(15.50 hodin)
(pokračuje Bartošek)
Dále zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, aby tento tisk byl přikázán také k projednání výboru pro regionální rozvoj, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 238. Přihlášeno je 116 poslankyň a poslanců, pro návrh 109, proti 1. Konstatuji tedy, že tento návrh byl dále přikázán k projednání rozpočtovému výboru a výboru pro regionální rozvoj.
Návrh na zkrácení lhůt nezazněl. To znamená, děkuji vám a končím prvé čtení tohoto tisku.
Otevírám další bod dnešního jednání a tím je
44.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím zákona o řízení a kontrole veřejných financí
/sněmovní tisk 1002/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, k projednání vám předkládám návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o řízení a kontrole veřejných financí. Návrh změnového zákona obsahuje zejména legislativně technické úpravy související s nahrazením zákona o finanční kontrole zákonem o řízení a kontrole veřejných financí.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Vladimír Koníček. Máte slovo.
Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, ano, tento změnový zákon v patnácti částech mění jiné zákony a jeho výsledná podoba bude velmi záležet na výsledné podobě předcházejícího tisku. Takže doporučuji propuštění prvním čtením a přikázat kontrolnímu výboru jako výboru garančnímu.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu a táži se, kdo se do ní hlásí. Zatím nikoho nevidím. Jestli je tomu tak, končím obecnou rozpravu. Táži se, zda si chce pan navrhovatel a zpravodaj vzít závěrečné slovo. Není tomu tak.
Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání kontrolnímu výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Žádný návrh nevidím. Přistoupíme k hlasování.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání kontrolnímu výboru jako výboru garančnímu, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 239. Přihlášeno je 120 poslankyň a poslanců, pro návrh 104, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání kontrolnímu výboru jako garančnímu výboru.
Předseda Poslanecké sněmovny nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Táži se, zda má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru, případně výborům k projednání. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Protože jde o zákon související s tiskem 1001, navrhuji přikázání výboru rozpočtovému a pro veřejnou správu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Táži se, zda je ještě jiný návrh na přikázání výborům. Nevidím. V tom případě dám hlasovat.
Nejprve zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přikázání tohoto tisku rozpočtovému výboru, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 240. Přihlášeno je 121 poslankyň a poslanců, pro návrh 103, proti 1. S tímto návrhem byl vysloven souhlas.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přikázání tohoto tisku výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku.
Je to hlasování s pořadovým číslem 241. Přihlášeno je 123 poslankyň a poslanců, pro návrh 103, proti 1. I s tímto návrhem byl vysloven souhlas.
Konstatuji tedy, že tento návrh byl dále přikázán k projednání rozpočtovému výboru a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Žádné další návrhy nezazněly. Já vám děkuji a končím prvé čtení tohoto tisku.
Otevírám další bod a tím je
34.
Návrh poslanců Věry Kovářové, Leoše Hegera a dalších
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 848/ - druhé čtení
Prosím, aby předložený návrh uvedla za navrhovatele poslankyně Věra Kovářová. Je přítomna. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vám představila novelu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, která se týká dobrovolných dárců krve, kostní dřeně a krvetvorných buněk.
Podle platné právní úpravy se hodnota jednoho odběru krve a jejích složek dárce, kterému nebyla poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem krve nebo jejích složek podle zákona upravujícího specifické zdravotní služby, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, oceňuje částkou 2 tisíce korun. To v současných podmínkách není dostatečné. Daňové zvýhodnění ve výši 2 tisíce korun bylo stanoveno v roce 1996, tedy před 20 lety. Tehdy byla průměrná hrubá mzda kolem 10 tisíc korun. Je zřejmé, že v současné ekonomické situaci už výše této částky nemůže působit motivačně, a tak tedy navrhujeme její zvýšení na 3 000 korun. Upozorňuji, že dobrovolní dárci krve muži mohou dát krev pětkrát, ženy čtyřikrát za rok.
V této souvislosti bych ráda upozornila na to, a to všichni znáte z televize a z médií, že počet dobrovolných dárců krve není dostatečný a činí cca 270 tisíc. Doporučený počet dobrovolných dárců v populaci se pohybuje mezi čtyřmi a pěti procenty.
Nejde o jedinou změnu, kterou navrhujeme. Novela zavádí pro odběr krvetvorných buněk a pro dárce možnost odečíst si z daňového základu částku 20 tisíc korun. Součástí naší novely je rovněž návrh, aby se do zákona vložilo ustanovení, které daňově zvýhodňuje osoby zapsané v Českém národním registru dárců kostní dřeně a v Českém registru dárců krvetvorných buněk, tedy potenciální dárce. V tomto případě jsme reagovali na relativně nízký počet potenciálních dárců, kdy například v Německu je jeden potenciální dárce přibližně na 16 obyvatel, v České republice tento poměr činí 1:110, což je poměr nedostatečný. I když v celosvětovém srovnání Česká republika má velmi slušné umístění, v každém případě současných 90 tisíc osob zapsaných ve výše uvedených registrech není ideální. V této souvislosti bych chtěla podotknout, že v České republice se najde zhruba čtvrtina dárců, zbytek v zahraničí. Odběr v zahraničí přitom znamená vyšší výdaje, cca 50 tisíc korun v každém případě.
Výtky, které vyjádřila vláda a které v prvním čtení sumarizoval kolega Rais, byly odstraněny komplexním pozměňovacím návrhem, který jsme spolu s kolegy Hegerem a Farským předložili. Součástí tohoto kompromisního komplexního pozměňovacího návrhu není z obav z administrativní náročnosti daňové zvýhodnění osob zapsaných v Českém národním registru dárců kostní dřeně a v Českém registru dárců krvetvorných buněk. Po dohodě s ministerstvy budeme pro zvýšení počtu dárců kostní dřeně a krvetvorných buněk hledat jiné, schůdnější cesty. ***