(10.40 hodin)
(pokračuje Heger)
Druhý pozměňovací návrh se týká celého zákona, protože je to takový obecnější princip, který definuje, jak vypadá celoživotní vzdělávání nelékařských pracovníků. Celoživotní vzdělávání je známo z oblasti zákona o vzdělávání lékařů, v oblasti sester došlo k jakémusi přehlcení a velké kritice administrativy spojené s tím celoživotním vzděláváním a vládní předloha tu administrativu velmi správně a výrazně efektivně redukuje.
Já jsem si dovolil přinést pozměňovací návrh, který ještě dále redukuje jednu část toho vzdělávání, a to jsou pracovníci, kteří jsou v hlavě 2, která definuje povolání, kteří jsou pod oddílem pracovníci, kteří vždy musí pracovat pod dohledem, čili nejsou to sestry, nejsou to porodní asistentky, nejsou to vyšší laboratorní pracovníci, jsou to profese, jako jsou sanitáři, ošetřovatelé, řidiči zdravotní dopravní služby, ale i jiní odborní pracovníci, kteří přicházejí z jiných oborů, matematici, inženýři, přírodovědci, ale nevystudovali zaměření na zdravotnictví, vystudovali ten obor obecně a jsou užiteční. Někdy pracují a musí pracovat pod dohledem. Tyto obory si mohou udělat akreditační kurz, který z nich učiní zdravotníky, a mohou se pak zařadit do vyšších oborů zdravotnických, kde už pod dohledem pracovat nemusí.
Ten pozměňovací návrh zjednodušeně - a tím končím - říká, že všichni pracovníci, kteří nemusejí ze zákona pracovat pod dohledem, celoživotní vzdělávání budou povinni mít a vykazovat, zatímco ta nižší povolání, jako jsou třeba zřízenci v nemocnicích podle staré nomenklatury, toto vzdělávání mít nemusí. Neznamená to samozřejmě, že se nemohou vzdělávat, ale bude to organizováno podle běžných pravidel zákoníku práce, o která se stará zaměstnavatel, nebude to něco speciálního, co do zdravotnictví patří, kdy to celoživotní vzdělávání a jeho organizace závisí na pracovníkovi, který musí vykonávat jakousi samostatnou a svým způsobem i tvůrčí práci.
To je vše a já se pak ke konkrétním číslům návrhu přihlásím. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Prosím pana poslance Svobodu a připraví se paní poslankyně Chalánková.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo, pane předsedo. Hezký dobrý den všem. I já jsem k tomuto tisku hovořil, ale cítím ve druhém čtení potřebu zopakovat nebo říci některé věci, které považuji za zásadní.
Je to zákon, který je opravdu zužován na zákon o zdravotních sestrách, ale je to zákon o všech nelékařských zdravotnických pracovnících a má ve všech těch oblastech podobné nebo stejné problémy, jako má oblast zdravotních sester, např. ta oblast farmakologických asistentů je také oblast, která je vlastně stejným způsobem řešena a neřešena, jako je tomu u zdravotních sester.
Problém zdravotních sester vlastně vzniká někde jinde. My máme v současné době vlastně tři možné způsoby, jak se vzdělat a dostat se do oblasti pracovní činnosti, kterou lze chápat jako činnost zdravotní sestry ve zjednodušeném slova smyslu. A já si myslím, že tady právě začíná ten zakopaný pes. Myslím si, že tento zákon do určité míry řeší současnou situaci a je asi potřeba zákon v této podobě akceptovat, a jsem velmi přesvědčen, že ho budeme jako Občanská demokratická strana podporovat, ale je potřeba si říci, že celý ten problém vychází vlastně z chybného nastavení. V životě to prostě musí být tak, že každé vzdělání musí mít před sebou pracovní uplatnění, musí být naprosto jasně definováno, jaký rozsah činnosti ten člověk bude dělat a co je tedy vlastně cílem jeho vzdělávání.
My v současné době máme možnost vzdělávání zdravotnických pracovníků nelékařských v oblasti těch zdravotních sester, říkám zjednodušeně, trojím způsobem. Na konci toho výstupu budou pracovníci, kteří vystudovali systém 4 + 1, budou tam bakalářky a budou tam magistry. Myslím si, že to je přesně ta chyba, pro kterou dnes začíná ten obrovský problém diskuse o tom, že to likviduje vysokoškolské vzdělání, nebo naopak snižuje úroveň sesterské péče.
Já jsem přesvědčen o tom, že vývoj medicíny jde k tomu, že rozsah lékařské činnosti bude zužován a že tato činnost musí být převáděna na nelékaře v různém stupni vzdělanosti a v nějaké fázi na nelékaře vzdělané vysokoškolsky. To je věc, která ve světě už docela funguje a u nás pořád ne. Já samozřejmě mám problém s tím, když mám na oddělení vedle sebe sestry s různou kvalitou vzdělání a vlastně náplň jejich činnosti je stejná. Znám řadu děvčat, která prošla od maturitní varianty přes bakalářské studium až k magisterskému - teď abych udeřil do těch vzdělávacích řad - a která budou říkat, že to vzdělávání bylo vlastně pořád stejné, že se ani jeho rozsah, ani odborná náplň závratně moc neměnila. Jestli je té anatomie šest hodin, nebo dvanáct hodin, ale vazba k té činnosti veškerá žádná. Ony to vlastně dělají jenom proto, že chtějí postupovat dále po tom žebříčku. Nechci říkat, že chtějí mít něco před jménem, za jménem, i když i to se tam může objevovat. A na konci je to potom tak, že vlastně pro ně není žádná pracovní náplň jiná než ta pracovní náplň sestry u lůžka, protože bakalářky budou dělat staniční sestry, magistry budou dělat vrchní sestry, nebo hlavní, posuneme to dál - a co? To číslo je definované, jejich počet je standardní a ty všechny ostatní nebudou mít co dělat.
Proto si myslím, že je potřeba udělat tento mezikrok, abychom vyřešili aktuální situaci. Ono to nebude tak snadné, protože než se změní kvalita uchazeček na zdravotní školy, bude to chvíli trvat. Každý z nás, kdo má možnost na zdravotních školách učit nebo se tam objevovat, ví, že úroveň uchazeček se významným způsobem zhoršila. Byly dávné doby, kdy do zdravotních škol nastupovaly žákyně jedničkářky, dvojkařky nebo s vyznamenáním. Dnes jsou to uchazečky, které se nedostanou ani na kadeřnici, ani na cokoli jiného. A když se podíváte na jejich prospěch v základní škole, tak jsou to bohužel i čtyřkařky a to přece jenom do tohoto povolání dobré není. A to než se zlomí, než se to chápání obecné, ne těch děvčat nebo chlapců, ale jejich rodičů změní, než pochopí, že povolání má zase nějaký smysl, bude to nějakou dobu trvat a je to určitě běh na trať, která se pohybuje těsně někam k deseti letům.
Ve světě už to funguje tak, že máte etalon vzdělaných sester, nebo vysokoškolsky vzdělaných sester, na té úrovni, že skutečně nahrazují lékaře v mnoha jeho činnostech. A ten dopad je zase samozřejmě pro celé zdravotnictví velmi zásadní. ***