(14.10 hodin)
(pokračuje Grospič)
Ten druhý bod se týká bodu 143, sněmovní tisk 908. Jde o návrh na vydání ústavního zákona o referendu o vypovězení Severoatlantické smlouvy Českou republikou. Oba dva body navrhuji zařadit na tuto středu 7. prosince odpoledne po pevně zařazených bodech.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Ano, děkuji. Prosím k mikrofonu paní poslankyni Adamovou. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, dovolte, abych navrhla pevné zařazení nového bodu, který by nesl název Usnesení o situaci v oblasti lidských práv v Korejské lidově demokratické republice. Bod navrhuji zařadit na tento čtvrtek 8. 12. jako první bod bloku zpráv. Velice stručně bych se pokusila jej odůvodnit.
Korejská lidově demokratická republika je nejen členským státem OSN, ale státem, který přistoupil ke Všeobecné deklaraci lidských práv, k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech a celé řadě dalších mezinárodních dokumentů ukotvujících ochranu jednotlivých lidských práv. Přes tuto skutečnost čelila KLDR v minulosti kritice z důvodu nerespektování těchto mezinárodních právních dokumentů a otázka porušování lidských práv ze strany KLDR byla v minulosti opakovaně podrobena pozorování ze strany mezinárodních institucí. Důvodem této kritiky je postup místního totalitárního režimu, v lecčems podobnému tomu, který byl u moci v Československu ve druhé polovině 20. století.
Dne 21. března 2013 byla Radou OSN pro lidská práva ustavena Vyšetřovací komise pro lidská práva v KLDR. Na základě skutečností zjištěných během takřka ročního vyšetřování vydala komise dne 7. února 2014 zprávu o lidských právech v KLDR. V rámci závěrů této zprávy komise uvádí, že ze strany KLDR docházelo a stále dochází k systematickému, rozsáhlému a závažnému porušování lidských práv. Závažnost, rozsah a podstata tohoto porušování lidských práv odhalují stav, který v dnešním světě nemá obdoby. Politologové 20. století označují tento typ politické organizace jako totalitární stát. Stát, který se nespokojí se zajištěním autoritářskou vládou malé skupiny osob, ale snaží se ovládnout každý aspekt života svých občanů a terorizuje je zevnitř.
Otázce porušování lidských práv v Korejské lidově demokratické republice se také věnuje text usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2015 o výroční zprávě o lidských právech a demokracii ve světě.
Poslanecká sněmovna České republiky s ohledem na stále ještě nedávnou historickou zkušenost z časů bývalého Československa je k přijetí usnesení o situaci v oblasti lidských práv v KLDR povolána dvojnásob. Který jiný stát by se měl prostřednictvím svých orgánů jednoznačně vymezit vůči takto rozsáhlému porušování lidských práv a páchání zločinů proti lidskosti, jaké vyplývá ze strany komise a dalších zmíněných dokumentů, než stát, který sám ve své nedávné historii zažil vládu autoritářského režimu, jenž rozsáhlým způsobem a cíleně porušoval lidská práva svých občanů? (Neustálý ruch v celém sále.)
Návrh byl projednán na podvýboru pro lidská práva -
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Paní poslankyně, já se moc omlouvám, že vás přerušuji, ale poprosím všechny, kdo diskutují v hloučcích, aby tak činili v předsálí a ne v jednacím sále.
Poslankyně Markéta Adamová: Návrh byl projednán na podvýboru pro lidská práva, jehož jsem předsedkyní, a také ve Stálé delegaci Parlamentu do Meziparlamentní unie pro Korejskou republiku, jehož předsedkyně Radka Maxová spolupracovala na znění tohoto usnesení, takže jí za to chci poděkovat. A zároveň vás všechny poprosit, abyste podpořili tento bod na naši schůzi. Děkuji za pozornost. (V sále stále silný hluk.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji paní poslankyni a prosím k mikrofonu pana poslance Bendla. Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Bendl: Hezký, dobrý den. Paní předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych navrhl zcela nový bod na jednání Poslanecké sněmovny, který by se jmenoval Informace vlády o čerpání fondů Evropské unie. Dovolte mi krátké zdůvodnění.
Já jsem interpeloval ministra financí v této záležitosti, neboť mě zajímalo, jak Česká republika čerpá, zdali jsme schopni čerpat evropské peníze, či nikoliv. A obdržel jsem následující informaci, a to přehled čerpání k 31. 10. 2016. Nebudu číst názvy jednotlivých operačních programů, ale spíš gesční ministerstva. Ministerstvo průmyslu a obchodu - 0,02 %, Ministerstvo mládeže, školství - zjednodušeně Ministerstvo školství - 0,94 %, Ministerstvo práce a sociálních věcí - 4,18 %, Ministerstvo dopravy - 0,0 %. Ministerstvo životního prostředí - 1,64 %, Ministerstvo pro místní rozvoj, které má dva operační programy, ten jeden má 0,01 % a druhý 5,5 %. A operační program týkající se Prahy - 0,0 %. A to, podotýkám, k 31. 10. letošního roku.
Vzhledem k tomu, že jde o finanční prostředky alokované pro Českou republiku na období 2014 až 2020, každému je jasné, že jsme v podstatě téměř v polovině tohoto finančního období. Často tady poslouchám kritiku z řad vlády či vládních poslanců na to, jak se v minulosti špatně čerpalo. Ale tahle vizitka myslím předčí úplně všechno. Nikdy jsme takto, řeknu, nečerpali jako v tomto finančním období. Myslím, že by bylo relevantní chtít vědět důvody, znát důvody, proč Česká republika v podstatě není schopna čerpat evropské peníze. Proč když si je jednotlivá ministerstva dávají do rozpočtu téměř každý rok, že je budou čerpat, nakonec je evidentní, že tu schopnost nemáme. Zaregistroval jsem, že premiér České republiky bude požadovat nějakou změnu rozpočtových pravidel a podobně.
Myslím, že je určitě věcí Poslanecké sněmovny, aby tuhle situaci řešila, aby se jí zabývala a chtěla slyšet důvody, které vedou k tomu, že Česká republika ze zhruba 863 mld. korun, které bychom mohli čerpat z evropských fondů, vyčerpala v tuto chvíli 2,16 - podle dat, která jsem obdržel z Ministerstva financí. Proto tedy navrhuji zařazení bodu Informace vlády o čerpání evropských prostředků, a to na čtvrtek na 11. hodinu, případně po pevně zařazených bodech. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu paní poslankyni Semelovou.
Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážené kolegyně, kolegové, já navrhuji pevně zařadit dva tisky, a to bod č. 118, sněmovní tisk 780, o náhradním výživném, a to dnes po pevně zařazených bodech. A dále bod č. 104, sněmovní tisk 700, návrh novely zákona o péči v dětské skupině, a to na středu 7. 12. jako první bod v bloku prvních čtení.
Pokud jde o krátké odůvodnění prvního tisku, to je náhradní výživné, my jsme očekávali, že vláda splní svůj koaliční slib a předloží tento návrh sama. Nicméně dosud tak neučinila a naše opoziční návrhy jsou stále odkládány. Uvědomme si, že v neúplných rodinách žije zhruba 400 tisíc dětí, to je 22 % všech dětí. Že situace těchto rodin, neúplných rodin, je velice tíživá. Většinou se jedná o matky samoživitelky, kterých je 81 %, které žijí s těmito dětmi. Patří mezi rizikové skupiny, které jsou nejvíc ohroženy chudobou a sociálním vyloučením. To se týká zhruba jedné třetiny těchto domácností. Navíc příjmy žen samoživitelek jsou pod celostátním průměrem, takže kolikrát musí přijímat víc zaměstnání, víc úvazků jenom proto, aby si vydělaly, a má to pochopitelně i dopad na čas strávený s dětmi. ***