(16.40 hodin)
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče, a prosím pana ministra, aby reagoval na interpelaci. Máte slovo, pane ministře.
Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážení poslanci. Vážený pane poslanče. Ten základní problém je v tom, že v tuhle chvíli je rozhodnutí o likvidaci kryto vládním usnesením. Už to má v ruce likvidátor. A likvidace té společnosti probíhá tak, že se prodají akcie a bude za to nějaká tržba, která je nějakým způsobem hodnocena, tuším na 24 mil. korun nebo tak nějak.
Musím s vámi trošku polemizovat v tom, jestli je možno provozovat takovouhle činnost ve chvíli, kdy ji provozuje státní příspěvková organizace, což je případ Homolky. Mám tu zkušenost z toho, že ona se musí řídit zákonem č. 219 o rozpočtových pravidlech, 219/2000 o majetku České republiky, a 218 o rozpočtových pravidlech, nebo možná že to otáčím. A tady je ten základní problém, který řešíme u těchto velkých státních firem, které jsou jako příspěvkové organizace, dnes a denně. Ony prostě nemůžou fungovat v normálním tržním prostředí, protože jsou kryty spoustou dalších předpisů, zákazů a nařízení, které jim to v podstatě efektivně neumožňují. A nehledě na to, že je tam pořád ten základní problém, který jako v tomhle případě řešíme, co vlastně ta Homolka Premium Care nabízela. Protože upřímně řečeno nelze platit za něco, co je kryto veřejným zdravotním pojištěním nemocnice. Něco jiného je to u soukromé akciové společnosti. Tam je ten problém, na který okamžitě narazíte, že můžete prodávat preventivní programy, ale upřímně řečeno většina pacientů v té nemocnici, si představuji, že se přes tyhle záležitosti dostane dřív na ošetření, což nejde. U státní příspěvkovky to nejde. Upřímně řečeno, podle mě to nejde ani u té akciovky.
Z mého pohledu je dneska nejideálnější pokračovat v tom, co rozhodla vláda tím svým usnesením, u kterého jsem nebyl. Je ze 7. července 2016. Nicméně já už realizuju to, co bylo schváleno vládou. A je lepší z toho dostat nějaké ty peníze prodejem akcií, protože podle mě novému nabyvateli jde především o tu kartotéku klientů, kterou s tím pravděpodobně koupí, což budou velmi bonitní klienti, kterým asi bude nabízet nějaké zdravotní programy v rámci toho, co asi už provozuje, protože nepředpokládám, že to koupí někdo, kdo nic nedělá. Ale říkám, problém...
Já bych byl poslední, kdo by byl proti tomu, aby jakákoliv státní příspěvkovka, tedy fakultní nemocnice, velká nemocnice, měla nějaký ziskový program. Jsem okamžitě všemi deseti pro. Ale prostě problém je, že ze své zkušenosti, kdy jsme tři roky bádali v Motole, jakým způsobem se to vlastně dá udělat, jsme zjistili, že to nejde. Šlo by to opravdu jenom přes tu dceru, kterou státní příspěvkovka víceméně mít nemůže. Tam to má dvě věci: opravdu se ty dcery musí zlikvidovat s ohledem na zákon o státním majetku a zároveň ta činnost, která byla v té době zisková, už se tedy asi dál moc provozovat nebude. Víte, my jsme vždycky ve zdravotnictví říkali, vy jste tuším ze Zlínského kraje, nepletu-li se, že Homolka, to byly takové Slušovice českého zdravotnictví. A to, co dělaly Slušovice v minulém režimu, že jely tak trošku mimo normy, svým způsobem fungovalo na Homolce a dneska se to vrací do normálu. V tom je celý ten problém.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane ministře. Má zájem pan poslanec o doplňující otázku? Má. Váš čas. Prosím.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za odpověď, pane ministře. Ale to usnesení vlády, to říká, že mají být zlikvidovány ty dceřiné společnosti. Toto je vnukovská společnost, čili to usnesení se nevztahuje na tu vnukovskou společnost. A jde jenom o to, že podle mého názoru firma, která vydělává čtvrtinu, to znamená čtvrtina tržeb je zisk, tak je podle mě nesmysl to prodávat. Jestliže tržby jsou 28 mil. korun ročně, zisk je 7 mil., z toho jde polovina na odměnu členům představenstva a dozorčí rady, tak si myslím, že je nesmysl to prodat za 24 mil., protože ten, kdo to koupí, tak to má za tři a půl roku zpátky. To je špatný prodej. A zákon o majetku státu, ano, ale už v té době, v tom roce 2010, jak vůbec mohla vzniknout taková akciová společnost podle zákona o majetku státu v rámci příspěvkové organizace? Bylo to se souhlasem Ministerstva financí? To se ptám, jestli to vůbec mohlo vzniknout. Ale jsou i jiné možnosti (upozornění na čas) zlikvidování té akciové společnosti, zrušení. Může se to převést na mateřskou společnost. Nemusí se to likvidovat.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Pan ministr má zájem o doplňující odpověď. Prosím, pane ministře.
Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Znovu opakuji, ono ve chvíli, kdy by to přešlo na Homolku, tak to prostě nebude vydělávat. To je celý ten problém, o čem mluvím. A druhá věc je, že ono je to vnukovská. Když to sloučím s tou dceřinkou, tu dceřinku stejně likvidujeme.
Otázka, kterou jste položil, je legitimní. Jak je možné, že nikdo jiný nemohl a zrovna Homolka mohla? To je myslím velmi legitimní otázka, otázka možná ještě dalších věcí, které se koneckonců kolem Homolky objevují. Ale říkám, v této chvíli prostě tam ten... Já vám můžu zagarantovat s tou praxí, kterou mám, že ve chvíli, kdy to převedete na Homolku, bude se to chovat podle těch zákonů, kterými se řídí Homolka, tak to prostě vydělávat nebude.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Jako další vystoupí se svou interpelací paní poslankyně Pavla Golasowská. Prosím, paní poslankyně, předneste svoji interpelaci na ministra spravedlnosti Roberta Pelikána.
Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, před deseti měsíci jsem vás interpelovala v souvislosti s nedostatkem míst ve věznicích a s tím souvisejícím pořízením elektronických náramků, které by tuto situaci alespoň částečně zlepšily. Nyní, po téměř roce, mám na vás dotaz. Za prvé, jak to vypadá s uvedením elektrických i elektronických náramků do praxe, jaká je současná situace? Za druhé. Jak v dohledné době chcete vyřešit do budoucna pobytovou kapacitu věznic, která je dnes již neúnosná, kdy máme ve věznicích více než 2 tisíce vězňů nad kapacitní limit. A za třetí, zda počítáte v budoucnu s rozšířením alternativních trestů, které by této neutěšené situaci ve vězeňství alespoň trochu pomohlo. Pokud ano, tak pro jakou skupinu odsouzených. Děkuji za zodpovězené dotazy.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní poslankyně, a prosím pana ministra, aby na interpelaci odpověděl. Prosím.
Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, zkusím všechny ty otázky zodpovědět v požadovaném čase.
Pokud jde o elektronické náramky, tak jak jsme včera oznámili, podařilo se úspěšně vybrat dodavatele elektronických náramků, a to za, musím říct, ještě ke všemu velmi uspokojivou cenu, která předčila i naše nejoptimističtější odhady. To je ta dobrá zpráva. Zároveň ještě musím říci - nechci to zakřiknout, protože ti ostatní mají 15 dnů na to, aby případně podali námitky, a zatím nevíme, jestli tak učiní, nebo neučiní, my věříme, že ne, protože myslíme, že k tomu nemají důvod, ale víte, jak tyhle věci fungují. Takže to nám to může zdržet. Pokud nepodají námitky, smíří se s tím výsledkem, tak bude za těch 15 dnů podepsána smlouva a potom dojde k analýze, nebo k přesnému rozpracování, jak se bude ten systém implementovat. Každopádně by měl být implementován do konce tohoto roku.
Pokud jde o tu druhou otázku, to znamená, co s přeplněnými věznicemi. My sice máme trvale rozpracovánu celou řadu investičních akcí v současné době v nějakém stadiu plánování investiční přípravy, či dokonce již výstavby, celkem, pokud je mi známo, 19 akcí o celkové kapacitě... vydržte, dva a půl tisíce osob. Ty nejpozdější jsou plánovány do konce roku 2020. Ale bohužel, to nám tak úplně nepomůže, protože zároveň podle predikcí se obáváme, že do této doby ještě zase přibližně o těch dva a půl tisíce nám ta vězeňská populace stoupne. Takže zatím se nám daří, řekl bych, držet krok s tím vývojem, to znamená, udržovat tu naplněnost věznic při vypětí všech našich sil na stále stejné úrovni, protože bohužel se tady zaspalo, a když se v roce 2010 výrazně měnila trestní politika a zpřísňovaly sankce, což dodnes z toho máme ty efekty, tak nikdo nemyslel na to, že by bylo potřeba potom ty vězně někam dát, když je odsoudíme. ***