(17.00 hodin)
Poslanec Martin Plíšek: Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vám představil dva pozměňovací návrhy, nebo souhrny pozměňovacích návrhů, ke kterým se potom přihlásím v podrobné rozpravě.
Ten první do systému vložil pan předseda zahraničního výboru Karel Schwarzenberg a já ho v obecné rozpravě odůvodním. Za prvé se navrhuje doplnit zásady výkonu zahraniční služby o zásadu nedělitelnosti, a organicky tak navazuje na ostatní zásady, které jsou uvedeny v § 3 a jsou v souladu s odůvodněním, které je uvedeno v důvodové zprávě k předloženému návrhu zákona. Obdobně jako požadavek dodržování kariérního systému zahraniční služby je zásada nedělitelnosti výkonu zahraniční služby úzce spojena se zásadou profesionality a zejména se zásadou udržování závazků, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodního práva a z práva Evropské unie.
Dále se navrhuje upravit § 12 v předloženém návrhu zákona o zahraniční službě. Účelem navrhovaných úprav je zajistit, aby v případech, kdy se na výkonu zahraniční služby státu podílejí v součinnosti s ministerstvem i další státní orgány nebo jiné právnické osoby, byl vždy explicitně zajištěn soulad se zásadami výkonu zahraniční služby, to znamená s důrazem na zásadu jednotnosti, profesionality a dodržování mezinárodních právních závazků. Obdobný cíl sleduje podle důvodové zprávy i předkladatel návrhu zákona. Cílem pozměňovacího návrhu je tedy vytvořit pro dodržování těchto v oblasti diplomacie mimořádně důležitých zásad jednoznačnější právní rámec.
Dále se pozměňovací návrh dotýká § 34. V § 34 v předloženém návrhu zákona se operuje s pojmem personální rada. Tento pojem byl v ministerstvu užíván nejméně od roku 1993 k označení poradního grémia ministra složeného ze seniorních vedoucích pracovníků ministerstva na úrovni vrchních ředitelů a náměstků, které se osvědčilo jako poměrně účinný nástroj zajišťující obsazování vedoucích míst v ministerstvu. Předložený návrh na nové znění § 34, které je obsaženo v pozměňovacím návrhu, včetně jeho nadpisu, nijak nezpochybňuje potřebnost existence určitých specializovaných profesních grémií, které napomáhají k uplatnění profesních a kariérních kritérií v zahraniční službě. Navrhuje však stanovit základní požadavky na členy takových grémií tak, aby mohli svoji úlohu v rámci zahraniční služby jako velmi specifického oboru státní služby reálně plnit. S tímto cílem navrhuje rovněž nastavit základní pravidla postavení těchto profesních grémií ve vztahu ke státnímu tajemníkovi a potažmo i k ministrovi. Po vzoru obdobných zákonů v některých jiných evropských zemích přitom realisticky počítá i s tendencí ministrů profesní a kariérní kritéria neklást vždy na první místo, ale počet výjimek navrhuje explicitně kvantifikovat tak, aby neumožňovaly ještě větší rozsah. Stanovení názvu jednotlivých profesních grémií, počtu jejich členů, přesnějšího vymezení, postavení apod. navrhuje předložený pozměňovací návrh upravit na úrovni služebních předpisů.
V § 39 pozměňovací návrh navrhuje doplnění omezení možnosti odvolat vedoucího zastupitelského úřadu bez uvedení důvodu pouze na případy nestandardních nominací. V případě kariérních diplomatů předpokládáme nastavení výběrových postupů v ministerstvu tak, aby byli uchazeči o nominaci předem řádně posuzováni z hlediska odborných, kariérních a osobnostních předpokladů. I takto nominované osoby jistě mohou být ze svého místa později předčasně odvolány. Může se tak ale stát pouze z nějakého konkrétního závažného a prokazatelného důvodu.
V § 41 odst. 1 se navrhuje doplnit explicitně podmínění možnosti zaměstnání rodinného příslušníka plněním příslušných předpokladů a požadavků pro výkon služby nebo práce na daném administrativním či jiném technickém systemizovaném místě.
Pokud jde o § 41 odst. 2, tam je účelem navrhované změny vtáhnout do odstavce 2 pouze případy zcela legitimního obsazení míst se specifickou odbornou agendou.
A v § 41 odst. 3 navrhované znění transparentně připouští možnost nominovat na vedoucí místo v zastupitelském úřadu výjimečně osobu, která není kariérním diplomatickým pracovníkem s dlouholetými zkušenostmi v zahraniční službě. Zároveň stanovuje minimální nezbytné předpoklady, které musí i takto nominovaná osoba splňovat, a to po vzoru obdobných zákonů některých jiných evropských zemí, z hlediska obsazování na základě kvalifikace a jiných požadavků.
Tolik tedy pozměňovací návrh, který do systému vložil pan předseda zahraničního výboru.
A já bych ještě krátce uvedl další pozměňovací návrh, ke kterému se také přihlásím v podrobné rozpravě, a to je určitá vstřícná rodinná politika ve vztahu ke kariérním diplomatům. V tomto návrhu totiž tato rodině vstřícná politika chybí. Na vysílání pracovníků s dětmi by měl podle mého názoru zákon pamatovat, alespoň v tom smyslu, že do vhodných teritorií má pracovník právo žádat o podmínky pro vyslání rodiny včetně dětí školou povinných. Snaha škrtat za každou cenu ve výdajích na školné např. v nedávné minulosti způsobila, že do Londýna nebylo možné vybrat pracovníka s rodinou. Náklady na školy jsou zde tak vysoké, že je nelze hradit. A Ministerstvo zahraničních věcí bohužel z neznalosti namítalo, že ve veřejných školách bude místa dost, což pak praxe ukázala, že tomu tak nebylo. Ve výsledku se česká diplomacie dlouhodobě chová k pracovníkům s dětmi více macešsky než ke svobodným a nesezdaným. Navrhuje se tedy doplnit v tomto smyslu příslušný odstavec do odstavce 48.
Pracovní doba, jak je popsána v § 49, sice pamatuje na přesčasy diplomatů, kteří mají společenské povinnosti, ale nezmiňují se přesčasy i technických pracovníků, kteří mnohdy nemají ani kdy si vybrat všechny napracované hodiny. Doporučujeme upozornit na tuto asymetrii, více než polovina pracovníků je v tomto textu návrhu zákona zapomenuta. Docela by stačilo dosavadní formulaci škrtnout a nahradit uvedením "pracovní a služební dobu upravuje zvláštní předpis". A ten by potom stanovil i ty náležitosti jiných, tedy technických a obslužných pracovníků na zastupitelských úřadech.
Chci ocenit také § 51 o mateřské dovolené a o zacházení s těhotnými ženami. Doposud se totiž takové osoby nacházely mimo zákon a jejich postavení záviselo jen na dobré vůli příslušných vedoucích pracovníků.
Takže tolik můj pozměňovací návrh, který má podpořit řekněme i rodinnou politiku v rámci dlouhodobého vysílání na zahraniční mise. K oběma pozměňovacím návrhům, které jsem zde předložil a odůvodnil, se přihlásím v podrobné rozpravě.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Plíškovi. Ptám se pana předsedy Schwarzenberga, zda se hlásí s faktickou, nebo normálně. Pane předsedo, protože jinak má přednost vaše kolegyně Chalánková, pokud to není faktická poznámka.
Poslanec Karel Schwarzenberg: Pouze bych rád tady řekl, že jako bývalý ministr zahraničí jsem velice šťastný, že zákon o diplomatické službě se konečně uskuteční. Dle našeho názoru zahraniční služba nesmí býti fialová, žlutá, oranžová, červená nebo jakékoliv jiné barvy, nýbrž to musí být zahraniční služba České republiky. Tudíž naše snaha je, abychom dosáhli zákona, který by osvobodil zahraniční službu od přílišných politických vlivů. To za prvé.***