(15.00 hodin)
(pokračuje Hamousová)
Zdůvodnění senátních pozměňovacích návrhů je toto.
a) K bodům 1 až 15 a k bodu 18. Většinou se jedná o legislativně technické změny a jsou v souvislosti s tím, že 21. září 2016 byl vyhlášen zákon č. 302/2016 Sb., kterým se mění zákon o sdružování v politickým stranách a v politických hnutích. V jeho páté části byl novelizován zákon o střetu zájmů tak, že mezi veřejné funkcionáře podrobené pravidlům o střetu zájmů byli zařazeni předseda a člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí v § 2 odst. 1 nové písmeno j). V souvislosti s tím byl zákon o střetu zájmů změněn také na dalších sedmi místech novelizačními body proto, aby vnitřní odkazy na příslušná ustanovení odpovídaly provedené změně.
Účinnost zákona nabyla již dnem vyhlášení. Senát tedy předložený návrh zákona z Poslanecké sněmovny na právě popsanou situaci nereagoval, a proto v mnoha případech odkazuje osnova na jiná ustanovení, než která navrhovatel zamýšlel, čímž dochází k nežádoucím věcným posunům. Pozměňovací návrhy věc napravují, případně korigují nesprávné legislativně technické pokyny.
b) Další zdůvodnění ryze praktického charakteru. Návrh zákona stanoví nabytí účinnosti na den 1. ledna 2017. Tato účinnost se v současnosti jeví jako nerealizovatelná, protože je potřeba zřídit elektronický registr oznámení a je také potřeba seznámit všechny dotčené subjekty s jejich nově vzniklými povinnostmi, mimo jiné soudce a státní zástupce, kteří byli do působnosti zákona o střetu zájmů zahrnuti až pozměňovacími návrhy v Poslanecké sněmovně. Pozměňovací návrhy proto spočívají v posunutí účinnosti na 1. září 2017 spolu s provedením změn v přechodných ustanoveních a rozšířením dělené účinnosti i na zákazy a omezení obsažená v § 4b a v § 4c, což je zákaz účasti v zadávacích řízeních a zákaz poskytnutí dotace.
Ctěná Sněmovno, vidíte, že pozměňovací návrhy jsou ryze praktické a věcné. Prosím vás tedy o jejich zvážení, následně přijetí pozměňovacích návrhů tak, jak vám Senát předkládá. Děkuji za uvážení, podpoření a pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Další v rozpravě vystoupí pan předseda Faltýnek a potom pan poslanec Vondráček.
Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké odpoledne, vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dámy a pánové. Dovolte mi alespoň pár poznámek k tomuto návrhu zákona. Vím, že je téměř zbytečné vystupovat, a koneckonců už jsem na toto téma hovořil mnohokrát. Vím, že jste rozhodnuti tento zákon v podstatě ušitý na míru jednomu člověkovi schválit, ať už v jeho senátní, nebo ve sněmovní verzi. Přesto mi ale dovolte alespoň můj pohled na tento zákon. Nechci se opakovat, už jsem v minulosti na toto téma uváděl spoustu konkrétních argumentů, ale přesto mi dovolte stručnou rekapitulaci. Nezdržím vás dlouho. Není mým záměrem vůbec obstruovat nebo zdržovat přijetí tohoto zákona.
Zákon o střetu zájmů byl jednou z priorit naší vlády a měl přinést ztransparentnění majetkových přiznání politiků. Na tom se shodla celá vláda a takto zákon doputoval do Poslanecké sněmovny. Místo toho se z něho, jak řekl pan předseda ODS Petr Fiala, a já si ho za to vážím, že měl tu odvahu to zveřejnit na svém twitterovém účtu, se z něho stal vlastně lex Babiš, zákon o jednom člověkovi. Víte, je škoda, a už jsem to tu říkal několikrát, že bývalá vládní koalice, nebo tehdy opoziční sociální demokracie třeba v minulém volebním období nenavrhovala podobný zákon na své politiky-podnikatele sedící ve vládě. Měli bychom aspoň platný lex Bárta nebo lex Schwarzenberg nebo Řebíček nebo... to je jedno, těch ministrů tam sedělo spousta v té vládě, kteří byli podnikatelé, a mohli jsme mít problém vyřešen. A bylo by to před volbami a všem, kdo kandidovali, i voličům, by bylo jasné, jaká jsou pravidla, pravidla hry pro to další volební období. Bylo by všem jasné, že když chceš jít do politiky a máš firmu, kterou jsi celý život budoval, nebo nedej pánbůh vlastníš nějaké médium, tak se tohoto majetku musíš zbavit, jinak nemůžeš být ministrem. Pokud tak neučiníš, nemáš právo jít do politiky, nemáš právo stát se ministrem. A z mého pohledu je tato věc absurdní: vyloučit z politiky člověka, který celý život něco budoval, zaměstnával lidi, platil daně. Ale budiž. Pokud by tento absurdní zákon platil, tak by bylo všem jasné, na čem jsou.
Ale proč měníme pravidla během hry a kvůli jednomu člověkovi? Argumentace, že nastavujeme pravidla pro příští členy vlády, neobstojí. Snad s výjimkou návrhu pana kolegy Chvojky, který zakazuje vlastnit média až novým členům vlády, budoucím členům vlády a dalším politikům. Ale návrhy pana kolegy Plíška cílí na stávajícího člena vlády, který šel do politiky za stávajících pravidel. A tento návrh říká: změníme ti pravidla v průběhu tvého mandátu a ty se rozhodni, zda chceš být ministrem, nebo nechceš. Rozhodni se, ty, který jsi kandidoval ve volbách, dostal jsi, mám pocit, 18 tisíc preferenčních hlasů. Celý národ věděl, jaký majetek vlastníš, jaké daně platíš, zaměstnáváš zhruba 30 tisíc lidí. Rozhodni se teď hned, zda budeš dál ministrem financí a vzdáš se svého majetku, nebo ne, a tvoje firmy budou okamžitě - okamžitě! - okamžitě - vyloučeny z možnosti soutěžit o veřejné zakázky a nebudou mít možnost požádat o dotace. Nebudou moci soutěžit o veřejné zakázky, kde jediným kritériem je cena, je výsledná cena soutěže. Nebudou moci požádat o dotace, které dostávají všichni zemědělci v celé Evropě bez ohledu na to, kdo tyto zemědělské firmy vlastní.
Nepřipadá vám absurdní a v rozporu s pravidly Evropské unie přijmout zákon, který vyloučí firmy, které zaměstnávají tisíce lidí, platí daně v České republice, z možnosti požádat a získat dotace?
V průběhu této diskuse bylo několikrát zmiňováno, že se tento zákaz netýká takzvaných nárokových dotací. Ale náš právní řád nezná pojem nárokové a nenárokové dotace. A navíc většina právních výkladů včetně toho z Parlamentního institutu, který samozřejmě není žádné dogma a je to jejich názor, tak říká, že výklad může dát jedině soud. Jedině soud! A žádný judikát a precedens na to v současné době není. ***