů a všech studií, kolik je schopno zpracovat třeba za měsíc, kolik jednotlivých závazných rozhodnutí. Jen bych vás požádal v rámci vaší odpovědi, jestli na toto dokážete zareagovat, abychom si udělali v podstatě určitý časový vhled do toho, jak dlouho to ve skutečnosti může trvat, pokud by Ministerstvo dopravy dodrželo všechny podmínky, o kterých jste hovořil. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan ministr životního prostředí Richard Brabec. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo. Tak já už jsem si to musel psát. Stárnu a nepamatuji si všechny ty dotazy. Ale já jsem ještě zapomněl... Krátká zmínka k tomu, co se ptal pan předseda Stanjura. Jednalo se také o prodlouženou Rudnou. On říkal, že to není předmětem interpelace, ale jestli se nemýlím, tak termín na vyjádření našeho odboru výkonu státní správy je tuším někdy do 17. - 18. prosince. Samozřejmě nechci předesílat, v této věci komunikujeme s panem Stanjurou, tak to si pak můžeme případně říct, jaký pak bude aktuální stav po vydání toho rozhodnutí.

Pokud se týká otázky - ona to byla vlastně společná výzva pánů kolegů Stanjury a Kučery. Samozřejmě jsme připraveni dát - a není problém dát to ještě dřív - aktuální stav přípravy těch staveb, ale tady je to víc za Ministerstvem dopravy. Teď myslím staveb, které nejsou v rámci prioritních staveb. Určitým naprosto speciálním režimem se řeší stavba 511 Pražský okruh, protože na to je vytvořena speciální pracovní skupina, která se schází, posunuje ty věci dopředu. Podle posledních informací, které mám, bylo řečeno, že by do konce ledna - a teď prodávám tak, jak jsem nakoupil - měla být předána dokumentace EIA na Ministerstvo životního prostředí týkající se 511 a v tu chvíli my splníme to, co jsme řekli, že do šesti měsíců vydáme naše stanovisko. Samozřejmě rozsah té dokumentace je poměrně velký a je to na kolezích z Ministerstva dopravy a ŘSD.

Všechny ostatní stavby by se daly rozdělit do několika okruhů. Ale teď, protože skutečně na to nemám notičky teď před sebou a opravdu si to nepamatuji z hlavy, jsme ale udělali jasnou dohodu s Ministerstvem dopravy, aby oni prioritizovali v tom seznamu stavby, které skutečně čekají na EIA, a ty ostatní věci jsou tzv. hotové. Ale tam je celá řada staveb, jak se pak ukázalo, v těch pětaosmdesáti, které jsou velmi vzdálené ještě nějaké realizaci z pohledu výkupu pozemků, projektové přípravy atd. Jinými slovy, EIA není to nejužší místo. Je tam ale, jestli se nemýlím, přibližně deset, patnáct, možná do dvaceti staveb, které jsou ve fázi, která je připravenější a kde ta EIA je tím místem, na které se bude čekat. To je teď momentálně priorita Ministerstva dopravy a ŘSD, aby dopracovalo tyhle podklady. Oni taky podle mých informací - ale připravíme vám samozřejmě souhrnnou informaci s kolegou Ťokem - už zadali mnoho projektů v rámci dokumentace EIA na to, aby nám je právě na ty prioritní projekty mohli co nejrychleji předložit.

Já bych teď nechtěl tady akademicky plkat, protože skutečně aktuální stav tady nemám. Ale věřte, že ta pracovní skupina, ten tým řešil přesně i tohleto. Protože - a to je vlastně i k tomu poslednímu dotazu - my to potřebujeme i kapacitně. A ono to není jen o kapacitě Ministerstva životního prostředí, ono je to hlavně i o kapacitě zpracovatelů a posudkářů, protože ono jich zase překvapivě není v České republice tolik, kteří by byli schopni zpracovat dokumentaci. A i tyto věci koordinujeme. Protože on je zpracovatel dokumentace a pak je zpracovatel oponentního posudku a to samozřejmě nemůže být jedna osoba. Takže i tam se koordinuje, abychom tyhle lidi vlastně vytížili v průběhu roku 2017 tak, aby ty věci zvládli.

Za Ministerstvo životního prostředí mohu říct, že my samozřejmě kapacitně připraveni na to budeme. Moji lidé dnes na tom opravdu dělají sedm dní v týdnu. Na těchhle prioritních stavbách využíváme i externí posudkáře. A samozřejmě počítáme s tím, a máme už předjednáno, že bychom to zvládli, ale samozřejmě kdyby nám najednou navalili osmdesát staveb, tak to nedáme, ale právě proto je tam koordinace v tom, aby nám postupně dávali tyto podklady. Podle mých informací by první podklady měly, resp. nové EIA by měly být dodány už někdy v průběhu ledna, února a pak postupně v průběhu roku 2017 u těch projektů, kde to nejvíc pospíchá. Ale samozřejmě konkrétní stav u konkrétních projektů vám předložíme písemně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru životního prostředí Richardu Brabcovi. Ptám se, kdo se hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Dohoda mezi interpelujícím poslancem a ministrem o informaci je uzavřena. Děkuji panu ministrovi.

Tím jsme vyčerpali na dnes zařazené odpovědi na písemné interpelace a konstatuji, že jsme pro dnešní den ukončili projednávání odpovědí na písemné interpelace poslanců. Přerušuji schůzi do 11 hodin, kdy budeme pokračovat schváleným pořadem schůze, případně vašimi návrhy na změnu. Hezký den.

 

(Jednání přerušeno v 9.55 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 11.00 hodin.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, budeme pokračovat. Než vám oznámím, které body budeme projednávat, tak dovolte omluvy. Pan poslanec Fiedler se omlouvá od 11 do 13 z osobních důvodů, pan poslanec Kasal od 10.00 do 13.00 z pracovních důvodů, paní poslankyně Šánová od 13. hodiny z pracovních důvodů a pan poslanec Šrámek dnes do 11. hodiny. Tolik omluvy.

Měli bychom se věnovat pevně zařazeným bodům, což je 175 a 262. Poté bychom projednávali body z bloku Zprávy, návrhy a další dle schváleného pořadu schůze. A odpoledne bod 257, což jsou ústní interpelace. Nicméně ještě předtím tady mám přihlášku pana poslance Bendla k pořadu schůze. Takže pan poslanec Bendl má slovo a po něm pan předseda Faltýnek. (V sále je veliký hluk.)

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, nedělám to z velkého nadšení, ale vzhledem k tomu, že se ministr Jurečka vyhýbá odpovědi na interpelace a jeho účast už je legendární nejenom na jednání Poslanecké sněmovny, kam se nedostavuje, nejezdí pořádně do Bruselu vyřizovat evropské fondy a nechodí do práce ani na odpovědi na interpelace, proto jsem nucen navrhnout zařazení nového bodu -

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně, kolegové, prosím o klid. Prosím, usaďte se na svá místa a poslouchejme společně pana poslance.

 

Poslanec Petr Bendl: Proto jsem nucen navrhnout zařazení nového bodu na dnešní jednání Poslanecké sněmovny, a to po dnes pevně zařazených bodech, který by se jmenoval Informace ministra zemědělství Jurečky o vybavení služebního bytu náměstka ministra. (V sále stále hluk.)

Krátké zdůvodnění. Interpeloval jsem ministra v téhle záležitosti, neboť se mediálně objevily věci, které jsem chtěl, aby je buď vyvrátil, nebo potvrdil, neboť z kapitoly Ministerstva zemědělství byly financovány takové položky, jako například lednice za 47 tisíc, nebo kuchyňská linka vestavěná, atypická, 324 tisíc, bez vybavení, samozřejmě. Celkové náklady... nebudu tu číst celou položku. Můj čas je velmi omezený. Celkové náklady na pouze vybavení tohoto služebního bytu náměstka činí 1,031 milionu korun. Bez investic, stavebních oprav či dalších stavebních prací, které tam bylo potřeba udělat -

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě jednou prosím Sněmovnu o klid! Prosím, usaďte se na svá místa.

 

Poslanec Petr Bendl: - na které mi ministr zemědělství ani v mé interpelaci, přestože jsem ho o to žádal, neodpověděl. Celá záležitost je velmi podivná, neboť Ministerstvo zemědělství zveřejňuje každou chvíli jiné informace. Poskytuje novinářům smlouvy, které já jsem například neobdržel. Smlouvy neodpovídají částkám, které mi odpověděl ministr v interpelaci. A jak říkám, nechodí do práce, není tady, nepřichází na jednání Sněmovny a není jiná šance, jak to vlastně zjistit.

Dneska jsem tady musel říkat panu premiérovi, že se budu muset obracet na něj vzhledem k tomu, že ministr zemědělství nechodí do práce. A nedělám to rád. Nemyslím si, že to je běžné. Je to výjimečný krok, ale ten je proto, že prostě ministři nechodí na interpelace, přesto že jsou v České republice, nemají žádnou zahraniční aktivitu, která by je zcela omlouvala. Musím i říct, že existují solidní ministři v tomto ohledu, že když dají interpelace, například jsem měl interpelaci na ministra zahraničí Zaorálka, tak mi osobně sám den předem zavolal, omluvil se a řekl nebudu, odpovím vám jindy, mám pracovní povinnosti. Této slušnosti není ministr zemědělství schopen.

Do poslední vteřiny jsem nebyl schopen jako interpelující poslanec se dozvědět, jestli tady ministr zemědělství bude, anebo ne. Proto vás velmi prosím o zařazení tohoto bodu, který, jak říkám, se jmenuje Informace ministra zemědělství o vybavení služebního bytu Ministerstvem zemědělství náměstka, a to po pevně zařazených bodech na dnešní den.

Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Prosím pana předsedu Faltýnka.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké dopoledne, kolegyně, kolegové, vážený pane předsedo. Dovolte, abych učinil třetí pokus o pevné zařazení bodu č. 39, vládní novely zákona o vojácích z povolání, který se nám bohužel nepodařilo v tomto týdnu projednat. Jedná se o sněmovní tisk 958, první čtení. 6. 12. těsně před hlasováním bylo přerušeno vlastně projednávání tohoto bodu. Zůstával tam pouze jeden přihlášený diskutující. Navrhoval bych, abychom ho zařadili na dnes po již pevně zařazeném bodu č. 175. To znamená dnes po pevně zařazeném bodu č. 175.

A současně mi dovolte, abych navrhl vyřadit z pořadu schůze následující dva body z důvodu řádné omluvy ministrů, a to konkrétně paní ministryně Šlechtové, jedná se o bod č. 223, Výroční zpráva a účetní závěrka státního fondu rozvoje bydlení za rok 2015, jedná se o sněmovní tisk 762, a bodu č. 225 pana ministra Ťoka, Výroční zpráva a účetní závěrka Státního fondu dopravní infrastruktury za rok 2015, sněmovní tisk 771. Čili tyto dva body, prosím o vyřazení z pořadu schůze.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. A pokud se nehlásí nikdo další k pořadu schůze, tak budeme hlasovat.

 

Nejprve tedy návrh pana poslance Bendla, který si přeje zařadit nový bod, jehož název by zněl Informace ministra Jurečky o vybavení bytu náměstka ministra. Pan poslanec si přeje tento bod zařadit po pevně zařazených bodech. To znamená jako třetí bod po bodu 262.

Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 230, přihlášeno je 135, pro 55, proti 39. Tento návrh nebyl přijat.

 

Pan předseda Faltýnek navrhuje pevné zařazení bodu 39, tisk 958, zákon o vojácích z povolání, po bodu 175. To znamená jako druhý bod po tomto bodu.

Pan poslanec Kostřica má kartu číslo 72.

 

Takže hlasovali bychom bod 39 po bodu 175.

Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování číslo 231, přihlášeno je 137, pro 118, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

A dále je zde návrh vyřadit bod 223 a bod 225. Zeptám se, zda můžeme hlasovat jedním hlasováním, nebo zda si někdo přeje oddělené hlasování. Pokud si nikdo nepřeje oddělené hlasování, budeme hlasovat najednou o vyřazení těchto dvou bodů.

Zahajuji hlasování, ptám se, kdo souhlasí s vyřazením bodu 223 a 225. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování číslo 232, přihlášeno je 137, pro 122, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

 

Tím jsme se vypořádali s návrhy na změnu pořadu a nic nám nebrání otevřít bod

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.