Čtvrtek 6. dubna 2017, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Radek Vondráček)
288.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace
Na pořad jednání 56. schůze Poslanecké sněmovny byly předloženy tři odpovědi na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni, a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které zní: Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná.
Nyní přistoupíme k projednání odpovědí na písemné interpelace. Jako první - ministr vnitra Milan Chovanec odpověděl na interpelaci poslance Zdeňka Ondráčka ve věci zvláštního příplatku pro služební místa v ochranné službě. Interpelace se předkládá jako tisk 1040. Projednávání této interpelace bylo přerušeno do přítomnosti ministra vnitra Milana Chovance. Já tímto otevírám rozpravu. Pan poslanec je přítomen a já mu tímto předávám slovo.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji za slovo, pane řídící. Vážený pane ministře, vážení kolegové z ochranné služby, kteří nás zde chráníte, pane náměstku ochranné služby, který nás posloucháte v zákulisí. Učinil jsem dotaz na pana ministra ve věci zvláštního příplatku pro příslušníky ochranné služby, a učinil jsem tak záměrně právě u ochranné služby, abyste i vy, kolegyně a kolegové, mohli popřípadě učinit dotaz u kolegů, kteří jsou zde v předsálí, popř. kolem prostor a kolem budovy Poslanecké sněmovny, popř. Senátu, vlády nebo kdekoliv jinde, abyste měli možnost s těmito policisty o této problematice hovořit.
Není to problém jen ochranné služby, ale i některých jiných útvarů. Ale ochrannou službu jsem si z tohoto důvodu vybral záměrně. Ochranná služba poskytuje osobní epizodickou ochranu a bezpečnostní dopravu trvale chráněných ústavních činitelů, takže víme, jaké penzum činností ochranná služba Policie ČR vykonává.
Jak sami již víte, plat policisty se skládá z několika složek. Základního tarifu - to je ta složka, o které zde hovoříme, kdy vláda od 1. 7. navýší základní tarify o slíbených deset procent a pokryje tak náklady inflace za posledních osm let. Zvláštní příplatek, též nazýván jako rizikový příplatek, který je přiznáván např. za činnosti spojené s ochranou zájmu státu, při nichž může dojít k ohrožení života nebo zdraví, a je ve výši tisíc až 6 tisíc korun podle toho, kde policista vykonává svoji službu. Pak je to osobní příplatek, který je ovšem jen nenárokový. A potom jsou to: příplatek za vedení, to podle stupně řídicí úrovně, a samozřejmě odměna, což je nenároková, která se vyplácí při splnění mimořádného úkolu.
Rozkazem policejního prezidenta č. 240/2016 je stanovena výše zvláštního příplatku, tzv. rizikáče, pro služební místa v ochranné službě, resp. jeho přílohou. A zde je uvedeno, že vedoucí odboru či vedoucí oddělení mají zvláštní příplatek ve výši 6 tisíc korun, to znamená v plné výši, v maximální výši, kdežto takzvaní řadoví příslušníci u prvního a druhého oddělení, to znamená ti kolegové, kteří stojí tady v předsálí u dveří, popř. kde jinde, mají zvláštní příplatek ve výši 4 300 korun.
A já jsem se dotazoval, proč mají vedoucí funkcionáři u ochranné služby vyšší zvláštní příplatek proti jim podřízeným příslušníkům, když rozdíl mezi nimi by měl být v tom, že řídící pracovník má příplatek za vedení. Domnívám se, že vykonávají stejně rizikovou práci. Spíše obráceně, kolegové v přímém výkonu mají vyšší míru rizika než jejich řídící nadřízení. A dotazoval jsem se, zda se pan ministr domnívá, že vedoucí funkcionáři vykonávají více rizikovou práci než jim podřízení.
Pan ministr mi odpověděl. Nejprve mě seznámil, co je zvláštní příplatek, a v závěru mi odpověděl, že výjimka učiněná podle nařízení, resp. z přílohy rozkazu policejního prezidenta 240/2016, tak výjimka učiněná je u nepatrného poctu vedoucích příslušníků. Jedná se o sedm vedoucích příslušníků, což představuje pouze osm procent řídicích funkcí útvaru. Tito příslušníci se podílejí - a teď prosím poslouchejte bedlivě - na většině bezpečnostních akcí a opatření a jsou nasazováni na kritická místa, kde je míra ohrožení jejich života a zdraví vyšší než u jejich podřízených a míra jejich psychické zátěže je mimořádně vysoká v důsledku řešení krizových situací přímo v době průběhu bezpečnostních akcí, které se liší případ od případu jejich riziky a náročností, kterou nelze předem specifikovat.
No, nesměl bych znát, jak vypadá funkce nebo výkon činnosti u policejních orgánů. Nebudu to komentovat svými slovy, ale dovolím si vám přečíst jeden mail, který jsem dostal od příslušníka ochranné služby:
Vážený pane poslanče, opět vám děkuji za vaši práci a dovolte mi ... atd. poděkovat rovněž za sdílení odpovědi ministra Chovance, která mě osobně velice, ale velice takto po ránu rozveselila. Jsem příslušník ochranné služby, čili vím přesně, o čem je řeč. To odůvodnění ministra vnitra opravdu stojí za to. Dovolím si krátkou reakci sestupně na jednotlivé body. Je možné, že na jiném odboru je situace jiná, ale nepředpokládám to ani nemám informace, které by nasvědčovaly opaku, a proto uvedu, že situace popsaná panem ministrem vnitra u oněch 8 % vedoucích pracovníků je naprosto odlišná od reality.
Pane ministře, poslechněte si, co říká řadový příslušník ochranné služby.
Tito pracovníci - myšleno vedoucí - se podílejí na většině bezpečnostních akcí, ale ne na všech. Plánují je a organizují ze svých kanceláří. Potom na místo konání bezpečnostní akce vyjedou, ale ne vždy, ale hlavně samostatně. Kdo je na místě v první linii? Myslíte, že opět tito lidé? Samozřejmě nikoliv. Tito pracovníci, když už dojde na rizikovou situaci, sledují a vyhodnocují situaci zpovzdálí a i díky tomu, že jsou na místě v civilním oděvu, bez označení příslušnosti k PČR, o nich na místě nikdo ani neví. Čili o jakém stupni rizika zde můžeme hovořit?
Pan ministr vnitra píše: Jsou nasazováni na kritická místa, kde míra ohrožení života a zdraví je vyšší. - Několik otazníků a vykřičníků. - Vyšší nežli u lidí v první linii, kteří mají nižší příplatek? Dává vám tohle po výše uvedeném smysl? U koho je míra psychické zátěže vyšší? U člověka, který stojí proti různě agresivním demonstrantům nebo bez protiiúderové výstroje, nebo u člověka, který stojí v bezpečí opodál v civilu bez označení příslušnosti k Policii České republiky? Zákroky na místě provádí kdo? Opět vedoucí pracovník? Ne. Tak to u ochranné služby opravdu nechodí.
Rád bych napsal více, ale nehodí se to. Víte, nikomu nic nezávidím, ale tohle je opravdu dost mimo realitu. S úctou atd.
Málem bych zapomněl na běžný každodenní výkon služby, který je zaměřen zcela na běžně frekventovaná místa území hlavního města, kde jsou příslušníci ochranné služby doslova na odstřel. To je na další psaní, ale zcela to do kontextu srovnání rizikovosti oproti 8 % řídících pracovníků nezapadá.
Takže vážení kolegové a kolegyně, kteří máte o činnost Policie České republiky zájem, máte možnost vidět, jak funguje některá činnost, a tam, kde by bylo logické, aby došlo k rozlišení platů mezi řídícím pracovníkem a policistou v přímém výkonu služby na základě jiných složek platu, to znamená příplatku za vedení, popřípadě osobního ohodnocení příslušníka, tak je potřeba tyto řídící pracovníky ohodnocovat i takzvaným vyšším mírem rizika, to znamená poskytovat jim zvláštní příplatek.
Pokud by to takto mělo fungovat i u jiných útvarů, například u obvodního oddělení Policie České republiky v místě vašeho bydliště, tak si představte, že vedoucí pracovník na obvodním oddělení bude mít 6 tisíc a policista, který je v přímém výkonu služby, pracuje ve dne v noci za jakéhokoliv počasí, bude mít nižší riziko příplatku, protože jeho funkcionář, který mu organizuje službu a určuje, jestli má sloužit v pátek, v sobotu, v neděli nebo ve svátek, má tak vysokou míru rizika, že si zaslouží vyšší rizikový příplatek, takzvaný zvláštní podle zákona.
Já s tím nesouhlasím a myslím si, že pan ministr vnitra by se tím měl zabývat, měl by Policejní prezídium požádat o to, aby přehodnotilo míru rizika příslušníků ochranné služby a toto narovnalo. Příslušníci ochranné služby Policie České republiky, kteří jsou venku, kolem budov Poslanecké sněmovny, vlády, mají tu samou míru rizika jako příslušníci obvodních oddělení nebo místních oddělení zde v Praze, dopravní policie, stálé pořádkové jednotky, kteří mají všichni rizikový příplatek 6 tisíc korun.
Takže já si myslím, pane ministře, že byste měl učinit všechny kroky k tomu, aby rizikový příplatek, zákonem nazývaný zvláštní, byl sjednocen a všichni příslušníci vykonávající službu zde v Praze měli zvláštní příplatek ve výši 6 tisíc korun. Nechci snižovat příplatek vedoucím funkcionářům, ale byl bych rád, kdyby mohlo dojít k dorovnání zvláštního příplatku u příslušníků ochranné služby v přímém výkonu služby.
Děkuji za vaši odpověď. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Ptám se, kdo dál chce vystoupit v rozpravě. Předpokládám, že pan ministr bude reagovat. Máte slovo, pane ministře.
Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, já moc nerozumím podstatě této interpelace, protože tady asi vidíme tu situaci každý jinak, což není nic nemožného nebo divného.
To, co mě vcelku mrzí, je to, že ten příslušník, o kterém jste hovořil, se neobrátil na mě, případně odborovou organizaci, případně na své velitele, protože si nemyslím, že řešit tyto věci tímto způsobem pomáhá kreditu Policie České republiky. Na druhou stranu si myslím, že tato vláda a Ministerstvo vnitra za poslední tři roky udělaly maximum pro to, aby se práce policistů zlepšila i po stránce finančního ohodnocení.
Vážený pane poslanče, nechci vás opravovat a prostřednictvím pana předsedajícího snad pouze jednu doušku - těch deset procent, o kterých hovoříte, to není narovnání inflace. Těch deset procent, která teď policisté, hasiči a ostatní složky bezpečnostního aparátu státu dostanou od 1. 7. letošního roku, je z mého pohledu odstranění křivdy. To jsou peníze, které byly odebrány. Když se podíváte na zvyšování platů v průběhu posledních tří let, tak tam hledejme inflaci. Těchto deset procent je z mého pohledu náprava křivdy, která se nikdy neměla stát. Stát neměl nikdy těmto lidem deset procent ze mzdy sebrat.
V těch ostatních otázkách - ti vedoucí pracovníci, a je jich opravdu sedm podle informací od ochranné služby, to jsou lidé, kteří vyjíždějí na jednotlivé bezpečnostní akce. Jejich úkolem je rozdělovat práci, řídit činnost příslušníků Policie České republiky na místě a mimo jiné například koordinovat svoji činnost se složkami integrovaného záchranného systému. Já velmi těžko mohu přijmout fakt, že tito lidé tam mají stejné úkoly jako ti řadoví příslušníci. Těchto sedm lidí u ochranné služby, kteří jsou zařazeni do ochrany objektů, podle informací, které mám, tak pouze těchto sedm lidí má rozdílný zvláštní příplatek oproti svým podřízeným. Jinak je to stejné.
Já jsem zaznamenal i určitou debatu o tom, že snad tiskoví mluvčí napříč policií mají nestandardní zvláštní příplatek. Dotazem na Policejní prezídium jsem zjistil, že tento příplatek u tiskových mluvčích a intervenčních pracovníků je plošně stanoven na výši 3 300 korun. To znamená, není pravda, že by tady byl ten příplatek stanoven nějak nestandardně.
Co se týká těch sedmi lidí, o kterých hovoříme, že mají rozdílný příplatek, já bych rád připomněl, že jako příklady za posledního půl roku, kdy se právě tito lidé v roli vedoucích pracovníků rozhodující měrou podíleli na.... (Odmlka pro zvýšenou hladinu hluku v levé části sálu.)
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já poprosím o klid v sále. Jestliže máte pocit, že potřebujete něco probírat, můžete venku.
Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Doufám, že pan kolega Ondráček bude slyšet přes ten hluk z klubu KSČM.
Co se týká tedy těchto pracovníků, velmi rozhodující měrou se podíleli na zajištění zahraničních návštěv, jako byl prezident Bulharska, Slovenska, Tádžikistánu, Francie, Srbska, na návštěvách předsedů vlád Polska, Slovinska, Německa, Malty, předsedů parlamentních komor Kanady, Švédska, Chorvatska, ministrů zahraničí Francie, Rakouska, Slovenska, Íránu, Velké Británie, Libye, Slovinska, Japonska, Vatikánu a dalších. To znamená, tito lidé se velmi zásadní měrou podílejí na organizaci právě na místě samém při těchto bezpečnostních opatřeních. Ono se to nezdá, protože v podstatě nevím, jestli každý z nás, co jsme tady, ví, že ochranná služba de facto zabezpečuje návštěvy těchto zahraničních státníků, tak právě při těchto akcích na místě tito lidé zajišťují součinnost mezi složkami policie a ostatními složkami, a proto z našeho pohledu je vhodné a dobré, aby měli tedy o dejme tomu tisíc korun nebo patnáct set vyšší zvláštní příplatek.
Závěrem, a nechci se tady prosím pěkně vyvazovat z nějaké zodpovědnosti a nebráním se té debatě, nebráním se ji dál vést, nebráním se v podstatě s panem kolegou Ondráčkem možná i na půdě bezpečnostního výboru se k tomu vrátit, proč také ne, za účasti policejního prezidenta. Ale chtěl bych tady pouze říci, že ministr vnitra nemůže přímo zasáhnout do konkrétní výše zvláštního příplatku podle § 120 odst. 3 zákona o služebním poměru. To znamená, že toto je plně v kompetenci nezávislého policejního prezidenta. A ty výše zvláštních příplatků nerozhoduje ředitel ochranné služby, ale v konečném důsledku a v konečné fázi a v konečném rozhodnutí je to právě Policejní prezídium, které o této výši rozhoduje, i v rámci nařízení, o kterém tady hovořil pan kolega Ondráček.
To znamená za mě: Já u těch sedmi lidí ten problém nevidím. Pokud ho tam opravdu vidíme, pojďme se k tomu vrátit na jednání bezpečnostního výboru, kam přizveme policejního prezidenta, a pojďme to do hloubky prodiskutovat.
A všem příslušníkům policie, kteří tu jsou jako ochranná služba: pokud máte nějaký takový problém nebo máte jakoukoliv starost, bolest, obraťte se klidně na mě. Nekoušu.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane ministře. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda klubu KSČM Pavel Kováčik. Poté eviduji přihlášku pana poslance Ondráčka. Máte slovo, pane předsedo.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Paní a pánové, já snad jenom chci se tak drobně omluvit panu ministrovi, že slyšel nějaký šum z našich řad. On říkal, že největší hluk je z řad poslanců klubu KSČM. No je to, pane ministře, proto, že když se dívám po Sněmovně, tak poslanci za klub KSČM na rozdíl od ostatních klubů tady jsou. (Potlesk z levé části jednacího sálu.)
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji panu předsedovi a blahopřeji mu k vysoké účasti (smích v sále). Nyní pan poslanec Ondráček. Máte slovo.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Ještě jednou děkuji. Pane ministře, my nejsme v rozporu. To, co vy tady uvádíte, já ani u těch sedmi příslušníků, kteří tvoří osm procent ochranné služby, jim nezávidím, ani nechci, aby měli sníženo. Vy sám popisujete některé činnosti, které jsou, a jakou mají míru rizika atd., ale to přece patří do příplatku za vedení - příplatku za vedení, který mají v rámci své velitelské funkce. Protože pokud uvádíte, že plní úkoly při ochraně například zahraničních delegací, tak příslušníci ochranné služby stojí bok po boku příslušníkům obvodních oddělení, kteří mají rizikový příplatek 6 tisíc korun. A vedoucí obvodního oddělení, který také má větší míru organizovanosti a rizika, když organizuje některé činnosti, tak má stejný rizikový příplatek. Takže já hovořím o tom, aby došlo k narovnání rizikových příplatků u řadových příslušníků zde v Praze. Protože jak sám víte, ochranná služba dlouhodobě čelí úbytku pracovníků a policisté prostě z ochranné služby odcházejí a nedaří se je nahrazovat. A je i jedním z důvodů to, že prostě mají nižší rizikový příplatek, nebo zvláštní příplatek, ať se netaháme za slovíčka, zvláštní příplatek než příslušníci na místních odděleních. Nejbližší oddělení tady je myslím Na Tržišti nebo kde a tam už prostě mají 6 tisíc.
Takže tady se potkají dva příslušníci v uniformě, jeden patří pod Obvodní ředitelství Prahy 1, druhý patří pod ochranou službu, poznáte to pouze podle rukávového označení, ale jeden tady plní úkoly za 4 300 s mírou rizika a druhý za 6 tisíc korun. A plní oba stejné úkoly například při zajištění prostoru pro to, aby sem mohla přijet zahraniční delegace. Takže nejde o to, že má někdo víc. Jde o to, že 97 % nebo 92 % má rizikový příplatek nižší, než by ho měli mít. A pokud chceme stabilizovat, a já myslím, že to je i vaším zájmem, stabilizovat Ochranou službu Policie České republiky, tak by mělo dojít k tomu narovnání. A já vím, že nemůžete zasahovat přímo do rozkazu policejního prezidenta, ale můžete určitá jednání s policejním prezidiem vést a říci, jestli by to nebyla také cesta k tomu, aby ochranná služba nečelila dlouhodobě takovému personálnímu podstavu, jakému čelí.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Ptám se, jestli má ještě někdo zájem vystoupit v rozpravě. Pokud se již nikdo nehlásí, rozpravu končím a táži se nyní pana poslance Ondráčka, zda navrhuje nějaké usnesení a případně jaké k této odpovědi.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Já nenavrhuji žádné usnesení, protože pan ministr mi odpověděl. Já jsem pouze chtěl panu ministrovi otevřít oči, aby věděl, že ta činnost takto funguje. Takže mně samotné projednání této interpelace stačí. Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Tak, já vám také děkuji. Ještě s přednostním právem se hlásí pan ministr.
Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Já také bych chtěl ze slušnosti pogratulovat klubu KSČM k vysoké účasti (smích v sále). Já jsem pouze nechtěl, abyste rušili svého kolegu, abych mu rozuměl. Takže berte to jako drobný příspěvek do debaty.
K panu kolegovi Ondráčkovi vaším prostřednictvím. Věřte, že mám oči dokořán, a že když jsem přišel před třemi lety na Ministerstvo vnitra, že od té doby jsem se začal divit a ještě jsem neskončil a nepřestal. Byli tam dva policejní prezidenti a řešili jsme v průběhu času tolik problémů. A věřte, že resort, který mám tu čest vést, že ty lidi mám rád, ať to jsou policisté, hasiči, a že se snažím jim podmínky zlepšit. To, že jsme vrátili těch deset procent, znamená i určitou personální stabilizaci pro ty lidi a znamená to především, že jsme jim vrátili hrdost. Protože oni nerozuměli tomu, proč stát, kterému slouží, jim ze dne na den prostě odebere peníze. To není tolik o penězích. To je o pocitu hrdosti, o pocitu sounáležitosti s tím státem. A tam si myslím, že se udělala základní chyba, to se prostě nikdy stát nemělo. Já pevně doufám, že se z toho naši nástupci poučí a už tou cestou nikdy nepůjdou. To je precedens, který se nikde nestal. Nestal se ani v jedné zemi v našem okolí. A když se škrtalo z veřejných rozpočtů, tak aby se sáhlo na platy státních zaměstnanců - nepamatuji se, že by v okolních státech se něco podobného někdy stalo.
Věřte, že mě personální situace u policie tíží, a nejenom u ochranné služby, ale tíží mě obecně. Věřte, že mě tíží, že dnes pro výkon služby například ve středních Čechách a v Praze musíme stahovat policisty z Ústeckého kraje, ze severní Moravy. A věřte, že to, co jsme teď připravili, to znamená ten projekt Rozvoj Policie České republiky, je začátek cesty. Vrácení deseti procent pro ty lidi je začátek cesty. A pokud chceme, aby tady policie a hasičský sbor, které jsou v gesci Ministerstva vnitra, byly stabilizované a stabilní, tak ta cesta bude ještě velmi dlouhá a bude drahá. Já pevně doufám, že i příští Poslanecká sněmovna najde odvahu, aby tam ty zdroje prostě dala. Protože chceme-li bezpečnost, tak ji prostě a jednoduše musíme zaplatit. A hlavní investice musí jít do lidí. Tady jsme v naprosté shodě.
Já se opět vracím k té nabídce, kterou jsem dal, a sedí tady pan poslanec Váňa, předseda bezpečnostního výboru. Pojďme se k této debatě vrátit nejenom v otázce ochranné služby, ale i v rámci ostatních složek Policie České republiky v rámci jednání výboru a vraťme se znovu k tomu materiálu Rozvoj Policie České republiky. My jsme ho sice jako vláda schválili, ale schválili jsme ho bez peněz. To znamená, teď je ještě potřeba namodelovat financování na průběh příštích pěti let. Jsou to zhruba čtyři miliardy korun, které je potřeba do struktur policie a Ministerstva vnitra a hasičského záchranného sboru poslat. Přesně víme, jakou cestou jdeme a budeme rádi, pokud budeme mít šanci o tom s vámi mluvit. Takže ta nabídka je: pojďme debatovat na výboru a vraťme se k tomu jako ke komplexnímu řešení.
a přesně víme, jakou cestou jdeme a budeme rádi, pokud budeme mít šanci o tom s vámi mluvit. Takže ta nabídka je: pojďme debatovat na výboru a vraťme se k tomu jako ke komplexnímu řešení.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane ministře a vzhledem k tomu, že rozprava pokračuje, s faktickou poznámkou pan poslanec Karel Fiedler. Tak, vaše dvě minuty, pane poslanče.
Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Já jen krátce zareaguji na to, co říkal právě pan ministr Chovanec, že příslušníkům byla navrácena hrdost tím, že se jim vrátilo těch deset procent. A já si myslím, že oni se pořád musí cítit diskriminováni tím, když ví, že se jim teprve vrátilo to, co jim bylo vzato, těch deset procent a mezitím ostatním profesím, zejména úředníkům státní správy ty platy rostou. Já si vůbec nemyslím, že to je navrácení té hrdosti.
Současně vím a uvědomuji si - pan ministr neposlouchá, škoda -, že to není způsobeno činností jeho vlády nebo za éry jeho působení na ministerstvu, že to bylo převzato z minulého volebního období minulou vládou. Já jsem si toho vědom. Ale opravdu si nemyslím, že navrácení těch deseti procent by mělo být chápáno, já těm příslušníkům rozumím, já bych to také tak nebral, že mi to vrací moji hrdost, když pouze bylo vráceno to, co bylo vzato, a mezitím ostatním ty platy zase vzrostly.
Chápu, pane ministře, že to není úplně věc vašeho působení, že to má souvislosti s minulou vládou Nečasovou, ale pořád si myslím, že to není adekvátní tomu, aby to napravilo ten stav, který způsobila předchozí vláda.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče i za dodržení časového limitu. Má ještě někdo zájem vystoupit v této rozpravě? Jestli ne, tak opětovně končím rozpravu a vzhledem k tomu, že pan poslanec Ondráček nepodal žádný návrh na usnesení, o kterém bychom hlasovali, končím tento bod a děkuji. S připomínkou takovou zdůraznit výslovnost - Ondráček a Vondráček, někdy se to pletlo v těch příspěvcích. Děkuji osobně.
Tak. Předseda vlády Bohuslav Sobotka odpověděl na interpelaci poslance Vojtěcha Filipa ve věci financování a činnosti registrovaných nestátních tzv. neziskových organizací. Interpelace se předkládá jako tisk 1049. K této interpelaci otevírám rozpravu a poprosím pana místopředsedu Poslanecké sněmovny Vojtěcha Filipa, aby se ujal slova.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo vlády, členové vlády, paní a pánové, dovolte mi, abych sdělil, proč jsem nesouhlasil s odpovědí na svou písemnou interpelaci ve věci nestátních neziskových organizací, které jsou v České republice registrovány, a to z poměrně jednoduchého důvodu. Uznávám, že pan předseda vlády mi odpověděl poměrně přesně na mé otázky, ale odpověděl nikoliv jako předseda vlády, ale - omlouvám se všem účetním - jako účetní. Ale já jsem nechtěl odpověď účetního, já jsem chtěl odpověď předsedy vlády. Účetních si jinak samozřejmě vážím, protože bez nich by samozřejmě těžko šlo dopočítat ty jednotlivé věci. Ale toto je výsostně politické fórum a musíme se k těm otázkám chovat politicky.
Ano, účetně je pravda, že je tady více než 3 600 neziskových organizací, a také je účetně pravda, že jenom tři procenta dostávají z těchto neziskových organizací nějaké příspěvky ze státního rozpočtu. A pan předseda vlády mi přesně odpověděl, že na koncepci integrace cizinců se vydávalo od 10 000 000 v roce 2014 po 19 482 487,48 koruny v roce 2016. Jistě, a je to dokonce údaj, který je za integraci legálně pobývajících cizinců třetích zemí na území České republiky na státní integrační program, který byl vypsán poprvé loni, je 13 996 501 korun a je to integrace osob s udělenou mezinárodní ochranou formou individuálních integračních plánů.
Asistence při přesídlení krajanů, o tom jsme tady jednali, nezpochybňuji, 10 306 489,76 koruny. To jsou asi asistenční služby a přímá pomoc klientům. Nakonec jsem se v tom zařízení na Orlické přehradě v Jihočeském kraji byl podívat, na tom jak tam přesídlujeme lidi z Ukrajiny. A pokud jde o služby v azylových zařízeních, těch 587 051 korun je provoz dílen, skladů, zajišťování volnočasových aktivit, psychologické služby klientům příslušných zařízení. Čili těch 44 479 528,58 koruny nijak nezpochybňuji. Tedy účetně opravdu nezpochybňuji jeho odpověď, pana předsedy vlády.
Ale přece, a tady začíná má zásadní otázka a na tu bych chtěl tady před Poslaneckou sněmovnou odpovědět od pana předsedy vlády - jestli je pravda a sdílí pan předseda vlády názor můj, ale i většiny těch, se kterými se setkávám při odpovědích na takovou otázku, jakou dnes podávám, jestli státní rozpočet v České republice musí být používán pouze v zájmu občanů České republiky. To je zásadní otázka. Opakuji, jestli souhlasí s mým názorem, že rozpočet České republiky musí být používán pouze v zájmu občanů České republiky.
Jestli tomu tak je, tak potom se můžeme bavit dál. Pokud pan předseda vlády nemá takový názor, pak se pravděpodobně na odpovědích neshodneme. Ale já jsem o tom přesvědčen, že to má být výhradně v zájmu občanů České republiky, a v tom případě tedy podle jakého klíče, podle jakého klíče se vybírají projekty pro ty tři procenta těch neziskových organizací, kterým dáváme peníze ze státního rozpočtu bez souhlasu této Poslanecké sněmovny, která je mimo jiné rozpočtovým suverénem podle Ústavy České republiky. Pravda, té suverenity jsme hodně ztratili, protože to většinou necháváme na Ministerstvu financí a tady to potom schválíme nebo neschválíme a případné změny tady ani udělat nemůžeme, protože většinou té volné části, do které by mohli přímo zasáhnout poslanci, jsme ztratili na ni vliv a ani nemáme.
Jestliže tedy ta druhá otázka směřuje na to, podle jakého klíče, a tam mě zajímá, to nemusí být na území České republiky, pokud jde o zájmy České republiky, se ty peníze vydávají, tak v tom případě mě zajímá, jak se vybírají ty země. Jaký je tam klíč. Jestli to je klíč, který souvisí s našimi aktivitami v těch konkrétních zemích, nebo jestli to je klíč regionální, který dohadujeme my sami suverénně, nebo ho ovlivňuje někdo jiný, např. Evropská unie, jejímiž jsme členy, zase nezpochybňuji, anebo jestli tam je jiný zájem. A to by mě opravdu zajímalo.
Já vyberu jeden příklad, který mě totiž přinutil k tomu, abych tu interpelaci podal. Je v zájmu občanů České republiky zlepšení zdravotní péče v Etiopii? Je v zájmu České republiky zvýšení efektivity zemědělství v Etiopii a zlepšení etiopského vzdělávacího systému? Jestli je zájmem České republiky, tak potom dobře. Tak já ten zájem ale chci kvantifikovat, tzn. co je předmětem toho našeho zájmu. Jestli jenom zaplatit Člověku v tísni peníze, který je tam utratí, anebo jestli z toho, z těch utracených peněz, máme zájem v tom, že naše firmy v Etiopii budou prosperovat, že tam budeme mít nějaké zakázky, které umožní zvýšit zaměstnanost v České republice, nebo jestli budeme ty věci dělat.
Já totiž připomínám, že v Etiopii se od roku 2003, čili zhruba za čtrnáct nebo patnáct let, zvýšila populace zhruba o 30 milionů lidí, kdežto u nás ta populace spíše klesá, než by rostla. A v tomto ohledu já ten zájem úplně nevidím. Připomínám totiž, že ten problém neziskových organizací a zájmu daňových poplatníků na tom, aby se ty prostředky utrácely transparentně, není jen otázkou České republiky. Šest senátorů ve Spojených státech amerických včetně Cruze, který byl prezidentských kandidátem, poslalo dopis americkému ministrovi zahraničí Rexu Tillersonovi s žádostí o prošetření grantů Open Society Fund, Sorosovy nadace, aby se zaměřil na činnost proti vládám spojeneckých zemí. Oni ti američtí senátoři konkrétně jmenovali Makedonii.
A mě by zajímalo, jestli některými těmi našimi aktivitami neporušujeme a některé ty naše nadace neporušují principiálně náš mezinárodněprávní závazek. A to je ta druhá hlavní otázka - tamto byla první základní otázka a pak ty podotázky. Tohle je druhá základní otázka - jestli neporušujeme náš mezinárodněprávní závazek, že nebudeme postupovat v rozporu s článkem 1 odst. 1 mezinárodního paktu o občanských a politických právech. To znamená, že každý národ má právo na svůj vlastní politický režim a na využívání svých přírodních zdrojů. To je náš závazek od 1. ledna 1977, respektive od 1. ledna 1993, kdy jsme se vydělili z České a Slovenské Federativní Republiky jako samostatný stát. Protože jestli tomu tak je - a je pravda, že Člověk v tísni je označen některými vládami jiných suverénních států členů OSN za nepřátelskou organizaci a je vymisťován z území těchto států, včetně našich velmi významných ekonomických partnerů, a to ať už na východě, nebo na jihu zeměkoule. A v tomhle ohledu tedy ta druhá otázka je pro mě velmi zásadní. Jestli ty prostředky, které tomu věnujeme, utrácíme tak, že nenarušujeme ten náš mezinárodněprávní závazek.
Totiž proč o tom mluvím. Protože ty prostředky samozřejmě můžeme utratit úplně jinak. Jestli je - promiňte mi, mě uráží, že bychom měli platit z prostředků českého státního rozpočtu některé věci a přitom nemít na léčbu našich dětí a musí se na to sbírat víčka od PET lahví. Nebo jestli máme postaráno o seniory. Několikrát jsem tady upozorňoval při projednávání státního rozpočtu, že mou zásadní výhradou je to, jak se chováme k vlastním seniorům. Dokonce vám ani nevyčítám, pane předsedo vlády, to, že v roce 2014 ten příspěvek pro seniory byl 40 korun, protože to nebyl váš rozpočet, ale rozpočet jiné vlády. Ale v roce 2015 a 2016 jsem vám to vyčítal, protože ten rozpočet jste dělali už vy. A to byl stejný masakr, promiňte mi to, když ten příspěvek pro naše seniory dělal 50 korun. A teprve dnes, teprve pro rok 2017, tedy pro volební rok, jste se rozhodli, že růst důchodů bude o částku, která alespoň nebude výsměchem pro ty seniory.
Stejně tak se ptám, jestli bychom ty prostředky nemohli utratit ve prospěch naší vědy, kultury a vzdělanosti, případně na naše dětské domovy, tedy péči o děti, které se narodily tady a rodiče nemají. Jsem totiž přesvědčen, že to, co se odehrává už bez vlivu Poslanecké sněmovny jako rozpočtového suveréna na některých ministerstvech, odporuje té základní otázce. To znamená, odporuje tomu, že využíváme státní rozpočet - protože my nejsme vlastníci těch peněz. My jsme jako poslanci a vy jako vláda jenom správci těch prostředků, které vybereme na daních, a my je podle mého názoru musíme používat pouze v zájmu občanů České republiky.
To byl ten důvod, pro který jsem nesouhlasil s tou odpovědí, protože mně odpověď účetní nestačí. Ptám se, jestli je to zajištěno tak, abychom neporušovali základní právo občanů České republiky na to, abychom za své daně řešili zejména naše vlastní národní zájmy. Děkuji.
To je první část otázek a očekávám na ty první dvě základní otázky odpověď, pane předsedo vlády. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan předseda vlády Bohuslav Sobotka. (Poslanci KSČM debatují.) Jenom poprosím poslance klubu s největší účastí, aby omezili své rozhovory a poněkud se ztišili. Rušili jste vlastního pana předsedu a ten je jistě zvědavý na odpověď pana premiéra. Děkuji. (Hluk z řad poslanců KSČM neustává.) Ještě jednou prosím o klid.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení páni poslanci. (Poslanci KSČM stále diskutují. Předseda vlády vyčkává na klid v sále.) Ano, děkuji.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane místopředsedo, dovolte mi, abych reagoval na interpelaci pana místopředsedy Filipa.
Především chci říci, že jsem rád, že žiju v České republice. Jsem hrdý na to, že naše země má takový zdravotní systém, jaký má. Vím, že s řadou věcí můžeme být nespokojeni. Ale když to porovnáme třeba se situací ve Velké Británii, kde lidé čekají měsíce a někdy i roky na to, aby se jim dostalo adekvátní zdravotní péče, když porovnáme tu situaci se Spojenými státy, kde obrovské množství lidí ani nemá základní zdravotní pojištění, kde je problém s tím, že privátní pojišťovny si vybírají mezi tím, koho vůbec pojistí a koho nepojistí, je tedy zatraceně dobře, že jsme v naší zemi nepřipustili privatizaci systému zdravotní péče. Že tady máme veřejné zdravotní pojištění a že tady máme systém, kde lidé mají garantováno, že když mají vážné zdravotní problémy, systém zdravotního pojištění to zaplatí.
Pan místopředseda Filip tady mluvil o dětech, na které je potřeba sbírat víčka. Jestliže je dítě nemocné a má třeba vážné zdravotní problémy, tak je tady systém zdravotního pojištění. Zdravotní zákroky, operace, léčba vážné nemoci, třeba rakoviny, je plně hrazena ze systému zdravotního pojištění. Naši lidé mají tu výhodu v České republice, že zde máme veřejný systém zdravotního pojištění, že je to všeobecný systém zdravotního pojištění. Vím, že občas lidé reptají na to, že musí do toho systému odvádět zdravotní pojištění. Ale v okamžiku, kdy zestárnete a potřebujete zdravotní péči, v okamžiku, kdy máte děti a ty děti potřebují zdravotní péči, velmi často si teprve v té chvíli uvědomíte, jak je dobře, že máme všeobecný systém zdravotního pojištění a že skutečně na to, aby někdo podstoupil vážnou drahou léčbu, která třeba v jednom případě může stát i několik milionů korun, nemusíme sbírat víčka, že tito lidé nemusí obcházet zdravotní pojišťovny a prosit se je, aby je pojistily, aby se jim vůbec dostalo zdravotní péče.
Nejsem spokojen s tím, jaká je životní úroveň seniorů v České republice. Jsem přesvědčen o tom, že byla vážná chyba, že v minulých letech se plně nevalorizovalo podle inflace. A budu velmi bojovat za to, a doufám, že pro to získám i podporu v této Poslanecké sněmovně, aby se příští rok valorizovaly penze alespoň o 500 korun v průměru. Musí to být naše priorita. Musíme se na tom dohodnout, že právě valorizace důchodů bude jedna z priorit, protože více než dva miliony našich seniorů si to zaslouží, zejména díky tomu, jak vypadaly valorizace před rokem 2013 a jakým způsobem se na seniorech šetřilo.
Žádné výdaje na neziskové organizace nehrají roli z hlediska toho, abychom našli dostatek peněz na zdravotní péči, to je pro vládu priorita. Nic z toho, co se týká financování neziskových organizací, nehraje roli v tom, abychom našli dostatek peněz na valorizaci důchodů. To je priorita. A já chci, aby nerostla spoluúčast pacienta, jsem proti zavádění poplatků a jsem pro to, aby se neprivatizoval systém zdravotní péče, aby každý, kdo je nemocný, měl šanci dostat tady z tohoto systému adekvátní zdravotní pomoc. Aby ji dostal včas, aby ji dostal v potřebné kvalitě. A stejně tak jsem pro to, aby valorizace penzí příští rok byla alespoň 500 korun v průměru.
Pan místopředseda Filip kritizoval moji odpověď na interpelaci, že byla příliš účetní. Nicméně, vážený pane místopředsedo, jinak to být nemohlo. Vy jste se mě totiž ptal, jak je to s tím financováním neziskových organizací, kolik jich tady máme, kolik dostávají peněz. Vy jste třeba tady psal: "Na internetu kolují informace o tom, jak některé neziskovky vydělávají na migraci, a to nemalé částky. Mluví se o stovkách milionů korun, které putují neznámo kam." Čili když jste mi položil takovouto otázku, že se na internetu mluví o stovkách milionů korun, které putují neznámo kam, cítil jsem povinnost vám přesně říci, jak to je. A nejsou to stovky milionů korun. Nejsou to stovky milionů korun, jsou to ročně desítky milionů korun a to je velký rozdíl. Není to tak, že by putovaly neznámo kam, ale je úplně přesně známo, kontrolovatelné, vyúčtovatelné, jakým způsobem se ty finanční prostředky používají.
Čili abych to řekl jasně, sakumprásk, jak to je. V roce 2014 sakumprásk prostředky, které šly na aktivity, které zajišťovaly nevládní neziskové organizace v oblasti migrace, za celý rok 2014 to bylo 11,3 mil. korun. Čili žádné stovky, 11,3 mil. korun. Já se pak ještě vrátím k těm střevům. Rok 2015 - 21 mil. korun za celý rok. Žádné stovky milionů korun, ale 21 mil. korun za celý rok 2015. A 2016 - 44 mil. korun za celý rok. Opět žádné stovky milionů korun. A není pravda, že to jde neznámo kam. Třeba asistence při přesídlení krajanů. Co to je? Kdo to jsou krajani? Co to je za krajany? Jsou to krajani z Ukrajiny. Jsou to potomci lidí, kteří nejčastěji v 19. století odešli na Ukrajinu, usadili se tam. Jak jistě víte, potomci těchto lidí se obracejí na Českou republiku a usilují o to, aby se mohli se svými rodinami do České republiky přesídlit. To znamená, vrátit se do vlasti svých předků. Naše vláda tuto aktivitu podpořila a já jsem rád, že jsme v roce 2015 na asistenci při přesídlení našich krajanů z Ukrajiny dali 7,6 mil. korun a v roce 2016 jsme to podpořili částkou 10,3 mil. korun. Čili není to neznámo kam, ale je to program, který umožňuje, aby se tito lidé sem přestěhovali, aby si našli práci, aby si našli bydlení. Učí se česky. Děti našich krajanů z Ukrajiny se učí česky za tyhle finanční prostředky. Krajani se učí česky, protože samozřejmě většina z nich už česky neumí, nebo nemluví, nebo umí jenom pár slov, která pochytili od svých rodičů. A na to, aby se děti naučily česky a oni se naučili česky, se vynakládají ty peníze.
Proč se učí česky? Učí se česky proto, aby mohli chodit do školy. Učí se česky proto, aby si našli zaměstnání. A já jsem velice rád, že ten program je do té míry úspěšný, že tito krajani nám nezůstávají na ubytování, které zajišťuje Ministerstvo vnitra. Velmi rychle si najdou práci, velmi rychle si najdou ubytování, pomáhají jim v tom občané České republiky, naše obce, naše spolky. Já jim chci za to velice poděkovat, protože si myslím, že ten program asistence krajanů funguje velmi dobře.
Koncepce integrace cizinců. Jedná se o integraci legálně pobývajících cizinců ze třetích zemí na území České republiky. Integrační program. Integrace osob s udělenou mezinárodní ochranou formou individuálních integračních plánů. Je přece zřejmé, že pro to, aby ti lidé respektovali naše pravidla, aby se dokázali začlenit do naší společnosti, je potřeba je integrovat. Peníze, které vynaložíme na integraci cizinců, se nám mnohokrát vrátí díky vyšší bezpečnosti, díky tomu, že nemáme sociální napětí. Vrátí se díky tomu, že tito lidé se mohou začlenit na náš trh práce, začnou legálně vydělávat a začnou zase ty peníze vracet prostřednictvím daní a odvodů do státního rozpočtu. Kdybychom nedělali ten program integrace cizinců, tak naopak si zaděláváme na problém. Ale opět, jsou to přesné částky, my jsme na státní integrační program v roce 2016 dali 13,9 mil. korun.
Program MEDEVAC. MEDEVAC je myslím jedna z chloub České republiky. My jsme země, která je schopna v humanitárních případech, případech humanitárních krizí, jako je třeba válka v Sýrii, jsme schopni nabídnout léčbu. A my jsme nabídli léčbu. Nabídli jsme léčbu těžce nemocným dětem z uprchlických táborů v Jordánsku a pomohli jsme jim zlepšit jejich zdravotní stav. To jsou uprchlíci, kteří utekli před válkou v Sýrii a pobývají v uprchlickém táboře. Jsem hrdý na to, že naši lékaři v těchto uprchlických táborech poskytují zdravotní péči. Měl jsem možnost se o tom osobně přesvědčit při návštěvě Jordánska. Musím říci, že i jordánská vláda to kvituje s povděkem, protože se snažíme o to, aby se v těch uprchlických táborech zlepšily životní podmínky. A mimo jiné také tím, že v rámci MEDEVAC naši lékaři tam pomáhají zachraňovat životy, vracejí tam lidem zdraví, pomáhají dětem, řeší případy, které by třeba vůbec nikdo jiný tam nebyl schopen z odborného hlediska vyřešit. To je program MEDEVAC, který financujeme z finančních prostředků, a na tom programu se samozřejmě podílejí jak naši lékaři, tak některé neziskové organizace.
Takže nejsou to stovky milionů korun, jsou to desítky milionů korun. Netečou někam, kde se neví, co je s těmi finančními prostředky, ale je to úplně zřejmé.
Já myslím, že je potřeba také, když se mluví o číslech neziskových organizací, myslím, že je dobré si říci celkovou statistiku, protože veřejné rejstříky například v roce 2015 evidovaly 82 527 spolků, 24 tisíc pobočných spolků, přes 2 700 obecně prospěšných společností, 490 nadací, 1 331 nadačních fondů, 232 školských právnických osob a 250 účelových zařízení církví. Když jsem se díval na to, kdo z těchto spolků dostal největší dotaci, tak např. v roce 2015 největší dotaci získala Fotbalová asociace České republiky ve výši 314 mil. korun.
Myslím, že je důležité si uvědomit, že mezi všechny ty spolky, neziskové organizace patří rozsáhlé sportovní zázemí, které v České republice funguje. A jeden z největších objemů dotačních prostředků, které jdou pro neziskové organizace v naší zemi, je právě podpora sportu, která je poskytována ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. A ty peníze, které jdou na sport do neziskového sektoru, mnohonásobně převyšují, mnohonásobně převyšují finanční prostředky, které jdou třeba na neziskové organizace, které se zabývají integrací cizinců nebo přesídlováním krajanů v České republice.
Čili máme opravdu velké množství spolků, neziskových organizací a myslím si, že to je dobře. Protože když se podíváte na to, jak obrovský kus práce dělají třeba dobrovolní hasiči, a já jsem hrdý na to, že se podařilo zvýšit podporu dobrovolných hasičů ze státního rozpočtu a že dobrovolným hasičům dáváme výrazně více peněz, než jim vláda poskytovala v minulosti. Když se podíváte na to, jak velkou práci na venkově dělají spolky, jako jsou třeba myslivci nebo třeba zahrádkáři nebo včelaři, i tohle jsou zapsané spolky, které jsou financovány nějakým způsobem třeba z resortu Ministerstva zemědělství.
Vy jste se ptal, jestli jsou nějaká pravidla, jestli je nějaká koncepce. Samozřejmě že všechny finanční prostředky, které jsou vynakládány na podporu hasičů, myslivců, zahrádkářů, sportovců v naší zemi, podléhají kontrole. Jsou nastavena jasná dotační pravidla. Každý, kdo žádá o dotace, tato dotační pravidla musí splnit. Probíhá zde kontrola ať už ze strany příslušných ministerstev, která poskytují dotace, tak samozřejmě také ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu, který se i touto oblastí zabývá.
Čili když se podíváme na objem peněz, které jdou do neziskového sektoru, tak na prvním místě jsou sportovci, pak jsou organizace, které se zabývají sociálními službami, poskytují sociální služby na neziskové bázi v České republice, pak jsou to organizace, které působí, řekněme, v oblasti spolkového zájmového života, a tam ty peníze neposkytuje jenom vláda, ale poskytují je samozřejmě obce a kraje, které významně přispívají k tomu, aby spolkový život a občanská společnost v naší zemi dobře fungovala.
Pan místopředseda Filip položil otázku, jestli by ty peníze neměly být vynakládány v zájmu občanů České republiky. No, jestliže pomáháme integrovat cizince, kteří přijdou legálně do České republiky, tak je to přece v zájmu občanů České republiky, je to v zájmu dobrého a nekonfliktního fungování naší společnosti. A tady v této sněmovně opakovaně všichni apelují na vládu, abychom zadrželi nelegální migraci. A je důležité to udělat. Je potřeba zastavit nelegální migraci, která směřuje do Evropské unie. My pro to děláme maximum. A jeden ze způsobů, jak zastavit nelegální migraci, která směřuje do Evropské unie, je, aby lidé neodcházeli do Evropy. Aby neodcházeli z Blízkého východu do Evropy, aby neodcházeli z Afriky do Evropy. A velká část projektů, které realizujeme - a já vás za chviličku s těmi projekty seznámím, nebojte se, půjdu ještě do větších podrobností - tak velká část těchto projektů směřuje k tomu, abychom zlepšili životní podmínky lidí v severní Africe. Velká část těchto projektů směřuje k tomu, abychom zlepšili životní podmínky lidí, kteří žijí na Blízkém východě.
A já bych se rád zeptal pana místopředsedy Filipa: Je lepší, když ti lidé tam zůstanou? Když zůstanou v Jordánsku, v Sýrii, v Etiopii, v Eritreji, v Jižním Súdánu? Anebo se pan místopředseda Filip domnívá, že je lepší, aby se ti lidé sbalili a přišli do Evropy? Co pokládá za lepší variantu? A byl bych velice rád, kdyby mi na tuhle otázku odpověděl v rámci těchto interpelací. Chcete, aby ti lidé zůstali v severní Africe, anebo si myslíte, že je lepší, aby odešli do Evropy, sem, ať už jako ilegální, nebo legální migranti do Evropské unie?
Můj názor je, že bychom měli udělat všechno pro to, aby ti lidé mohli prožít slušný a důstojný život v zemi, kde se narodili, aby mohli zůstat ve svém regionu, aby tam byly vytvořeny takové životní podmínky, aby ti lidé nemuseli utíkat do Evropy. Protože Evropa nemůže vyřešit všechny problémy tím, že přijme všechny lidi, kterým se v jejich zemích nedaří. Musíme se starat o to, aby se zlepšily podmínky v severní Africe, aby se zlepšily podmínky na Blízkém východě a ti lidé odsud nemuseli utíkat do Evropy. A ty programy, které podporujeme v těchto regionech, jsou v zájmu České republiky. Jsou v zájmu občanů České republiky právě proto, že v zájmu občanů České republiky je, abychom zastavili a zpomalili nelegální migrační toky. Abychom zastavili ty proudy lidí, kteří mají pocit, že jejich jediná životní šance je odejít ze země, kde se narodili, odejít do Evropy a snažit se tam najít nový život. Prostě Evropa nemá kapacity na to, aby to všechno zvládla. Čili pokud se shodneme na tom, že je dobře, abychom zlepšili podmínky lidí, kteří žijí v těchto regionech, tak potom k tomuto směřuje naše rozvojová pomoc. K tomu směřuje naše humanitární pomoc, kterou česká vláda poskytuje.
A na co jdou ty finanční prostředky. Já tady mám přehled, který se týká jednotlivých let, a můžu samozřejmě zmínit konkrétní projekty, které tam byly poskytovány: Integrovaná zdravotní péče pro matku a dítě v Čadu. Podpora obyvatel ohrožených suchem v jižní Etiopii. Urgentní zdravotní péče pro nejzranitelnější skupiny obyvatel ve Středoafrické republice. Máme tady Jižní Súdán, zajištění potravinové bezpečnosti. Máme tady pomoc obětem války na severu Sýrie, kam byly poskytnuty tři miliony korun. Zajištění hygienických potřeb obyvatel syrského uprchlického tábora v Zatárí. Komplexní podpora pro vysídlené syrské rodiny v Jordánsku. Sýrie, zajištění humanitární pomoci obětem konfliktu a vnitřně přesídlenému obyvatelstvu. Máme tady obvazy pro malomocné v Africe a v Indii. Máme tady pomoc v dalších oblastech. Když se podívám na rok 2015, máme tady zajištění střechy nad hlavou a lepší hygieny pro uprchlíky z Jižního Súdánu. Opět Jižní Súdán, zajištění potravinové bezpečnosti. Rok 2016 - projekty, které byly realizovány: Opět pomoc v Etiopii, pomoc ve Středoafrické republice. Pomoc, výrazná pomoc, která směřuje v současné době nejenom vůči syrským uprchlíkům, ale také humanitární pomoc, která směřuje přímo do Sýrie, ale také humanitární pomoc, která už směřuje do Iráku, tak aby se zlepšily životní podmínky v Iráku a lidé odsud nemuseli odcházet.
Čili snažíme se tuto rozvojovou pomoc, humanitární pomoc, směřovat do oblastí, kde lidé tuto pomoc potřebují. Snažíme se ji tam směřovat v rámci koncepce, kterou přirozeně má Ministerstvo zahraničí, a snažíme se také tu pomoc směřovat do oblastí, kde můžeme zmírnit migrační tlaky. To znamená, velká část této pomoci je směřována do regionu severní a střední Afriky, velká část této pomoci je směřována do regionu Blízkého východu, část této pomoci je směřována také do Asie. Reagujeme i na některé konkrétní živelní katastrofy. A já se domnívám, že je dobře, pokud Česká republika patří mezi země, která není lhostejná a je schopná ve světě v rámci svých omezených možností pomáhat.
Všechny tyto konkrétní případy pomoci jsou jasně vyčíslitelné, jsou jasně kontrolovatelné. Je tady odpovědný subjekt, který tyto dotace poskytuje. Pokud se bavíme o humanitárních dotačních programech, je to Ministerstvo zahraničí, které tyto programy poskytuje. Jsou tady programy, kdy tuto podporu poskytuje Ministerstvo vnitra, jsou tady programy, kdy tuto podporu poskytuje Ministerstvo zdravotnictví. Je možné si po těchto resortech vyžádat konkrétní čísla, která se týkají jednotlivých programů.
Já to říkám proto, že bych byl velice rád, kdyby se interpelace na vládu neodehrávala na základě toho, co koluje na internetu, neodehrávala se na základě pojmů a dojmů, ale kdyby tady byly konkrétní případy, ať konkrétně je zde uvedeno, jestli ty finanční prostředky byly nějakým způsobem zneužity. Pokud by zde byl tedy konkrétní příklad toho, jestli ty peníze, které jsme poslali do uprchlického tábora v Zatárí v Jordánsku, nesloužily k tomu, aby tam např. byla provedena elektrifikace, jestli ty peníze, které byly poslány MEDEVACu, nesloužily k tomu, aby byly operovány těžce nemocné děti tady v našich nemocnicích, pokud jsou takováto podezření, pokud jsou o tom jakékoli důkazy, indicie, prosím, dejme je na stůl, vše bude vyšetřeno, vše bude posouzeno, vše bude sděleno. Vláda nemá žádný důvod, pokud by existovala jakákoli konkrétní podezření, abychom cokoli tajili, abychom cokoli veřejnosti neřekli. Takže Ministerstvo zahraničí, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo vnitra je připraveno poskytnout veškeré podklady, které se týkají této poskytované pomoci.
Nicméně já jsem přesvědčen o tom, pokud máme řešit problémy migrace tam, kde vznikají, a nesetkávat se potom už s jejími negativními důsledky tady v Evropě, tak je potřeba, abychom se starali o to, co se děje na Blízkém východě, abychom se starali o to, co se děje v severní Africe, a snažili se ze všech sil pomoci tomu, aby se ty regiony stabilizovaly a do budoucna už třeba takovouto humanitární podporu ze strany Evropy nepotřebovaly. Ale bohužel taková situace dneska není.
Čili nesouhlasím s těmi, kdo říkají: nestarejme se o to, co se děje v okolí Evropy. Když se o to nebudeme starat, tak budeme čelit stále větším uprchlickým vlnám, budeme čelit stále většímu tlaku. Jak v oblasti bezpečnosti se musíme starat o to, co se děje v okolí Evropy, tak v oblasti humanitární, ekologické, sociální se musíme starat o to, co se děje v okolí Evropy. Když to nebudeme dělat, tak se tady budeme setkávat jenom s dalšími a dalšími uprchlíky, kteří prostě do Evropy budou přicházet.
Já jsem toho názoru, že Evropa jako Evropská unie by měla dělat velmi koordinovanou politiku k těmto regionům. Pokud chceme společně bránit vnější hranice, pokud chceme společně bránit vnější schengenské hranice, tak se musíme starat o to, co se děje před těmito hranicemi. A Evropa by podle mého názoru měla koordinovat rozvojovou pomoc a měla by ji také propojovat se svou migrační politikou. U toho bych chtěl pravděpodobně první část své odpovědi ukončit.
Pokládám za velmi rozumné, abychom s jednotlivými zeměmi v severní Africe, na Blízkém východu, ale i třeba ve Střední Asii uzavírali dohody, které budou komplexní. Abychom s těmito zeměmi neřešili jenom to, že jim budeme poskytovat pomoc a podporu, humanitární pomoc, podporu, nebo třeba v případě Afghánistánu že tam budou pomáhat naši vojáci udržovat alespoň elementární bezpečnost v některých regionech. Ale chci, abychom s těmito zeměmi mluvili a jednali také o návratové politice, abychom s těmito zeměmi měli dohody o navracení nelegálních uprchlíků. Bohužel v řadě těchto regionů takovéto komplexní dohody neexistují, a pak má Evropská unie velký problém vracet lidi, kteří nezískají tady v Evropě nárok na to, aby jim byl poskytnut azyl nebo aby jim byla poskytnuta mezinárodní ochrana. Myslím si, že do budoucna je potřeba více propojit naši rozvojovou pomoc, kterou poskytujeme, naši humanitární pomoc, kterou poskytujeme, s tím, abychom měli s těmito zeměmi návratové dohody. Buď jako Česká republika, nebo Evropská unie jako celek.
A mohu vám také říci, že moje vláda se poslední tři roky velmi intenzivně snaží, aby na poskytování rozvojové pomoci, humanitární pomoci navazovala proexportní podpora. To znamená tam, kde resorty poskytují rozvojovou humanitární pomoc, se snažíme realizovat podporu našich firem, našich subjektů, abychom podpořili jejich možnosti v těchto regionech. Jestliže zrealizujeme některé konkrétní projekty, to znamená, postavíme třeba čističku vody nebo vybudujeme studny v místě, kde voda není, tak se snažíme, aby to byl jakýsi odrazový můstek i pro naše obchodní aktivity. Ono to není vždycky úplně jednoduché. Řada těchto zemí má samozřejmě vážné ekonomické problémy, ale jsem přesvědčen o tom, že tahle fáze a tahle část státní politiky nesmí chybět. Nesmí chybět. Pokud jsme někde humanitárně aktivní, pokud se někde snažíme některé země stabilizovat, rozvíjet, tak je důležité, abychom tam taky měli aktivní obchodní úseky na našich ambasádách, abychom měli proexportní politiku, která na to bude zaměřena. Chci vás ujistit, vážené poslankyně, vážení poslanci, že naše vláda se o to snaží a snažíme se, aby tyto věci byly propojeny a aby naši obchodníci následovali naše neziskové organizace, které tam poskytují humanitární nebo rozvojovou pomoc, aby naše firmy měly šanci se účastnit těchto projektů, které jsou třeba podporovány v rámci rozvojové pomoci, a vytvářeli jsme tak předmostí pro náš export a pro naši hospodářskou politiku.
Ještě jednou. To, že zpráva byla podrobná, že tam byla konkrétní čísla, je důkazem toho, že vláda se chová zcela transparentně, že vláda nemá cokoliv co tajit a že vláda se snaží, aby každá koruna daňového poplatníka byla nejenom vyplacena hospodárně a účelně v zájmu občanů České republiky, ale aby byla také dohledatelná a aby byla samozřejmě zpětně kontrolovatelná. Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám také děkuji, pane premiére, za vyčerpávající odpověď. Já teď s dovolením přečtu omluvy, mám strach, že bych se pak k tomu už nedostal. Pan poslanec Vít Kaňkovský se omlouvá v době od 9 do 10 z dnešního jednání, paní poslankyně Jana Lorencová se omlouvá od 9 do 12.30 z pracovních důvodů, pan poslanec Pavel Šrámek se omlouvá do 10 hodin bez udání důvodu.
Vystoupení pana premiéra vyvolalo vlnu faktických poznámek. Jako první vystoupí v rozpravě paní poslankyně Aulická. Máte slovo.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dovolte mi, abych reagovala na pana premiéra, vaším prostřednictvím.
Musím říct, pane premiére, že máte opravdu dar, a ten spočívá v tom, že dokážete hovořit dlouhé minuty, možná někdy i hodiny. My jsme se s kolegy sázeli, jestli to vydržíte do 11. hodiny, nedal jste to. (Veselost v řadách poslanců KSČM.)
Ale musím říci, že v celém vašem projevu jsme našli jen pár poznámek, které směřovaly k uvedené interpelaci, kterou dnes přednesl pan Filip. Musím říci, že umíte hovořit o vašem předvolebním programu, o tom, co jste dokázali nebo byste chtěli dokázat. Výborně, ale opravdu si myslím, že to nemá co dělat s písemnou interpelací, kterou dnes projednáváme.
A dovolte mi ještě reagovat. Veřejné zdravotní pojištění hradí veškerou péči. No to jste řekl pěknou věc. Mě by dokonce zajímalo, jak tedy domlouváte drahé léčby s pojišťovnami, které je nechtějí hradit a které se opravdu řeší individuálně, to znamená s revizními lékaři, a ne všechna zdravotní péče, ať už se jedná o děti, nebo dospělé, je hrazená. Jedná se o naše občany České republiky. To znamená, veřejné zdravotní pojištění opravdu neplatí veškerou péči, která je vynakládána ve zdravotních službách.
Co se týče neziskových organizací a jejich financování. Mě velice mrzí, že máte informaci, že je to jenom několik desítek milionů, protože my zde hovoříme opravdu o několika miliardách. Taky záleží, jak to pojmete, jak jsou financovány ze státního rozpočtu projekty, dotace a tak dále. Když se to sečte, tak to opravdu jsou velké, stamilionové částky a bohužel stát ve většině případů je nechce ani kontrolovat. Otázka je proč. (Předsedající upozorňuje na čas.) Možná bychom se mohli ptát někde jinde. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Jako další vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Jan Klán.
Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Dovolte, abych reagoval také na pana předsedu vlády. Kontrola neziskových organizací. Já si vzpomínám, že jsme ten problém řešili u registru smluv. Proč neziskové organizace nespadají do registru smluv jako příjemci veřejných peněz? Ony tam nejsou. Proč tam asi nejsou? Položme si další otázku. Jsou neziskové organizace, které jistě odvádějí záslužnou činnost, třeba se starají o tělesně postižené, zdravotně postižené nebo o seniory. Ano, s tím nemám žádný problém. Mám třeba problém s účelovým neziskovými organizacemi, což je třeba Člověk v tísni. Například. Tyto neziskové organizace doslova a do písmene dojí stát. Ano, tyto neziskovky dojí stát! Odvádějí plno peněz, nevíme kam! Nevíme kam. Sice máme nějaké číslo, my jsme to takhle podpořili. Ale kam peníze přesně šly, to je jaksi neznámo kde, protože v registru smluv nejsou. To s tím souvisí a byla to vaše sociální demokracie, která pro tuto věc nehlasovala, když se registr smluv tady projednával. To by byla snad nejtransparentnější kontrola, abychom viděli, kde peníze jsou a kam přišly, kdo si dal jaké odměny, nebo to bylo všechno posíláno na nějaké podvratné a rozvratné akce. Neříkám, že to bude potřeba, ale opravdu se nad tím zamyslete, aby v registru smluv neziskové organizace skutečně byly. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji za dodržení časového limitu. Jako další vystoupí s faktickou poznámkou paní poslankyně Pěnčíková.
Poslankyně Marie Pěnčíková: Dobrý den, dámy a pánové, pane premiére, vy jste nás tady vyzval, že pokud budeme mít něco konkrétního, máme s tím přijít, dát to na stůl a jednat o tom. Já tedy nevím, ale už jste nám s OKD jasně předvedl, jak o věcech jednáte. Já jsem si udělala celou řadu poznámek, na které jsem chtěla reagovat, protože jsem váš chaotický předvolební mix opravdu pečlivě poslouchala. Ale shrnu to asi úplně jednoduše. Máme čtvrt na jedenáct a vy jste se očividně ještě neprobudil. Jděte si dát kafe. (Potlesk v řadách poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Paní poslankyně dodržela časový limit. Jako další vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Leo Luzar. Vaše dvě minuty. Prosím.
Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane premiére, svým vystoupením jste opravdu asi neúmyslně vyvolal bouři otázek a faktických připomínek. Vy jste se totiž rozhodl odpovědět na dvě konkrétní otázky formou vám blízkou. Velice dlouhým projevem, kdy jste to probral od zrnka písku až po zasazené semínko a vzrostlý strom, který z tohoto semínka vyroste. Ale ty otázky zněly jasně. A možná kdybyste jasně na ně odpověděl, byli by všichni spokojeni a tato debata zde nebyla.
Já jsem se shodou okolností minulý měsíc zúčastnil debaty s neziskovými organizacemi ohledně zahraniční rozvojové spolupráce České republiky s podotázkou, jaké kvality by si měla udržovat a jak ji dále rozvíjet. Nikdo totiž v tomto sále nezpochybňuje základy rozvojové pomoci a spolupráce. To, co vy říkáte, že naučit je zasadit to semínko, aby z toho vyrostlo obilí, a to obilí zpracovat a upéct chleba, aby se najedli. Problém, který tady je, je, že na těchto organizacích parazituje politický vliv. Politický vliv snažící se ovlivňovat dění v těch konkrétních zemích, kde ony působí. Výběrovým působením, kde tu pomoc dám, komu ji dám, které skupině ji přidám, jakou formou tato pomoc je. Dokonce samy neziskové organizace na to upozorňují, že to je obrovské riziko jejich činnosti v zahraničí. Lékaři bez hranice třeba neberou pomoc z Rakouska, protože si určují, kam konkrétně má jít, a oni ji odmítají, protože to je politický vliv působení do té země. A je to obrovský problém neziskového sektoru, že se na něj nabalili paraziti, kteří se snaží politicky ovlivňovat tuto moc. A to je ta otázka, která tady zazněla, jak to kontrolujeme. Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Váš čas, výborně, dodržel jste na vteřinu. Já vám děkuji. To je konec faktických poznámek. Nyní je na řadě s přednostním právem pan předseda Marek Černoch, po něm s přednostním právem se připraví pan místopředseda Filip. Máte slovo, pane předsedo.
Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, pane premiére, pane předsedající, začnu odpovědí na poznámku pana kolegy Klána, který říkal, že nadace a neziskové organizace by měly podléhat registru smluv. Já jsem to navrhoval na ústavněprávním výboru, kdy se začínal projednávat registr smluv, aby tam spadaly neziskové organizace, nadace, fundace atd., protože pokud hospodaří s veřejnými penězi, tak je nutné, aby byly pod kontrolou, protože opravdu to, jak je zanesena tato oblast, je neskutečné.
K panu premiérovi. Pan premiér řekl na konci svého projevu, že zaručuje průhlednost každé koruny, která proteče neziskovými organizacemi. Já jsem si vytáhl odpověď, která přišla na Úřad vlády, kdy Úřad vlády poslal žádost o zaslání výroční zprávy projektu Hate-Free Culture a seznamu osob podílejících se na projektu. Odpověď, která přišla 6. dubna roku 2016, má jeden podstatný odstavec, a to: Co se týče vašeho požadavku na zaslání výroční zprávy Hate-Free Culture, dovoluji si vás informovat, že ke kampani samotné, a tedy ani k projektu Hate-Free Culture nejsou vytvářeny výroční zprávy. Nicméně na internetových stránkách se můžete podívat na výroční zprávy Agentury pro sociální začleňování, která celý projekt zajišťuje. Tedy jasně vám napsali, že vám žádné informace k tomuto projektu nedají. Pokud se podíváte na výroční zprávu Agentury pro sociální začleňování v roce 2015, celkové prostředky vyčerpány, výše 39 milionů 16 tisíc 183 korun. Jsou tady kolonky, které rozhodně o nějaké transparentnosti nehovoří, ať jsou to platy zaměstnanců v pracovním poměru, celkem 8 milionů, ostatní osobní výdaje celkem 5,5 milionu. Za co to je, ty peníze, pane premiére? Víte, za co jsou ty peníze vydávány? Hate-Freee není nezisková organizace, ačkoliv se to vše tak tváří. Je to kampaň. Nejsou jasné parametry, za co ty peníze, které utrácejí, kam ty peníze vůbec jdou. Těch položek a kolonek, které tady jsou dost zavádějící, tak je spousta. Snažil jsem se najít, kolik zaměstnanců se podílí na Hate-Free Culture, informace, o které si Úřad vlády řekl. Je tam deset lidí. Mají na to miliony. Vy jste říkal, že jsou to pouze miliony korun, které se pohybují v těchto vodách. Jsou to desítky až stovky milionů, opravdu, věřte mi, protože další informace Organizace pro pomoc uprchlíkům, Sdružení pro integraci a migraci, Poradna pro integraci, Multikulturní centrum Praha, Sdružení občanů zabývajících se imigranty, Lačhe Čhave, to jsem tedy nikdy neslyšel, tak to jsou desítky milionů. Člověk v tísni 249 milionů korun. Tam utíkají ty peníze, pane premiére. A vy jste tady říkal, že vaše vláda udělala maximum a že do budoucna slibujete valorizace důchodů, že peníze půjdou na důchody. Vždyť byla možnost. Čtyři roky byla možnost ty důchody valorizovat. Nestalo se tak.
A na závěr. Pokud chcete peníze najít, tak na jednom serveru, a myslím důvěryhodném, protože dneska se to dělí na důvěryhodné a nedůvěryhodné, vyšel takový článek. Miliardy za účast. Česko platí za členství ve stovkách mezinárodních organizací, o jejich užitečnosti však panují pochyby. Jenom úplně namátkou. Evropská organizace pro astronomický výzkum na jižní polokouli - 41 milionů 254 tisíc ročně. A to je jenom zrnko, těch agentur je tady spousta, jde to do miliard korun. Přispívají na to Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo školství, obrany atd. atd. Tady jsou peníze, peníze, které putují do sfér, kde se nedají jakýmkoli způsobem vystopovat. Peníze, které by se daly využít možná na valorizaci těch důchodů nebo na zdravotnictví nebo na školství nebo na jakékoli jiné smysluplné a efektivní účely pro občany České republiky.
Já jsem nikdy nezpochybnil pomoc lidem, kteří jsou v nouzi, jak jste tady o tom dlouze hovořil, lidem, kteří prožívají třeba dnes v Sýrii peklo. Tam se opravdu musí těm lidem pomoct. Ale jsou tady stovky milionů, možná miliardy, které utíkají černou dírou pryč a rozhodně nepomáhají lidem ani v zahraničí, a už vůbec nepomáhají lidem u nás v České republice. A to si myslím, že by měla být zodpovědnost každého politika, aby na prvním místě se snažil pomáhat lidem u nás. Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane předsedo. Nyní s faktickou poznámkou pan premiér, poté faktická poznámka pan poslanec Plzák. Vaše dvě minuty. Prosím.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážené kolegyně a kolegové, vždyť přece všichni víme, jak to bylo, když se projednával registr smluv a byl tady ten návrh, aby smlouvy zveřejňovaly i neziskové organizace, spolky apod. Vy byste chtěli, aby hasiči, včelaři, zahrádkáři, Sokol, Červený kříž na té vesnici byli zatíženi tím, že budou muset zveřejňovat všechny smlouvy? A jinak ty smlouvy budou neplatné? Skutečně byste chtěli všechny tyhle spolky v tělovýchově zatížit tím, že budou muset zveřejňovat všechny smlouvy? To byl přece ten důvod, proč to tady nebylo schváleno. Protože řada poslanců prostě nechtěla, abychom prudili všechny spolky po celé naší zemi v každé vesnici tím, že budou muset zveřejňovat smlouvy, protože jinak to bude neplatné, a když prostě hasiči si něco na vesnici koupí a zapomenou tu smlouvu zveřejnit, tak je pak někdo udá a budou trestně stíháni a vyšetřováni, že tam zpronevěřili peníze. To skutečně chceme všechny tyhlety lidi, kteří se starají o spolkový život, zadarmo, ve svém volném čase, zatížit touhle byrokracií a administrativou? Já bych to nedělal. Já bych před tím prostě varoval. Neotravujme dobrovolné hasiče, neotravujme sportovce, neotravujme myslivce, zahrádkáře, rybáře tím, že na ně budeme ukládat tady tyhlety byrokratické nesmysly.
Když se dává dotace, ten, kdo tu dotaci poskytuje, má plné právo, aby si zkontroloval, na co ty finanční prostředky byly použity, a stát to takovýmto způsobem dělá. Čili žádné miliardy bez kontroly. A pokud jsou peníze, tak jdou na konkrétní projekty.
A myslím si, že naší vládě nemusíte připomínat, že je potřeba pomáhat v Sýrii. Patříme mezi jednu z mála zemí na světě, která poskytuje humanitární pomoc přímo v Sýrii, děláme to už několik let. A znovu říkám, jsem hrdý na lidi, kteří tímhle způsobem s Sýrii pomáhají, protože pomáhají postiženým, pomáhají civilistům (upozornění na čas), pomáhají dětem.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Plzák, pak jsem si dovolil já faktickou poznámku. Máte dvě minuty.
Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Vážení kolegové, vážené kolegyně. Pane premiére, já zareaguji nejdřív na vás. Vůbec bych se nebránil tomu, aby například Červený kříž byl pod takovým dohledem, protože, to si můžete dohledat, třeba v Královéhradeckém kraji některá jednání, která se děla v Červeném kříži, končila dokonce u soudu, jak se tam hospodařilo. Takže to na okraj.
A potom jsem chtěl říct něco, jak tady říkal kolega Černoch. Já bych přidal také jedno zrnko. Jak víte, tak petiční výbor je jedním z výborů, který schvaluje rozpočet Úřadu vlády, a pro rozpočet na Úřadu vlády hlasoval jediný poslanec, byl pro - pane premiére, jestli mě posloucháte. A víte proč? Vy mě neposloucháte, tak já to řeknu ostatním. Bylo to především kvůli neprůhledným neziskovým organizacím takzvaným, protože to není oficiální název, a vrcholem všeho bylo, že jsme tam pátrali, co všechno a jaké programy Úřad vlády zařizuje, a mě zaujal například program na rozvoj dárcovství. My jsme se ptali, co to je. To je jako dárcovství krve nebo něco takového? A bylo nám vysvětleno odpovědným pracovníkem Úřadu vlády, který byl na tom jednání, že zřejmě neziskové organizace, ale prostě my budeme podporovat to, aby bohatí lidé dávali své peněžní prostředky na nějaké chvályhodné projekty. Je to možné? Jestliže je někdo filantrop, tak prostě ty peníze bude dávat, ale nedovedu si představit, proč my jako stát máme vynakládat nějaké prostředky, abychom podporovali to, aby se z lidí stávali filantropové. Já opravdu tomuhle nerozumím. A byla to také ta poslední tečka, která vedla k tomu, že na našem výboru váš rozpočet schválen nebyl. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu Plzákovi za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan místopředseda Radek Vondráček s faktickou poznámkou. Prosím, pane místopředsedo.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Zazněl registr smluv, takže mi to samozřejmě nedá, abych nevystoupil. Připadám si trošku jako vyvolaný.
Nesouhlasím s tím, že by nebyla přijata tato právní úprava týkající se nadací a spolků z toho důvodu, že jsme nechtěli zatěžovat včelaře, sadaře. Jestliže tyto spolky hospodaří s veřejnými prostředky a překročí určitý finanční limit, tam není právní důvod, proč by neměly být zahrnuty do registru smluv. Důvod, proč nebyl přijat tento pozměňovací návrh, byl takový, že byl legislativně špatně napsán. Tam zkrátka byl nějaký finanční limit, ale už tam nebylo jasné, za jaké účetní období byly čerpány finanční prostředky, zda to bylo v tom konkrétním roce, nebo v předchozím roce. A ten text, tak jak byl předložen do Parlamentu, by vzbuzoval velké výkladové problémy a vzhledem k brutální sankci úplné neplatnosti smlouvy byl pro mne nepřijatelný na ústavněprávním výboru. Není pozdě. Máme tu věc nyní v Senátu. A já bych zvedl ruku pro to, ať zveřejňují spolky své smlouvy, jestliže překročí určitý finanční limit, protože skutečně, zaznělo to tady dnes už několikrát, jsou případy, které vzbuzují určité obavy, a registr smluv by byl ku prospěchu těchto organizací, kdyby zveřejňovaly. Ale musí se to dobře napsat.
To jsem vám chtěl sdělit v rámci této faktické poznámky. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi i za dodržení času a my se budeme muset prostřídat, protože ještě budu mít i já své závěrečné vystoupení. Nyní pan kolega Klán s faktickou poznámkou, připraví se pan předseda Sklenák také s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Dovolte mi, abych vaším prostřednictvím reagoval na pana místopředsedu Vondráčka. Víte, mě fascinuje, když o tom problému víte už nějaký ten rok, proč jste ten pozměňovací návrh neupravil, když se tady projednával? Vy o tom jenom mluvíte, mluvíte, a pak stejně pro to nehlasujete! To mě vždycky baví a fascinuje u toho registru smluv, jak vy to vždycky takhle děláte trošku šalamounsky, ale nebojte, já si to tady ještě řeknu, až se nám registr smluv pravděpodobně vrátí ze Senátu, aby trošičku bylo jasno.
V tom registru smluv samozřejmě, tam se jednalo o ten finanční limit třeba tří milionů a my jsme si to tady mohli vyříkat, že to bude za minulý rok nebo nějakým způsobem za půl roku nebo jakkoliv jinak. Říkal jsem tady, že neziskové organizace skutečně dojí stát. My nevíme, kam ty peníze jdou, ale je paradoxem, že na registr smluv tlačí právě neziskové organizace! Ty ho prosazovaly celou dobu, a najednou říkaly: my tam nechceme být! Pro jistotu. Co kdyby se zjistilo, kam ty peníze jdou? Já jsem to opravdu zažil při diskusi, kdy jsem byl na CEVRO, kdy se řešil tento problém, tak mně zástupci z Rekonstrukce státu skutečně říkali: víte, my s tím moc problém nemáme, ale ono kdyby náhodou a my nevíme, a kdyby se náhodou něco zjistilo, a ono to je takové divné a tam jsou problémy, kdyby tam neziskové organizace byly, a my nevíme, jak bychom se s tím popasovali. Takže si položte sami otázku, proč tlačí na registr smluv neziskové organizace a nechtějí tam být. Protože chtějí oslabit pozici národního státu a potom ho nahradit! To je účel neziskových organizací ve světě podle George Sorose. To tak skutečně existuje, jenom my se před tím tváříme, jako kdyby to nebylo.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní tedy faktická poznámka pana předsedy klubu ČSSD Romana Sklenáka, poté paní kolegyně Šánová, poté faktická poznámka Marka Černocha a poté snad se dostanu ještě ke slovu. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Dobré dopoledne, kolegyně a kolegové. Ona se ta debata dostává trošku od původního tématu, nicméně i já jsem se přihlásil s reakcí na řečnickou otázku pana kolegy Černocha, proč tedy tato vláda, pokud chce valorizovat důchody, tak neučinila již dřív. Tak já nemohu než zrekapitulovat všechny kroky ve věci starobních důchodů, co tato vláda a tato koalice od počátku volebního období udělala.
Za prvé, jeden z prvních kroků, kdy jsme se tady sešli po volbách, byl návrat k původnímu tématu valorizace starobních důchodů, protože předchozí pravicové vlády podstatně snížily tempo valorizace důchodů. Čili my jsme se vrátili jako z prvních kroků k tomu, že se valorizuje o třetinu růstu mezd a o celou inflaci. Hned jsme současně předložili zákon, kterým jsme udělali mimořádnou valorizaci, protože ta zákonná by byla podstatně nízko. To tehdy tady schválila Sněmovna, díky tomu byla speciální valorizace, aby nebyla nízká. Chtěli jsme tento krok zopakovat i další rok, ale k tomu už jsme nenašli podporu, tak jsme tehdy prosadili aspoň jednorázový příspěvek všem důchodcům ve výši 1 200 korun, pokud si vzpomínáte. Pak jsme prosadili další krok, aby pokud ta zákonná valorizace pořád ještě vychází níže než 2,7 % průměrného důchodu, tak aby vláda mohla na tuto úroveň důchody dorovnat. A teď budeme jednat a hlasovat příští týden o tom, jestli nezměníme valorizační mechanismus na základě mého pozměňovacího návrhu, že by se nevalorizovalo jenom o třetinu růstu reálných mezd, ale o polovinu, a nikoliv o inflaci obecnou, ale inflaci takzvanou důchodcovskou, což by znamenalo v reálu, že by důchodci měli v průměru o dalších 500 korun vyšší důchody.
Takže tohle všechno jsme dělali. My tady celé čtyři roky skupinu, jako jsou starobní důchodci nebo jako jsou rodiny s dětmi, podporujeme. Takže tahle otázka absolutně nebyla na místě! (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Romanu Sklenákovi za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka paní poslankyně Zuzany Šánové, potom se připraví s faktickou poznámkou Marek Černoch. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Zuzana Šánová: Dobrý den. Vážený pane premiére prostřednictvím pana předsedajícího, v registru smluv je povinnost zveřejňovat smlouvy nad 50 tisíc. Myslíte si, že ty organizace, které jste tady tak srdceryvně a pateticky jmenoval, že uzavírají smlouvy nad 50 tisíc? Ty jsou často rády, že žijí z příspěvků na těch vesnicích!
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Marka Černocha, potom faktická poznámka pana premiéra. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Marek Černoch: Černoch, pane předsedající. (Vysloveno výrazně.) Stále Černoch. (Pobavení.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já se omlouvám.
Poslanec Marek Černoch: To je v pořádku. Já děkuji za slovo. K registru smluv a tomu, co říkal pan premiér. Tady opravdu nejde o, jak jste řekl, buzeraci malých spolků včelařů a sadařů a pejskařů a podobných. Je to od určité výše. Nikdo nechtěl nějakým způsobem ještě více honit ty, kteří se o to starají a snaží se pracovat s mládeží a snaží se to nějakým způsobem rozvíjet na vesnicích, ale lidi, kteří pracují se státními penězi od určité výše. To je jedna část.
Odpověď na váš pohled směrem k nám v rámci pomoci Sýrie. Nevím, jestli to víte, pane premiére, ale náš kolega pan Andrle udělal sbírku a poslali jsme agregáty do syrských nemocnic. Média o tomhle nerada píšou, protože to není úplně sexy, ale je to pravda. My se opravdu snažíme pomáhat. A jestliže se něčemu snažíme zabránit, tak je to nelegální migrace nelegálních migrantů, radikálů, do České republiky.
A poslední, vaším prostřednictvím k panu kolegovi Sklenákovi. Vy jste říkal, že vy jste se snažili prosadit. Vždyť máte většinu. Celou dobu této Sněmovny má vaše koalice většinu. Měli jste možnost zákony prosazovat. Prosadili jste jiné. Mohli jste prosadit i tyto zákony. K jednorázovému příspěvku si myslím, že velmi přispěla naše kolegyně Jana Hnyková, která za to velmi bojovala. Pomohli jsme. Ačkoliv jsme opozice, tak konstruktivní. Pomohli jsme. Tak neříkejte, že to nebylo fér. Bylo to fér. Mohli jste udělat daleko víc, neudělali. To je vše.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Černochovi za jeho vystoupení, za dodržení času. Nyní faktická poznámka pana předsedy vlády. Poté faktická poznámka pana předsedy Kováčika. Prosím, pane předsedo vlády.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem rád, že tady se objevila ta slova o limitu pro neziskové organizace, protože mě to tedy opravdu vyděsilo, že by tady v Poslanecké sněmovně chtěl někdo ještě na spolky na venkově, nejčastěji na venkově, ale samozřejmě také ve městech, na občanská sdružení, která tam vznikají kvůli sportu nebo kvůli tomu, že se třeba starají o děti v mateřském centru, nebo na dobrovolné hasiče nebo prostě na sportovce ze Sokola nebo třeba z Orla, z ČSTV nebo z nástupnických organizací, že byste na ně chtěli ukládat povinnost registru smluv. Co by ti lidé ještě všechno měli dělat?
Já jenom upozorňuji na to, že ti lidé to dělají zadarmo. Oni za to nejsou placeni. Oni mají samozřejmě problém najít peníze na to, aby třeba zaplatili účetní, když už mají nějaké větší finanční výdaje. A ono těch 50 mil. korun, když si třeba pronajmete na celý rok tělocvičnu nebo když na celý rok zaplatíte autobusy pro děcka na fotbal, aby je vozily na zápasy, tak to se velmi jednoduše přes těch 50 tis. korun dostanete. U hasičů, to také máte výdaje, které jsou s tím spojeny. Takže to není pravda, že by nebyly výdaje nad 50 mil. korun. Já bych chtěl skutečně jenom vyzvat Sněmovnu: Proboha, vraťte se do reálného života! Neotravujte zbytečně lidi, kteří dělají ve svých obcích a městech spoustu dobré užitečné práce, ať už jsou to hasiči, nebo jsou to lidé, kteří se starají o děti ve sportu, volný čas dětí a mládeže, nebo dělají spolkový život, jako třeba zahrádkáři, včelaři a další. Nechte ty lidi na pokoji! Spíš jim podejme pomocnou ruku a neotravujme je s nějakou další byrokracií. Takže pokud tady budete chtít zavádět a rozšiřovat ještě registr smluv, tak prosím dejte limit takový, abychom tyhle lidi neotravovali, nezatěžovali, protože to by byl velmi negativní signál, který by jim tato Poslanecká sněmovna vyslala. A pro nic takového já tedy nikdy hlasovat nebudu.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi vlády za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana předsedy klubu KSČM Pavla Kováčika. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Paní a pánové, já chci poprosit, neberme si do úst chovatele, zahrádkáře, včelaře, myslivce, rybáře. Neberme si je do úst, když se nám to hodí! Já jenom připomenu, že jsme je už dost zatížili např. novým občanským zákoníkem. A kdo jej schválil? Kdo pro něj hlasoval? Že jsme dost zatížili tyto spolky např. EET. Kdo pro to hlasoval? Kdo to schválil? Kdo to přinesl? A teď se hodí jakoby je hájit.
Prosím pěkně, ten registr smluv, o kterém je tady řeč. Já si myslím, že to tady znělo vícekrát. Ti, kteří čerpají peníze, ti nikým nevolení, bůhví kým placení, by měli předložit svoje účty, kam ty prachy jdou. A teď ano, byli tady např. ti, kteří šíří po republice billboardy s tváří např. pana poslance Klána nebo Urbana s tím, jak zbavili tuto republiku povinnosti registru smluv pro toho či onoho. Ti, kteří nikým nevolení utrácejí peníze nejenom daňových poplatníků, ale bůhví jakých sponzorů ze zahraničí na ovlivňování veřejného mínění, ti jsou na mysli.
Nechte být včelaře a zahrádkáře. Děkuji. (Slabý potlesk.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Pavlu Kováčikovi. Nyní faktická poznámka pana poslance Soukupa, potom řádná přihláška pana poslance Fiedlera. A já se hlásím se svým závěrečným vystoupením k této interpelaci. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Zdeněk Soukup: Já jsem v podstatě chtěl říci, o čem mluvil kolega Kováčik. Pane předsedo vlády, tady se nemluví o kozičkářích, o hasičích, o sokolech apod. Tady je třeba mluvit o Open Fund Society. Tady je třeba mluvit o Člověku v tísni. Tady je třeba mluvit o těchto organizacích, kde se točí nikoli řádově desítky tisíc korun apod., ale kde se točí desítky milionů, možná stovky milionů v případě Člověka v tísni.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Soukupovi za dodržení času k faktické poznámce. Nyní řádná přihláška pana poslance Karla Fiedlera. Potom pan poslanec Klán. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Karel Fiedler: Tak jsem se přece jen dočkal, ale budu se snažit, aby ještě došlo i na závěrečné slovo pana Filipa.
To, co jsme viděli nebo slyšeli v odpovědi pana premiéra. Pane premiére, nezlobte se, tam bylo velmi málo. To, co už říkala kolegyně Aulická odpovědí na to, na co jsme tady se tázali nebo na co byl původní dotaz. Byla to taková malá volební kampaň. Dostali jsme se až k podpoře proexportní politiky od neziskových organizací. Opravdu velmi široký záběr. Jestliže chceme paralyzovat chod Sněmovny nebo prostě projednávání daného bodu rozpliznout, pusťme k slovu pana premiéra Sobotku. Ono už se to nějak rozjede a utečeme od tématu.
Já teď pokládám za velmi důležité, mluvila o tom kolegyně Šánová - už tady není. Na petičním výboru ten důvod, proč jsme neschválili rozpočet kapitola Úřadu vlády, to byly opravdu neziskové organizace. A mohu vám říct, že ten jediný hlas, který tam zazněl pro, byl jenom proto, že dotyčný člen vašeho poslaneckého klubu neměl odvahu hlasovat. Jinak byl bytostně přesvědčen o tom, že by měl hlasovat s námi.
Efektivita. Nejde o to, že se vynakládají peníze, že se možná hypoteticky zdokladuje, že ty peníze byly vydány, ale efektivita. To je to, co mě vždycky trápilo. To, co já jsem se ptal zástupce Úřadu vlády, když jsme schvalovali tu kapitolu. Integrace nepřizpůsobivých občanů. Kolik se na to vydalo milionů? Desítek milionů za ta léta a stamilionů. A jaký je výsledek? Když jsem se ptal vyhlášené neziskové organizace roku, která se touto činností zabývá, jestli mohou zdokladovat, kolik těch nepřizpůsobivých občanů zůstalo v pracovním poměru i po třech měsících, po půl roce nebo po roce, oni nevěděli. Je to ani nezajímá. Je jenom zajímá to, že ty peníze jdou, že tu činnost vykazujeme. Ona se jakoby dělá, ale jestli to má efekt, jestli to má nějaký smysl, to už je úplně nepodstatné.
A stejně je to s tím, jak vy jste tady vzpomínal, nějaké neziskové organizace. Matka a dítě v Čadu, sucho v Etiopii. Já s tím naprosto souhlasím. Jsou to humanitární akce, ano. Přispělo to k tomu, že se snížila migrace? Mělo to nějaký efekt? Já si myslím, že velmi malý. Že ty peníze se někde... Kolik z těch vynakládaných částek skutečně doputovalo tam, kam mělo? Sucho v Čadu. Kolik se za těch nevím kolik peněz postavilo studní? Jedna? Dvě? Osmdesát procent byly režie? Nebyla to náhodou taková soukromá cestovka? Já nevím. Já mám vážné pochybnosti, že ano. Proč se neziskové organizace tak brání tomu, aby musely v registru smluv zveřejňovat ty svoje výdaje?
Když jste tady řekl, že náš zdravotní systém plně hradí veškeré výdaje. No promiňte, to je absolutní blbost. Přece víme, kolik doplácíme z vlastního. Kolik ti důchodci, mají tam limit pět tisíc na léky. Proč tedy se dělají ty sbírky? Proč se sbírají ta víčka? Proč jsou různé sbírky, kdy matka brečí, že jí naše zdravotnické zařízení, náš zdravotnický systém neudělá operaci, kterou by dítě potřebovalo? Prosí, brečí. Dělají se sbírky, aby mohla být udělána operace v zahraničí. To přece nefunguje. To máme jasné, hmatatelné důkazy, že toto nefunguje. Nesouhlasím, pane... Proč se tedy dělají ty sbírky? Proto, že to zdravotní pojišťovny odmítají platit! Takže tvrzení, že všechno je hrazeno, s tím já absolutně nemohu souhlasit.
Já jsem sám navrhoval některé pozměňovací návrhy k rozpočtu, kde jsem ne chtěl vzít, ale podmiňoval jsem to, aby finanční prostředky některým neziskovým organizacím byly vyplaceny až potom, co se prokáže efektivita jejich činnosti. Sněmovna to neschválila, bylo to marné, takže co k tomu dodat?
Já si myslím, že velmi správně to řekl kolega Černoch i řada mých předřečníků, nebudu déle zdržovat. Nejde jenom o to, že se dokládá, že se ty peníze vynakládají, ale jestli byly vynakládány účelně, jestli to mělo nějaký smysl, jestli to něco změnilo. Já si to nemyslím. Já jsem přesvědčen o tom, že v řadě případů ne. Neházejme všechny do jednoho pytle. Tak jak já říkám, možná se budete divit, paradoxně, neházejme do jednoho pytle všechny exekutorské úřady, neházejme do jednoho pytle všechny neziskovky. Ale mám pochybnosti hraničící s jistotou, že je tady mnoho těch, kde je to pouze černá díra pro něčí prospěch.
Děkuji za slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Nyní tři faktické poznámky. První je pan poslanec Zdeněk Ondráček, poté pan kolega Jiří Holeček a poté pan premiér. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane místopředsedo. Mám faktickou poznámku k vystoupení pana poslance Soukupa, který právě odešel. Pane kolego Soukupe prostřednictvím pana předsedajícího, pan předseda vlády moc dobře ví, o kterých neziskových organizacích se zde mluví, on pouze u tohoto mikrofonu záměrně fabuluje.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan kolega Jiří Holeček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Holeček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Jenom reakce na pana premiéra. Pane premiére, zmínil jste tady, že byste nechtěl otravovat sportovní spolky registrem smluv. Je potřeba sportovní spolky oddělit na velké a malé. Jsou tady sportovní spolky, většinou to jsou malé kluby, které nikdo otravovat jistě nechce. Ale pak jsou tady také velké sportovní spolky, které čerpají ze státního rozpočtu desítky i stovky milionů korun, u kterých se nedávno zjistilo kontrolou Ministerstva financí, například u volejbalového svazu, že tam je podezření na dotační podvod, že tam je neustálé porušování rozpočtové kázně. A tady je třeba kontrolovat tyto velké sportovní spolky, jako je olympijský výbor, volejbalový svaz, fotbalový svaz, hokejový svaz, tenisový svaz. U těchto spolků je třeba, aby svoje smlouvy evidovaly, protože tam dochází k neustálému porušování rozpočtové kázně v řádu desítek milionů korun.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z levé strany sálu.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Holečkovi. Nyní s faktickou poznámkou pan premiér, poté faktická poznámka pana kolegy Klána, potom Marka Černocha. Prosím, pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Víte, proč jsem mluvil o zdravotnictví a proč jsem mluvil o penzích? Protože pan místopředseda Filip to postavil tak, že kvůli rozvojové pomoci a humanitární pomoci nemáme na důchody, že kvůli rozvojové pomoci a humanitární pomoci nejsme schopni tady u nás léčit naše pacienty. Já jsem jasně řekl, že vláda má jako svoji prioritu valorizaci penzí a vláda má jako svoji prioritu zdravotnictví. Rozhodně to není rozvojová pomoc, humanitární pomoc, MEDEVAC. Nejsou na úkor léčby našich pacientů a nejsou na úkor valorizace penzí. Takhle to je.
A pokud jde o zdravotnictví, myslím, že tady není potřeba opakovat banální pravdy, že jsou doplatky na léky. My jsme navrhli, aby se ochranné limity pro seniory a pro děti snížily, to znamená, že budou doplácet méně a zdravotní pojišťovny jim budou vracet více. Já doufám, že to všichni podpoříte, aby ten návrh ministra Ludvíka prošel, protože to sníží doplatky na léky u seniorů a sníží to doplatky za léky u rodin s dětmi. Takže prosím, tenhle návrh tady leží, je potřeba ho projednat, je potřeba ho schválit, pokud vám dělá starost doplatek za léky.
Ano, je doplatek za léky, zdravotnictví není bezplatné, jak někteří říkají. Doplácí se za léky a také se platí zdravotní pojištění. Na základě placení zdravotního pojištění je potom poskytována zdravotní péče. Ale pokud jsou organizovány některé sbírky, tak já bych vždycky velmi varoval před tím neověřovat si, na co se ty sbírky dělají, jestli skutečně občas ty mediální příběhy, které jsou nám líčeny, mají oporu v realitě. Tohle je dobré si vždycky ověřit, tohle je vždycky dobré si zkontrolovat, protože tak jak jsme tady mluvili o těch různých aktivitách, ne všechny tyto aktivity jsou v pořádku. Řada těchto aktivit nesměřuje na financování léčby, ale směřuje třeba na zlepšení podmínek, na zlepšení prostředí v nemocnicích, na zajištění péče třeba o rodiče, na poradenství v krizových situacích. Čili řada těch sbírek není organizována jako náhrada léčby, ale slouží tady tímto způsobem.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedo vlády. Nyní faktická poznámka pana poslance Jana Klána, poté pana poslance Marka Černocha a poté pan kolega Kováčik a další čtyři přihlášení.
Já ještě předtím budu konstatovat, že s náhradní kartou číslo 70 hlasuje paní kolegyně Wernerová.
Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Dovolte, abych se tady ještě trošičku se vrátil k těm neziskovým organizacím. Když jsem byl v té panelové diskusi ohledně vztahu registru smluv a státních podniků, tak mě fascinovalo, jak se vymlouvala z povinnosti být v tom registru Rekonstrukce státu. Ona tam tvrdila "my nejsme vlastně příjemci veřejných peněz, my tam prostě nemáme co pohledávat v tom registru smluv". A tak já jsem nelenil a koukal jsem se na to, jak jsou financováni, jak jsou podporováni a že je podporuje samý soukromý kapitál, ale také jsem zjistil, že v řadě případů je podporuje nějaká ta nadace.
Tak teď se na to podívejte. Oni nejsou přímo příjemci veřejných peněz, ale peníze jim šoupne nenápadně někde nějaká nadace. Nenápadně, aby se neřeklo, tak tam bude nějaká - já nevím - nějaká statisícovka tam připluje na ten účet a oni pak hezky udělají nějaký billboard, jako mě udělali, že jsem něco zatajil. Přitom to není pravda, já jsem nic nezatajil. Já chráním státní podniky před drtivou globalizací a soukromou konkurencí. Prostě nevolím, aby neziskové organizace oslabovaly pozici toho národního státu.
Proto říkám, tyto velké neziskové organizace, ať je to Rekonstrukce státu, ať je to Člověk v tísni a já nevím co dalšího, tak ať tam jsou vyjmenovány v tom registru smluv, ať tam jsou. Normálně tam budou vyjmenováni pěkně jeden po druhém, a ty to budou uveřejňovat, abychom se vyhnuli tomu, že tam budou ti malí.
Souhlasím samozřejmě vaším prostřednictvím s panem poslancem Holečkem. Ano, ať tam jsou ty velké svazy. Protože tam se ty peníze nenápadně - někdo si dá nějakou odměnu, někde se to nenápadně zatoulá, pěkně se to tam někam zašantročí a pak to těžko zkontrolujeme, když se to někde pěkně ztrácí. Pan kolega říká, že marketingově se to někam ztratí. (Směje se.) Takže těch možností je více a říkám -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, uplynul vám čas k faktické poznámce.
Nyní pan kolega Marek Černoch také s faktickou poznámkou, poté pan předseda Kováčik a potom ještě s platnými faktickými poznámkami přeruším rozpravu k této věci. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Marek Černoch: Já budu reagovat vaším prostřednictvím na pana kolegu Holečka. Vy jste říkal desítky a stovky milionů. Přesné číslo - za rok 2015 ze státního rozpočtu dostala fotbalová asociace 314 mil. korun. Nemyslím si, že by dostaly ty peníze nějaké malé kluby, čutálisti na vesnicích, které to opravdu baví. Tyto peníze se dělí v úplně jiných sférách. To jsou přesně ty příjmové skupiny, které by měly podléhat registru smluv, kde by mělo být jasné, za co se peníze vyplácejí. Bohužel to tak není. To samé platí, proč tedy nedostávají peníze například mladí judisté, kteří do toho jdou fakt srdcem, kdy se snaží vést malé děti nebo hlavně mladé kluky k tomu, aby se místo různým partičkám věnovali sportu. Ti jsou vděčni za každou korunu. Fotbalová asociace dostane 314 mil. korun, téměř půl miliardy korun. To je nefér.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Poslední faktická poznámka v této věci - pan poslanec Pavel Kováčik. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Někdy jsem rád, když mívám poslední slovo. Většinou tomu tak není. Ani v této debatě to zdaleka poslední slovo nebude, protože budeme pokračovat příště.
Chci tady ale učinit jedno ohrazení. Možná to byl pouze omyl, možná to bylo pouze přeřeknutí. Pan předseda vlády zde konstatoval, že pan místopředseda vlády Filip zde něco naznačil. Já chci říci, že se proti tomuto omylu velmi ohrazuji. My jsme skutečně v této vládě nebyli, nejsme a bohdá ani nebudeme, protože tato vláda není naší vládou, nepodporovali jsme ji a myslím si - a sami jsme to dali najevo -, že už jí bylo dost. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi poslaneckého klubu KSČM. Já jsem ve složité situaci, protože se v tuhle chvíli nemohu bránit, nemám právo jako předsedající hovořit k některým věcem, až mě někdo vystřídá. A protože se blíží jedenáctá hodina, dovolím si předtím konstatovat, že přerušuji bod odpovědi na písemné interpelace poslanců, kteří vyslovili nespokojenost, bod 288, a to tak, že zůstává moje přihláška k řádné rozpravě, přihláška poslance Mackovíka, poslankyně Hnykové a Pastuchové jsou faktické poznámky k této interpelaci.
Nyní tedy se budeme zabývat, protože je 11 hodin, dalšími body našeho jednání. Ještě než otevřu ty další body, máme tady řadu omluv a potom návrhy na změnu programu schůze, která se ve čtvrtek při písemných interpelacích koná až po jedenácté hodině.
Nejdříve omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Mezi 10.30 až 16.00 se omlouvá pan poslanec František Laudát, mezi 14.30 až 16.00 se omlouvá pan ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek, pan předseda poslaneckého klubu Jaroslav Faltýnek se omlouvá mezi 12. a 18. hodinou, pan poslanec Sedláček se omlouvá od 10 hodin do konce jednacího dne, pan poslanec Martin Novotný se omlouvá z dnešního jednání z osobních důvodů na celý den a mezi 9. až 11. hodinou se omlouvá pan poslanec Jeroným Tejc, od 10 hodin do konce jednacího dne se omlouvá paní poslankyně Pavla Golasowská a pan poslanec Vyzula se omlouvá mezi 11. až 16. hodinou. Dále se omlouvá od 11 do 12.15 pan poslanec David Kasal a paní poslankyně Anna Putnová od 12 do 16 hodin.
To byly omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny a my můžeme pokračovat podle schváleného pořadu schůze. Ale ještě předtím vyslechnu vaše návrhy a budeme hlasovat o návrzích na případnou změnu pořadu schůze. Prvním přihlášeným ke změně pořadu schůze je pan poslanec Robin Böhnisch. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, pane premiére, dámy a pánové, dovoluji si navrhnout dvě skromné a stručné změny v programu. Chtěl bych navrhnout pevné zařazení bodu 177 - což je sněmovní tisk 1022, jde o návrh 101 poslanců této Sněmovny ohledně dvou nových významných dnů - na 25. dubna jako druhý bod, tedy již za pevně zařazený bod 63, a potom jako třetí bod na tentýž den, to znamená na úterý 25. dubna, bod číslo 23, sněmovní tisk 742, což je novela zákona na ochranu zvířat proti týrání. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, takže budeme hlasovat každý návrh zvlášť, protože se netýkají stejné věci.
Nyní paní poslankyně Věra Kovářová, která také navrhuje změnu pořadu schůze. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych navrhla pevné zařazení bodu 245, což je návrh poslanců Věry Kovářové, Jana Farského a dalších a týká se zákona o provozu na pozemních komunikacích, tedy zjednodušení vydávání řidičských průkazů a rozvolnění místní příslušnosti. Tento bod bych chtěla navrhnout na zítra, na pátek 7. 4., po již pevně zařazených bodech jako bod šestý.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Kovářové. Má ještě někdo návrh na změnu pořadu schůze? Není tomu tak. Můžeme tedy hlasovat jednotlivě, tak jak byly návrhy předloženy. Nejdříve budeme hlasovat o návrhu pana poslance Robina Böhnische na pevné zařazení bodu. Já vás všechny odhlásím, zagonguji, aby ti, kteří jsou v předsálí, mohli stihnout hlasování. Přihlaste se prosím svými identifikačními kartami.
Budeme hlasovat o pevném zařazení bodu číslo 177, tisk 1022, na 25. 4., úterý, jako druhý bod, za bod 63.
Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 157, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 157, z přítomných 97 pro 63, proti 15. Návrh byl přijat.
Nyní budeme hlasovat, aby bod číslo 23, tisk 742 ve druhém čtení, byl v úterý 25. 4. třetím bodem jednání.
Zahájil jsem hlasování číslo 158 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 158, z přítomných 100 poslanců pro 38, proti 38. Návrh nebyl přijat.
Nyní budeme hlasovat o návrhu paní poslankyně Věry Kovářové, a to o pevném zařazení bodu 245, tisk 807, jako šestý bod našeho zítřejšího jednání, tedy na den 7. 4. po pevně zařazených bodech.
Zahájil jsem hlasování číslo 159 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 159, z přítomných 101 poslance pro 76, proti 16. Návrh byl přijat.
Tak jsme upravili dva body našeho jednání, a to zítřejší den a den 25. 4. Dnešní den zůstává nedotčen, takže budeme pokračovat podle pevně zařazených bodů a to jsou smlouvy, které máme předložit. Začínáme bodem číslo 220, bude následovat bod 221, 222, 215, 227, 219 a potom další body z bloku smluv v prvním, případně druhém čtení, případně zpráv, pokud to bude možné.
Nyní máme před sebou bod 220. U stolku zpravodajů již je pan ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Požádám o totéž pana poslance Jiřího Miholu, kterého ovšem nevidím. (Poslanec Mihola je přítomen, přichází od vládních lavic.) Tak, omlouvám se, ale jakmile je tady, tak už je to v pořádku. Pan zpravodaj je tady, v tom případě můžeme začít projednávat následující bod. (Hluk v sále.) Prosím o klid, vážené paní kolegyně, páni kolegové.
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.