Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

39.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 198/2009 Sb.,
o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany
před diskriminací a o změně některých zákonů
(antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony
/sněmovní tisk 688/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr Jan Chvojka. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr vlády ČR Jan Chvojka Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych vám dnes představil vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení, o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů, dále známý jako antidiskriminační zákon, a další související zákony. Cílem návrhu je implementovat právo Evropské unie, konkrétně směrnici Evropského parlamentu a Rady číslo 2014/54/EU o opatřeních usnadňujících výkon práv udělených pracovníkům v souvislosti s jejich volným pohybem.

Směrnice se zabývá ochranou práv pracovníků EU a jejich rodinný příslušníků. Pracovníci Evropské unie jsou občané Evropské unie, kteří využívají svou svobodu pohybu a pobytu na území jiného členského státu než toho, jehož jsou občany, za účelem hledání a výkonu práce či jiné ekonomické aktivity a souvisejících činností. Přitom musí mít v přístupu k zaměstnání a jeho výkonu, přístupu k sociálním a daňovým výhodám, bydlení a přístupu dětí k obecnému, učňovskému a odbornému vzdělávání stejná práva jako občané členského státu, kde pobývají, a nesmí být nijak diskriminováni na základě státní příslušnosti.

Jakkoliv je toto právo pracovníků EU na volný pohyb plynoucí přímo ze Smlouvy o fungování Evropské unie, tak praxe v zemích Evropské unie stále ukazuje, že pracovníci z řad občanů EU a jejich rodinní příslušníci jsou vystaveni rozdílnému zacházení a že nedostatek informací a právní i administrativní překážky je odrazují od výkonu jejich svobody pohybu a pobytu. Proto EU přijala uvedenou směrnici, která má pracovníkům zajistit procesní ochranu práv před soudy a jinými orgány, odbornou podporu nevládních organizací v jednotlivých řízeních a pomoc a podporu speciálních orgánů, které by jim poskytovaly informace o jejich právech a povinnostech a zároveň by analyticky zkoumaly situaci pracovníků EU a doporučovaly by případně její zlepšení.

Do českého práva je tedy uvedená směrnice transponována novelizacemi antidiskriminačního zákona, procesních předpisů a zákona o veřejném ochránci práv.

Základním prvkem novely jsou změny v antidiskriminačním zákoně směřující k provázání zákazu diskriminace při volném pohybu občanů EU na základě jejich státní příslušnosti se zákazem diskriminace v antidiskriminačním zákoně jako hlavním českém antidiskriminačním předpise. Pracovníci EU a jejich rodinní příslušníci budou tedy v České republice chráněni před diskriminací na základě státní příslušnosti stejně jako jiné oběti diskriminace. Zákaz diskriminace na základě státní příslušnosti se bude týkat jen pracovníků EU ve věcech, kde ji zakazuje právo EU, nikoliv všech cizinců žijících v ČR ve věcech, které se jich týkají.

Dalším bodem jsou změny v občanském soudním řádu a soudním řádu správním, které mají umožnit, aby v soudním řízení pracovníkům EU mohly poskytnout pomoc organizace, které se specializují na diskriminaci na základě státní příslušnosti a volný pohyb osob. Pravomoci orgánů na podporu volného pohybu pracovníků EU a jejich rodinných příslušníků a rovného zacházení s nimi budou svěřeny veřejnému ochránci práv, který je svou povahou požadavkům směrnice nejbližší. Pověření tohoto orgánu je organizačně i finančně nejvýhodnější, je to lepší než zřizovat orgán nový. Proto bylo pověření ochránce zvoleno jako ze všech aspektů nejvhodnější.

Cílem návrhu je tedy zajistit všem občanům Evropské unie včetně občanů České republiky kvalitní možnost využít jejich svobody pohybu a pobytu v zemích EU bez překážek v souladu s našimi závazky plynoucími z práva EU. Kvalitní jednotná úroveň ochrany na evropské úrovni včetně České republiky bude prospěšná všem občanům Evropské unie, tedy i našim občanům při práci a životě v zahraničí.

Na závěr bych si proto dovolil požádat o propuštění tohoto tisku do dalšího čtení a zároveň bych si dovolil požádat o zkrácení projednávání ve výborech na 30 dnů. Důvodem je jednak poměrná stručnost tohoto návrhu a především nutnost zajištění co nejrychlejší implementace směrnice, neboť už u ní uplynula implementační lhůta a Evropskou komisí bylo započato formální řízení o porušení smlouvy vůči naší republice.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi a nyní prosím zpravodajku pro prvé čtení, paní poslankyni Zuzku Bebarovou Rujbrovou, aby se ujala slova. Prosím, paní zpravodajko.

 

Poslankyně Zuzka Bebarová Rujbrová: Hezké odpoledne, kolegyně a kolegové. Jak už uvedl pan ministr, tisk 688, vládní návrh novelizující antidiskriminační zákon, reaguje na nejednotnou legislativní úpravu a praxi jednotlivých členských států Evropské unie při realizaci evropských směrnic umožňujících občanům Evropské unie a jejich rodinným příslušníkům volný pohyb po ostatních členských státech a pracovní uplatnění v těchto zemích. Jejich pracovní postavení by v těchto zemích mělo být srovnatelné se zaměstnanci pocházejícími z konkrétního členského státu. Ve skutečnosti v některých zemích dochází ke zvýšeným požadavkům na cizince, neuznávání kvalifikace, nároků na znalost jazyka a upřednostňování místních pracovních sil.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie ve svých směrnicích zakazuje diskriminaci v oblasti rovného přístupu k zaměstnání a stanoví právo na stejné pracovní podmínky a na rovný přístup k sociálním a daňovým výhodám. Smyslem návrhu tedy je aplikovat směrnice Evropské unie do české legislativy a současně určit orgán pověřený kontrolou jejich dodržování. Tím by se měl stát veřejný ochránce práv, jemuž má být nadále svěřena metodická pomoc při sporech z důvodu této diskriminace, analytická činnost a mezinárodní kooperace.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. A otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, vážené dámy, vážení pánové, musím říct, že mi dnešní odpoledne připadá opravdu jako mimořádné marnění času nás všech na úplně zbytečných normách. Už jsme tady měli asi čtyři, jejichž výsledky jsou nula nula nic. Tohle je další. Naprosto zbytečná, naprosto zbytná norma, kterou, upřímně řečeno, když neprojednáme, ani neschválíme ani čárečku z ní, tak se nestane této zemi, jejím obyvatelům, a dokonce ani Evropské unii vůbec, ale vůbec nic.

Já docela chápu, že to není vina stávajícího ministra. Taky když se podíváte na ten tisk, tak je podepsán jeho předchůdce pan ministr Dienstbier. Ale něco tak zhola zbytečného, jako je sem předkládáno, dokonce za situace, kdy fakticky i důvodová zpráva přiznává a říká - z hlediska práv občanů ostatních zemí Evropské unie, kteří by tady měli být případně podle evropské antidiskriminační legislativy hájeni, tak všechna práva na jejich obhajobu tady máme. Všechny procesní postupy tady máme, neexistuje žádný způsob, jak tyto procesní postupy vylepšit. Ale jenom se vymýšlí oblíbené evropské - jak to teď nazvat slušně na půdě této ctěné Sněmovny, abych se někoho nedotkl - ptákoviny, které směřují k tomu, že ještě každá věc, která je hlídána soudy, státní mocí a dalšími orgány musí mít nějaký speciální orgán, který ji monitoruje a sděluje evropským úředníkům nějaké hluboké pravdy o tom, jak je, nebo není v České republice dodržována. Nic jiného v tom není.

A kromě toho, že ještě můžou existovat různé neziskové organizace, které budou čerpat velké peníze z našich nebo evropských rozpočtů a budou hlídat, jestli my, když je tady zaměstnaný občan Spolkové republiky Německo nebo Španělského království nebo Maďarské republiky nebo něčeho podobného, jestli náhodou nějakým způsobem není diskriminován. A to všechno za situace, kdy dobře víme, že fakticky dochází v různých západních zemích k jisté míře diskriminace našich zaměstnanců, kdy dochází k opakovaným pokusům v té řekněme staré Evropě vymýšlet různá pravidla, jako povinnost dodržování jednotné minimální mzdy a podobné věci, které mají fakticky diskriminovat občany z té východní části, o jazykových a jiných bariérách ani nemluvě, které řešíme dnes a denně.

Já opravdu netuším, proč takhle - to je úplně útlounký materiál - vůbec máme projednávat a vůbec máme v tomhle čase přijímat. Já doporučuji, abychom ho vrátili vládě k přepracování. Řekli: je to naprosto zbytné.

Jestli něco Evropa nepotřebuje, a opravdu nepotřebuje, tak jsou to přesně tyhle ptákoviny, tahle neustálá další a další monitorovací centra, další a další orgány, které hlídají, jestli náhodou někde - a furt se bavíme jenom o občanech Evropské unie, resp. jednotlivých členských států Evropské unie, teď já do toho vůbec netahám uprchlíky, vůbec netahám azyl, vůbec netahám další věci, i když samozřejmě v souvislosti s tím, jak jsou případně některé státy připraveny udělovat své občanství různým azylantům, tak se to pak samozřejmě vztahuje i na ně. Ale to je úplně jiná otázka. Bavíme se jenom o tom, v jakém rozsahu se chováme vůči členským občanům jiných členských států. A jak říkám, důvodová zpráva sama přiznává, všechny procesní postupy tady máme. Není nejmenšího důvodu něco upravovat. Všechny ochrany správními soudy a dalšími máme.

Jediné, co se tady zakotvuje jakoby navíc, že mohou existovat nějaké neziskové organizace, které se zřejmě budou starat o práva Francouzů, Rumunů či Bulharů v České republice, budou dbát na to, aby náhodou nebyli diskriminováni při svém zaměstnání, a že bude existovat speciální monitorovací centrum, opět jako obvykle přiřazené k veřejnému ochránci práv. A já sice chápu tu logiku, že to tam má být přiřazeno, ale naprosto nechápu žádnou logiku toho, proč něco takového vůbec má být monitorováno, proč něco takového potřebujeme k fungování Evropy monitorovat. To jsou tak zbytečné věci a věci, které tak zbytečně rozčilují občany ve všech evropských zemích, že nakonec skončíme v těch brexitech. Protože přesně se dělají pořád takovéhle nesmysly a zaměstnává se víc a víc lidí jenom na to, že provádějí nesmyslné, nesmyslné monitoringy.

Já opravdu velmi prosím, abychom se bavili o tom, jestli takovéhle věci mají smysl. A jestli když se napíše na normu Evropská unie - a vláda se to bohužel naučila psát úplně všude, dneska všechny čtyři předchozí zákony měly za sebou poznámku Evropská unie, ty další čtyři mají také poznámku Evropská unie, znalci související nemají jenom proto, že se tam nevešla. Ale řekněte mi někdo, co má Vojenská policie společného s Evropskou unií? Ozdravné postupy možná, znalci a tlumočníci. To jsou čistě vnitrostátní úpravy. - Do které se vždycky strčí jedna věta provádějící nějaký předpis Evropské unie a řekne se: to musíme provést, protože nám to předepisuje Evropa. Tohle je to samé. Směrnici a nařízení máme provedené v našem právním řádu. Upřímně řečeno, kdybychom ho neměli, tak stejně je to přímo vynutitelný předpis. A jediné, co tady vytváříme navíc, je monitorovací centrum u veřejného ochránce práv. To je opravdu úplně zbytečné a pokládám to za zbytečné zatěžování jak právního řádu, tak této Sněmovny, tak těchto občanů.

Navrhuji vrátit vládě k dopracování. Ať s tím přijdeme až někdy, až se budeme opravdu bavit o tom, jak má fungovat Evropská unie, a ne o tom, jestli mají existovat monitorovací centra na téma, jestli jsou občané v cizím státě diskriminováni, nebo nejsou při dnešním rozsahu celé antidiskriminační legislativy. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Zdeněk Soukup, po něm s přednostním právem pan předseda Černoch. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Zdeněk Soukup: Pane předsedající, dámy a pánové, já budu mít faktickou poznámku velice krátkou, protože kolega Benda vaším prostřednictvím, pane předsedající, mně to usnadnil. On řekl v podstatě to, co jsem chtěl říct já.

Já se jenom zaměřím na to, že my jsme tady před nedávnem dlouze diskutovali o pravomocích, které se dávají ombudsmanovi. Tentokrát zase je tady snaha řekl bych dát práci ombudsmanovi. Já vyslovím jenom jedno přání. Doufám, že nám úřad veřejného ochránce práv nebo veřejné ochránkyně práv právě zase tímto novým úkolem, který dostane, nezačne bobtnat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan předseda Černoch s přednostním právem. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, nevýhodou je, když jdete na mikrofon po několika předřečnících, že opravdu už řekli vše, co jsem chtěl říct i já. Ve vší úctě k panu ministrovi, není to z jeho pera, je to šílenost z pera jeho předchůdce. Bavili jsme se tady o tom nedávno. Byla to velmi dlouhá diskuse kolem pravomocí ombudsmana, ombudsmanky. To, co říkal pan kolega Benda, je pravda pravdoucí, protože vše máme a zanáší se jenom další nános do řádu, který v této chvíli si myslíme, že funguje velmi dobře.

Já bych rád přednesl návrh na přerušení do přítomnosti ombudsmanky paní Šabatové, protože si myslím, že ta by u tohoto projednávání měla být. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana ministra. Paní zpravodajka, prosím. Bude lepší u řečnického pultu, ano, děkuji.

 

Poslankyně Zuzka Bebarová Rujbrová: Kolegyně a kolegové, musím říci, že vám příliš nerozumím. Jedním dechem tady ústy pana poslance Bendy kritizujete zacházení s našimi občany v zemích staré Evropské unie s tím, že nejsou rovnoprávní, nemají stejné pracovní podmínky a jsou na ně kladeny daleko větší nároky, na druhou stranu nesouhlasíte s tím, aby evropská směrnice, která zakazuje podobné formy diskriminace, byla do českého práva aplikována. Já v tom vidím jediný důvod, a to ten, komu mají být kontrolní pravomoci svěřeny, a nechuť této Sněmovny k veřejné ochránkyni práv. Ale zkuste se také zamyslet nad obsahem návrhu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Závěrečné slovo pana ministra. Prosím, pane ministře.

 

Ministr vlády ČR Jan Chvojka Děkuji za slovo. Budu krátce reagovat na předřečníky, na pana kolegu Soukupa a pana kolegu Černocha, prostřednictvím pana místopředsedy. Jde o nulové zvýšení kompetencí veřejného ochránce práv. Všichni víte, že původní velkou novelu, která obsahovala například možnost dát antidiskriminační žalobu nebo možnost dát Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona nebo jeho části, jsem stáhl. Tady jde opravdu o to, že by měl vzniknout nějaký monitorovací mechanismus, který je podle mého názoru lepší dát nějaké stávající instituci než zavádět novou. Jde tady spíše o šetření našich finančních prostředků než o zvyšování nějakých pravomocí.

Na pana kolegu Soukupa. Jde o vládní návrh, to znamená i o návrh, pro který hlasovalo hnutí ANO. Je to tak. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Po závěrečných slovech eviduji návrh pana poslance Bendy na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k přepracování. Je to tak? (Ano.) Přivolám naše kolegy v předsálí. Odhlašuji vás všechny a prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

 

Budeme hlasovat nejprve o procedurálním návrhu pana poslance Černocha na přerušení tohoto bodu do přítomnosti ombudsmanky.

Zahajuji hlasování o procedurálním návrhu pana poslance Černocha. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování pořadové číslo 149. Přihlášeno je 106 poslankyň a poslanců, pro 29, proti 52. Návrh nebyl přijat.

 

Dále budeme hlasovat o návrhu pana poslance Bendy na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování pořadové číslo 150. Přihlášeno je 109 poslankyň a poslanců. Pro 33, proti 39, ani tento návrh nebyl přijat.

 

Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání petičnímu výboru jako výboru garančnímu. Má někdo jiný návrh na garanční výbor? Paní poslankyně Černochová.

 

Poslankyně Jana Černochová: Vzhledem k tomu, že legislativu, která se týká azylu, která se týká cizinců, standardně projednává výbor pro bezpečnost, navrhuji, aby se garančním výborem stal výbor pro bezpečnost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. To je protinávrh, o kterém budeme hlasovat. Ještě jiný návrh na garanční výbor? Není tomu tak.

 

Budeme tedy nejprve hlasovat o protinávrhu, který navrhla paní poslankyně Černochová, aby se garančním výborem stal výbor pro bezpečnost.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování pořadové číslo 151. Přihlášeno je 111 poslankyň a poslanců, pro 29, proti 43. Návrh nebyl přijat.

 

Budeme tedy hlasovat o návrhu na přikázání předloženého návrhu k projednání petičnímu výboru jako garančnímu.

O tom jsem zahájil hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování pořadové číslo 152. Přihlášeno je 111 poslankyň a poslanců, pro 96, proti 4. Návrh byl přijat.

 

Organizační výbor zároveň navrhl přikázat tento návrh ústavněprávnímu výboru jako dalšímu výboru. Paní poslankyně Černochová se hlásí a chce jistě navrhnout i bezpečnostní výbor.

 

Poslankyně Jana Černochová: Ano, pane místopředsedo, odezíráte mi ze rtů. Přesně tak. Jak jsem říkala v předešlém příspěvku, standardně se bezpečnostní výbor touto problematikou zabývá. Nevidím jediný důvod, proč by tomu mělo být v tomto případě jinak. To, že dneska je tady zvláštní atmosféra v této Poslanecké sněmovně, že tady probíráme biologické zbraně, kolega navrhne, aby se tím zabýval výbor pro obranu, a zejména členové ČSSD to blokují, to je pro mě poměrně nepochopitelné. Prosím, respektujme zaběhlou praxi, která tady více než tři roky probíhá, a dávejme tyto věci do výborů, které k tomu jsou zřízeny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Černochové. Já vám přímo visím na rtech, paní poslankyně.

Paní poslankyně Hnyková jako další s návrhem na přikázání.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Já bych navrhovala, aby se to projednalo ve výboru pro sociální politiku. Když se to týká zaměstnanců a jejich podmínek, tak si myslím, že to do tohoto výboru přísluší. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Jestli nikdo nemá žádný další návrh, budeme tedy hlasovat nejprve o návrhu paní poslankyně Černochové na přikázání bezpečnostnímu výboru.

O tom jsem zahájil hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování pořadové číslo 153. Přihlášeno je 114 poslankyň a poslanců, pro 58. Návrh byl přijat.

 

Dalším návrhem je návrh na přikázání výboru pro sociální politiku.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování pořadové číslo 154 přihlášeno je 115 poslankyň a poslanců, pro 47, proti 22. Návrh nebyl přijat.

 

Posledním hlasováním je návrh na zkrácení lhůty o 30 dnů. - Omlouvám se, ano, ještě hlasování o ústavněprávním výboru.

Zahajuji hlasování o návrhu na přikázání ústavněprávnímu výboru. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 155. Přihlášeno je 118 poslankyň a poslanců, pro 80, proti 6. I tento návrh byl přijat.

 

Poslední hlasování je tedy hlasování o zkrácení lhůty na 30 dnů, jak navrhl pan ministr.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 156. Přihlášeno je 118 poslankyň a poslanců, pro 27, proti 48. Návrh nebyl přijat.

 

Konstatuji tedy, že návrh byl přikázán petičnímu výboru jako garančnímu, dále bezpečnostnímu výboru a výboru ústavněprávnímu. Děkuji panu ministru i paní zpravodajce a končím prvé čtení tohoto návrhu zákona.

 

Dalším bodem našeho jednání je bod číslo

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.