(16.10 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak to je podmíněný nenávrh, jak bych to nazval. Ptám se, jestli má zájem se k tomu vyjádřit pan ministr. (Hlasy z lavic: Ne. Nemá zájem.) Nemá zájem. Dobře. V tom případě budeme pokračovat pozitivně.
Nepadl žádný návrh na další hlasování a samozřejmě platí jednací řád, že si atrahovat může výbor pro obranu kterýkoli z projednávaných návrhů, pokud se mu jeví jako dostatečně důležitý pro jeho projednání. Vzhledem k tomu, že nepadl žádný návrh ani nepadl návrh na změnu lhůty k projednávání, konstatuji, že tento návrh byl přikázán výboru pro bezpečnost jako výboru garančnímu, nebyl přikázán žádnému dalšímu výboru a lhůta k projednání zůstala zachována podle zákona o jednacím řádu na 60 dnů.
Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 66.
Budeme se zabývat dalším bodem našeho schváleného pořadu schůze a tím je bod
10.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky
a řízení o nich a zákona o některých přestupcích
/sněmovní tisk 929/ - druhé čtení
Z pověření vlády předloží návrh zákona ministr vnitra Milan Chovanec. Ještě než se ujme slova, požádám pana poslance Lukáše Pletichu, který je zpravodajem ústavněprávního výboru a také výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, aby zaujal místo u stolku zpravodajů a věnoval se rozpravě.
Pane ministře, máte slovo.
Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, návrh zákona provádí změny ve zhruba 250 různých zákonech, jejichž nezbytnost je vyvolána nabytím účinnosti zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích. Oba tyto zákony nabudou účinnosti dnem 1. července 2017. Předkládaný zákon nabude účinnosti shodným dnem.
Ústavněprávní výbor vznesl k návrhu zákona dva pozměňovací návrhy. První z nich reaguje především na vývoj souvisejících sněmovních tisků a odstraňuje některé legislativně technické nedostatky tohoto návrhu. Dovolte mi poděkovat členům ústavněprávního výboru za spolupráci při vypracování tohoto prvního pozměňujícího návrhu.
Druhý pozměňující návrh ústavněprávního výboru se týká rozhodování o odvolání proti rozhodnutí služebního funkcionáře podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Navrhované řešení věcně odpovídá řešení obsaženému ve vládním návrhu zákona, kterým se mění zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, který vláda předložila Poslanecké sněmovně 6. února 2017 jako sněmovní tisk 1024. Moje stanovisko i k tomuto druhému pozměňovacímu návrhu je kladné. K ostatním případným pozměňovacím návrhům se vyjádřím v rámci debaty.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi vnitra Milanu Chovancovi. Konstatuji, že jsme návrh v prvém čtení přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj jako dalšímu výboru. Usnesení jednotlivých výborů vám byla doručena jako sněmovní tisky 929/1 až 929/3.
Nyní tedy požádám zpravodaje obou výborů, tím je jeden poslanec, a to Lukáš Pleticha. Pane zpravodaji máte slovo za oba výbory. Prosím, máte slovo.
Poslanec Lukáš Pleticha: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, tímto návrhem zákona se zabýval garanční výbor, tím byl ústavněprávní výbor, který přijal pozměňovací návrhy, které máme ve sněmovním tisku. Rovněž se tím zabýval výbor pro veřejnou správu, který vlastně žádné pozměňovací návrhy nepřijal.
Vydržte, prosím vás, já jsem si nevzal správné papíry, skočím si pro ně a řeknu vám přesně čísla ke sněmovnímu tisku. (Poslanec odchází od mikrofonu do své lavice pro příslušný materiál.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Samozřejmě, pane zpravodaji, máte šanci si doplnit své dokumenty. (Poslanec se vrací k řečništi.) Prosím, pokračujte.
Poslanec Lukáš Pleticha: Děkuji. Omlouvám se za zdržení.
Usnesení výboru pro veřejnou správu máme ve sněmovním tisku 929/1. Výbor pro veřejnou správu doporučuje Poslanecké sněmovně tisk 929 projednat a schválit. Toto usnesení přijal na své 49. schůzi ve středu dne 16. listopadu 2016.
Výbor ústavně právní se zabýval tímto tiskem na své 81. schůzi dne 26. ledna 2017 a přijal pozměňovací návrhy, které máme ve sněmovním tisku 929/3. Ty pozměňovací návrhy se týkají celkem 31 bodů, 32 bodů. Všechno je uvedeno v tomto tisku, takže nemám další, co k tomu doplnit.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, děkuji, pane zpravodaji. Otevírám rozpravu, do které mám přihlášeného jako prvního pana poslance Ivana Pilného. Pak tady mám faktické poznámky, které bych dal až po vašem vystoupení, pane poslanče, jenom se ptám - kolega Zavadil tady není a kolega Pleticha se přihlásil k faktické poznámce. (Odmítá z lavice.) Není tomu tak, jste řádně přihlášen do rozpravy. Dobře.
Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, chtěl bych obrátit vaši pozornost k dvěma pozměňovacím návrhům, které jsou uloženy pod sněmovním tiskem, ke kterému se pak přihlásím v podrobné rozpravě, a týkají se datových schránek. Můžete se možná ptát, proč zrovna když se projednává zákon o přestupcích, budeme hovořit o datových schránkách. Ale datové schránky už v přestupkovém zákoně jsou, takže to, co navrhuji, je pouze novela paragrafů, které už v přestupkovém zákoně jsou.
Současná situace kolem datových schránek je poměrně složitá, protože na konci roku 2017 končí smlouvy s Českou poštou. Byly navrženy různé varianty, jak toto řešit. Běží nějaká výběrová řízení, podrobnostmi se nebudu zabývat, bude se jimi zabývat hospodářský výbor na svém nejbližším zasedání. Ale to, co je nutné konstatovat, je to, že současná situace je taková, že se České poště za provoz datových schránek platí 500 milionů korun. Tyto prostředky konzumují převážně dodavatelé z třetí strany. Ovšem datové schránky jsou využívány na velmi malou část své kapacity, a to jak co se týká počtu datových zpráv, tak se to týká také množství zřízených datových schránek. Tím vlastně datové schránky a jejich podávání se staly něčím unikátním v Evropě, protože jsou dražší, než když se dělá obyčejná korespondence.
Můj pozměňovací návrh navrhuje toto změnit vlastně ve dvou záležitostech. První se týká povinnosti vlastnit datovou schránku. Když se datové schránky zřizovaly, tak povinnost je zřizovat dostaly všechny právnické osoby, které jsou zapsány v obchodním rejstříku. Od té doby ovšem vznikl veřejný rejstřík, který zahrnuje další organizace, které tam podle rejstříkového zákona patří. Jsou to spolkový rejstřík, nadační rejstřík, rejstřík ústavů, rejstřík společenství vlastníků jednotek a rejstřík obecně prospěšných společností. Můj návrh směřuje tedy k tomu, aby povinnost vést tyto datové schránky byla určena také těmto subjektům, tzn. všem subjektům, které jsou zapsány ve veřejném rejstříku.
Dá se říct, že tahle dílčí změna bude mít zásadní vliv na podporu eGovernmentu a elektronizaci styku soukromých osob s orgány veřejné moci. Dá se odhadnout, že tato změna ušetří 50 až 100 milionů veřejných prostředků, které se ročně vynakládají na tisk listinných zásilek a doporučené doručování. Je možné, že tak jako to bylo u zavádění datových schránek, v té první fázi vznikne možná nějaký přechodný odpor k tomu, že datové schránky budou zřizovány povinně. Ale na případě advokátů, kteří se tenkrát stavěli proti tomu, aby datové schránky dostali povinně, a dneska si vůbec nedovedou představit svůj život bez nich, si myslím, že tahle změna je velmi prospěšná a argumenty, které jsem tady uvedl, jsou validní. ***