(15.20 hodin)
(pokračuje Seďa)
Vážené poslankyně, vážení poslanci, Asociace pracovních agentur se obává, že přijetím této novely zákona je ohroženo 250 tisíc agenturních zaměstnanců a asi 15 000 pracovníků, kteří zajišťují provoz těchto agentur. Já si to osobně nemyslím, protože současný nedostatek zaměstnanců zejména v průmyslu a ve stavebnictví ukazuje, že zaměstnavatelé zaměstnance potřebují. Dokonce mám konkrétní informace z firem, že agenturní zaměstnanci jsou vázáni smlouvami tak, že se nemohou z agentur vyvázat. Ale to, co je důležité, je skutečnost, že agenturní zaměstnanci mají nižší mzdy a benefity než zaměstnanci podniků a také nedosáhnou například na hypotéky ke koupi či stavbě rodinného bydlení. Z tohoto pohledu předkládáme pozměňující návrhy, které zvyšují regulaci agentur práce a zároveň posilují pozici odborových organizací a zaměstnanců podniků. Ale zároveň říkám, že ne všechny současné problémy, zejména tam, kde odbory neexistují, vyřeším. Jsem si toho vědom, nicméně je důležité alespoň vyřešit to, co lze. A to ve prospěch zaměstnanců.
Děkuji za vaši pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Seďovi. Nyní řádně přihlášená paní poslankyně Zuzana Kailová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Zuzana Kailová: Dobré odpoledne, dámy a pánové, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte, abych v obecné rozpravě přednesla svůj pozměňující návrh, který navrhuje v zákoně č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ukotvit zmocnění, na jehož základě vláda může nařízením v odůvodněných případech platební neschopnosti zaměstnavatelů stanovit rozhodné období a též lhůtu k uplatnění splatných dlužních mzdových nároků odlišně. Tento návrh umožňuje vládě zejména zmírnit vážné regionální a sociální dopady, které mohou nastat v případech platební neschopnosti velkých, regionálně významných zaměstnavatelů zaměstnávajících v pracovním poměru větší počet zaměstnanců, neboť platební neschopnost těchto zaměstnavatelů má zpravidla multiplikační efekt a může postihnout trh práce v daném místě zásadním způsobem. Taktéž mohou být nařízením vlády zohledněni zaměstnavatelé zaměstnávající své zaměstnance v oborech či odvětvích, u nichž dochází k platební neschopnosti v důsledku postupných strukturálních a odvětvových změn ekonomiky. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Miroslav Janulík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miloslav Janulík: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych v obecné rozpravě přednesl svůj pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, sněmovní tisk 911. Smyslem této změny je větší otevření pracovního trhu, tak jak tlačí zaměstnavatelské svazy. S tím, že předpokládám, že všichni dobře víte, že ta předcházející norma už prostě zastarala.
Takže jenom obecně řeknu, že za prvé v první části čl. 1 se vkládá nový novelizační bod 16, který zní: "V § 66 se poslední věta zrušuje." Čili ruší se absolutní zákaz a přechází se do režimu nařízení vlády 64/2009. Dosavadní novelizační body 16 a 37 se přečíslují na 17 a 38.
Za druhé v části první čl. 1 se vkládá nový novelizační bod 23, který zní: "V § 95 odst. 4 zní: Je-li obsahem smlouvy podle odst. 1 dočasné přidělení cizince k výkonu práce k uživateli, krajská pobočka úřadu práce může povolení k zaměstnání vydat pouze tehdy, pokud by bylo jeho zahraničnímu zaměstnavateli vydáno povolení ke zprostředkování zaměstnání a současně se jedná o oznámené volné pracovní místo, které nelze s ohledem na požadovanou kvalifikaci nebo nedostatek volných pracovních sil obsadit jinak." Dosavadní novelizační body 23 a 38 se označují jako body 24 a 39.
A v části šesté je to jenom technické, článek 9: "Tento zákon nabývá účinnosti 15. dnem po jeho vyhlášení s výjimkou ustanovení první části čl. 1, bodů 17 a 22, které nabývají účinnosti prvním dnem kalendářního čtvrtletí následujícího po jeho vyhlášení s výjimkou ustanovení části první čl. bodu 37 a části 3. čl. 4 bodů 4 a 6, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2017." To je samozřejmě technikálie, která má jakousi vnitřní logiku.
Takže přihlásím se ke svému pozměňujícímu návrhu v podrobné rozpravě. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Paní poslankyně Markéta Pekarová má slovo. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, již během rozpravy v prvním čtení jsem zmiňovala, že novelizovaný zákon o zaměstnanosti je z roku 2004 a od té doby byl více než 60krát měněn, tedy novelizován, což rozhodně nepřispívá ke stabilitě pracovněprávního a podnikatelského prostředí.
Aktuální novela nastavuje řadu dalších překážek pro stabilitu trhu práce, a to především navrhovanými změnami týkajícími se agenturního zaměstnávání, resp. agentur práce a agenturních zaměstnanců. Navrhovaná změna, která agenturám zakazuje přidělit zaměstnance tam, kde ve stejném kalendářním měsíci působil na základě dočasného přidělení jinou agenturou, považuji za věcně spornou. Podle předkladatele tato úprava zamezí obcházení právních předpisů zejména na úseku pracovní doby, odměňování a v oblasti sociálního a zdravotního pojištění. Zprostředkování zaměstnání agenturami práce přitom nelze považovat za obcházení zákona. Právo na umožnění výkonu práce je garantováno státem a je pouze na vůli zaměstnance, zda si zvolí institut agenturního zaměstnávání a v jakém rozsahu.
Jestliže právní předpisy žádným způsobem neomezují počet úvazků a dodržování pracovní doby u zaměstnance vůči více jednotlivým zaměstnavatelům nebo v případě výkonu více funkcí pro jednoho zaměstnavatele, není důvod pro omezení v případě agenturního zaměstnávání. V současné ekonomické situaci, kdy Česká republika dosahuje nejnižší míry nezaměstnanosti v Evropské unii a výkon hospodářství je limitován nedostatkem pracovníků, je navrhovaný zásah další zbytečnou překážkou pro stabilitu trhu. V případě přijetí navrhované úpravy hrozí, že se další zaměstnanci přesunou do šedé ekonomiky, kde ztratí jakoukoliv ochranu. A současně stát přijde o veškeré zákonné odvody z agenturního zaměstnávání.
Za zbytečnou také považuji novinku v podobě zřízení poradní komise. Řízení o povolení zprostředkování zaměstnání nyní vede Generální ředitelství Úřadu práce České republiky, které pro tuto činnost disponuje personálními i materiálními prostředky. Vložení dalšího článku v podobě nejméně pětičlenné komise, která bude pouze neodpovědným poradním orgánem, je zcela nesystematické a přináší nedůvodné navýšení finančních nákladů.
Poslední navrhovanou změnou, ke které se zde vyjádřím, je stanovení povinné kauce ve výši půl milionu korun. Tou má být dosaženo zajištění finanční způsobilosti žadatelů a zabránění vzniku účelově zakládaných agentur práce. Půlmilionová kauce představuje významnou překážku vstupu do podnikání v oboru a nahrává již fungujícím agenturám, které mají dostatečné finanční rezervy. Domnívám se, že se institut kauce zcela míjí svým účinkem. Kauce představuje odčerpání značně cenného likvidního majetku agentury práce, který nebude mít po dobu trvání povolení naprosto žádné využití. Zcela absurdní je označení kauce jako proporcionální, jak uvádí důvodová zpráva, neboť její výše je stejná pro všechny agentury práce bez jakýchkoli ohledů na velikost a postavení na trhu.
Zmíněná ustanovení novely zákona o zaměstnanosti představují podle TOP 09 narušení trhu práce, když bezdůvodně penalizují agentury práce a ztěžují přístup novým subjektům. Zejména však dochází ke zhoršení postavení agenturních zaměstnanců, neboť jsou pro ně stanoveny méně výhodné podmínky než pro běžné zaměstnance.
Proto se v podrobné rozpravě přihlásím k svému pozměňovacímu návrhu, který tato ustanovení z vládní novely vypouští, a chci vás požádat o jejich podporu. V oblasti zaměstnávání se jistojistě, ostatně stejně jako ve všech oblastech lidské činnosti, objevují i negativní jevy, obcházení pravidel a nečestné jednání. Ale tím, že budeme neustále legislativními změnami zpřesňovat, regulovat, omezovat tu jedny, tu druhé, tím opravdu nedosáhneme toho, že všichni budou křišťálově čistí, čestní atd.
Zejména v tomto volebním období výrazně regulujeme podnikání v celé řadě oblastí. Tato novela je další v řadě, která se o výrazné regulace snaží. Předkladatelé se domnívají, že tím pro zaměstnance agentur páchají dobro, že jim výrazně pomohou. Opak však může být pravdou. Pokud menší agentury zaniknou, neboť nebudou schopny splnit nové náročné podmínky, na koho to bude mít nejhorší dopad? No přece na jejich zaměstnance, kteří přijdou o práci. Bohulibý zájem o zaměstnance je ale přece to, co je na prvním místě. Alespoň právě podle předkladatelů. ***