(15.10 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Chci také říci, že vláda s účinností k 1. únoru letošního roku jmenovala vládním zmocněncem pro oblast kybernetické bezpečnosti pana Dušana Navrátila, který v současné době působí jako ředitel Národního bezpečnostního úřadu, a jeho úkolem bude vytvořit Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, který se vyčlení z Národního bezpečnostního úřadu v souladu s vládní prioritou, kterou je maximálně akcelerovat připravenost České republiky na problematiku kybernetických hrozeb. A opět jsem velice rád, že toto rozhodnutí, které jsme učinili, to znamená vytvoření samostatného Národního úřadu pro kybernetickou informační bezpečnost, je něco, čím naprosto včas a naprosto v souladu s analýzou aktuálních rizik směřujeme k připravenosti České republiky na rizika, která patří k moderní informační společnosti.
Koneckonců i audit národní bezpečnosti, který jsme realizovali, jasně avizoval, že právě otázka kyberútoků je něco, čemu vláda musí věnovat zvýšenou pozornost. My jsme také schválili, nebo vláda souhlasila s tím, aby NBÚ začal připravovat výstavbu nové budovy, která by právě v budoucnu měla sloužit tomuto Národnímu úřadu pro kybernetickou informační bezpečnost, ta nová budova by měla být postavena v Brně - Černých polích.
A poslední věc možná, kterou bych chtěl zdůraznit. Posiluje se trend elektronizace státní a veřejné správy. V průmyslu začíná v zásadě digitální revoluce. Průmysl 4.0. Tohle samozřejmě všechno bude vytvářet mnohem větší pole pro potenciální útoky, které budou ohrožovat bezpečnost, mohou ohrožovat citlivá data, ale mohou ohrožovat také fungování citlivých systémů. Čili i v důsledku digitalizace a pokročilé elektronizace státní správy je strašně důležité, abychom se prioritně kybernetické bezpečnosti věnovali.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji předsedovi vlády. Ptám se pana poslance, jestli má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.
Poslanec Igor Jakubčík: Vážený pane premiére, děkuji. Myslím si, že vznik tohoto nového úřadu je velmi potřebný. Mě by ještě zajímala jedna věc. Národní úřad pro kybernetickou informační bezpečnost je úřadem řekněme civilním, ale současně se kyberbezpečností a kyberkriminalitou zabývá i Vojenské zpravodajství. Myslím, že by bylo vhodné, aby došlo k určité koordinaci těchto dvou služeb. Vím, že určité kroky se zde už nějakým způsobem dějí, že k částečné koordinaci dochází a bude docházet, ale chtěl bych vědět, jestli tato koordinace bude řízena přímo vládou, či to budou jednotlivé složky, které budou navzájem spolupracovat.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Slovo má pan předseda vlády.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Ano, ty věci jdou relativně rychle. Relativně rychle také přibývají rizika, na která musíme jako vláda reagovat. Proto jsme v tuto chvíli iniciovali dva legislativní procesy, které vlastně probíhají paralelně. Teď tady v Poslanecké sněmovně je novela zákona o kybernetické bezpečnosti, ale současně je tady také novela zákona o Vojenském zpravodajství. Myslím si, že je důležité, abychom využili toho, že obě tyto normy měníme a projednáváme současně, abychom se ujistili, že dojde k dostatečně přesné definici kompetencí obou těchto institucí. Čili tady jsem jednoznačně připraven jako předseda vlády podpořit dobrou komunikaci mezi Národním bezpečnostním úřadem v tuto chvíli a jeho vládním zmocněncem a Vojenským zpravodajstvím a Ministerstvem obrany, abychom prostě během projednávání tohoto návrhu zákona tady v Poslanecké sněmovně dosáhli toho, že se budeme moci spolehnout na jasné rozdělení odpovědnosti mezi tyto dvě klíčové instituce. Myslím, že je důležité, abychom si uvědomili, že Národní bezpečnostní úřad, potenciálně ten nový Úřad pro kybernetickou informační bezpečnost, skutečně má zaměření směrem k civilnímu sektoru, firemnímu sektoru, a pokud jde o kompetence Vojenského zpravodajství, to je věc kybernetické obrany, a tady to musí směřovat jednoznačně k té speciální bezpečnostní oblasti.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. S další interpelací vystoupí pan poslanec Antonín Seďa, připraví se paní poslankyně Langšádlová.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, osobně si uvědomuji, že valorizace penzí je složitou záležitostí s dopadem do státního rozpočtu. Na straně druhé je nutno si uvědomit, že drtivá většina seniorů nemá velké úspory, řada z nich si nemůže přivydělat a většina žije pouze z důchodů. A připomenu, že snížení valorizace penzí v době hospodářských problémů snížilo životní úroveň a hlavně snížilo základnu pro budoucí valorizaci penzí. Proto se také stalo, že tato vláda, která vrátila výši valorizace do původní výše, snesla kritiku za valorizaci v desítkách korun. A přidání o více jak 300 korun průměrně po navýšení vládou se také nesetkalo u řady seniorů s pozitivním ohlasem.
Vážený pane předsedo vlády, proto se chci zeptat, jaké kroky hodláte do konce funkčního období této vlády přijmout zejména ke zlepšení situace našich seniorů a jakou máte představu o možné výši penze vůči průměrné mzdě, aby nedocházelo k poklesu životní úrovně našich seniorů. Děkuji za vaše odpovědi.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Slovo má pan předseda vlády.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, tohle je skutečně velmi vážné téma. Skoro těch necelých pět minut, které mám teď na odpověď, si myslím, že na to nebude stačit, a proto se soustředím alespoň na některé podstatné otázky.
Za prvé já naprosto souhlasím s tím, že ta valorizace, která byla 40 korun, nebyla dostatečná valorizace. Vláda se tehdy ocitla v pasti legislativy, platil zákon, který nám bohužel neumožnil, abychom zvedli penze více. To znamená, soustředili jsme se na to, co jsme mohli udělat, a proto jsme také vyplatili všem seniorům a penzistům 1 200 korun, abychom kompenzovali tu nízkou 40korunovou valorizaci penzí, která tady byla v roce 2016. Čili to je věc, kterou jsme museli udělat. Ale také jsme se okamžitě soustředili na změnu pravidel, aby už se to s těmi 40 korunami neopakovalo. Jsem rád, a chci poděkovat i této Sněmovně, že se tady loni podařilo schválit změnu pravidel, že jsme to schválili včas na jaře, to znamená, že jsme dokázali zvednout limit pro valorizaci penzí, kde má vláda možnost úvahy, až na 2,7 %. To znamená, že odteď už vláda má možnost do 2,7 % valorizovat důchody na základě svého rozhodnutí. Kdybychom tuhle možnost ze zákona měli před dvěma lety, tak nedošlo ke 40korunové valorizaci, ale ta valorizace byla výrazně vyšší. Díky tomu, že máme nový zákon, nová pravidla, tak letošní valorizace bude těch 308 nebo 309 korun v průměru, což už je výrazně lepší, než 40 korun, které byly před rokem.
Ale to, co je alarmující, je, že nám neustále klesá poměr mezi průměrným důchodem a průměrnou mzdou a v situaci, kdy naštěstí a díky bohu ekonomika roste a rostou mzdy, tak hrozí riziko, že ten poměr mezi mzdou, průměrným důchodem a průměrnou mzdou bude dále klesat. To znamená, potřebujeme takové opatření, které by stabilizovalo podíl průměrného důchodu na průměrné mzdě alespoň nad 40 procenty. Pokud neuděláme teď žádné opatření z hlediska pravidel valorizace, tak hrozí, že se průměrný důchod postupně dostane pod 40 % průměrné mzdy a bude dále průměrný důchod klesat.
Proto podporuji ten návrh, který vzešel z důchodové komise, abychom ještě upravili schéma valorizace. Chci, aby to udělala ještě tato Poslanecká sněmovna, bylo by dobře, kdybychom se na tom dokázali dohodnout. To znamená, že by za prvé valorizace důchodů nebyla podle jedné třetiny růstu mezd, ale byla podle 50 % růstu mezd. To znamená, že by se více zohlednil růst mezd ve valorizaci penzí. A druhá změna by se týkala toho, že by indexace podle cen, která je dneska ve výši 100 % inflace, tak se posuzovaly dva indexy. Jeden index obecné inflace a druhý index takzvané důchodcovské inflace. To znamená, podle růstu indexu životních nákladů domácností důchodců. Čili budou tady dva indexy, jeden index obecný, jeden index, který se bude týkat čistě domácností důchodců, a vláda bude moci zohlednit ten výhodnější index, který bude pro seniory. Takže dva parametry změny v systému valorizace penzí. ***