Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

18.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách
získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání
a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně
některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních),
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 880/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík. (V sále je velký hluk.) Paní kolegyně Pastuchová už je u stolku zpravodajů.

Já jen, pane ministře (ministr Ludvík už je připraven u mikrofonu), konstatuji předtím, než vám udělím slovo, že jsme návrh zákona v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu a usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisk 880/1 a 880/2. Ještě počkám, až se sněmovna uklidní, a hned vám, pane ministře, udělím slovo. Doufám, že diskuse, které se netýkají nelékařských zdravotnických povolání, převedete do předsálí a nebudete pana ministra zdravotnictví v jeho přednesu rušit. Děkuji.

Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Vážený pane předsedo, děkuji. Dámy a pánové, dovolte mi, abych krátce uvedl projednávání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon o nelékařských zdravotnických povolání, v rámci druhého čtení, který je nepřesně nazýván zákonem o vzdělávání sester, ale jedná se o vzdělávání všech nelékařských zdravotnických pracovníků.

Úvodem bych chtěl zdůraznit, že předkládaný návrh zákona si klade za cíl především stabilizovat a zkvalitnit kvalifikační vzdělávání pro nelékařská zdravotnická povolání. Souvisejícím cílem je přispět ke zvýšení počtu nejvíce poptávaných nelékařských zdravotnických pracovníků v českém zdravotnictví, kterými jsou všeobecné a dětské sestry. Při přípravě návrhu zákona jsme přitom plně respektovali evropskou úpravu v oblasti přípravy všeobecné sestry na výkon povolání, což bylo potvrzeno i souhlasným stanoviskem odboru kompatibility Úřadu vlády.

Jedním ze způsobů, jak dosáhnout uvedených cílů, je umožnit větší prostupnost studijních programů pro některá povolání. Změny je však potřeba nastavit tak, aby byla zachována kvalita vzdělávání, která je jedním z předpokladů pro kvalitní a bezpečné poskytování zdravotní péče. Při respektování těchto principů se mimo jiné navrhuje rozšířit možnosti získání odborné způsobilosti pro výkon povolání všeobecné sestry a dětské sestry a dále se navrhují změny umožňující některým kvalifikovaným pracovníkům výkon povolání bez odborného dohledu. Na druhou stranu se například zavádí povinnost doškolení, pokud zdravotnický pracovník nebo jiný odborný pracovník dlouhodobě přeruší výkon zdravotnického povolání.

Když to přeložím to trochu lidského jazyka, tak dnešní situace vypadá tak, že každý, kdo má maturitu, a je jedno, jestli ji má ze střední zdravotní školy, nebo ji má z gymnázia, nebo ji má z průmyslovky, tak musí absolvovat tříleté nástavbové vzdělávání na vyšší odborné škole anebo bakalářské vzdělávání na vysoké škole, aby poté mohl být z dnešního pohledu kvalifikovanou všeobecnou sestrou. Tato novela zákona v případě těch sester zavádí takovou změnu, že ten, kdo absolvuje střední zdravotní školu, což znamená čtyřleté střední zdravotnické vzdělávání, tak už dále mu stačí jenom jednoroční studium na vyšší odborné škole, aby se stal kvalifikovanou všeobecnou sestrou. Říkám stal, myslím stal i stala, protože nám počet mužů v tomto povolání k mé velké radosti rapidně stoupá.

Považuji za vhodné zmínit, že ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy současně pracujeme na vytvoření nového rámcového vzdělávacího programu, jehož cílem je, aby budoucí absolventi středních zdravotních škol byli lépe připraveni na praxi a studium se více soustředilo na výuku v klientských oborech. K tomu bych chtěl zdůraznit a podotknout, že dnešní vzdělání ze střední zdravotní školy vás kvalifikuje k výkonu povolání tzv. zdravotnického asistenta, což je v podstatě dřívější ošetřovatel. To znamená, že tento zdravotnický asistent nemůže pracovat samostatně, musí pracovat pod dohledem a má velmi nízké kompetence ve srovnání s kvalifikovanou sestrou. My se tomu přece jenom chceme vzdálit. Pravdou je, že rozdíl mezi tím středním zdravotnickým vzděláváním a vysokoškolským nebo vyšším odborným zdravotnickým vzděláváním je dnes hlavně v tom, že na středních zdravotnických školách se nevyučuje výuce tzv. klinických oborů, a dále, že přece jenom dneska ta laťka příjmů na střední zdravotnické školy opravdu není nastavena vysoko. A my se chceme vrátit k tomu, aby střední zdravotnické školy byly tím etalonem kvality, kterým v minulosti bývaly.

Taktéž připravujeme navazující novelizaci souvisejících právních předpisů, především vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků, kde ve spolupráci s odbornými společnostmi navrhujeme navýšení kompetencí u vybraných zdravotnických profesí, což by opět mělo souviset s tím, že dneska, když máme vysokoškolsky kvalifikované sestry, tak není takový důvod, aby v rámci přesunu některých kompetencí v rámci zdravotnických zařízení nedělaly třeba některé věci, které jsou dnes vyhrazeny výhradně lékařům.

Závěrem bych rád zmínil, že výbor pro zdravotnictví, který návrh projednal, k němu přijal usnesení, kterým Poslanecké sněmovně doporučuje vyslovit souhlas s tímto vládním návrhem ve znění jím přijatých pozměňovacích návrhů. Tyto návrhy, které jsou především technického a upřesňujícího charakteru, za Ministerstvo zdravotnictví podporuji.

Vážený pane předsedo, dámy a pánové, jsem přesvědčen, že tato právní úprava přispěje jednak ke zlepšení přístupu zdravotnických pracovníků ke vzdělávání a dále usnadní výkon některých povolání v praxi, čímž by se na pracovním trhu mohl udržet a případně i stoupnout počet pracovníků takto zatraktivněných povolání. Předpokládáme, že navržené úpravy přivedou do praxe více zdravotnických pracovníků, především všeobecných sester. Jinými slovy předpokládáme, že se nám zvýší počet kvalifikovaných sester, které můžou pracovat samostatně, čímž se nám podaří do jisté míry vykrýt současný nedostatek, který především pociťujeme v lůžkových zdravotnických zařízeních.

Dámy a pánové, věřím, že návrh bude podpořen, a děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru zdravotnictví Miloslavu Ludvíkovi a požádám o slovo paní zpravodajku výboru pro zdravotnictví, paní poslankyni Janu Pastuchovou, aby nás informovala o projednání návrhu ve výboru, případné pozměňovací návrhy odůvodnila a potom samozřejmě budeme pokračovat. Paní zpravodajko, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, v prvním čtení k tomuto zákonu byla podrobná věcná diskuse k této novele. Své názory vyjádřilo mimo pana ministra 12 kolegů poslanců, z toho deset kolegů, kteří jsou přímo z praxe ve zdravotnictví, a dva kolegové nezdravotníci, ale i tito s novelou souhlasí, z čehož mám opravdu velikou radost.

Sněmovní tisk byl přikázán výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu. Garanční výbor pro zdravotnictví novelu projednal a přijal dvě usnesení, která vám přečtu.

"Usnesení výboru pro zdravotnictví ze 42. schůze ze dne 3. listopadu 2016 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), sněmovní tisk 880. Po úvodním slovu pana doktora Radka Policara, náměstka ministra zdravotnictví pro legislativu a právo, zpravodajské zprávě poslankyně Mgr. Jany Pastuchové a po rozpravě výbor pro zdravotnictví doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů, sněmovní tisk 880 včetně přijatých pozměňujících návrhů. Za druhé, zmocňuje zpravodajku výboru poslankyni Mgr. Janu Pastuchovou, aby se stanoviskem výboru seznámila schůzi Poslanecké sněmovny." Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Pastuchové. Teď byla v roli zpravodajky a rovnou ji požádám, aby znovu vystoupila, protože je první přihlášená do rozpravy. Nyní tedy vaše slovo v rozpravě, paní kolegyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji za slovo. Ještě jednou, vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové. Já jsem k této novele vystupovala již v prvním čtení, ale musím říci, což jsem také čekala, že tlak na neschválení části tohoto zákona, a konkrétně návrh na zkrácené studium, je opravdu veliký a myslím si, že ještě bude. Doslechla jsem se, že různé skupiny budou oslovovat vás poslance a vysvětlovat jim, že není dobré, aby zdravotní sestra neměla vysokoškolské studium. Tím, že ho nebude mít, prý degradujeme toto povolání, zhorší se péče o pacienty a podobně. Dokonce je přednášeno, že proběhla studie, která říká, že když se o pacienty stará vysokoškolsky vzdělaná sestra, je na těchto odděleních menší úmrtnost. Ptala jsem se, kde že tento výzkum probíhal. Nebylo to v naší republice.

Dalším důvodem pro to, aby vás někdo ovlivnil, bude to, že vám bude předkládáno, že tato sestra nebude moci jít pracovat do zahraničí. Prosím a znovu všem opakuji, žádné vysokoškolské vzdělání se neruší. Kdo bude chtít pracovat v zahraničí, může tak jako dosud studovat na vysoké škole.

Také budete slyšet, jací studenti nyní navštěvují střední zdravotnické školy. Už to není jako dřív, s tím možná mohu souhlasit. Pak se ale ptám, jak je možné, že většina těchto studentů vystuduje následně vysokou školu. Bylo zde již minule řečeno, že zkrácené studium pojmenované tzv. 4+1 se bude týkat studentů středních zdravotních škol, kteří se čtyři roky odborně připravují na své budoucí povolání. Netýká se to ostatních studentů jiných oborů, kteří se až na vysoké škole nebo vyšší odborné škole seznámí poprvé s něčím, co je má naučit znát odbornou problematiku, a naučí se to vlastně po třech letech. Tedy čtyři roky zdravotní školy asi nejsou pro odborné vzdělání nic, když nám následně stačí tři roky.

Až za vámi tedy někdo přijde a bude vám říkat, že zastupuje sestry, zeptejte se, kolik těch sester zastupuje. Jestli je to těch 80 tisíc v celé naší republice.

Vzdělávání a kreditní systém. Další špatný krok, který někdo udělal, a nyní se všichni těší, až ho napravíme. Určitě jsem pro povinné celoživotní vzdělávání, ale ať si každá organizace vytvoří vzdělávání dle vlastních potřeb, a ne aby to byla honba za kredity, i když mi ta přednáška nebo seminář vůbec nic neřekne.

Zrušení odborného dohledu. Kdo ví, jak to funguje v nemocnicích, ví i to, že tento odborný dohled je mnohdy nedodržován. Ať si každé vedení nemocnice nebo organizace určí svůj adaptační proces a rozhodne, kdy pustí nově nastupujícího zaměstnance samostatně do směny.

Tato novela napravuje mnoho dalších věcí.

Dovolte mi nyní, abych se vyjádřila ke svým pozměňovacím návrhům, které načtu v podrobné rozpravě. Jeden z pozměňovacích návrhů reaguje na koncepční změny, kdy se místo uvedení správní delikt mění na přestupek. Je to na základě koncepčních změn v oblasti správního trestání vedené zákonem č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízeních o nich.

Další pozměňovací návrh se týká několika věcí. Jde o úpravu navazující na změnu terminologie vyplývající ze zákona č. 347/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění zákona číslo 385/2012 Sb. a zákona číslo 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Navrhuji zde, aby zdravotnický záchranář bez odborného dohledu mohl jezdit na zdravotnické záchranné službě až po jednom roce výkonu povolání na akutní lůžkové péči nebo urgentním příjmu. Jak všichni víte, záchranná služba se nám přesunula do jiné roviny, kdy dnes vyjíždějí posádky RZP, posádky RV, a je myslím už málo míst v ČR, kde máme posádku RLP, což znamená, že v té posádce sedí lékař, sestra a řidič. Posádka RZP je tedy složena buď ze dvou záchranářů, anebo záchranáře a řidiče záchranné služby. Mnohdy nám z vyšších odborných škol i z bakalářských studií přicházejí záchranáři-studenti, kteří neumějí napíchnout kanylu, neumějí se tak rychle rozhodnout, a myslím si, že v pozici RZP je toto opravdu velice důležité a zajištění žilní linky je jeden z velkých předpokladů toho, aby mnohdy byla poskytnuta přednemocniční neodkladná péče. Takže to je můj pozměňovací návrh.

Dalším pozměňovacím návrhem vypouštím, nebo navrhuji vypustit péči porodní asistentky o kojence, protože si myslím, že porodní asistentce nepřísluší péče o kojence. K samostatné ošetřovatelské péči o děti všech věkových skupin, tj. i o kojence, porodní asistentka není způsobilá. K této péči je odborně způsobilá dětská sestra.

Další pozměňovací návrh se týká aprobační zkoušky, která se dosud dělala v českém jazyce. Zde by se mělo změnit to, že první - opakuji první - písemný test by mohl být v jazyce českém, anglickém, francouzském, německém nebo ruském. Po úspěšném absolvování těchto písemných testů pak následuje praktická zkouška a ta již probíhá v jazyce českém.

Dalším pozměňovacím návrhem navrhuji nový nelékařský zdravotnický obor a to je terapeut chronických ran. V současné době je vzdělávání v oblasti péče o osoby s nehojící se ránou realizováno v rámci certifikovaných kurzů či modulu v rámci specializačního vzdělávání. S ohledem na významný socioekonomický dopad prevence a zejména terapie chronických, to znamená nehojících se ran, je nezbytné sjednotit vzdělávací aktivity a zejména využít na důkazech založených poznatků, informací, které následně ovlivní rozsah a kvalitu nabízené poskytované péče.

A poslední pozměňovací návrh, který načtu v podrobné rozpravě, se týká oboru farmacie. V pozměňovacím návrhu navrhuji, aby farmaceutický asistent, který řádně absolvoval šest semestrů akreditovaného zdravotnického magisterského studijního programu, pracoval šest měsíců pod odborným dohledem... (Odmlka pro velký hluk.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vám rozumím, paní poslankyně, a požádám Sněmovnu o klid, abyste mohla -

 

Poslankyně Jana Pastuchová: ... čímž bude splněna podmínka praxe, která odpovídá délce praxe v rámci akreditovaného zdravotnického magisterského studijního programu farmacie, a po této době bude farmaceutický asistent schopen se plnohodnotně zapojit do provozu lékárny a může vykonávat všechny činnosti, které farmaceutický asistent vykonává při běžném provozu lékárny.

Já vám děkuji za pozornost a věřím, že tuto novelu zákona co nejdříve schválíme. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Pastuchové za její vystoupení, a ještě než dám slovo panu poslanci Rostislavu Vyzulovi k jeho vystoupení v rozpravě, budu konstatovat omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny, a to poslance Jiřího Holečka mezi 10.05 a 14 hodin z důvodu jednání ve volebním kraji a omlouvá se také ministr zemědělství Marian Jurečka, a to od 13 hodin z dnešního jednání.

Nyní pan poslanec Rostislav Vyzula a připraví se pan poslanec Leoš Heger. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dobré dopoledne. Dovolte mi nejprve, abych se vyjádřil celkově k dalšímu kroku legislativního procesu při schvalování tohoto velmi důležitého, naprosto zásadního dokumentu, který se týká zdravotních sester a dalších. Je to nesmírně důležitá novela. Prosím, věnujte jí pečlivou pozornost. A prosím, zkusme se při našem rozhodování zamyslet nad tím, co vlastně naše zdravotní sestry chtějí, co opravdu chtějí a za čím jdou. Jenom malé procento jich požaduje vysokoškolské vzdělání a to je samozřejmě v této novele také umožněno. Nikdo to vysokoškolské vzdělání nezpochybňuje, ale maximální většina sester chce řádné, dobré, důkladné, kvalitní středoškolské vzdělání, kteréžto je potřeba ještě v dalším kroku potom dále domluvit. A tato forma teď, která zde je, tzv. 4+1, vlastně umožňuje jakýsi přechodný krok k tomu, aby nám zdravotní sestry ze zdravotnictví neodcházely.

A teď prosím mi dovolte, abych se věnoval krátce jen svému pozměňovacímu návrhu, ve kterém v podstatě navazuji na včerejší naprosto excelentní seminář, který proběhl zde ve Sněmovně v místnosti číslo 205, Sněmovní 1, a týkal se tradiční čínské medicíny. Nemůžeme zavírat oči před tím, že tradiční čínská medicína zde neexistuje (?). Naopak. Všichni dobře víme, že v naší republice funguje celá řada těchto odborníků, nebo kvaziodborníků, nejsou nikde nijak zařazeni, nevíme o jejich kvalitě. A lidé, kteří se včera zúčastnili jako spíkři tohoto semináře, což byli přední profesoři z univerzit, jako je univerzita Yale nebo Cambridge nebo Gustave Roussy, ústav z Paříže, tak tito především všichni unisono se kloní a zdůrazňují, že je důležitá kvalita. Oni sami nechtějí, aby tento obor byl zprofanován tím, že celá řada tzv. odborníků se tomuto bude věnovat.

Proto jsem si dovolil po dohodě s ministerstvem představit zde pozměňovací návrh, ke kterému se později přihlásím a který zcela jasně říká transparentně, co to bude tzv. terapeut tradiční čínské medicíny anebo specialista tradiční čínské medicíny. Zcela jasně říká, o jaký rozsah studia by se mělo jednat, i když ty podrobnosti potom budou ještě pochopitelně doplněny prováděcí vyhláškou.

Navržená ustanovení jsou předkládaná s cílem jednoznačně a transparentně regulovat oblast vzdělávání pro tradiční čínskou medicínu. V současné době působí na území České republiky velké množství subjektů, které o sobě tvrdí, že provozují tradiční čínskou medicínu, ale není možné jednoznačně ověřit jejich vzdělání a rozsah a kvalitu nabízené péče. V této souvislosti je také nezbytné zdůraznit obrovský zájem odborné i široké veřejnosti o tradiční čínskou medicínu. Tento zájem ještě vygradoval udělením Nobelovy ceny za medicínu a fyziologii v roce 2015 čínské vědkyni Tchu Jou-jou, která v 70. letech objevila dodnes nejúčinnější lék proti malárii nazývaný Artemisinin. Při výzkumu přitom vyšla ze starých čínských herbalistických textů.

Proto přicházím s jednoznačnou právní regulací, která umožní vzdělávat zdravotnické pracovníky v oblasti tradiční čínské medicíny, a to ať už stávající zdravotníky, kteří si tím budou moci doplnit nebo rozšířit své vzdělání, a tím i možnost svého uplatnění, tak také nové pracovníky, kteří mají zájem právě o tuto oblast medicíny.

Já myslím, že takhle to k vysvětlení aspoň stačí. Myslím, že je jasné, že chceme udělat jasno i v této trochu tzv. alternativní, pro mnohé mlhavé medicíně. Nicméně je dobře, abychom se legislativně rovněž srovnali se zemí tak, jak je to na západ od nás.

Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. A prosím pana poslance Hegera, připraví se pan poslanec Svoboda.

 

Poslanec Leoš Heger: Vážený pane premiére, členové vlády, dámy a pánové, děkuji za slovo. Přeji dobré dopoledne a dovolte mi, abych vystoupil se svými názory a pozměňovacími návrhy v oblasti vzdělávání nelékařských pracovníků. Já se v první části zmíním obecně o tom zákonu a potom přednesu komentář ke svým dvěma pozměňovacím návrhům.

Ten zákon, který zde dnes projednáváme, je podobného napětí, jako byl před pár týdny zákon o lékařích a dalších povoláních v medicíně tohoto typu, a bude vyvolávat pravděpodobně podobné emoce a dlouhé diskuse. Já už jsem vystupoval v prvním čtení a nebudu to natahovat. Jenom se musím zmínit o tom modelu 4+1, kde musím opravdu dát za pravdu paní zpravodajce, že ten model je kompatibilní s evropskými pravidly. Nicméně má negativum v tom, že zavádí triplicitu do vzdělávání sester. O tom už jsem mluvil. A je to ve své době svým způsobem jakýsi experiment, který pro mě by byl akceptovatelný, kdyby byl alespoň nějaký náznak v tom zákoně, že další profesní vzdělávání jako specializační vzdělávání sester pro různé vyšší obory bude nějak ty tři možnosti vzdělání sesterského zohledňovat alespoň délkou praxe před možností vstupu do vyššího vzdělávání. Není to tam, mrzí mě to. Ale přesto si myslím, že v tom zákoně je v dalších pasážích tolik pozitivních věcí, které podobně jako ten kontroverzní zákon o lékařském vzdělávání to vzdělávání nelékařů posune, takže je velmi pravděpodobné, že klub TOP 09 bude s tím zákonem souhlasit, a překousne tedy i to vzdělávání sester 4+1, nedojde-li ještě k nějakým dramatickým změnám.

Ještě bych k té obecné části řekl nebo zdůraznil to, co tady zmínil pan ministr Ludvík. Jedním z cílů zákona bylo zvýšení prostupnosti povolání, a proto ve mně vyvolává trošku obavy přehled pozměňovacích návrhů, které budou pravděpodobně předloženy, které se týkají různých specializací, které by měly vycházet ze sesterského povolání. A máme v tom našem systému dostatek prostoru pro to, aby se ty speciální činnosti staly předmětem vyššího atestačního specializačního vzdělávání, jako to lze demonstrovat na tom návrhu, který asi bude předložen, a to specialisté pro hojení ran. Kdo jiný by měl mít sesterský základ než specialisté pro hojení ran? Ale to bude ještě v diskusi na zdravotním výboru a já jsem to chtěl demonstrovat jenom jaksi v rámci principu toho zákona.

Teď k mým dvěma pozměňovacím návrhům, které předložím v další podrobné rozpravě.

Ten jeden se týká povolání, které se jmenuje odborný pracovník v laboratorních metodách v přípravě léčebných přípravků. Je to § 26 v hlavě 2 odd. 2, který mluví o povoláních, která mají jako základ vyšší vysokoškolské vzdělávání. Obvykle se to týká magistrů, popř. přírodovědců, kteří si nějakým akreditovaným kurzem udělají zdravotnický statut a potom se mohou státi povoláním, které, jak jsem řekl, se jmenuje pracovník v laboratorních metodách. Vládní návrh navrhuje, aby sem patřili pracovníci, kteří pracují v oblasti transfuzní služby, kteří tam dosud nejsou, to je velmi správné, a aby tam byli pracovníci, kteří pracují se zárodečnými buňkami, jako jsou spermie, vajíčka a embrya nakonec v rámci asistované reprodukce. Protože ta činnost, která se týká těch zárodečných orgánů je jakousi podmnožinou činností, které se týkají zákona probíraného asi před měsícem, zákona o tkáních a buňkách, směřuje můj pozměňovací návrh k širšímu pojetí, a místo tedy laboratorních činností, které se týkají manipulace se spermiemi, vajíčky a embryi, by mělo být napsáno v úvodu tohohle písmene, že vše se odehrává v rámci činností, které se týkají nakládání s tkáněmi a buňkami, čímž se upřesní logika této věci. A další, podrobnější informace k tomu budou na zdravotním výboru.

Druhý pozměňovací návrh se týká celého zákona, protože je to takový obecnější princip, který definuje, jak vypadá celoživotní vzdělávání nelékařských pracovníků. Celoživotní vzdělávání je známo z oblasti zákona o vzdělávání lékařů, v oblasti sester došlo k jakémusi přehlcení a velké kritice administrativy spojené s tím celoživotním vzděláváním a vládní předloha tu administrativu velmi správně a výrazně efektivně redukuje.

Já jsem si dovolil přinést pozměňovací návrh, který ještě dále redukuje jednu část toho vzdělávání, a to jsou pracovníci, kteří jsou v hlavě 2, která definuje povolání, kteří jsou pod oddílem pracovníci, kteří vždy musí pracovat pod dohledem, čili nejsou to sestry, nejsou to porodní asistentky, nejsou to vyšší laboratorní pracovníci, jsou to profese, jako jsou sanitáři, ošetřovatelé, řidiči zdravotní dopravní služby, ale i jiní odborní pracovníci, kteří přicházejí z jiných oborů, matematici, inženýři, přírodovědci, ale nevystudovali zaměření na zdravotnictví, vystudovali ten obor obecně a jsou užiteční. Někdy pracují a musí pracovat pod dohledem. Tyto obory si mohou udělat akreditační kurz, který z nich učiní zdravotníky, a mohou se pak zařadit do vyšších oborů zdravotnických, kde už pod dohledem pracovat nemusí.

Ten pozměňovací návrh zjednodušeně - a tím končím - říká, že všichni pracovníci, kteří nemusejí ze zákona pracovat pod dohledem, celoživotní vzdělávání budou povinni mít a vykazovat, zatímco ta nižší povolání, jako jsou třeba zřízenci v nemocnicích podle staré nomenklatury, toto vzdělávání mít nemusí. Neznamená to samozřejmě, že se nemohou vzdělávat, ale bude to organizováno podle běžných pravidel zákoníku práce, o která se stará zaměstnavatel, nebude to něco speciálního, co do zdravotnictví patří, kdy to celoživotní vzdělávání a jeho organizace závisí na pracovníkovi, který musí vykonávat jakousi samostatnou a svým způsobem i tvůrčí práci.

To je vše a já se pak ke konkrétním číslům návrhu přihlásím. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Prosím pana poslance Svobodu a připraví se paní poslankyně Chalánková.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo, pane předsedo. Hezký dobrý den všem. I já jsem k tomuto tisku hovořil, ale cítím ve druhém čtení potřebu zopakovat nebo říci některé věci, které považuji za zásadní.

Je to zákon, který je opravdu zužován na zákon o zdravotních sestrách, ale je to zákon o všech nelékařských zdravotnických pracovnících a má ve všech těch oblastech podobné nebo stejné problémy, jako má oblast zdravotních sester, např. ta oblast farmakologických asistentů je také oblast, která je vlastně stejným způsobem řešena a neřešena, jako je tomu u zdravotních sester.

Problém zdravotních sester vlastně vzniká někde jinde. My máme v současné době vlastně tři možné způsoby, jak se vzdělat a dostat se do oblasti pracovní činnosti, kterou lze chápat jako činnost zdravotní sestry ve zjednodušeném slova smyslu. A já si myslím, že tady právě začíná ten zakopaný pes. Myslím si, že tento zákon do určité míry řeší současnou situaci a je asi potřeba zákon v této podobě akceptovat, a jsem velmi přesvědčen, že ho budeme jako Občanská demokratická strana podporovat, ale je potřeba si říci, že celý ten problém vychází vlastně z chybného nastavení. V životě to prostě musí být tak, že každé vzdělání musí mít před sebou pracovní uplatnění, musí být naprosto jasně definováno, jaký rozsah činnosti ten člověk bude dělat a co je tedy vlastně cílem jeho vzdělávání.

My v současné době máme možnost vzdělávání zdravotnických pracovníků nelékařských v oblasti těch zdravotních sester, říkám zjednodušeně, trojím způsobem. Na konci toho výstupu budou pracovníci, kteří vystudovali systém 4 + 1, budou tam bakalářky a budou tam magistry. Myslím si, že to je přesně ta chyba, pro kterou dnes začíná ten obrovský problém diskuse o tom, že to likviduje vysokoškolské vzdělání, nebo naopak snižuje úroveň sesterské péče.

Já jsem přesvědčen o tom, že vývoj medicíny jde k tomu, že rozsah lékařské činnosti bude zužován a že tato činnost musí být převáděna na nelékaře v různém stupni vzdělanosti a v nějaké fázi na nelékaře vzdělané vysokoškolsky. To je věc, která ve světě už docela funguje a u nás pořád ne. Já samozřejmě mám problém s tím, když mám na oddělení vedle sebe sestry s různou kvalitou vzdělání a vlastně náplň jejich činnosti je stejná. Znám řadu děvčat, která prošla od maturitní varianty přes bakalářské studium až k magisterskému - teď abych udeřil do těch vzdělávacích řad - a která budou říkat, že to vzdělávání bylo vlastně pořád stejné, že se ani jeho rozsah, ani odborná náplň závratně moc neměnila. Jestli je té anatomie šest hodin, nebo dvanáct hodin, ale vazba k té činnosti veškerá žádná. Ony to vlastně dělají jenom proto, že chtějí postupovat dále po tom žebříčku. Nechci říkat, že chtějí mít něco před jménem, za jménem, i když i to se tam může objevovat. A na konci je to potom tak, že vlastně pro ně není žádná pracovní náplň jiná než ta pracovní náplň sestry u lůžka, protože bakalářky budou dělat staniční sestry, magistry budou dělat vrchní sestry, nebo hlavní, posuneme to dál - a co? To číslo je definované, jejich počet je standardní a ty všechny ostatní nebudou mít co dělat.

Proto si myslím, že je potřeba udělat tento mezikrok, abychom vyřešili aktuální situaci. Ono to nebude tak snadné, protože než se změní kvalita uchazeček na zdravotní školy, bude to chvíli trvat. Každý z nás, kdo má možnost na zdravotních školách učit nebo se tam objevovat, ví, že úroveň uchazeček se významným způsobem zhoršila. Byly dávné doby, kdy do zdravotních škol nastupovaly žákyně jedničkářky, dvojkařky nebo s vyznamenáním. Dnes jsou to uchazečky, které se nedostanou ani na kadeřnici, ani na cokoli jiného. A když se podíváte na jejich prospěch v základní škole, tak jsou to bohužel i čtyřkařky a to přece jenom do tohoto povolání dobré není. A to než se zlomí, než se to chápání obecné, ne těch děvčat nebo chlapců, ale jejich rodičů změní, než pochopí, že povolání má zase nějaký smysl, bude to nějakou dobu trvat a je to určitě běh na trať, která se pohybuje těsně někam k deseti letům.

Ve světě už to funguje tak, že máte etalon vzdělaných sester, nebo vysokoškolsky vzdělaných sester, na té úrovni, že skutečně nahrazují lékaře v mnoha jeho činnostech. A ten dopad je zase samozřejmě pro celé zdravotnictví velmi zásadní.

Já jsem sloužil v Itálii na dvousetlůžkovém operačním oddělení a ve službě byl jeden lékař. Celý ten program kryly sestry a vysokoškolsky vzdělaní nelékaři. To znamená, ten lékař byl volán v okamžiku, kdy bylo třeba nutné toho pacienta revidovat. Já to nebudu rozebírat, to je ryze medicínská problematika, ale znamenalo to, že skutečně stačil jeden lékař na těch 200 postelí, a když potřeboval operovat, tak si zavolal oborovou příslužbu z domova. A pro ty sestry to znamenalo, že měly velmi specializovanou dobrou práci a samozřejmě se lišily od těch nursek, které dělaly běžnou sesterskou práci. Bylo to v Itálii, takže tam ta varianta ještě církevní péče na té sesterské úrovni byla velmi, velmi silná. (V sále je silný hluk!)

A k tomu my musíme dospět prostě proto, že není finančně možné to takto zajišťovat, není to ani personálně možné zajišťovat. V okamžiku, kdy začneme mít pracovněprávní problémy s počtem služeb, odsloužených přesčasových hodin, když budeme mít problém v tom, že práce v nemocnici nebude tak atraktivní a budou ti lékaři odcházet, musíme to řešení postavit tak, jak bude. A to je tedy můj velmi silný apel. Teď řešíme něco, a my se v tom budeme snažit pomoci, ale je nesmírně nutné, aby na tom všechny ty složky ministerstva pracovaly. A není to jenom úkol pro tu lékařskou část. To je skutečně proto, abychom znova ten krajíc chleba, který v té nemocnici je, rozkrájeli jiným způsobem. Rozkrájeli jiným způsobem. A znovu říkám, pokud nebudou změněné rozsahy činností a pravomocí jiným způsobem, do té doby ten problém bude pořád na stole prostě proto, že někdo na tu činnost bude moc vzdělaný, někdo jakoby málo vzdělaný a nic tam nebude stimulujícího. Není ani stimulující dovzdělávat se. Protože se dovzděláš a děláš co? Děláš to samé co předtím.

Čili ta varianta, ten sextet stejných škol, je skutečně podle mého názoru cesta do pekla, která zase bude tenhle problém prohlubovat, ale je v této chvíli určitou možností řešení, přechodovou možností, ale musíme to tak brát. Nesmíme si říct ano, teď jsme to vyřešili a máme dostatek sester. Ne, problém se bude znova prohlubovat, pokud se neodstraní ten základní rozpor, že typ vzdělání a kvalita vzdělání nemá před sebou jasnou perspektivu rozsahu činnosti. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Než dám slovo paní poslankyni Chalánkové, tak s přednostním právem pan ministr.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Děkuji, pane předsedající. Vaším prostřednictvím na pana poslance Svobodu. Rozhodně Ministerstvo zdravotnictví, to jsem asi nezmínil ve svém úvodním slově, se zavazuje a bude pracovat na tom, aby byla opravena kompetenční vyhláška, která posunuje kompetence sester mezi těmi jednotlivými stupni nebo těmi stupni vzdělání. To znamená, že skutečně budeme chtít upravit a posunout kompetence právě k tomu, aby to tímto způsobem fungovalo.

Jinak můžu na pana poslance vaším prostřednictvím, pane předsedající, skutečně reagovat právě tím, že já s oblibou říkám, že každý potůček, který přivede jednotlivou sestru k lůžkům, je v této chvíli dobrý, nicméně určitě to nebude dlouhodobý program. Teď to má opravdu za cíl řešit tu problematiku a později bude skutečně naším cílem posílit vyučování na středních zdravotních školách, abychom se tomuhle mohli vyhnout. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní má slovo paní poslankyně Chalánková, která je zatím poslední přihlášenou do obecné rozpravy.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, dovolte, abych odůvodnila pozměňovací návrh pod číslem 5833, ke kterému se pak v podrobné debatě přihlásím. Týká se § 43 a týká se získávání odborné způsobilosti a je to pod odstavcem 2.

Odborná způsobilost k výkonu povolání jiného odborného pracovníka se získává e) vysokoškolským vzděláním v oblasti humanitního studia nebo zdravotnického oboru, tedy absolvováním vysokoškolského vzdělání v oblasti humanitního studia nebo zdravotnického oboru, absolvováním komplexního odborného výcvikového programu akreditovaného ve školství, zaměřeného na získání teoretické a sebezkušenostní průpravy a terapeutických dovedností, v souladu s oborem, na který se zaměřuje - dramaterapie, arteterapie, muzikoterapie, tanečně-pohybová terapie -, v rozsahu minimálně 400 výcvikových hodin, nebo umělecko-terapeutické vysokoškolské studium a minimálně 120 hodin odborné supervize vlastní terapeutické praxe uměleckého terapeuta.

Tento návrh máte i celý v systému, takže ho nebudu číst dopodrobna. Nicméně chtěla bych odůvodnit, že opětovné zařazení arteterapie do zákona č. 96/2004 Sb. se jeví jako dílčí opatření, které neřeší celou problematiku uměleckých kreativních terapií, která je komplexně řešena v návrhu novely zákona č. 108/2006 Sb. a prošla mezirezortním připomínkovým řízením. Proto je předložen návrh na obdobné řešení v rámci novely zákona č. 95/2004 Sb. s možností rozšíření kvalifikačních podmínek pro oblast zdravotnictví. Zde to odůvodnění máte také celé k dispozici, je zde hovořeno o komplexních požadavcích na výkon tohoto povolání, akreditace, terapeutické dovednosti, sebezkušenost, je zde řešena otázka supervizí a doplnění odstavce o vysokých školách.

V podrobné debatě se pak formálně přihlásím k tomuto pozměňovacímu návrhu. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a ještě v obecné rozpravě paní zpravodajka.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji za slovo. Já bych ještě rychle zareagovala na příspěvek pana kolegy Svobody ohledně toho, že s ním naprosto souhlasím v tom, že je to vlastně běh na delší trať, protože je nutno nastavit nový rámcový vzdělávací program na středních zdravotních školách, úplně jiný, to znamená čtyři roky tohoto vlastně nového nastavení. Tímto bych i poděkovala Ministerstvu školství za to, že se na této novele s námi podíleli a pracovali, protože opravdu udělali porovnání vzdělání na střední zdravotní škole, vyšších a vysokých školách, a kdybychom si nebyli jisti tím, že opravdu studentky tam tráví čas zbytečně, protože poslouchají úplně to samé, tak bychom si vůbec nedovolili, a myslím, že ani ministerstvo, tuto novelu předložit. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji a ptám se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Pokud ne, tak končím obecnou rozpravu. Zeptám se, zda je zájem o závěrečná slova po obecné rozpravě. Není tomu tak. Otevírám podrobnou rozpravu a první je přihlášena paní zpravodajka a potom pan poslanec Kasal.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Já bych se ráda přihlásila ke svým pozměňovacím návrhům pod číslem 5157, 5163, 5164, 5540, 5640 a 5856. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Kasala, připraví se pan poslanec Vyzula.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych se přihlásil ke třem pozměňovacím návrhům s krátkým odůvodněním.

První je sněmovní dokument číslo 5857, který se týká a doplňuje nový obor ABA terapii. Navrhuje se doplnit tři nová zdravotnická povolání - behaviorální analytik, asistent behaviorálního analytika a behaviorální technik. Cílem je díky těmto novým zdravotnickým povoláním umožnit v České republice používání aplikované behaviorální analýzy, tzv. ABA, a to podle standardů, zásad a pravidel stanovených Behavioral analytic certification board. Je to metoda, která je i schválena usnesením vlády číslo 111, která právě pomáhá s řešením lidí s autistickým spektrem. Garantem zavedení a rozvoje mezinárodně certifikované ABA by byla v České republice Česká odborná společnost aplikované behaviorální analýzy ve spolupráci s pracovní skupinou pro oblast aplikované behaviorální analýzy při České lékařské společnosti Jana Evangelista Purkyně.

Dále bych se přihlásil ke sněmovnímu dokumentu 5853, který řeší část ohledně farmaceutů. Navrhované ustanovení má vyřešit právní postavení farmaceutů, kteří získali odbornou způsobilost na území Slovenské republiky v období mezi rozpadem federálního státu a vstupem ČR do EU. Vzdělání získané v tomto období je totiž z pohledu práva EU nekompatibilní, neboť referenční den pro obor farmacie je až 1. 5. 2004. Na území České republiky pracuje velké množství českých občanů, kteří získali vzdělání na Slovensku v oboru farmacie a ČR nemůže těmto lidem vydat rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace. Slovenská republika jim taktéž nemůže vydat osvědčení o kompatibilitě vzdělání, protože na území Slovenské republiky nikdy nepracovali. Navržené ustanovení tedy má vytvořit právní jistotu pro cca 700 farmaceutů, kteří s kvalifikačním vzděláváním a v dobré víře pracují v lékárnách, ale při přísném výkladu zákona de facto pracují na území ČR nelegálně.

A poslední dokument, ke kterému se hlásím, je pod číslem 5876 s tím, že vychází z toho, co bylo schváleno ve zdravotním výboru. Přímo návrh zní následujícím způsobem. Bod 7 pozměňujícího návrhu obsaženého v usnesení výboru pro zdravotnictví ze dne 3. 11. 2016 nahradit zněním: "7 k bodu 52. Bod 52 zní: 52. V § 19 se odstavec 2 zrušuje." Zdravotní výbor ve svém jednání schválil změnu, jíž bylo vypuštění § 19 odst. 2 ve znění vládního návrhu zákona, sněmovní tisk 880. Z věcného hlediska šlo o vypuštění návrhu, jímž by se odborná způsobilost k výkonu povolání farmaceutického asistenta získávala také absolvováním nejméně šesti semestrů akreditovaného zdravotnického magisterského studijního programu farmacie. V případě, že dojde ke schválení bodu 7 ve znění, jak je uveden v usnesení zdravotního výboru ze dne 3. 11. 2016 - 7. K bodu 52, dosavadní bod 52 se zrušuje - zůstane v zákoně číslo 96/2004 Sb. § 19 odst. 2 ve stávajícím znění zákona číslo 96/2004 Sb.

Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana poslance Vyzulu a připraví se pan poslanec Heger.

 

Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych se přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu pod číslem 5560, který se týká ujasnění postavení terapeuta a specialisty tradiční čínské medicíny. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Hegera a připraví se pan poslanec Kaňkovský.

 

Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo. Já se hlásím k pozměňovacím návrhům číslo 5502 a ten druhý je 5843. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Kaňkovský a po něm paní poslankyně Chalánková.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se přihlásil k šesti pozměňovacím návrhům k projednávanému sněmovnímu tisku 880, novele zákona číslo 96/2004 Sb., o vzdělávání nelékařských pracovníků. Jsou to čísla sněmovních dokumentů: 5867, 5869, 5870, 5871, 5872 a 5873. Doufám, že jsem vás nevyděsil.

Chci upozornit na to, že tyto pozměňovací návrhy jsou šesti variantami řešení vzdělávání profesní skupiny farmaceutický asistent. Toto variantní řešení předkládám proto, že doposud nedošlo k úplné shodě mezi zástupci odborné veřejnosti a Ministerstva zdravotnictví a předpokládám, že konečné řešení budeme řešit na jednání garančního výboru.

Osobně preferuji variantu pod číslem sněmovního dokumentu 5873, která zakotvuje nově vzdělávání farmaceutických asistentů ve stejném režimu jako u zdravotních sester, tedy v takzvaném režimu čtyři plus jedna, tedy středoškolské vzdělání s maturitou následované jedním rokem vzdělání na vyšší odborné škole. A dále tento pozměňovací návrh dává možnost uznat odbornou způsobilost studentu farmaceutické fakulty, který má kompletně zakončené tři ročníky magisterského studia, avšak s tím, že musí následovat šest měsíců práce pod odborným dohledem. Tady je třeba si uvědomit, že praktický výcvik je na farmaceutické fakultě doménou až vyšších ročníků studia. Proto požadavek na šestiměsíční práci pod dohledem je naprosté minimum, které by měl uchazeč absolvovat pod odborným dohledem, aby se naučil těm praktickým dovednostem. Návrh také řeší přechodné období pro vzdělávání farmaceutických asistentů, kteří studují v dosud platné dikci zákona, a uznání odborné způsobilosti těm farmaceutickým asistentům či laborantům, kteří studovali dle platné či dříve platné legislativy. V každém případě bychom ale konečné stanovisko měli sladit se skutečnými požadavky praxe, což pevně věřím, že se následně stane.

Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Faktická poznámka pana poslance Hegera? Pokud ano, tak máte slovo.

 

Poslanec Leoš Heger: Děkuji. Já se zeptám opravdu jenom technicky a omlouvám se za to. Já jsem ráno kontroloval tedy pozměňovací návrhy a tahleta čísla tam nebyla v tom systému. Je to tedy nějak vysvětlitelné?

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Já dám prostor pro faktickou poznámku pana poslance Kaňkovského.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Já se kolegovi Leoši Hegerovi velmi omlouvám. Já jsem zadal původně pod jinými čísly sněmovních dokumentů, nicméně tam byla chyba v hlavičce, proto jsem je následně zadal. Jsou věcně totéž, ale jsou načteny tak, jak jsem je načetl teď ve druhém čtení. Takže je to pod těmi čísly, které jsem četl teď na plénu.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Takže tím je to vysvětleno a prosím paní poslankyni Chalánkovou. Připraví se pan poslanec Benda.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, dovolte, abych se přihlásila ke svému pozměňovacímu návrhu, který máte v systému pod číslem 5833. Hovořila jsem o něm již v obecné rozpravě. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Benda.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, já se nepřihlásím k svému pozměňovacímu návrhu, lébrž ho načtu ústně, a to: v článku 1 se dosavadní bod 91 zrušuje.

Jedná se o tu slavnou arteterapii, ale protože jsem k tomu dal nějaké zdůvodnění, které bylo napadeno, a teď běží - kdo jsou ve zdravotním výboru - běží nějaká diskuse dvou znepřátelených skupin, kým jsem zlobbován a koho jsem urazil a koho jsem neurazil, tak pro jistotu říkám, že ten bod navrhuji. Myslím si, že to je správně, ale nepřihlašuji se k návrhu, který je v systému, aby tento návrh, jako tady to zdůvodnění oficiálně nebylo, neviselo, respektive nebylo předkládáno jako zdůvodnění. Myslím, že o arteterapii bylo řečeno dostatek, a všichni, kdo jsou ve zdravotním výboru tuší, o jaký spor se jedná. Ale jenom to takto přednáším před dalším ústně, nikoliv jako číslo sněmovního dokumentu.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Tak, pan poslanec Benda byl posledním vystupujícím v podrobné rozpravě. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí. Pokud ne, tak končím podrobnou rozpravu a zeptám se na závěrečná slova. Není zájem. A vzhledem k tomu, že jsem přebíral řízení schůze v polovině bodu, tak se zeptám paní zpravodajky, zda padl návrh, který by byl hlasovatelný. Není tomu tak, výborně. V tom případě končím druhé čtení tohoto tisku.

Budeme pokračovat bodem číslo 17, což je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.