Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Bartošek)

244.
Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb.,
o státní službě, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 798/ - třetí čtení

Dovolte, abych mezi námi přivítal pana senátora Jiřího Oberfalzera a požádal ho, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Také požádám zpravodaje garančního výboru pana poslance Jeronýma Tejce, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 798/8, který byl doručen dne 18. ledna 2017. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 798/9. (V sále je hlučno.)

Nyní se táži navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Prosím, pane senátore, máte slovo.

 

Senátor Jiří Oberfalzer: Děkuji. Já jenom stručně připomenu, že původní nápad a návrh spočítal v jakémsi pardonu pro zaměstnance, kteří za sebou mají delší praxi, aby nemuseli splňovat požadavek na vzdělání.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane senátore, že vám vstupuji do vašeho projevu, ale požádám vás, kolegyně a kolegové, o ztišení, aby bylo slyšet, co pan senátor přednáší. Prosím.

 

Senátor Jiří Oberfalzer: Děkuji. Šlo pochopitelně o lidi s delší praxí. Po debatách s Ministerstvem vnitra, zejména s panem náměstkem Postráneckým, nakonec vznikl návrh, že možnost doplnění vzdělání bude dána odkladem pro tyto lidi v délce pěti let. Já jsem s tím návrhem souhlasil, protože nám šlo o čas, neboť kritické datum je 30. 6. tohoto roku. Čili řekl bych, že máme naspěch. Nicméně v průběhu projednávání ve Sněmovně se podařilo mezi pozměňovací návrhy začlenit také jeden, který kromě toho pětiletého odkladu ještě bere v úvahu lidi, kteří dosáhli 50 let a více věku a mají za sebou dvacetiletou a více praxi ve státní správě. S tímto výsledkem jsem spokojen a také poprosím, abyste příslušný pozměňovací návrh podpořili.

Kromě toho se mezi pozměňovací návrhy dostala řada věcí, které mají zprůchodnit uplatnění služebního zákona zejména ve výběrových řízeních a dalších ohledech a je tam tedy také odklad nejvyššího věku pro pracovníky lékařské posudkové služby, což bych také podpořil. Jinak se vyjádřím k jednotlivým pozměňovacím návrhům.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane senátore. Otevírám rozpravu a první s přednostním právem se hlásí paní ministryně Marksová. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Já děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Poslankyně a poslanci, já se tady chci přimluvit za to, abyste v souladu s usnesením ústavněprávního výboru hlasovali negativně v případě pozměňovacího návrhu pod písmenem D. Ten se právě týká lékařské posudkové služby. Já jsem chtěla říci, že všichni víme, že lékařů je prostě málo, ať už jsou to lékaři z jakýchkoli oborů, a to samé platí pro posudkové lékaře. Je jich nedostatek a mladší lékaři nemají zájem to dělat. To znamená, ti lékaři, kteří dneska dělají posudkovou službu, jsou už v poměrně vysokém věku. A my od chvíle mého nástupu na ministerstvo pracujeme na systémových změnách v těch posudcích, aby to nemuseli v budoucnu třeba dělat lékaři, ale dělali to převážně sociální pracovníci. Ale toto jsou změny, které jdou za horizont jednoho volebního období už jenom proto, že musíte zajistit, aby z vysokých škol vyšel dostatek těch sociálních pracovníků a pracovnic. Ráda bych také podotkla, že dnes u lékařů, kteří léčí - ne že jen píší posudky, kteří léčí - není vůbec omezen věk. Ti jsou omezeni svým zdravotním stavem a můžou klidně pracovat do devadesáti, když na to přijde, když mají ještě pacienty. Takže prosím, abyste nám umožnili, aby ti posudkáři mohli pracovat i přes sedmdesát let svého věku až do roku 2021, a tudíž abyste, jak říkám, hlasovali negativně vůči pozměňovacímu návrhu, který je pod bodem D a který tento časový úsek omezuje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní ministryně. Než budeme pokračovat v rozpravě, přečtu omluvu. Dnes od 12.30 do konce jednání se omlouvá paní poslankyně Pavla Golasowská.

A nyní tedy řádně přihlášení do rozpravy. První vystoupí pan poslanec Klán, připraví se paní poslankyně Golasowská. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych se vyjádřil ve třetím čtení právě k novele zákona o státní službě, což je senátní návrh.

Já jsem si bedlivě přečetl všechny pozměňovací návrhy, které byly načteny ve druhém čtení, a zaujal mě zejména pozměňovací návrh paní poslankyně Golasowské, konkrétně se jedná o pozměňovací návrh pod číslem 5554, jestli se nepletu, a týká se systematizace pracovních míst. Tento problém jsme tady už řešili při projednávání zákona o státní službě. Já vím, že paní poslankyně tady nebyla v té době, když jsme to tady řešili, že ta systemizace pracovních míst se vyhlašuje každý rok, vždycky každoročně na daný rok, a že s tím musí vyjádřit souhlas vláda. Nicméně dokonce se tento problém dostal i k Ústavnímu soudu v té době a Ústavní soud to v tom služebním zákoně zrušil, pokud si dobře pamatuji.

V § 18 paní poslankyně Golasowská prostřednictvím předsedajícího navrhuje změnu, že ostatní změny systemizace služebního úřadu v průběhu kalendářního roku, v jejichž důsledku nedojde ke změně počtu představených, schvaluje státní tajemník nebo služební orgán v nadřízeném služebním úřadu, a není-li nadřízený služební úřad, vedoucí služebního úřadu. Ten pozměňovací návrh určitým způsobem vyšachovává spojitost třeba s vládou. Já s tím mám problém a hlasovat pro to nebudu. Nebudu. A mě by zajímalo, co paní poslankyni Golasowskou vedlo konkrétně k předložení tohoto pozměňovacího návrhu. Já doufám, že to v rozpravě vysvětlí, protože se na to tady ptám. Mně to není jasné. Samozřejmě chápu některé ústřední orgány státní správy, jako např. Český úřad zeměměřický a katastrální, od kterého jsem obdržel e-mail, ve kterém se naopak zastává tohoto pozměňovacího návrhu, kde je napsáno, že právě pozměňovací návrh paní poslankyně Golasowské se snaží řešit absurdní situaci, kdy o jakékoli změně systemizace musí rozhodnout vláda. Změnou systemizace je ale např. i to, že ředitel katastrálního pracoviště v Žatci potřebuje přidělit nějakému úředníkovi v průběhu roku složitější práci, za kterou má nárok na vyšší platovou třídu. On ten text je poměrně rozsáhlý, kdy to ředitel úřadu zeměměřického a katastrálního trošku osvětluje a chce, abychom pro tento pozměňovací návrh hlasovali. Já pro něj hlasovat nebudu. Nebudu. A je vidět, že zákon o státní službě je opravdu lidová tvořivost. Naprosto lidová tvořivost. My hasíme částečné požáry v té státní správě, ať jsou to posudkoví lékaři, o kterých tady mluvila paní ministryně sociálních věcí, anebo tento problém se systemizací pracovních míst. Ono to skutečně reálně existuje. Nicméně my záplatujeme postupně ten služební zákon, který způsobil nějakým způsobem požár.

Samozřejmě i ten druhý pozměňovací návrh, který předložila paní poslankyně, on je to B1 a B2, také nepodpořím. Nepodpořím ani jeden. Proto říkám, můžu se nad tím zamyslet. Mně to přijde nesystémové a zajímalo by mě, co ji vedlo k předložení tohohle pozměňovacího návrhu prostřednictvím pana předsedajícího. Teď tady budu teoretizovat, jestli jí nedal sám pan ministr zemědělství tento pozměňovací návrh. Je to možné teoreticky. Já budu rád, když mi tohle trochu osvětlí, protože služební zákon opravdu má dopady do celé té státní správy. Je to poměrně obsáhlá materie, která dopadá na všechny úředníky. Samozřejmě oni ho vítali s nadšením, že dojde k odpolitizování státní správy, ale jak je vidět, my se chceme vracet zpátky k té politizaci zase. Já už jsem tady mnohokrát říkal ve druhém čtení, že dojde - ani bych se tomu nedivil - ke zrušení služebního zákona, když přijde nová politická garnitura z letošních voleb. Protože on je na obtíž některým ministerstvům a dalším ústředním orgánům státní správy, zejména těm ústředním orgánům státní správy, ať je to právě ČÚZK nebo ať jsou to další ústřední orgány státní správy, ne ministerstva, ale ty ostatní orgány státní správy, které já jsem chtěl ze služebního zákona vyjmout. A nám se podařilo vyjmout pouze vlastně Český statistický úřad, který nespadá pod služební zákon. To byl jediný úřad z těch ústředních orgánů státní správy, který se nám podařilo vyjmout. Ostatní tam zůstaly. Ať je to třeba i báňský úřad. Já jsem na to tady poukazoval, když se to projednávalo v roce 2013, 2014, když to přišlo sem jako poslanecký návrh zákona. A tady vidíte, že ty poslanecké návrhy zákonů jsou trošku špatné, pokud se jedná o obsáhlé materie, které mají dopady do celé společnosti nebo do celé státní správy, protože vy tam furt něco lepíte a pak přijdou, že něco nefunguje, jako jsou ti posudkoví lékaři. Samozřejmě já vítám snahu Senátu, která se snaží uhasit ten požár, který momentálně vznikl. Paní ministryně tady o tom mluvila.

Pokud jde o další pozměňovací návrhy. Samozřejmě ony reflektují např. to, že nějakým způsobem ten člověk má dlouholetou praxi. Už o tom mluvil tady pan zpravodaj také ve druhém čtení. Já s tím také osobně nemám problém. Když je někdo dvacet let na nějakém úřadě, tak nechť má nějakou tu výjimku a nemá to patřičné vzdělání, protože má opravdu tu dlouholetou praxi. Nicméně opět, jak jsem už tady říkal mnohokrát, je to nesystémové řešení. Pokud chceme něco řešit systémově, tak je potřeba připravit novelizaci služebního zákona, kde to bude všechno reflektováno.

Já jsem se na to ptal i pana Postráneckého ještě dříve, než přišel ten senátní návrh, zda připravují nějakou novelu služebního zákona. Bylo mně řečeno, že ne, že to není zatím potřeba, že zatím shromažďují nějaké informace, které potřebují k tomu, aby novelu předložili. A pak přišel najednou Senát a řekl - máme tady tenhle problém na finančních úřadech, u posudkových lékařů na sociálních službách máme tenhle problém. Pak Ministerstvo vnitra se trošičku probudilo, trochu se pochlapilo a řeklo - máme tam více problémů.

Já jsem se účastnil i jednání ústavněprávního výboru, kde se tento problém řešil. Vyslechl jsem si ty argumenty, které jsou aktuální a jsou určitě jasné. Takže určitě budeme podporovat nějakým způsobem buďto hlasování en bloc, ještě nevím, jak je navržena procedura, jakým způsobem se procedura změní. Budeme podporovat pozměňovací návrhy, které přijal ústavněprávní výbor. To nepochybně budeme podporovat. Tam totiž došlo k tomu konsenzu, kdy jsme se právě všichni shodli, že opravdu je požár potřeba uhasit. Jenomže postupem doby zcela jistě budou vznikat další ohniska požáru a my tady budeme třeba za půl roku ještě před volbami lepit služební zákon.

Já na to tady poukazuji, že problémů zcela jistě bude více. Bude jich více, nebude to jenom tohle, o čem tady mluvím nebo o čem tady mluvil pan zpravodaj nebo pan senátor. Problémů se vyskytne více, například jsem se ptal i dotčených aktérů, jestli s tím mají trošičku nějaký problém. Oni říkali, že samozřejmě, že na ministerstvech se děje i to, že ti, co měli odejít, zůstali a zase obráceně ti, co neodešli a nemají třeba vzdělání, což je ten jeden paragraf ve služebním zákonu, tak tam prostě zůstali. Když jsem se ptal na čísla, která by mi to jaksi dokládala, tak ministerstvo říkalo nějaká čísla, ale nějak extra moc mě nepřesvědčilo.

Samozřejmě se pak tady v rozpravě zeptám, protože tady jsou pozměňovací návrhy pod písmenem A řešeny jako AB a AC, to se pak zeptám pana zpravodaje, jestli to bude hlasováno samostatně, AC a AB, stačí mi na to odpovědět až v rozpravě, abych se potom zařídil, jak si to mám jenom hlídat, protože AB je, že dosavadní zaměstnanec uvedený v odst. 1 má nárok být přijat do služebního poměru na dobu neurčitou, požádá-li o přijetí do služebního poměru správní úřad písemně do 31. srpna letošního roku, v den podání žádosti o přijetí do služebního poměru splňuje předpoklady podle § 25 odst. 1 písm. a), c), d) a f) a podmínkou uvedenou v § 190 odst. 1 písm. b) dosáhl věku právě těch 50 let a vykonával ve správním úřadu, v obecním úřadu obce s rozšířenou působností, krajském úřadu, instituci Evropské unie nebo mezinárodní organizaci činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné nejméně po dobu 20 let. To jsem tady už také říkal - limit 20 let. Samozřejmě jde o ty starší úředníky, kteří třeba právě nemají to patřičné vzdělání. Pak je tady právě AC, kde opět je v § 178 za odst. 1 vložen nový odst. 2, který zní: Je-li vážně ohrožen řádný výkon působnosti služebního úřadu, může služební orgán obsadit služební místo, s výjimkou služebního místa představeného, osobou v pracovním poměru na dobu určitou podle pracovněprávních předpisů, a to s trváním do doby, než bude toto místo obsazeno státním zaměstnancem podle dalších paragrafů, nejdéle však na šest měsíců. Oni budou zaměstnáni na zákoník práce, nebo pod služebním zákonem? To bych prosil objasnit, abychom si rozuměli při hlasování. Já s tím nemám problém, protože právě v tomhle hasíme ta ohniska požáru. To jenom k hlasování. (V sále je obrovský hluk a neklid!)

K paní poslankyni Golasowské jsem se vyjádřil.

Pokud jde o kolegyni Maxovou, kde číslovku u posudkových lékařů nahrazuje číslem 2017, číslo 2021 se nahrazuje číslem 2018. Je to tady k diskusi. Kolegyně k tomu určitě bude vystupovat, bude reagovat na paní ministryni práce a sociálních věcí, takže si argumentaci určitě poslechnu, abychom eventuálně zvážili, zda to podpoříme, nebo nepodpoříme. Dotýká se to právě posudkových lékařů.

Ještě je tam pozměňovací návrh právě pod č. 5535 a to je pozměňovací návrh paní poslankyně Golasowské. Je to 5534, to se omlouvám, tam jde o stanovení platu. To je opět jaksi na zvážení a na diskusi, jak se k tomu postavit. Když se na to tady dívám, tolik s tím problém nemám. Samozřejmě rozhodneme hlasováním. Pan zpravodaj k tomu určitě řekne stanovisko garančního výboru, jak se tam usnesli, když hlasovali o proceduře, ale co vím od našich zástupců, tak se zejména podporoval pozměňovací návrh vzešlý z ústavněprávního výboru. Na tom jsme se domluvili. Tam samozřejmě také vítám, že vypadl náborový příspěvek, protože náborový příspěvek byl diskriminační. Tam byl prostě problém, že by byl diskriminační pro někoho, někdo by ho dostal a někdo by ho neměl. Takže jsem byl rád, že náborový příspěvek vypadl, upustilo se od něj. To je jedině dobře, že se to snad ani nikde nevrátilo, pokud mě paměť neklame, snad se to nevrátilo v nějakém pozměňovacím návrhu, co byl načten. Co jsem si to tak pročítal, tak se náborový příspěvek nevrátil. Samozřejmě chápu, že v některých oblastech státní správy náborový příspěvek funguje, nicméně ale v tomto případě by byl podle mého názoru diskriminační. Já jsem tohle řešil i s odborníky na státní správu, kdy mi říkali, že opravdu by byl diskriminační. Takže jsem rád, že jsme od tohoto upustili. (Hluk v sále je obrovský!)

Nicméně tady opravdu musím říct, že služební zákon, jak byl tady připravován a schválen v roce 2014, byl schvalován rychle, ve spěchu, pod tlakem, ať už kohokoliv, ať to byla, jak jsem tady už říkal, pravicová opozice, která tam samozřejmě nějakým způsobem dávala svoji podmínku, že generální ředitelství státní služby nebude, bude to pod Ministerstvem vnitra, jinak bude zablokována Sněmovna. Pak se to vysvětlovalo ve Sněmovně, dokonce se muselo -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane poslanče, že vám vstupuji do vašeho projevu, ale míra hluku v sále je opět poměrně vysoká. Požádám vás o ztišení. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji. Vím, že je to už jaksi opakování, ale opakování je matka moudrosti. Já bych mohl začít znovu, protože je vidět, že mě někteří kolegyně a kolegové neposlouchali, ale nezačnu.

Nicméně tady říkám, že služební zákon se bude často novelizovat. Upozorňuji na to, že bude často novelizován, protože je připraven nekvalitně. Zde právě mám takovou konotaci s občanskými průkazy, když přijde lidová tvořivost, tak z toho vznikne něco podobného. Ale státní služba je toho důkazem, bylo to schvalováno ve spěchu a ještě navíc poslaneckým návrhem. Poslanecký návrh, jak bylo vidět, nemá veškeré propracované věci, nemá RIA, nemá to tam všechno dané. To se potom ukázalo, že sem přišel komplexní pozměňovací návrh, který stejně nereflektoval všechny připomínky. Když se to tady projednávalo a poukazoval jsem na problémy, které tam ve služebním zákonu jsou a vyskytují se, tak se tady nyní vynoří na povrch. Teď se ukazuje, že ten problém tady je, existuje reálně. (Hluk v sále neutichá!)

Proto jsme jako poslanecký klub KSČM pro služební zákon nehlasovali. My nemáme problém a nikdy jsme neměli problém s odpolitizováním státní správy, vždycky jsme pro to byli, aby se státní správa odpolitizovala, aby tam byli odborníci na svém místě a nebyli obměňováni vždy, když přišla nová politická garnitura, což se dělo, že se tam vyměnila uklízečka i řidič. K tomu samozřejmě nedochází. Problém pak nastal samozřejmě ve státní službě ohledně odměňování, kdy byly přijaty tabulkové platy, které jsme samozřejmě vítali, vítali jsme samozřejmě i úřednickou zkoušku. To jsme všechno vítali. Samozřejmě některým se nelíbilo, že byly zrušeny smluvní platy. Nebylo se čemu divit, že byly zrušeny, protože zejména na Úřadě vlády docházelo k tomu, že si tam mnohonásobně dávali odměny, platy byly naprosto vysoké, neúměrně tomu, co odváděli úředníci, zaměstnanci Úřadu vlády. To se opravdu dělo. Proto jsme vítali zrušení smluvních platů a vítáme to dodneška.

Samozřejmě to mělo potom někdy negativní dopady na odměňování nějakých odborníků. To tam také zaznělo. Proto je tam i problém v oblasti IT. V oblasti IT nastal problém s odměňováním. Já jsem se ptal pana Postráneckého, zda se tento problém nějakým způsobem už podařilo vyřešit, protože odborníci na IT nějakým způsobem nebyli řádně zaplaceni, protože spadali do nějaké platové třídy. Já jsem se dozvěděl, že ve své podstatě k tomu můžou dostávat nějaké další bonusy, další benefity, to se stanovilo nějakým způsobem vyhláškou, jestli mě paměť neplete, a bylo to tam nějakým způsobem jaksi pozměněno. Ale ten problém se může vrátit dál, protože kdokoliv, kdo přijde na úřad, bude to odborník právě na IT a bude spadat do nějaké platové třídy, bude nějakým způsobem negativně třeba posuzován, protože v soukromé sféře bude mnohonásobně lépe placen.

Skutečně k tomu dochází, že soukromá sféra stahuje odborníky a do státní správy se nikomu moc nechce chodit. Tam se nikomu moc nechce chodit, protože právě je nedokážeme třeba některé dobře zaplatit. Oni mi to také říkali, že problém na ministerstvech v oblasti IT funguje a reálně existuje. Na to je také potřeba upozornit. Samozřejmě říkám, vítám, že se to nějakým způsobem vyjasnilo tím, že vyhláškou můžeme platy trošičku nějakým způsobem jim dát navíc a mají to zaplaceno, ale je to další ohnisko požáru, které může nastat v reálu a v celkové implementaci služebního zákona.

Kontroverzí je tam víc, ať už se jedná právě například o odborné náměstky. Víme, že jsme tady měli nějakým způsobem přestřelku, že si někdo odvolával odborného náměstka, nebo chtěl ho odvolat, ale on nemůže být jen tak odvolán, protože se to může udělat právě pomocí systemizace pracovních míst. To je skutečně právě v té systemizaci zahrnuto, protože na další nový rok se ta systemizace... (Odmlka pro hluk.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám velmi dobře rozumím, pane poslanče. Opět vás požádám, kolegové a kolegyně, o ztišení a v případě, že máte potřebu diskutovat, jděte do předsálí. Prosím.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji. Jak jsem říkal, jestli chtějí diskutovat, nechť pak diskutují v rozpravě, rád na to budu reagovat, já s tím nemám problém, nicméně jedná se o zásadní témata a o téma, které bude ovlivňovat státní správu stále více a do budoucna. Čili my jsme tady stvořili - já jsem tady tenkrát říkal - paskvil v roce 2014, který bude posléze mnohokrát novelizován a ukáže na problémy ve státní správě ve své implementaci. Skutečně k tomu dochází. Bylo to různé posuzování výběrových řízení, a jak už jsem říkal, odvolávání náměstků, protože tam si někteří ministři a ministryně neuvědomili, že mohou nějakým způsobem odvolávat právě politické náměstky, protože politický náměstek, který přijde na ministerstvo, ve své podstatě odchází s tím ministrem. Mě by třeba právě zajímalo, na kterých ministerstvech zůstali političtí náměstci, kteří přišli například s bývalým ministrem, řekněme, Dienstbierem. On to byl ministr, jak se říká, bez ministerstva. On tady kolega Chvojka sice někde je, já jsem se ho chtěl na tohle zeptat, protože to byl on, kdo ve své podstatě služební zákon tvořil, resp. se účastnil těch jednání a byl zpravodajem ústavněprávního výboru, dokonce to řešil výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, kdy jsme řešili dopady. Tam nám říkali například úředníci místních samospráv, to byli, jak se říká, krajští úředníci, kde služební zákon krajských a místních samospráv existuje od roku 2004.

Tady je potřeba připomenout, že v roce 2002 byl schválen zákon o státní službě, nicméně nikdy nenabyl účinnosti. Nabyly účinnosti jenom některé pasáže v té době do roku 2013, nicméně stále se odkládala jeho účinnost. A v roce 2013 nastal ten jev, že ve své podstatě měl začít najednou platit, nabýt účinnosti zákon o státní službě z roku 2002. Došlo k tomu problému. Zákon z roku 2002 byl nicméně dobře propracován. On byl poměrně špičkově a precizně dáván jako příklad, který jsme mohli naprosto v klidu tady nechat běžet. Jenomže některým se to nelíbilo. Pan prezident Zeman nějakým způsobem podmínil přijetí služebního zákona a ustavení vlády, ano, k tomu skutečně došlo, tak se tady předložil právě poslanecký návrh zákona. Potom, když to celé probíhalo, a já jsem na ta jednání s panem místopředsedou Filipem chodil, a my jsme tam řešili tento problém. My jsme skutečně řešili tyhle aktuální problémy, které se týkaly státní správy. Ještě ten komplexní pozměňovací návrh připravoval pan ministr pro legislativu a lidská práva Jiří Dienstbier. Skutečně on to připravoval se současnou ministryní Kateřinou Valachovou, která tam také chodila, a my jsme na ta jednání skutečně vždycky chodili. Bylo to tenkrát horké léto, perné léto, nicméně ten návrh zákona dopadl, jak dopadl. Pak se nemůžou divit všichni, že k tomu mám dlouhé připomínky, protože ty pozměňovací návrhy, jak říkám znova dokola, prostě nějakým způsobem reflektují jenom něco, jenom dílčí úpravy, dílčí věci, které nejsou řešeny komplexně.

Pokud jde třeba nějakým způsobem o provázanost, dámy a pánové, tady si uvědomme provázanost s dalšími zákony. Je to zákon o zahraniční službě, který jsme tady řešili, a můžeme se tady dál bavit o výjimce 70 let, která je opravdu problematická, protože služební zákon říká, že věkem odchodu ze státní služby je věk 70 let. A my jsme tady vytvořili v době projednávání zákon o zahraniční službě výjimku pro některé velvyslankyně, kdy jsme řekli, že jim 70 let promineme. Byla to samozřejmě paní Klausová a paní Filipi. To už jsem tady také říkal a bylo to zjevně jasné. Nicméně mně vadilo, že 70 let se nebude vztahovat jenom na některé -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, ale opět vám vstoupím do vašeho projevu a požádám kolegy a kolegyně, zvlášť v levé části sálu, v té úplně levé, o ztišení. Děkuji.

 

Poslanec Jan Klán: Já vím, že to tady trošičku nějakým způsobem rozebírám podrobněji, ale ono je opravdu nutné tady nějakým způsobem zopakovat tyhle věci, jak to celé probíhalo, protože pak dochází k tomuhle, že tady pořád novelizujeme tyhle věci. A já říkám, zahraniční služba. Už jsem tady o tom také mluvil, když se to tady projednávalo. Nyní je to v ústavněprávním výboru a také ve výboru zahraničním, kde se bude řešit právě provázanost zahraniční služby a služebního zákona. Já jsem tady říkal, že zahraniční služba jestliže bude vyjmuta ze státní služby, tak tím pádem Ministerstvo zahraničních věcí nechce být stále ústředním orgánem státní správy. Nechce být. On tady pan ministr zahraničních věcí není. Já tomu rozumím, on je na zahraniční cestě v Srbsku, on tam něco vyjednává, tak se ho tady na to nemůžu zeptat. Já jsem se ho na to ptal v té zahraniční službě a v zahraniční službě mi bylo řečeno, že nějakým způsobem nechtějí a že zahraniční službu nemá například Švédsko, Maďarsko, tak mě docela zarazilo, že my tady nějakým způsobem teprve teď řešíme zahraniční službu, když jsme to mohli řešit komplexně právě při přípravě zákona o státní službě. A v zákoně o státní službě z roku 2002 skutečně to bylo všechno obsaženo. Tam byla i modifikace s Národním bezpečnostním úřadem nějakým způsobem vyřešena, bylo tam vyřešeno všechno a místo toho přišel nový návrh zákona, který říkal úplně něco jiného, a my jsme z něj vytvořili naprosto něco jiného. To mě potom vždycky fascinovalo, že jsme museli odjet do Bruselu a tam vysvětlit, proč máme úředníka nebo superúředníka pod Ministerstvem vnitra. My ho tam skutečně máme, a tím pádem jaksi se snižuje odpolitizování státní správy, pokud je pod Ministerstvem vnitra. A pokud mě paměť neklame, tak tohle byla podmínka pravicové opozice, aby superúředník byl pod Ministerstvem vnitra. Skutečně, k tomu došlo a my jsme to pak horko těžko museli vysvětlovat, protože prý by nám EU nějakým způsobem zastavila čerpání dotací. Nakonec se nic nestalo.

Já jsem se klonil k tomu, aby bylo zavedeno tzv. Generální ředitelství státní služby po vzoru Velké Británie, Polska nebo i jiných zemí, nicméně s tím měla problém právě pravicová opozice, která říkala, že to není žádné odpolitizování, že to je nějakým způsobem zabetonování pro úředníky a zůstane to tam všechno u sebe a nebudou se moci odvolávat. Nakonec to tedy přešlo všechno pod Ministerstvo vnitra. Ve vnitru ten problém trvá dodnes, a proto nedochází k odpolitizování státní služby. Samozřejmě, jak jsem říkal, my jsme vždycky vítali zavedení zákona o státní službě, protože bylo nutné odpolitizovat celou státní správu. To jsem tady říkal. Zejména za Petra Nečase se ukazovalo, že státní služba je poměrně hodně politizovaná, je problematická a táhne se to všechno do širokých dimenzí.

Jak se tady ještě dívám do pozměňovacích návrhů, na ústavněprávním výboru jsme si říkali i některé věci. Vyslechl jsem i argumenty právě pravicové opozice, kdy tam řešila věk 50 let a právě 20 let praxe. Vím, že se řešila ještě prostupnost ze soukromé sféry do státní služby. Na tohle jsme trošičku zapomněli, protože jaksi ta věc, která souvisela právě se soukromou sférou a její prostupností do státní správy, tak to se tady řešilo také při tom projednávání zákona o státní službě. Já jsem byl proti tomu, protože bychom nějakým způsobem státní správu dehonestovali. Že pokud by tam samozřejmě přišli odborníci ze soukromé sféry, a já tomu i rozumím, že jsou to odborníci, ale byl by to poměrně problém. Tam by se musely upravit výběrová řízení a další věci, které -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, že vám vstupuji do vašeho projevu, ale opět požádám o ztišení kolegy a kolegyně, protože je důležité to, co říkáte. Je důležité, abychom rozuměli tomu, co říkáte. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Jan Klán: Ano, já jsem si vědom toho, aby tomu rozuměli. Tak v tom případě já už asi nebudu moc zdržovat. Já se možná třeba i přihlásím a něco zopakuji, tak abychom si všichni rozuměli. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní s přednostním právem se hlásí pan předseda Kováčik. Prosím.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Dámy a pánové, ta pozornost projednávání takového závažného zákona, na kterém má přinejmenším velmi bych řekl silný zájem nejvyšší státní úředník, mě zaráží. Zaráží mě ta nepozornost, která tady v sále je. Zaráží mě, že ne všichni zřejmě vědí, o čem to je a proč se má, tak jak je navrženo, rozhodovat. Proto mi dovolte, abych požádal o přestávku na poradu klubu KSČ do 13 hodin. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Do 13 hodin. Dobře. Ještě s přednostním právem. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Já bych požádal ještě před vyhlášením té pauzy, jestli bychom se nemohli poradit jako předsedové klubů, jestli nebudeme postupovat nějakým jiným způsobem.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Stačí pět minut na přestávku porady předsedů? Dobře. Přerušuji jednání schůze na pět minut. A žádám předsedy poslaneckých klubů, aby se poradili na dalším postupu. Děkuji.

 

(Jednání přerušeno od 12.02 do 12.05 hodin.)

 

Čas určený na přestávku vypršel. Mě zajímá, jaký je závěr z porady předsedů poslaneckých klubů. Požádám... Prosím, pan předseda Sklenák. Máte slovo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Nevím, jestli to mohu prezentovat jako závěr, jako dohodu předsedů poslaneckých klubů. Každopádně v tuto chvíli dávám návrh, abychom vyřadili všechny neprojednané body z pořadu probíhající schůze.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Je to procedurální návrh. Já přivolám kolegy a kolegyně z předsálí. Eviduji žádost na vaše odhlášení. Já vás tedy nejprve všechny odhlásím. Požádám, abyste se opět přihlásili svými kartami. Počkáme, až přijdou kolegyně a kolegové z předsálí. (Chvilku vyčkává.) Pro pořádek zopakuji procedurální návrh, který zde zazněl, a ten je, abychom vyřadili všechny body z pořadu schůze. Všechny neprojednané body z pořadu schůze, včetně tohoto. Kvorum se již ustálilo. Mohu zahájit hlasování.

 

Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro vyřazení bodů z pořadu schůze, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 346. Přihlášeno je 103 poslankyň a poslanců, pro návrh 69, proti 3. Návrh byl přijat.

 

Vzhledem k tomu, že jsme vyřadili z pořadu schůze všechny neprojednané body, tím pádem jsme vyčerpali program schůze a po třech týdnech končíme. A já končím tuto schůzi.

Ještě se o slovo hlásí předseda volební komise. Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, prosím členy volební komise, my jsme měli původně schůzku až za dvě hodiny. Svolávám teď volební komisi na 12.15 hodin ke klavíru. Ještě jednou poprosím všechny přítomné členy volební komise, abychom připravili body na únorovou schůzi - ve 12.15 hodin schůzka tady u klavíru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a přeji příjemný zbytek dne.

 

(Schůze skončila ve 12.08 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.