Středa 11. ledna 2017, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Jan Hamáček)

2.
Zákon, kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 564/14/ - vrácený prezidentem republiky

Bod byl přerušen včera v úterý 10. ledna na návrh předsedy poslaneckého klubu sociální demokracie poslance Sklenáka. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal pan ministr, ten už tam sedí, a zpravodaj ústavněprávního, tedy garančního výboru pan poslanec Vozka.

Budeme pokračovat v rozpravě. Pokud nejsou zájmy o přednostní vystoupení, tak v tom případě prosím pana poslance Grospiče a připraví se paní poslankyně Válková.

Ještě - pan poslanec Antonín hlasuje s kartou číslo 54.

Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

: Děkuji, pane předsedo. Děkuji za pozornost. Vážené kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, já vás samozřejmě dlouho nezdržím, protože mnohé z toho tady bylo řečeno už včera v rozpravě. Myslím si, že návrh zákona o střetu zájmů, který máme pod sněmovním tiskem 564, a dnes bychom se měli rozhodovat o tom, zda přehlasujeme veto prezidenta republiky, které spojil s tímto zákonem, či nikoliv, má své hluboké opodstatnění.

Ten zákon my jsme jako Komunistická strana Čech a Moravy podporovali, byť ho nepovažujeme zdaleka za ideální a myslíme si, že vytváří ve společnosti tak trošku mylnou iluzi, že nebude-li přijat, bude zavdáno k tomu, aby se méně potírala korupce v politickém spektru České republiky. Nicméně jej považujeme za nezbytný z toho pohledu, že i u nás narůstá stále větší vliv lidí, kteří propojují své ekonomické zájmy se zájmy politickými a vtělují je přímo i do politického know-how.

Znám argumentaci, kterou spojil prezident republiky s tímto návrhem zákona, zejména kolem § 4 a navazujících paragrafů tohoto zákona, kdy argumentuje již platnou úpravou a tím, že koneckonců nakonec stejně rozhodne Ústavní soud. Může mít pravdu. Může nakonec celá věc skončit u Ústavního soudu. Je k tomu však nezbytné říci, že k tomu, aby tento zákon nakonec skončil u Ústavního soudu, je potřeba několik podmínek. Především té podmínky, že někdo musí dát podnět k Ústavnímu soudu, aby se tím vůbec zabýval. Z tohoto pohledu si myslím, že má-li někdo takovou vůli, ať tak učiní, ale my bychom dneska měli zůstat konzistentní, a pokud jsme dokázali tento zákon podržet proti rozhodnutí Senátu České republiky, tak bychom mu měli vyjádřit podporu i proti vetu prezidenta republiky.

Já osobně z tohoto pohledu, i když mám proti tomuto zákonu velké výhrady, budu hlasovat pro jeho podporu.

 

: Děkuji. Nyní je přihlášena paní poslankyně Válková a připraví se pan místopředseda Vojtěch Filip. (K mikrofonu přistupuje místopředseda Filip.) Pane místopředsedo, ještě vystoupí paní poslankyně Válková a potom dostanete slovo.

 

: Milé kolegyně, vážení kolegové, jsem ráda, že to včerejší odložené vystoupení mohu uskutečnit dnes, protože znáte moji - aspoň já si to o sobě myslím - nezávislost, někdy možná až příliš zřejmou, která se projevuje právě kromě jiného i v tom, že ctím většinou bezvýhradně, nebo ctím bezvýhradně, a většinou se mi to i daří, dodržování určitého ústavního pořádku, právního řádu, legislativních pravidel a vůbec toho, čemu my říkáme právní kultura v každé zemi. Myslím si, že pokud jde o novelu zákona o střetu zájmů, tak jak už naznačili a velmi podrobně rozvedli moji předřečníci včera, a zřejmě tomu tak bude i dnes, nebyla zcela dodržena v tom smyslu, jak bychom si možná rádi představovali a jak bychom chtěli, aby ve vyspělé evropské zemi, kterou představuje Česká republika, tomu bylo pravidlem.

Abych byla trošku konkrétnější. Můj kolega pan poslanec Vondráček relativně podrobně rozvedl a zabýval se otázkami, které se týkají testu ústavnosti, který by měl být měřítkem úrovně a kvality legislativy u všech zákonů, a zejména u těch, které nějakým výraznějším způsobem ovlivňují politické procesy. Dovolte mi, abych v této souvislosti doplnila jeho výklad, protože jsem často došla k závěru v diskusích s poslanci a poslankyněmi, že ne vždycky všichni rozlišují to, co z hlediska ústavnosti by mělo být určitým mantinelem pro rozlišování právní normy, která testem ústavnosti projde a neprojde, a to je totiž rozdíl mezi takzvaným materiálním právním státem a formálním právním státem.

Zatímco - když to hodně zestručním a nebudu tady mít přednášku na toto téma - formálním právním státem se rozumí zpravidla vázanost státní moci právem, to znamená celým právním systémem, tak materiální právní stát klade důraz na hodnotový základ pozitivního práva a na práva lidská. A to je, myslím, velmi důležité, protože každá norma by měla projít nejenom testem ústavnosti v tom širším smyslu slova, tak aby obstála, pokud budeme poměřovat její hodnotu nebo kvalitu z hlediska dodržování základních principů formálního právního státu, ale také z hlediska toho jádra právního státu, a to tvoří hodnoty, které jsou vtěleny právě v Ústavě, v Listině základních práv a svobod, prostě v tom, co tvoří hodnotový základ určitého právního systému. (V sále je hlučno.)

Dovolte mi například srovnání, které ve své publikaci uvádí pan doc. Kysela. Je to publikace Ústava mezi právem a politikou, úvod do ústavní teorie. Ale já nebudu moc teoretická. Já jsem si konkrétně vybrala příklad, který -

 

: Já se omlouvám, paní poslankyně. Prosím sněmovnu o klid!

 

: Já vím, že to možná není tak zajímavé, ale na druhé straně si myslím, že je to důležité, abychom věděli, v jakém rámci se pohybujeme. Já potom upozorním na praktické důsledky toho, pokud se v něm pohybovat nebudeme vůbec nebo jenom částečně právě při případném přehlasování veta pana prezidenta.

On také upozorňuje na to jádro, na takzvanou klauzuli věčnosti, to znamená to, co je nepřípustné měnit, co tvoří vlastně ten grunt, tu podstatu právního státu v tomto smyslu ve formálním i materiálním smyslu slova.

Budu citovat: Ústavní právo některé otázky vyjímá z dosahu běžného politického boje tím, že je kodifikuje v rigidních ústavách, jejichž změny podřizuje kvalifikovaným procedurám, případně je zcela vylučuje ze sféry přípustného politického soupeření zahrnutím do nezměnitelného materiálního jádra ústavnosti, takzvaná klauzule věčnosti. Tím je ve Francii republikánská forma státu. U nás je bohužel trošku neurčité, co tvoří podstatu ústavnosti. Je to okruh podstatných náležitostí demokratického právního státu, to je článek 9 odst. 2 Ústavy České republiky. V Německu - ještě Německo uvedu jako příklad - je to ochrana lidské důstojnosti, nezcizitelnost lidských práv, přímá závaznost lidských práv, demokratický a sociální charakter státu, suverenita lidu vykonávaná ve volbách a hlasováním či prostřednictvím konstituovaných mocí vázaných právem, právo na odpor a další. Z hlediska politologického můžeme proto říci, že jde o jakási metapravidla režimu včetně shody na nich, že jsou předpokladem jeho existence.

Abychom si to přeložili do srozumitelné řeči: Měli bychom vždycky posuzovat normu, která nějak výrazně zasahuje do sféry, která je chráněna lidskoprávními ústavními mantinely, i právě optikou materiálního právního státu. O tom formálním právním státu, o vázanosti státu samozřejmě právem a právním řádem vůbec nemluvím. To je samozřejmé. O tom se hovořilo včera.

A právě z tohoto pohledu, když promítnu i do té naší diskuse některé nálezy Ústavního soudu, které zde už byly v minulosti také citované, např. nález Ústavního soudu z 15. 2. 2007 ÚS7706, tak jistě vidíme, že v rámci projednávání tohoto zákona v Poslanecké sněmovně nebyla dodržena všechna pravidla tak, aby prošla bezezbytku tou optikou ústavnosti, tak jak ji má na mysli podle mého přesvědčení náš ústavní pořádek, když již Ústavní soud v minulosti apeloval na Poslaneckou sněmovnu ve smyslu dodržování zásad srozumitelnosti, přehlednosti a jasnosti právního řádu, které patří mezi komponenty právního státu, jakož i respektování demokratických principů v legislativním procesu.

Samozřejmě mi můžete oprávněně namítnout, že i v minulosti se často stalo, že jsme diskutovali a v průběhu bouřlivé diskuse se přijímaly pozměňovací návrhy, které šly potom proti sobě, a Senát nám takovou formu vracel a my jsme ji museli opravovat, anebo jsme ji také neopravili, možná k naší škodě.

Tady jde ovšem o oblast, která už zasahuje i do sféry, jak jsem o tom ještě jednou hovořila i včera s některými ústavními právníky, která sice formálně není nazvána oblastí volebních zákonů a volebního práva, ale v podstatě, fakticky - a my bychom se na to měli dívat optikou materiálního právního státu - tato norma už reguluje chování účastníka politického procesu, politické aktivity, tím, že mu zabraňuje v určitých formách jednání, a tak nepochybně, jak bylo velmi dobře a srozumitelně systematicky vyjádřeno v odůvodnění, které máme všichni k dispozici, když pan prezident republiky sdělil své veto a odůvodnil je, tak myslím, a jsem o tom dokonce přesvědčená, že to je určité varování, které bychom měli vzít vážně, a uvědomit si, že ta sféra, ve které se pohybujeme při schvalování novely zákona o střetu zájmů, již přesahuje běžnou právní normu, která se týká každodenního života, ale že jde o normu - proto tedy nemohu souhlasit s tím, na co se tady upozorňovalo, např. na překročení přípustné rychlosti nebo zákaz kouření, tady jsem to slyšela, kde to je trošku něco jiného. Tady nezasahujeme do politického boje, který je regulován ústavními pravidly.

Čili já osobně bych se třeba přimlouvala - a vím, že i některé kolegyně a kolegové od nás z klubu tím nebyli zrovna nadšeni - za myšlenku, že by se takový zákon měl optimálně řešit v rámci změny Ústavy, protože si myslím, že tam by měly ty mantinely být jasně stanovené. Proto jsem také hlasovala pro zřízení té stálé komise pro Ústavu a mezinárodní smlouvy včera, protože je to jeden z bodů, jedna z oblastí, kterou bychom se měli více zabývat. A takhle to teď opravdu odpálit poté, co máme k dispozici, nelze - a tady to je kritika do našich řad. My jsme sice v ústavněprávním výboru, a to má pan ministr Chvojka - a abych byla v souladu se svými předřečníky, také ho mám ráda a vážím si jeho erudice, jsem ráda, že se stal ministrem pro lidská práva a legislativu, ale s ohledem opravdu na to, abychom hovořili padni komu padni, tak my jsme některé ty argumenty, které poprvé zazněly až v tom odůvodnění veta, třeba zásada přiměřenosti v užším a širším smyslu slova tam vůbec nebyla zmíněna a je to velká škoda a je to kritika samozřejmě i nás, kteří jsme v té diskusi třeba zrovna porušení té zásady přiměřenosti v užším smyslu slova nenamítli. Takže na jedné straně má pravdu, že jsme k tomu měli časový prostor, na druhou stranu pravdu nemá, když říká, že jsme si všechno nevydiskutovali. Nevydiskutovali jsme si to, protože ani nás to v té chvíli nenapadlo, uplatňovaly se jiné argumenty.

Jinak mě nepodezřívejte z toho, a teď opravdu bez ohledu na moji politickou příslušnost, že bych neměla tu občanskou kuráž a nezvedla svůj hlas pro přehlasování prezidentova veta, pokud bych si myslela, že tím splním svůj závazek, a nebudu se bát rozhodování Ústavního soudu, který jsem dala, když jsem vstupovala do politického života a podepsala jsem určitá prohlášení, která sice nejsou formálně závazná, ale pro mě i morální závazek má vysokou hodnotu, vůči Rekonstrukci státu, kdy jsem prohlásila, že budu pro zákon o střetu zájmů hlasovat a zasadím se o jeho přijetí.

Takže mě osobně to mrzí, že to dopadlo, jak to dopadlo, že ta novela se nám nepovedla, že musím číst kritiku až v tom nejvyšším stadiu možnosti stopnout legislativní proces, že přesto asi nebudeme při tom hlasování z mého pohledu příliš úspěšní - a za chviličku vysvětlím, co tím úspěchem myslím - a že zřejmě dojde, nebo ráda bych, kdyby nedošlo, ale zřejmě dojde k přehlasování prezidentova veta. A pak si myslím, že s ohledem na zdůvodnění prezidentského veta je přímo naprogramovaná cesta k Ústavnímu soudu.

A teď proč jsem použila ten termín, že to nebude šťastný výsledek toho hlasování. Protože já si dovolím předvídat, že přinejmenším některé z těch argumentů, které tady pan předseda Faltýnek přečetl - a já jsem původně na ně chtěla poukázat, ale myslím, že by to bylo zbytečné zdržování, a já nechci zdržovat, už rozhodně ne formálně jenom kvůli tomu, aby se to hlasování oddálilo -, tak na Ústavní soud budou působit tak, že se jimi bude pečlivě zabývat a nesmete takovou ústavní stížnost ze stolu. A já sama nedohlédnu důsledků toho, pokud bude přijata norma, která bude zasahovat do - dovolte mi ten odvážný výraz - regulace politického soupeření prostředky práva tak invazivně jako tato novela, a byla by její část případně Ústavním soudem zrušena. Jaké nároky by uplatňovali ti, kterých by se tato novela dotkla? Nedělám si velké iluze o tom, že by je neuplatňovali, byť si myslím, že by to byl zase test jejich politické bezúhonnosti.

Takže shrnu svoje vystoupení asi tak, že za prvé, chtěla bych přijmout novelu zákona o střetu zájmů. Za druhé, myslím si, že optimálně - a ať mi prominou i moje kolegyně a kolegové z hnutí ANO, nebo někteří z nich, ale já bych opravdu byla pro to, aby to bylo v rámci změny Ústavy. Za třetí, myslím si, že bychom měli mít respekt před rozhodováním Ústavního soudu, které již nyní ukazuje, že Ústavní soud dovede ty mantinely politické moci omezit svým rozhodováním. Je na to dostatečně odborně fundovaný i politicky nezávislý. A konečně za poslední, obávám se možných důsledků, pokud novela nabude účinnosti tak, jak předvídá. Myslím si, že i z toho technického hlediska, pokud se dotýká - a já jsem se teď úmyslně vyhnula tomu, co tady zaznívalo, rezonovalo zejména ve vystoupeních mých kolegyň a kolegů z hnutí ANO - jednoho člověka, přinejmenším zejména jeho, nebo především jeho se to dotýká. V takové situaci, říká se tomu také tvrdost práva, kdyby ta norma rychle nabyla účinnosti, jako že zřejmě nabude, tak jsou to velmi tvrdé a chce se mi skoro říci neprávnicky - teď upozorňuji, že tady nepoužívám v tom právním smyslu slova termín nepřiměřené nároky na jednotlivce, který s tím nemohl počítat. Když vstupoval do politiky, tak samozřejmě zde byla ta soutěž otevřená a ústavní mantinely nastavené tak, že mu nic nebránilo, aby vlastnil, užíval, nakupoval třeba masmédia.

Já osobně jsem i našemu panu předsedovi několikrát řekla, že s těmi masmédii, která jsem si zažila na vlastní kůži při ukončení své kariéry ministryně spravedlnosti, bych byla asi opatrnější. Protože je to přímo to, čím se servírujeme veřejnosti, a pochybnost o tom, že ta média jsou nepodjatá, se těžko vyvrací.

Takže vidíte, že moje názory jsou skutečně někdy disentní. Mohu si je dovolit. Také si to užívám, a přesto jsem členkou hnutí ANO. Nedovedu si představit, že by mi pan Faltýnek řekl, že nemám vystoupit. No, on mi někdy říká, že mluvím příliš dlouho. Takže dneska asi tu kritiku sklidím také. Ale já si stejně svoje řeknu.

Čili prosím Sněmovnu, vás milé kolegyně, milí kolegové, zapomeňme chvíli na ty politické roztržky - i když vím, že v tomhle jsem asi naivní - a zkusme se na to podívat optikou materiálního formálního právního státu a uvidíme, že jdeme do rizika, které se nám poslancům nemusí vyplatit. Proto si prosím při hlasování vzpomeňte na pár poznámek, které jsem chtěla přednést už včera.

Děkuji a omlouvám se, jestli můj projev byl místy méně srozumitelný nebo příliš dlouhý. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

: Nyní dostane slovo pan poslanec Laudát s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

: Děkuji. Já jenom velice krátce. Nezlobte se na mě, vykládáte, a teď mluvím o hnutí ANO, že nejste politici. To, co tady předvádíte, tak... Drtivá většina poslanců této Sněmovny je rozhodnuta hlasovat pro ten zákon. Vy jste si jako prioritu vašeho hnutí, a to vypovídá o vás všechno, zvolili to, že budete za každou cenu hájit kšefty svého šéfa. Každému je dopřáno, nebo mělo by být dopřáno, aby v této zemi podnikal, ale už by nemělo být, aby podnikal s veřejnými penězi do své kapsy. Prosím vzpamatujte se a alespoň zčásti začněte dodržovat to, na co jste lidi nalákali před třemi a půl rokem při volbách. Děkuji.

 

: Nyní vystoupí pan místopředseda Filip a připraví se pan poslanec Chalupa.

 

: Děkuji, vážený pane předsedo. Členové vlády, paní a pánové, řada argumentů tady padla a já se mohu omezit jenom na to, jak vnímám tento návrh zákona.

Vítězem tohoto souboje, přijetí zákona o střetu zájmů, bude Andrej Babiš. Proč? Protože ten zákon není zákonem, který by řešil skutečný střet zájmů, a je příliš jednostranný. Druhým vítězem bude prezident republiky, přestože přehlasujeme jeho veto. A já nejsem ten, který by hlasoval podle toho, kdo co navrhuje, ale podle toho, co je navrženo.

My jsme pro tento návrh zákona hlasovali proto, protože neprošel náš návrh, návrh KSČM, o majetkových přiznáních, a je nutně potřeba dalšího zákona, který omezí možnosti, které tady ve střetech zájmů jsou. Ten, kdo si přeje vítězství nad Andrejem Babišem a nutně ho potřebuje, Bohuslav Sobotka, sice vyhraje toto hlasování, protože Sněmovna nezmění výsledek hlasování, přesto mu to vůbec nepomůže. Ti, kteří se těší, a jejich voliči jsou šťastni, že se udělá něco proti hnutí ANO, kmotři z TOP 09 a z ODS, také nevyhrají. Prostě nevyhrají. Jenom bude přijat zákon, který jim bude po vůli, protože oni chtěli potrestat někoho, kdo je zbavil moci, když to nedokázaly jiné politické strany.

KSČM nemůže změnit své hlasování, protože se zavázala občanům, že bude důsledně bojovat proti střetu zájmů, proti neoprávněnému obohacování na úkor společnosti, na úkor veřejných prostředků. My máme jiný důvod pro přijetí toho zákona než ODS, TOP 09 a ti, kteří jsou zasaženi korupcí, ať jsou z jakékoliv politické strany. My představujeme, a on si to nedovolí uznat ani exprezident Václav Klaus, alternativu vývoje v české společnosti. Ale to se samozřejmě nehodí.

Pokud jde o tento návrh. Nejsložitější, co na něm je, je výsledek pro politické strany, politická hnutí, který udělá Ústavní soud před volbami. Jestliže nezruší nic z tohoto zákona, tak jsme z toho vyšli možná se štítem nepříliš čistým. Když zruší byť jednu větu, například to, odkdy to má platit, prohráli jsme jako politici. Přesto není možné, abychom dál nepracovali na střetu zájmů politiků s veřejnými prostředky.

Ptali se mě, jestli jsem věděl, o čem hlasuji, když jsem hlasoval pro návrh pana ministra pro lidská práva Chvojky o tom, že ve střetu zájmu jsou starostové, ti zastupitelé na krajích, kteří se vměšují do médií jimi vydávaných. Já jsem říkal, já jsem velmi dobře věděl, o čem hlasuji, protože KSČM se mnohokrát, a není to v desítkách, ale ve stovkách případů, setkala s tím, jakým způsobem se chovali starostové vůči zastupitelům za KSČM v jednotlivých obcích. Moc dobře jsem to věděl a říkal jsem, že to je správně! Že se to nemůže týkat jednoho člověka a nemůže se to týkat jedné kategorie politiků. A jestliže tento zákon přijmeme, tak přijmeme zákon, který i bez rozhodnutí Ústavního soudu budeme muset změnit, a nevím, jestli tato Sněmovna má pro to sílu.

O síle těch, kteří budou měnit takový zákon, pravděpodobně rozhodnou voliči v letošních volbách. Byl bych rád, aby rozhodovali nikoliv podle hesel, nikoliv podle toho, kolik kdo dá do volební kampaně prostředků, ale aby si uvědomili, že všechny politické strany tady mají určitou historii a ta historie je pro českou politickou scénu dvacet pět let stará. Nemusím říkat dvacet sedm, protože to byla federální historie. Někteří ji pamatují, někteří na ni rádi vzpomínají a jiní by nejraději zapomněli, co se v té době divoké privatizace dělo. Tuto historii mají zejména kmotři, ať už jsou z ODS, z TOP 09, nebo utekli po krachu některých politických stran jinam. Protože ti se zasloužili o to, že tento stát byl rozkraden, a tato historie je dožene! Děkuji vám. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

 

: Ještě než vystoupí pan poslanec Chalupa, je tady faktická poznámka pana předsedy Kalouska.

 

: Děkuji za slovo. Dovolte, abych se ohradil za TOP 09 proti spojování termínu TOP 09 a kmotři. Neexistuje k tomu jediný relevantní důvod, jediný relevantní důkaz. Je to jenom sprostá urážka. Říkám to pro veřejnost, ne panu místopředsedu Filipovi. Tomu to snad ani říkat nemusím. Tomu chci pouze vzkázat, že některé politické strany v této Sněmovně nemají jenom pětadvacetiletou nebo sedmadvacetiletou historii. Mají historii mnohem delší. A během ní nedocházelo jenom ke korupci, ale k prolévání krve. Možná, že bychom měli mít delší paměť než paměť dvaceti sedmi let. (Potlesk z řad TOP 09.)

 

: Další faktická poznámka, pan místopředseda Filip.

 

: Děkuji, pane předsedo. Vaším prostřednictvím panu poslanci Miroslavu Kalouskovi. Já se za svoji historii nestydím. Ani za své působení v KSČ. Já jsem žádný trestný čin nespáchal. Já se nemám za co stydět, ani za práci do roku 1989, a tak jsem nemusel odcházet z politické strany, jenom jsem byl u toho, když se zakládala KSČM jako nová politická strana poučená právě tou historií. Někteří se ale historií poučit neumějí, a tak raději přestoupí do druhé, do třetí, také do páté politické strany! (Potlesk z řad KSČM i některých dalších míst v sále.)

 

: Žádné další faktické poznámky nemám, tak prosím pana poslance Chalupu, po něm pan poslanec Schwarz.

 

: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, já teď zareaguji na to, co tady řekl pan Kalousek. Možná že TOP skutečně neměla kmotry, protože pan Kalousek je tam jenom chvíli, ale předtím působil v KDU-ČSL. A pan Jurečka - je to tak půl roku, kdy tady řekl panu Kalouskovi jasně, co si o jeho působení v KDU myslí.

Ale přejdu k tomu, o čem tady dnes jednáme. V kontextu s tou včerejší diskusí, pro mě osobně velmi užitečnou, protože to, co jsem tady slyšel a viděl, ty reakce, tak ve věci OKD mi celá ambice našich koaličních partnerů - v uvozovkách - prohlasovat lex Babiš za každou cenu přijde o to víc hysterická jako hysterické výkřiky ve stylu - dovolím si vypůjčit české přísloví - zloděj křičí, chyťte zloděje!, s tím, že ten zloděj, o kterém si myslíme, že by mohl krást, je jenom teoreticky, že by se tak mohlo stát.

Nejsem právník a nebudu se tedy k veřejnému zájmu vyjadřovat v právnických formulacích. Vyjádřím se jako občan a člen akce nespokojených občanů, možná na to někteří zapomněli, je to zkratka, jmenujeme se hnutí ANO 2011 a nejmenujeme se Agrofert. Jako občan si troufám tvrdit, že v prvořadém veřejném zájmu je, aby politici nakládali s veřejnými statky, s penězi daňového poplatníka tak, jako kdyby šlo o jejich vlastní. Tedy ne tak, že je pouze využijí k tomu, aby znásobili jejich vlastní statky.

Jen na okraj, reakce na předložené fakty včera, tak jak jsem to tady viděl, týkající se OKD, mi připomněly jednu hlášku z představení Radošínského naivného divadla, ta hláška je: podpísal som, aj keď čítať neviem.

Jak se v praxi skutečně provádí veřejný zájem, nikoliv jen teoreticky a pouze v úrovni jakýchsi obav, diskusi o OKD a zmizelých miliardách máme za sebou. Máme za sebou, jen namátkově, kauzu pana dr. Ratha, rozkrádání dotací, aktuálně poslední kauza Ústí nad Labem, politici ČSSD. Křišťálově čisté pravdy bývalého premiéra ČSSD pana Grosse, zneužívání poslaneckých náhrad k výstavbě rodinných hnízd, sídlo pana Palase v Ludvíkově atd., atd., mohli bychom pokračovat donekonečna.

Obracím se tedy na kolegy - na naše koaliční partnery. Obáváte se zneužití moci, se zvlhlýma očima litujete, včera jsem se díval na televizi, se zvlhlýma očima litujete toho, že ten zákon nebyl přijat dříve. A je to podivuhodná shoda okolností, když se tady roky o něčem mluví, jak jste sdělovali, aby volič viděl, že skutečně máte zájem věci řešit, ale vlastně se nic nevyřešilo, karavana jde dál, pohoda. Dokud nepřišlo hnutí ANO. (Ojedinělý hlasitý smích.)

V programovém prohlášení vlády nic o střetu zájmů není. A náhle je tu prozření, a necelý rok před parlamentními volbami, kdy průzkumy veřejného mínění jasně naznačují, kdo je věrohodnější méně a kdo více, je tu v podstatě tato nic neřešící, věcně formální, ale politicky zneužitelná legislativní ambice. Stejně podivuhodná shoda okolností, a to navazuji na to, co tady pan Birke předvedl včera, shoda okolností nastala i v souvislosti s reorganizací Policie České republiky, o které se také roky mluví, také se zvlhlýma očima sdělujete, že se to vlastně mělo udělat dříve, ale neudělalo se to. Proč se to neudělalo? A najednou před krajskými volbami s raketovou rychlostí proběhne reorganizace, o které se tady v Poslanecké sněmovně vlastně vůbec nediskutovalo. A co je pikantní, ošetření toho, jak proběhne reorganizace, byla uvedena v koaliční smlouvě, a protože účel světí prostředky, tak tato smlouva byla zcela bezprecedentně porušena a v podstatě náš koaliční partner se tváří, jako kdyby se nic nestalo. Je zajímavé, že to proběhlo i v době, kdy se znovu oživily ty diskuse o OKD, o Škoda Transportation a o jiných záležitostech. Ale to si povíme, až skončí vyšetřovací komise parlamentu svoji činnost.

Vážení kolegové, není náhodou ve veřejném zájmu, aby politici byli věrohodní, aby nelhali - viz pan bývalý hejtman Hašek -, aby politické smlouvy, které ve svém důsledku se dotýkají života každého z nás, byly dodržovány? Vysmíváte se a ironizujete naši ambici řídit stát jako firmu. Tato ambice není o vyhazování lidí z práce, tak jak to manipulativně zkreslujete. Je to právě o dodržování zásad veřejného zájmu. Pokud tedy je něco veřejným zájmem, pak je to především to, aby v této zemi vládli kompetentní, transparentní a rozumní politici. Politici odpovědní za své kroky, ručící za svá rozhodnutí minimálně svou politickou kariérou. Ve standardní firmě je nemyslitelné, aby se někdo dopustil těch věcí, kterých vy jste se dopustili právě v případě OKD, a nikdo nebyl potrestán. To prostě neexistuje. To je veřejný zájem. Všechno ostatní, o čem se tady hovoří, je pod tímto veřejným zájmem.

Vlastnit média. Vlastnění médií. V době sociálních sítí, internetu, kybernetického prostoru se mi zdá to, co tady řešíme, směšné. Já už jsem to tady jednou říkal, zopakuji to. Já jako politik, pokud budu trošku schopnější a mít aspoň nějaké prostředky, tak si můžu zařídit blog, účty na Facebooku, na Linkedinu, můžu si vytvořit na internetu jakoukoliv aplikaci, a pokud budu trochu schopný, tak můžu mít miliony čtenářů. Mohu mít mnohem více čtenářů, než jsou čtenáři, kteří čtou tištěná média. Mnohem více lidí na Youtube, kteří se koukají na televizi. Chcete mi to zakázat? Já si to teď zřídím, možná teoreticky se můžu stát ministrem, vy mi chcete nařídit, že tyto blogy, tato média, která já můžu v podstatě využívat na internetu, že mi to zakážete? Že se toho vzdám? Mou povinností jako politika, a to si myslím, že v tomhle případě ničemu nebrání, je sdělovat občanům své politické ambice, to, co dělám jako politik atd. Takže média vlastně slouží k tomu, abychom občanům sdělovali, co tady děláme. Protože bohužel to, co tady předvádíme, v řadě případů těm občanům říká, že opravdu jsme tady na dvě věci.

Pokud jde o majetek, náš předseda, ano, má majetek, přiznal to při vstupu do politiky, hlásí se ke střetu zájmů. Toto všechno bylo veřejně známo. Z tohoto majetku jsou v souladu s platnými zákony placeny daně, pan Babiš zaměstnává spoustu lidí, i za ně jsou placeny daně, sociální a zdravotní pojištění, což o řadě státních firem v minulosti nebylo možno vůbec říci. A hnutí ANO - vlastní nějaký majetek? No nevlastní. A co vlastní ČSSD? Vlastní společnosti Cíl. A co o tom majetku vlastně víme? Já jsem se díval včera večer na internet, nějakou řadu informací jsem tam našel, ale myslím si, že to nejsou úplně aktuální informace, takže se omlouvám kolegům, pokud uvedu ne všechno úplně přesně. Nicméně je to váš problém, aby ty informace na internetu byly přesné.

Myslím si - a vrátím se k tomu Cíli za chvíli - je skutečně velký rozdíl v tom, že soukromá osoba půjčuje transparentně část svých prostředků politické straně a politické strana to transparentně uvede ve svém účetnictví a tomu věřiteli peníze vrací, a je velký rozdíl mezi tím, když nějaká politická strana vlastní majetek, o kterém v podstatě víme jenom z účetní uzávěrky, a tento majetek, tato společnost možná zpětně dotuje činnost politiků, poslanců a možná i pana premiéra a možná i ministrů této vlády. Jakým způsobem tento zákon o střetu zájmů řeší to, že politická strana má majetek, který tímto způsobem může vynakládat v politickém souboji? Řeší to? No neřeší.

Podle výroční zprávy je hlavním cílem společnosti, nebo akciové společnosti Cíl zajišťování propagačních předmětů pro volební kampaně strany a je i největším sponzorem ČSSD. Původní majetek byl 970 milionů. Cíl v minulých čtyřech letech uhradil ze svých kapitálových fondů ztráty přes půl miliardy korun. To je to, že stát řídíme jako firmu, protože kdybychom takhle řídili firmu, tak dávno zkrachujeme nebo je na nás exekuce. Mimochodem, exekuci máte na svůj majetek, kterou jste nevyřešili. To je také jistý signál o tom, jak jste schopni hospodařit s majetkem, a budete nás učit, jak to máme dělat. (Smích několika poslanců.)

Místopředsedkyně Cíle sdělila: Upozorňujeme vedení ČSSD opakovaně už několik let, ale bylo nám řečeno, že všechny prostředky se vrátí po volbách. To je zajímavé sdělení. U půjček by mělo být v přílohách účetní uzávěrky jasně vysvětleno, za jakých podmínek byly poskytnuty, to tam Cíl nemá. Problematické také je, že půjčky jsou zřejmě bezúročné, není povoleno, aby dceřiné firmy své matce poskytovaly bezúročné půjčky atd. Asi je zbytečné, abych to tady četl, protože páni kolegové se tomu smějí. Já jsem rád, že to občané vidí i na obrazovkách, čemu se kolegové smějí.

Zajímavé je, že auditorem Cíle byla firma Babák, který sám sdělil, že na tom auditu zázračně vydělal.

Snadná možnost obcházet pravidla prostřednictvím tzv. tunelu dovnitř. Je to systémový problém, který spočívá především ve snadné možnosti obcházet pravidla tím, že se namísto politické straně darují např. formou předražené či nerealizované zakázky finanční prostředky obchodní společnosti politickou stranou vlastněné nebo se prostřednictvím obchodní společnosti politické straně poskytne finanční či jiná podpora jiným způsobem, např. poskytnutím služeb obchodní společnosti vlastněné politickou stranou za zvýhodněných podmínek. Dále dochází k situacím, kdy firmy neposkytují své služby pouze svým mateřským stranám, což je myšleno stojící v pozadí možnosti zřízení těchto firem, ale otevřenému trhu. Zdroje získané od klientů těchto firem, tj. úhrady za zboží či služby, které mohou být předražené nebo fingované, potom firmy darují své mateřské straně, čímž peníze od klientů doputují k zamýšlenému cíli. Propojení firem se stranami může být velmi výrazné. Strany tak de facto skrze spoluvlastněné společnosti podnikají.

Takže vážení spoluobčané, kteří se na to díváte v televizi, takhle to chodí v politice.

Včera mi bylo panem kolegou Birkem v souvislosti s diskusí kolem OKD doporučeno, abych se obrátil na orgány činné v trestním řízení. Mohl bych to oplatit stejnou mincí s tím, že zákon o střetu zájmů je zbytečný, protože kterýkoli občan, i poslanec, má možnost a právo podat trestní oznámení na kohokoli z nás, který se dopustí nějakého přečinu. Pokud tedy vy máte poznatky, že pan předseda Babiš něco provedl, co není v souladu se zákonem, podejte na něj trestní oznámení a nemusíte dělat tuto legislativu. To je úplně zbytečné. Pokud tedy ve střetu zájmů se dopustil něčeho, tak prostě na to máme orgány v trestním řízení a můžeme to řešit přes trestní řízení. Prostě ta legislativa je formální. Tak jak je napsaná a předložená, je čistě formální a je to jenom politikaření. Vlastně tedy nepotřebujeme žádný takový zákon, jako je lex Babiš.

Pan kolega je skutečně přesvědčen, že tuto věc jsou skutečně schopny vyšetřit orgány rozprášené reorganizací policie a teď poslepované zpátky s tím, že zájem na tom vyšetření budou mít lidé, osoby, které reorganizaci spustily a schválily? Tedy místopředseda ČSSD, shodou okolností ministr vnitra a předseda vlády, předseda Bezpečnostní rady státu, pan premiér? Pokud bude reakce taková, že je to samozřejmé, že se to vyšetří, proč se již tak neučinilo před rokem, před třemi roky, před pěti lety?

Pan Kalousek nám zde sdělil, že v jiných zemích (zákona) o střetu zájmů netřeba, neb veřejnost je natolik vyspělá, že je schopna si tento střet zájmů, toto nebezpečí uvědomit a nepřipustit zvolení člověka v tomto problému do parlamentu, resp. do vlády. Jinými slovy, je nám tady opakovaně sdělováno, že česká veřejnost nedosahuje těchto kvalit, a proto je potřeba modrých zákonodárců, kteří tento nedostatek intelektu českých občanů napraví. Zapomněl dodat, že je to tak v rozporu s jím neustále akcentovaným bojem za demokracii. Hnutí ANO a s jeho předsedou Andrejem Babišem byl právě a jen pouze demokratickým způsobem zvolen do tohoto parlamentu jistým množstvím hlasů a získalo mandát k vládnutí. A my, poslanci zvolení za hnutí ANO 2011, se své přísaze rozhodně nezpronevěříme a budeme i nadále usilovat o nápravu věcí veřejných. Děkuji.

 

: Poprosím pana poslance Blažka, který má faktickou poznámku, a po něm se připraví pan poslanec Birke.

 

: Dobrý den. Já jenom v návaznosti na pana kolegu Chalupu, vaším prostřednictvím.

Já jsem, pane kolego, v téhle Sněmovně pouze o rok delší dobu než vy a byl jsem zde jako ministr a už tehdy jsem trpěl, když ve Sněmovně probíhalo to, když se jednotlivé strany předháněly, kdo toho víc ukradl nebo udělal špatně, zvlášť byly v koalici. Už včera jsem poslouchal projev pana Faltýnka, dneska projev váš, tak jenom chci říci, abychom nevedli debatu tímhle způsobem, že když to občané pozorují, tak vlastně zjistí: Já naliju špínu - já to nedělám - na ANO, ANO na soc. dem., soc. dem. na komunisty atd., a teď co si ten člověk má myslet? Takže tady vlastně všechny ty strany buďto něco ukradly, nebo něco dělají špatně. Směr této debaty fakt není dobrý pro pověst téhle Sněmovny, ale pro politiky vůbec.

Pokud jde o ten zákon, já jsem vás poslouchal, já, budete se divit, s mnoha věcmi, které jste říkal, souhlasím. I já jsem vlažný k tomu, co se přijalo a přijmout se má, ale trochu z jiných důvodů. Protože bylo-li cílem těch malých změn, ale významných, které navrhl buďto pan kolega Plíšek, nebo pan kolega Chvojka, bylo-li cílem jakýmsi způsobem poškodit Andreje Babiše - zdůrazňuji, bylo-li to cílem -, tak si myslím, že spíš platí lidové přísloví "co tě nezabije, to tě posílí". Takže já myslím, že schválením tohoto zákona se dosáhne pravý opak, a to je ten důvod ryze politický mé vlažnosti k těmto opatřením. A jak se ukazuje, pokud si myslíte, nezdá se mi zatím, že by pana Babiše to poškodilo politicky, možná ekonomicky, to ví ale on, to já nevím, ale myslím si, že účelu, pokud se takovýto spatřoval, dosaženo nebude tímto zákonem.

 

: Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Birke, poté paní poslankyně Zelienková.

 

: Děkuji za slovo, pane předsedající. Musím říci, že tohle fakt stojí za to, abych vystoupil. Teď co řeknu, berte to všichni jako s nadsázkou, bude to asi velká legrace, možná pro někoho ne, ale berte to, že to není vůbec osobní, co tady řeknu. Já si ukradnu jednu hlášku pana doktora Štrosmajera, že kdyby blbost nadnášela, tak tady někteří kolegové lítají jako orli, ne jako holubice.

Druhá poznámka, kterou k tomu chci říct. Víte, dneska je módní dávat jeden na druhého trestní oznámení. Mě to nebaví. (Poslanec Chalupa - připomínky ze sálu.) Pane kolego, nepokřikujte na mě. Včera jste na mě pokřikoval, v té armádě jste se měl naučit aspoň slušně chovat, když jste měl hodnost, prostřednictvím pana předsedajícího. To za prvé.

Za druhé. Trestní oznámení dneska jeden na druhého - vždyť to je jak v blázinci. Já jsem starosta města, kde to je národní sport. Ale poprosím vás o jednu věc. Nikdy nejezděte do Náchoda. My takové lidi, jako jste, tam žerem. (Smích a potlesk v sále.)

 

: Paní poslankyně Zelienková, potom pan poslanec Hájek, všechno faktické poznámky.

 

: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já bych možná z tohoto místa ráda připomněla svým kolegům z ANO, co říkal pan Babiš po volbách, když jsme se všichni kolegové dostali do Poslanecké sněmovny, a to že nás vyzýval k tomu, abychom omezili svoje podnikání. On sám přišel s tím, že svoji firmu Agrofert převede na nějakého pana Průšu. Já ho tedy osobně neznám, možná kolegové z Agrofertu vědí, o kom mluvil. Ale bohužel se tak nestalo. Proč my tady teď řešíme zákon, kterému říkáte lex Babiš? Protože vlastně pan Babiš může dělat to, co dělá ze své pozice ministra financí, a to že využívá veřejné prostředky pro svoji firmu. On prostě může! A my všichni víme historicky, že pan Babiš je mistr světa v tom, co on může dělat a co mu zákon dovoluje. My víme, jak se zachoval v kauze Čapí hnízdo. Víme, jak dokázal využívat nebo zneužívat mezeru v zákoně, co se týká dividend. Takže on prostě jednoduše může. A pokud člověk, který zastává funkci ministra financí, nemá morální kredit k tomu, aby sám rozhodl, co je morální a co není, co může dělat a co nemůže dělat ze své pozice, no tak bohužel tady řešíme lex Babiš.

Takže jenom předtím než vystoupí moji bývalí kolegové z hnutí ANO, tak bych jim chtěla připomenout slova pana Babiše, kdy sám řekl a deklaroval, že se vzdá podnikání a že převede svoji firmu na nějakého pana Průšu. Děkuji.

 

: Děkuji. Prosím pana poslance Hájka. Potom pan poslanec Pilný, stále faktické poznámky.

 

: Vážený pane předsedající, páni ministři, dámy a pánové, já si dovolím krátce zareagovat na slova kolegy Blažka, který tady apeloval na to, abychom nešpinili jedna strana druhou, že ten Karel, ten nekradl.

Já jsem tady včera možná 20, 25 minut hovořil o privatizaci OKD. Rozkradení OKD. Vytunelování OKD. Kdo vytuneloval OKD? Začalo to v době, kdy tady bylo Občanské fórum. Potom tady byla ODA, Občanská demokratická aliance. Potom největší tunel byl v době, kdy tady došlo k podepsání - teď mi pomozte najít výraz - opoziční smlouva mezi ODS a ČSSD v roce 1997. Potom pravicové vlády ODS, TOP 09, které, rozhodčí soud konstatoval, že stát nečinil žádná rozhodnutí. Takže tady došlo k rozkradení společnosti za desítky, stovky miliard. A tady si říkáme: neobviňujeme ty strany? Já bohužel, bohužel, myslím si, že tady jediný, kdo nemá máslo na hlavě, jsou komunisté a hnutí ANO, kteří tady u toho nebyli. Takže z tohoto pohledu, prosím vás, se omlouvám, ale my musíme skutečně kritizovat ty z našeho pohledu, my, občané. Protože hnutí ANO je skutečně akce nespokojených občanů. Já jsem do politiky šel jako nespokojený občan a mám právo poukazovat nejenom na to, jaké nepravosti se tady děly, ale žádat také o to, abychom skutečně, pokud ty nepravosti tady byly, a já jsem včera znovu hovořil třeba o těch bytech, abychom my dotlačili vládu k tomu, aby ještě, pokud ty možnosti jsou, se ten majetek vrátil tam, kde z mého pohledu měl být. Děkuji.

 

: Pan poslanec Pilný, faktická poznámka. Po něm pan předseda Kalousek.

 

: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bohužel nemám možnost ani prostřednictvím předsedajícího oslovit svoji bývalou kolegyni Kristýnu Zelienkovou, která tady vystupovala, a připomenout jí, do jaké míry je etické opustit organizaci, která ji dostala do Sněmovny, bez které by se tam nikdy nedostala, uprostřed volebního období. Nejen opustit, ale dopouštět se faktických kritik, které se na ničem nezakládají.

Kauzy, které tady jmenovala, Čapí hnízdo nebo dividendy Agrofertu, vznikly před vstupem Andreje Babiše do politiky. To je zaprvé.

Zadruhé, jestliže někdo se cítí poškozen ve svých právech až na hranici Ústavy, protože o této kauze a o tomto zvláštní zákoně bude určitě rozhodovat Ústavní soud, tak má právo se bránit v rámci zákona. Způsob, jakým to udělá Andrej Babiš, je jeho způsob. On se cítí ohrožen ve svých právech. Já ten pocit s ním sdílím, i když střet zájmů nemám. Takže má přirozené právo se zákonným způsobem bránit a nesporně to tak udělá a je zbytečné vymýšlet a kritizovat za něco, co se prostě nestalo.

Pokud se týká střetu zájmů, tak samozřejmě je známo, a je známo především voličům, kteří zvolili Andreje Babiše a hnutí ANO do Sněmovny, jak to s Andrejem Babišem vypadá. Tento zákon nedělá nic jiného než to, co je všem obecně známo, v jakém střetu zájmů Andrej Babiš je, a on to deklaruje. Mění v něco, co bude daleko, daleko méně transparentní. Tento zákon by ho měl k tomu přinutit, a já doufám, že to neudělá, že Ústavní soud se rozhodne podle rozumu. Tahle nesmyslná válka, která změnila zákon o střetu zájmů na lex antibabiš, je prostě věcí většiny Sněmovny, která nás pravděpodobně v následujících minutách přehlasuje. Je to zbytečné, kontraproduktivní, nikomu to nepomůže a bude to ještě horší, než to bylo.

Děkuji za pozornost.

 

: Prosím pana předsedu Kalouska, potom Marek Černoch, vše faktické poznámky.

 

: Promiňte, já jsem do téhle diskuse nechtěl vstupovat, protože mám pocit, že vyčítání co, kdy, kde, kdo pro projednávání tohoto zákona nemá sebemenší efekt ani není relevantní. Pan poslanec Hájek říkal, že vlastně jediní v této Sněmovně, kteří nemají máslo na hlavě, jsou komunisté, hnutí ANO. Já mu závidím tohle sebevědomí, ale prosím.

Nicméně není pravda, pane poslanče Pilný prostřednictvím pana předsedajícího, že kauza Čapí hnízdo byla před vstupem Andreje Babiše do politiky. Ta probíhá stále. Dokonce ji vyšetřuje OLAF. A v rámci kauzy Čapí hnízdo politik Andrej Babiš, první místopředseda vlády Andrej Babiš, zcela prokazatelně lhal celé veřejnosti i Poslanecké sněmovně. To se prostě stalo a je to doložitelné z otevřených zdrojů. Tak to prosím není pravda, že to bylo. To bohužel je.

 

: Prosím pana poslance Černocha.

 

: Děkuji za slovo. Chci reagovat na slova pana kolegy Hájka, vaším prostřednictvím, pane předsedo. Vy jste řekl, že jediný, kdo nemá máslo na hlavě, tak jsou komunisti a ANO. A my taky nemáme máslo na hlavě. Jenom bych chtěl připomenout, že OKD jsme iniciovali spolu s KSČM. A chceme bojovat proti korupci, chceme bojovat proti zlodějnám a chceme, aby zákon platil pro všechny. Takže ani my nemáme máslo na hlavě, pane kolego. Děkuji.

 

: Žádnou další faktickou poznámku nemám a prosím pana poslance Schwarze, který je řádně přihlášen. A po něm pan poslanec Komárek.

 

: Děkuju, pane předsedo. Kolegyně, kolegové, mě mrzí, že tady není kolega Chvojka, protože jsem mu včera slíbil, že mu dovyprávím, co mně vadí. Tak já to vezmu v rychlosti. (Ministr Chvojka signalizuje, že sedí ve své poslanecké lavici. Předsedající: Kolega Chvojka je vlevo.) Už ho vidím, pana ministra.

Takže pane ministře, vadí mi opravdu to, ne že bych podle vás, jak jste myslel, tady chtěl zdržovat, tak proto v rychlosti. Vadí mi to, že když člověk jde do politiky a do jakékoliv úrovně, myslím tím úrovně komunální, krajské i sem, a opravdu se otevře, tzn. ukáže všechno, co má, anebo že je lékařem, učitelem, policistou, strážníkem, tak lidé mají možnost toho člověka zvolit. Tak se také stalo, tak se sem hnutí dostalo, díky lékařům, učitelům, lidem, kteří prostě na tu kandidátku šli, a všichni věděli, kdo je volili, co mají, co nemají.

A teď půjdu k tomu, co mě vadí. Vadí mi to, že právě i vy, pane ministře, sice jste chviličku pan ministr, ale jste možná díky hnutí ANO ministrem. Díky tomu tady, už tady jiného ministra nevidím, ministr vnitra odešel, nevadilo vám, že pan Babiš se jako podnikatel přihlásil do politiky s hnutím nespokojených občanů, dostal se sem a poskládali jsme koalici. Všichni to věděli.

Mně to připadá asi tak, jako když se ožením a za 14 dní po svatbě začnu manželce říkat, že má zelené oči, když je předtím měla taky. Tak to mně vadí. A vadí mně, kdybych měl zvednout zákon bez ohledu, jestli to je na pana Babiše, mně to vadí i na sebe, pane ministře. Protože se mně může stát, že mě příště v obci budou chtít někdo volit, a když se opravdu stanu třeba starostou nebo místostarostou, tak poskládám koalici, a pak mi někdo řekne: Dobře, ale ty jsi byl bývalý policista. My nechceme, aby starostové byli policisté. Tak se zase něco přijme a nebudu. To je špatně.

Já si myslím, že právě ta demokracie, jak ji chápu já, asi špatně, neříkám, že dobře, ale demokracie je právě v tom, že lidem řeknu, co jsem zač, co jsem dokázal a co chci dokázat. A lidé si mohou vybrat, jestli mě sem pošlou, nebo nepošlou. Tak jste si vy mohli vybrat jiného koaličního partnera, který nevlastnil Agrofert, který nebyl policistou jako já. Já s Agrofertem nic nemám. Pan Babiš není můj předseda. Ale říkám to do budoucna. Myslím si, že je v této zemi potřeba úplně jiných zákonů, prosím vás, anebo menšího počtu zákonů než přibírat.

Chci říct panu místopředsedovi Filipovi prostřednictvím pana předsedajícího, že jeho projev mně byl nejbližší, nebál se nazvat, tak to vidím hodně já, jak to asi je. Chci jenom zdůraznit, že mi opravdu vadí to, že když se skládala koalice, já jsem taky pro koaliční program zvedl ruku, vždy jsem ctil koaliční hlasování a vadí mi, že vám to teď před volbami prostě vadí. To je špatně. To není dobrý příklad do budoucna. To je všechno.

 

: Nejprve pan poslanec Gabal, který se přihlásil s faktickou poznámkou, a potom s přednostním právem pan ministr.

 

: Dobrý den. Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, asi nebude překvapením, co tady jako koaliční poslanec řeknu. My se bavíme po třech letech této Sněmovny o regulaci rizika konfliktu zájmů členů vlády. Tím definuji to, o čem mluvíme, specificky v případě místopředsedy vlády a ministra financí. Bavíme se v době, kdy tento místopředseda vlády a ministr financí utahuje šrouby pro všechny firmy, byznys a živnostníky, aby maximálně snížil riziko a šanci na odklánění prostředků, zatajování dat, daňové optimalizace, daňové úniky a rizika finančních neregularit. Jestliže takto utahujeme jako celá koalice podmínky trhu a všem firmám, pak podle mého názoru je politickou povinností v první řadě si uklidit před svým vlastním prahem a je důležité, aby tento místopředseda vlády maximálně snížil rizika podezření z finančních manipulací a konfliktů zájmů ve vlastním případě.

Jako koaliční poslanec bych rád vyzval kolegy z ANO, aby tady přestali fňukat a šli jsme o tom hlasovat. Děkuji. (Slabý potlesk z pravé strany sálu.)

 

: Teď má slovo pan ministr. Po něm řádně přihlášený pan poslanec Komárek.

 

Ministr vlády ČR Jan Chvojka Děkuji za slovo, pane předsedo. Dobré dopoledne, dámy a pánové. Já teď něco přečtu a mrzí mě, že jsem to nevěděl už dříve, protože myslím, že by to spoustu věcí vyjasnilo a vyřešilo.

Včera mi jeden hodný člen hnutí ANO z Pardubického kraje, ano, jsou i mezi členy hnutí ANO hodní lidé, poslal takzvaný morální kodex reprezentanta politického hnutí ANO 2011. Mě mrzí, že jsem to nevěděl dříve, že existuje tento morální kodex, ale prý ho musí podepsat každý, kdo vstupuje do hnutí ANO, to znamená, že každý, kdo je v hnutí ANO, musí tento morální kodex podepsat.

Tam je článek 4, který je velmi zajímavý, a já se divím, že diskuse od kolegů z ANO občas vypovídá o tom, že ho možná nečetli, když podepisovali přihlášku do hnutí, do akce nespokojených občanů, jak říkal pan kolega Chalupa. Článek 4 říká, že zvolený reprezentant nefiguruje v žádném střetu zájmů; v případě, že by u něj střet zájmů nastal, vyřeší jej co nejrychleji bez ohledu na osobní zájmy zvoleného reprezentanta.

Já si myslím, že to je jasné. My tady řešíme věc, která je logická, a věc, kterou podporuje i morální kodex členů hnutí ANO. Takže možná jsme to měli říct na začátku, možná někteří členové hnutí ANO zapomněli, že podepsali tento morální kodex, ale je to tak. Jsem rád, že jsem vám to mohl připomenout, a myslím, že návrh zákona a pozměňovací návrhy jsou zcela v souladu s morálním kodexem. Děkuji. (Slabý potlesk z řad poslanců ČSSD.)

 

: Teď fakticky pan poslanec Blažek.

 

: Děkuji za slovo. Když poslouchám debatu, tak jsem si vzpomněl na film Dědictví aneb Kurvahošigutntág, ať tady můžu říct nějaké sprosté slovo legálně, protože tak se ten film fakt jmenuje. A tam je taková ta scéna, kdy host vyhazuje číšníka a on říká: "Nová doba, host vyhazuje číšníka." A tady je nová doba. Opozice sedí a nepředhání se v tom, jestli větší čert je Babiš, nebo jestli větší čert je Mládek a tak dále. Takže je vlastně nová doba, kdy koalice, která se drží při moci vzájemnými hlasy, tady o sobě vykládá, kdo je větší darebák a zločinec a nevím co. (Slabý potlesk zprava.) Musím říci, že je zábavné to pozorovat, ale současně je to vlastně smutné, a být takovým obyčejným řadovým divákem České televize teď, tak si říkám, kde je vlastně nějaká koalice, kdo tam s kým je a jak to asi na těch vládách musí vypadat. Když o sobě takhle hezky mluvíte tady a na veřejnosti, jak to asi vypadá tam, když se zavřou dveře. A jsem prost iluzí. Děkuji. (Slabý potlesk zprava.)

 

: Pan poslanec Vondráček.

 

: Já zase přidám něco ke střetu nás koaličních partnerů. Já jsem slíbil panu ministrovi, že už nebudu nic říkat, ale když on říkal, tak musím taky. Nám nevadí, že to chcete upravit, nám vadí, že to chcete upravit blbě. To je celé.

Co se týče střetu zájmů, každý ho zkrátka cítíme někde jinde. Současná legislativa zakazuje vykonávat činnost, být v neslučitelných funkcích. To všechno náš pan předseda splnil a vystoupil ze statutárních orgánů. A my prostě tvrdíme, že ten střet zájmů musí být existující, ne potenciální, ve vzduchu, virtuální. Každý musí mít právo prokázat, že ve střetu zájmů není. Ono nám to vždycky sklouzne k našemu panu předsedovi, ale já jsem tady včera říkal, co třeba ministr pro lidská práva a legislativu, jak on může ovlivňovat výběrové řízení, třeba u nás v Kroměříži. Těžko, nemá k tomu žádný legální nástroj. Přesto na něho dopadá tato norma.

Pojďme si sednout a udělejme to pořádně. Zase platí to, že jsme se včera neposlouchali. Děkuji.

 

: Teď je tady faktická poznámka pana poslance Fiedlera.

 

: Děkuji za slovo, pane předsedající. Faktická poznámka reagující na vystoupení předřečníka kolegy Chalupy. Reaguji trošku s odstupem, protože mezitím jsem brouzdal po internetu a hledal jsem si některé věci. A ještě předtím řeknu, že škoda, že takto podrobná a obsáhlá diskuse, která se týká vlastně politického boje a volební kampaně, se neodehrála, když jsme tady projednávali zákon o politických stranách, kde jsem měl několik pozměňovacích návrhů, které bohužel Poslanecká sněmovna všechny zamítla, reagoval jsem tím i na svoje neblahé zkušenosti s některými podivnostmi, které se děly v Úsvitu, a to také bylo zamítnuto.

Ale kolega Chalupa tady zmínil akciovou společnost Cíl. Akciová společnost Cíl má vydavatelskou činnost. Že patří sociální demokracii, to víme. Proč se to má týkat jenom ministrů a proč politická strana má mít povolenou tuto vydavatelskou činnost? Jak to tam je s nějakými úvěry, že tam má velkou pohledávku vůči sociální demokracii, má čtyři a půl zaměstnance podle výroční zprávy, mzdové prostředky 2 mil. na tyto čtyři zaměstnance, to jsem si teď rychle vygooglil. Ale vím, když jsem četl výroční zprávy, že tato obchodní organizace má velkou pohledávku vůči sociální demokracii, souvisí to s Lidovým domem. Ale vydavatelská činnost tam je. A to je to, co říkám. Tady se trošku přikláním ke kolegům, kteří to kritizují, že zákon je nedokonalý. My ministrovi budeme zakazovat, což je v pořádku, že by neměl - podle mého názoru by neměl vlastnit média. A politická strana je může vlastnit? Není to zvláštní?

 

: Prosím pana poslance Plíška.

 

: Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, původně jsem myslel, že nebudu vystupovat, ale aby to skutečně nebyla jenom debata koaličních poslanců.

Já jsem poněkud šokován, kdy k této diskusi dochází. My dnes potřetí máme hlasovat o tomto zákonu, máme se vyjádřit k vetu prezidenta republiky, a nyní jsme svědky, jak poslanci hnutí ANO, kteří nevystupovali ani ve druhém čtení, ani ve třetím čtení, ani v případě, kdy vrátil zákon Senát, zdržují toto projednání a chtějí tak chránit byznys a podnikání svého předsedy.

A v reakci na pana poslance Vondráčka prostřednictvím pana předsedajícího: Kolik pozměňovacích návrhů poslanci ANO předložili ve výborech k tomuto návrhu zákona a k této věci, o které se bavíme? Pane kolego, žádný. Vy jste to odflákli. Vy jste při jednání na výborech pouze hájili podnikání svého předsedy a skutečně jste žádné vlastní návrhy nepředložili. To, co tady říkáte, říkáte až teď, v momentu, kdy ve skutečnosti máme hlasovat o vetu prezidenta republiky. Nechápu to, vy jste prostě se do té diskuze nezapojili. Já vám jen připomenu, že tento zákon se projednával celý loňský rok. A vy jste skutečně nemakali, jak jste měli ve svých sloganech, a vy tady teď pouze zdržujete toto projednání.

Chtěl bych tedy skutečně vyzvat k tomu, abychom se už věnovali hlasování a těm dalším důležitým bodům, které visí na monitoru, a myslím si, že jsou také důležité pro občany této země.

Děkuji za pozornost.

 

: Další dvě faktické poznámky - pan poslanec Fichtner, po něm pan poslanec Plzák.

 

: Dobré dopoledne. Já bych si dovolil zareagovat tady na pana kolegu Plíška, který zde hovořil o tom, že snad ostatní poslanci zdržují. To mě skutečně velmi pobavilo. Protože kdybyste akceptovali náš původní návrh, který byl kdysi, vlastně na začátku volebního období, na omezení délky diskuzního příspěvku, tak byste toto vůbec nemusel řešit, nezdržovali bychom vás my a nezdržovali byste potom vy nás třeba. To je asi tolik k té diskuzi.

Pokud jde o ten samotný střet zájmů, o návrh toho zákona, to hlasování, které přijde, chtěl bych upozornit na jednu věc. Buď ten zákon, nebo ten návrh zákona, buď je v souladu s Ústavou, anebo není. To uvidíme. Pravděpodobně to dojde k Ústavnímu soudu, uvidíme. Fakt je ten, že tam je prostě retroaktivita, v tom zákoně, a otázkou je, jak tuto retroaktivitu právě Ústavní soud posoudí, protože v případě, že by Ústavní soud judikoval, nebo rozhodl o tom, že ten zákon je protiústavní, tak pak je nutné se podívat také na ty důsledky, které to může přinést. Protože pokud je protiústavní, tak pochopitelně také tomu, kdo je tímto zákonem poškozen, což by byl pan Andrej Babiš, tak by mu vznikla samozřejmě také nějaká škoda. A to je potřeba si uvědomit.

Takže pokud se ukáže, že je to protiústavní a vznikla mu škoda, tak mu tu škodu zřejmě bude muset také někdo uhradit a ten někdo bude zřejmě stát. Což by třeba nevadilo, pokud by se jednalo o byznys, kde je třeba roční obrat dejme tomu milion korun, tak to by ten stát asi zvládl. Ale podle vyjádření Andreje Babiše mají jeho firmy obrat zhruba 200 miliard korun, teď je jedno, jestli je to plus minus 50 nebo 100 miliard. Takže tam se jedná skutečně o velmi vysokou částku, a teď je otázkou, kdyby mu musel stát nahradit škodu, která by mu potenciálně vznikla, tak jestli by to ten stát tedy významně nepoškodilo. Takže to prosím vezměte v úvahu při závěrečném hlasování. Děkuji.

 

: Pan poslanec Plzák.

 

: Děkuji, pane předsedající. Já také vaším prostřednictvím panu kolegovi Plíškovi. Považuji za důležité, protože nás oslovil všechny jako poslance ANO, abych mu vysvětlil, proč jsem k tomu zákonu ničím nepřispěl. Mně se totiž ten zákon líbil tak, jak přišel z vlády, to znamená, tak jak přišel do Sněmovny, tak bych pro něj zřejmě i hlasoval. To, co z něj udělalo ten paskvil, byly ty vaše pozměňovací návrhy.

A bohužel druhá věc, proč jsem se k tomu nějakým způsobem nemohl vyjádřit, bylo, že jsem členem petičního výboru a zahraničního výboru - já vím, že se mohu zúčastňovat i jiných výborů -, ale našim výborům nebyl přikázán.

Takže za svoji osobu, omlouvám se, vysvětlení, doufám, takto akceptujete. Děkuji.

 

: Ještě pan poslanec Stupčuk.

 

: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, já bych chtěl reagovat na vystoupení kolegy Fichtnera. To bych se tedy chtěl zeptat, z jakého právního titulu by se tedy kdo domáhal té náhrady škody. Protože pokud schválíme ten zákon, tak on se stane platnou součástí právního řádu, a já tedy neznám právní titul, ze kterého by se někdo mohl domáhat, když bychom jednali v souladu s právem. Protože ten zákon, který se vztahuje na náhradu škody, se vztahuje na náhradu škody způsobené nesprávním úředním postupem a nezákonným rozhodnutím. Ale to se nevztahuje na postup, kdy postupuji jako zákonodárce a schválím ten zákon.

A pokud narážíme na ten problém, že by případně byl shledán jako neústavní, tak Ústavní soud ho zruší s účinky ex nunc, a bude mít účinky tedy pro futuro. Ale vztahy, které založí mezitím, než bude zrušen, ty budou platné, a znovu říkám, nebudou zakládat nárok na náhradu škody. Takže se tady prosím nestrašme tím, že případná protiústavnost nebo postup zákonodárce shledaný protiústavním by znamenal nějaký ex lege nárok na náhradu škody, kde by stát musel vyplácet nějakou kompenzaci. Děkuji.

 

: Tak. Pokud nejsou žádné další faktické poznámky - jsou. Tak pan poslanec Fiedler. Prosím.

 

: Čtyři právníci, pět právních názorů - známá věc. Já jsem o tom tady včera hovořil, o tom, na co reagoval právě kolega Stupčuk, a snažil jsem se od kolegů poslanců právníků získat jejich názor na tuto věc. A platí to, co jsem řekl - čtyři právníci, pět názorů.

A to, co tady teď ještě řekl kolega Stupčuk, že v podstatě tímto krokem to směřuje k tomu, že když to Ústavní soud vrátí, tak jste dosáhli svého, tak gratuluji.

 

: Žádné další faktické poznámky nevidím, v tomto případě má slovo pan poslanec Komárek a připraví se pan poslanec Seďa.

 

: Děkuji za slovo, pane předsedo. Tohleto je dům pokrytectví. Neuvěřitelného pokrytectví, na které si nezvyknu, ani když budu zvolen třeba počtvrté nebo popáté, jako někteří kolegové. Dokazuje to i tato debata. Pojďme se vrátit tedy k pravdě, nebo k tomu, jak to je - pravda je příliš vznešené slovo.

My nedebatujeme o zákonu o střetu zájmů, jak ho navrhla vláda. Ten je vcelku dobrý. Ten prostě říká, že poslanci a veřejní funkcionáři mají deklarovat majetek dříve, než přijdou do funkce, a potom, když z té funkce odejdou. To je velice užitečný nástroj. My debatujeme o tom, co z toho udělaly pozměňovací návrhy pánů kolegů Plíška a Chvojky, přičemž pan Chvojka si za to vysloužil ostruhy ministra bez práce, abych citoval kolegu Stanjuru.

Tyto pozměňovací návrhy jsou určitou revolucí v chápání politiky. Já teď udělám kratičký skok, já jsem to měl připravené delší, takovou filozofickou přednášku, ale zkrátím to.

Vy to asi všichni víte, že zpočátku jsme to měli my chudí s politikou těžké. Protože chudý člověk neměl na to, protože musel dvanáct čtrnáct hodin makat, lisovat olej a tak dál, aby se zapojil do těch hrátek na agoře. Byl to Perikles, který zavedl ty malé poslanecké nebo úřednické platy, aby i chudí lidé mohli dělat politiku. Já myslím, že to je rozumné, že i mezi chudými lidmi jsou lidé politicky talentovaní. (V sále je silný hluk.)

My ale děláme revoluci v tom smyslu, že chceme zakázat bohatým lidem, aby dělali politiku. Protože, milé kolegyně, milí kolegové, ty pozměňovací návrhy nemluví o tom, že by někdo neměl podnikat, to už skutečně v našich zákonech dáno je. Tyhle pozměňovací návrhy prostě zakazují člověku, který má určitou politickou funkci, vlastnit majetek. Prostě to jsou zákony o vyvlastnění: pokud chcete něco dělat, tak nesmíte mít majetek. Já myslím, že tohle je hrůza, ale je to prostě tak. To je zákon o tom, že nesmíte mít majetek, pokud chcete dělat politickou kariéru.

Když jste lékařem, máte také určitou komparativní výhodu, když chcete dělat politickou kariéru. Na rozdíl od poslance je povolání lékaře velice populární, čili lékaři na kandidátkách mohou snadno předskočit své kolegy továrníky, novináře, nebo dokonce i učitele, kteří jsou také populární. Zakážeme někomu vykonávat povolání lékaře předtím, než bude kandidovat do parlamentu? Je to komparativní výhoda? Zcela jistě je. Je to, řekl bych, větší komparativní výhoda než vlastnit velký majetek. Každý by takový zákaz považoval za absurdní blbost. Ano, byla by to absurdní blbost. Stejně tak je absurdní blbostí z hlediska zdravého rozumu zakazovat někomu vlastnit majetek. Rozumné je mu zakázat podnikat, rozumné je mu zakázat získávat neoprávněné výhody z toho, že má politickou funkci. To všechno už samozřejmě zakázáno je.

Čili tento zákon, řekl bych, ne zákon jako takový, ale ty dva přílepky, ty dva účelové pozměňovací návrhy, z toho udělaly absurdní blbost, řečeno normálními slovy. Není pravda, že my jsme o tom nediskutovali. My jsme na to poukazovali po celou tu dobu. Nejsem právník, čili já jsem intuitivně naprosto přesvědčen, že je to v rozporu se zdravým rozumem, s logikou, s Ústavou a s Listinou práv a svobod, protože ty jsou do jisté míry na zdravém rozumu založeny.

A proč o tom diskutujeme dál? Protože tuto intuici právní rozbor, který nám poslal pan prezident, naprosto pregnantně s použitím mistrovské argumentace podpořil. Čili když jsem si přečetl argumentaci pana prezidenta, tak jsem byl ve svém intuitivním názoru o tom, že tyto dva přílepky pánů Chvojky a Plíška jsou absurdní blbosti, ještě utvrzen. Prosím - já vím, že se nic nestane, ale občas je dobré poslouchat to, co říká pan prezident. Děkuji.

 

: Děkuji panu poslanci Komárkovi. Hezké dobré dopoledne. S faktickou poznámkou pan poslanec Kalousek, po něm pan poslanec Benešík. Prosím, pane poslanče.

 

: Děkuji za slovo. Promiňte, jen stručná poznámka na předcházejícího řečníka. On řekl, že ten zákon, bude-li přijat, říká: kdo chce dělat politickou kariéru, nesmí mít žádný majetek. Ale to není pravda. Žádné takové ustanovení tam nic takového neříká. Jenom se říká, že ministr by se neměl ucházet o státní zakázky nebo by neměl čerpat dotace. Majetku může mít, kolik chce, ale prostě představa, že ministr vlády, který má rozhodující vliv na určování podmínek čerpání dotací, ty dotace sám čerpá a navíc je ještě kontroluje, že ministr vlády se úspěšně uchází a získává státní zakázky, je představa, která byla ještě před několika lety zcela nemyslitelná.

Vzpomínám na dobu mediální veřejné diskuse z dob, kdy pan poslanec Komárek byl šéfkomentátorem Mladé fronty, a v té době kdyby jakýkoliv ministr určoval pravidla pro čerpání dotací a ty dotace také úspěšně čerpal a čerpání těch dotací sám sobě za daňového poplatníka kontroloval, tak zmíněná Mladá fronta včetně zmíněného šéfkomentátora by ho roztrhala na cucky. Prostě na cucky. A nebyla by sama v tom. Samozřejmě by to udělala veškerá média v zemi. A proto takový zákon nebyl zapotřebí, protože si ho prostě nikdo nedovolil, tohle chování. Čas oponou trhnul, dnes máme jiné časy, máme nové pořádky, dnes je to prostě naprosto normální a Mladá Fronta to ještě hájí, tak ten zákon jako minimum morálky tady být musí. Samozřejmě kdo chce zákon obejít, tak ho také obejde. Ale obcházet zákony je neslušné. To slušný politik nedělá.

 

: Děkuji. S další faktickou poznámkou pan poslanec Benešík a po něm tu mám rej faktických poznámek. Pan poslanec Fiedler, pan poslanec Plzák, pan poslanec Komárek, pan poslanec Kučera. Prosím, pane poslanče.

 

: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, vážení členové vlády, já myslím, že můj předřečník řekl z velké části to, co jsem chtěl říct já.

Já jsem před chvilkou zjistil, že toto jednání je přenášeno Českou televizí, takže chápu, že se tady asi bude střídat spousta řečníků, kteří si chtějí říct své. Koneckonců jednotlivé strany budou mít své primárky a potřebují se zalíbit stranickým vedením. Já ale tady budu mluvit upřímně.

Myslím si, že o co tady jde, tak je, že za prvé děláme velké PR Andrejovi Babišovi. Andrej Babiš je bohatý člověk. Andrej Babiš je ten, který se zjevil v roce 2011. On tady předtím nikdy nebyl a přišel do České republiky, aby to tady vyčistil, protože zkorumpovaní politici napojení na byznys tuto zemi vedli naprosto špatně. Andrej Babiš tady nebyl před rokem 1989.

Andrej Babiš patřil ke komunistické ekonomické šlechtě. To je prostě pravda. Měl obrovské know-how, možnosti, protože tam patřil na rozdíl od celé řady jiných lidí. Toto know-how využil. Já netvrdím, že korumpoval. Já tvrdím, že ho využil jak celá řada jiných lidí, využil ho - a dneska o čem jednáme? Jednáme o tom, že Andrej Babiš je naprosto legitimně zvolený do Poslanecké sněmovny, stal se místopředsedou vlády, ale došlo ke střetu zájmů. Nikdy jsme takovou situaci tady neměli. A Andrej Babiš opravdu, tak jak tady několikrát zaznělo, je ten, který spolurozhoduje o transferech státních financí pro své podnikání. Nikdo Andreje Babiše nevyhání z podnikání, nikdo ho nevyhání z politiky. O co se tady snažíme, byť je to velmi složité, komplikované a někdo tvrdí, že dokonce možná v rozporu s Ústavou, je to, aby si jeden člověk nebyl schopen přihrávat státní dotace. O nic jiného nejde. Andrej Babiš může být v politice (upozornění na čas), Andrej Babiš může vlastnit majetky, které vlastní, i když já mám problém s tím, jak je nabyl, ale musí se rozhodnout, jestli bude, nebo nebude ve střetu zájmů. To je celé. (Potlesk několika poslanců vlevo.)

 

: Děkuji. S falší faktickou poznámkou pan poslanec Fiedler. Ještě oznamuji, že pan poslanec Kučera má náhradní kartu číslo 61 a od 12.30 do konce jednání z důvodu neodkladného pracovního jednání se omlouvá pan poslanec Stanislav Grospič.

Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

: Máme leden 2017, že? Máme deset měsíců do voleb. Vážení kolegové z koalice, tři roky a čtvrt vám to nevadilo a teď na tom tolik budeme šlapat? Ale to jen na okraj. To jako člověk... Tři a čtvrt roku, já jsem to říkal tady včera, někdy jste spolu prohlasovali zákony, které se mi nelíbily, mně, který jsem součástí opozice, a dneska tady vidím obrovský rozkol v koalici. Dneska po sobě střílíte. Holt budou volby.

Ale proč jsem se přihlásil? Ještě k tomu, co zaznělo o právnících a o čem jsem mluvil včera i dnes, a o tom rozporu, to říkal kolega Benešík před chvilkou, možným rozporem s Ústavou. Ono není našemu právu náhodou nadřazeno právo evropské? A jak to bude podle evropského práva? Já nejsem právník. Říkám, já za vámi právníky chodím, ale slyším od čtyř právníků pět názorů, ale vím, že našemu právu je nadřazeno právo evropské. A já se obávám, že pan vicepremiér Babiš s tím bude počítat, že bude platit evropské právo. A nejsem si úplně jistý, jak to bude s případnou náhradou škod, kdyby k něčemu takovému došlo.

Řeknu příklad. Podle našich zákonů nesměli cizinci kupovat nemovitosti a vlastnit půdu a pozemky, a pak to nakonec přece bylo jinak, protože se ukázalo, že to evropské právo umožňovalo. Nejsem právník, ale mám takový pocit, že tady to není tak jednoznačné. Mám trochu o tom pochybnosti, že naše zákonné normy nejsou podřízeny normám evropským a úmluvě Rady Evropy. Děkuji.

 

: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi a teď pan poslanec Plzák, pan poslanec Kučera, pan poslanec Kalousek, pan poslanec Černoch, pan poslanec Blažek a pan poslanec Benešík. Prosím, pane poslanče. Všechno faktické poznámky.

 

: Děkuji. Krásná série následuje. Já jsem se přihlásil proto, já si nepotřebuji dělat žádné PR, ale pan kolega Kalousek tady neřekl úplnou pravdu. On tady řekl, že pan ministr může mít majetku, kolik chce. Ale co jsou média? Co je společnost MAFRA? To není majetek? To je majetek! A nota bene jeden z pozměňovacích návrhů, který tady původně také byl hlasován a neprošel díky kolegům z ODS, byl, že nemohl mít majetek, a vy jste byli pro to.

A pak ke kolegovi Benešíkovi. Pane kolego prostřednictvím předsedajícího, můžete mi říct, jak by si pan ministr ve vládě, kde sedíte i vy, máte možnost kontroly, jak by si přihrával dotace. Mě by zajímal ten mechanismus. Jak se to ve vládě dělá, jak se to hraje, aby to mohl dělat. Řekněte mi to. Prozraďte mi to. Mě to zajímá jako občana, jako člověka, jako poslance. Děkuji.

 

: Děkuji. Pan poslanec Kučera, jeho faktická poznámka. Po něm pan poslanec Kalousek, pan poslanec Černoch, pan poslanec Blažek, pan poslanec Benešík, paní poslankyně Válková. Prosím, pane poslanče.

 

: Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové, vážený pane předsedající. Já možná i částečně odpovím mému předřečníkovi, jak se to dělá. Pan ministr Babiš, jak jistě všichni víme, je ministrem financí a v jeho portfoliu je například státní podnik ČEPRO, který nakupuje bionaftu. Z veřejných zdrojů tady můžu citovat, že do firmy Čepro dodávají dvě Babišovy firmy, to znamená firma Preol a Primagra. Mně to připadá docela zajímavé. To znamená, ministr financí Babiš si ve státním podniku Čepro kupuje sám u sebe v Agrofertu 87 % veškerého obratu. Podle veřejných zdrojů narostl obrat od roku 2013 dvojnásobně. To znamená od doby, kdy pan ministr Babiš nastoupil jako ministr financí, dvojnásobně narostl nákup firmy ČEPRO u jeho firem ve skupině Agrofert.

A jak se toho dá zneužívat dále? Zase budu citovat z veřejných zdrojů. On tam byl i třetí dodavatel. A třetí dodavatel po razii daňové Kobry skončil. Kdo řídí daňovou Kobru prosím? Opět Ministerstvo financí - Andrej Babiš. Stačí vám to takhle, pane kolego? (Slabý potlesk.)

 

: Děkuji. Pan poslanec Kalousek s faktickou poznámkou, po něm pan poslanec Černoch, pan poslanec Blažek, pan poslanec Benešík, paní poslankyně Válková. Prosím, pane poslanče.

 

: Děkuji za slovo. Chtěl bych se ve vší úctě ohradit proti pojmologii pana poslance Benešíka, který řekl, že pan ministr Babiš patřil ke komunistické šlechtě. Jako předseda TOP 09 s ohledem na osudy členů TOP 09 Schwarzenberga, Czernina a Lobkowicze proti tomuto pojmu protestuji. Ano, pan poslanec a ministr Babiš patřil ke komunistickým prominentům. Těm se od druhé světové války až do dnešního dne dařilo a daří dobře. U šlechty bohužel to konstatovat bohužel nemůžeme. Tam byly životní osudy zcela jiné.

Po panu poslanci Kučerovi dám druhý příklad, jak se to dělá. Pan ministr Babiš má jako ministr financí zásadní vliv na kapitolu rozpočtu pana ministra Jurečky. Řekne panu ministrovi Jurečkovi: Budete mít, pane ministře, třikrát více peněz pro potravináře, ale jenom za předpokladu, že dotace budou dostávat jenom ty velké. Ne ty malé. Ale ty velké, které mají minimálně 250 zaměstnanců. Pak můžete počítat s tím, že peněz vám dám opravdu hodně.

Pan ministr Jurečka chce být úspěšný ministr, takže s ministrem financí takovou dohodu uzavře. Dostane skutečně třikrát více peněz pro potravináře a pan ministr Jurečka vypíše, že je to jenom pro ty velké. Takže dominantní část těchto dotací dostane Agrofert. Takhle se to dělá. A takhle to bohužel také prochází. A takhle to bohužel média ovlivňovaná a vlastněná ministrem financí tolerují a nepranýřují. Takže alespoň zákon by měl říct, že takto se to dělat nebude, byť souhlasím s tím, že ten, kdo je celý život zvyklý jako komunistický prominent zákony obcházet, bude je obcházet dál. Ale zákony se obcházet nemají. (Slabý potlesk.)

 

: Děkuji. Další faktická poznámka pan poslanec Černoch, po něm pan poslanec Blažek, pan poslanec Benešík, paní poslankyně Válková, pan předseda Faltýnek, pan poslanec Birke, paní poslankyně Lorencová. Prosím, pane poslanče.

 

: Já bych se chtěl zeptat a reagovat na slova pana kolegy Benešíka. Jaká je tedy pravda? Celou dobu se prezentoval tento zákon, že to je zákon, který má narovnat určité prostředí. A pan kolega Benešík, vaším prostřednictvím, řekl, že to je zákon, který je, a několikrát to zopakoval, namířen proti jednomu člověku. A já si myslím, že zákony se ale nemají dělat proti jednomu člověku. Ať je to Lojza, nebo Pepa, ať je to kdokoliv. Zákony se mají dělat tak, aby narovnaly určité prostředí.

Jaká je tedy pravda? Tak je to zákon, který je namířen proti jednomu člověku, anebo je to zákon, který narovnává určité prostředí? Protože během doby, kdy se projednával, tak i v médiích se to komunikovalo tak, že i pro ministry je to zákon, který jim pomůže, protože pak nemusí čelit neustálým narážkám na to, že jsou ve střetu zájmů, a nemusí se neustále hájit a obhajovat. Ale v této chvíli je to tedy zákon proti jednomu člověku? Souhlasím s tím, že ať se to týká jednoho člověka, nebo ať se to týká médií. Včera jsme tady řešili OKD. Velmi závažnou věc. V kolika médiích se to objevilo? V jednom, ve dvou... Nikde jinde. Pro mě osobně je to opravdu velká kauza a myslím si, že by o tom média měla psát. Nepíšou. Tady to najednou běží v přímém přenosu.

Jaká je tedy pravda, pane kolego Benešíku? Je to zákon proti jednomu člověku, nebo je to zákon, který narovnává určité prostředí? Děkuji.

 

: Děkuji. Pan poslanec Benešík faktická poznámka. Po něm paní poslankyně Válková, pane poslanec Faltýnek a další.

 

: Vážený pane místopředsedo, hlásil jsem se k této faktické poznámce dříve, než můj vážený kolega Marek Černoch vznesl tuto otázku. Ale využiji toho času, který mám, abych odpověděl. Nejsem žádným proponentem tohoto zákona. Já jsem se pod něj nepodepsal. Nijak zvlášť jsem ho neprosazoval. Ale osobně to vnímám tak, že tento zákon zřejmě nepřinese, řekněme, takový efekt, jaký předkladatelé očekávají. Doufám, že alespoň nějaký efekt přinese. A já to vnímám tak. Opravdu ten zákon tady nebudu jak lev hájit. Myslím si, že není špatný. Ale jsem trošku skeptický k tomu, jaký bude jeho dopad.

Přesto tvrdím, že není namířen proti jednomu člověku, byť někdo to takhle prezentuje. Spíše si myslím, že pan místopředseda vlády Babiš byl jakýmsi katalyzátorem, který ukázal, který nás přivedl do nové situace, kdy je vidět na jeho příkladě, že je ve střetu zájmů. A že člen vlády, takto prominentní člen vlády, může být ve střetu zájmů. A koneckonců v příští..., když se podíváte, kolik nejrůznějších lidí napojených na státní byznys dneska, kteří si říkají multimilionáři, chce kandidovat a zakládají si strany, tak zákon může být užitečný i do budoucna. Takže já si myslím, že to je obecný zákon. Jsem o tom přesvědčený. A Andrej Babiš sloužil jako příklad. Jako někdo, kdo upozornil na to, že tato situace může nastat. A koneckonců mám dojem, že i nastává.

Ale proč jsem se hlásil k faktické poznámce, byla kolize, nebo resp. nadřazenost evropského práva k vnitrostátnímu. Nadřazenost je pouze v určitých oblastech, kde se Česká republika společně i další státy dohodly, že ta nadřazenost tam bude. Můj laický názor je bez jakékoliv analýzy, omlouvám se, pokud informace nebude správná, že v tomto případě zřejmě žádná nadřazenost evropského práva nebude fungovat. Ale to je můj laický názor. (Upozornění na čas.) Děkuji.

 

: Děkuji. Paní poslankyně Válková - její faktická poznámka. Paní poslankyně není přítomna, tudíž jí faktická poznámka propadá. Pan poslanec Faltýnek. Prosím, pane poslanče. Po něm pan poslanec Birke, paní poslankyně Lorencová.

 

: Děkuji. Škoda, že tady není kolega Kalousek, protože když se tady všichni ptáte, jak se to konkrétně ve vládě dělá, tak já vám to řeknu. To ostatní jsou pouze domněnky. Pouze domněnky, že by mohlo býti. Mohlo by býti. Mohlo by býti.

Ale reálně se to dělá tak, že sedím ve vládě jako ministr financí a odpustím svému kolegovi podnikateli ministrovi zahraničí pokutu za špatně vyplněné dotace. Tak se dělá ve vládě. A pokud... včera už jsem to říkal.

 

: Děkuji. Pan poslanec Birke a jeho faktická poznámka. Po něm paní poslankyně Lorencová, pan poslanec Fiedler, pan poslanec Štětina. Prosím.

 

: Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, chtěl bych se možná zeptat, jestli to dobře chápu, tady je celá řada komunálních politiků, současných místostarostů a starostů. Jestli tomu dobře rozumím, ten střet zájmů, a myslím, že jsem to už někde řekl, nicméně to chci říci ještě na plénu. Představte si modelovou situaci, pokud jsem starosta města, mám stavební firmu, jsem zvolen jako starosta a každou minutu si nahraju pro sebe zakázku třeba z chodníků nebo z komunikací. To je přece střet zájmů. To si vůbec nedokážu představit, že něco takového vůbec si - jako že si na těch městech něco takového - kolegové na mě správně. Tam lítají ta trestní oznámení potom, že jo? Tak, přesně.

Já samozřejmě to nechci nikam nabádat. Ale abychom si dokázali vůbec jako pragmaticky technicky představit, co je ten střet zájmů. A tohle přece je ta situace, že já chci být jako starosta města, současně jsem i poslanec, ale chci mít stejné podmínky, jako má místopředseda vlády. Proč já mám být jiný, než je místopředseda vlády, který je každou minutu ve střetu zájmů, protože má 250 firem a každou minutu si prostě posílá prokazatelně finanční prostředky pro své firmy. To je celé. Já si myslím, že v tom je meritum věci.

Umíte si představit, že by si z těch šest tisíc starostů nebo místostarostů nebo zastupitelů někdo mohl něco takového dovolit v této zemi? V situaci, kdy dneska někoho špatně pozdravíte, a napíše na vás trestňák? To je nemyslitelné.

Děkuji.

 

: Děkuji. Paní poslankyně Lorencová a její faktická poznámka. Po ní pan poslanec Fiedler, pan poslanec Štětina, pan poslanec Kučera, paní poslankyně Válková, pan poslanec Hájek. Prosím, paní poslankyně.

 

: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, já se velmi často tady, prakticky vždycky, dotýkám ve svých vystoupeních toho, co se odehrálo před mnoha lety. Je to smutné, ale je to už hodně let. Ona nás ale ta minulost vždycky nakonec všechny dožene. Ona je to pěkná bestie. Vždycky nás dostihne.

Já si vzpomínám na dobu, kdy se připravoval zákon o privatizaci, o účasti na privatizovaných sdělovacích prostředcích. Byla jsem shodou okolností členkou komise, která ten zákon v roce 1992 připravovala, a vzpomínám si, protože jsem tam byla za syndikát novinářů a se mnou tam byli ještě i další kolegové, na to, jak jsme se snažili omezit procento vlastněného majetku ve sdělovacích prostředcích, protože jsme byli přesvědčeni o tom, že skutečně není dobře, když privatizovaný majetek tohoto druhu vlastní někdo na 100 %. Na konci roku 1992 jsme byli ve fázi, kdy jsme navrhovali 30 %. Ten zákon byl prakticky připravený, mohl jít už do nějakého jednání na kompetentní místa.

Do toho přišel rozpad federace. A ejhle, vedle tohoto zákona, který už byl připravený, jen aby se odhlasoval, aby šel do správných míst k jednání, se najednou objevil úplně jiný zákon, hotový zákon, připravený, vlastně musel být připravován paralelně s tím, o čem jsme jednali my -

 

: Čas!

 

: - a tento zákon vlastně umožnil to, co dneska po těch 25 letech se tady objevuje najednou na stole. Tento zákon, přijatý tehdejší -

 

: Čas!

 

: Omlouvám se, pane předsedající.

Tento zákon vlastně byl přijatý (roste hluk a smích v sále) v roce 1992.

 

: Omluva nestačí. Omlouvám se, ale váš čas vypršel, paní poslankyně. Nezlobte se.

Dalším řádně přihlášeným k faktické poznámce je pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, pane poslanče.

 

: Ještě v reakci na to, co tady zaznělo. Došlo opět na biopaliva. Já jsem jako součást opozice, společně s opozicí, hlasoval proti tomu, abychom toto přijali. Dneska je to tady kritizováno. Myslím, že to byl kolega z KDU. Vy to nejdřív prohlasujete ve vládní koalici, a dneska proti tomu vystupujete. Takže tři roky vám to nevadilo, společně jste umožnili přijetí takových zákonů, které podle vašeho tvrzení - i mého - tomu napomáhají, a teď jste si vzpomněli, protože přicházejí volby, že vám to nevyhovuje. Je to trošku pokrytecké.

 

: Děkuji. Pan poslanec Štětina a jeho faktická poznámka. Prosím, pane poslanče.

 

: Dobrý den. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, nebývá u mě zvykem, že mám napsané projevy. Vždycky se snažím hovořit k věci, které rozumím, ale tentokrát jsem si tento velmi stručný projev nachystal. Jenom jsem si říkal, jestli má smysl ho přednést, nebo nemá. Když tady slyším zbytečné řeči a velmi košatou diskusi, tak jsem dospěl k názoru, že těchto pár slov vám zde musím říci.

Neschopnost některých politických stran a hnutí úspěšně prezentovat a prosazovat politiku našim občanům, a hlavně tedy voličům, protože volíme stále, tyto strany dovedla až k politické impotenci, která vyústila v podání návrhu zákona o střetu zájmů vládních politiků, který není nic jiného než omezování politické soutěže. Přece každá politická strana či politické hnutí se může rozhodnout vydávat své vlastní noviny či jiná periodika, či si je dokonce koupit. Jít cestou opačnou, tedy zakazovat vybraným politikům vlastnictví vybraných společností podnikajících v mediální oblasti, je veřejným projevem této impotence a bezobsažnosti politické vize prezentované vedoucími představiteli těchto stran a hnutí.

Já jsem se ve svém projevu - mám ještě asi deset vteřin - chtěl zamyslet nad tím, jestli nám nevadí, že máme senátory a poslance, kteří jsou současně zastupiteli kraje, funkcionáři, kteří jsou primátory a starosty. Není to také náhodou střet zájmů? Děkuji.

 

: Děkuji. S další faktickou poznámkou pan poslanec Kučera, po něm paní poslankyně Válková, po ní pan poslanec Hájek, poté pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

: Ještě jednou děkuji za slovo. Já bych chtěl velmi poděkovat panu předsedovi Faltýnkovi, který se tady zmínil o tom, jak ministr financí odpouští daně. Ona to skutečně je pravda. Andrej Babiš jako ministr financí odpouští daně svým firmám, a dokonce v poměrně velkém rozsahu. Já tady, abychom nehovořili jen tak nasucho, samozřejmě mohu říci konkrétní data.

V roce 2012, tedy v době, kdy Andrej Babiš nebyl ministrem financí, dostaly firmy z holdingu Agrofert nula výjimek. Slovy nula, tedy nic. O dva roky později už firmy z holdingu Agrofert dostaly výjimky, sedm těch firem, v celkovém součtu 1,56 mld. korun. Andrej Babiš, ministr financí, udělil výjimku svým firmám z holdingu Agrofert za 1,56 mld. korun. Prosím pěkně, jestli toto někomu nepřipadá jako střet zájmů, tak už nevím, co by mělo být větším příkladem než tento příklad.

 

: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Paní poslankyně Válková a její faktická poznámka. Prosím, paní poslankyně.

 

: Já bych se chtěla vrátit jenom k tomu, co jsem tady řekla, že nedohlédnu případných důsledků přijetí novely zákona o střetu zájmů. S ohledem na to, co jsem tady slyšela v debatě, co zaznělo, tak by mohl nastat dojem, že jsem měla na mysli finanční náhrady přesně v tom smyslu, jak tady hovořili někteří předřečníci. Mám na mysli jiný zákon. Týká se opravdu jiných věcí. Já jsem měla spíše na mysli evropskou legislativu. Ostatně i v prezidentském vetu, v odůvodnění, je zmíněn protokol č. 12 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Je to součást ústavního pořádku a ten říká, že užívání každého práva přiznaného zákonem, v daném případě tedy jde třeba o právo ucházet se o nějakou dotaci či investiční pobídku, musí být zajištěno bez jakékoliv diskriminace, a to kromě jiného i z důvodu majetku nebo jiného postavení.

Můžeme samozřejmě diskutovat o tom, do jaké míry zákon může tato práva upravit podrobněji, přesněji, jinak. Ale právě proto jsem přesvědčena, že bychom tak měli činit nástroji ústavního práva, nikoliv nižší právní síly, zákonů. A o tom jsem hovořila ve svém vystoupení. Děkuji.

 

: Děkuji paní poslankyni. Pan poslanec Hájek, prosím, s faktickou poznámkou, po něm pan poslanec Kalousek.

 

: Vážený pane předsedající (ohlíží se do vládní lavice), je tady ještě pan ministr. Pan Kučera mě nezklamal, jako vždy. On vždycky dokáže smíchat ten pojem a průjem. Hovořil tady o tom, že pan Babiš tuneluje pomocí Čepra. Kristova noho! Jak probíhá dodávka paliv do Čepra? Samozřejmě musí proběhnout výběrové řízení. Transparentní výběrové řízení. A myslíte si, jako že v té komisi je Babiš? Nebo tam, jak to fungovalo za vás, že si tam dosadíte nějaké čulibrky, kteří to tam jako odhlasují? (Smích.)

Tady hovořil kolega Birke, že starostové jsou slušní. Já s tím nemám problém. Ona ČSSD vynalezla sofistikovanější systém. Oni to řídili na krajích. Pan hejtman Rath, kauza ROP Severozápad. Pan Kušnierz začal zpívat, no tak dneska to tak je. To znamená, že jste měli skutečně sofistikovanější systém, že pokud se to nedalo na radnicích - samozřejmě taky byla ta možnost, že jsem si to převedl na rodinného příslušníka, a pak to bylo transparentní, o tom se hovořilo včera. No ale tak se to potom dělalo na krajích. Takže skutečně si myslím, že s tím není problém.

Pan Kalousek hovořil o tom, že ten Babiš to tam foukne tomu Jurečkovi, ten si to tam přerozdělí, odhlasuje všechno, co chce. Kdo dělá, prosím vás, kdo schvaluje státní rozpočet? Neschvaluje ho snad Sněmovna? Nemá Sněmovna tu kontrolní funkci, aby v případě podezření, že z roku na rok je tam nějaký větší přesun peněz, nemohla zareagovat? Myslíte, že by pan Kalousek jako ministr financí nezareagoval v případě, že zjistí, že takové přesuny by tady byly? Já si myslím, že by skutečně zareagoval.

A poslední věc, co říkal ještě pan Kučera, zase smíchaný pojem s průjmem. Prosím vás, jak říkal odpuštění 1,5 mld. korun - to nebylo žádné odpuštění daní, prosím vás, to byly investiční pobídky. Tečka, děkuji.

 

: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Kalousek, po něm pan poslanec Blažek. Prosím, pane poslanče.

 

: Děkuji. K té poslední větě, která tady zazněla, bych rád řekl, že investiční pobídky jsou odpuštění daní. Můžeme tomu jinak říkat, ale je to to samé.

Já jsem byl jmenován panem poslancem Faltýnkem, chci zareagovat. Odpuštění pokuty za porušování rozpočtových pravidel není téma tohoto zákona, to ten zákon neřeší. Ale když pan poslanec o tom chtěl mluvit, tak ano, já jsem skutečně farmě ovládané ministrem za stranu zelených Karlem Schwarzenbergem kdysi odpustil 4 milionů pokuty za prohřešek porušení rozpočtových pravidel úplně stejně, jako jsem to odpustil desítkám jiných farem a desítkám jiných obcí podle transparentního modelu, podle kterého dodnes postupuje Ministerstvo financí. Některé pokuty jsou skutečně dusivé, a protože účel té dotace nebyl porušen, tak je ministři odpouštějí. To jsou pokuty za porušení rozpočtových pravidel, třeba že nebyl dodržen termín kolaudace. Každý starosta to zná. Ale nikdy jsem nikomu neodpustil ani korunu daně. Představa, že sám sobě bych si odpustil daně, které jsou dnes již v řádu miliard, v dobách, kdy jsem byl ministr financí, je představa z jiného světa. Představa, kterou by žádná veřejná diskuse žádného svobodného státu a žádná média nikdy nepřipustila.To je možné až teď. Pan ministr Babiš sám sobě odpouští daně v řádu více než miliard ročně. Zkuste si někdy, kolegové, spočítat, kolik procent opravdu Agrofert platí daní. Na prstech jedné ruky byste to spočítali. (Potlesk vpravo.)

 

: Děkuji a to byla zatím poslední faktická poznámka. Nyní žádně přihlášený do obecné rozpravy pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče.

 

: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, přiznám se, že jsem měl připravený delší příspěvek, ale už chci, abychom hlasovali pro novelu zákona o střetu zájmů, proto že já ji podporuji. A řeknu proč a řeknu tři poznámky.

Tak nejprve, ta novela o střetu zájmů zlepšuje současný stav a znění zákona a ten zákon bude funkčnější. Proto budu hlasovat i přesto, že tady od kolegů se dozvídáme, že ten § 4a, 4b, 4c má být protiústavní, ale o tom by měl rozhodnout opravdu Ústavní soud. Já nevím, jestli tady je někdo z nás, kdo by tady na mikrofon potvrdil, že pan vicepremiér, ministr financí, není ve střetu zájmů, a to každodenně. Já si myslím, že se to tady neodvážíte říct na mikrofon nikdo. To je první věc.

Druhá věc. Já chápu, že kolegové z politického hnutí ANO 2011 tady do krve hájí svého předsedu, ale co mně vadí, že tady uráží sociální demokracii a sociální demokraty. Já už jsem tady delší dobu a mě fakt uráží, když tady na mikrofon kolegové z hnutí ANO obviňují členy a poslance a další činovníky a funkcionáře ze sociální demokracie.

Třetí a poslední poznámka. Víte, já nejsem zvyklý, abych personifikoval problémy, ale musím říct a připomenout, a už to tady i zaznělo, že váš předseda Andrej Babiš, současný předseda vašeho politického hnutí, ministr financí a první místopředseda vlády, se také velmi úspěšně účastnil budování českého kapitalismu se vším všudy, a tedy zejména s ostrými lokty. A nebudu tady zabíhat do detailů, ale chci, abyste - a vy jste určitě četli tu jednu knihu, kterou jsme všichni jako poslanci dostali, ale veřejnost, nabádám veřejnost, aby si přečetla knihu Počestný Andrej Babiš od Dušana Válka, knihu, která byla na Slovensku zakázána. Anebo raději českou knihu Babiš, příběh oligarchy od Tomáše Perglera. Možná že ty informace, které tam jsou, by stály za to, abyste se aspoň jaksi zamysleli a tuto novelu zákona o střetu zájmů podpořili.

Děkuji za vaši pozornost.

 

: Děkuji. S faktickou poznámkou pan předseda Kalousek, po něm pan poslanec Blažek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

: Jakkoli je ta diskuse možná ostrá, tak by měla být objektivní a fér. Ano, samozřejmě, nikdo tady nemůže říct, dokonce ani kolegové z ANO, že pan ministr financí Babiš není každodenně v děsivém střetu zájmů, který také každodenně využívá. Ale to, že tomu tak je, to není odpovědnost primárně jeho, to je primárně odpovědnost pana předsedy vlády Sobotky, který mu ve své vládě nabídl místo ministra financí. Kdyby mu nabídl jiné místo, např. ministra zahraničí, což by jistě pan ministr Babiš zvládal excelentně, nebo ministra kultury, což by vzhledem ke své kulturní minulosti také jistě zvládal excelentně, tak by ten konflikt zájmů zdaleka nebyl tak gigantický. Ale pan ministr Sobotka mu nabídl křeslo ministra financí, a dokonce v nedávném rozhovoru myslím pro Deník řekl, že je k něčemu takovému připraven i příště po volbách. Takže vám, kolegové ze sociální demokracie, ten konflikt zájmů zase tak strašně nevadí. Vy ho jenom potřebujete výhodně vykšeftovat.

 

: Děkuji, to byla zatím poslední faktická poznámka. Pan poslanec Petrtýl je další řádně přihlášený, zatím poslední do obecné rozpravy. Prosím, pane poslanče.

 

: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, vážené dámy a pánové, sedím zde v Poslanecké sněmovně teprve druhý den a můžu vám upřímně říct, že se nestačím divit. (Pobavení v sále.) Některé jevy, např. osočování a podobně, jsem, abych řekl pravdu, očekával. Co mě ale opravdu překvapuje, je množství času a energie vynaložené bez jakéhokoli výsledku. O užitku už ani nemluvím. Je zřejmé, že zde máme nějaký problém, že jedna strana se nemůže shodnout s druhou a zase naopak. Tato situace se však někdy stává také mimo politiku, např. při obchodních jednáních. Pak existují obyčejně pouze dvě možnosti - buď se tato jednání ukončí a obě strany si jdou po svém, což my udělat nemůžeme, anebo se všichni zúčastnění pokusí dosáhnout dohody, která bude akceptovatelná pro obě dvě strany. To by mělo být i naší snahou.

Pokud se tedy dejme tomu v obchodním jednání zúčastněné strany takzvaně zaseknou v nějaké sporné otázce a nemohou se dohodnout, bývá dobrým zvykem sporný bod přeskočit a vyřešit body, ve kterých panuje alespoň základní shoda. Následně se pak všichni vrátí už s chladnými hlavami k původnímu bodu. Bývá velmi časté, že to, co se původně jevilo jako nepřekonatelný problém, je pak s odstupem času poměrně snadno řešitelné. Tento postup se používá proto, aby byl čas všech zúčastněných využit co možná nejefektivněji.

Pojďme si nyní představit, že tento sál a celý servis okolo tohoto jednání platíme ze své kapsy. Pojďme se do toho vžít. Opravdu bychom postupovali stejně? Opravdu bychom takto mrhali časem? Jsem přesvědčen, že nikoliv. Navrhuji tedy použít vyzkoušený a osvědčený postup. To znamená, vyřešit nejprve věci, ve kterých panuje alespoň elementární shoda, a pak se vrátit ke sporným tématům. Až společně uděláme nějakou smysluplnou práci, pak se třeba shodneme i tam, kde to dnes není možné. Děkuji.

 

: Omlouvám se, pane poslanče. Vy jste řekl slovo navrhuji, a proto se vás musím zeptat, jestli to mám brát jako procedurální návrh.

 

: Nemám s tím ještě zkušenosti, ale ne.

 

: Ne, děkuji. S faktickou poznámkou paní poslankyně Černochová.

 

: Děkuji pane místopředsedo. Nestačím se divit. Chápu, že kolega tady není ještě ani 24 hodin. Ale snad všichni, co od včerejšího odpoledne sledujeme tu debatu, která tady probíhá ohledně zákona o střetu zájmů, jsme si všimli, na rozdíl od pana Petrtýla, že nejvíc tady vystupují členové právě z hnutí ANO. Takže kdo nás tady zdržuje? (Potlesk a smích z levé a pravé strany sálu.) Pan Faltýnek, který tady hovořil skoro hodinu. Pan Komárek... Zvedněte ruku z hnutí ANO, kdo jste nevystupovali, kolegové. Vystupovali jste skoro všichni. (Smích z levé a pravé strany sálu.)

Takže já bych poprosila pana Petrtýla, aby si tyto záležitosti raději projednával na svém poslaneckém klubu a nezatěžoval Poslaneckou sněmovnu tím, že mu vadí, jak se chovají v této Poslanecké sněmovně jeho vlastní kolegové. (Potlesk z levé a pravé strany sálu.)

 

: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Okleštěk. (Ministr Chvojka u stolku zpravodajů se chytá za hlavu. Pobavení v sále.) Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, kolega Chvojka se chytil za hlavu a říká ježišmarjá. Myslím, že přestupuje do KDU-ČSL.

Já jsem jenom chtěl vaším prostřednictvím sdělit paní kolegyni Černochové. Mě to strašně mrzí. Já jsem nediskutoval, teď jsem si to odbyl. Děkuji.

 

: Děkuji. Tak. Zatím posledním přihlášeným do rozpravy s přednostním právem je pan předseda Faltýnek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Už jsem tady hovořil, jak říkala paní kolegyně Černochová, k této záležitosti dlouho. Takže mi dovolte jenom pár reakcí na to, co tady zaznělo z úst některých kolegů, a potom - respektive bych chtěl poprosit, aby tyto moje poznámky už potom zůstaly prosím bez komentáře (reakce v sále), abychom mohli přistoupit k hlasování a začít se zabývat konečně zákony o hmotné nouzi, daňovým balíčkem a dalšími věcmi.

První - reakce na kolegu Františka Laudáta prostřednictvím pana předsedajícího. Já bych chtěl poprosit Františka, s kterým normálně vedeme racionální debaty, aby se nevyjadřoval k věcem, kterým nerozumí. A nevykládal blbosti. František sice řídil jednu firmu, a všichni víme, jak to dopadlo. Byl to Obecní dům v Praze. Takže já bych prosil kolegy, kteří nikdy nepodnikali, aby se nevyjadřovali k věcem, o kterých opravdu nic nevědí, a pokud už se vyjadřují, aby řekli konkrétně, jak tedy se podniká s veřejnými penězi do své kapsy. To tady zaznělo. Ale nechme si tuto debatu opravdu třeba až po hlasování, nebo na nějakou jinou debatu, nebo na debatu u kafe. Já bych mu rád vysvětlil, nebo bych chtěl slyšet od pana kolegy Laudáta, jak se podniká s veřejnými penězi do své kapsy.

Další věc - kolegyně Zelienková. Ta tady několikrát opakovala, že jí pan Babiš řekl, že prodá firmu panu Průšovi. Zase je to trošku popletený, ale u paní Zelienkové mě to překvapuje, protože ta podnikala, nebo podniká, a tam bylo přece jasné, že pan Babiš vyhoví zákonu o střetu zájmů, který platí, a předá řízení (s důrazem na slovo řízení) firmy panu Průšovi a odejde z orgánů společnosti a přestane aktivně tuto firmu řídit, ale zůstane vlastníkem, ponechá si akcie. A to je ten hlavní princip a spor, který tady vedeme od samého začátku.

A tím bych přešel k reakci na kolegu Chvojku, proč jsme my nepodávali pozměňovací návrhy. No protože principiálně jsme s tím nesouhlasili. S tím, že by mělo být ze zákona zakázáno vlastnit, anebo omezit toho vlastníka tím, že se nebude moci zúčastnit, nebo ty firmy, které vlastní, veřejných soutěží, kde se soutěží na cenu. I v Čepru se soutěží na cenu, pane kolego - teď nevím, kdo to říkal, asi Kučera, prostřednictvím pana předsedajícího.

Věty typu "Babiš si přihrává státní dotace" - to tady říkal pan kolega Benešík. Nikdo z vás neřekl nějaký konkrétní příklad. Jediný, který jsem řekl já, byl ten, na který reagoval pan předseda Kalousek, a v podstatě to potvrdil, jak to fungovalo mezi ministry v jeho vládě. Ale k tomu se nechci vracet. A já to nerozporuji, já jsem to pouze konstatoval, abychom tady říkali věci tak, jak jsou ve skutečnosti.

Co nám jako hnutí ANO vadí nejvíc, je to - a já už jsem to tady říkal několikrát a je škoda, že tady nesedí pan premiér. Já jsem tím včera začínal svoje vystoupení, kdy jsem citoval pana premiéra, když vystoupil v televizi Prima 17. dubna loňského roku a řekl, že - a já tu citaci znovu zopakuji: Chci jenom říci, že ten zákon nebude působit zpětně, měl by působit na nově jmenované ministry v budoucnu. Tak je to myslím v pořádku.

Toto my považujeme za - jak to říct slušně? - za dýku do zad od svého koaličního partnera. Protože pokud by to bylo pro nové členy vlády, tak samozřejmě - a je to otázka ještě, v jaké formě, ale ta debata bohužel nebyla možná, nebyla v podstatě ani připuštěna - tak určitě je to k nějaké debatě, k nějaké diskuzi.

Ale protože celá veřejnost věděla, že pan Babiš je vlastníkem této firmy, která zaměstnává 30 tisíc lidí a platí tady daně - a není pravda to, co říká pan Kalousek, že Agrofert daně neplatí. To jsou veřejně ověřitelné zdroje. Daň z příjmu je v řádu stovek milionů korun ročně. Byly roky, kdy to byla miliarda, a desítky miliard korun jsou odvody za zdravotní a sociální do státního rozpočtu. Ale nemá smysl s kolegou Kalouskem prostřednictvím pana předsedajícího na toto téma diskutovat, protože on má tu rétoriku pořád stejnou. Ale to jsou veřejně dostupné zdroje, takže to si myslím, že se dá lehce ověřit.

Ale to zásadní, co nám vadí, je, že ten zákon začíná platit okamžitě, že mění podmínky v průběhu hry a je to v podstatě pouze nástroj, jak poškodit politického konkurenta, politického soupeře. Rozumím tomu ze strany opozice, rozumím tomu i ze strany komunistické strany, ale nerozumím tomu ze strany KDU-ČSL, ale zejména ze strany pana premiéra, který věděl, koho jmenuje do funkce ministra financí. Tři roky jsme společně vládli, vládneme, věřím tomu, že dál budeme pokračovat v projednávání našich koaličních zákonů a že to, co jsme slíbili naší veřejnosti a voličům, prostě do konce volebního období splníme. Zůstává v nás ale prostě ta pachuť zrady, zejména ze strany pana premiéra Sobotky, protože on prohlásil tady toto veřejně do médií, a potom se dohodl na jiném postupu s panem kolegou Kalouskem a výsledek je tato konečná forma tohoto zákona.

Takže tolik jenom velmi stručně z mé strany. Prosím, pokud jsem se v tom svém projevu někoho dotkl, kolegové, nechme to po hlasování nebo do kuloárů. Už prosím pojďme hlasovat, ať se můžeme začít věnovat normální práci, pro kterou tady jsme. Děkuji.

 

: Děkuji. S faktickou poznámkou paní poslankyně Černochová, po ní pan poslanec Laudát. Pan předseda Laudát s přednostním právem.

 

: Děkuji, pane místopředsedo. Tak teď pan předseda klubu ANO názorně předvedl panu kolegovi Petrtýlovi to, na co pan Petrtýl poukazoval. Pozurážel tady Františka Laudáta, a já se Františka Laudáta musím zastat, protože na rozdíl od pana Faltýnka jsem v minulém volebním období seděla v dozorčí radě Obecního domu. Vím, jaké byly výsledky hospodaření za řízení Obecního domu panem Františkem Laudátem. Vím, jak jsme předávali Obecní dům jako dozorčí rada. Předávali jsme ho v modrých číslech! Nebyl v červených číslech na rozdíl od toho, kam se posouvá teď s vašimi lidmi, které jste si v Zastupitelstvu hlavního města Prahy tam nově dosadili. Já na rozdíl od vás, pane Faltýnku prostřednictvím pana místopředsedy, pana Františka Laudáta pamatuji, jak běhal po Obecním domě v montérkách, jak tam spal, jak neměl ani hodinu, ani týden, ani den dovolené na to, aby dosáhl toho, že Obecní dům je ve stavu a vypadá tak, jak vypadá dnes! Že je chloubou hlavního města Prahy.

Takže já vás, pane Faltýnku, žádám prostřednictvím pana místopředsedy, abyste se tady panu Laudátovi omluvil! (Potlesk v různých částech sálu.)

 

: Pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Pak faktické poznámky - pan poslanec Benešík, pan poslanec Koubek.

 

: Já děkuji. Jestli se mi pan Faltýnek za ty žvásty, které tady předvedl, a sprosťárny - vylhané - neomluví, tak jsem s ním skončil. To říkám na rovinu, že nulová dohoda! Protože to, co tady předvádí, je velmi sprosté! Máte docela dost šancí teď řídit Prahu. Kam to vedete! Vždyť se podívejte! V takovéhle stagnaci od 90. roku Praha nebyla. Žvásty, žvásty a lži, to je celá ta vaše banda partajní! (Ohlas v sále. Potlesk v různých částech sálu.)

 

: Děkuji. Pan poslanec Benešík s faktickou poznámkou. Po něm pan poslanec Koubek, po něm pan poslanec Faltýnek.

 

: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, zaznělo tady, že Benešík řekl, že Babiš si přihrává dotace. Já si toho nejsem vědom. Já jsem podle mého názoru - možná budu opraven - řekl, já jsem mluvil v obecné rovině, že ten, kdo sedí ve vládě, si přihrává dotace. Jestli to bylo vztaženo na pana Babiše, nejsem si toho vědom. Netvrdím, že mám pravdu. Opravdu - myslel jsem to obecně. A ten zákon je formulovaný obecně, tak aby někdo, kdo sedí ve vládě, neměl vliv na to, komu budou přihrávány, respektive neměl vliv na to, že jemu, jeho firmám budou přihrávány dotace, což já považuji za naprosto normální. A znovu opakuji, nikdo panu Babišovi nezakazuje podnikat. Nikdo panu Babišovi ani nikomu dalšímu, Bakalovi a jiným, kteří tady využili svého know-how v 90. letech, v tom, jak někdo říká, na Divokém východě, k tomu, aby získali majetky, nikdo jim nezakazuje, aby byli v politice a zároveň podnikateli. Já prostě tvrdím, že tento zákon podporuji, byť jsem trochu skeptický k jeho dopadu, tak jak to očekávají jeho předkladatelé, aby se prostě omezila možnost těchto lidí si rozhodovat o tom, že její firmy budou čerpat státní prostředky. Pan Babiš může zůstat v politice. Pan Babiš může zůstat ve svém podnikání a může dále podnikat jako úspěšný podnikatel, ale bez státních subvencí, o kterých si sám bude rozhodovat. To platí úplně pro všechny, nejenom pro pana Babiše. To je můj postoj k tomuto zákonu, a nejsem žádným velkým promotérem tohoto zákona. Ale říkám, proto jsem pro něj hlasoval, a proto pro něj budu hlasovat. Děkuji.

 

: Pan poslanec Koubek, jeho faktická poznámka. Po něm pan poslanec Faltýnek a pan poslanec Blažek. Prosím, pane poslanče.

 

: Děkuji, pane místopředsedo. K panu poslanci Faltýnkovi. Ctěný pane kolego, vy jste už tady včera a dneska znovu poukázal na to, zřejmě asi kvůli divákům u obrazovek na idnes.cz, že tady není pan premiér. Mně to tedy vadí také, že tady není pan premiér. Ale upřímně, ani včera ani dneska jsem tady neviděl pana vicepremiéra Babiše. Tak pokud někoho kritizujete, že tady chybí, tak začněte nejprve u sebe a zameťte si před vlastním prahem. (Potlesk v některých částech sálu.)

 

: Děkuji. Pan poslanec Faltýnek a jeho faktická poznámka. Prosím, pane poslanče.

 

: Děkuji. Pan Babiš na rozdíl od pana premiéra - to je reakce na pana kolegu Koubka - tento zákon neprosazoval a neprosazuje.

Ke kolegovi Laudátovi. Dámy a pánové, dovolte, abych se omluvil Františkovi Laudátovi veřejně. Neměl jsem správné informace. Teď jsem dostal tu správnou informaci, že akciová společnost Obecní dům hospodařila v roce 2013 se ziskem 25 milionů korun, atd., atd. Takže, Františku prostřednictvím pana předsedajícího, pokud přijmeš moji omluvu, tak se ti omlouvám. (Potlesk v sále.)

 

: Děkuji. Pan poslanec Blažek a jeho faktická poznámka.

 

: Děkuji za slovo. Já bych rád navázal na některá slova pana kolegy Faltýnka a nového pana kolegy Petrtýla, jestli dobře říkám to jméno, když tak se omlouvám dopředu.

Podívejte se, já tady od hnutí ANO poslouchám tři roky určité výroky, které podle mě vyplývají z naprostého nepochopení úlohy parlamentu v jakémkoliv společenském systému. Vycházíte ze stále - a to jsou ta slova: klid na práci, abychom měli, moc tady mluvíme, stojí to hrozně moc peněz a podobně. Ještě chybí republiku si rozvracet nedáme, a jsme tam, kde jsme byli. Ale to jsem říkat nechtěl.

Parlament tu není od toho, aby tvořil zákony. To máte jenom. Vycházíte z ryze úzkého právnického pojetí, že nějaké rozdělení na nějaké moci - parlament má dělat zákony, a pokud je nedělá, tak neplní svou funkci. Ale to je hluboký omyl. Kdyby se tady neschválil rok žádný zákon, tak si troufnu říct, že se nestane téměř vůbec nic tragického. Zrušte ale parlament, volební systém - a tady je jeho úloha -, tak se veškeré společenské konflikty budou řešit na ulicích. Bude to stát krev, bude to mnohem dražší než výpočty nějakých hodin, co my tady prosedíme. A toto je základní společenská a politická úloha parlamentu. To, že budeme vést dlouhé a dlouhé debaty, vůbec ničemu nevadí. Ale zkuste je odstranit, a budete mít barikády a revoluce. (Potlesk v části sálu.)

 

: Děkuji panu poslanci Blažkovi za edukativní okénko. To byl zatím poslední přihlášený do rozpravy. Ptám se, jestli ještě někdo další se hlásí do rozpravy. Pokud se někdo nehlásí, tak rozpravu končím.

Měli bychom hlasovat, nicméně pan předseda poslaneckého klubu Úsvit avizoval své vystoupení. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

: Děkuji za slovo. Já jsem požádal pana předsedajícího a tímto i vás o desetiminutovou pauzu na jednání klubu. Děkuji.

 

: Děkuji a vyhlašuji pauzu do 11.38 hodin, kdy jednání Sněmovny bude pokračovat hlasováním o tomto návrhu zákona.

 

(Jednání přerušeno v 11.28 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 11.38 hodin.)

 

: Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, uplynula pauza na jednání poslaneckého klubu Úsvit. Přivolám naše kolegy z předsálí.

Článek 50 odst. 2 Ústavy České republiky stanoví, že pokud Poslanecká sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl přijat. Prosím, aby byl nastaven potřebný počet hlasů na 101. Již se tak stalo.

Nyní vás všechny odhlásím, odhlašuji vás a prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

 

Budeme hlasovat o následujícím návrhu usnesení: "Poslanecká sněmovna setrvá na zákonu, kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 564/14."

Zahajuji hlasování o tomto návrhu usnesení. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 21. Přihlášeno je 185 poslankyň a poslanců, pro 129, proti 49. Konstatuji, že usnesení bylo přijato a zákon bude vyhlášen.

 

Děkuji panu ministrovi a končím projednávání tohoto bodu.

 

Dalším bodem našeho jednání je bod

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.




Přihlásit/registrovat se do ISP