Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

14.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb.,
o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony
/sněmovní tisk 912/ - druhé čtení

Nacházíme se ve druhém čtení v přerušené obecné rozpravě. S faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Markéta Adamová, která ale není přítomna. Pak pan poslanec František Laudát má zájem o faktickou poznámku. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Je přihlášen pan kolega Opálka. Já mu dám přednost a přihlásím se do řádné diskuse. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan předseda Stanjura. Faktická přihláška neplatí, děkuji. Přejdeme k přihláškám v obecné rozpravě. V obecné rozpravě k tomuto návrhu zákona je přihlášen pan poslanec Miroslav Opálka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, už jsme vychladli, neb se sem vpasoval jiný návrh zákona. Aspoň to budu mít kratší, protože už jsem zapomněl polovinu toho, na co jsem chtěl reagovat.

Ale přesto, pane předsedo sociálního výboru a zpravodaji prostřednictvím pana řídícího, bych chtěl poznamenat, že jsem v této Sněmovně patnáct let a patnáct let se zabývám mimo jiné důchodovým systémem. V době vlád Špidly, Grosse a Paroubka jsem pracoval v první Bezděkově komisi a musím říci, že tato komise skončila někde v polovině své cesty. Mimo jiné řešila také ten vzpomínaný problém NDC, který předkládala sociální demokracie, a mám za to, že každá jiná komise, která by měla navázat v této oblasti, by se měla podívat na systém práce této komise, a kam došla, protože ona spočítala návrhy, které vyšly z politických hesel jednotlivých politických stran, na exaktních datech je tedy v grafech a v tabulkách zveřejnila a teď šlo jenom o to jít do druhého kola, které by jednak zpřesňovalo představy na exaktních datech a také vytvořilo prostor ke komunikaci mezi politickými stranami, které mají k sobě v čem a jak blízko.

Bohužel druhá komise, která vznikla za dob Topolánkových vlád, první Nečasova komise, ta byla docela jednoznačná, tam jsem byl také členem, ale tam jsme dostávali jenom informace, o čem se rozhodl tehdy pan ministr Nečas s panem předsedou klubu Tlustým, pak už tedy poslancem Tlustým, takže tam jsme nedošli daleko.

V období Nečasovy vlády šlo o druhou Bezděkovu komisi, kterou vlastně vytvořili pro jednotlivé bankovní instituce, a tam nás nepřizvali.

A v tomto volebním období, v době Sobotkovy vlády, jsem byl členem, nebo možná ještě pořád jsem, Potůčkovy komise. Ta zase na rozdíl od těch předchozích ani ty politiky ve svém středu nepotřebovala, ta si akademicky vystačila sama.

Ale každopádně člověk, když se do toho ponoří, je pokornější k těm datům a daleko hůře se mu vyslovují některé jednoduché soudy a hesla, protože právě na exaktních datech vidí jednotlivé souvislosti a složitosti. Ta složitost je třeba i v tom, když se volá po spravedlnosti. Jinak totiž vnímá spravedlnost nízkopříjmový občan, který samozřejmě potřebuje solidaritu, a jinak vysokopříjmový občan, který se nechce až tak moc solidarizovat a chce více ekvivalence. A když se podíváte na tu spravedlnost z jiného úhlu pohledu, tak jaká je spravedlnost mezi platem 12 tisíc, 100 tisíc, 200 tisíc, 250, 500 či více tisíc? Je tolikanásobně ta zodpovědnost, ten výkon, ta zásluha, větší? No, ale z těchto výpočtových základů se potom spočítají ty spravedlivé či nespravedlivé důchody, které je třeba dorovnat sociálním systémem, čili solidaritou, čili určitými stropy. Takže už tady bude složité hledat, co je a co není spravedlivé.

Ze své zkušenosti musím říci, že pokud se ustaví v novém volebním období - a to já už tady nebudu, protože nekandiduji - další důchodová komise, tak bych jí doporučoval, aby se nebavila o parametrech, ale pokusila se napřed hledat konsenzus na sociálním cíli. A až se domluvíte na nějakém cíli, který by byla ochotna respektovat každá relevantní politická síla ve Sněmovně, tak pak můžeme hledat cestou parametrů i k jeho dosažení.

Zatím se šlo vždy naopak, šlo o ty parametry, které samozřejmě se ten systém buď snažily vylepšit, anebo ochudit. Řeknu vám příklad. Byla tu vzpomínána malá důchodová reforma. Co nám přinesla? Tak co nám přinesla na straně příjmů. Na straně příjmů nám přinesla propad, protože se zavedly stropy na odvody a osvobodily se nízké mzdy, nekolidující zaměstnání a další příjmy a zvyšovali jsme vedle krizových dopadů ještě díky těmto parametrům příjem do důchodového účtu a zvedali deficit. Co přinesla pojištěncům? Když se bavíte ještě dneska, protože ty změněné parametry, které měly upravovat prodloužení doby, aby lidé zůstali déle v systému, ale méně ze systému čerpali, tak zjistí řada lidí, že díky tomu, že se jim počítá jenom 50 % doby studia, dlouhodobé nemoci, invalidního důchodu či registrace na úřadu práce, tak zjistí, že nemají splněn počet let pojištění a že ještě i v té statutární věkové hranici musí pokračovat dál. Takže to jsou dopady té malé důchodové reformy. O velké, druhém pilíři, mluvit nebudu.

A nyní k té kritizované současné důchodové komisi pana profesora Potůčka. Víte, když se podíváte na programové prohlášení a statut této komise, programové prohlášení vlády, tak to hovoří pouze o šesti cílech ke změně důchodového systému. Tam se nedočtete nic o důchodové reformě. A já tomu rozumím, protože tato koalice je nesourodá, byla schopna se domluvit, že těchto šest parametrů bude řešeno a vyřešeno a ten celek prostě v té sestavě, jaká je, je asi složité naplnit.

Takže ten první cíl byl nastavení pevného důchodového věku, to je současně projednávaný sněmovní tisk 912, který jsme obdrželi a ke kterému se diskutuje. Já musím říci, že ta komise se ani neshodla na té formě, kterou jsme dostali předloženou. To je věc vlády.

Ten druhý cíl, nastavení důstojnějšího valorizačního vzorce, ten už jsme tady dvakrát projednávali a potřetí je v pozměňovacím návrhu a vyvolal tu hlavní diskusi, která zde probíhá. Čili ani ne tak podstata toho tisku jako ta jedna změna, která ještě nebyla vlastně ani odhlasována.

Třetí cíl bylo ukončení důchodového spoření, nevím proč nadvakrát, skoro i natřikrát a po delší době byl splněn.

Čtvrtý cíl, posílení principu zásluhovosti bez negativních dopadů na chudobu důchodců. No tak to je protimluv, on to tam zdůrazňoval už pan předseda Kalousek. Buď jedno, nebo druhé. Je těžko hledat zvýšení zásluhovosti i snížení dopadu na chudobu, ale nechť, je samozřejmě možnost hledání cest i prostřednictvím dalších zdrojů.

Pátý cíl, návrh parametrické změny pro zatraktivnění třetího důchodového pilíře prostřednictvím státní podpory k motivování dlouhodobých úspor na stáří. Tady si myslím, že se pokročilo hodně, protože se schválil pozměňovací návrh pana kolegy Zavadila, ale jak jste slyšeli kolegu Grospiče, tak poklesl počet lidí ve třetím pilíři více než o půl milionu, ale kdybyste se podívali na výdaje státu, tak ty výdaje stouply. Takže vlastně protože do 300 korun, což byla většina těch nízkopříjmových, ten stát už nikomu nic nedává, tak ti samozřejmě z toho systému vystupují, pokud nemají na zvýšení. Odcházejí ti, kteří už jsou v důchodu a nemají na upgrade toho systému, protože ten to také umožňuje - můžete být důchodce a ještě čerpat státní sociální podporu znovu. No a zůstávají tam samozřejmě ti více příjmoví. A vůbec, od tohoto roku vlastně tím, že mají zvýšenou možnost odpočtu z daňového základu, čili snížení daně, tak proč by toho nevyužili? Ale stát samozřejmě na to platí víc pro méně lidí, takže je to výhodné především pro ty výše příjmové skupiny.

No a pak nám tu zbyl šestý úkol, návrh spravedlivé změny transferu mezi občany, rodinami a státem. To je revoluční cíl, protože ten jde daleko za hranice důchodového systému, který já nepovažuji za sociální, to je pořád ještě zatím pojistný systém, i když kvazi, ale tento cíl vyžaduje průřezově jak rozpočtovou sféru, tak státní sociální podporu, tak hmotnou nouzi, tak pomoc rodinám. Prostě toto není úkol jen pro nějakou parametrickou změnu v důchodovém systému a jsou velké úvahy provázání docela tak složité, že v těchto politických podmínkách neprůchodné.

Chtěl jsem tím jenom naznačit, když se bavíme o tom, jestli byla, nebo nebyla splněna úloha důchodové reformy, že vlastně takový cíl ani nastolen nebyl a z té většiny cílů čtyři splněny byly, jeden napůl a jeden ne. Ale Sněmovna rozhodovala podle toho, co jí předložila vláda nebo co jí předložili poslanci. Často se to neshodovalo s tím, co bylo většinově schváleno v této komisi. Ta třeba neprojednávala ani problematiku snížení parametru pro nárok na pozůstalostní důchod nebo ty hornické důchody u hlubinných atd.

Takže já jsem ještě přihlášen do podrobné rozpravy, tam se pokusím zdůvodnit jeden svůj pozměňovací návrh k tomu zákonu, nebo návrhu zákona, který projednáváme. Ale chtěl bych říci, že odborníci varují před tím, abychom nevyužívali strachu k manipulaci s lidmi. Víte, ta záruka státu bude taková, jaká bude garnitura, politické vedení a jak bude podle svých volebních programů zabezpečovat tento důchodový systém i v dalších desetiletích.

Jednoduché srovnání. My se neustále bavíme o tom, jestli máme vysoké, nebo nízké procento odvodů na sociální zabezpečení z nízkých mezd. Ta kumulace nákladů na pracovní sílu v OECD ve srovnání nás řadí na spodní místo. Pokud zvýšíme platy a snížíme sociální pojištění, to důchodové pojištění, tak se ale pak dostaneme do problému, že nezajistíme 40 % poměru průměrná mzda a průměrný důchod, protože mzdy nám sice porostou, ale snižují se odvody. A jestli dneska platí dva pojištěnci 20 % na důchod, který v průměru vypadá 40 % pro toho důchodce, tak to samozřejmě skončí. Takže ta cesta samozřejmě je - musíme se vypořádat se systémem náhradních dob, za které nikdo neplatí, které jsou velké a které tedy dneska plynou ze státního rozpočtu. Já myslím, že to je objektivní situace, která není nenormální a která je běžná i v jiných zemích. Takže bychom neměli strašit lidi, že na to nemáme.

Druhá věc je, že nám neustále roste nově vytvářená hodnota, ale z té nově vytvořené hodnoty čím dál méně zůstává rozdělováno pro ty lidi, kteří se zasloužili také o to, že hodnota majiteli té firmy roste. Takže to je ta diskuse i těch nejbohatších lidí ve světě, o té spravedlnosti, že bychom se měli zamyslet, že zdroje jsou třeba právě tam, v tom daleko spravedlivějším přerozdělování nově vytvářené hodnoty, která není stoprocentní zásluha toho majitele.

Děkuji za pozornost, v podrobné rozpravě budu hovořit dále ke svému návrhu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Myslím, že pan poslanec Opálka prokázal, že tomu rozumí a popsal ty problémy, já bych řekl poměrně objektivně, aspoň ty problémy, které existují. Nicméně bych chtěl zareagovat na úplný závěr jeho vystoupení. A tady se dostáváme do konfliktu dvou principů. Ta dvě slova, která jdou proti sobě, jsou spravedlnost a přerozdělování. A když se nad tím zamyslíte, tak skutečně reálně jdou proti sobě. Protože zapomínáme na slovo zásluhovost. A to není to samé co spravedlnost. To je třeba si říct, že to je jiný pojem. Podle mě ta debata o budoucím nastavení a fungování důchodového systému je a musí zohlednit všechna tato tři slova. Spravedlnost, zásluhovost, já bych řekl solidaritu.

Nástrojem solidarity je mimo jiné i přerozdělování. Samo o sobě to přerozdělování spravedlivé vůbec není. Ale pokud je to ve jménu nebo v duchu solidarity, tak to je věc, kterou mnozí chápou, kterou mnozí podporují, i ti, z jejichž koláče se vlastně přerozděluje. Já teď nechci mluvit, jak jste říkal, nejbohatší lidé světa, o těch mluvit nechci. Ti si s tím nějak poradí a ti mají prostor na to dělat líbivá gesta a říct, já se vzdávám 50 procent. Já chci mluvit o těch aktivních, kteří celý život pracují, ať už sami, nebo jakoby podnikatelé, živnostníci anebo jako kvalitní zaměstnanci, kteří odvádějí do toho systému. A pro mnohé z nich je vstup do důchodu opravdu náraz životní úrovně. Já mluvím o střední třídě, já nemluvím o těch nejbohatších. Ti žádný problém nemají, ti si ani nevšimnou, jestli už jsou v důchodovém věku, nebo ne. A tady, když si pak před sebe položíme ten pojem, ke kterému se určitě všichni přihlásíme, to je ta spravedlnost, tak se musíme ptát: Je ten systém spravedlivý? Pro ty, kteří patřili ke střední třídě, to znamená, měli nadprůměrné příjmy, ale ne ty vysoké. A mnohdy ty nadprůměrné příjmy měli díky nadprůměrnému nasazení. Mohli být zaměstnanci, k tomu ještě podnikat. Nebo někteří mají několik pracovních úvazků, několik prací, a tím zabezpečují příjmy pro svou rodinu a poctivě platí. A pro ně ten stávající systém podle mého názoru spravedlivý není. O tom také byla ta malá důchodová reforma, která s tím něco málo udělala. Ale podle mě ne dostatečně. (V sále je silný hluk.)

Takže podle mě musíme pracovat se všemi těmi pojmy. Nemůžeme říct, co to je spravedlivý. Že budou brát všichni stejně? To přece není spravedlivé, pokud každý odváděl do toho systému jinak. Co je na tom spravedlivého? Současně ale musíme mluvit a možná použít slovo důstojnost. Aby i ti, kteří odváděli málo a nemohli za to, a takoví jsou mnozí, ne, že by odváděli málo, protože nechtěli pracovat nebo něco, ale prostě neměli tolik štěstí, neměli tolik příležitostí, možná měli nějaký hendikep, tak ti mají mít logicky důstojnou penzi. To je spravedlivý princip. Ale má to být na úkor těch, kteří odváděli roky a roky do toho systému nadprůměrné sociální pojištění, když si necháme ten název? Já si myslím, že ne. Takže podle mě to nemůžeme mít v těch absolutních pojmech, říkat všechno přerozdělíme, nebo spravedlnost. Tak to nemusí říkat spravedlnost, zásluhovost, solidarita a nástrojem je nějaké přerozdělování. A o těch parametrech se přeme, každý to vidíme trošku jinak.

Myslím, že pan poslanec Opálka, on to tady říkal, že ten, kdo se tomu seriózně věnuje a přemýšlí a analyzuje ta data, tak zjistí, že to není černobílý problém, který se nedá řešit takhle volebním heslem, lákavou nabídkou: slibujeme vám vyšší důchody. To je docela jednoduché. Komu? A kdo to bude platit? (Poznámka z pléna.) Vy slíbíte, co řekne váš předseda, že? My o tom aspoň debatujeme, to je trošku rozdíl. Ale když už mě takhle vyrušujete. Tak já chápu, že vy za to nemůžete. Vy slíbíte, co slíbí váš předseda. Ale my o tom seriózně debatujeme mezi sebou a ta debata není úplně jednoduchá. Proto mi vadí, mimo jiné, tahle jakoby velká změna v rámci pozměňovacího návrhu bez podrobnější debaty, bez navázání na ten ekonomický (nesrozumitelné). A to bych se musel opakovat.

Já jsem chtěl jenom vyzvat k tomu, abychom všechny ty pojmy brali vážně, abychom věděli, že pokud by zvítězil absolutně jeden z těch principů a ty ostatní jsme zapomněli, tak to bude v zásadě nespravedlivé, nefunkční a nestabilní. Hledejme společně - v tomto volebním období to nenajdeme, to myslím, že je úplně jasné. Je to pro novou Sněmovnu a novou vládu, aby to reálně zkusily řešit, debatovat a najít tu shodu. Věřím, že - jestli bude nová paní ministryně, paní ministryně, to nevím, to fakt nevím. A pokud by náhodou byla, tak bych očekával mnohem aktivnější přístup. Aktivnější v předkládání návrhů, variant, analýz, matematických modelů, demografických křivek a tak dále. Ne tady, když je před volbami, jak říká můj ctěný kolega Roman Sklenák: to je pro občany, tak to není populismus. Ale je to návrh bez diskuse, bez domýšlení nějakých dopadů. Ne v letošním nebo příštím roce, ale dlouhodobých dopadů. A to ať se na mě pan předseda Sklenák nezlobí, to jsem v tom odůvodnění pozměňovacího návrhu opravdu nenašel. Nebo se mýlím? Četl jsem to špatně? Přečtěte si ten pozměňovací návrh a sami si odpovězte, zda je relevantně a věrohodně zdůvodněn nebo ne. Odpověď je úplně jednoduchá: není.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S faktickou poznámkou paní poslankyně Chalánková, poté pan poslanec Opálka. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Dovolte, abych zareagovala na slova pana poslance Opálky, kterého si velmi vážím, a vím, že velmi rozumí této problematice. Protože řekl, že s tou malou důchodovou reformou došlo k zastropování odvodů. Ano a to je přesně ten důvod, proč Ústavní soud rozhodl, že máme něco udělat s důchodovým systémem, protože došlo opravdu k potlačení právě té zásluhovosti. A to byl ten důvod, proč vůbec došlo k přepočítání, k zastropování odvodů a k přepočítání důchodů, které byly vyšší nad 10 tisíc určitým způsobem, aby byla alespoň nějak zohledněna zásluhovost. Takže opravdu musí být zohledněny oba principy, jak solidarita, tak zásluhovost.

V tom druhém pilíři už ta zásluhovost byla zohledněna více a také zde byla možnost spravedlivějšího výpočtu důchodu pro živnostníky. Nezapomeňme na to, že tam to odvody skutečně nevyřeší, ale je možné to vyřešit pouze jiným systémem vlastního výpočtu důchodu pro živnostníky.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. S faktickou poznámkou pan poslanec Opálka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Ne, nechci jít do polemiky, chci jenom říci, že tady vidíte složitost, jak se vůbec dohodnout na tom společném sociálním cíli. Protože zájmy, které hájíme za své voliče, jsou různé a těžko se kolikrát ustupuje.

A k té zásluhovosti. Je tolikanásobně větší zásluha někoho, kdo má půlmilionový příjem, proti tomu, kdo má dvanáctimilionový příjem? A jinak se na to bude každý dívat jinýma očima. Jestli je zásluhová mzda v České republice tak nízká, protože jsme tu tak mizerní pracanti ve srovnání se světem? Jak je možné, že když najednou chybí pracovní síla, tak jsou i ty supermarkety ochotny zvedat mzdy? Čili dělit se z toho zisku více se zaměstnancem. Čili i ta zásluhovost není žádná fixní záležitost, je to vždycky dohoda nějakých partnerů, která tam, kde jsou třeba odbory, tak mají zaměstnanci větší váhu, větší zastoupení a vlastně si tu zásluhovost při vyjednávání jakoby vyjednají větší. Takže to jsou všecko kategorie víceméně politické, proměnlivé a v čase se mění. Tak já bych je nebral nikdy za absolutní. A to vůbec nezpochybňuji tu diskusi, protože jak říkám, každý hájíme své voliče.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan předseda Stanjura, jeho faktická poznámka. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak jsme v roce 2017 a já jsem slyšel takovou větu z 19. století. Aspoň takhle mě to učili v hluboké totalitě, že to byly odbory, které vyjednávaly podmínky v 19. století v těch fabrikách, a možná je to pravda. Ale já bych chtěl vidět seriózní statistiky a já je neznám. Zda v těch firmách, kde jsou odbory, jsou vyšší platy než v těch jiných. Já jsem z IT oblasti. Tam ty odbory tedy moc nefungují. Není potřeba. Tam jsou vysoce nadprůměrné platy. Já neříkám, že tam nejsou, ale byly by tam vysoce nadprůměrné platy i bez těch odborů. A nevím, kolik procent programátorů, IT specialistů, správců sítí je organizováno v odborech. Tak bych prosil, abychom tak paušálně neříkali, že díky odborům jsou vyšší platy.

A když pan kolega Opálka říkal příjem půl milionu, nevím, jestli mluvil o ročním, nebo měsíčním. Ale já jsem mluvil o střední třídě, pane kolego prostřednictvím pana místopředsedy, a střední třída nebere půl milionu měsíčně, ta bere půl milionu ročně. Tak je třeba si říct, za jaké období, jinak se míjíme v těch debatách a v argumentech. A říkal jsem, že nemluvím o těch nejbohatších. Kdo má 500 tisíc měsíčně, tak patří k těm nejbohatším. Toho žádná důchodová reforma nepálí ani dneska, ani za rok, ani za 30 let. Ten s tím ten problém nemá. Já jsem mluvil o střední třídě, která pracuje, tvrdě pracuje, odvádí sociální, zdravotní tak vysoké, jak je. A pak když přijde do penze, tak podle mého názoru nemá spravedlivě vysokou penzi. Nemá.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: S faktickou poznámkou paní poslankyně Markéta Pekarová Adamová. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Diskuse k tomuto bodu byla skutečně výživná a dlouhá a mě mrzí jedna věc, že my jsme tady i v rámci faktických poznámek vznesli otázku, kdy tedy představíte svoji reformu, vznesli jsme tady i další dotazy, a prakticky - teď tedy mě neposlouchají - ale prakticky ani paní předkladatelka, paní ministryně, ani pan zpravodaj jako zástupci nejsilnější koaliční strany nám nezodpověděli. Ani ze stran koaličních jsme se mnoho dalších informací nedozvěděli. Tady kolega sice gestikuluje, že s tím asi nemá mnoho společného, ale moc tady tedy ty řady zastoupeny nejsou, jsou velmi prořídlé na to, jak je to závažné téma, pro nás všechny určitě velmi důležité. A mně tohle přijde jako základ toho, abychom opravdu... O těch bodech se musí diskutovat, je vidět, že opravdu tady padá i celá řada velmi relevantních argumentů, i ze strany komunistické strany tady zaznívá. Protože prostřednictvím pana Opálky je vidět, že opravdu té problematice se dlouhodobě věnuje. Tak vidíme, že tady opravdu je snaha opozice jak z pravé strany, tak z levé strany, abychom řešili tuto problematiku. Ale ze strany vládní koalice tuto snahu opravdu nevidím.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Řádně přihlášený s přednostním právem pan předseda Laudát. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Dámy a pánové, protože paměť je velmi krátká, někdy se u některých poslanců některých z koaličních stran zřejmě sčítá na doslova desítky měsíců, tak bych se vrátil k tomu, k čemu tady vyzýval a co říkal pan kolega Bartošek o stabilitě a nestabilitě systému. Mně to přijde velmi podivné, protože byla to tato koalice, kde aniž někteří věděli, a doložím to, o čem je například druhý pilíř penzí, tak hlasovali pro jeho zrušení. Já bych jenom, škoda, že tady není, ale připomenu mu, že při předvolební debatě v Kongresovém centru pan Babiš radikálně prohlásil, že zruší, bude prosazovat zrušení druhého pilíře. Pak ale tam prokázal, že neví, co je to druhý pilíř. Pak mu časem někdo řekl, o čem to je, tak zase otočil. Nicméně zřejmě pod tlakem při vyjednávání koaliční dohody ustoupil a druhý pilíř jste zrušili.

Co se týká té dohody, už myslím, že tady pan kolega Opálka o tom tady mluvil, a padal tady termín Bezděkovy komise. Problém je, že zájmy občanů této země, nějaká stabilizace budoucnosti některé strany nezajímají. Já jsem byl někdy od roku 2007 asi dva roky předsedou komise pro penzijní reformu a musím říci, že výstupy z Bezděkovy komise, jak se k nim přihlásila sociální demokracie, aby záhy, a musím říct na férovku, že jediným, kdo říkal, že nechce formování nějakého druhého pilíře, nebo dalšího pilíře penzí a chce průběžný systém, pouze ho nějak parametricky či jinak zdokonalovat, zajišťovat do něj vyšší příjmy, zřejmě zvýšením daní, férově říkali od samého začátku a říkají to stále komunisté. Sociální demokracie nikoliv. A najednou z ničeho nic dohody nedohody otočili a už to bylo špatně. Šli na to, co hájila komunistická strana. A to vyvrcholilo také tím, že jste rušili. Jsou doby, kdy se zkracuje, teď pro vás to byla éra rušení. Ale tak jako v řadě dalších oblastí už tedy jste nepromýšleli, že tedy tu nějakou kvalitu, vy jste říkali, že špatnou, nahradíte jinou kvalitou. Vy jste ji nenahradili ničím. A to je jedna z věcí, která vám velmi, velmi jde.

Myslím si, že jenom nerozvážný politik a nerozvážný nový ředitel začne tím, že haní, ruší, ničí to, co dělal jeho předchůdce. Ten slušný a rozumný a uvážlivý se nejdřív podívá, poučí se, poptá se, pak možná si najde lepší řešení. A když to lepší řešení má, tak teprve potom ruší. Vy rušíte a alternativu nenabízíte. Pokud se dneska domníváte - a to všem vám tady říkám, že jsme za vodou, že vlastně deficit, který začal naskakovat na tom pomyslném důchodovém účtu, se dostal do minusu poprvé myslím v roce 2008, pan kolega Kalousek by mě asi opravil nebo doplnil, nebo 2009. Díky obrovské hospodářské krizi, s tím související nárůst nezaměstnanosti, tím pádem nezaměstnaní nepřispívají, neplatí sociální pojištění, platí to za ně stát, tak pak je jasné, ten deficit roste. A vy jste dneska dostali makroekonomicky ekonomiku a celý penzijní systém do velmi hazardní situace, že jste nabrali 32 tisíc státních zaměstnanců, což je také velká darda. Že v případě, že dojde k ochlazení ekonomiky, tak může dojít k velmi tristní situaci. Ono to potom jde velmi rychle. A vy byste měli budovat bezpečnou odolnou společnost, vy posouváte společnost do velmi labilního stavu.

Dneska to funguje. Nevím, kolik je poslední teď deficit na penzijním účtu, 13 miliard mi tady říká kolega Jarda (Zavadil). Býval až téměř 50, myslím, v té špičce. Ale já vás varuji, protože jsem tady byl v době, kdy skutečně nabíhala ta krize. Samozřejmě v rámci uklidňování jsme říkali: Nemusí být tak zle, když praskla hypoteční bublina ve Spojených státech, to sem nedorazí. Evropa se ujišťovala. Ale ono to za tři neděle sem přišlo. A pak doslova padala ekonomika co týden velmi dramaticky.

A já vás varuji. Vy jste tady dělali a děláte v tomto volebním období politiku kasírování dividend za uplynulá období. Možná až to přehnané šetření, vy jste dokázali, že krátkodobě se vyplácí rozdávat, voliči vás za to asi ocení v dalších volbách, to je fakt. Ale oni vás také můžou potom ocenit těmi fackami, až ta ekonomika ochladne a najednou nebude na penze nebo dramaticky poletí dluh státu nahoru. A jakkoliv jednou peníze slíbíte a rozdáte, už to nelze brát zpátky. Lidé už to berou legitimně celkem jako automatický nárok. A já si myslím, že když nic jiného, ustavili jste si komisi. Koncepční, globální návrh řešení této komise je nula. Je to nějaký souhrn, burza nápadů, která - musím říci, že jsem poslouchal pana předsedu Potůčka, některé nápady bych bral, ale jsou to pořád jenom střípky toho, co chybí v celém konceptu udržitelného systému.

Situace do budoucna je o to horší, že různí Babišové a Sobotkové zjevně neznají, jak funguje moderní ekonomika, tak ač možná to budete bagatelizovat, udělali s touto zemí čelem vzad. Místo tlaku na inovace, a mohl bych možná přidat pana kolegu předsedu Bělobrádka, místo tlaku na inovace, tak házíte malému a střednímu podnikání klacky pod nohy.

Velmi mě tady baví ta diskuse o střední třídě. My už na to upozorňujeme dlouhodobě, že vy tady devastujete střední třídu. Já jsem si teď všiml na těch diskusích v souvislosti s tím, že ekonomický expert pana premiéra Sobotky přišel s progresivním zdaněním, tak vlastně vedlejším produktem diskuse bylo, zda to je, nebo není útok na střední třídu. Četl jsem si velmi komická vyjádření tzv. odborníků ekonomů na to, co je a co není střední třída. Jenom hlupák si může myslet, že střední třída je definována financemi. Je to jedno z mnoha kritérií. Kritérium možná podstatné, ale jenom jedno z nich. Střední třída jsou učitelé. Nedosahují možná ani na tu spodní lajnu, kde začíná ten parametr členů pro jednoho jednotlivého člena střední třídy, 30 tis. korun měsíčně plat nebo mzda. A ta kritéria jsou vzdělanost, schopnost stát na vlastních nohou, starat se o své děti, budovat si nějaké nástupnictví, zodpovědně spravovat majetek. Podcenění, hrubě podcenění, finančně ohodnocení mizerně a trapně např. lidé z oblasti kultury jsou střední třídou, i když mají mrzké platy. Elity, které znají naší historii, pracují za 18 tis. hrubého. A jestli se někomu mělo za ekonomického růstu přidávat a na koho se zapomíná, teď se přidává, ale velmi málo na to, v jaké jsou situaci, tak jsou to právě lidé z kultury. A střední třídu nelze definovat, ani to není těch 500 tis., to je možná zase nějaká spodní hranice příjmů. Ale říkám, příjmy nejsou jedinou skupinou.

Proč jste udělali čelem vzad? Jestliže se vezme multikriteriální hodnocení, kdo je a kdo není střední třída, tak oproti sousedním zemím nebo regionům, kde jsme byli ještě před druhou světovou válkou zcela srovnatelní, dokonce jsme byli možná i lepší, tak to je sousední Bavorsko, je to Rakousko a jsou to severní oblasti Itálie. Dneska proti těmto zemím objektivně tím hodnocením do střední třídy patří asi 40 % naší populace, kdežto v těchto zemích a regionech, které jsou stabilní, odolné proti krizi, tam patří podle stejných hodnoticích kritérií 80 %. Takže jsme na poloviční hodnotě.

A když už se bavíme o tom, proč naši občané nedosahují na vysoké platy, tak to je způsobeno tím, že tady skutečně není větší podíl práce s vyšší přidanou hodnotou. Já jsem se velmi trpně usmíval - a klobouk dolů před předchozí politickou reprezentací města Brna, která odmítla na Černovických terasách Sobotky, Babiše, Mládky a dalšími protežované vybudování skladu Amazonu. Teď ta jedna část skončila tady na západ od Prahy. Protože to je přesně ten typ firmy, který nám přidanou hodnotu se sociálním potenciálem, který by nás přibližoval k rozvinutým zemím nebo regionům typu Bavorska nebo celého Německa nebo Beneluxu, skandinávských zemí nikdy nepřiblíží.

Tudíž prosím, vy jste neudělali nic pro to, abyste více podpořili tlak na inovace. Vy jste do toho dokonce i za ekonomického růstu investovali a investujete méně než předchozí vláda v době hluboké ekonomické krize. Takže stydět byste se měli. Vy tady ordinujete i současné generaci velmi smutnou budoucnost, byť to v tuhle chvíli ještě tak nevypadá.

Já nevím, zda skončí tento bod. Chtěl bych umožnit, aby pan kolega Opálka mohl vystoupit v podrobné rozpravě a načíst pozměňovací návrh. Nicméně velmi bych vás vyzýval pro toho, kdo tady bude v příštím volebním období, abyste téma penzí odpolitizovali, aby skutečně zodpovědní odborníci předložili nějaký model a politici ho přejali bez toho, že do něj budou nekompetentně populisticky a hloupě zasahovat. Protože jste v oblasti penzí nedokázali nic v tomto období a nedokážete, tak toto by měl být hlavní message, stejně jako hlavní poselství pro další řadu oborů, ať se to týká daní, ať se to týká rozvoje moderní infrastruktury - zítra ráno se tady o tom budeme bavit -, ať se to týká vědy, výzkumu a inovací.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. To byl zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy. Pakliže se nikdo nehlásí, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova. Není zájem.

Přistoupíme k rozpravě podrobné. Jako první vystoupí pan poslanec Miroslav Opálka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Dovolte mi, abych se přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu, který je v systému pod číslem 5958. Nebudu dlouze zdůvodňovat, protože čas už letí, nebudu se už ani vyjadřovat k stratifikační či třídní teorii. Chtěl bych jenom říci, že podrobné zdůvodnění je součástí tohoto pozměňovacího návrhu. Pro náš klub hlasování o tomto zákonu je zásadní, protože přináší ještě revizi z dalších úhlů pohledu, co se týká parametru navyšování dalšího věku odchodu do důchodu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Opálkovi. Ptám se, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Pan předseda Sklenák. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Já se tímto hlásím k pozměňovacímu návrhu, který je veden v systému pod číslem 5956 a který jsem představil v obecné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Sklenákovi. Pakliže se nikdo další nehlásí, končím podrobnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova. Není zájem o závěrečná slova. Neeviduji žádný návrh na vrácení zákona ani nic dalšího, o čem bychom mohli hlasovat. Končím tedy druhé čtení tohoto návrhu zákona.

Protože je 18.58, asi nemá cenu otevírat další bod. Takže ještě přečtu omluvenku - paní poslankyně Matušovská se dnes omlouvala od 18.15 do konce jednacího dne.

Děkuji paní ministryni i panu zpravodaji.

Přerušuji jednání Poslanecké sněmovny do zítřejší 9. hodiny ranní, kdy začneme bodem 293 Odpověď na písemné interpelace. Přeji vám dobrou noc.

 

(Jednání skončilo v 18.58 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.