(16.10 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, prosím dodržujte čas. Máte přednostní právo a zneužití faktické poznámky k projevu se -
Poslanec Zbyněk Stanjura: Ale řekl jsem to asi tři milisekundy poté, co přeskočilo z nula jedna nula nula. Já už bych šel, pane místopředsedo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vím, ale v té první faktické poznámce jsem byl tolerantní.
Nyní tedy paní poslankyně Radka Maxová s faktickou poznámkou, dvě přednostní práva pana zpravodaje a paní ministryně. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.
Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, musím říci několik věcí. Upřímně řečeno považuji to, jak byl předložen pozměňovací návrh na valorizaci důchodů, za podpásovku od sociální demokracie. Protože je to takový zásah do našich financí, že si myslím, že by bylo slušné to minimálně projednat na koaliční radě, i kdyby tam nedošlo ke shodě.
To, že to samozřejmě navrhla zase důchodová komise, která doteď navrhla pouze takové kosmetické úpravy, je druhá věc.
Dále musím říci, že my jako hnutí ANO jsme sice souhlasili se zastropováním věku odchodu do důchodu, nicméně bychom byli raději, kdybychom se bavili o 67 letech - ale za podmínky, že MPSV urychleně začne řešit důchody pro rizikové skupiny.
Musím říci, že pokud jsem na to opravdu tlačila já, tak se něco dělo. Přestala jsem tlačit a jsme na mrtvém bodě už asi půl roku. A já tímto vyzývám paní ministryni a paní náměstkyni, která to má na starosti, aby urychleně udělaly další kroky před třetím čtením. Protože to opravdu byla podmínka ANO, že se něco začne dít. Teď jsme na mrtvém bodě, protože má jednat MPSV a má jednat Ministerstvo zdravotnictví. Jsou to oba rezorty sociální demokracie a já se ptám, kde je tedy problém.
Ještě bych chtěla upozornit na to, že to, jak to navrhuje sociální demokracie, je, že v podstatě přidáváme více těm důchodcům s vyššími důchody, kdežto ty nízké důchody zůstávají samozřejmě nižší, nebude jim nějakým způsobem přidáno. Proto jsme navrhovali, abychom zachovali valorizační vzorec tak, aby byla zachována zásluhovost. Plus aby se udělalo samozřejmě na základě ekonomiky případně to samé, co se udělalo loni. To znamená nařízením vlády dát jednorázový příspěvek. Což považujeme samozřejmě za lepší variantu než to, co teď vymyslela sociální demokracie.
To je za mě všechno. Musela jsem to říci. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Radce Maxové i za dodržení času k faktické poznámce. A ještě než udělím s přednostním právem slovo panu zpravodaji, konstatuji došlou omluvu pana poslance Ondřeje Benešíka od 17 hodin do konce jednacího dne.
Nyní s přednostním právem pan zpravodaj Jaroslav Zavadil a po něm s přednostním právem paní ministryně. Pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Zavadil: Děkuji vám, pane místopředsedo. Nechtěl jsem si vzít technickou. Myslel jsem, že na mě dojde řada na normální řeč. Ale jak je vidět, tak nedojde, protože těch technických je tolik, že bych se ani k řeči nedostal. Takže řeknu několik věcí.
Za prvé komise pana profesora Potůčka. Každý z vás měl přece právo, mám na mysli politické strany, si tam dodat své zástupce. Každý z vás měl právo se tam nějakým způsobem prezentovat a hledat řešení, které by bylo možná lepší, než zatím z Potůčkovy komise vylezlo. Byť všichni víme, protože jsme se asi dívali v neděli na pořad Václava Moravce, kdy zatím bylo řečeno, že se připravuje jakýsi rezervoár pro příští vládu. Protože asi všichni chápeme, že tahleta vláda a tenhle parlament už nebudou schopny nic zásadního v důchodech udělat.
Takže to je první poznámka. Že každý měl možnost říkat, že nejsem proti tomu, abych přidala důchodcům - pardon obracím se na Markétku prostřednictví pana předsedajícího - to je hezký. Ale na druhou stranu přece všichni víme, že se tady rozvírají nůžky mezi příjmy normálních zaměstnanců a důchodci. Takže i ten pokus, který byl učiněn a který je tedy poslaneckým pozměňovacím návrhem, vnímám jako správný.
Když se bavíme o důchodových účtech, podívejme se na to, jak vypadal důchodový účet v letech 2009, 2010. Bylo tam minus 49 mld. Dneska je minus 13 mld. Samozřejmě se to váže na zaměstnanost, nebo spíš nezaměstnanost. Čím nižší nezaměstnanost, tím se bude důchodový účet vyrovnávat. Neříkám, že se vyrovná. Budeme muset samozřejmě hledat do budoucna možná i jiné zdroje k tomu, abychom byli schopni ufinancovat jakýkoliv systém. Jakýkoliv systém důchodový!
Když bych se měl vrátit do minulosti - a někteří z vás, ale ne už moc, to můžou pamatovat. Vždyť tady byl připraven zaměstnavatelsko-zaměstnanecký fond, nebo respektive fondy, které měly sloužit k tomu - kdyby se v roce 1994 přijala tahleta vize, tak jsme dneska měli vystaráno! Za těch 23 let. Bohužel se to tenkrát nepřijalo.
Nebudu to vyčítat žádné vládě, která u toho tenkrát byla. Ale takhle to tenkrát prostě bylo. Takže už v roce 1994 se mohlo spustit něco, co nemuselo dneska dělat problém OKD, horníkům, protože oni potom museli dostávat ty finanční prostředky od státu. Kdyby se tohle zřídilo, tak jsme to nemuseli (nesrozumitelné).
A už jsem překročil čas, tak... (Předsedající: Ne.) Ne? Dobře.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane zpravodaji, máte to s přednostním právem. Vždyť jste si na to počkal.
Poslanec Jaroslav Zavadil: Tak já si to využiji. Samozřejmě vnímám, že ty návrhy, které prošly zatím Sněmovnou, a to tady zmiňoval Zbyněk Stanjura, které byly víceméně vázány na třetí pilíř - protože dneska všichni víme, že důchody jsou zatím financovány jenom z toho průběžného prvního pilíře, protože ten třetí má krátkou životnost na to, aby se z něj vyplácely finanční prostředky. Toho jsme si přece všichni dobře vědomi. Takže si myslím, že tehdy, když jsme schválili - byť to nebylo dostatečné, byť tam bylo sedm pozměňovacích návrhů, o kterých dobře vím, společně s Vaškem Votavou jsme je podávali. Nakonec to prošlo valnou většinou téhle Sněmovny. Bylo to poprvé, co důchodový zákon prošel takovou většinou. Doposavad to byla vždycky většina jednoho, maximálně dvou hlasů a taky to nemělo dlouhou životnost. To se vracím ke druhému pilíři, který neměl nárok na život. Ať si říká pravice, co chce, neměl nárok na život. Tak jak byl podán, nemohl přežít.
Takže vnímám tu kritiku, která tady je, že je třeba s tím důchodovým systémem dále pracovat. Ano souhlasím. Je potřeba do toho vtáhnout, co se týká rizikových skupin, zaměstnavatele, zvýšit - a to je totiž podle mě... To jádro pudla je v tom, že pokud nám mzdy neporostou nahoru, nebudou větší odvody na pojištění. Copak si může dneska někdo z průměrné mzdy odkládat tři tisíce korun? Což je takový určitý standard, který by měl být. Aby si připlácel na dobré připojištění? A já jsem rád, že v té debatě - myslím, že to byl Rafaj, který tam řekl, že jeho firma platí poměrně dost vysokou částku těm zaměstnancům, kteří si připlácejí na důchodové připojištění. Kéž by takových zaměstnavatelů bylo víc! A to by měl být náš společný tlak na zaměstnavatelské svazy. A já si pamatuji před pěti lety, kdy se tomu nebránily. Neříkám, že jásaly. Nebránily.
Ale na tohle si myslím, že je potřeba začít velmi rychle důrazně tlačit tripartitou. A já tady vítám své kolegy (na galerii), na to jsem zapomněl, omlouvám se. A jsem rád, že to můžou slyšet. Kolikrát jsem jim říkal: Prosím vás, choďte do té Sněmovny, tam si spravíte sebevědomí. Předpokládám, že si ho spravují.
Takže to jsou věci, o kterých se ale máme seriózně bavit. Přece tady každý z nás snad chce, a bez ohledu na to, jestli je zleva, nebo zprava, alespoň takhle se na to dívám, chceme se pragmaticky dostat k systému, který potáhne dál řadu těch našich mladších kolegů a mladších zaměstnanců a mladších občanů, abychom se nedostali s důchodovým systémem tam, kam bychom se asi dostat neměli.
Takže nebráním se žádné debatě. A sám jsem si vyzkoušel u toho třetího pilíře, že to šlo, že jsme se dohodli na řadě věcí. Souhlasím s tím, že je to málo. Ale je potřeba se pragmaticky bavit o tom, o čem jsem tady tu debatu začal, nebo s tím už tady někdo přišel. To znamená rizikové profese - začít prostě se zaměstnavateli mluvit. Tlak na mzdy je podle mě naprosto správný. Jestli si někdo myslí, že není, tak při těch výdělcích, které tady máme na průměru - když si vzpomenu, kolik to dělá, jsme tuším kolem 28 % na průměrných mzdách v Německu. Naše mzdy jsou 28 % mezd v Německu. Nedá se tedy nic jiného dělat než v době růstu tlačit na mzdy, na minimální mzdu. Ať se to komu líbí, nebo ne. A že se to nelíbí - já tomu rozumím. Ale to neznamená, že s tím přestanu.
To je všechno, děkuji. ***