Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

62.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb.,
o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1053/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede poprvé ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček. Prosím, pane ministře, máte slovo. Prosím, pane ministře, s chutí do toho!

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček Děkuji moc. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych vám chtěl na úvod, ještě než se budu věnovat novele zákona o elektronických komunikacích, poděkovat za milé přijetí na začátku této schůze. Velmi si toho vážím. Věřím také, že to bude dobré znamení pro projednávání zákonů, které budou předkládány z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu. Je to dnes pro mne premiéra, tak věřím, že se to projeví i dnes na tomto prvním čtení zákona o elektronických komunikacích. (V sále je velký hluk.)

Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, tento zákon se skládá ze dvou částí. První část předkládaného návrhu zákona se zabývá zajištěním a implementací procesu přechodu na nový, spektrálně efektivnější standard DVB-T2 jako klíčové části realizace strategie rozvoje zemského digitálního vysílání, kterou v loňském roce schválila vláda. Z hlediska zajištění právní jistoty pro subjekty, které se budou procesu přechodu na DVB-T2 účastnit, nebo které budou tímto procesem zasaženy, stanovila strategie rozvoje zemského digitálního televizního vysílání základní právní rámec přechodu na DVB-T2 do novely dotčených zákonů, který vymezí základní podmínky a principy procesu přechodu na DVB-T2 a udělí potřebné zákonné zmocnění pro vydání tzv. technického plánu formou nařízení vlády.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, pane ministře. Přestože jste říkal, že to bylo milé přijetí, tak dlouho to Poslanecké sněmovně nevydrželo. Už je tady hluk. Takže poprosím kolegy, aby přenesli své hovory do kuloárů, a vy prosím pokračujte, až tady bude klid. Děkuji.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček Obdobný postup byl použit při realizaci přechodu z analogového televizního vysílání na to současné digitální televizní vysílání ve formátu DVB-T.

V předkládané novele jsou tedy předkládány návrhy změn zajišťující právní rámec nutných opatření tohoto přechodu. Jedná se o novely zákona o elektronických komunikacích a zákona o České televizi. Podstata navrhovaných změn spočívá v realizaci věcných cílů, které je nutno prostřednictvím legislativního rámce vytvořeného pro účely realizace přechodu na DVB-T2 zajistit. Jedná se zejména o to, zakotvit podmínky a pravidla pro souběžné šíření digitálního televizního vysílání ve standardu DVB-T a DVB-T2, dále pak zmocnění k sestavení a vydání technického plánu přechodu na DVB-T2, který stanoví některá pravidla pro finalizaci tohoto přechodu, dále pak provedení změny stávajících přídělů rádiových kmitočtů, na základě kterých dochází v současné době k šíření digitálního televizního vysílání v současném formátu DVB-T a provozování k tomu určených celoplošných sítí.

Další částí navrhovaných úprav je zajištění postupu úhrady účelně a efektivně vynaložených nákladů, které přímo souvisejí s uskutečněním přechodu na tento nový formát DVB-T2, a v neposlední řadě zajištění ochrany kvality šíření a příjmu digitálního televizního vysílání v sítích DVB-T2 proti rušení z pásma 700 megahertzů a dalších pásem používaných pro mobilní služby přístupu k vysokorychlostnímu připojení.

Dále vládní návrh zákona, to je ta druhá část, obsahuje aspekty posilující ochranu spotřebitele v oblasti elektronických komunikací a postavení Českého telekomunikačního úřadu v oblasti regulace. Konkrétně se jedná o novou úpravu přenositelnosti telefonních čísel, kdy se konkrétně nově stanoví maximální délka výpovědní doby v případě přenesení čísla, a to na deset dnů. Dále pak zavádíme povinnost, aby součástí smlouvy bylo ujednání o rozsahu možných jednostranných změn smlouvy i o způsobu jejich oznámení účastníkovi, a to včetně oznámení možnosti odstoupení od smlouvy. Dále pak navrhujeme změnu § 63 odst. 6 zákona o elektronických komunikacích v tom smyslu, že účastník má být informován o svém právu odstoupit od smlouvy bez sankce v případě jednostranné změny náležitostí této smlouvy. Nově se upravuje maximální výše sankce za spáchání přestupků, která spočívá jednak ve zvýšení dosavadních maximálních částek a dále v doplnění možnosti uložit sankci procenty z obratu pachatele daného přestupku.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, 22. března se hospodářský výbor návrhem zákona zabýval mimořádně již před prvním čtením. Chtěl bych za tuto možnost a konstruktivní diskusi velmi poděkovat. Dále mi dovolte, abych v této souvislosti reagoval na některé informace, které právě na jednání hospodářského výboru zazněly.

Jedním z témat, která se objevovala, byla otázka, zda je nutné, aby se přecházelo na nový vysílací formát DVB-T2, což znamená ze strany domácností nákup nových, modernějších televizních přijímačů. Jak už vláda deklarovala ve strategii správy rádiového spektra z roku 2015, tak v loňské strategii rozvoje zemského digitálního televizního vysílání ta odpověď je jednoznačně ano. Zemské vysílání přijímá 60 % domácností a řízený přechod na tento nový, spektrálně efektivnější formát zajistí nejcitlivější cestu pro naše spoluobčany, kteří chtějí přijímat volně šiřitelné programy. Pro úplnost dodávám, že důvodem přechodu je skutečnost, že určitá část kmitočtového spektra, která se dosud používá pro televizní vysílání, bude využita pro rychlé mobilní datové služby, tak jak vyplývá z mezinárodních dohod, tak v tuto chvíli také dokončované evropské legislativy. Jedná se tedy o krok, který je vynucený.

Druhým tématem, které bylo na jednání hospodářského výboru vzneseno, byla otázka určité obavy ohledně případné nedovolené veřejné podpory v rámci přechodu na DVBT 2. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže jedná s Evropskou komisí. Česká republika je jednou z prvních členských zemí, která zahájila tzv. prenotifikační řízení. Právě dokončovaná evropská legislativa přímo uvádí, že je možné kompenzovat náklady umožňující přechod k účinnějším technologiím. Dále návrh zákona v článku 1 bodu 2 obsahuje rovněž pojistku, že lze uhradit pouze efektivně a účelně vynaložené náklady po úspěšném řízení před Evropskou komisí. Tedy žádné prostředky nemohou být vyplaceny, aniž by tato podpora byla předem notifikována Evropskou komisí.

Na jednání hospodářského výboru proběhla rovněž diskuse ohledně navrhovaných opatření posilujících ochranu spotřebitele a jejich dopad na trh mobilních služeb. Zde musím konstatovat, že jak úprava maximální doby přenositelnosti čísla nebo informační povinnosti o možnosti odstoupit od smlouvy bez sankce v případě jednostranné změny smlouvy ze strany operátora zvýší konkurenční prostředí. Usnadní se tím účastníkům přechod od jednoho operátora k druhému, bude to vyvolávat tlak na kvalitnější a lepší služby směrem ke spotřebitelům a to by v konečném důsledku mohlo vést k levnějším službám.

Posledním bodem, který chci zmínit, je nový způsob stanovení výše sankcí, které bude moci udělit Český telekomunikační úřad. V tomto ohledu výše sankce bude odvozena od procenta z čistého obratu pachatele přestupku, což zohlední ekonomickou sílu tak, aby ta sankce mohla být odrazující. Je však samozřejmě jasné, že Český telekomunikační úřad musí dodržovat zásady správního trestání, aby v případě přezkumu u soudu také uspěl. Jednou ze zásad správního trestání je také to, že by sankce měla být přiměřená. Tedy nesmí být likvidační, avšak měla by odradit od jednání porušujícího zákonem stanovené povinnosti. Navrhovaný způsob určení sankce, tedy z procenta čistého obratu pachatele, má i v současné době k dispozici Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nebo např. Energetický regulační úřad.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, na závěr mi dovolte upozornit a připomenout politickou dohodu z 3. března letošního roku ve věci zkrácení lhůty pro projednání návrhu zákona ve výborech na 20 dní. Jedná se o dohodu z jednání pana předsedy vlády se zástupci parlamentních stran v této věci. Protože jsem byl jednání přítomen, tak jsem si vědom toho, že všichni zástupci všech poslaneckých klubů zde v Poslanecké sněmovně s tímto vyjádřili svoji podporu.

Takže v tuto chvíli, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji vám za pozornost a těším se na další spolupráci.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Prosím nyní zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Jiřího Valentu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, zástupce předkladatele zde uvedl všechny hlavní důvody, proč je tato novela zákona o elektronických komunikacích, ale i paralelní změna zákona o České televizi sněmovně předkládána a já nemám důvod již to jako zpravodaj dále nijak zásadně spolukomentovat.

Materiál prošel připomínkovým řízením, ovšem ale jenom v té části týkající se přechodu na novou platformu digitálního vysílání DVB-T2. Podle vyjádření některých profesních organizací na trhu elektronických komunikací však část novely týkající se úpravy postavení klienta telefonního operátora zcela řádně připomínkována nebyla. Jako zpravodaj tohoto tisku jsem povinován vám i tuto okolnost sdělit.

Jak mnozí víte, po projednání návrhu novely zákona ve vládě následovalo 3. března již zmíněná schůzka předsedy vlády Sobotky se zástupci parlamentních stran, kde došlo ke konsenzu v rámci návrhu na zkrácení projednání z 60 na 20 dní mezi prvním a druhým čtením, tak aby tato novela měla ještě šanci na přijetí ještě do konce tohoto volebního období. 14. března doputoval tento materiál do Poslanecké sněmovny, kde byl poslankyním a poslancům rozeslán jako sněmovní tisk 1053/0.

Pro vaši informaci, přestože je první čtení zařazeno až na dnešní den, a to tady pan ministr již také předesílal, novelu už předprojednal v rámci své vlastní iniciativy hospodářský výbor, kde se k zákonu vyjádřil nejen předkladatel či poslanci z hospodářského výboru, ale také např. předseda rady ČTÚ či zástupci nejvýznamnějších profesních organizací. Zástupci spotřebitelského sektoru zde byli jaksi opomenuti, na což mne jako zpravodaje tisku následně i písemně upozornili.

Kolegyně a kolegové, v rámci zpravodajské zprávy si již nedovolím další vlastní subjektivní komentář k celé problematice. Zejména z tohoto důvodu vás, pane předsedající, nyní prosím o udělení přednostního práva vystoupení v podobné rozpravě, až ji otevřete.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane zpravodaji. Určitě, nicméně první s přednostním právem už je přihlášený váš kolega Černoch, takže jestli dovolíte, hned po něm. Otvírám tedy obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan předseda Poslaneckého klubu Úsvitu Marek Černoch. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych se chtěl zeptat pana ministra, ačkoliv vím, že první bod je vždy nejtěžší. Zazněla tady spousta argumentů, byly to všechno slovy klasika sociální jistoty a klady, ale nezazněla tady věc, která si myslím, že z toho návrhu zákona zcela vyplývá, a je to v tom zákonu i napsáno, že by se mělo občanům říct, že je to bude stát velké peníze. Přechod na DVB-T2 znamená nákup nových televizorů, znamená nákup set-top boxů, které v řádech, pokud se jedná o zhruba o počet 2,5 milionu občanů, tak je to nárůst na miliardy korun. To jsou body, které nezaznívaly. Mluvilo se neustále o levnějších datech, o tom, že tento zákon přináší klady, ale bohužel ta realita je trochu jiná.

Já jsem se do toho zákona opravdu velmi pečlivě díval a ono je to o třech základních částech. Je to o přechodu na DVB-T2, je to o vztazích mezi operátory a zákazníky, v čemž má pan ministr pravdu, a o nějakých smluvních pokutách a sankcích. Ale není to o levnějších datech. A v tom prvním základu, v té první části je zmíněno, že to bude vyžadovat nákup nových přístrojů a že to bude stát tedy velké peníze. A to si myslím, že 2,5 milionu lidí je stále ještě číslo, které se drží spíše při zemi, že ta část lidí bude daleko větší. Nemluvě o tom, že současné přístroje, které jsou, já jsem se byl podívat v jednom nákupním centru, tak i z těch dražších modelů nejsou označeny samolepkou nebo tou známkou, že tento přístroj umí přijímat nový systém DVB-T2. Tedy lidé pokud nejsou úplně znalí a půjdou si koupit nějakou dražší televizi a nepodívají se přesně na to, na jakém principu systém pracuje, si mohou koupit přístroj, který ve finále jim bude k ničemu, a budou si k tomu muset znova dokupovat ten set-top box.

Takže to je věc, která si myslím - a pan kolega Pilný, my jsme se o tom bavili, tak velmi dobře argumentoval. Já jsem zvědav a těším se na jeho vystoupení.

Dalším bodem, o kterém se nemluví, je že celý tento systém, nebo celý tento zákon je šitý na míru radiotelekomunikacím, které dostanou 400 milionů korun podporu na mediální kampaň. Je to věc, kterou si myslím, že rozhodně je potřeba zmínit. Bude to podpora, bude to nedovolená podpora svým způsobem.

A třetí, poslední můj bod je, že pokud by došlo k dražbám, tak by na tom stát mohl vydělat miliardy. Pokud se to dražit nebude, tak stát o ty miliardy přijde. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Černochovi. Nyní s přednostním právem pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Jiří Valenta: Vážené kolegyně, vážení kolegové, osobně jsem byl zpravodajem již té nešťastné, respektive kontroverzní novely zákona v roce 2014, kdy se do ní formou pozměňovacích návrhů bohužel dostalo nyní velice skloňované a kritizované ustanovení, podle kterého mají operátoři přímým sdělením vyrozumět zákazníky jen o obsahu podstatných změn smlouvy, a nikoliv o každé smluvní změně jako do té doby. Tato povinnost, která následně poškodila, či alespoň omezila statisíce spotřebitelů na jejich právech, byla zkoncipována na tom, že operátor sdělí zákazníkovi, že smluvní podmínky se k určitému dni změní a je již pouze na něm, aby se zajímal, o jako změnu vlastně jde, a poté se podle toho zachoval.

Pro vaši zajímavost. Tehdy také došlo v zákoně ke změně terminologie, kdy byl termín "účastník" nahrazen termínem "spotřebitel". Což by se možná mohlo zdát jako čistě formální změna, ve skutečnosti to byla opět obrovská úlitba operátorům, neboť termín spotřebitel již nově nezahrnoval živnostníky atd., atd. A zejména z těchto důvodů jsem ani pro tento zákon nehlasoval. Novela byla přesto poté přijata více hlasy, než činí ústavní sněmovna, a to 138 hlasy. Co ale následovalo? Český telekomunikační úřad po tomto sněmovním přijetí ještě dopisem na celou situaci a problémy upozornil Senát s tím, že tak může dojít ke zhoršení postavení zákazníků mobilních operátorů. Přesto byla novela Senátem dne 22. října 2014 schválena. A také upozornil, že novela je nejen podle něj i v naprostém rozporu s právem Evropské unie.

Evropská komise dokonce začala Česko šetřit, a to v rámci dialogu, v rámci systému Evropské unie Pilot, což je předstupeň v procesu, kdy Evropská komise zahajuje řízení pro nesplnění povinnosti podle čl. 258 SFEU. Hospodářské výbory Sněmovny i Senátu se tehdy k problematice vyjádřily tak, že odpovědnost leží čistě na MPO, s tím, že jestliže je toto schopno svoji odpověď Soudnímu dvoru a případně i ČTÚ obhájit, není důvod jejich doporučení měnit. Od té doby celá problematika týkající se zákona o elektronických komunikacích jakoby usnula, a to nejspíše proto, že velcí hráči na trhu byli navýsost spokojeni. Vzájemné propojení s médii a některými politiky tak znovu zafungovalo. Osobně jsem však ještě 23. října 2014 interpeloval předsedu vlády Sobotku s tím, proč mu nevadilo, že stanovisko ministra průmyslu a obchodu nebylo ke zmíněným omezováním práv spotřebitelů negativní, a dostalo se mi nicneříkající formální písemné odpovědi zkonstruované opět pod metodickým dohledem samotného MPO. Z jejího obsahu vyplynulo, že pan premiér omezení práv spotřebitele ještě v roce 2014 nikterak zásadně nevnímal, když mi psal, že se změnami se přece nemění základní princip, který stanoví, že účastník může předčasně vypovědět smlouvu bez sankce, pokud změna vede ke zhoršení jeho postavení. Tedy že je vlastně vše v pořádku.

Protispotřebitelsky a také protitržně, alespoň podle mého názoru, doposud v zákoně fungovaly a fungují i lhůty. Například přestože je přenos telefonního čísla k jinému operátorovi poměrně rychlý podle čl. 5 odst. 4 Opatření obecné povahy ČTÚ OOP/10/10.2012 a nemá trvat déle než čtyři dny, celý výpovědní proces účelově zdržují právě výpovědní lhůty. Při smlouvě na dobu neurčitou může trvat uvolnění zákazníka i dva měsíce, přičemž opouštěný operátor může na zákazníka ještě různě působit nebo mu dělat i zbytečné naschvály. Pro fungující konkurenci je však nejlepší, kdyby změna mezi operátory proběhla co nejrychleji a zákazník svým odchodem mohl vyjádřit svoji nelibost. Vládou navržených deset dní je tedy pozitivní aspekt, avšak jak jsem zmínil, vše by šlo i mnohem rychleji, ovšem kdyby se ale také mnohem více chtělo.

A najednou se vláda probouzí ze zimního spánku a začíná bojovat za spotřebitele, i když už je vlastně deset minut po dvanácté. Proč tři roky nikomu nevadlo, zejména tedy naší exekutivě s resortním ministrem v první řadě, že text pozměňovacího návrhu v přijatém zákoně je také v rozporu s platným evropským regulačním rámcem v elektronických komunikacích, který v čl. 20 odst. 2 směrnice o univerzální službě 2002/22/ES ve znění její revize 2009/136/EU váže povinnost podnikatele informovat účastníka jak o chystané změně, tak i o ukončení smlouvy bez postihu, přičemž možnost ukončení této smlouvy je vázána na jakoukoli změnu smlouvy, nikoli tedy jen na změnu některých náležitostí? Nyní předkládaná novelizace tak vlastně pouze vrací vše do právního souladu. Předkladatelům také skutečně nejspíše jde o to, aby prostřednictvím nutné progresivní progrese víceméně přiblížili zákazníky k vyhovujícímu stavu. Nyní, krátce před volbami, se přece hodí voličům naservírovat nějakou tu menší laskominu, což ovšem není v této oblasti nikterak obtížné, odhlédneme-li například k aktuálním horentním sumám placeným spotřebiteli za telekomunikační služby. A do Polska rozhodně naši občané za nižšími cenami volání a dat jezdit nehodlají.

Ale abych jen nekritizoval. Se změnami navrženými vládou týkajícími se zlepšení postavení spotřebitele nyní plně souhlasím, stejně tak jako s legislativními úpravami vztahujícími se k další fázi digitalizace vysílání. Tu ovšem vidím jako účelovou, ne zcela nezbytnou a státům nadiktovanou bruselskou byrokracií. Pochválit však ale nemohu dlouhodobě zakonzervovaný stav v oblasti ICT u nás a také ani dosavadní tendenčnost státního orgánu, myšleno Ministerstva průmyslu a obchodu, ve prospěch velkých podnikatelů v IT oblasti, což jsme měli možnost registrovat v poslední době všichni. Nakonec protispotřebitelské postoje možná zlomily, či snad dolomily politický vaz jinak podle mého názoru sociálně i lidsky přijatelnému ministru Mládkovi. A ani se moc v tomto ohledu nevidím. Trio operátorů v České republice je podle mnoha odborníků učebnicovým typem oligopolu s přesně rozděleným panstvím ničícím hospodářskou soutěž. A stát k tomu pokrytecky mlčí. Ale když nyní tak nad tím přemýšlím, tak zjišťuji, že mlčí není to správné slovo. Zástupci naší exekutivy se do řešení problémů v telekomunikační oblasti pouštějí totiž velice halasně - avšak převážně mezi sebou. Když se například ministr Mládek vyjádřil, že roaming je elitářská záležitost pro pět procent obyvatelstva, obratem reagoval ministr Babiš s tím, že jediné elity, kterým Mládek pomáhá, jsou jeho kámoši u operátorů, kterým věrně slouží už tři roky. Teď však mám informaci, že si premiér Sobotka konečně vyžádal od ÚOHS šetření a také ČTÚ provádí tříkriteriální analýzu, která by měla být hotova během jara. Snad se již alespoň konečně něco v této zakonzervované oblasti pohne.

Vláda se tedy již před koncem volebního období rozhoupala a předkládá tuto novelu, na jejímž zrychleném projednávání jí prý nyní nesmírně záleží. Sice až po těch třech letech panující vztahové dysbalance operátor-zákazník, ale přece. Z hlediska spotřebitele je přece lhostejné, že novela měla původně obsahovat pouze změny v kontextu přechodu na nový stupeň digitalizace DVB-T2. Je také jasné, že nejde ani o nějaký nesourodý legislativní přílepek, čímž se někteří oponenti snaží zcela nepřípadně argumentovat. Samozřejmě že se velcí hráči na trhu nyní stavějí na zadní. Prý do návrhu byla na poslední chvíli zapracována ustanovení - myšlena ta, která předkladatel i já označujeme za prospotřebitelská -, která nebyla projednána v rámci meziresortního připomínkového řízení a ani prý nebyla diskutována s odbornou veřejností. Alespoň podle dopisu od ICT Unie, Svazu průmyslu a dopravy, Asociace provozovatelů mobilních sítí a České asociace elektronických komunikací.

Z jejich strany či od jejich lobbistů jsem intenzivně registroval zejména zvýšenou kritiku na zvýšení finančních sankcí, čili pokut za správní delikty, které jsou nově vydefinovány v § 118 odst. 23. Navrhované pokuty až do výše 5 až 10 % procent z čistého obratu nebo až 50 milionů, podle toho, která suma bude vyšší, přihlédneme-li k astronomickým ziskům mobilních operátorů, pro ně nepředstavují naprosto žádnou hrozbu. A likvidační, jak někteří účelově tvrdí, již vůbec ne. Normální je přece dodržovat zákonné požadavky, přičemž argumenty, že zvyšování pokut je stejně zbytečné, protože ani dnes nejsou tyto udělovány v maximální výši, jsou zcela irelevantní. Každému přece musí být jasné, že se neudělují proto, že u nás existuje velká neznalost správního trestání, která mobilním operátorům velice nahrává.

Jako zpravodaj Sněmovny i hospodářského výboru, ale také jako předseda podvýboru pro ICT průmysl a eGovernment musím s lítostí říci, že v této problematice se vyskytuje ještě jeden průvodní jev. Tím jsou dlouhodobě protikladná odborná stanoviska MPO a ČTÚ, které tak nemají na celou evoluci zákona o elektronických komunikacích, ale i celou IT oblast zrovna ten nejpříznivější vliv. Naposled jsem toto registroval jako zpravodaj zákona o snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací, který se teď dostává do třetího čtení. A další příklad. Ještě 17. února tohoto roku ministr Mládek napadl ČTÚ za to, že úřad v souvislosti s nehorázně vysokými cenami volání a dat nekonal. Podle Mládka ČTÚ vydal v dubnu 2016 prohlášení, že trh je v pořádku, a najednou podle ČTÚ již není. A přestože zvažoval, že podá místo ČTÚ podnět k antimonopolnímu úřadu, protože to prý bylo hodně divné, ministerský život mu to již nezachránilo.

Na závěr bych si dovolil zopakovat něco, o čem hovořil můj předřečník, a to co předkladatel říká na argument některých profesních organizací, že s postupem přechodu pozemního televizního vysílání ze standardu DVB-T na standard DVB-T2 se jedná o nejdražší možné řešení, neboť spotřebitel, a to zde bylo již také řečeno, zaplatí mj. až 5 miliard za nové televize, resp. za nové set-top boxy či další miliardu za vybudování a několikaletý provoz přechodových sítí k přeladění a přepnutí sítí stávajících a také společnostem včetně Českých radiokomunikací. Dále by mě zajímal názor na právní stanovisko České asociace satelitních operátorů, které tvrdí, že nastavená finanční veřejná podpora je v rozporu s platnými právními předpisy na národní i evropské úrovni, přičemž jako příklad uvádí rozhodnutí Evropské komise 2016/2395 ze dne 5. srpna 2016 o nedovolené státní podpoře operátorům zemského televizního vysílání při zavádění DVB-T na území Španělska.

Panu ministrovi děkuji předem za fundovanou odpověď a vám všem za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Ivan Pilný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, dovolte nejdřív, abych nově jmenovanému panu ministrovi i osobně poblahopřál k jeho jmenování. Těším se na četná setkání na hospodářském výboru, protože těch věcí, které má před sebou, je opravdu hodně. A také doufám, že to přežije ve zdraví, protože byl tak trošku hozen do mixéru.

Především bych chtěl říct, že kritika mobilních operátorů, která tady zazněla zejména v oblasti předražování dat a zneužívání toho paragrafu, toho odstavce, který jsme v dobré víře přijali více než ústavní většinou, je naprosto namístě. Říkám to proto, abych nebyl dál obviněn z toho, že lobbuji za mobilní operátory, protože já, jestli dovolíte, budu lobbovat pouze za zdravý rozum.

Takže o čem tento zákon je a o čem není. Ono to už tady bylo zmíněno. Ale my přece bychom neměli přijímat zákony, jak se v poslední době často děje, proti někomu, ale měli bychom je přijímat pro lidi. Takže se budu věnovat ve svém příspěvku tomu, jaký dopad přijetí tohoto zákona bude mít na lidi.

Podle statistik, které jsou k dispozici, nemá 1,5 milionu lidí připojení na internet, statisíce lidí nemají chytré telefony. Tato skupina - a teď bych rád upoutal pozornost levé části sálu - je skupina lidí, kteří jsou sociálně slabí, jsou to senioři atd., na které tarif mobilních dat nemá vůbec žádný vliv, protože ho vůbec nepoužívají. Zato si budou muset koupit novou televizi nebo set-top box. Tito lidé si nevyměňují televize v okamžiku tzv. přirozené výměny, já nevím, co to je, ale vyměňují si televizor v okamžiku, kdy je na šrot, protože na víc prostě nemají. Představa, že si většina z nich koupí set-top boxy, je zcela falešná, protože pokud jste se někdo pokoušel set-top box nainstalovat na starou televizi, tak víte, že to určitě přesahuje schopnosti těchto lidí, a potom budou lovit televizní kanály na dvou ovladačích. To jen pro ty, kteří hrají na tu sociální slabost a na tu ochranu spotřebitelů.

Ta druhá část občanů, pro které mobilní data jsou důležitá, tak tam je potřeba říct to už tady bylo řečeno, že kmitočet 700 MHz se opravdu uvolňuje proto, že bude použit pro mobilní data. Ta část, která se týká mobilních operátorů, a už to tady bylo zmíněno. Je určitě potřeba upravit ten paragraf, který se týká informování jenom o podstatných změnách, protože operátoři toho zneužívali. Ten paragraf mimochodem není naformulován podle názoru právníků úplně dobře, takže ho bude asi potřeba nějakým způsobem upravit.

Pokud se týká pokut, tak myslím, že diskuse o tom, jestli mají být procentem z obratu, nebo nějakou výší, poměrně nedává smysl, protože jak už tady také bylo řečeno, pokud to můžete udělit, pokud k tomu máte nějaké závažné důvody a ta pokuta odpovídá tomu přečinu. Na Slovensku mají podobný zákon, platí už nějakou dobu. Bylo řečeno, že tam přesto operují dva čeští operátoři. Ale pravda je ta, že Slovenský telekomunikační úřad udělil velkou pokutu pouze jednou, a to ve stotisících eurech. Jinak byly ty pokuty udělovány bagatelně, protože např. pokuta za předražování mobilních dat prostě není možná.

Už tady byla zmíněna také otázka nedovolené podpory. Já jsem v tom zákoně příliš velkou oporu pro to, aby podpora byla vyplácena jednotlivým hráčům, teprve když bude ukončena notifikace, nenašel, a ta notifikace ukončena není. Takže doufám, že vláda bude mít tolik rozumu - nebo se doplní do toho zákona příslušné odstavce, které tohle budou přímo vyžadovat, protože ten problém je skutečně závažný.

Ta iluze, že tenhle zákon změní cenu mobilních dat, je opravdu iluzí, protože nemůže mít a nemá přímý vliv, stejně jako by neměl podobný zákon vliv na cenu rajčat nebo vrtačky. To prostě není možné. Existují jenom dva způsoby, jak zlevnit mobilní data. První je posílit roli virtuálních operátorů. Virtuální operátoři, to jsou lidé, kteří nakoupí od nositelů licence mobilní data a pak je přeprodávají. Je to něco, jako kdysi byly maloobchodní a velkoobchodní ceny. Mobilní operátoři prodávají za maloobchodní ceny, virtuální operátoři za velkoobchodní ceny. Bohužel problém je v tom, že virtuální operátoři dostávají ceny, které jsou daleko a daleko vyšší než ty retailové ceny, za které to prodává operátor, tzn. že to je nepoužitelné. Virtuální operátoři opravdu vytvářejí velký tlak na trh, protože nepotřebují distribuční síť. Oni dostanou balík dat a můžou to prodávat v samoobsluhách, v trafikách apod. ČTÚ pro ně neudělal vůbec nic a v tomto zákoně o tomto problému není ani zmínka. A já tady očekávám příslušné pozměňovací návrhy, které vztah k virtuálním operátorům upraví.

Dalším možným způsobem, jak snížit ceny mobilních dat, je vstup dalšího operátora. V současné době je vypsána soutěž na mobilního operátora na síť 5G. To je síť další generace, která přinese velké náklady. Stát očekává, že za to dostane 140 milionů. Pak bude vypsána soutěž na obsazení toho volného pásma 700 MHz a tam se očekává zisk dokonce 4 miliardy. Já se velmi obávám, že mobilní operátoři, kteří mají dost starostí s tím, aby zavedli tu síť současné generace, tj. LTE, natož 5G, anebo obsadili další frekvenci, pod tou mediální masáží, která tady probíhá, a legislativní masáží, si myslím, že ten zájem nebude tak třeskutý, aby tyto peníze do toho radiokomunikačního účtu nějakým způsobem dostal. Navíc je potřeba konstatovat, že pokud se týká ceny mobilních dat, tak cena mobilních dat je drahá pro takové obyčejné spotřebitele, kteří nemohou vytvářet na mobilní operátory tlak. Existuje celá řada individuálních cen, kde jsou mobilní data podstatě levnější. Využívá je státní správa, veřejná správa i podnikatelé. V původním návrhu zákona byly dokonce paragrafy o tom, že tyto individuální dohody nebudou možné. To je přímo návod k tomu, aby operátoři snížili ceníkovou cenu mobilních dat a zrušili všechny tyto smlouvy. Pokud zruší tyto smlouvy, tak samozřejmě dopad na sféru veřejnou, státní i podnikatelskou bude značný.

Když to celé sesumarizuji, tak musím konstatovat, že přijetí tohoto zákona je bohužel nutné. Není pravda, že by nás Evropská unie nutila k tomu, abychom přešli na nový standard televizního vysílání. Není pravda, že to je její scénář. Není pravda, že dopad na terestrickou televizi bude velký, protože kdyby se ty prostředky, které budou používány na ten přechod, využily na rozšíření terestrického vysílání na jiných frekvencích, na kterých se také vysílá, a pak jsou tam také frekvence, na kterých vysílá jenom rozhlas, tak tento scénář by přinesl občanům úplně jiné náklady.

Nemohu také souhlasit s tím, co tady bylo řečeno, že teď na poslední chvíli dává vláda voličům nějaký čokoládový bonbonek v tom okamžiku, že přijímá tento zákon. Tento bonbonek bude občany stát pět až deset miliard. To je potřeba říct. A myslím, že je poctivé říct, o čem zákon je a o čem není, přestože ho budeme muset přijmout, protože přechod na vysílání T2 prostě probíhá už v tomto okamžiku.

Také se přimlouvám za to, aby lhůta na přijetí zákona byla zkrácena na 20 dnů, to jistý prostor na pozměňovací návrhy, které očekávám zejména od zástupců virtuálních operátorů, vytvoří. Protože se tady ozývaly hlasy na to, že by lhůta mohla být i zkrácena na sedm dní, upozorňuji, že je to naprosto nepřijatelné, protože hospodářský výbor, který bude výborem garančním, není schopen v sedmi dnech vypsat lhůtu na pozměňovací návrhy, dát je ke stanovisku Ministerstvu průmyslu a obchodu, potom je znovu projednat, a to dokonce dvakrát. Sedm dní vůbec nepřichází v úvahu, to jsme to rovnou mohli přijmout v devadesátce. I těch dvacet dní bude problematických, ale protože všichni hráči byli včas informováni, a jak už tady bylo zmíněno, hospodářský výbor už měl schůzi, která se zabývala touto problematikou, tak tady nějaký prostor je.

Přijímáme zákon v situaci, ve které prostě není vyhnutí, ale aspoň bychom neměli lidem lhát, o čem je.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Pilnému. S přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Gratuluji novému ministrovi. Na rozdíl od něj doufám, že nám nebude předkládat další a další návrhy zákonů, jak řekl ve svém úvodním slově. Nemá to žádný smysl, už to nestihneme. Doufám, že tyto vaše ambice zůstanou nenaplněny z praktických důvodů.

Přede mnou mluvil pan předseda hospodářského výboru. S naprostou většinou toho, co řekl, souhlasím. Použil slovo skutečný operátor a virtuální operátor. V posledních dnech, týdnech a měsících jsme se zejména od pana premiéra, ale taky od pana ministra financí dozvídali virtuální realitu. Teď přijmeme zákon a budou levnější mobilní data. To jsme přece slyšeli mnohokrát z úst vašeho šéfa, jak stranického, tak teď už i vládního. Musím říct, že nový pan ministr to řekl hodně opatrně, hodně kulantně. Řekl, co všechno tam je, a pak řekl nenápadnou větu, asi třetí větu vedlejší v souvětí - a to by mohlo možná vést ke snížení cen. Nemohlo. Já bych chtěl, aby tady zaznělo od pana ministra jasné slovo, že tento zákon nemá žádnou souvislost s cenami mobilních dat. Ať ho schválíme v jakékoliv podobě, tak to nebude mít pozitivní efekt, virtuální realitu, kterou vytváří zejména pan premiér, prostě nebude.

Pak se dostanu k jednotlivým výhradám. Řekněme si, jak to bylo. Původně návrh zákona byl chystán - ne že má dvě části, ale má jednu část - nebudu používat složitou zkratku DVB-T2. Budu říkat druhá digitalizace. Omlouvám se za jisté zjednodušení, ale líp se to vyslovuje a myslím si, že i pro voliče je to prostě srozumitelnější. To bylo předmětem tohoto návrhu zákona. Na poslední chvilku, je volební rok, musíme něco pro lidi udělat. Tak jim zlevníme mobilní data, řekly nám to průzkumy, je to docela dobré, mohlo by se to líbit, zkusíme to nějak navrhnout a hlavně to musíme tvrdit a musíme se u toho tvářit velmi sebevědomě, že tomu věříme.

Můj druhý dotaz na pana ministra, jestli on tomu osobně věří a osobně garantuje, že když zákon projde, sníží se cena mobilních dat. Ne někomu, někomu se určitě sníží, ale všem. O tom se bavíme, vždycky budou nějaké výkyvy. Mám pocit, že MPO opustilo myšlenku státní plánovací komise, nebo jak se jmenoval úřad na tvorbu cen, že stanoví ceny a nikdo si nebude moct dojednat jinou cenu. Pojďme v debatě opravdu tyto dva okruhy rozlišit. Chtěl bych slyšet od pana ministra odpověď na otázky a na tvrzení, která tady řekl pan předseda hospodářského výboru: nikdo nás nenutí, není pravda, že to po nás Brusel chce. Pokud budete tvrdit, že ano, tak se ptám, proč jsme nevyužili přechodného období možností výjimky až do roku 2022, protože čím delší přechodové období, tím větší přirozená výměna televizorů a tím menší dodatečné náklady.

Velmi dobře víme, že každá vláda je velice konzervativní, když to řeknu slušně, to znamená, že podceňuje náklady, které změna zákona přinese občanům. V tomto materiálu jsou dodatečné náklady mimo přirozenou výměnu televizorů odhadnuty na pět 5 miliard. Souhlasím s tím, že to bude spíš deset. Navíc si ČTÚ vybral takový formát, neříkám, že není dobrý, je nový, ale už přece v roce 2015 byly na našem trhu televizory, které tvrdily, že až přijde druhá digitalizace, budou fungovat. A nebudou. Nebudou, protože byl vybrán jiný formát. Já souhlasím s tím, že je lepší, že víc komprimuje data a tak dále, ale ti, kteří si v dobré víře koupili televizor, který zvládne druhou digitalizaci, si budou muset koupit další televizor. Rozumím, že dodavatelům televizorů to docela vyhovuje. Ideální by bylo, kdyby si každý rok museli všichni vyměnit televizor. Ještě bychom řekli: budete mít víc programů a ve vyšší kvalitě a tak dále.

Já se domnívám, že vláda vypustila mlhu s cenou datových služeb, aby nebylo vidět na ty dodatečné náklady pro domácnosti. A my jsme tu od toho, abychom tu mlhu rozehnali, abychom to jasně řekli, abychom všechny připravili na to, že budou muset investovat díky rozhodnutí Poslanecké sněmovny, vlády a ČTÚ.

Je docela dojemné, když pan ministr říká, že zahájili pre-no-ti-fi-ka-ci. Ten euroslovník opravdu udivuje. A některé ty věty, které říkal, ty opravdu stojí za to tesat. To je eurospeake jako málokdy. Ale pokud chcete poskytnout veřejnou podporu, a to vláda evidentně chce, musíme notifikovat. A přece je jasné, dokonce je to v usnesení a strategii této vlády, že nejdřív se musí notifikovat, a pak projednávat návrh zákona. Máte notifikováno, pane ministře? Ne pre-notifikováno. Ještě je začátek pre-notifikace. To je nic. To se na mě nezlobte. Kde je výsledek? Máme stanovisko Evropské komise, že se nejedná o veřejnou podporu? Nemáme. Tak já bych doporučoval, abyste přišel, až ho budete mít. Ale současně chápu, že v tomto volebním období prostě nebude. A co se stane? Milé kolegyně, milí kolegové, nestane se vůbec nic. Nestane se vůbec nic, když nepřijmeme zákon o druhé digitalizaci. Opravdu ne. Nebo nestane se vůbec nic, když ho nepřijmeme v tomto volebním období. Tím jsem si naprosto jist.

Pojďme tedy k té mlze, kterou vláda vypouští, aby nebylo vidět na ty dodatečné náklady pro domácnosti, a k tomu, čemu říká, že zlevní mobilní data, a podívejme se na ty nástroje, které volí. A netvrdím, že všechny jsou špatné. Myslím si, že desetidenní lhůta na převoditelnost čísla je správně. Nevidím v tom problém. Co je velmi problematické, je možnost při jakékoliv změně smlouvy tu smlouvu jednostranně ukončit.

Pane ministře, chci se zeptat, bude to i v případě čistě administrativních změn nebo změn, které jdou ve prospěch klienta, případně, které jsou ke klientovi neutrální? Například když se změní fakturační adresa? Nebo změním číslo účtu pro inkaso? Podle tohoto návrhu zákona dobrovolně uzavřu smlouvu, získám nějaké podmínky, uzavřu smlouvu, pak budu dál zkoumat trh, zjistím, že existuje výhodnější nabídka, a přestože mám platnou smlouvu, například oznámím operátorovi, že potřebuji změnit číslo účtu, ze kterého provádí inkaso, a podle tohoto návrhu zákona je to důvod k jednostrannému ukončení smlouvy bez sankcí. Nemluvím o případě, kdy dojde ke zhoršení spotřebitele, mluvím o čistě administrativním, což je neutrální, jestli to platím z jedné banky, nebo z druhé, je neutrální, případně pokud se změní název firmy, což je podstatná náležitost smlouvy nebo sídlo firmy, i v tom okamžiku to bude platit? Nakonec to zaplatí ti nejslabší. Všechno, co vynutíte jakoby tlakem, nakonec zaplatí ti nejslabší, ti, kteří za sebou nemají firemní tarify, které mají tarify pro své rodinné příslušníky, tak to zaplatí ti, kteří nemají možnost a nemají tak silnou vyjednávací pozici.

Sankce. Ono to zní velmi dobře, 10 % obratu, případně při opakovaném 20 % obratu. Ale jestli jsem to dobře pochopil, tak ta sankce se může použít i při individuálním selhání, tzn. že se ta chyba dotkne jednoho dvou zákazníků. Teď nemluvím o porušení technických podmínek licence apod.

Já tady mám souhrnnou statistiku, jaká je dosavadní praxe v ukládání pokut. Za rok 2013 ČTÚ, a to je celková suma všech pokut všem, 9,1 milionu, za rok 2014 21,7 milionu, za rok 2015 24,5 milionu, takže to jsou, dejme tomu, dvě, maximálně tři desítky milionů korun. A vy přicházíte s návrhem na jednotky miliard. Já vím, že to je líbivé, ale povede to skutečně k většímu otevření trhu? Přece moc dobře víme, že vstup na trh je mimořádně nákladný, proto máme tři operátory. V okamžiku, kdy se ČTÚ rozhodne jednoho zničit tím, že uloží např. 20% sankci - vy jste pořád mluvil pachatel, pachatel. Tak pachatel dostane 20% sankci, což se řádově může blížit osmi miliardám, tak možná že z toho trhu odejde a zůstanou dva. Je to zlepšení pozice pro spotřebitele a zákazníky, nebo ne?

Já sám jsem zvědavý, s čím přijdou zejména vládní poslanci v rámci projednávání, s jakými pozměňovacími návrhy. Ale těch pochybností zejména o nákladech pro domácnost je celá řada a v úvodním slově je pan ministr prostě nevyvrátil. On to trošku bagatelizuje. No tak pár miliard. Za pár miliard chceme koupit televizory. A co jako? Pět, šest, sedm, možná deset miliard. Mně to přijde hodně. A musíme to mít do konce roku 2020, nebo nemusíme? Podle mě nemusíme. Tak o co vlastně jde v tomto návrhu zákona? O to, aby pan premiér, možná pan ministr financí, jedna, možná dvě, možná tři vládní strany řekli: Vidíte, my pro vás pracujeme, my jsme vám zařídili nižší cenu mobilních dat. Ale nedivte se, ono to bude pozdě, takže ty levnější ceny budou až po volbách. Určitě, budou. A pokud ne, tak za to může někdo úplně jiný. My jsme dělali, co jsme mohli.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré odpoledne, vážené paní poslankyně, páni poslanci, členové vlády. Budeme pokračovat v rozpravě, ale nejdříve přečtu omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny od pana poslance Jiřího Holečka, který se omlouvá od 17 do 21 hodin z rodinných důvodů.

Nyní s přednostním právem pan poslanec Marek Černoch a dále řádně přihlášený pan kolega Kudela. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Černoch: Děkuji ještě jednou za slovo. Já bych se tady zastavil na malou chvíli u výdajů, které opravdu domácnosti budou muset nějakým způsobem kompenzovat. Už to tady zaznělo od pana kolegy Pilného, zaznělo to teď od pana kolegy Stanjury. Já bych panu ministrovi, a vím, že pro něj není jednoduché vstoupit napoprvé hned s takhle složitou věcí, citoval přímo z daného zákona: Proces přechodu na DVB-T2, který je podstatnou součástí dlouhodobé strategie, má samozřejmě dopady a důsledky pro dotčené subjekty. V zásadě jsou hlavní dopady procesu přechodu DVB-T2 na operátory sítí zemského digitálního televizního vysílání, provozovatele televizního vysílání a na diváky, tj. domácnost v České republiky. Bohužel, v této chvíli není jisté, jak velká částka vůbec to bude. Konkrétní výše částek budou upřesňovány až v průběhu procesu přechodu.

Teď jsou tady tři odstavce, v uvozovkách velmi zajímavé odstavce. Uvedené dvě skupiny vyvolaných nákladů souvisí s diváky a dotýkají se prakticky všech občanů státu. Prakticky všech občanů státu. Vyvolané vynucené změny přijímací infrastruktury na straně diváků, které souvisí s nutným pořízením nových přijímacích zařízení nad rámec běžného cyklu obměnu přijímacích zařízení. Jde de facto o vynucené nákupy televizních přijímačů nebo set-top boxů. V některých případech bude nutno upravit v domácnostech anténní systémy. Platí to samozřejmě i pro společné televizní antény bytových domů. Je zřejmé, že není možné uvažovat o plošných a globálních náhradách domácností. Je však potřeba zvážit způsob úhrady vyvolaných nákladů spočívajících v informační kampani a opatřeních na ochranu spotřebitele.

A na závěr. Největší náklady vyplývající z realizace procesu přechodu na DVB-T2 jsou spojeny s urychlením výdajů domácností na výměnu televizních přijímačů v odhadované částce kolem 4,9 miliardy korun za dané období oproti běžným očekávaným výdajům domácností daným běžných cyklem obměny přijímacích zařízení. Na druhé straně však přínosem bude podstatná modernizace přijímacích zařízení v domácnostech a podpora modernizace rozšíření bezplatně dostupného televizního vysílání.

Z tohoto zákona tedy vyplývá, že, lidově řečeno, budeme kašlat na lidi, prostě jim řekneme, že si ty nové televize nebo set-top boxy budou muset koupit. Nikdo jim neřekne, že tam bude ještě dalších x kroků, které bude potřeba udělat, ať už jsou to anténní systémy, že je také možné, že si koupí tu televizi špatnou a budou si muset koupit jinou, nebo si koupí televizi, která ve finále nebude mít certifikát na příjem tohoto nového systému.

Jestliže z mediálních titulků od pana premiéra zaznívalo "chceme levnější data, bojujeme za levnější data", nic jiného tam nebylo, vždy to bylo jenom o levnějších datech, a ve finále tento zákon vlastně nemá s levnějšími daty vůbec nic společného, pokud se tedy pozměňovacími návrhy nějakým způsobem razantně nezmění, tak je to lež. Je to lež občanům České republiky. Je mi líto, že musím takhle říct, ale lžete jim. Řekněte jim pravdu, jak to bude. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Černochovi a budeme pokračovat v rozpravě. Pan poslanec Kudela se ujme slova, připraví se pan kolega Leo Luzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Kudela: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, dámy a pánové, projednáváme sněmovní tisk, který se týká pozemního televizního vysílání a snahy o zlevnění služeb mobilních operátorů. Velké části televizních diváků se v roce 2021 dotkne významná technologická změna v televizním vysílání a tou je přechod na novou generaci pozemního digitálního vysílání, které se označuje jako DVB-T2, jak říkal pan kolega Stanjura, druhá etapa pozemní digitalizace. DVB-T2 je nová generace digitálního vysílání pozemního, je nástupce současného zemského digitálního televizního vysílání DVB-T, které dnes užívá asi 60 % našich televizních diváků. Po roce 2020 bude možné naladit pozemní televizní vysílání pouze v tomto novém standardu T2.

Co tato změna přinese? Názory na tuto otázku se různí. Z mého pohledu by mohl přechod přinést následující: zvýší se kvalita obrazu, větší televize budou vysílat v HD rozlišení, ve vysokém stupni rozlišení, a pro menší televize se zlevní vysílání v základním SD rozlišení. Očekávám také, že se zvýší počet televizních stanic. Dnešní frekvenční prostor je již vyčerpán a nelze do celoplošného vysílání zařadit nové televizní stanice, přestože by chtěly.

Tyto klady jsou důsledkem dvou věcí. Za prvé se při vysílání v DVB-T2 zvětší použitelná šířka pásma pro přenos obrazu a za druhé se bude vysílat pouze v kompresním formátu H.265/HEVC. Vzhledem k tomu, že by se měla zlevnit cena vysílání, může se stát, že v pozemním vysílání začne vysílat více stanic. Jednak mohou vzniknout nové a jednak televizní stanice, které dnes vysílají pouze z družice, budou moci vstoupit do vysílání pozemního.

V souvislosti s tímto chci upozornit, že nebudu do projednání tohoto bodu zasahovat, je o mě totiž všeobecně známo, že se angažuji kolem projektu nekomerční neziskové televizní stanice NOE. NOE dnes vysílá prostřednictvím družice Astra 3B, prostřednictvím multiplexu 8 Českých radiokomunikací a zajímá se o zařazení do přechodových sítí DVB-T2 a potom do vysílání standardního DVB-T2. Stavím se tak k tomu přesto, že nejsem statutární zástupce společnosti, která vlastní licenci, nejsem vlastníkem ani spoluvlastníkem držitele licence, ani nejsem ovládající osobou, která by měla na společnost držící licenci zásadní vliv, a z projednávání tohoto bodu nebudu mít žádný osobní profit. Přesto tak činím, abych nemohl být nařčen, že jsem na to veřejně, zřetelně a nahlas neupozornil.

Stejně jako mnozí z vás se na očekávané těším, také se těším na snížené ceny služeb mobilních operátorů, ze kterých by měli mít profit všichni občané této země, včetně 200 poslanců této Sněmovny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Kudelovi a slova se ujme pan poslanec Leo Luzar, zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Páni ministři, dámy a pánové, dovolte mi, abych se také vyjádřil k navrhovanému zákonu, který dneska projednáváme.

Zaznělo zde od mých předřečníků, že se nestaví negativně k projednávání tohoto zákona, dokonce v určitém slova smyslu i vítají tu potřebnost, která je deklarována v úvodu tohoto zákona. Já si zpočátku dovolím reagovat na některé výroky, které tady zazněly.

V prvé řadě gratuluji panu ministrovi k dnešnímu uvedení do funkce, zrovna v této složité materii, kterou musí obhajovat. Jak už tady od předřečníků zaznělo, není to opravdu jednoduché, byť se to na první pohled tak tváří. Jednoduché to není z jednoho prostého důvodu - protože nový pan ministr není úplně novým člověkem na ministerstvu, ale již na tom ministerstvu pracoval, a tady zazněly určité náznaky toho, že Ministerstvo průmyslu v této věci neudělalo zrovna správné kroky v minulosti. Možná bude mít ulehčenou pozici, že ví, kde byla v minulosti chyba, akorát tím, že nebyl ministr, ji nemohl napravit. Horší situace by nastala, kdyby se na těch špatných krocích jako úředník ministerstva podílel a teď jako ministr by ji měl přiznat, což by se dostal do schizofrenní role. Nechám to bez odpovědi a ani nečekám odpověď, je to spíše takováto úvaha k panu ministrovi, jak se na to bude dívat.

Co se týče prvního okruhu problémů, to znamená, jak tady hezky zaznělo, druhá digitalizace. Máme čtvrtou průmyslovou revoluci, tak můžeme mít i druhou digitalizaci. Je to problém, který je vyvolán tlakem na frekvence. To si řekněme na rovinu. Kdyby tento tlak uvolnit frekvence, které momentálně využívá televizní vysílání, nebyl, celá druhá digitalizace by dopadla úplně stejně jako digitální rádio, tzv. DAB - digital audio broadcasting, které již snad 15 let běží ve zkušebním režimu a neustále není ochota jej zavést do pravidelného fungování. Byť nikdo nezpochybňuje výhody digitálního rádia, přesto naráží na odpor hlavně stávajících provozovatelů rádia a rádiového vysílání, to znamená většinou soukromých subjektů, které se obávají velkých investic do technologií, aby mohly šířit nové digitální vysílání. Trošku to zaznívá i v podtextu mých předřečníků v rámci druhé digitalizace televizního vysílání, že to je možný problém soukromých televizí, které vysílají, na změnu technologií a změnu technického vybavení a s tím souvisejících nákladů s provozem. Já si dokážu živě představit to, že ten zákon hovoří o nějakém přechodném období, popř. scénáři, který bude vypracován Ministerstvem průmyslu a obchodu, a v tom scénáři budou stanoveny docela dlouhé termíny k tomu, aby souběžně běžely oba dva typy vysílání, a v ten moment i televizní divák v té přirozené obměně televizních přijímačů tolikrát zde zmiňované si bude moci svým způsobem vybrat, kterou dobu si zvolí k přechodu na toto digitální vysílání. Ale to není hlavní téma, ke kterému jsem chtěl dneska hovořit. Dokážu si představit různé modely, jak v této věci postupovat, ale je to opravdu věcí postupu ministerstva, potažmo státu, jak dalece chce aplikovat digitální televizi dvě.

Co je ale pro mě důležitější a proč jsem vystoupil v této rozpravě, je přístup mobilních operátorů k nám zákazníkům. Máme tady tři kapříky v rybníce, kteří už se díky zákazu lovu pěkně vykrmili, na rybníku je klidná hladina, protože si ochočili rybáře okolo. Tito rybáři jim pouze přikrmují, ale neházejí háčky, aby je lovili. Mluvím o těch, kteří možná v dobré víře, a přál bych si věřit tomu, že to bylo v dobré víře, podpořili minulou novelu tohoto zákona, který opravdu vyšel vstříc operátorům, byť z tohoto řečniště jsme na to upozorňovali, dokonce i já osobně jsem o tom hovořil. Mělo by jít v prvé řadě o zákazníky. Tak to je aspoň v preambuli nebo v úvodu tohoto zákona uvedeno a tak je to prezentováno patřičnými úředníky, ministry, premiérem v médiích.

Co ale může pro zákazníky přinést tato novela. Odpovídám si - opravdu velice málo, pokud se nepodaří rozhýbat konkurenci. Konkurence, která mezi třemi operátory momentálně vládne, je nulová. Mají opravdu rozdělen trh, opravdu používají metody ve vztahu k sobě samým nekonkurenční a brání se jakékoliv otevřené konkurenci. Asi nebudu dalek od toho, když připomenu, že každý z nás používá mobilní telefon a jistě si vzpomene, kdy nejpozději nebo kdy naposledy mu bylo voláno od mobilního operátora nabízejícího mu výhodné služby, přepočet jeho cen a přechod k jinému operátorovi apod. Zní to jako konkurence. Ano, člověk by řekl, může se mi to líbit, ale zjistí, že když náhodou zváží, že by mohl přejít k jinému operátorovi, protože mu třeba opravdu nabídl výhodnější cenu, narazí na institut výpovědních lhůt, narazí na institut prolongace závazku, který kdysi dávno třeba uzavřel.

Nevím, jestli víte, ale třeba běžná výpovědní lhůta datových služeb je minimálně 42 dnů, to znamená dvě účetní období. Operátor přijme vaši výpověď z datových služeb, ale žádá výpovědní lhůtu, kterou vy nemůžete zkrátit, odmítnout - 42 dnů. To jsem si vyzkoušel na vlastní kůži od operátora O2. V tomto období vám x-násobně bylo voláno, abyste si to rozmysleli, popřípadě jsou vám posílány dopisy, které svým způsobem vyhrožují a nutí vás zůstat u stávajícího operátora, protože až byste vypověděli pouze jednu část smlouvy, máte u něj i další smlouvy uzavřené na klasické hlasové služby a třeba v mém případě mi přišly dopisy, které mi vypovídaly všechny služby a ještě žádaly penále. Rozjela se prostě mašinérie nátlaku na spotřebitele, aby zůstal u stávajícího operátora. Toto je dle mého názoru nekalosoutěžní jednání, ale ze zákona nepostižitelné. Mimo případy, kdy operátor, jak se stalo třeba v mém případě, úmyslně porušil § 10, který hovoří o tom, že prolongace závazku musí být zákazník upozorněn nejdřív tři měsíce a nejpozději měsíc před touto dobou. Aniž by na to operátor hleděl, učinil tak, aby mohl vyznačit určitý nátlak na moji osobu, abych zůstal u jeho služeb.

Proto jsem si dovolil připravit návrh, který možná, a pevně tomu věřím, rozhýbe trošku konkurenční boj, protože zákazníci již dávno zapomněli na to, jaké to je, když se operátor předbíhal o jeho smlouvu, když mu nabízel tu mobilní telefon s výraznou slevou, tu velice dobrý tarif, aby k němu přešel. Toto všechno z tohoto trhu vymizelo, zůstalo to pouze pro korporátní zákazníky v rámci hromadných smluv. Ale klasický uživatel o tyto všechny výhody přišel tím, že se trh stabilizoval a operátora nic nenutí o něj bojovat.

Používají jednoduchý trik, jak jsem říkal. Ten trik souvisí s prolongací výhod, automatickou, kdy zákazník, pokud si nehlídá drobným písmem na faktuře uvedený údaj, že se blíží tato doba, a lehce ji přehlédne, automaticky o další dva roky třeba prodlužuje tuto smlouvu, popř. používají ten trik, že výpovědní lhůta datové služby je neúměrně dlouhá a samozřejmě prodražuje se fungování u jednoho operátora a přejít k druhému je v ten moment problém, protože ta data by musel platit souběžně.

Proto jsem připravil pozměňovací návrh, který je v systému pod bodem 6135, který se snaží těmito dvěma drobnými úpravami rozhýbat konkurenci, která momentálně na tomto trhu není. Ta první hovoří v § 63 písm. g), že výpovědní doba nesmí překročit 30 dnů. Sjednocuje dobu výpovědi, aby operátoři nemohli říkat tu 42 dnů, tu 45, popř. 50. Nic je nenutí, aby řekli, že ta doba musí být kratší. Proto, aby v tomto zákoně byla jasně stanovena doba 30 dnů, dokdy musí právní účinky výpovědi nastat.

A druhý bod, který navrhuji je, aby když se vám blíží doba smlouvy se závazkem, kterou jste uzavřeli, byl vyžadovaný aktivní souhlas s tím, že ji chcete prodloužit. Ne aktivní nesouhlas. Aktivní souhlas. To znamená, aby vám operátor zavolal a řekl: Dobrý den, pane Luzar, končí vám smlouva s výhodou. Chcete ji prodloužit i nadále? A ne automaticky, pokud se nevyjádříte vy. Čili navrhl jsem v § 63 odst. 10 doplnit patřičnou větu, která tuto povinnost přesouvá na operátora a zákazníkovi dává tu možnost ukončit.

Tyto pozměňovací návrhy jsou zavedeny v systému. Předpokládám, že přijdu na hospodářský výbor, a pokusím se je obhájit před tímto výborem, aby se jich ujal jako garanční výbor a aby se snad díky tomuto trošku podařila rozhýbat konkurence českých telekomunikací.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Leo Luzarovi. Pokračujeme faktickou poznámkou pana poslance Romana Sklenáka. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Já bych chtěl s odkazem na úvodní slovo pana ministra a také na dohodu ze schůzky u pana premiéra navrhnout zkrácení lhůty na 20 dnů pro projednání ve výborech.

A když už tedy mám slovo, tak si současně dovoluji vznést procedurální návrh. My jednáme tři a půl hodiny a zatím jsme u prvního bodu, který jsme měli v pořadu schůze, který schválil organizační výbor. Myslím si, že není přehnaná ambice projednat dnes ty body, které svítí na tabuli. Já tedy jménem dvou poslaneckých klubů ČSSD a ANO 2011 navrhuji, abychom dnes jednali meritorně i procedurálně o všech návrzích i po 19. hodině do doprojednání bodů 1 až 4, tak jak svítí na tabuli.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Poznamenal jsem si zkrácení lhůty na 20 dnů. A samozřejmě ještě před ukončením rozpravy dám hlasovat o vašem procedurálním návrhu. Ale zagonguji, protože budeme rozhodovat. Odhlásím vás všechny. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

 

Budeme rozhodovat o tom, že dnes budeme procedurálně jednat a rozhodovat o zákonech i po 19. hodině, do jednadvaceti, resp. do vyčerpání těch bodů číslo 1 až 4.

Rozhodneme v hlasování číslo 42, které jsem zahájil a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 42, ze 136 přítomných, pro 75, proti 52. Návrh byl přijat. Budeme tedy jednat dnes i po 19. hodině. (V sále je silný hluk.)

 

Nyní tedy budeme pokračovat v rozpravě. S faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Pilný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jenom přítomných kolegům a kolegyním z hospodářského výboru -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás nerad přeruším, protože máte spuštěnou časomíru na faktickou poznámku, ale kolegové, kolegyně, žádám vás o klid, aby mohl kolega Pilný v klidu přednést svoji faktickou poznámku. Já vám ten čas prodloužím. Myslím to úplně vážně, páni kolegové. Jestli máte jinou debatu, tak prosím v předsálí. Prosím.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji, pane předsedající. Já jenom velmi krátkou faktickou poznámku, protože je tady návrh na zkrácení lhůty na 20 dnů, tak bych jenom požádal své kolegyně a kolegy z hospodářského výboru, budeme muset svolat mimořádnou schůzi, protože kdybychom to projednávali na řádné schůzi 19. dubna, tak by prostor na ty pozměňovací návrhy byl čtyři až pět dnů, na to, abychom je vyhlásili, obdrželi, dali je k vyjádření Ministerstvu průmyslu a obchodu a potom je následně nějakým způsobem zpracovali. Takže budeme muset svolat, byť krátkou, ale přece jenom nutnou schůzi hospodářského výboru v případě, že návrh na zkrácení lhůty bude těch 20 dní.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Pilnému. Ještě se omlouvám za přerušení. Nyní s přednostním právem zpravodaj. Ještě v rozpravě. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já tedy v první části tohoto svého vstupu bych se také připojil k názoru pana předsedy hospodářského výboru Pilného s tím, že větší zkrácení než 20 dní je absolutně nepřípadné a z časových důvodů nerealizovatelné.

Pak bych si dovolil na něj ještě krátce zareagovat. Ve svém vystoupení jsem poměrně obšírně hovořil o učebnicovém oligopolu tří operátorů. A požadované snížení cen hlasových a datových služeb lze přece dosáhnout rozbitím tohoto oligopolu, při kterém současně se zvýší konkurence.

A pro toho, kdo by ještě nevěděl, co je to oligopol v tomhle ohledu, tak stručně řečeno, oligopol realizuje menší objem produkce. V tomto případě to znamená nízké daňové limity za ceny vyšší, než by musel. V tomto případě ceny jsou skutečně v evropském kontextu extrémní. Úřad na ochranu hospodářské soutěže nyní podle mých informací šetří, zda na telekomunikačních trzích existují důvody pro zásah soutěžního regulátora. Zda právě zde nedochází k té zakázané spolupráci operátorů, která drží ty zmíněné extrémní ceny takto nehorázně vysoko. Posílení pravomocí, konkrétně chcete-li Českého telekomunikačního úřadu jako zmíněného regulátora, prostřednictvím tohoto zákona považuji za více než potřebné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za jeho vystoupení. Ptám se, kdo se dál hlásí do rozpravy. Pokud nikdo - pan ministr ještě v rozpravě, nebo závěrečné slovo? (Závěrečné slovo.) Tak dobře. Mohu rozpravu ukončit.

Nyní závěrečná slova - nejdříve pan ministr průmyslu a obchodu České republiky Jiří Havlíček. Máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček Děkuji, vážený pane předsedající. Pokusím se vyslyšet výzvy některých poslanců, abych byl ve svém závěrečném slově krátký, ale nejprve mi dovolte, abych se vyjádřil k některým věcem, které zde byly zmíněny.

Chtěl bych ujistit vaším prostřednictvím, pane předsedající, pana poslance Černocha, že nikdo tady rozhodně nezatajuje, že by přechod na nový model digitálního vysílání neměl žádné náklady pro občany. Rozhodně to tak není a určitě tyto informace již v médiích proběhly, tedy občané vědí, že bude potřeba vyměnit televizi, případně si koupit nový set-top box. To není nová informace, to je informace, která již tady je a která se samozřejmě bude v mediálním prostoru také šířit.

Pokud jde o mediální kampaně, tak rozhodně nebudou operátoři dostávat finanční prostředky na mediální kampaň. Jediné finanční prostředky, které mohou jít do mediální kampaně, jsou prostředky, které by mohlo využít Ministerstvo průmyslu a obchodu na podporu osvěty právě přechodu na DVB-T2 a na to, co to pro občany znamená. My už jsme s tou kampaní začali, podívejte se na naše internetové stránky. V podstatě naprostá většina těch informací, které s tímto tématem souvisí, tam je již několik měsíců uvedena.

Pokud jde o případ Španělska, který zde byl také zmíněn, dovolil bych si sdělit, že to je úplně jiný případ. Souvisí to s tím, za co mne zde kritizoval pan předseda poslaneckého klubu ODS pan Stanjura z hlediska tzv. notifikace. Ano, ve Španělsku byly problémy právě proto, že se rozhodli vyplatit finanční podporu soukromým subjektům, aniž by to měli notifikováno - chcete-li česky schváleno - Evropskou komisí. Toto není ten případ. My nebudeme vynakládat žádné prostředky na kompenzace, aniž bychom to měli schváleno Evropskou komisí.

Pokud se týká dalších aspektů tohoto zákona, nechci se příliš vracet do minulosti. Nepochybně to, že se učiní kroky, které povedou k většímu konkurenčnímu prostředí, že zákazníci budou moci mnohem snáze přecházet od jednoho operátora k druhému, podnítí konkurenční prostředí a nepochybně to může v konečném důsledku vést jak ke zkvalitnění služeb, tak i k levnějším cenám za tyto služby. Tedy pravdou je to, že skutečně tato novela nemá přímý vliv na cenu mobilních dat, ale samozřejmě tím, že se zvýší konkurenční prostředí, to může ve svém důsledku - a my věříme, že povede - k těm levnějším cenám vést.

Pak bych se ještě vyjádřil k jednomu tématu, které zde zaznělo, proč byl zvolen zrovna formát DVB-T2. Chtěl bych upozornit, a ono je to také někde v podkladových materiálech uvedeno, že podobnou cestou nebo stejnou cestou se vydávají okolní státy, jako je Spolková republika Německo nebo kupříkladu Rakousko. Takže v tomto ohledu chceme, aby Česká republika byla kompatibilní.

Pokud jde o náklady, které budou hrazeny operátorům v souvislosti s přechodem na nový standard DVB-T2, tak kompenzace, která bude hrazena, souvisí pouze částečně s investičními náklady, částečně s odpisy z realizovaných investic. Ale znovu tady chci potvrdit, že operátoři nebudou dostávat žádné finanční prostředky na mediální osvětu.

Tolik asi krátce k některým tématům, která zde zazněla.

Dovolím si v tomto závěrečném slově vás znovu požádat o podporu tohoto zákona a dovoluji si znovu požádat o schválení zkrácení lhůt pro projednávání mezi prvním a druhým čtením ve výborech. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Pan zpravodaj závěrečné slovo? Nemá zájem. Můžeme tedy přistoupit k hlasování o návrzích. Nepadl žádný návrh na vrácení ani na zamítnutí předloženého návrhu, a tedy můžeme hlasovat o přikázání výborům k projednání. Pan zpravodaj mě bude kontrolovat, jestli padly v rozpravě nějaké jiné návrhy, protože tady nemám žádnou poznámku.

 

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Má někdo jiný návrh na garanční výbor? Není tomu tak.

Přistoupíme k hlasování číslo 43. To jsem zahájil a ptám se, kdo je pro hospodářský výbor jako výbor garanční. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 43. Z přítomných 151 poslance pro 141, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu výboru.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalším výborům. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak. V rozpravě nepadl jiný návrh, pane zpravodaji? Nepadl.

 

Můžeme tedy projednat ještě návrh na zkrácení lhůty k projednání na 20 dnů, který byl předložen v rozpravě, a to v hlasování číslo 44, které jsem zahájil. Ptám se, kdo je pro zkrácení lhůty k projednání. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 44. Z přítomných 151 poslance pro 117, proti 8. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji tedy, že tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu a lhůta k projednání byla zkrácena na 20 dnů mezi prvním a druhým čtením. Děkuji panu ministrovi průmyslu a obchodu, děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 1 našeho programu schůze.

 

Nyní se budeme zabývat bodem číslo

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.