(15.30 hodin)
(pokračuje Vondráček)
A dostáváme se k bodu, který se týká legitimního očekávání. Já si nalistuju... Mezitím bude třeba více klidu v sále... (Stále velký hluk.) Dobře, budeme pokračovat i tak.
Já jsem už na začátku říkal, že nebudu používat jméno našeho předsedy nebo jeho holdingu, ale chtěl bych jenom říct... V ustanovení § 4b a 4c nebyla schválena ani dostatečná legisvakanční lhůta, která by zabránila tomu, aby se jednalo o zásah do legitimního očekávání a práv nabytých v dobré víře. Obě ustanovení mají v případě přijetí senátní verze nabýt účinnosti patnáctým dnem od data vyhlášení. Teprve v okamžiku podpisu novely prezidentem bude jasno, zda a v jaké podobě byla novela schválena. Existující veřejní funkcionáři uvedení v § 2 odst. 1 písm. c) zákona o střetu zájmů mají, pokud by chtěli předejít vzniku újmy na straně obchodních společností, ve kterých vlastní oni sami či osoby jimi ovládané podíl odpovídající nejméně 25 % účasti, pouze několik dnů na to, aby se zbavili relevantních podílů v potenciálně dotčených společnostech. O tom, že takový postup je nerealizovatelný, a to zvláště u větších koncernů, o tom nemůže být pochyb. Jelikož je Česká republika demokratickým právním státem, veřejní funkcionáři, jichž se avizované změny zákona mají týkat, nastupovali do výkonu svých funkcí za určitého právního stavu a s důvěrou v něj. V průběhu jejich funkčního, resp. též volebního období nicméně dochází ke změně tohoto právního stavu. Změna v podobě novely staví dotčené funkcionáře do situace, v níž jsou nuceni se rozhodnout, zda se nejméně po zbytek výkonu své funkce vzdají části, v některých případech podstatné, svých majetkových práv v dané obchodní společnosti, či zda si tato práva i nadále ponechají a způsobí tím této společnosti škodu v podobě nemožnosti získat dotaci, investiční pobídku nebo veřejnou zakázku, příp. odstoupí ze své veřejné funkce. Novela tak působí de facto retroaktivně, když nyní sankcionuje výkon v minulosti nabytého vlastnického práva veřejného funkcionáře a souběžný výkon práva na účast na správě věcí veřejných, tedy výkonu veřejné funkce. Je dle mého názoru legitimní otázkou, zda by dotčení veřejní funkcionáři vůbec nastoupili do svých současných funkcí, kdyby v době jejich nástupu platila stejná pravidla předpokládaná touto novelou. Tolik k tomuto bodu. (Trvale velký hluk v sále.)
Mám tam ještě šest bodů. Vidím, že jsem ještě úplně nevyčerpal některé kolegy (s úsměvem).
Já bych se možná vrátil k rozporu s právem Evropské unie. Myslím si, že tuhle tu část jsme neprobírali dostatečně, v podstatě téměř žádným způsobem.
Když budu faktický a budu vycházet jenom z konkrétních ustanovení, tak § 4b dle našeho názoru odporuje směrnicím č. 2004/24/EU a 2014/25/EU, které stanoví závazná pravidla pro zadávání veřejných zakázek v členských státech, a to zejména článkům 34, 56 a 63 Smlouvy o fungování Evropské unie zakazujícím členským státům zavádět opatření, která omezují volný pohyb zboží, služeb a kapitálu, a mají tak vliv na obchod mezi členskými státy. Novela totiž zakazuje účast též společnostem z jiných členských států, pokud v nich má český veřejný funkcionář či jím ovládaná osoba kvalifikovanou majetkovou účast. Tyto společnosti by ze zadávacího řízení měly být dle této novely taktéž vyloučeny. Rozporuje také skutečnost, že výčet důvodů pro vyloučení účastníků ze zadávacího řízení stanovený ve výše uvedených směrnicích je taxativní a členské státy nejsou oprávněny tyto důvody dále rozšiřovat.
Otázka zamezení střetu zájmů při zadávání veřejných zakázek je ve směrnicích výslovně upravena a v souladu s judikaturou Soudního dvora EU je řešena tak, že se posuzuje na základě okolností konkrétní veřejné zakázky. Za střet zájmů tato směrnice považuje situaci, kdy zájmy osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení nebo mají nebo by mohly mít vliv na výsledek zadávacího řízení, ohrožují jejich nestrannost nebo nezávislost v souvislosti se zadávacím řízením. Ovšem zákaz účasti v zadávacích řízeních obsažený v novele, konkrétně § 4c, však a priori předpokládá, že veřejný funkcionář se dostává do pozice střetu zájmů ve všech zadávacích řízeních, na jejichž průběhu se nijak neúčastní, resp. o nich ani neví, včetně zadávání zakázek soukromých zadavatelů, dotovaných a sektorových zadavatelů. Ustanovení v § 4c pak nedovoleným způsobem zasahuje do systému poskytování dotací z rozpočtu Evropské unie. Dotacemi podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla jsou totiž podle § 3 zákona 218/2000 o rozpočtových pravidlech v platném znění veškeré peněžní prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo národního fondu poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel. Sem bohužel spadají i finanční prostředky, které Česká republika získává od Evropské unie na poskytování dotací do strukturálních fondů EU a dalších. Pravidla pro jejich vyplácení jsou přitom stanovena v právu Evropské unie a na něj navazujících dokumentech a Česká republika není oprávněna svévolně tato pravidla měnit.
K veřejným zakázkám. Omezení možnosti společností vlastněných členem vlády účastnit se veřejných zakázek je v rozporu s evropským právem zadávání veřejných zakázek. To vyplývá z judikatury Soudního dvora, zejména nálezu Michaniki AE. Já bych konstatoval jenom tu závěrečnou větu: Soud konstatoval, že takové opatření je nepřiměřené, protože pak tyto společnosti nemají možnost prokázat, že neexistuje střet zájmů... Tady se předpokládá plošný potenciální střet zájmů, což je v rozporu s náhledem Evropské unie a v rozporu s ochranou svobodné soutěže, protože jestliže budeme chránit soutěž při veřejném zadávání, tak ta soutěž je definovaná tím, že musí mít šanci co nejvíc účastníků se té soutěže zúčastnit. A my tady vylučujeme část společností na základě kritérií, která nejsou dána právem Evropské unie a jsou naším národním vynálezem. Velice zásadním způsobem tedy riskujeme, že bude proti nám zahájeno řízení. Pokud by zákon o zadávání veřejných zakázek byl přijat a obsahoval ustanovení v rozporu s evropským právem, hrozí České republice řízení před Soudním dvorem EU a toto řízení může iniciovat jak Evropská komise ve formě infringementu, ale i přímo poškozený dodavatel. Pokud by v takovém řízení byl konstatován rozpor s právem EU, hrozí České republice udělení přímé peněžní sankce, omezení možnosti čerpat evropské dotace a dále nutnost odškodnit dodavatele, kteří byli takovýmto ustanovením poškozeni.
Na závěr bych poprosil, kdybyste měli sílu se nad tím ještě jednou zamyslet, jestli opravdu jako zákonodárci nemůžeme tento bod vyřešit jiným způsobem než přijetím normy, která bude od začátku odsouzena k podání návrhu na zrušení části zákona u Ústavního soudu, příp. k okamžité novelizaci.
A poslední věta. Jestli jste se už rozhodli pro ten zákon hlasovat, protože když se kácí Babiš, létají třísky, ústava neústava, tak bych byl rád, kdybyste aspoň zvedli ruce pro tu senátní verzi, která představuje menší potíž pro státní aparát a zejména pro Ministerstvo spravedlnosti.
Dalších pět bodů jsem na základě očí některých poslanců nečetl (s úsměvem).
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Eviduji faktickou poznámku kolegy Vozky, je-li tomu tak. Nehlásí se k ní pan kolega? Hlásí. Prosím. ***