(18.00 hodin)
(pokračuje Zahradník)

Zejména to platí ve vztahu k vodním dílům, jejichž velká část byla postavena mezi lety 1950 až 1990 podle tehdejšího zvyku a v souladu s tehdejší legislativou na cizích pozemcích. Čili vzhledem k tomu, že občanský zákoník přesně tyto stavby nezmiňuje - různé náhony, vodoteče, meliorační strouhy atd. - tak soudní rozhodnutí, která potom musí určovat, jaký je majetkový vztah, určují, že ta stavba je součástí pozemku. A vzhledem k tomu, že ty pozemky jsou často v majetku velkého množství vlastníků, tak se stane, že tito vlastníci pozemků vlastní pak i část toho daného díla, té dané stavby, a vlastně ani kolikrát nevědí, že tomu tak je. Nevědí, že provoz té stavby oni nikterak neurčují, k jeho provozu nijak nepřispívají, a zase na druhé straně nemají z toho provozu žádný výnos, žádný zisk nebo žádný profit. Toto společné nakládání je tedy problémem, který hlavně vodohospodáři řeší. Mohlo by dojít k tomu, že by byl evidovaný nějaký deficit údržby, případně by probíhaly spory mezi spoluvlastníky a správcem stavby o tom, kdo vlastně bude tím, kdo se o to má starat. (Hluk v levé části sálu.)

Takže souhrnně řečeno je žádoucí, aby tato vodní díla jako podobné stavby, tedy i komunikace, nebyla součástí pozemků přímo z dikce zákona, tedy upřesnění definice v kombinaci s občanským zákoníkem bude, jestli říkat, že potom stavba není součástí pozemku, a mohlo by dojít k tomu, že by se správci těch vodních děl, tedy nově majitelé, mohli dohadovat, a jak zákon skutečně ukládá, s těmi majiteli pozemků uzavírat vztahy nájemní, věcná břemena atd., tak aby skutečně byl vztah mezi stavbou a pozemkem narovnán a majitel liniové stavby mohl zajišťovat její správné fungování. Proto si myslím, že by tento návrh mohl být akceptovatelný, a v podrobné rozpravě, do které jsem se přihlásil, jej ještě pod sněmovním číslem uvedu a k tomuto návrhu se také přihlásím. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Josefa Uhlíka. Připraví se pan poslanec Petr Kudela.

 

Poslanec Josef Uhlík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil se svým pozměňovacím návrhem. Ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí předkládám tento návrh. Týká se části 23. novely stavebního zákona. V současné době vedle novely stavebního zákona je projednávána v Poslanecké sněmovně i novela zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů. Jedná se o sněmovní tisk 1003. Je to takzvaná transpoziční novela EIA. Jak novela stavebního zákona, tak transpoziční novela EIA obsahují změny zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. V některých případech jsou v obou těchto novelách navrhovány změny stejných ustanovení tohoto zákona. Důvodem předložení tohoto pozměňovacího návrhu je zajistit soulad obou těchto novel a následnou použitelnost zákona o posuzování vlivů na životní prostředí po jejich přijetí.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Petr Kudela. Připraví se pan poslanec Petr Bendl.

 

Poslanec Petr Kudela: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, dámy a pánové, přednedávnem jsme schvalovali novelu zákona o pohonných hmotách a v ní jsme specifikovali také požadavky na čerpací stanice a na místa, kde se vydávají pohonné hmoty a čerpají jiná energetická média. V tomto zákoně jsem se snažil specifikovat pravidla pro umísťování takzvaných čerpacích stanic, které nejsou stavbou, ale jsou to technická zařízení, a byl jsem odkázán na to, že tyto podmínky by měl stanovit stavební zákon. Proto jsem si dovolil ke stavebnímu zákonu připravit drobný pozměňovací návrh, který specifikuje vedle výrobků plnících funkci stavby, to jsou různé unimobuňky, kontejnerové stavby a podobně, také aby se tento paragraf, konkrétně § 103 odst. 1 písmeno e) bod 16, vztahoval také na tyto kontejnerové čerpací stanice, tedy na výrobky schválené a uváděné na trh dle jiného právního předpisu, a to jsou právě odkazy na zákon o technických požadavcích na výrobky ve znění pozdějších předpisů.

Dále mám připraveny ještě další pozměňovací návrhy. Ty už jsou ale z oblasti zemědělství, aby stavební zákon nemohl v územně plánovací dokumentaci vyloučit umístění staveb a zařízení pro zemědělství. Další můj pozměňovací návrh se pak týká vodního hospodářství, a to pro oblast urychlené výstavby vodní infrastruktury sloužící nejen k ochraně před povodněmi, ale rovněž ke zmírnění následků sucha nebo k jiným účelům podle vodního zákona ve veřejném zájmu. Děkuji.

To jsem jenom krátce uvedl oblasti, ke kterým předložím v podrobné rozpravě pozměňovací návrhy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Petr Bendl. Připraví se pan poslanec Martin Novotný. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, paní ministryně, dámy a pánové, nejprve mi dovolte, abych řekl pár obecných slov k projednávané materii, protože jsme poměrně dlouze na výboru projednávali jednotlivé pozměňovací návrhy v očekávání, že z ostatních výborů, zejména z hospodářského, přijdou další možná stovky, možná desítky, uvidíme, pozměňovacích návrhů, které bude potřeba projednat, takže nás nečeká nic jednoduchého. Asi všichni máme zájem na tom, aby stavební zákon věci nezpomaloval. Trošku se obávám toho institutu možnosti přerušení projednávání EIA například nebo přerušení projednávání územního řízení, protože to bude v praxi znamenat, že vlastně to celé bylo úplně jedno, když jsme sloučili EIA a územní rozhodování. Tam vidím jistá nebezpečí, která nakonec zajistí, že zákon příliš v praxi nepomůže. Ale je to v tuhle chvíli akademická debata. Uvidíme, jaké pozměňovací návrhy nakonec projdou a jak dopadne zákon ve třetím čtení. Nicméně jsem cítil povinnost toto tady říci a to příliš velké nadšení z faktu, že stavební zákon jako takový mít musíme... Je nutné reagovat zejména na ten přijatý vládní návrh zákona o vlivu staveb na životní prostředí, který výstavbu v České republice z mého pohledu jednoznačně komplikuje, a Česká republika v tuhle chvíli vlastně nestaví. Když se podíváte na čísla využívání evropských peněz a podobně, tak jsme na tom opravdu velmi špatně. Zkomplikujeme-li život ještě stavebním zákonem, pak se můžeme s investicemi v České republice v podstatě, nebo s nějakými významnými investicemi v podstatě rozloučit.

Odůvodnil bych dva pozměňovací návrhy, ke kterým se přihlásím ještě v podrobné rozpravě, ale tam už to vezmu opravdu zkrátka. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP