(17.50 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Ondráček. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuju, pane předsedající. Já bych vaším prostřednictvím asi ke kolegovi Chalupovi. Samozřejmě jsem pro to, aby každá odborná věc, a toto je velmi odborná věc, se diskutovala především ve výborech, které by měly být odborné, a tam bychom si ty věci měli vyříkat. Ale jestli se rozhodneme a svěříme Vojenské policii pravomoc konat vyšetřování i o trestných činech, které nebyly spáchány na zahraničních misích v zahraničí, tak jak to bylo do přijetí sněmovního tisku 503, a rozšířili jsme to, tak to není odborné rozhodnutí. To je ryze politické rozhodnutí. V tom žádnou odbornost nehledejte. Protože pokud byste šli po odbornosti, tak přece mi nebudete tvrdit, že odborníci na vyšetřování jsou u Vojenské policie. A že tam někdy byli. Ti tam možná přešli, protože si je přeplatila Vojenská policie, a přišli tam z Policie České republiky. To, co tady kritizujete, že jedny bezpečnostní sbory vysávají druhé a přeplácejí jednotlivé lidi, to je přesně ten systém. A mám řadu kolegů, kteří přešli z Policie České republiky do Vojenské policie a stali se tam v podstatě vyšetřovateli, nebo pseudovyšetřovateli.
Ale odborná diskuse by se na půdě ani výboru pro obranu, ani výboru pro bezpečnost v tomto směru nekonala, protože to je ryze politické rozhodnutí. A rozhodnutí - je to v podstatě i politický handl. Protože hnutí ANO máte armádu, možná Celní správu jako bezpečnostní sbor a možná za to vám ministr vnitra do toho nebude povídat, protože vy skousnete reorganizaci policie, která tady proběhla při sloučení dvou celorepublikových útvarů. Takže odborná diskuse ve výborech určitě nebude. (Potlesk z lavic KSČM.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Další faktickou poznámku má pan poslanec Hájek. Prosím, máte slovo.
Poslanec Josef Hájek: Vážený pane předsedající, já budu stručný, ano, čas. Myslím si, že první čtení je od toho, aby Sněmovna rozhodla, jestli ten zákon, má smysl o něm diskutovat, nebo ne. Myslím si, že tento zákon má smysl, takže prosím vás, pojďme o tom hlasovat a rozhodněme, který výbor by se tím měl zabývat. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Táži se tedy, zda se někdo další hlásí do rozpravy. Prosím, pan předseda Stanjura. Máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Samozřejmě to není chyba opozice, že tady není ministr vnitra. To se snad shodneme, že to je chyba někoho jiného, a ne opozice. Nicméně pokud tady slyšíme poměrně silné výrazy, kdo v ozbrojených složkách kompetentní je a kdo není, já to nejsem schopen posoudit. Ale souhlasím s tím, že to, co nás čeká, je politické rozhodnutí. Že přesouváme kompetence. (Hlasy z pléna.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vás požádám, vážení poslanci, abyste po sobě nepokřikovali a respektovali to. V případě, že chcete vystoupit, přihlaste se do rozpravy. Prosím, pokračujte.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak lež to určitě není, možná jsem to špatně pochopil. Netvrdím, že mám pravdu. Já jsem to pochopil tak, že dojde k přesunu kompetencí, a dokonce v rámci resortů. A chtěl bych varovat, a velmi často se to děje v poslední době a i tato vláda to dělá, abychom směšovali obranu a vnitřní bezpečnost. Velmi často se to jakoby směšuje i exekutivními akty. Ale to jsou přece dvě úplně jiné oblasti! To, že někteří z nás to chápou jako jedno, tak bychom to neměli chápat. Je vnější a vnitřní bezpečnost. A tady se vlastně bavíme o přesunu, nebo potenciálním přesunu nebo o tom, čeho my se obáváme, i když to není pravda, někteří nám to mohou vyvrátit, je přesun z vnitřní bezpečnosti na obranu. Tak to prostě je a pochopil jsem to z vystoupení těch členů bezpečnostního výboru nebo výboru pro obranu, kteří v té debatě doposud vystoupili.
Moje první vystoupení směřovalo k tomu, že v takových otázkách by zodpovědná vláda tohle měla debatovat s opozicí předem. Předem. Ne v okamžiku, kdy je poslán vládní návrh zákona do Sněmovny. Všichni známe koaliční smlouvy. Je to jedno, jestli této vlády, nebo minulé. A když to trošku parafrázuji, tak v té koaliční smlouvě je napsáno: Pokud vláda pošle zákon do Sněmovny, tak vládní poslanci budou podporovat vládní návrh. Neříkám to úplně přesně, ale to je obsah koaliční politiky, je to normální, je to běžné.
Ale v okamžiku, kdy chcete pak debatovat a měnit zákon už tady, což u normálních zákonů docela možné je, viděli jsme to dneska u zákonů z dílny MPSV, že jsme to docela dobře přepsali - za to bych chtěl všem poslancům, kteří ten zákon výrazně vylepšili, poděkovat ještě jednou -, tak tady se obávám, že v otázkách bezpečnosti je trochu pozdě na to, aby se tím zabývalo 15 členů výboru pro bezpečnost (nesrozumitelné) hotovo. A ty, kteří tam jsou, prosím, aby respektovali, že i nás ostatní to zajímá. A už slyším ten argument: Přijďte na ten výbor, to můžete! To samozřejmě můžeme, ale mezitím zasedají jiné výbory a není to úplně jednoduché sladit.
My tady voláme vlastně po politické dohodě na základních parametrech. Ne po odborné debatě, jestli v § 3a bude slůvko anebo i, nebo jestli tam bude nebo, nebo možná nebo vždy. To už je ta odborná debata, na to já tedy určitě nejsem připraven a taky nejsem členem ani jednoho ze dvou zmíněných výborů. A na tom není nic špatného.
A pak se dostaneme do situace, kdy vlastně taháme za záchrannou brzdu a máme dvě možnosti. My pak jsme nuceni navrhnout zamítnutí toho zákona, což se vládní koalici nelíbí. A říkám, já tomu politicky rozumím. Anebo, což je podle mě elegantnější, kdyby vláda ten návrh zákona stáhla a debatovala i s námi o těch parametrech, tak pak se dá ten zákon i projednat mnohem rychleji. Já jsem o tom mluvil v úterý na grémiu Poslanecké sněmovny a jsem opravdu rád, že pan premiér svolal schůzku zástupců parlamentních stran taky k problematickému zákonu, nebo důležitému zákonu, abych to neproblematizoval dopředu, zákonu o Vojenském zpravodajství. Ta schůzka proběhne 31. ledna a tam se budeme společně radit a budeme hledat společný a silně většinový názor. Protože opravdu o otázkách bezpečnosti, tajných služeb, obrany bychom se měli alespoň pokusit o nalezení shody. V nejhorším se neshodneme, a pak nastupuje vládní většina. Ale pokud to podpoří alespoň část nebo celá opozice, tak přece i pro ty zákony i pro ty resorty je to lepší. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Schwarz. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Bronislav Schwarz: Dobrý podvečer, pane místopředsedo. Vaším prostřednictvím se chci panu předsedovi klubu ODS omluvit, že jsem se unesl a že jsem na něj zakřičel, že se nic nepřesouvá. Já bych teď jenom chtěl říct: Prosím vás, když vás to tedy všechno tak odborně zajímá, všechny tady ty lidi, jestlipak víte, jak dlouho Vojenská policie už je, existuje? Jestlipak víte, jak dlouho už nosí spisy na obvodní oddělení a na kriminálky, kde už dávno vyšetřuje? A že nic nepřesouváme. Že pouze se některé věci chtějí změnit, vylepšit a posílit. Ale to, že existuje dlouho - dokáže mi někdo na férovku teď odpovědět? Ti, co tady vystupovali, jak existuje, jak dlouho nosí ty spisy? Jak dlouho mně vojenští policajti už nosili jako kriminalistovi svázané spisy a já jsem je realizoval? A bez státního zástupce jsem neudělal nic, ani ten vojenský policajt? Tak to jsem vám chtěl jenom připomenout. To je všechno.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Táži se tedy, zda se někdo další hlásí ještě do rozpravy, než případně rozpravu ukončím. Eviduji dvě faktické poznámky. První má pan poslanec Luzar, poté paní poslankyně Černochová. V tento moment mají přednost faktické poznámky. Prosím.
Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, dámy a pánové, poslouchám tady tuto debatu a má otázka, byť neodborník v této oblasti, přesto se bezpečností docela intenzivně zabývám, je, kam bychom chtěli v tomto státě s bezpečnostními službami dojít. Tady už od předřečníků zaznělo, že se tady začnou přesouvat anebo posilovat jednotlivé aparáty. Hovořili tady o celnících, že velice brzo budou chtít taky mít vlastní expertizy, vlastní přístupy a další záležitosti. Hovoří se tu ale nyní o Vojenské policii. Ano, je problém, a tady to od kolegy jasně zaznělo, je problém, že oni vezmou vyšetřovací spis a jdou k policii a žádají odborné stanovisko, popř. přístup k analýzám, přístup k odbornému aparátu, kterým disponuje Ministerstvo vnitra, a chtějí si ulehčit práci a chtěli by, aby tento aparát byl součástí Vojenské policie, aby měli pravomoci k vyšetřování podobné jako klasická policie. Aby mohli, jak se říká, na závěr vzít ten spis, zamašličkovat ho a předat orgánům, které by měly rozhodnout, čili soudům. Ale ptám se: Je opravdu potřebné, abychom tuto pravomoc posilovali? ***