(16.20 hodin)
(pokračuje Heger)
Dovolte mi tedy jenom zrekapitulovat určité pochybnosti, které zde již vesměs zazněly, a já je shrnu do krátkého bloku.
Náš klub, jak zde už také zaznělo, bude hlasovat pro verzi lékáren, to znamená verzi, která prošla Sněmovnou. Jsme pro to, že budou lépe zajištěny léky v lékárnách, zejména v těch malých. Je zvláštní, přestože tady byl podán výklad, že senátní návrh je daleko dokonalejší, máme k dispozici z bohaté korespondence právní názory, také celkem solidně podložené, které mluví ve prospěch interpretace, kterou předvádějí malé lékárny. Nakonec zde zaznělo, že názor ministerstva, které by dnes po přijetí zákona o státní službě mělo reprezentovat jakousi názorovou skálu v každém resortu, tedy ji pravděpodobně nereprezentuje, když se názor mohl tak rychle obrátit, včetně názoru SÚKLu, který byl v takzvaném Běhounkově návrhu konzultován, a ten návrh se rodil dlouho, velmi těžce a rodil se s konzultacemi na ministerstvu i SÚKLu, a najednou je všechno jinak. To je první určitá nejasnost, která zákon procedurálně provází.
Stanovisko Úřadu pro hospodářskou soutěž je také velmi zvláštní. Zřejmě materiály byly dva, jeden podrobnější a jeden, který dostali poslanci, který je naprosto bez vysvětlení a jenom konstatuje to, co úřadu nepřísluší, jaká byla procedura schvalování, ale o tom, jaké je zdůvodnění podezření, že bude hospodářská soutěž narušena, tam není ani slovo, nemluvě o tom, co tady bylo v debatě několika lidmi, naposledy panem kolegou Hovorkou, velmi jasně analyzováno, že hospodářská soutěž je velmi silně zdeformována už dnes. (V sále je velký hluk.)
Třetí podivnost je postoj SÚKLu, kterýžto úřad já často nekritizuji, ale v tomhle případě postup, kdy zákon, jak zde řekl pan zpravodaj Vyzula, ležel ve Sněmovně -
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane poslanče, že vám vstupuji do vašeho projevu, ale požádám, kolegové a kolegyně, o ztišení.
Poslanec Leoš Heger: Děkuji. Já slíbím, že už budu krátký.
Zaznělo zde, že zákon ležel ve Sněmovně jeden a půl roku. Čas se mohl klidně využít k tomu, aby nahlížení do registrů, které je choulostivou záležitostí zejména ve zdravotnictví, mohlo být ve Sněmovně projednáno, a najednou bylo, a bez žádoucí rozpravy, přijato Senátem. A to zdůrazňuji tím Senátem, který odmítl zákon, který budeme diskutovat za chvíli, který ho odmítl z toho důvodu, že pozměňovací návrh, který byl předložen, byl předložen jako pozměňovací návrh a byl porušen princip diskuse nad zákonem. Tady u vstupu do registru je to zcela naopak. Tady byla nediskuse v Senátu.
Také tady zaznělo od pana senátora Koliby, že elektronický recept je hlavní důvod, proč chce SÚKL nahlížet do registru obyvatel, ale vyjádření, která jsme slyšeli v mezidobí, byla spíše v tom směru, že ne elektronický recept, ale kontrolní a dohledová činnost SÚKLu to vyžadují, a správní řízení se subjekty, které jsou postihovány. To vysvětlení taky není podáváno příliš konzistentně.
A poslední věc. Zmínil ji tu taky pan kolega Hovorka. Je to intervence Americké obchodní komory, která je samozřejmě velmi pro výrobce, a kdyby takto formuloval svá stanoviska kterýkoliv z poslanců, bude tedy označen jaksi jako lobbista v horším slova smyslu.
To je vše, co jsem chtěl říci. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Eviduji dvě přihlášky. Nejprve s přednostním právem pan ministr Ludvík a po něm řádně přihlášený poslanec Ludvík Hovorka. Prosím. (V sále je stále hluk.)
Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já jsem trošku na rozpacích z jedné věci. Totiž vy tady mluvíte o věci, kterou tento zákon neřeší. To je základní problém normy, že zákon neřeší problém, aby lékárna dostala lék, který si objedná. Opravdu neřeší. Vezměte si modelovou situaci. V Česku máme tuším 2 700 lékáren, omlouvám se, nějaké takové číslo to bude. A běžně se do Česka dodá lék v objemu tisíc kusů. Zákon neumí vyřešit, jak tisíc kusů rozdělit mezi 2 700 lékáren. Pléduji za to, aby byl tento zákon přijat. Znovu zdůrazňuji, celou dobu se tady bavíme o jednom jediném paragrafu zákona, a to § 77 odst. 1 písm. h). To je na druhou stranu dobrá zprávu, když akceptuji dvě výhrady, které měl pan kolega Hovorka, pan kolega Heger, že se tam dostalo nahlížení do registru, ale budiž.
Tady se ale hlavně mluví o tomto paragrafu, který má řešit tržní podíly. Tady je všeobecně sdílená shoda, že zákon vyřeší tržní podíly lékáren. Neřeší. On řeší tržní podíly distributorů, dokonce velkodistributorů. V podstatě ten zákon jinými slovy říká: milý výrobče, ty, který mně, velkému distributorovi, nechceš dodávat léky, ty, ty a díky tomuhle zákonu už je budeš muset dodávat. To říká ten zákon, takhle to tam je. Já se dokonce domnívám, že by stálo za to opravdu trošku zapracovat na tom, aby se specificky malé lékárny k některým lékům dostaly.
To, že tady říkal pan kolega Štětina, že chybí Berodual, je pravda. Ale on chybí třeba v tuhle chvíli, a teď čerstvé číslo z Motola, věřte, že mám dobré údaje, i Ventolin nebo Unasyn. Unasyn je základní antibiotikum, bez něj se velmi špatně provozuje léčba některých typů zánětů.
Fakt se musím přiznat, že trošku nevím, jak to okomentovat, protože vy všichni plédujete za správnou věc. Musím říct, že opravdu správná věc je, aby se pacienti ve svých lékárnách dostali k lékům. To je strašně správná věc a to já jako ministr zdravotnictví budu maximálně podporovat i s tím, že mám ze svého života praxi s lékárnami, takže opravdu vím, co ten problém je. Ale tenhle zákon to bohužel neřeší. A formulace, která si myslela, že to řeší, je z mého pohledu formulace nahrávající prostě opravdu jedné straně - a ta strana nejsou lékárny. Ale nevím už, jakým způsobem to vyřešit.
Znovu říkám, zákon neřeší podíl lékáren, zákon řeší podíl distributorů. To je to, co jsem k tomu chtěl říci. Znovu bych poprosil - to, co tady už opravdu několikrát zaznělo, problémový je tam jeden paragraf, nebo dokonce jedno písmeno jednoho odstavce jednoho paragrafu. Takže se opravdu přimlouvám za to, že je potřeba, aby zákon byl schválen. Děkuji. (V sále je stále hluk.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Opravdu jsem se snažil porozumět panu ministru zdravotnictví, ale vůbec jsem mu nerozuměl. My si máme vybrat ze dvou možností a ministr tady plamenně promluví a řekne: hlavně aby jedna prošla. To je alibismus, to není nic jiného. Překvapivá změna stanoviska, a to se děje poměrně často, tady vládní koalice podporuje v tomto případě pozměňovací návrh pana poslance Běhounka, všechny nás přesvědčuje, jak je to výborné, ať to přijmeme, pak ministr odejde, nevím kolik je to metrů, směrem k Senátu, který říká: ne, ne, to nemusíte, klidně tohle. A přijde za námi a říká úplně vážně: ono je to jedno, hlavně aby to prošlo. ***