(16.20 hodin)
Poslanec Jiří Zlatuška: Vážená paní ministryně. Jeden z problémů, který vzbudil teď v uplynulé době velký rozruch, je povinná maturita z matematiky, respektive specificky samozřejmě neúspěšnost maturantů, kterou tady toto přinese. Ve veřejných debatách se maturita často vnímá jako jakási elitní zkouška, dává se tomu velmi vysoké hodnocení, ale já bych rád upozornil na to, že maturita je dobře definována z hlediska množství lidí, kteří na ni mají mít svými schopnostmi, a je definována v usnesení číslo 113 ze 7. února 2001. Tedy je to usnesení, které je starší než dnešní studenti, kteří vstupují na střední školy nebo jdou k maturitám. Usnesení z doby, kdy předsedou vlády byl tehdy Miloš Zeman, ministrem školství byl Eduard Zeman z ČSSD. Vláda to přijala jednomyslně, šestnácti přítomnými členy vlády, a usnesla se na tom, že maturanti mají být ze 75 % populačního ročníku. Jinými slovy, když to převedu na stupnici IQ, tak to odpovídá IQ 90 a vyššímu.
Jaká opatření jsou učiněna, aby náročnost maturit administrovaných Cermatem splňovala tento jednoduchý předpoklad, že na to všichni s IQ 90 a vyšším mají a že není vyřazován přemrštěnou náročností větší počet neúspěšných?
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k otázce. A paní ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová je připravena k odpovědi. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Co se týká maturity a neúspěšnosti studentů u maturit, rozhodně jde o trend, který je zhoršující. Dlužno také dodat, že se to, žel bohu, netýká pouze matematických dovedností a matematiky, ale také cizího jazyka a našeho mateřského jazyka, českého jazyka. Před závorku bych zase chtěla říct, že naše české školství je kupodivu v mnohem lepší kondici, než bychom si zasloužili vzhledem k tomu, jak jsme se k němu chovali. Je jasné, že i moje pozice je v podstatě pozicí krizového managementu.
Co se týká matematiky jako povinné, jde jenom o triádu vyváženosti kompetencí do budoucna našich dětí. Mateřský jazyk, cizí jazyk, přírodovědný jazyk. Víme, že všechny tyto tři kompetence do budoucna v životě naše děti potřebovat budou. Samozřejmě, a jste mi svědky vy, vážení poslanci a vážené poslankyně, já jsem nikdy netvrdila, že pokud uděláme něco povinným, že to snad bude znamenat, že se svět stane lepším. Samozřejmě že ne. Je to však uzlový bod. Jde o vyváženost kompetencí. A já činím řadu kroků pro to, abychom změnili vzdělávací postupy v matematice, a podala jsem otevřenou zveřejněnou zprávu formou informace vládě. Takže toto samozřejmě postoupím. Postoupím ji tedy nejenom předsedovi školského výboru, ale všem poslancům a poslankyním školského výboru, kde jsou reprezentativně zastoupeny všechny parlamentní strany.
Co se týká konkrétních věcí, tak určitě kromě změny ve vzdělávání matematice je nutno dodat, že naše maturitní zkouška je takříkajíc nivelizována. To znamená, že i ten, kdo je úspěšný např. v matematice, vlastně neosvědčuje, co se naučil na střední škole, a to je samozřejmě špatně. Ale asi mi dáte za pravdu, že to nemůžeme změnit zítra, dokonce ani ne za měsíc. Já bych chtěla, abychom právě od roku 2020, 2021, podotýkám postupně, ne ten rok, začali také zvyšovat úroveň maturitní zkoušky, aby také něco znamenala. Zejména aby znamenala to, co se velmi často hovoří ve vysokoškolských kruzích, že to je vstupenka k terciárnímu vzdělávání. Tuto ambici bychom měli mít, protože pokud to nezvládneme, tak nebudeme úspěšní jako Česká republika z hlediska konkurenceschopnosti nejenom v Evropě, ale i ve světě.
Co se týká odborného vzdělávání, tady bych chtěla říct, že vláda nespí na vavřínech. Za poslední tři roky udělala řadu konkrétních opatření. A chtěla bych říct, že z hlediska úspěšnosti vzdělávacích cest zejména v případě učňovských zařízení nebo středních odborných škol se v debatě o povinné matematice zapomíná na fakt, že tady máme cestu: po třech letech výuční list, po dalších dvou letech maturita. Máme pilotně ověřen model 4.0. To znamená, že po maturitním oboru čtyřletém, učňovském či středoodborně školském, po třech letech si může zvolit student podle toho, jak se vyvíjí ta jeho cesta, výuční list, anebo zda tedy pokračovat dál. Je to možnost.
Také se zapomíná na mistrovskou zkoušku. Zvolili jsme to jako jednu cestu, specializační odbornou. Mistrovská zkouška je připravována tak, aby byla zavedena do našeho právního řádu na jaře příštího roku. Mělo by se jednat o mistra díla a potom mistra odborného výcviku. Podotýkám, mistr odborného výcviku je pozice, kterou si tedy vydobyly konkrétně zemědělské školy. Já jsem jim vyšla vstříc. Respektovala jsem to. A tato mistrovská zkouška by se do budoucna měla stát alternativní vstupenkou do živnostenského oprávnění, protože dnes je tam jakási zeď a u většiny řemesel máme povinovanou maturitní zkoušku a to samozřejmě znamená zase zastavení kariérní cesty.
Říkám to jenom takto stručně. Nechci být příliš dlouhá, aby se dostalo na ostatní interpelované a na vaše interpelace. Ale zapomínáme na to, když debatujeme o maturitě, že také tady máme odborné školství a že tady pracujeme na spoustu cest k úspěchu jak ve škole, tak v životě pro ty, co se budou specializačně odborně vzdělávat. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Už to ani dál nejde, paní ministryně. Ledaže kolega Zlatuška využije doplňující otázku a využijete si dvě minuty. Prosím, pane poslanče, máte slovo k doplňující otázce.
Poslanec Jiří Zlatuška: Já bych přesto poukázal na to zmíněné usnesení z roku 2001, které definovalo maturitu tak, že ji má dostat 75 % mladých z příslušného populačního ročníku. A dále tam bylo další ustanovení o umožnění přístupu k terciárnímu vzdělávání pro 50 % příslušného populačního ročníku. Toto zpochybňuje tezi o maturitě jako vstupence na vysokou školu, protože to znamená, že jedna třetina maturantů nemusí mít vůbec schopnosti takové, aby pokračovali studiem na vysoké škole.
Tady se dělá výrazný posun náročnosti maturitních zkoušek. A bral bych to usnesení jako svým způsobem z té doby - fakticky definici toho, co máme maturitou rozumět, a připomněl bych (upozornění na čas), že doba, ve které bylo přijímáno, byla doba opoziční smlouvy. Čili široké politické shody...
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vy mě týráte... Prosím, paní ministryně, máte dvě minuty na odpověď.
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Rozhodně souhlasím s tím a rozumím tomu, co chce pan poslanec říct onou vzpomínkou na rok 2001. Ale troufám si říct, že ani široká shoda politická skrze opoziční smlouvu zleva doprava a zprava doleva 2001 nemohla ani ve svých snech vzpomenout, že úroveň matematiky, např. té maturity, bude na úrovni devátého ročníku základní školy. To asi tak nikdo nezamýšlel. Jak jsem řekla, my jsme v situaci, v jaké jsme. Měli bychom také pracovat s fakty, ne se sny v roce 2001. A já nemohu popřít, jaký ten stav je dnes. Mohu být s ním nespokojena, ale slovy klasika, to je tak asi všechno, co s tím mohu dělat v tento okamžik. A samozřejmě mohu činit kroky pro to, aby se stav zlepšil.
Dovolím si z hlediska stručnosti odkázat na písemné vyhotovení všech kroků, které činíme, aby to bylo fér ve školách a ve vzdělávání pro všechny, a předložení písemné zprávy školskému výboru.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni Valachové. Tato interpelace končí. Pokročíme dál k interpelaci pana poslance Petra Bendla na ministra dopravy. Pane poslanče, máte dvě minuty.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, pane ministře. Ministerstvo dopravy organizovalo výběrová řízení na opravy a údržby komunikací I. třídy. Mezitím Poslanecká sněmovna rozhodla z mého pohledu naprosto nesmyslně, a budiž ke cti hnutí ANO, že podpořilo stejný názor jako občanští demokraté, že ten zákon dobrý není. Nicméně prošel hlasy lidovců, sociálních demokratů a komunistů. A ten zákon říká, že se převedou silnice I. třídy pod kraje a kraje už nebudou muset vypisovat výběrová řízení, což bude v praxi znamenat obrovské finanční, až stamilionové ztráty, které je možné doložit.
Ale já se chci zeptat, co to v praxi bude znamenat. Ta výběrová řízení, která proběhla, jak to s nimi nakonec bude. Jestli dáte krajům peníze, které by chtěly, bez výběrových řízení, nebo jestli to bude nějakou roli hrát, či co se vlastně v praxi s tímto stane. Děkuji.***