(15.20 hodin)
(pokračuje Kořenek)

Cílem volna pro další vzdělávání je prohloubení a rozvoj profesních kompetencí učitele. Volno pro vlastní vzdělávání by tak muselo být využito s tím, že by učitel své profesní kompetence rozvíjel činností související s výkonem jeho činnosti učitele, a to například tvůrčí činností nebo prací u zaměstnavatele spolupracujícího se školou. Výslovné uvedení možnosti placeného volna pro vlastní vzdělávání v zákoně o pedagogických pracovnících povede nejen ke zvýšení jeho reálného poskytování, ale především odstraní možné pochybnosti o tom, zda se v případě náhrady nákladů v souvislosti s volnem pro vlastní vzdělávání jedná o způsobilý výdaj veřejných prostředků.

K těmto pozměňovacím návrhům se pak přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Kořínkovi. Nyní vystoupí pan poslanec Karel Rais, připraví se paní poslankyně Marta Semelová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, kolegové a kolegyně, se zaujetím jsem poslouchal úvodní slovo paní ministryně. Jsem rád, že tady hovořila o tom, že je potřeba snížit množství mladých učitelů, kteří odcházejí, a rozhodně to není lehký úkol. Tento úkol bohužel nebude řešen jenom tím, že tam nasypeme víc peněz, to by bylo příliš jednoduché, ale také to souvisí s nárůstem byrokracie a nárůstem administrace, kterou provádějí nejenom ti mladí, ale také ředitelé. Když člověk je v kontaktu s řediteli základních a středních škol, tak si posteskávají na dost velký nárůst administrace, což si myslím, že problém, který bychom měli řešit.

A teď k vlastnímu tématu, proč jsem tady. Chtěl bych trošku přiblížit pozměňovací návrh, ke kterému víceméně mě inspiroval Svaz průmyslu, a bylo to konzultováno na Ministerstvu školství také, a on je dost obdobný tomu, co tady říkal předřečník. V podstatě stávající novela neumožňuje vstoupit do kariérního systému zájemcům o pedagogickou profesi, kteří již na začátku nesplňují všechny podmínky odborné způsobilosti, tzn. nemají pedagogické vzdělání pro daný obor nebo odborné vysokoškolské vzdělání, které by bylo doplněno pedagogickým minimem, což by samozřejmě limitovalo počty lidí, o které budeme mít ředitel, popřípadě škola zájem. A jestli k tomu ještě přidám skutečnost, že vzniká velký nedostatek učitelů středních odborných škol, jejichž věkový průměr se pohybuje nad 50 let, tak tenhle návrh může přinést problém v procesu postupného nahrazování těchto lidí kvalifikovanými odborníky z praxe.

Proto navrhuji po diskusi s pracovníky Svazu průmyslu a Ministerstva školství umožnit vstup do kariérního systému též absolventům vysokých škol bez předchozího pedagogického vzdělání, přičemž podmínkou adaptačního období by bylo doplnění právě zmiňovaného pedagogického minima. Navrhuji prodloužit adaptační období o dobu získání pedagogického minima, maximálně celkem o tři roky, tj. vlastně nanejvýš pět let. V průběhu pěti let by měli získat pedagogické minimum.

Tento návrh detailně je uveden v pozměňovacím návrhu pod číslem 5761. K tomu se pak v podrobné rozpravě vrátím. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karlu Raisovi za jeho vystoupení a nyní budeme pokračovat vystoupením paní poslankyně Marty Semelové, připraví se paní poslankyně Nina Nováková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, vládo. Kariérní řád by měl do škol vnést lepší motivaci pro učitele. Jeho potřebu tak do určité míry chápu, protože systém dalšího vzdělávání je roztříštěný, o kariérním řádu se dlouhodobě mluví několik let.

Na druhou stranu předložený návrh vnímám jako problematický, který je složitý pro učitele i ředitele škol, a to časově i organizačně, a hrozí, že opět naroste administrativa. Všichni si uvědomujeme, že učitelská profese je velmi náročná a velmi zodpovědná, že by měly této náročnosti a zodpovědnosti odpovídat podmínky, a to jak pracovní, tak platové. Bylo tady už i řečeno, že absolventi pedagogických fakult, ale i dalších škol, které připravují učitele, do školy nenastupují. Problém je to, že i když nastoupí do škol, tak krátce po svém nástupu odcházejí ze škol. Tady je samozřejmě podmínka, a to nejen pro kariérní řád, ale pro všechno, co by mělo zkvalitňovat vzdělávání, i nárůst rozpočtu školství.

Je pravda, že je někde situace velice kritická. Chybí učitelé matematiky, fyziky, chemie, chybí učitelé cizích jazyků a IT, učitelé odborné výchovy. Technické obory navíc studuje velice malý počet vysokoškoláků, místo učitelství si raději volí neučitelské studium, kde jsou následně potom lépe platově ohodnoceni. Problém je i to, že v krátké době odejde řada učitelů těch oborů, o kterých jsem mluvila, do důchodu, a nemá je tak kdo nahradit. Podle průzkumů, které si dělalo Ministerstvo školství v letech 2012 až 2016, ubývají učitelé do 35 let věku. Ve školách chybí učitelé muži. To je známá otázka, známá věc.

Nakolik požadavky, o kterých jsem na začátku mluvila, splňuje zákon o pedagogických pracovnících, respektive návrh kariérního řádu, to si kladu jako velký otazník. Já tím nechci šmahem kariérní řád odmítnout, to v žádném případě. A uznávám, že obsahuje i řadu pozitivních věcí. Konkrétně pokud bych měla jmenovat, tak bych chtěla v každém případě ocenit podporu pro začínající učitele v tom adaptačním období a s tím spojený příplatek pro uvádějící učitele na dva roky. Je pravda, že na mnoha školách bylo rozumné vedení a uvádějícího učitele ponechalo, ačkoliv to nebyla jejich povinnost, nicméně ty peníze vlastně dávali z osobního ohodnocení, odměn atd., takže ty tři tisíce korun příplatek, si myslím, že na tuto významnou pozici určitě patří. Uvádějící učitel může pomoci začínajícímu učiteli skutečně přetvořit se nebo vyzrát ve velice kvalifikovaného, velmi kvalitního učitele a pomáhá mu kromě toho dostat se i do problematiky dané školy -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, mě to mrzí, ale musím vás také přerušit a požádat znovu sněmovnu o klid! Já myslím, že jsme s tím měli problémy na začátku schůze dost velké, s hlukem, ty se teď znovu vracejí, tak požádám opět kolegy a kolegyně, aby diskuse, které se netýkají tisku 959, vedli zásadně v předsálí. Děkuji.

Můžete pokračovat.

 

Poslankyně Marta Semelová: Já vám děkuji. A samozřejmě pomáhá uvádějící učitel i v takových těch praktických záležitostech, jako například pomoc při začínajícím jednání s rodiči a výchovných problémech u dětí a podobně. Takže tady to velice oceňuji a myslím si, že je to velký klad tohoto návrhu zákona.

Jako další, co vidím za velice potřebné, je jakýsi návrat nebo znovuobnovení odborných metodických kabinetů. Mně je úplně jedno, jak se budou jmenovat, ale je to prostě něco, co jsme znali a co si myslím, že pomáhá nejenom začínajícím učitelům, ale učitelům v každém věku.

Pokud jde o specializační pozice, jsou tady některé tradiční, jako je výchovný poradce. To je určitě na školách potřebné, fungují, existují už teď. Je dobře, že je to i tady oceněno specializačním příplatkem. Druhá věc je to vzdělávání v počtu 250 hodin, kdy to může způsobit některé problémy organizačního charakteru na školách. Vím, že tady u výchovného poradce to není podmínka, pokud tuto činnost už vykonává podle studia, které bylo v minulosti, nebo v současnosti které je. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP