(14.40 hodin)
(pokračuje Ondráček)
Také bych chtěl zmínit neblahou, řekněme současně ustálenou praxi. Když se podíváme na body - těžko mluvit k panu ministrovi, když mě pak asi neposlouchá. Ale byl bych rád, kdybychom mohli mluvit o bodech 9 až 11, které se vztahují k § 22, výběrovému řízení na služební místo. Já s postupem, který je navrhován, souhlasím, ale zároveň upozorňuji na problém, který je, a to že policista se může do výběrového řízení přihlásit, pokud splňuje hodnocení alespoň velmi dobrých výsledků v rámci služby. Bohužel poměrně často teď dochází k tomu, že ředitelé jednotlivých bezpečnostních sborů své příslušníky hodnotí stupněm hodnocení pouze dobrý, a tím jim znemožňují, aby se mohli přihlásit do výběrového řízení na vyšší post, protože příslušníci nejsou a každý vedoucí si musí ochránit počet lidí, kteří vůbec ve službě jsou, takže dochází k tomuto nedobrému hodnocení. Zástupci odborových organizací, se kterými jsme na podvýboru diskutovali, chtěli, aby zákon byl změněn i v tom, aby mohl do výběrového řízení jít i policista, který dosahuje pouze dobrého hodnocení. Ale to není cesta správným směrem. Byl bych rád, kdyby pan ministr cestou Policejního prezídia mohl apelovat na to, aby policisté byli hodnoceni objektivně, nikoli jenom pro potřebu udržet je na daném konkrétním místě.
Bod 18 je již zmiňovaný § 54, který ruší povinnost odsloužit 150 hodin ročně zdarma. Je to samozřejmě v pořádku, s tím, že se také uvádí, že celkový rozsah služby přesčas nesmí během jednoho týdne činit více než 10,5 hodiny a může se to opakovat v rámci 52 týdnů po sobě jdoucích, to znamená v průběhu celého jednoho roku. Ta číslovka 150 odpadla, ale nevím, proč zůstala v jiných částech zákona. Zmíním hned, když se podíváte, pane ministře, do bodu 25, což je § 112 odst. 2, tak ve druhém odstavci je uvedeno, že příslušníkovi je stanoven služební příjem s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce konané v době krizového stavu, přičemž se doplňuje pouze "konané v době krizového stavu". Nevím, proč tam zůstala ta číslovka 150, když žádná taková číslovka už by v zákoně být neměla, protože pokud vypočítáme i dobu služby, kterou může vykonat příslušník podle § 54 odst. 2, to znamená těch zmiňovaných 10,5 hodiny týdně krát 52, tak se nedostaneme na žádných 150 hodin, takže mi není zřejmé, proč v § 112 odst. 2 je ta číslovka 150 hodin ročně uvedena.
Následuje bod 31, který poskytuje náhradní volno a příplatek za službu ve svátek. Otázka zní, jestli by to muselo být až po třech následujících měsících zaplaceno, popřípadě jestli bezpečnostní sbor se musí snažit služební volno poskytovat tři měsíce, nebo zda by měl stačit následující kalendářní měsíc, protože i dovolená je vypočítávána, popřípadě příplatky za nemocenskou, ze čtvrtletí. Aby nedocházelo k tomu, že v exponovaných měsících třeba tam, kde je turistická sezóna, policisté odslouží desítky hodin přesčas, a pak když bude okurková sezóna, tak to dostanou k vybrání.
V § 125, což je bod 32, je znovu zmíněno, že příslušník má nárok na náhradní volno za každou hodinu služby přesčas. To neplatí pro službu přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce konanou v době krizového stavu. Zase tam zůstává ta číslovka 150. Není mi zřejmé proč. Pokud bude krizový stav, tak přece může vykonat i více hodin, protože to pak záleží na tom, jaká bude potřeba služby. Pokud by nastal krizový stav, tak si nemohu představit, že by policista měl odsloužit pouze 150 hodin. To nám pak už nikdo nebude zabezpečovat naši bezpečnost? Tak se platí (reakce na otázku připomínku z pléna.), ale máme tady zase ten § 54 odst. 2, kde se mluví o těch deseti hodinách. Určitě budu rád, když o tom budeme moci diskutovat.
Do toho, jak je vypočítáván příplatek za službu přesčas - chápu, že pro výpočet je ideální, když je tam základní tarif a potom příplatek osobní, popřípadě příplatek takzvaný rizikový. Zde je dodán ještě příplatek za vedení, což mně trochu zavání tím, že tento příplatek si tam dodal někdo, kdo tento zákon zpracovával a zřejmě příplatek za vedení vede a očekává, že bude vykonávat službu přesčas právě ve svátcích, a chce si tak zvýšit svůj průměr. Starý, nebo řekněme zákon předtím platil, pokud byly přesčasové hodiny, pouze z příplatku osobního a z příplatku rizikového, plus základní tarif. Příplatek za vedení tam prostě nebyl, a dokonce máme napsáno, že ředitelé a zástupci bezpečnostních sborů v podstatě ani službu přesčas nekonají.
A teď bod samotný, bod 34, § 135a, tolik diskutovaný náborový příspěvek. Rozsah 30 až 150 tisíc. Je to samozřejmě dobrý počin, akorát hovoříme o tom, že bude poskytován selektivně podle toho, který ředitel bezpečnostního sboru na to které místo se rozhodne jaký náborový příspěvek vypsat, popřípadě následně poskytnout. Je tam popsána i struktura, jak bude vyplácen, s čímž nemám jediný problém, s tím, že pokud policista nesplní nebo odejde z bezpečnostního sboru, tento příplatek musí vrátit. Doba, po kterou má policista setrvat u bezpečnostního sboru, je stanovena na čtyři roky.
Já bych vám, vážené kolegyně a kolegové, chtěl připomenout, nebo říci, že v roce 2016 policie znáborovala, nebo resp. přijala do svých řad 1 621 policistů, ale zároveň jich 1 309 ze služebního poměru odešlo, což představuje posílení bezpečnostního sboru pouze o 312 policistů. Pokud se však podíváte na dobu služby, kdy policisté odcházejí, tak jsem zmínil, že v roce 2016 odešlo 35 %, to znamená, jedna třetina policistů odešla ještě dříve, než jim vznikl nárok na výsluhový příspěvek, to znamená do 15 let služby. A pokud se podíváte v souvislosti s náborovým příspěvkem, tak do čtyř let služby, to znamená, aniž by třeba čekali na to uplynutí, odchází v loňském roce, v roce 2016, 17 % policistů, to znamená skoro jedna pětina lidí, které policie nabrala, odejde do čtyř let služby. Po čtyřech letech služby, mezi pátým a devátým rokem, odchází 13 % policistů. To je stav za rok 2016. Pokud se podívám na nová statistická data, která jsou pro rok 2017, tak do čtyř let služby za měsíc leden tohoto roku odešlo ze služby 24 % policistů. ***