(18.10 hodin)
(pokračuje Bělobrádek)
Co se týká hodnocení, to také není pravda. Od toho je přece metodika hodnocení. Metodika hodnocení je nová, vláda ji schválila. Je tam výrazný, výrazný posun v tom, že se hodnotí kvalita. Seznamte se s metodikou 17+. Více se tam akcentuje aplikovaný výzkum. Takže to, co tady padlo, není úplně pravda, je potřeba se s tím pouze seznámit.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane místopředsedo. Přes zařízení je přihlášen s faktickou poznámkou pan poslanec Zlatuška, z místa je s faktickou poznámkou přihlášena paní poslankyně Válková. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, já bych se chtěl ohradit vůči tomu, co zde teď řekl pan vicepremiér na adresu toho, na co si stěžoval kolega Vyzula. Já jsem interpeloval kolem konkrétního seznamu predátorských časopisů a těch bezcenných publikací, za které byly přidělovány v minulosti peníze a v budoucnosti budou. Dodal jsem webový odkaz na stránku, kde Věda žije měla podrobný seznam těchhle falešných publikací, za které stát dává veřejné peníze. Na tento odkaz si pravděpodobně na Úřadu vlády v sekci pana vicepremiéra nikdo ani neklikl, protože odpověď zněla, že s tím nemohou nic dělat, a s těmi konkrétními publikacemi se nedělalo nic. Takže není pravda, že by se s tím něco dělo, a plně potvrzuji to, co tady pan kolega kritického na tuhle adresu říkal.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Válková. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Helena Válková: Milé kolegyně, milí kolegové, vážený pane předsedající, ono to bude vypadat jako akademická diskuse, že povinně vystupují všichni profesoři, ale možná, že je to tím, že jsme nositelé různých "gačrů" a "tačrů". A určitě já tu osobní zkušenost mám z nedávné doby a vím, jak nám velice chybí jasnost právní úpravy a jak jsme se těšili na to, že budeme mít nový zákon.
Pane kolego, pane místopředsedo Bělobrádku prostřednictvím předsedajícího, já jsem tady slyšela o tom paragrafovaném znění už několikrát, ale všichni víme, že pokud se teď píše paragrafované znění, tak v žádném případě nemůže být touto Sněmovnou ve volebním období, které končí, schváleno. Takže bych jenom chtěla říci, že to byl také slib, který bohužel nenašel naplnění. A bohužel, to teď říkám za všechny vysoké školy a výzkumná pracoviště, kterých se to dotýká. Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Nyní je s přednostním právem přihlášen pan předseda Laudát.
Poslanec František Laudát: Děkuji. Dámy a pánové, pane místopředsedo, já jenom velice krátce. To, co tady kolega Vácha předkládá, je víceméně vyřešení, nebo snaha vyřešit nějaký problém, který vyvstal. My asi v tomto období už nezrekonstruujeme český vědecko-výzkumný prostor. Ten si to zasluhuje jako sůl. Je mi líto, že už před časem, jestli se nemýlím v dubnu, v druhé dekádě dubna, neprošly některé pozměňovací návrhy. Ale moc bych varoval před tím, abychom v případě, že neprojde devadesátka - my ji samozřejmě budeme podporovat jakožto Váchovi kolegové, nicméně pokud by neprošla, pak bych vás vyzval, abyste podpořili zkrácení lhůty na minimum, protože novela stotřicítky je nezbytná.
Co se týká té záležitosti, já doufám, že budoucí vlády nebudou nikdy chápat post ministra nebo vicepremiéra, ať bude v té, či oné pozici, jako politický post. Možná to zatím vypadalo tak, že věda je proto, aby si nějací kluci hráli. K lítosti všech musím sdělit, že to už dávno tak neplatí, a jestliže se podíváte na vyspělé země a srovnáte to s poměry, jak vypadá tahle problematika v České republice, tak jsme bohužel směrem k budoucnosti a prosperitě udělali velmi nebezpečné čelem vzad. Já vítám, že i sociální demokracie se k tomu začíná hlásit, nicméně bych moc poprosil, aby ještě v rámci svých možností nekomplikovala moderní ekonomiku dalším zauzlováváním. Máme tady např. novelu zákoníku práce, aby někdo paní ministryni Marksové a některým odborářům vysvětlil, do jak riskantní situace vystavují Českou republiky znepružněním pracovního trhu.
Co se týká toho hodnocení, je mi líto, že nepřišly některé věci dřív, ale vezměte si, že sice v některých ať už formálních, nebo věcných parametrech si česká věda nestojí vůbec špatně, ale např. to, co je zásadní pro průmysl, jsou např. patenty a v těch tragicky, tragicky propadáme. Takže já bych byl rád, aby místo počtu článků se velmi dramaticky změnilo hodnocení a bodování za to, že někdo prosadí nebo sepíše a podá patent, že ten patent je potom nějak zhodnocen.
A jak všechno souvisí se vším, tak skutečně my musíme do budoucna - a už se to mělo stát a nestalo se to - změnit hospodářskou politiku, ale to skutečně musí řídit lidé, kteří znají moderní průmysl, vědí, co je to Průmysl 4.0, nevykládají jako v národní bance jeden expert, že to jsou nějaké povídačky a takových mód bylo, jako by netušil, že když na to nenarazil ve Spojených státech, že se to tam jmenuje trošku jinak, že to je nějaké specifické označení, které jsme převzali od sousedního Německa, nebo se k tomu označení připojili, že to dramaticky změní náš průmysl možná za pět let, možná za deset, a pokud bychom pokračovali v podpoře takových investičních pobídek, jako jsou amazony, skladiště, logistická centra apod., tak můžeme zapomenout na to, že se alespoň přiblížíme životní úrovni, resp. všichni naši občané životní úrovni západních zemí.
Já velice podporuji, a možná, že by stálo za to, aby se vláda pokusila ještě do konce volebního období alespoň připravit podklady, protože dneska svět žije technologiemi. Ty dramaticky mění všechno, parametry života, zdravotnictví, ochranu přírody, kamkoli se podíváte. A skutečně si myslím, že už by mělo vzniknout Ministerstvo hospodářství, jakési koordinační ministerstvo pro vědu, výzkum, inovace, moderní technologie a další věci by mělo vzniknout. Takže já bych moc poprosil - nemyslím si, že ať bychom měli třicet, nebo devadesát dní, že český vědecko-výzkumný a technologický prostor zrekonstruujeme. Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Nyní je do obecné rozpravy přihlášen pan poslanec Urban. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já nemám nic zásadního vůči těmto dílčím novelám, ale chtěl bych možná i na základě vystoupení paní profesorky říct, že to není téma, které by se mělo týkat jen akademické půdy, ale naopak chtěl bych tady vystoupit jako zástupce uživatele, tedy zástupce minimálně českého průmyslu, který tuhle zemi živí a dlouho živit bude, tedy pokud chceme, abychom byli zemí prosperující a bohatou. A myslím si, že když se podíváte na současnou situaci a stav českého průmyslu, tak není špatný z hlediska nějakých čísel, na která se můžeme podívat, tak vidíme, že prostě roste. Na druhou stranu je na limitu svých možností a schopností. V podstatě se dá říct, že průmysl jede na plný plyn, víc se přidat nedá, protože nemáme dostatek pracovníků, ohlížíme se do různých států, kdo by k nám mohl přijít. Stroje se točí na plné obrátky, a přestože jedeme na plný plyn, tak jedeme rychlostí mnohem pomalejší než vyspělé země. A tak si musíme říct, jestli to chceme takhle dělat i do budoucna, to znamená, jestli prostě budeme čekat na ty chvíle, kdy je méně zakázek, a tudíž méně zaměstnanců a nemusíme je shánět na té Ukrajině a musíme spíše platit nějaké nezaměstnané, a jestli prostě budeme tak nějak pasivně čekat na ekonomické cykly, což by asi dobře nebylo. ***