(16.20 hodin)
(pokračuje Dolejš)
Současná úprava je však nedostatečná a já bych chtěl hovořit z pozice bývalého předsedy stálé komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby a současného místopředsedy této komise. Po té zkušenosti, kterou za ta léta mám, bych konstatoval, že současný stav legislativy vede k formalismu a bezzubosti kontroly. Proto jednoznačně vítám předloženou normu, kterou vláda předložila a která reaguje na vývoj, jak jsem zmiňoval. Je to dle mého soudu zásadní krok vpřed v kontrole služeb a rozšiřuje možnosti a posiluje parlamentní kontrolu, a to právě zřízením zvláštního druhého stupně, expertního stupně, což vytváří parlamentním komisím a bude vytvářet, pokud to bude zřízeno, manévrovací prostor pro to, aby měly informace i z živých svazků, z živých kauz, a to ne konkrétní informace, ale informace o tom, zda nejsou porušovány zákony této země. Jsem přesvědčen, že pouze tímto způsobem jsme schopni odstranit zmíněnou bezzubost a vlastně impotenci parlamentní kontroly, kterou v této chvíli můžeme vnímat.
Druhá věc však souvisí s tím, já jsem to zmínil v úvodu, že to má druhý rozměr, a není to pouze rozměr parlamentní kontroly směrem ke zpravodajským službám, ale je to i otázka kontroly parlamentu směrem k vládě, protože když se podíváme do zákona o zpravodajských službách, tak z tohoto zákona jednoznačně vyplývá, že vláda odpovídá za činnost a koordinaci zpravodajských služeb. Proto má i ze současného zákona Poslanecká sněmovna ústavní právo a kompetenci kontrolovat v této věci vládu, nicméně bohužel za 22 let fungování tohoto zákona tato kompetence nebyla naplněna. Po zkušenosti z výkonu funkce předsedy stálé komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby vím, že je potřeba, aby se vláda zodpovídala poslaneckému orgánu, a to za prvé, jak nakládá s informacemi zpravodajských služeb, a také zároveň aby vláda poskytovala informace Sněmovně prostřednictvím těchto orgánů o činnosti zpravodajských služeb a zároveň aby tímto mechanismem se zamezilo možnému zneužívání tajných služeb jako takových.
Jak jsem zmínil, bohužel tento institut nebyl naplněn. My jsme v minulém volebním období jako stálá komise vedli jakousi kompetenční válku s Nečasovou vládou, kdy jsme tyto informace požadovali, ale bývalá Nečasova vláda bohužel nechtěla součinnost příslušnému kontrolnímu orgánu Sněmovny poskytnout a poukazovala právě na právní rozbory, které hovořily o tom, že příslušné parlamentní komise nejsou tím orgánem, kterým by příslušelo poskytovat informace o činnosti zpravodajských služeb. To, co tehdy komise vyžadovala po Nečasově vládě, nebyly pouze konkrétnější informace k pravidelným ročním zprávám BIS, ale také se to týkalo konkrétních kauz. Jako příklad mohu uvést kauzu údajného úniku informací z BIS do ABL, kde mimo jiné figurovalo jméno pana Janouška, a bohužel tam ta spolupráce s Nečasovou vládo byla nulová. My jsme se této bitvy nevzdali, nicméně Nečasova vláda padla, tím vlastně padly i aktivity komise směrem k této vládě, nicméně jsme přišli s legislativními aktivitami, které se týkaly právě pozměňovacích návrhů, které by uvedly v život ten zmíněný institut.
To znamená, ten problém je stále živý, protože legislativně dořešen nebyl, a týká se § 14 zákona o zpravodajských službách. Já bych si dovolil ten paragraf odcitovat, aby všem bylo jasné, o co jde, a také bych si dovolil odcitovat § 15, který jasně hovoří o kompetenci, která Sněmovně i ze současné legislativy z tohoto zákona vyplývá. Citace § 14: Poslanecká sněmovna je o činnosti zpravodajských služeb informována vládou prostřednictvím svého příslušného orgánu pro zpravodajské služby. Následuje § 15: Vláda informuje příslušný orgán jednou ročně a kdykoliv o to požádá o činnosti zpravodajských služeb a dále vždy při získání informací důležitých pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnosti a obrany ČR. Takže z té citace je zřejmé, že zákon kompetenci tedy dává, ale problém spočívá v tom, že tento paragraf nebyl naplněn.
Proto jsem si dovolil předložit pozměňovací návrh, který by toto řešil a který by vlastně změnil v § 14 formulaci, která tam je - příslušný orgán - na formulaci, která by dala jasnou kompetenci, která vyplývá z § 15 příslušným stálým komisím pro kontrolu činnosti BIS, Úřadu pro zahraniční styky a informace, který bude nově zřízen, a kontrolní komisi pro Vojenské zpravodajství. Takže pokud bychom schválili tento pozměňovací návrh ve třetím čtení, tak bychom napravili to, co 22 let Sněmovna nebyla schopna řešit, a uvedli bychom vlastně další rozměr kontroly Poslanecké sněmovny směrem k vládě do praxe.
Takže si vás dovoluji požádat, abyste si pamatovali to, co jsem říkal, až budeme hlasovat o příslušném pozměňovacím návrhu, abyste zvážili jeho podporu a zároveň abyste zvážili také podporu zákona jako celku. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Já se velmi omlouvám za renonc, ale pan zpravodaj Klučka je zpravodajem nejenom výboru pro bezpečnost, ale také výboru pro obranu. Prosím ještě, aby nás seznámil se zprávou o projednání ve výboru pro obranu. Omlouvám se za to. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane předsedo. To je to nejmenší teď v této chvíli vás seznámit s jednoduchým usnesením výboru pro obranu z 34. schůze ze dne 6. října 2016 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 153/ 1994 Sb., o zpravodajských službách ČR, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk č. 855.
Výbor pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po úvodním vystoupení náměstka pro řízení sekce Legislativní rady vlády JUDr. Jana Kněžínka a po zpravodajské zprávě a po rozpravě za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách ČR, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk č. 855, schválila; za druhé, pověřuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky, a ukládá předsedovi výboru, aby předložil usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji a ještě jednou se omlouvám. Budeme pokračovat v obecné rozpravě a tam je s faktickou poznámkou přihlášen pan poslanec Ivan Pilný. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, máme tady zase další zákon, který se týká problému tzv. kybernetické bezpečnosti. To, co mně trošku vadí, je to, že se začínají množit zákony a instituce, které se do tohoto problému dostávají. Nedávno jsme tady měli zákon z dílny Ministerstva vnitra, který jenom přejmenovával nějaké povinnosti správců těchto záležitostí. Máme tady Ministerstvo vnitra, které má nějaké speciální útvary na tohle, máme tady armádu, která zesiluje boj proti kybernetické bezpečnosti, je tady už teď Vojenské zpravodajství. Já trošku nevidím strategii státu, a mohl bych mluvit o dalších věcech - energetická bezpečnost atd., která s tím souvisí, nevidím tady nějakou ucelenou strategii státu v této oblasti. Kromě toho je potřeba zmínit také to, že my nejsme sami. Tyhle hrozby jsou globální a i EU připravuje celou řadu směrnic a měli jsme je třeba na výboru pro evropské záležitosti, které se toho týkají, a je potřeba je vzít v úvahu. ***