Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Hamáček)

45.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb.,
o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí
a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance,
ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1009/ - prvé čtení

Mám informace o tom, že projednávání tohoto bodu by se chtěl účastnit pan guvernér České národní banky, což je něco, o čem budeme muset rozhodnout hlasováním.

Já tedy zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s přítomností pana guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování pořadové číslo 231. Přihlášeno je 151, pro 95, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

 

Vítám mezi námi pana guvernéra České národní banky. Dobrý den, pane guvernére. Z pověření vlády předložený návrh uvede pan místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych stručně uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o České národní bance a zákon o oběhu bankovek a mincí.

Jedná se z velké části o technickou novelu, která přináší několik dílčích věcných změn a legislativně technické korekce směřující ke snazšímu a především jednotnému výkladu tohoto zákona. V rámci věcných změn jde především o rozšíření okruhu nástrojů měnové politiky a okruhu subjektů, se kterými může Česká národní banka uzavírat obchody na volném trhu, což je v souladu s mezinárodní praxí i přístupem Evropské centrální banky.

Další věcnou změnou je doplnění oprávnění pro Českou národní banku stanovit horní hranici vybraných úvěrových ukazatelů týkající se spotřebitelských úvěrů zajištěných obytnou nemovitostí. Jedná se o důležitý nástroj tzv. makroobezřetnostní politiky, který České národní bance umožňuje plnit jeden z jejích cílů, tedy pečovat o finanční stabilitu.

Návrh dále staví najisto možnost České národní banky založit k podpoře plnění svých úkolů právnickou osobu nebo v ní nabýt účast. Rád bych zdůraznil, že nejde o delegaci úkolů, a tedy Česká národní banka zůstala za jejich plnění plně odpovědna.

V neposlední řadě se pak do části týkající se bankovek a mincí doplňuje oprávnění České národní banky vydávat pamětní bankovky a obchodní mince, s čímž souvisí předložený návrh novely zákona o oběhu bankovek a mincí.

Závěrem bych rád uvedl, že považuji za potřebné, aby Česká národní banka disponovala novými nástroji spojenými s plněním cíle péče o finanční stabilitu co nejdříve. Z tohoto důvodu navrhuji zkrácení lhůty pro projednání návrhu zákona ve výborech na 30 dnů.

Vzhledem k tomu, že předkládaný návrh zákona byl připraven ve společné kompetenci Ministerstva financí a České národní banky, si vás dovoluji požádat o souhlas s vystoupením guvernéra České národní banky.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: S vystoupením pana guvernéra už jsme souhlasili. Jen poprosím, pane ministře, pokud navrhujete zkrácení na 30 dní, tak ten návrh musí zaznít v rozpravě, kterou jsme ještě neotevřeli, tak jenom kdybyste se ještě přihlásil se svým návrhem do rozpravy, nebo někdo z vystupujících, samozřejmě, si ten návrh může osvojit.

Nyní prosím pana zpravodaje pro prvé čtení, což je pan poslanec Jaroslav Klaška.

 

Poslanec Jaroslav Klaška: Ještě jednou dobré odpoledne. Dámy a pánové, kolegyně a kolegové, dovolte mi jen velmi stručně zrekapitulovat, že materiál reaguje na řadu změn v provádění měnové politiky v celosvětovém měřítku, zejména pak v Evropské unii, v eurozóně, k nimž došlo od vypuknutí ekonomické krize. Do budoucna je tedy vhodné nastavit pravidla pro používání nástrojů, které se osvědčily. Z tohoto pohledu je stávající právní úprava příliš restriktivní, např. omezuje splatnost operací České národní banky s bankami na tři měsíce. Navrhovaná novela má tedy za cíl tento stav odstranit a okruh možných operací centrální banky přiblížit statutu evropského systému centrálních bank tak, aby ČNB byla v budoucnosti schopna pružně reagovat na nepředvídatelné události vyžadující změny v nastavení měnové politiky.

Další změnou je důraz na prevenci rizik spojených se vznikem spirály mezi cenami nemovitostí a úvěry na jejich pořízení a nadměrné zadlužování domácností. V této souvislosti bude mít novela zásadní dopad na trh s hypotečními úvěry. A další změny jsou pak už čistě technického charakteru.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. V této fázi otevírám obecnou rozpravu. Zaznamenal jsem žádost pana guvernéra o vystoupení, a já mu tedy uděluji slovo a prosím ho, aby se dostavil k řečništi. Prosím, pane guvernére.

 

Guvernér ČNB Jiří Rusnok Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, vážená vládo, děkuji vám za možnost zde vystoupit při příležitosti návrhu novely zákona o České národní bance a zákona o oběhu bankovek a mincí. Navážu jenom na to, o čem hovořili pan místopředseda vlády a pan zpravodaj, a dovolím si doplnit některé další skutečnosti, které by měly odůvodnit tento potřebný návrh.

Bylo zmíněno, že jedna část změn se týká širšího spektra nástrojů k provádění měnové politiky pro Českou národní banku. Tak jak už říkal pan zpravodaj, jde o to v podstatě rozšířit tento okruh tak, abychom měli více možností v případě potřeby reagovat v rámci obchodních operací s našimi protistranami, tzn. komerčními bankami, případně centrálními bankami jiných států nebo mezinárodními finančními institucemi.

Další podstatná část, také již zmíněná, a které bych se maličko více věnoval, se týká nových nástrojů, které by měly ČNB poskytnout možnost lépe řídit systémová rizika spojená se spotřebitelskými úvěry zajištěnými rezidenčními nemovitostmi, čili to jsou převážně hypoteční úvěry. Novela vytváří předpoklady k účelnějšímu naplňování jednoho z našich základních zákonných mandátů a to je zajišťování tzv. finanční stability. Finanční stabilita znamená fungování našeho finančního systému spolehlivým způsobem i v dobách komplikovaných, dobách, které se vyznačují nějakými externími či interními šoky, víceméně nepředvídanými událostmi. Pro naplňování takového úkolu máme již zmíněné makroobezřetnostní nástroje, ale dnes všeobecně uznávané a mezinárodně doporučované nástroje, některé z nich nám chybí a týkají se právě té oblasti hypotečních úvěrů. Patří k nim ukazatele typu poměr výše úvěrů k hodnotě zajištěné nemovitosti, poměr výše celkového zadlužení a disponibilních příjmů žadatele o úvěr a poměr výše výdajů vyplývajících z celkového zadlužení žadatele o úvěr k jeho příjmům. Tyto nástroje v podobě těchto indikátorů a možnost jejich stanovení pro banky předkládá vláda za naší spolupráce v této novele. Umožňuje nám to, pokud to bude schváleno, schválit, stanovit, řekněme, horní hranici jednoho nebo i více z těchto ukazatelů, a tím řídit do jisté míry nebo významně řídit rizika spojená s těmito úvěry.

Dovolte mi, abych v této souvislosti upozornil na to, že právě oblast (předsedající žádá o klid) financování bydlení úvěry byla v posledním období jednou z nejvýznamnějších oblastí podnikání našich bank, neboť, jenom pro vaši informaci, objem úvěrů domácnostem na bydlení dosahoval ke konci minulého roku zhruba 1,2 bilionu korun. V souvislosti s vývojem těchto úvěrů dochází podle našich analýz k nárůstu možných potenciálních rizik pro finanční sektor i pro domácnosti. Podrobně se tomu věnují námi připravované a zveřejňované zprávy o finanční stabilitě vždy na přelomu roku 2014/2015, 2015/2016 a teď budeme mít další zprávu 2016/2017.

Doposud jsme na růst těchto rizik reagovali formou doporučení, která připravujeme a zveřejňujeme a doručujeme bankám a pobočkám zahraničních bank a družstevním záložnám, nicméně doporučení nejsou samozřejmě právně závazná a v případě silného konkurenčního tlaku může být někdy obtížně zajistitelné jejich dodržování, a proto také žádáme a navrhujeme v této novele, abychom tento nástroj mohli použít i jako nástroj mandatorní, povinný, který by při neplnění bylo možno případně i sankcionovat.

Chtěl bych zdůraznit, že jde o nástroj makroobezřetnostní, čili nástroj, který není nástrojem primárně ochrany spotřebitele, byť samozřejmě tyto sekundární důsledky také může mít, a proto ho začleňujeme do zákona o České národní bance, také proto, aby platil pro všechny úvěrové typy institucí, které máme, čili nejenom banky, ale i družstevní záložny, a nezačleňujeme ho právě proto do předpisů, které se primárně zabývají ochranou spotřebitele. Samozřejmě, je to regulatorní nástroj a my předpokládáme, a zákon to také předpokládá, že se zde zavádí určitá tolerovaná objemová odchylka. Není to nástroj, který by se plnil s nějakou lékárnickou přesností, čili poskytovatelé úvěrů mohou stanovené hranice v odůvodněných případech překročit, typicky např. vzhledem ke specifické situaci žadatele o úvěr, jehož návratnost je spolehlivě zajištěna jinými faktory.

Za třetí z těch dalších věcí bylo opět zmíněno, že zákon zavádí možnost vedle vydávání příležitostných mincí, pamětních mincí také možnost vydávat pamětní bankovky.

Dovolte mi tedy závěrem, vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci, vyjádřit přesvědčení, že návrh bude Poslaneckou sněmovnou přijat kladně a následně i Senátem schválen. Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane guvernére. (Zpravodaj se hlásí.) Zeptám se pana zpravodaje, jestli to znamená přednostní právo. (Ano.) Tak v tom případě máte slovo a připraví se pan poslanec Skopeček.

 

Poslanec Jaroslav Klaška: S dovolením ještě jednou bych chtěl Sněmovnu informovat o tom, že minulý týden ve středu se ve věci sešel také podvýbor rozpočtového výboru pro bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trhy. Celou záležitost projednal a dovolte, abych vás informoval o přijatém usnesení podvýboru.

Podvýbor rozpočtového výboru pro bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trhy po úvodním slově zástupců Ministerstva financí, zástupce České národní banky, po zpravodajské zprávě poslance Klašky a po rozpravě bere na vědomí Informaci o vládním návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, zmocňuje místopředsedu poslance Jaroslava Klašku, aby s tímto usnesením seznámil rozpočtový výbor, a souhlasil s uveřejněním na internetových stránkách Poslanecké sněmovny.

Tak tolik informace o jednání našeho podvýboru. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Skopečka.

 

Poslanec Jan Skopeček: Dobrý den. Děkuji za slovo. Zcela náhodou je jeden z prvních materiálů, který se mi tu dostal do ruky, návrh zákona o České národní bance. Vážení kolegové, chtěl bych upřít vaši pozornost na tento zákon, protože podle mého názoru to, co přináší, je mnohem významnější, než se na první pohled zdá. Ten význam bych rozdělil do dvou rovin. V první rovině ten zákon rozšiřuje potenciál České národní banky používat nestandardní nástroje měnové politiky tak, jak je známe u Evropské centrální banky a Fedu. Nemyslím si, že něco takového Česká národní banka v tuto chvíli potřebuje, zvláště když i dnes využívá nestandardní nástroj v podobě oslabování české měny, a to i v okamžiku, kdy se inflace vrátila už v posledních měsících na svůj cíl. To, co realizují centrální banky po světě, je jistým experimentem, na který nemá odpověď ani ekonomická věda, ani praxe či historie. Nikdy v minulosti takový objem peněz, který pumpují centrální banky do jednotlivých ekonomik, nenastal a já nemám pocit, že bychom tuto pravomoc měli svěřovat České národní bance, protože mám pocit, že to není třeba.

Další věc, kterou považuji za významnou, je regulatorní část, kdy Česká národní banka chce mít větší vliv na regulaci zejména hypotečních úvěrů. Tady bych připomněl, že jde přesně proti tomu, co v rámci měnové politiky dělá, a sice kdy posílá další a další peníze na trh, který je likviditou přesycen. Banky samozřejmě velice složitě hledají způsoby a cesty, jak tyto peníze svým klientům půjčit a jak na tom nějakým způsobem vydělat. A to, co v první fázi Česká národní banka dělá, tak v druhé fázi chce regulovat a omezovat v tom smyslu, že bude české banky regulovat v tom, komu smí a komu nesmí půjčit na hypotéku. Chce regulovat hypoteční bublinu, kterou podle mého názoru svou politikou sama vytváří.

Čili to jsou dva nejdůležitější body toho zákona. Bezesporu tam je spousta technických záležitostí, ale prosím, věnujte tomuto pozornost. Jde opravdu o výrazné rozšíření pravomocí a možností naší centrální banky ovlivňovat ekonomiku prostřednictvím kvantitativního uvolňování. A jak říkám, je to experiment, na který ještě ve světě nikdo nenalezl odpověď, a nikdo neví, jak ve finále dopadne.

Děkuji pěkně za pozornost. (Potlesk několika poslanců ODS.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Seďa.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane ministře, vážený pane guvernére, já využiji toho, že jste tady. Mám na vás takovou prosbu, resp. dotaz. Česká národní banka vydává v emisích české stříbrné pamětní mince v nominální hodnotě většinou 200 nebo 500 korun. Bývalo zvykem, že na lícní straně, nebo na rubu býval velký znak České republiky. V současné době se pamětní mince na základě vyhlášené soutěže tvoří spíše umělecky. To znamená, teď je to tak, že na lícní straně je nápis Česká republika, uvedena nominální hodnota 200 korun českých, Kč, ale již tam není velký státní znak. Chtěl jsem se zeptat, protože bývalo zvykem, a myslím si, že je to i dnes, že tyto stříbrné pamětní mince jsou platidlem České republiky, takže bych předpokládal, aby v nějaké formě ten český znak byl zachován, jestli mi to můžete zodpovědět. Děkuji. (Hluk v sále.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Zeptám se, kdo dál se hlásí do obecné rozpravy. Ještě přečtu omluvy. Omlouvá se pan poslanec Šarapatka z důvodu zahraniční cesty na celý den. Omlouvá se pan poslanec Mihola z důvodu dovolené na celý den. Omlouvá se pan poslanec Plíšek z pracovních důvodů dnes mezi 16. a 19. hodinou. Omlouvá se paní poslankyně Adamová mezi 16. hodinou a půlnocí z pracovních důvodů. Pan poslanec Okamura a pan poslanec Radim Fiala se omlouvají do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Tolik tedy omluvy.

Pokud se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu končím a zeptám se na závěrečná slova po obecné rozpravě. (Rozruch v sále. Guvernér chtěl reagovat na dotaz ohledně mincí. Ministr chtěl zkrátit lhůtu projednávání.) Dobrá. Aha. Tak v tom případě budeme muset rozpravu otevřít, protože to nikdo, pokud se nepletu, v obecné rozpravě nenačetl a musí to být asi někdo jiný než pan ministr, který to předkládá. Ano. Pan místopředseda Bělobrádek. Prosím.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, přeji pěkný den. Myslím, že bychom to měli znova ještě projednat.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Vracíme se do obecné rozpravy. Prosím pana ministra.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za otevření rozpravy. Já jsem se hlásil, ale asi jsem nebyl vidět. Navrhuji zkrácení lhůty pro projednání ve výborech ze 60 na 30 dnů. Děkuju.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Zkrácení lhůty na 30 dní. A ještě než ukončím rozpravu, dám slovo panu guvernérovi.

 

Guvernér ČNB Jiří Rusnok Děkuji vám. Vážený pane předsedo, dámy a pánové, rád bych reagoval na dotaz pana poslance. Nebude to odpověď úplná. Samozřejmě jsem připraven mu poskytnout odbornou, případně písemnou odpověď. Ano. Vydáváme pamětní mince. Ty pamětní mince mají nějaký nominál, většinou 200, 500 korun, stříbrné, to je jakási jednak tradice a jednak je to výraz toho, že to je skutečně platidlo. Teoreticky tím lze v tomto nominálu platit v trafice nebo samoobsluze, ale to se samozřejmě asi neděje kromě nějakých extrémních případů, protože skutečná hodnota té mince prodejní i tržní je samozřejmě mnohem vyšší, mimo jiné proto, že je to jakýsi umělecký artefakt.

Podle schválených pravidel... Chci zdůraznit, že každá ta mince je vydávána zvláštní vyhláškou, kterou vydává Česká národní banka, která prochází legislativním procesem včetně příslušných komisí Legislativní rady vlády. A přiznám se, že jsem se zatím s touto výtkou, že tam není velký státní znak, nesetkal. Čili asi to problém právní nebude. A proč to tak je, odborně nechám zpracovat odpověď. Určitě naši specialisté numismatici a vůbec odborníci na platidla vám doufám uspokojivě odpovědí. Určitě to není žádné opomenutí.

A jestli dovolíte, ještě bych zareagoval na pana poslance Skopečka. Tady ale dochází k určitému nedorozumění. My za prvé nepožadujeme nic zvláštního v těch rozšířených pravomocech, pokud jde o měnovou politiku. Požadujeme v podstatě mít větší možnosti obchodních operací v rámci měnověpolitických operací, např. pracovat s delší durací a s některými dalšími záležitostmi tak, jak to standardně mají všechny významné centrální banky na světě. To je první poznámka.

Druhá poznámka. Směšovat rozšiřování nástrojů, které mají sloužit specificky k makroobezřetnostním cílům regulatorních nástrojů, s nastavením měnové politiky je poněkud metodicky špatně. Protože my nemůžeme přece reagovat hrubým nástrojem, jakým jsou úrokové sazby, nebo nějakým jiným celkovým nástrojem měnové politiky, jako je třeba kurz, na to, když se nám vyvíjí situace specificky třeba více rizikově v jednom sektoru, byť důležitém, jako jsou hypoteční úvěry. Je hloupost zaříznout měnovou politikou tvorbu peněz, myslím též úvěrových peněz v bankách, když nám vůbec nedělá problém úvěrování podniků. Naopak je to dobře, že v té situaci, kdy je poptávka, se podniky mohou slušně úvěrovat bez nějakých překážek, tak není důvod to zaříznout nějakým paušálním rozhodnutím o extrémně přísné měnové politice. Čili právě proto potřebujeme tyto specifické jemnější nástroje, abychom mohli reagovat na jednotlivé dílčí segmenty toho úvěrového trhu.

A o tom, že děláme nějaký experiment - tak pak ho dělá celý svět. Zatím celý svět uznal, že akce centrálních bank na záchranu v podstatě likvidity a určité plynulosti, na určitou resuscitaci finančních trhů byly úspěšné počínaje americkým Fedem a konče Evropskou centrální bankou, japonskou, britskou atd., tak nezdá se mi, že bychom my v Čechách byli chytřejší než oni všichni a měli to dělat nějak zásadně úplně jinak. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji, pane guvernére. A ještě pan poslanec Skopeček s faktickou poznámkou. Prosím.

Pan poslanec Šenfeld se omlouvá na dnešek od 15.15 do konce jednacího dne z osobních důvodů. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuju pěkně. Chtěl bych reagovat na slova pana guvernéra. Samozřejmě že to je návrh, který se blíží k tomu, co centrální banky využívají ve světě. A to není jenom malá změna v tom smyslu, jaký nástroj budete moci využívat, ale je to docela dramatické umožnění toho, že budete moci nakupovat cenné papíry i s daleko delší splatností, než můžete dneska. A to prostě je výrazný zásah a významná změna, pokud by k tomu nakonec Česká národní banka přistoupila.

A co se týče té metodicky poznámky, tak já s vámi nesouhlasím. Myslím si, že to, co se děje na hypotečním trhu, právě souvisí do značné míry s tím, do jaké míry uvolněná měnová politika přináší na trh přebytečnou likviditu. To se samozřejmě projevuje v tom, že banky chtějí více a více půjčovat, a vy přicházíte s nástrojem opačným, který bude reagovat na situaci, kterou jste tou měnovou politikou vyvolali. Čili nemyslím si, že je metodicky chybné tyto dvě věci spojovat. Naopak.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě pan poslanec Novotný? Stahuje. V tom případě, pokud se nikdo další nehlásí, tak končím obecnou rozpravu. Zeptám se na závěrečná slova. Není zájem. Budeme tedy hlasovat o přikázání jednotlivým výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o garančním výboru. Výbor organizační navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru rozpočtovému jako výboru garančnímu. Zeptám se, zda má někdo jiný návrh. (Nikdo se nehlásil.)

 

Pokud ne, zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí, aby garančním výborem byl výbor rozpočtový. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 232, přihlášeno je 155, pro 114, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

 

Žádné další návrhy na přikázání výborům k projednání nepadly. Zeptám se, zda má ještě někdo nějaký návrh na přikázání. Není tomu tak.

 

V tom případě budeme ještě hlasovat o návrhu, který padl v rozpravě, a to je na zkrácení lhůty na projednání ve výborech na 30 dnů.

Zahajuji hlasování, ptám se kdo, je pro. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 233, přihlášeno je 155, pro 93, proti 10. Tento návrh byl přijat.

 

Končím projednávání tohoto bodu a děkuji panu guvernérovi.

 

Budeme pokračovat bodem číslo

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.