Čtvrtek 23. února 2017, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Radek Vondráček)

270.
Dotační programy zemědělství pro rok 2017 poskytované podle § 1, § 2 a § 2d
zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 978/

Tento materiál uvede ministr zemědělství Marian Jurečka. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Dobré dopoledne, vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, vážení hosté. Dotační programy na rok 2017 vycházejí z dikce § 1, § 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, které stanovují, že stát přispívá k zachování výrobního potenciálu zemědělství a jeho podílu na rozvoji venkovského prostoru. Zároveň podporou vytváří předpoklady k udržování osídlené a kulturní krajiny a rozvoj mimoprodukčních funkcí zemědělství, které přispívají k ochraně složek životního prostředí. Dotační programy, které jsou financovány výhradně z národních zdrojů, jsou podle § 2d odstavce 2 výše uvedeného zákona prováděny Ministerstvem zemědělství a jsou administrovány na základě jím vydaných zásad.

Předkládaný materiál obsahuje dotační programy pro rok 2017, jejichž účel včetně rozsahu finančních prostředků podle § 2d odstavce 1 zákona č. 252/1997 Sb. schvaluje pro každý rok Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR současně se státním rozpočtem. Dotační programy navazují již na osvědčené programy, které byly založeny předešlými vládami. Programy byly analyzovány a shledány efektivními. Programy jsou vysloveně účelové, sloužící podpoře restrukturalizace a zvýšení konkurenceschopnosti českého agrárního sektoru a českého venkova.

V předloženém návrhu výše přidělených prostředků je preferovaná živočišná výroba. Důvodem je snaha bránit nepříznivému vývoji některých odvětví živočišné výroby, jež je nezbytná pro zachování zaměstnanosti na venkově, která v současnosti ztrácí pozice především v sektoru chovu prasat a drůbeže, přestože předpoklady pro konkurenceschopnou produkci v podmínkách České republiky existují. Na rozdíl od předchozího roku program 16 - Udržování a obnova kulturního dědictví venkova, jehož účelem je údržba a obnova kulturních prvků venkovské krajiny, které neslouží osobnímu užívání ani nejsou předmětem podnikání, a program 21 - Centra odborné přípravy, jehož účelem je zvýšení kvality odborného vzdělávání žáků a studentů středních a vyšších odborných škol, nejsou od roku 2017 zařazeny mezi dotační programy v předkládaném materiálu a budou schvalovány a administrovány v systému programového financování EDS/SMVS Ministerstva financí. Spektrum ostatních dotačních programů zůstává stejné jako v roce 2016, pouze v jejich rámci dojde k rozšíření o nové programy 9FM - Demonstrační farmy, 10ED - Podpora české technologické platformy rostlinných biotechnologií a 10EE - Podpora české technologické platformy pro zemědělství, a program 1I může být v případě potřeby rozšířen o podprogram na podporu dopravy závlahové vody.

V souladu se zněním § 2d odst. 1 zákona č. 252/1997 Sb. je u každého programu uveden účel a navrhovaný rozsah finančních prostředků, dále uvedena forma dotace a zdůvodnění podpory. Dotační programy předkládané podle § 1, podle § 2 a § 2d zákona o zemědělství neodporují mezinárodním dohodám a smlouvám, kterými je Česká republika vázána. Podmínky pro podávání žádostí, rozhodování a přiznávání dotací budou upraveny zásadami ministerstva v souladu s § 2d odst. 2 zákona o zemědělství.

Návrh finančních prostředků určených na dotační programy pro rok 2017 je státním rozpočtem stanoven ve výši 2 808 831 tis. korun. S ohledem na tuto skutečnost návrh rozpočtu dotačních programů zemědělství pro rok 2017 odpovídá možnostem rozpočtu kapitoly Ministerstva zemědělství, přičemž se snaží zachovat kontinuitu s předešlými roky v poměru přidělených finančních prostředků pro jednotlivé programy. Rozdělením finančních prostředků na jednotlivé dotační programy směřuje do odvětví živočišné výroby celkem 1 914 131 tis. korun, do odvětví rostlinné výroby 267 mil., do odvětví potravinářství 415 mil. a na ostatní aktivity 212 mil. korun.

Návrh dotačních programů zemědělství pro rok 2017 byl dne 23. listopadu 2016 schválen vládou České republiky. Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny projednal návrh dotačních programů dne 15. prosince téhož roku na své 37. schůzi, přičemž doporučil svým usnesením číslo 139 Poslanecké sněmovně tento dokument schválit. Současně svým doprovodným usnesením číslo 140 k usnesení zemědělského výboru číslo 139 doporučil ministru zemědělství v průběhu roku 2017 přednostně navýšit prostředky programu 8. Nákazový fond, 19. Podpora na účast producentů a zpracovatelů zemědělských produktů v režimech jakosti a 20. Zlepšení životních podmínek chovu hospodářských zvířat, aby byly v maximální výši pokryty požadavky žadatelů o dotaci v těchto programech.

Vážený pane předsedající, milé poslankyně, vážení poslanci, žádám vás o schválení materiálu, který jsem nyní představoval, ve znění doporučeném zemědělským výborem Poslanecké sněmovny. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane ministře. Usnesení zemědělského výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 978/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Ladislav Velebný, informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Ladislav Velebný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, zemědělský výbor se sešel a projednal dne 15. prosince 2016 na své 37. schůzi sněmovní tisk 978 a přijal usnesení k dotačním programům zemědělství pro rok 2017, ve kterém doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby dotační programy zemědělství pro rok 2017 schválila. Přesto jen připomenu, že zemědělský výbor přijal taktéž doprovodné usnesení, které tady zmínil přede mnou pan ministr, ve kterém doporučujeme ministru zemědělství v průběhu roku 2017 přednostně navýšit finanční prostředky do nákazového fondu a na dotační program 19 a na dotační program 20. Podrobně to sdělil pan ministr.

Tolik má zpravodajská zpráva. Děkuji a pak přednesu návrh na usnesení.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Než budeme pokračovat, krátce přečtu omluvu. Paní ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová se omlouvá z dnešního jednání v odpoledních hodinách ze zdravotních důvodů.

Já tedy nyní zahajuji všeobecnou rozpravu, do které se přihlásil zatím pan poslanec Pavera a pan poslanec Bendl. Slovo má pan poslanec Herbert Pavera, připraví se pan poslanec Petr Bendl. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Herbert Pavera: Děkuji. Hezké a příjemné ještě dopoledne, dámy a pánové. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vám řekl několik slov právě k dotačním programům zemědělství pro rok 2017.

Osobně si myslím, že zemědělství, jak to říkám mnohokrát při svých vystoupeních, potřebuje dotace, aby bylo konkurenceschopné s evropskými zemědělci i s potravinářskými firmami a dalšími výrobci zemědělských produktů. Myslím si, že i programy, které jsou tady navrženy, je jich celkem 17, v drtivé většině jsou v pořádku. Jen zdůrazním, že oceňuji, že je tam třeba i podpora včelařství, podpora kapkové závlahy, restrukturalizace ovocných sadů, ale je tam také, což už je v novodobé historii nové, i podpora činnosti potravinových bank a dalších subjektů s humanitárním zaměřením, což si myslím, že je výborné, stejně jako podpora rybníkářství. Určitě je fajn, že podporujeme i potravinářskou konkurenceschopnost a samozřejmě i zlepšení životních podmínek chovu hospodářských zvířat. V minulosti v České republice byly docela problémy s těmito podmínkami a myslím si, že zvířata, která už nejsou obyčejnou věcí, ale jsou živými tvory, si zaslouží dobré podmínky pro svůj život.

V čem ale nesouhlasím ani já, ani mí kolegové a kolegyně, je forma podpory některých velkých, ať už zemědělských, nebo potravinářských firem. Evropská unie přednostně dává dotace pro malé a střední zemědělce a pro malé a střední výrobce v potravinářském průmyslu. Česká republika je bohužel jednou z velkých výjimek. Musím říct, že jsme opravdu jedni z mála, kteří krátíme minimálně dotace pro velké zemědělce i pro velké potravinářské firmy. U nás, jenom pro zopakování, nad 150 tis. eur se krátí dotace o 5 %, což je minimum, které vyžaduje Evropská unie. V jiných zemích se třeba nad 150 tis. nedává už žádná dotace zemědělským firmám a někde to je i částka o hodně nižší. Můžeme zajít jenom kousek tady do Rakouska, do Polska, Maďarska či Německa.

Jen pro vaši informaci, když jsem si vyžádal ze SZIF, jaká je podpora z dotačního programu č. 13, což je Program podpory a zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu, tak jenom firmy skupiny Agrofert pobírají dotace ve výši 26 %, což je více jak jedna čtvrtina všech dotačních titulů. Dotační tituly třeba zrovna v tom programu 13 se zvýšily od roku 2012 ze 131 mil. na téměř 400 mil. korun a samozřejmě ta největší částka jde opravdu do skupiny těch obrovských firem, které už nepatří mezi střední firmy, protože střední firma má maximálně 250 zaměstnanců, ale ty firmy mají 500 i více jak 1 000 zaměstnanců. Myslím si, že takové velké firmy ani u nás, ani nikde jinde na světě nepotřebují žádnou veřejnou podporu, že mají dostatečný zisk na to, aby byly konkurenceschopné samostatně. V tom si myslím, že by se měl změnit pohled Ministerstva zemědělství na tyto dotační tituly.

Vím, že pan ministr zemědělství chce vrátit život na náš venkov, do našich vesnic. Já jsem z Moravskoslezského kraje, vím, že Podbeskydí, Jesenicko, Bruntálsko jsou oblasti, které kdysi byly známé svým zemědělstvím. Byly tam i státní statky, které bohužel byly nakonec zlikvidovány, a dneska je v těch oblastech silná nezaměstnanost. Pokud by se tam podpořila drobná výroba potravinářská, jako je zpracování dejme tomu mléka na sýry apod. nebo i výroba nějakých dalších výrobků, zpracování ovoce a zeleniny atd.... Tam si myslím, že by měly směřovat tyto dotace. Určitě by udělaly mnohem větší prospěch pro podporu života na našem venkově.

A poslední připomínka. Možná že tady pan ministr nakonec vystoupí s tím, že ti malí nežádají o dotace, i když tam peníze jsou. Možná že má pravdu. Ale když se podíváme na podmínky všech dotačních titulů, tak rok od roku se podmínky jednotlivých dotací výrazně komplikují, přibývá mnohem více byrokracie. Já jako starosta obce Bolatice mám zkušenosti s dotacemi od roku 2002, kdy začaly první dotační tituly z programu SAPARD. Kdysi to byly dva papíry, které jsme vyplňovali. Dneska to je hromada papírů, štos papírů, protože existuje hromada úředníků, kteří to kontrolují. Takže pokud se nezjednoduší dotační podmínky pro jednotlivé dotace, tak ti malí, ať už to jsou zemědělci, nebo malí výrobci, nikdy o ty dotace nebudou žádat, protože se jim to nevyplatí. Věřím, že pan ministr, který zařadil spoustu věcí, o kterých jsme v minulosti společně hovořili a které by měly pomoci našemu zemědělství ať už při zadržování vody v krajině, nebo i při zlepšení podmínek chovu zvířat apod., že i tyto podmínky, které se týkají podpory rozvoje podnikání na venkově, nějakým způsobem zjednoduší, aby mohli malí podnikatelé nebo i noví podnikatelé začít na venkově opravdu podnikat. Děkuji vám za pozornost.

A na závěr jenom zopakuji, že bohužel tedy poslanci TOP 09 a Starostů nepodpoří tento dotační program, což je mi bohužel velmi líto.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Než budeme pokračovat, poprosím všechny kolegy, aby udrželi hladinu hluku v přijatelné míře. Za prvé.

Za druhé. Mám tady připomínku parlamentní legislativy. Pan zpravodaj přečetl usnesení svého výboru v plné výši, nicméně tam je výzva pro ministra. O tom nemůže Poslanecká sněmovna hlasovat. Možná by bylo vhodné upřesnit, že budeme hlasovat pouze o tom, že berete na vědomí - jestli máte zájem potom. Já vás poprosím pak třeba v podrobné rozpravě, abyste to zopakoval.

Ptám se pana poslance Schwarzenberga, jestli má zájem o technickou, nebo řádnou. Technickou. Ano, v tom případě prosím.

 

Poslanec Karel Schwarzenberg: Vážené poslankyně, vážení poslanci, pane předsedající, je pozoruhodné a zajímavé, že když se projednává bod dotační programy v zemědělství pro rok 2017, jak zde prořídly řady poslanců strany ANO. Kdo má, ten má, ten nemusí o tom diskutovat. Děkuji za pozornost. (Pobavení a potlesk TOP 09 a Starostů, ale i několika poslanců ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji za dodržení času. Nyní s přednostním právem pan předseda... Nechce přednostní právo, takže si vás píšu bez přednostního práva. (Posl. Kováčik.) Ještě tady mám faktickou poznámku - pan poslanec Kubíček, faktická? (Nepřeje si vystoupit.) To byl asi nějaký překlep, takže odmazávám. A v tom případě je na řadě pan poslanec Bendl.

 

Poslanec Petr Bendl: Hezký dobrý den, vážené kolegyně a kolegové. Pane ministře, dovolte i mně říct pár vět k tomuto materiálu. Pokud projednáváme dotační programy v zemědělství na rok 2017, nemůžeme to trošku nevzít v kontextu celkového rozpočtu kapitoly Ministerstva zemědělství. Jenom připomínám, že výdaje kapitoly Ministerstva zemědělství oproti roku loňskému na rok letošní klesají. A z dotačních titulů je vidět, co je vlastně prioritou Ministerstva zemědělství. Totiž v kapitole Ministerstva zemědělství výrazně padají výdaje na oblast vodního hospodářství - o 800 milionů korun se oproti loňskému roku snížily výdaje na hospodářství - z 1,3 mld. na 0,5 mld. korun. Na retenci vody v krajině, o které jsme tady často mluvili a na zemědělském výboru také, a všichni říkali, jak je pro ně...

Pane předsedající, nemohl byste tady panu předsedovi zemědělského výboru říct... Fakt to ruší! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Nebylo nutné mu to říkat, on to pochopil záhy. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Není to příjemné. Děkuji vám za pochopení.

Ve státním rozpočtu je na retenci vody v krajině určeno 100 milionů korun. Poměřte to 111 miliony korun na poradenství. Co je asi pro ministra zemědělství důležitější? Retence vody v krajině, nebo poradenství? 111 - 100. Podle mě je to jasné, co je priorita. Všem budeme radit, ale dělat nebudeme nic, protože za 100 milionů korun žádnou výraznou oblast podpory retence vody v krajině, o které, aspoň tedy pokud platí slova, která tady v minulosti padla, jste přesvědčeni, že se podporovat má, tak tady zjevně vidíte, že to tak není. Padají výdaje na oblast vodního hospodářství celkově a zároveň jsou tady priority, které jsou jiné. Podotýkám, že jsou tam další výdaje už jakoby do jiných rezortů - na podporu zdravotně postižených, a to nijak nezpochybňuji jejich velikost, kde je 17 milionů korun z rozpočtu kapitoly Ministerstva zemědělství, na podporu školství 50 milionů korun, na potravinové banky 30 milionů korun. Řekněme, že to je humanitárně zemědělská záležitost, nicméně pravidla, jak se finanční prostředky nakonec rozdělují a jak dochází k nákupům, ta by mě opravdu zajímala a určitě se na ně budu pana ministra v budoucnosti ptát, protože si myslím, že to je jenom časovaná bomba.

V kapitole Ministerstva zemědělství je podpora neziskovým organizacím ve výši 140 milionů korun. Tady v dotačním programu zemědělství na rok 2017 jsou další 2,8 mld. korun. A má pravdu pan ministr v jedné věci, ano, je tam řada programů, které se nastavily v minulosti, a je dobře, že tam jsou, a je dobře, že jsou na ně finanční prostředky, abych byl spravedlivý: podpora včelařství, podpora kapkové závlahy, podpora restrukturalizace ovocných sadů, zlepšování genetického potenciálu vyjmenovaných hospodářských zvířat, nákup plemenných zvířat. To si myslím, že jsou všechno oblasti, kde je správně, že je Ministerstvo zemědělství podporovalo a podporuje i nadále. Nákazový fond zcela určitě, byť jsem přesvědčen, že se máme bavit o efektivitě nákazového fondu, protože se prostě nedaří zvedat produkci vepřového masa v ČR, a to už do nákazového fondu určitě natekly miliardy korun, a je otázka ptát se, jak moc je to tedy efektivní výdaj, či nikoliv.

Poradenství a vzdělávání - prostě pro mě 111 milionů korun - jednak je to obrovský nárůst, a k tomu když si vezmete, že ještě podpora evropské integrace nevládních organizací, to vypadá, jako když teď vstupujeme do EU, 20 milionů korun. Podpora - jen to zdůrazňuji - evropské integrace nevládních organizací 20 milionů korun, výdaj v letošním roce. A zdůrazňuji, ať to máte v kontextu toho, co jsem říkal předtím, retence vody v krajině 100 milionů korun. Ty poměry tedy, nezlobte se, pane ministře, ale vůbec nehrají, resp. asi odpovídají vašim prioritám, ale naše priority to tedy rozhodně nejsou.

Podpora činnosti potravinových bank a dalších subjektů s humanitárním zaměřením. Už jsem říkal 30 milionů korun a je tam podpora 20 milionů korun na pořízení dlouhodobého hmotného majetku. Chtěl bych vědět, co si pod tím představit, protože to není asi nákup potravin. Nákup hmotného majetku za 20 milionů korun v letošním roce. Co tedy chcete nakupovat? Nebo na co chcete dávat finanční prostředky v oblasti nákupu hmotného majetku - 20 milionů? Deset milionů je dotace hospodářského výsledku. To předpokládám, že neziskovky, kterým ty finanční prostředky chcete dát, je budou nějak zúčtovávat v rámci provozu atd., nicméně na co 20 milionů? To bych prosil, jestli by mně pan ministr zemědělství mohl odpovědět.

Víte, něco jiného říkáme, a pak když se podíváme na ta čísla, tak je zjevné, že něco jiného děláme! Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi, který byl zatím posledním přihlášeným do obecné rozpravy. Pardon, s přednostním právem pan předseda Kováčik. (Posl. Kováčik: Bez přednostního práva.) Ne s přednostním právem. Jenom tak. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Právě že ne s přednostním právem, ale v řádném pořadí, takže jsem zatím posledním přihlášeným, i když nejsem napsaný na tabuli.

Chtěl bych jenom velmi krátce reagovat, jednak sdělit názor poslaneckého klubu KSČM a jednak také reagovat na některé věci, které zde zaznívaly v rozpravě.

Především, a to nebudu opakovat, co tady znělo, že české, moravské a slezské zemědělství v kontextu zemědělství evropského se bez dotací neobejde, a řeči o tom, že dotace jsou zlo a že dotace škodí, jsou řečmi pouze akademickými, protože si dovedu představit, že by Česká republika zrušila zemědělské dotace. Udělaly-li by to všechny ostatní vyspělé, aspoň zemědělsko-potravinářsky vyspělé ekonomiky a také všechny ostatní ekonomiky, které zemědělství a potravinářství dotují, pak si dovedu docela dobře a živě a spolu s vámi téměř všemi, kdo máte trošku zachovaný alespoň objektivní pohled na zemědělství, venkov a potravinářství, představit, že Česká republika spolu se zemědělstvím slovenským, polským, maďarským a saským by byla lídrem světového zemědělství, by byla nejefektivnější zemědělskou ekonomikou na celém světě, protože prostě historicky je tady dáno, že střední a větší podniky tady mají převahu. To není nic, co bychom si vymysleli. To je dokonce navzdory tomu, co se tady od převratu odehrávalo, navzdory onomu tlaku, který byl na rozdrobení zemědělské výroby, se tady udrželo podnikání ve větších a velkých celcích. Máme největší průměrnou výměru zemědělského podniku v rámci Evropské unie. A je to právě z těchto historických důvodů, protože se ty podniky, tedy ta větší ekonomika v rámci jednotlivých podniků udržela ekonomicky, udržela v konkurenci. A tlaky na snížení, zastropování, capping, jak si to kdo promítnete, tedy na omezení dotací, ty tady byly pořád, více či méně se dařily. A jenom právě díky tomu, že polské, maďarské, slovenské, české a saské zemědělství z povahy historie má tu větší výměru farem, tak mimochodem Německo bylo proti onomu zastropování výše dotací podle velikosti zemědělského podniku.

To přece není vůbec nic o Agrofertu a spřízněných firmách. A ostatní střední a větší firmy, které zde na tom trhu jsou, přece nemohou za to, že je tady Agrofert. Ale tak berme to z toho pohledu, že já osobně si myslím spolu s některými dalšími, že prostě a jednoduše má-li české, moravské a slezské zemědělství a potravinářství udržet konkurenceschopnost nejen v rozsahu výroby, chceme přece, a koneckonců jsme si to tady říkali téměř všichni konečně, přestalo to před nedávnem být sprostým slovem, chceme zvyšovat soběstačnost, chceme zvyšovat potravinovou bezpečnost, chceme zůstat konkurenceschopní v kvalitě potravin tak, aby ty mimo jiné i mimoprodukční funkce zemědělství, jako je krajinotvorba, rekreační funkce, atd., atd., funkce dárce pracovních míst na venkově, a nejen na venkově, i těch navázaných pracovních míst, která jsou v ekonomice před prvovýrobou a také po prvovýrobě, čili dodavatelé, odběratelé, zpracovatelé a obchodníci, zůstalo zachováno.

Mluvím o tom, že prostě ona připomínka, která tady u kolegy Pavery zazněla, že jeho mrzí, že se nedaří příliš omezovat, a volně překládám, promiňte mi když tak, omezovat tu dotaci těch velkých, až po připomínku tady pana kolegy Karla Schwarzenberga o tom, jak tady chybějí poslanci z hnutí ANO. Tady chybějí ostatně poslanci s výjimkou klubu KSČM téměř všech, a Úsvitu koukám, téměř všech klubů. ODS je tady taky docela dost zastoupena, ano. Takže to byla poznámka, jen beru jako žert. To je první věc.

Druhá věc. KSČM podporuje právě z oněch důvodů, které tady byly řečeny, dotování zemědělství, udržování a vylepšování konkurenceschopnosti zemědělských podniků a potravinářských podniků v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

My máme spíše jinačí, a na výboru jsme to také prezentovali, jinačí připomínky. Ale to nám bylo přislíbeno, že se postupně bude upravovat, a to je otázka například plnění těch dotačních podmínek. Jako podmínku pro udělení té dotace my nevidíme jenom to, že splní ty podmínky, co jsou napsány, ten subjekt, který o ni žádá, aby bylo jasno, splní ty podmínky, co jsou napsány v té výzvě nebo v podmínkách toho dotačního titulu, ale že třeba v nějaké době do minulosti nebyl například Zemědělskou a potravinářskou inspekcí sankcionován, resp. možná třeba i v některých případech opakovaně vyšetřován pro porušení nějakých jiných pravidel, aby se nestalo, že zpracovatelský podnik dostane dotaci na zlepšování kvality svých výrobků nebo na nějaké činnosti tohoto typu, a přitom byl opakovaně pokutován nebo vyšetřován za to, když to hodně přeženu, prosím berte to jenom jako teoretický příklad, že lije vodu či nějaká jiná svinstva do vína. To je věc, která samozřejmě podle našeho soudu musí být brána v úvahu, protože abychom potom nebyli my jako poslanci a poslankyně zemědělského výboru nebo jako úředníci a funkcionáři ministerstva nebo třeba Zemědělského intervenčního fondu považováni za blázny, že jednou rukou jaksi sázíme pokuty a druhou rukou dodáváme peníze těm subjektům. To je věc, která ale je přislíbena, že se bude řešit. A my jako členové zemědělského výboru bychom si myslím na to měli dáti zvláštní pozor.

Sděluji Poslanecké sněmovně, že poslanecký klub KSČM bod Dotační programy zemědělství pro rok 2017 podpoří. Děkuji. (Tleská klub KSČM a poslanec Faltýnek.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. Pan ministr se hlásí o slovo. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuju. Já bych s dovolením reagoval na všechny tři předřečníky. Začnu u pana poslance Pavery. Udělám takovou drobnou rekapitulaci, protože jsem to opakoval opakovaně několikrát, když zaznívá, že naše politika Ministerstva zemědělství podporuje velké podniky. Shrnu několik konkrétních faktů, že tomu tak není.

V rámci prvního pilíře, to tady zaznělo, podnik nad 150 tisíc hektarů má kráceno pěti procenty přímé platby, které obdrží na plochu. To je první řekněme hendikep, kterým znevýhodňujeme velké podniky. V rámci druhého pilíře, někomu by se mohlo zdát pět procent málo, ale v rámci druhého pilíře už dochází k poměrně výrazné degresivitě a výraznému krácení, kdy platby v rámci LFA, to znamená platby pro horské a podhorské oblasti, což je dneska 51 % území České republiky, tak u těchto podniků je krácení nastaveno od 350 hektarů, postupně se krátí až do výše 30 %. Tam už je to opravdu velice výrazné krácení.

Dále bych připomněl, že v rámci prvního pilíře jsou zemědělci do 40 let zvýhodněni tím, že mají na prvních 90 hektarů vyšší platbu zhruba o necelých 900 korun na hektar. Takže tady pro část mladých zemědělců na první hektary je ta platba poskytována. Dále když jsme v loňském roce dělali podporu živočišné výroby, tak jsme zvýhodnili zemědělce do 50 krav, a pokud se nepletu, do 10 prasnic, kteří měli vyšší sazbu, kterou dostávali od Ministerstva zemědělství, což je další poměrně výrazná forma podpory vůči malým zemědělcům.

Dále bych chtěl zmínit, když jsem se díval na srovnání, kolik se v minulém období 2007 až 2013, mimo jiné v té době byla i vláda TOP 09, ODS a Věcí veřejných, z toho šest let byli ministři za ODS, tak se malým zemědělcům na projekty do jednoho milionu korun v rámci Programu rozvoje venkova vyplatilo pouze 232 milionů korun. Za dva roky nového operačního období za této vlády se vyplatilo malým zemědělcům na malé projekty přes jednu miliardu, 1 012 milionů přesně. Abych byl korektní, není to ještě vyplaceno, ale tato částka je buď částečně vyplacena, nebo je už pod smlouvami a bude vyplacena v následujících měsících. Takže, prosím, za sedm let 232 milionů, za dva roky nového operáku je to přes miliardu. A ještě bych rád podtrhl nový program na PGRLF, který se rozeběhl v loňském roce, úvěry s podporou režimu de minimis, kde je ta částka na malé projekty zhruba 600 mil. korun. Takže to je potřeba pro korektnost říkat, jakým způsobem jsou tady vybalancovány tyto věci.

Dále bych ještě rád podtrhl to, že malí zemědělci teď ve třetím kole Programu rozvoje venkova, kde žádali o dotace na investice do svých prvovýrob, tak ti, kteří žádali do živočišné výroby, byli uspokojeni ze 100 %. Ti, kteří žádali do rostlinné výroby, z 82 %. A zemědělci, tzn. střední a větší subjekty, které většinou žádaly do kategorie nad pět milionů, byli uspokojeni z 55 %. Takže prosím pěkně, nedělejme demagogii, ale uvědomujme si realitu těchto čísel.

Tolik na diskusi kontra velcí nebo malí a podpora, jestli tady je nastavena férově či není, to je potřeba všechny tyto věci tady shrnout.

Pan poslanec Bendl hovořil o vodním hospodářství a o tom, že je dostatečně nepodporujeme atd. Ale zapomněl si uvědomit jednu věc. Podpora vodního hospodářství, retence v krajině, rybníků apod., je podporovaná také z Programu rozvoje venkova částkou přes jednu miliardu korun ročně, prostřednictvím mj. pozemkových úprav a také z operačního programu Rybářství, který má alokaci přes jednu miliardu, a ročně vyplácíme zhruba 250 mil. korun opět na výstavbu např. nových rybníků. Kapitola pro závlahové zařízení je nastavena tak, že v každém roce za mého působení vždy případy navýšení této kapitoly uspokojujeme všechny žadatele ze strany zemědělců. Takže opravdu je to naše priorita, jenom se zapomíná, že není financována pouze z národních zdrojů, ale ještě z těchto dvou operačních programů.

Pokud mluvíme o jiných oblastech, tak já jsem zmiňoval ve svém úvodním textu, že zákon jasně hovoří, že to není jenom podpora zemědělské prvovýroby, ale je to podpora také venkova a mimoprodukčních oblastí v rámci zemědělství. A dneska když mluvíme např. o fenoménu plýtvání potravinami, kdy 30 % v rámci celého výrobního, prodejního a spotřebního procesu u potravin se proplýtvá, tak jsme po 23 letech přišli s tím, že by bylo dobré, aby Česká republika měla nějakou strukturu potravinových bank, aby ty potravinové banky mohly vzniknout i s nějakým logistickým zázemím, nejenom na papíře jako právnické osoby, aby mohly mít sklady, aby mohly mít chlazení, aby mohly mít manipulační prostory, aby mohly mít taky lidi, kteří tam tu manipulaci budou dělat. Takže proto tento dotační titul. A vřele doporučuji navštívit nějakou potravinovou banku, pane poslanče, kterou máte i ve vašem Středočeském kraji, aby vám přímo ti pracovníci řekli, jakým způsobem a proč je toto pro ně důležité. Takže tato podpora, která je tam vyčleněna, je právě i na ty investice do vybavení, regály, chladicí zařízení apod.

Byla tady zmíněna trošku vysmívaná podpora nevládních neziskových organizací v oblasti evropské integrace. Rád všem vysvětlím, proč tady tato podpora je zařazena. Teď je klíčové období, možná si to neuvědomujeme, ale letošní rok je klíčové období pro to, jak jednotlivá ministerstva a Česká republika obecně dokáže uhájit svoje zájmy při vyjednávání nových operačních programů pro období po roce 2020. A my podporujeme to, aby naše zájmy společně mj. taky mohly hájit nevládní neziskové organizace z České republiky. Protože i ty mají své struktury v rámci bruselské administrativy, i ty mohou výrazně pomoci. Proto je tady tato podpora. To není vyhazování peněz oknem, ale je to opravdu smysluplná záležitost.

Na konto toho, co říkal pan předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik, chci jenom říci, že ta složitost a nárůst administrativy, tak samozřejmě my jsme si toho vědomi, že to je něco, co dnes zemědělcům ani nám nedělá radost, a máme ambice a snažíme se, aby už teď po roce 2018 došlo k určitým úpravám i v evropské legislativě a došlo k zjednodušení. Ale je potřeba také říci, že například ti malí zemědělci u malých projektů jsou dneska v pozici, kdy mohou přijít, vůbec ten projekt nemusejí sami psát, ukážou na profesionálního poradce, který jim to napíše, a my jim v rámci Státního zemědělského intervenčního fondu náklady na projektovou přípravu zaplatíme. To je ještě výhoda, která je tady pro malé zemědělce. Samozřejmě administrativa není úplně věc jednoduchá, jsou to peníze veřejné, daňových poplatníků a musí být také zajištěna jejich kontrola.

Děkuji za pozornost a za podporu tohoto materiálu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. A nyní tu mám tři faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Petr Bendl, po něm pan poslanec Stanjura, po něm paní poslankyně Pěnčíková. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za vaši veřejnou podporu potravinových bank, určitě se na to budu ptát a pro to nebudu zneužívat tuhle chvíli. Ale co musím připomenout, a pane ministře, vy byste to měl vědět: Finanční prostředky čerpané v roce 2013 a 2012 a 2011 až do roku 2007 zpátky se domlouvaly kdy? V roce 2012? Nebo 2013? V roce 2005, pane ministře, a vy to musíte dobře vědět, že tady operujete a chlubíte se něčím, co ke chlubení není. To domlouvali vaši předchůdci. Jestliže teď tady tvrdíte, že tři roky před dojednáváním podmínek nového finančního období už to strašně potřebujete, protože se to domlouvá, tak vy v okamžiku, kdy něco čerpáte už v roce 2015, 2016, tak prostě... a ještě sám přiznáváte, že nečerpáte úplně, tak prostě to domlouvali vaši předchůdci. Takže se chlubíte cizím peřím. Nicméně když se podíváte na průměrnou hodnotu jednotlivých projektů, sám pochopíte, že se pomáhá spíš těm větším. Je to zjevné. A i ty velké podpory, které se tady navrhují, na to prostě ti malí nedosáhnou. A už pro ty střední je to obrovská zátěž. To není tak, že jim to někdo zpracuje na ministerstvu nebo v jeho organizacích, ale oni musejí tu žádost zpracovat nejdřív sami a nemají vůbec lidi na to, aby tohle uhlídali. To tak prostě je.

Nevím, kolik mám ještě času. A k tomu, co tady ještě padlo předtím. Přeci nikdo neříká, že to jde bez dotací v okamžiku, kdy jsou ty dotace v Polsku, na západě, na severu, na jihu i na východě. To prostě je nám všem jasné. Ale efektivita vynaložených prostředků a šance se na ně dostat, se prostě pro ty malé a střední zjevně snižuje. A stačí, když jim budete naslouchat, pane ministře.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan předseda Stanjura s faktickou poznámkou. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Chci si jenom ujasnit pojmy. Pan ministr zemědělství říká, že se v této chvíli vyjednávají nové operační programy. Já bych chtěl vědět, které nové operační programy se dojednávají, kolik jich je, kdo tam vyjednává.

Pak nám řekl takovou až dojemnou větu: Já to v tom Bruselu neumím dojednat, tak musím podporovat neziskovky, dávám jim dotace, aby to dojednaly za nás. Chtěl bych vědět, kdo pracuje ve prospěch nových operačních programů z neziskovek, s jakým zadáním, zda má posvěcení od vlády, zda tam prosazují vládní pozici, nebo to jsou lobbistické struktury. A teď když říkám lobbistické struktury, nemyslím to pejorativně. Nemyslím to pejorativně. Protože určitě různé zaměstnavatelské nebo profesní svazy mají své zájmy, logicky se jim říká lobbistické zájmy. A není to skutečně to pejorativní a negativní. Ale pokud tady ministr vlády říká: Já dávám peníze neziskovkám, aby za nás, nebo vedle nás, nebo s námi vyjednávaly, tak chci vědět kolik, kdo, jaké podmínky dojednávají, jaké zájmy hájí, kdo to kontroluje, kdo jim dává zadání. To je poměrně jednoduché. A když dostanu uspokojivé odpovědi, pak můžeme klidně říct ano, je to správně, i tyto organizace a tito konkrétní lidé pomáhají hájit národní zájmy, pomáhají hájit pozici české vlády a pak je to v pořádku. Ale pokud tam hájí vlastní zájmy a ne zájmy české vlády či českého státu a přitom dostávají peníze ze státního rozpočtu, tak už to dobře není.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. S faktickou poznámkou paní poslankyně Pěnčíková, s přednostním právem pan ministr, po něm řádně přihlášený pan poslanec Herbert Pavera. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Marie Pěnčíková: Děkuji za slovo. Dobrý den, dámy a pánové. Náš poslanecký klub ty dotační programy samozřejmě podpoří, už o tom tady mluvil náš předseda. Já s tím problém nemám a opravdu ruku pro ně zvednu.

Každopádně bych chtěla upozornit pana ministra, a už to tady taky padlo, administrativa spojená s vyřizováním těch dotací je opravdu obrovská a vy jste dohnali opravdu ty nejmenší zemědělce k tomu, že už si ani ty žádosti nepodávají, protože se jim potom vrací při kontrolách a musejí ty dotace vracet. Byly zrušeny agentury, které s tím pomáhaly. Teď se nemají na koho obrátit, oni to opravdu nezvládají. A u nás Moravě, vy jste ze sousedního kraje, tak to musíte vědět, už dospěli do stadia, že nechtějí čerpat ani SAPS, protože jim to za to prostě nestojí.

A teď jsem jednala s několika zemědělci - a srovnejte si i zaměstnance SZIFu, protože není možné, aby po kontrole, která proběhla v roce 2014, jim bylo teď, v únoru roku 2017, sděleno, že na základě kontroly provedené před třemi lety musí vracet dotace z roku 2010, 2011, 2012 a 2013. Tohle opravdu není podpora malých zemědělců!

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: S přednostním právem pan ministr. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Zaznělo tady opakovaně, že malí zemědělci nežádají. Chtěl bych říci, že teď ve třetím kole, které bylo vyhlášeno v září loňského roku, máme navíc o 3 000 žádostí do třetího kola Programu rozvoje venkova, především od malých zemědělců. Především. A pan poslanec Bendl mě asi nepochopil, že - prostřednictvím pana předsedajícího s dovolením znovu opakuji - malý zemědělec ten projekt vůbec nemusí psát. Požádá profesionálního poradce či agenturu a řekne jenom "já chci tady novou shrnovací lopatu na hnůj u dojnic", a oni mu ten projekt napíší a my proplatíme náklady na ten projekt. A to odráží i to, že nám přibylo těch 3 000 žádostí v tomto třetím kole. To je ad jedna.

Druhá věc, když jste říkal, je zřejmé, kdo především čerpá. Takže já mám statistiku, prosím pěkně, pane poslanče Bendle prostřednictvím pana předsedajícího. V období 2007 až 2013 v projektech do 1 mil. korun se vyplatilo 2 %. V projektech do 5 mil. korun 27 % a nad 5 mil. korun to bylo 71 %, prosím pěkně. Šest let u toho byli ministři za ODS. Třetí kolo Programu rozvoje venkova - 23 % projekty do 1 mil. korun, 23 % projekty do 5 mil. korun a 53 % projekty nad 5 mil. korun. Tak prosím vás pěkně, to je řeč čísel. To není dojmologie. Já vám rád ty rozborky pošlu na váš poslanecký klub. Chystám se to zveřejnit příští týden i na sociálních sítích, tak aby prostě tyto argumenty jednou provždy byly jasně zdokladovány, jak tato situace byla.

Pokud se tady hovoří o tom, co se vyjednává... Respektive ještě se vrátím k tomu. Pan poslanec Bendl, si umyl ruky a řekl, že on s tím nemohl nic dělat, protože podmínky se vyjednaly v roce 2005. Nemáte pravdu. Vyjednávají se legislativní podmínky, vyjednávají se obálky, ale nastaveni na úrovni členských států. A bodová kritéria nastavuje monitorovací výbor a podepisuje ministr zemědělství, který je může změnit před každým kolem. Před každým kolem jste mohli udělat výraznou změnu a říct, koho chcete opravdu podporovat. Vy jste podporovali malé zemědělce dvěma procenty z celkové alokace. To je prostě fakt. A tu zodpovědnost jste měl a mohl jste s ní něco udělat, a neudělal jste s ní vůbec nic.

Potom bych dále ještě tady zmínil... Bylo tady zmiňováno, a pan poslanec Stanjura, pan předseda Stanjura se logicky ptal, co se vyjednává apod. Já jsem mluvil o tom, že teď se intenzivně rozeběhla diskuse na úrovni všech orgánů EU v Bruselu o podobě evropských fondů a společné zemědělské politiky po roce 2020. Letošní rok je naprosto klíčový pro to, jakým způsobem se v příštím roce začne projednávat legislativa pro nastavení těchto kohezních fondů, případně společné zemědělské politiky. A my dneska začínáme vést diskusi a vedeme diskusi se zemědělskou veřejností, nevládními organizacemi o tom, jaké jsou priority České republiky a co chceme hájit. Tuto pozici chceme mít do konce pololetí hotovou. Budu ji chtít potom projednat i samozřejmě na vládě.

A ty nevládní organizace mají i své evropské centrály, ve kterých jsou naše nevládky zapojeny, a ony tam, pokud mohou vyslat svého člověka, jsou schopny hájit také své zájmy. Dělají to jak ty malé, tak střední, tak ty velké nevládní organizace. Ta podpora z tohoto dotačního titulu je jim právě na to, aby mohly pokrýt finanční náklady na tyto lidi, určena.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec Petr Bendl a jeho faktická poznámka. Po něm s faktickou poznámkou pan předseda Stanjura. Po něm řádně přihlášený pan poslanec Pavera. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pane ministře, kdybyste pravidelně jezdil na jednání ministrů zemědělství EU, tak byste věděl, že se ty podmínky změnit příliš nedají. To za prvé. A za druhé. Ministr zemědělství Bendl dělal pravidelné kulaté stoly s jednotlivými zemědělskými organizacemi a vždycky zesouladil stanovisko a dohodl se s nimi na nějakém kompromisu a s tím na to jednání ministrů jezdil. Na rozdíl od vás, který s nimi toto nekonzultujete v tom smyslu, abyste měli vždycky nějaký kompromis, se kterým by souhlasili všichni. A dobře musíte vědět, že ty základní parametry, které se domluví vždycky před finančním obdobím, už nejde v průběhu finančního období příliš měnit, a zvlášť v jeho konci. Prostě není možné. Tam už děláte všechno pro to, abyste dofinancovali. A Ministerstvo zemědělství v minulosti, a to také dobře víte, patřilo k nejlépe, řeknu, čerpajícím, chcete-li, takto evropské dotace jako celek v České republice. Tak prosím vás, aspoň tady nemaťte veřejnost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan předseda Stanjura a jeho faktická poznámka. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Nejdřív mi to fakt nedá. Tohle jsou ruce, a ne ruky. Myjeme si ruce, a ne ruky.

Ale k tomu, co jste nabídl. Já budu rád, když nám pošlete tu statistiku. A já bych poprosil, aby tam bylo ještě... Nad 5 mil. je příliš hrubé. Vy jste řekl kategorie jedna, pět. Tak já bych poprosil ještě deset, dvacet a nad dvacet. Protože to myslím, že nad 5 mil. také to může být 200, anebo 5,1. Takže bylo by to dobré ještě rozčlenit ty vaše kategorie, pokud je to možné. Předpokládám, že ano, že ta čísla máte. Udělají se ještě dva sloupečky, určitě. Určitě byste k tomu také mohl přiložit seznam dejme tomu prvních dvaceti největších příjemců, abychom věděli.

A protože jste mi neodpověděl na ten můj druhý dotaz, tak já vás poprosím takhle od mikrofonu, abyste mi odpověděl písemně o tom, kdo tam jezdí z těch nevládních organizací. Zda hájí pozici české vlády, nebo ne. Pokud tak neučiníte, tak budu muset napsat písemnou interpelaci. Ale myslím, když to řeknu takhle na mikrofon, tak už se nemusíme zdržovat těmi papíry. Já v tuto chvíli nejsem schopen posoudit, zda je to správně, nebo ne. Pokud ty informace nemám, tak to opravdu nemohu kvalifikovaně říct, je to dobře, je to špatně. Zajímá mě to. Když tu informaci dostanu, tak možná příště řeknu, ano, je to správně, možná to ještě posílíme, ty peníze, nebo ne.

Ale poslední věc. Proto jsem se ptal. To mě překvapilo. Nové operační programy. To není společná zemědělská politika. (Námitka mimo mikrofon.) Ne, vy jste mluvil o nových operačních programech, podívejte se do stenozáznamů. Proto jsem se chtěl zeptat, jaké operační programy. Já si myslím, že žádné nebudou. Proto jsem se ptal, ať si vyjasníme pojmy, protože pak mluvíme každý o něčem jiném a pak ta debata nemůže mít žádný výsledek, žádnou shodu, když každý mluvíme o něčem jiném.

Já myslím, že by to nebylo úplně od věci, kdyby byly nové operační programy, ale reálně s největší pravděpodobností, nebudou. A pokud říkáte, že letos je klíčový rok pro to, abychom dojednali dobré podmínky, tak zkuste mluvit s opozicí. Volby jsou za osm měsíců.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Řádně přihlášený pan poslanec Herbert Pavera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Herbert Pavera: Děkuji ještě jednou. Hezké a příjemné odpoledne. Protože pan ministr nějakým způsobem reagoval, tak si dovolím zareagovat i já a některé věci, které tam byly, bych chtěl okomentovat.

Samozřejmě, vzpomenete si, když jsme tady měli financování programů Ministerstva zemědělství, tak jsem tam hovořil o tom, že politika je hra čísel a záleží na tom, jak se ta čísla podají veřejnosti. Ano, do zemědělství, do dotačních programů jde více peněz než v roce 2013, reálně. Ale procentuálně jde méně peněz z rozpočtu do zemědělství, než šlo v roce 2013. Takže to je trošičku také třeba sledovat. Tehdy byla ekonomická krize 2010, 2012 atd. Dneska ekonomika roste. Můžou jít peníze, můžeme podporovat i zemědělský a potravinářský průmysl. Jenom to řeknu krátce na příkladě. V roce 2013 šlo na investice v zemědělství 11 mld. V roce 2017 jde necelých 8. Takže tolik k těm číslům.

Padla tady zmínka i o dotačních programech v letech 2007, 2013. Ale ty dotační programy nepřipravovala vláda pravicová, byly připravené před rokem 2007, jak už to říkal pan Bendl. A tam byla u moci jiná vláda - sociální demokracie. Takže jenom pro připomenutí, že tam už se určité věci připravily, musely pak dotační tituly být takové, jaké byly dojednány.

Další zmínka - o krácení pět procent jako o hendikepu. Ano, je to hendikep. Ale je to minimální povinnost z nařízení EU, protože EU to nařizuje, to krácení. A to, že my jsme to dali jenom pět procent, je samozřejmě to naše rozhodnutí. Mohli jsme dát klidně deset. Mohli jsme dát patnáct. Ale chápu, rozumím tomu, u nás jsou jiné podniky, jiné firmy. Muselo by se to trošku jinak nastavit, než to je v Rakousku, než v Německu, protože tam je strašně moc těch malých do sta hektarů. U nás jsou větší zemědělské podniky díky tomu, jak tady fungovala zemědělská družstva v 70. a 80. letech, takže podmínky se dají vždycky nějak upravit jinak.

Co se týká krácení dotací, bohužel probíhá i u malých zemědělců. Určitě to víte, ti malí zemědělci si vám mnohdy stěžují. Oni kolikrát ani nevědí, proč se jim to zkrátilo, protože podmínky dotačních titulů jsou někdy tak složité, že ani pracovníci SZIF je neumějí kontrolovat a stěžují si na to, že ministerští úředníci vymýšlejí podmínky naprosto složité a nereálné. Vím, že jste přislíbil i na zemědělském výboru, že se na to podíváte s panem ředitelem SZIF, že tyto podmínky zjednodušíte.

Dotace přes agentury pro malé zemědělce. Myslím, že je to škoda. Kdyby ty dotační podmínky byly jednoduché a byly na jednom papíře, tak že by si to ten člověk na nějaký traktor nebo nakladač uměl vyplnit sám, do nějakých kolonek si napíše, co chce, za kolik to chce koupit atd. a je to naprosto jednoduché řešení, nepotřebuje žádnou agenturu. Zbytečně potom ministerstvo platí za agentury spoustu peněz. Zjednodušte podmínky a zemědělci určitě budou ještě více využívat dotační tituly.

Ještě se vrátím k malým zpracovatelům. Pořád všichni naříkáme nad tím, že z venkova se ztrácí život. Pokud nepodpoříme podnikání na venkově a nepodpoříme tam život, tak vesnice skončí tak, jak jsou dnes v Portugalsku, Španělsku a Itálii, že tam budou staré domy bez lidí. Opravdu se musíme zamyslet. Jedna cesta rozvoje obcí a měst v okrajových regionech je ptát se jich, jak jim pomoci, zjednodušit podmínky a podpořit zpracování potravin přímo v těch lokalitách.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Paverovi. To byl zatím poslední přihlášení do všeobecné rozpravy. Ptám se, jestli se někdo další hlásí do všeobecné rozpravy. Jestliže tomu tak není, všeobecnou rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova pana ministra, případně pana zpravodaje. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Velebný: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, vzhledem k tomu, že zemědělský výbor Parlamentu přijal své usnesení k dotačním programům v zemědělství pro rok 2017, ve kterém doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk 978 schválit, přednesu návrh usnesení.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám. Měl by být přednesen v podrobné rozpravě, kterou jsem ještě neotevřel. Pokud tímto ukončujete své závěrečné slovo, tak já otevírám podrobnou rozpravu a vy prosím teď v podrobné rozpravě předneste tento návrh usnesení. Děkuji.

 

Poslanec Ladislav Velebný: Já také děkuji. Usnesení Poslanecké sněmovny zní: K dotačním programům zemědělství pro rok 2017 poskytovaným podle § 1, § 2 a § 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. Poslanecká sněmovna schvaluje dotační programy zemědělství pro rok 2017 poskytované podle § 1, § 2 a § 2d zákona č. 252/1997, Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji za přednesení návrhu usnesení. Ptám se, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, podrobnou rozpravu končím. Ptám se na závěrečné slovo pana ministra, případně pana zpravodaje. Není zájem.

Budeme hlasovat o návrhu usnesení, jak jej přednesl v podrobné rozpravě pan zpravodaj. Přivolám naše kolegy z předsálí, všechny vás odhlašuji a prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

 

Budeme hlasovat o návrhu usnesení, jak jej přednesl zpravodaj pan poslanec Ladislav Velebný.

Zahajuji hlasování o návrhu usnesení. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 133, přihlášeno je 99 poslankyň a poslanců, pro 76, proti 2. Návrh usnesení byl přijat.

 

Konstatuji, že usnesení bylo přijato. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

 

Dalším bodem našeho jednání je bod

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.




Přihlásit/registrovat se do ISP