(16.10 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za vaši interpelaci. Nyní vystoupí pan poslanec Jan Farský, který interpeluje ministra zemědělství Mariana Jurečku ve věci nesmyslného oceňování směn pozemků Státního pozemkového úřadu. S tím, že pan ministr Jurečka se omlouvá, tak i vás požádám, načtěte interpelaci do systému. Prosím.
Poslanec Jan Farský: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Já bych zde chtěl upozornit na jeden problém, který spatřuji v tom, jak se Státní pozemkový úřad s odkazem na metodický pokyn chová k obcím, a to tak, že když obce požádají Státní pozemkový úřad o koupi pozemků a k němu nabídnou směnu svých vlastních pozemků, tak aby co možná byly zachovány výměry, tak pozemek, se kterým hospodaří Státní pozemkový úřad, je oceněn tržní hodnotou ke dni podání žádosti a ten pozemek obce, který je započítáván proti tomuto pozemku, je oceněn cenou platnou k 24. červnu roku 1991. Tím vystavujete představitele obce možné kriminalizaci jejich jednání, protože který starosta může přistoupit na takovýto návrh?
Já jsem tomu osobně nevěřil, že něco takového možného je. Proto jsme se dodatečně zeptali na SPÚ, jestli skutečně to myslí vážně. Poslali nám to zpátky s metodickým pokynem a potvrzením, že SPÚ od obcí bude pozemky přebírat v hodnotě k 24. červnu roku 1991, ale převádět je na obce v hodnotě spočítané ke dni žádosti. Proto jsem nazval svoji interpelaci ve věci nesmyslných směn pozemků. A já doufám, pane nepřítomný ministře, že ten smysl mi objasníte. A ještě víc doufám v to, že tento metodický pokyn změníte a nebudete dělat ze starostů zločince. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Martin Novotný, který interpeluje ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka ve věci měření tepla indikátory. Pan ministr se také omlouvá. Takže prosím.
Poslanec Martin Novotný: Vážený nepřítomný pane ministře i v té trošku kuriózní politické situaci kolem vašeho ministerstva v těchto dnech a hodinách jsem se přesto rozhodl vzhledem k závažnosti problému se na vás obrátit s touto interpelací.
Zhruba před dvěma lety jsme společně vedli polemiku o novele zákona č. 406/2000 Sb., o šetření energií. Připomínám, že šlo o ony tzv. indikátory, přístroje, které mají pomáhat v měření a vyúčtování tepla v bytových domech. Já jsem tehdy zpochybňoval efektivitu těchto přístrojů, jejich charakter jako měřidel, jejich možnou rozpornost přímo s fyzikálními principy vytápění. Vy jste tehdy, jak bývá zvykem při spoustě jiných případů, říkal, že tuto novelu musíme přijmout, musíme naplnit příslušnou evropskou směrnici a že nemáme jinou možnost. V souvislosti s dnes známými novými skutečnostmi, které spočívají např. v tom, že už půl roku před předložením této novely vámi do Sněmovny bylo známo, že např. Finsko se s ní vypořádalo tak, že si nechalo udělat studii, která prokázala, že takový instrument k ničemu není a nefunguje, i v souvislosti s dnešními stanovisky Evropské komise, která upozorňují, že některé země transponovaly tuto skutečnost bez vnitřních předpisů a bez jakéhokoliv posouzení a jenom velmi málo se jich zabývalo účinností tohoto opatření, v tom smyslu spíše Evropská komise dnes se dívá, že se jimi zabývat měly. Je nový prostor toto téma otevřít.
V zápise z jednání vašich zástupců v Bruselu Evropská komise přímo zmiňuje tři možná řešení. Výjimku pro pevně vymezenou kategorii, výjimku pro otevřenou kategorii s návaznou analýzou building by building, to je budova po budově. Případně ono řešení povinnost pro všechny a možnost výjimky na základě posouzení v individuálních případech. Neboli nic nestojí v cestě, abychom slepě něco aplikovali (upozornění na čas.) a naopak se mohli zachovat podle zdravého rozumu.
Žádám vás, abyste zastavil vydání příslušné vyhlášky a zohlednil tyto nové skutečnosti. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Miloslava Rutová, která interpeluje ministra zemědělství ve věci podpory malých venkovských prodejen potravin. Prosím.
Poslankyně Miloslava Rutová: Dobrý den. Při své interpelaci vycházím z informací, které pan ministr uvedl ve svém rozhovoru na Aktuálně.cz dne 27. ledna 2017. Za posledních dvacet let bylo v Česku zavřeno zhruba 6 000 malých prodejen, což je třetina původního stavu. V malých obcích si prodejny nevydělají ani na běžný provoz, natož na důstojné mzdy. Nejkritičtější je situace v obcích do 500 obyvatel. Drobné prodejny zajišťují potraviny hlavně pro starší, hůře pohyblivé obyvatele vesnic. Stát by podle vašeho vyjádření ve zmiňovaném rozhovoru měl dotovat vesnické prodejny podobně, jako přispívá regionálním dopravcům prostřednictvím krajů. V případě uplatnění potřebných dotací pro všechny obce, které mají od sta do tisíce obyvatel, by tato podpora činila asi 706 mil. korun za rok. To je méně než desetina toho, kolik se vynakládá za dopravní obslužnost. V zájmu provozovatelů malých prodejen a obyvatel zmiňovaných obcí se chci zeptat, zdali by bylo možno plánovanou podporu urychlit dříve, než budou zavřeny i další prodejny.
Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí pan poslanec Simeon Karamazov, který interpeluje ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou ve věci zákoníku práce. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Simeon Karamazov: Vážená paní ministryně, součástí novely zákoníku práce, konkrétně sněmovního tisku č. 903, je relativně podrobná úprava výkonu práce z domova. Zaměstnavatel má být mimo jiné povinen uhradit zaměstnanci náklady spojené s prací z domova, např. náklady na komunikaci zaměstnance se zaměstnavatelem. Úhradu těchto nákladů přitom zaměstnavatel nemůže se zaměstnancem zahrnout do mzdy, platu nebo odměny z dohody o práci konané mimo pracovní poměr, naopak je musí zaměstnanci uhradit zvlášť. To je, přiznám se požadavek alespoň pro mě poněkud překvapivý. Práce z domova je v praxi vnímána jako určitá forma benefitu udělovaného zaměstnanci a z těchto důvodů si nemyslím, že je nezbytně nutné, aby zaměstnavatel hradil zaměstnanci také náklady s tím spojené. Vždyť na druhé straně zaměstnanec část nákladů díky práci z domova ušetří, např. náklady na dopravu do zaměstnání.
Ptám se vás, paní ministryně, zda je podle vašeho názoru navrhované znění v tomto ohledu skutečně vhodné a zda by nebylo praktičtější ponechat v zákoně možnost zahrnout uvedené náklady do mzdy. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji a poprosím paní ministryni o odpověď.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Já děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, tedy poslankyně a poslanci. Toto, co navrhuje pan poslanec Karamazov, totiž udělat nelze. Ty náklady, jakékoliv náklady na náhradu např. té komunikace mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem nesmí být zahrnuty ve mzdě, platu nebo odměně z dohody, a to v souladu s rámcovou dohodou o práci na dálku uzavřenou sociálními partnery na evropské úrovni v roce 2002. Vlastně důvodem tohoto zákazu je základní princip odměňování v základních pracovněprávních vztazích, na čemž vlastně ten zákoník práce vůbec spočívá. Jedná se o to, že poskytování mzdy, platů a odměny z dohody včetně všech jejich složek za práci jsou věci, do kterých je možno počítat opravdu jenom to, co ten člověk vlastně odpracuje. Jedná se o pracovní výkonnost zaměstnance, o dosahované pracovní výsledky. To plnění, které má čistě náhradový charakter, tedy tou složkou mzdy ani odměny z dohody být prostě nemůže. Já rozumím tomu požadavku, ale v podstatě toto udělat nelze. Odměna za práci a náhrady výdajů v souvislosti s výkonem práce zaměstnanci, které je zaměstnavatel povinen nést, to jsou vlastně zcela odlišné zákonné nároky, které existují paralelně vedle sebe a prostě je nelze směšovat. ***