(15.20 hodin)
(pokračuje Zahradník)
Já si myslím, že je hodně pravdy i na tom, co říká paní senátorka i co říkal i pan zpravodaj, nebo zástupce zpravodaje zemědělského výboru. Tento zákon prostě není podle mého názoru správný. Pan ministr to odbývá jakousi takovou zkratkou, že vlastně napravujeme nesystémový vztah, že stát vlastně nahrazuje škodu vzniklou jeho vlivem na hospodaření, které sám realizuje. Pan zpravodaj doktor Böhnisch to dokonce nazval incestem, takovéto počínání.
Já musím s tímto ostře nesouhlasit. Musím znovu připomenout to, co už jsem tady říkal. Existují přece státní podniky, které vlastně z principu hospodaří na státní půdě, která je v majetku státu, a které mají škodu z toho, že na této půdě dochází k omezení danému ochranou přírody, různými opatřeními, vyhlašováním chráněných území, rezervací. A ony tuto škodu mají, ta škoda se promítá do jejich hospodaření a ony jako řádní hospodáři musejí nějak s touto škodou počítat a měly by ji vykazovat.
Pan ministr říká, že u soukromých pachtýřů, pronajímatelů státní půdy, se dá tato věc řešit nájmem. Ale nájem je věc smluvní a v zákoně se jeho výše samozřejmě ošetřit nedá a nedá se ani v procesu zákonodárném předvídat.
A pak je ještě jedna věc, podle mého názoru neméně důležitá. Dneska zřejmě ta většina tady asi bude, schválíte, přehlasujete Senát a schválíte zákon v podobě, v jakém tady ze Sněmovny vzešel. A já bych jenom chtěl připomenout, abyste si uvědomili, že to může být první krok k dalšímu omezení. Pak se nám bude zdát zbytečné, aby třeba obce mohly žádat náhradu za škody, která na jejich majetku vzniká ochranou přírody. Takové město Kašperské Hory vlastní 5 000 hektarů na území Národního parku Šumava, k mnohým částem nemá ani přístup, nemůže na nich hospodařit a očekává, že stát mu bude kompenzovat ztrátu vzniklou hospodařením v těchto lesích. Zatím se tak děje, ale klidně se může stát, že tento zákon bude extendovat a že taková kompenzace třeba v budoucnu možná nebude.
A jako úplně poslední varování: Pořád ještě je zde určitá brzda, malinká sice, oježděná, ošoupaná, ale možná fungující, a to je to, že ekologičtí aktivisté pořád ještě cítí, že když někde budou svoje tužby realizovat a snažit se vyhlásit chráněné území, rezervaci na státním území, tak pořád ještě tady jí někdo říká pozor, ale my budeme za to muset, stát tedy, platit, my budeme muset žádat a stát platit náhradu té škody. I tohle prosím pěkně vezměte v úvahu.
Já svým kolegům a kolegyním z Občanské demokratické strany doporučím, abychom podpořili senátní návrh, a tedy abychom se na těch 101 hlasech potřebných k přehlasování Senátu svými hlasy nezúčastnili.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Janu Zahradníkovi. Nyní se s přednostním právem hlásí pan ministr zemědělství Marian Jurečka. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Dobré odpoledne, milé kolegyně, vážení kolegové, hosté. Já bych k této, jak pracovně říkáme, malé novele zákona o ochraně přírody a krajiny, která se týká změny způsobu vyplácení náhrad za újmy hospodaření v lesích, chtěl říct několik faktů i z pohledu ministra zemědělství coby také zakladatele státního podniku Lesy České republiky.
Mně ten návrh, se kterým přišlo Ministerstvo životního prostředí, vadí z několika důvodů. Zazněla tady protiústavnost, a to že podnikatelské subjekty by si tímto návrhem nebyly před zákonem rovny, že některým subjektům by kompenzace mohla být poskytována, některým nikoliv. Státní podnik nemá ve své zakládající listině ani v zákoně o státním podniku dáno do vínku to, že se má automaticky zřeknout těchto náhrad, a bylo by to pro něj jednoznačně něco, co jej znevýhodňuje.
Druhá rovina je ten přístup, řekněme, ze svého principu. Jsem přesvědčen, že jestliže stát říká jakémukoliv vlastníkovi, že jej nějakým způsobem omezuje při nakládání s jeho majetkem, říká mu, jak se má chovat, v tomto případě v lese, a jakým způsobem má vykonávat právo lesního hospodaření, tak stát má také vyčíslit, jaká újma je, a má tuto újmu také hradit. Pokud tady zaznívají argumenty, že přeci je to jeden státní rozpočet, jsou to jedny, řekněme obrazně, jedny kalhoty a jenom máme různé kapsy, tak v tom případě si řekněme, že by státní podnik Lesy České republiky nemusel platit daně, sociální, zdravotní, protože přece je to vlastně ta jedna součást toho státu. V ten okamžik i obce, města, kraje vlastně také mají své příjmy na základě rozpočtového určení daní, tedy rozpočtu České republiky, tady také by se mohl nabízet argument, že bychom jim do budoucna také v logice tohoto uvažování mohli říci, že je zbytečné, abychom jim kompenzovali tyto újmy.
Takže prosím pěkně, tady jednoznačně vnímám rozhodnutí Senátu jako správný, racionální krok, kdy senátorky a senátoři takovýto návrh odmítli, zcela jednoznačně. A prosím pěkně, abychom to v Poslanecké sněmovně respektovali.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi, který byl zatím posledním přihlášeným do rozpravy. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. V případě, že se nikdo nehlásí, tak rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova pana ministra případně zpravodajů. Prosím, pane ministře.
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji. Především bych chtěl požádat, abychom - na to narazil trošku pan kolega Zahradník, ale ony ty normy skutečně spolu takřka vůbec nesouvisejí a ony se spíš jenom časovou shodou setkaly v Poslanecké sněmovně a v Senátu. Důvody této změny opravdu byly ryze ekonomické, byly zjednodušující, přišlo nám to jako dobrý nápad, o kterém se dlouho hovoří, nikdo na to neměl odvahu s tím přijít. Já samozřejmě jsem věděl ze zemědělského výboru, už v Poslanecké sněmovně zemědělský výbor odmítl, vím názor kolegů z KDU-ČSL, musím říct, že je konzistentní, to zase chci být v tomto naprosto korektní. To znamená, nebyl podpořen ani na vládě.
Ale za prvé chci říci ještě to, co říkala paní senátorka ohledně určitých právních vad, tak to bylo později vysvětleno. To znamená, nehrozí tam problém, že by se nemohly nárokovat újmy ani za loňský rok, ani za letošní rok. Byly tam určité problémy s tím, že došlo k posunutí účinnosti. Původně měla být na začátku roku, později k 1. 6. A kvůli tomu tam byla určitá přechodná ustanovení, ale právě díky tomu, že došlo k posunu účinnosti, tak se ta přechodná ustanovení aplikovat nebudou. Takže nehrozí tady to, že by si oprávnění žadatelé nemohli zažádat o újmu v letošním roce nebo příštím roce.
A zaznělo tady - protiústavnost atd. Chtěl bych skutečně opakovat, že protiústavní to v žádném případě není. Vlastník má právo nechat si omezit vlastní práva, pokud je to s jeho souhlasem. V tomto případě je to stát a je to se souhlasem státu, takže protiústavnost nepřipadá v úvahu. Bylo to diskutováno i v Legislativní radě vlády a s dalšími právníky. A je to jenom opravdu o tom, jestli dál budeme chtít pokračovat v tom podle mého názoru naprosto nelogickém stavu, kdy si stát vytahuje peníze z jedné kapsy, dává si je do druhé, a ještě na to dvě státní organizace dřív používaly externí právníky, aby se soudily u soudu. Což mi prostě připadá absurdní a my jsme tuhle absurditu chtěli odstranit. Nic víc, nic míň. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Ptám se pánů zpravodajů - není zájem.
Přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 3 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Přivolám naše kolegy z předsálí. Všechny vás odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy souhlasu 101 poslance. Prosím, aby byl nastaven potřebný počet hlasů na 101. Stalo se. ***